Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Výbor rozpočtový navrhuje schválení zákona připojeného a resoluce.

Ustanovení, obsažená v § 1., 22. a 23. císařského nařízení ze dne 17. července 1899,. č. 120 ř. z., změněného císařským nařízením ze dne 27. srpna 1916, č. 270 ř. z., se zrušují a místo nich nastupují tato:

Mladinka, to jest každá cukr obsahující, dosud nezakvašená tekutina, ze které může býti lihovým kvašením vyrobeno pivo, podléhá při výrobě dani 3 K z každého daňového stupně.

Daňovým stupněm jest jeden hektolitr mladinky o jednom stupni úředně nařízeného stodílného cukroměru při + 14⁰ R.

Pivovarům, které v jednom výrobním období, t. j. v době od 1. září jednoho roku do 31. srpna roku bezprostředně následujícího, nevyrobily více než 90.000 daňových stupňů mladinky, přísluší pro toto výrobní období sleva pivní daně.

Tato sleva činí:

při celkové výrobě, nepřevyšující 6000 daňových stupňů, dvacet ze sta,

při celkové výrobě, nepřevyšující 18.000 daňových stupňů, patnáct ze sta,

při celkové výrobě, nepřevyšující 48.000 daňových stupňů, deset ze sta a

při celkové výrobě do 90.000 daňových stupňů, pět ze sta zapravené pivní daně.

Sleva z úhrnné, v tom kterém výrobním období hotově zapravené pivní daně budiž vyplacena nejdéle do dvou měsíců po uplynutí výrobního období, pro něž sleva přísluší, tomu, jenž byl koncem tohoto období podnikatelem pivovaru.

Z uvěřené a do konce dotyčného výrobního období nezaplacené pivní daně bude sleva poskytnuta teprve po včasném zaplacení pivní daně, nejpozději však do konce toho kterého kalendářního roku.

Sleva nepřísluší ze sum pivní daně, jež byly dotčenému pivovaru ve výrobním období, pro něž slevu vyžaduje, vráceny:

1. při vývozu piva přes celní čáru,

2. podle §u 18. prvého dílu cís. nařízení ze dne 17. července 1899, č. 120 ř. z., doplněného a změněného cís. nařízením ze dne 27. srpna 1 916, č. 270 ř. z.

Pro výpočet slevy pivní daně na období 1919 - 1920 je rozhodna výroba, dosažená v celém tom období, a daň zapravená v době od účinnosti tohoto zákona do 31. srpna 1920.

Ministr financí je zmocněn, aby nejnižší výměru (t. j. 5%) slevy daně z piva přiznal pivovarům s nejvyšší roční výrobou 150.000 daňových stupňů, stoupne-li celková roční výroba piva v republice československé aspoň na 75% průměrné výroby z období 1911/1912 a 1912/1913, a bude-li nejmenší dovolená stupňovitost vyráběné mladinky zvýšena aspoň na 8 cukroměrných stupňů.

Podnikatelům pivovarů, kteří zaplatili v jednom výrobním období pivní daně alespoň 12.000 K, může býti k jejich žádosti, poskytnou-li dostatečnou jistotu, v bezprostředně následujícím výrobním období pivní daň uvěřena na dva měsíce tak, že daňové částky za várky ohlášené a vykonané v jednom kalendářním měsíci, mohou býti zaplaceny až posledního dne druhého měsíce po projíti onoho, v němž mladinka byla vyrobena.

Kdyby poslední den, kterého má daň uvěřená býti splacena, připadl na neděli nebo svátek, je dovoleno, uvěřenou sumu daňovou zapraviti v nejblíže následující den pracovní.

Z této výhody jsou vyloučeni:

1. ti, kdož byli odsouzeni pro zločin, přečin nebo přestupek, spáchaný ze ziskuchtivosti, dále pro podloudnictví, nebo pro těžký důchodkový přestupek, spáchaný při provozování jejich podniku;

2. ti, na jejichž jmění jest uvalen konkurs.

