Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Československý národ podle státního rozpočtu na rok 1920 vykazuje poměrný nedostatek středního a odborného školství, zatím co národ německý, favorisovaný ještě z dob rakouského panství, má v čsl. republice o své školství více než s dostatek postaráno. České školství střední a průmyslové jest neobyčejně zkráceno školstvím německým. V řadě českých měst se šírým českým okolím jsou zbytečné německé střední a odborné školy, ač by německým požadavkům mohly stačiti školy v blízkých městech německých.

Tak v Praze a předměstích, na 5% Němců připadá 10 středních škol německých z celkového počtu 32. V Plzni jsou dvě státní německé školy střední a jedna odborná proti témuž počtu škol českých. V Českých Budějovicích vydržuje stát nepatrné německé minoritě gymnasium, reálku, ústav učitelský, stát. odbor. školu pro zpracování kovů a subvencuje německou obchod. akademii a dívčí školu obchodní. V Brně a v Olomouci vydržuje stát stejný počet škol středních Čechům i Němcům. V Břeclavě, Hranicích, Kroměříži a Prostějově pro celkem nepatrný počet Němců platí stát nákladné a zbytečné střední školy. Nejhůře je ve Slezsku, kde ze 14 resp. se subvencovaným gymnasiem v Bohumíně z 15 středních škol, jsou pouze dvě české.

V odborném školství jest nepoměr ještě horší.

V Čechách proti 8 stát. prům. školám českým stojí 6 německých. Z odborných škol pro jednotlivá odvětví průmyslová vydržuje stát pouze 13 škol českých, za to 25 německých. Srovnáme-li školství odborné podle jednotlivých odvětví průmyslových, seznáme, že mají:

Na Moravě proti 3českýmstát. prům. školám jsou tři školy německé. Z devíti odbor. škol vydržuje stát pro Čechy tři, pro Němce 6 škol. Ze sedmi tkalcov. škol jsou toliko dvě české.

Ještě hůře jest ve Slezsku, kde z 5 prům. a odbor. škol není ani jediná česká: všechny jsou německé.

Vláda zařadila sice příslušné částky do rozpočtu na r. 1920 pro zřízení odbor. školy textilní v Hradci Král., na zřízení poboček na jiných školách, na zřízení českých škol keramické (v Plzni), pro zpracování dřeva, sklářské, mlynářské (v Pardubicích) a hornické (v Duchcově) v Čechách, na dvě české školy průmyslové a dvě odborné na Moravě a na dvě odbor. školy prům. ve Slezsku, ale i po zřízení těchto škol bude zachováno v četných odborech průmyslových ničím neodůvodněné, německé privilegium.

Průměrné procento Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku podle nespravedlivého rakouského sčítání činí 34.6% obyvatelstva (ve skutečnosti mnohem méně), ale v rozpočtu státním, počítáme-li neúplné teprve se zařizující ústavy české, mají Němci 42 ¹/₂ všech stát. ústavů středních, 43 ¹/₂ státních prům. škol a dokonce 71.1% všeho škol. odbor. v zemích českých, nehledě k tomu, že náklad na školství německé jest nepoměrně větší, než na školy české.

Jest nezbytnou podmínkou zdravého vývoje státního, aby zachovávána byla spravedlnost ke všem obyvatelům republiky, v prvé řadě k národu československému, který tento stát nesmírnými obětmi vykoupil. Dožadujeme se pronikavé změny dosavadního systému a navrhujeme:

V otázce středního školství: Německá gymnasia v Praze II. - na Příkopě, ve Štěpánské ulici a na Král. Vinohradech buďtež sloučena v ústav jediný. Německé gymnasium v Č. Budějovicích budiž sloučeno s gymnasiem v Č. Krumlově a Prachaticích. Německé reálky v Č. Budějovicích a Kašperských Horách buďtež sloučeny v ústav jeden. Německé reálky v Praze I., II a v Karlíně, buďtež spojeny v jedinou reálku, gymnasium v Plané sloučeno s gymnasiem ve Stříbře.

Německé reálné gymnasium v Hranicích, německá reálka v Prostějově a německé gymnasium v Kroměříži buďtež jakožto zbytečné školy zrušeny, německé gymnasium v Břeclavě spojeno s gymnasiem v Mikulově, německá reálka v Mor. Ostravě zrušena.

Gymnasia v Bruntále a Frývaldově spojena buďtež v ústav jediný, gymnasium ve Vidnavě zrušeno, německé gymnasium ve Frýdku přeměněno v reálku českou, německé gymnasium v Těšíně v ústav český.

Za úspory, jež vzniknou, budiž rozmnožen počet českých středních škol, zejména budiž v prvé řadě zřízena česká střední škola v Nuslích, po níž se volá po více než desítiletí, státní gymnasium v Českém Brodě, a česká reálka v Teplicích.

Pokud se paedagogií týče, buďtež uplatněny spravedlivé nároky českého národa. Není možno a udržitelno, aby v Čechách bylo pouze 13 paedagogií. Buďtež ústavy učitelské v Chebu a ve Stříbře spojeny v ústav jediný a rozmnožen počet českých ústavů, mezi jiným zřízením nových ústavů učitelských na Král. Vinohradech, v Litoměřicích, v Liberci a dívčího paedagogia v Opavě.

Průmyslové a odborné školství. Přebytečný počet průmyslových a odborných škol budiž restringován. Škola tkalcovská ve Starkově, která nepatrnou frekvencí nemá na existenci vůbec nároku a tkalcovské školy v Roketnici a v Nové Bystřici, buďtež zrušeny. Škola pro zpracování dřeva v Tachově spojena budiž se školou v Kynšperku. Odborná škola dřevařská v Horách Kašperských budiž změněna v ústav český. Buďtež zřízeny české odbor. školy pro zpracování dřeva v Nuslích, ve Volyni, v některém místě na českém jihu (pro rozvíjející se truhlářský průmysl v Borovanech, Ledenicích a Lišově) a v Říčanech. Zbytečná německá škola pro zpracování kovů v Č. Budějovicích budiž přeměněna v ústav český. Kovodělná škola v Mikulášovicích budiž zrušena, neboť německé frekvenci úplně postačí stát. prům. škola s rozsáhlým oddělením kovodělným v Chomutově. Pro rozvíjející se průmysl perleťářský budiž zřízena odborná škola pro výrobu perleťového zboží v Žirovnici. S novou keramickou školou budiž pamatováno na Kostelec nad Černými Lesy.

Na něm. stát. prům. školách v Liberci, v Ústín. L., na odbor. škole pro prům. textilní v Liberci a na umělecko-prům. (pasířské) škole v Jablonci n. N., buďtež zřízeny české