Vyloučení, uvedené pod číslem 1., pomíjí po uplynutí tříleté lhůty ode dne, kdy byl trest odpykán.

V případech, zasluhujících zřetele, může finanční ministerstvo dovoliti kratší lhůtu.

Kdo spáchá těžký důchodkový přestupek, dále kdo nezaplatí uvěřené sumy daňové ve lhůtě, na kterou byly uvěřeny, pozbývá povoleného úvěru na zbytek výrobního období, a může mu být odepřeno povolení úvěru i pro příští výrobní období.

Uvěřené a včas nezaplacené sumy daňové budou exekucí vymáhány a to i se zákonnými úroky z prodlení, jež počítati jest ode dne, kdy povolení úvěru pozbylo účinnosti, nebo bylo odvoláno.

Podnikatelům pivovarů, kteří vyvezou přes hranice československé republiky pivo vyrobené ze zdaněné mladinky, jež jest požívatelné a vykazuje, zbaveno byvši uhličité kyseliny, aspoň 1.5 cukroměrných stupňů, bude k jejich žádosti, za šetření podmínek stanovených nařízením, poskytnuta náhradou za zapravenou pivní daň buď

1. částka 12 K za každý hektolitr vyvezeného piva, nebo

2. částka 2 K za každý daňový stupeň, vyšetřený na podkladě nejnižší v posledních třech měsících přede dnem vývozu úředně zjištěné stupňovitosti mladinky, nebo

3. částka 2 K 50 h za každý, úředním vyšetřením vyváženého piva prokázaný, daňový stupeň (odst. 2. §u 1. tohoto zákona) mladinky, z níž vyvezené pivo pochází.

Za pivo, jež bude v prvních dvou měsících po dni, kterého tento zákon nabude účinnosti, z území československé republiky vyvezeno, přiznává se náhrada pivní daně

a) v případě, uvedeném v předcházejícím odstavci pod č. 1., pouze částkou 4 K za každý hektolitr vyvezeného piva,

b) v případě, uvedeném v předcházejícím odstavci pod č. 2, pouze částkou 70 h za každý daňový stupeň a

c) v případě, uvedeném v předcházejícím odstavci pod č. 3., pouze částkou 80 h za každý daňový stupeň mladinky, z níž vyvezené pivo pochází.

Za výtratu zdaněné mladinky vzniklou kvašením, ležením, atd. bude nahrazeno 5% daně vypočtené podle bodu 1., 2. a 3.

Ministr financí je zmocněn, aby se zřetelem na dosavadní výrobu stanovil dovolené množství roční výroby a dovolenou stupňovitost mladinky.

Pokud nedosáhne výroba piva v republice československé v některém výrobním období 75% průměru daňových stupňů, vyrobených ve výrobních obdobích 1911/12 a 1912/13, omezuje se právo vyráběti pivo jen na ony pivovary, které ve výrobním období 1911/12 až včetně 1919/20 byly v činnosti.

V případech zřetele hodných povoluje výjimky ministr financí a určuje rozsah výroby.

Kdo má dne 1. března 1920 v zásobě více než 2 hektolitry mladinky nebo piva, jest povinen nejpozději 3. března 1920 písemně opověděti příslušnému oddělení finanční stráže množství jejich v hektolitrech, jakož i místo a místnosti uschování, dovoliti finančním orgánům, aby zjistili zásoby, a zapraviti z celé zásoby dodatečnou pivní daň částkou 10 K za každý hektolitr.

Dojde-li příjemce pivo, odeslané z pivovaru nebo z pivního skladu před 1. březnem 1920, teprve po 1. březnu 1920, musí on do 24 hodin opověděti a dodatečnou daň zapraviti.

Opomenutí nařízené opovědi, neb opovězení množství menšího o více než 5%, podléhá trestu, vyměřenému 4 až 8násobnou sumou zkrácené dodatečné daně.

Jiné nesprávnosti opovědi, které se nevztahují na množství piva, potrestány budou pořádkovou pokutou od 4 do 200 K.

Z várek, které byly před 1. březnem 1920 ohlášeny, jejíchž úřední zjištění však nastane teprve po 29. únoru 1920, bude nutno doplatiti rozdíl mezi daní.zvýšenou a zapravenou.

Zákon tento nabývá účinnosti pro celé území republiky československé dnem 1.března 1920 a provedením jeho pověřuje se ministr financí.

Zvýšení daně z piva má se dostati státním financím nového vydatného zdroje příjmů. Daň z piva tak jako všechny ostatní daně spotřební nikterak nenalézají sympatií ve vrstvách spotřebitelů. Leč značná vydání státu, znehodnocení naší měny vyžadují krajního napětí finanční potence všeho obyvatelstva a třeba sáhnout i k dávkám méně populárním. Ve všech okolních státech jest pivo jedním z nejdůležitějších předmětů, sloužících k posílení státních financí. Rozpočtový výbor při rozpravě o úpravě daně z piva - ač jedná se o daň spotřební - neváhal zkoumati důsledky, jaké budou následovati po zvýšení daně z piva pro široké vrstvy spotřebitelů. Za tím účelem vyžádal si dobrozdání, jednak z kruhů pivovarských, jednak ministerstva zásobování lidu, a tu došel rozpočtový výbor k názoru, že jednání mezi zástupci pivovarův a hostinských na straně jedné a ministerstva zásobování lidu a zástupci konsumentů na druhé straně - pokud ceny piva se týče vedlo k cíli, a že zvýšení daně z piva nebude na cenu piva míti vlivu, ba naopak přihlížejíc ke zlepšení jakosti piva dosáhlo se u 6 stupňového piva malého snížení ceny v drobném prodeji, u piva 8 stupňového nepatrného zvýšení.

Jelikož nebylo námitek proti zvýšení daně z piva ani z kruhů pivovarských ani z kruhů hostinských a přihlížeje k tomu, že nenastane zvýšení ceny piva co důsledek zvýšené daně z piva, nemohl rozpočtový výbor odepříti souhlasu k úpravě daně z piva a schválil předlohu zákona v původním znění, jak vláda žádala.

Dosavadní daň z piva upravena byla cís. nař. ze dne 27. srpna 1916, čís. 270 ř. z., a stanovena byla penízem 1.10 K z každého hektolitrového stupně extraktu a přiznána byla pivovarům s menší výrobou snížení, pohybující se mezi 88 až 105 hal. za každý hektolitrový stupeň extraktu. Napříště bude daň z piva činiti 3 K z každého hektolitrového stupně extraktu (daňového stupně) a povolena snížená daň pivovarům s menší výrobou, jež pohybuje se mezi 2.40 K až 2.85 K za jeden daňový stupeň.

Pokud finančního efektu se týče, leví se takto: Výnos daně z piva činil v roce 1919 při průměrné stupňovitosti mladinky - 4 až 6 stupňů - K 25 mil. a má dostoupiti v roce 1920 pří průměrné výrobě 40% předválečné výroby a při 6 až 8 stupňovitosti mladinky na 90 mil. korun.

Ve článku II. osnovy zákona obmezuje se výroba piva po tak dlouho, dokud nedosáhne v celém obvodě státu 75% předválečné výroby - jen na ony pivovary, které ve výrobním období 1911/12 až včetně 1919/20 byly v činnosti. Tím mají býti chráněny trvající pivovary před nově zbudovanými podniky a těmi, které již dříve výrobu neprovozovaly. V témže článku zmocňuje se ministr financí, by v případech zvláštního zřetele hodných, povolil výjimky a určil rozsah výroby.

Ve článku III. je přechodní ustanovení, týkající se zdanění piva, již vyrobeného, doposud však neskonsumovaného.

Článek IV. obsahuje ustanovení, jímž rozšiřuje se platnost zákona na celé území Československé republiky, tudíž i na Slovensko, čímž se má dosíci stejného způsobu zdanění piva.

Ministerstvo zásobování předložiž navrhovanou úpravu ceny piva před uzákoněním zásobovacímu výboru Národního shromáždění.

Jirásek, Ecksteinová, v. r.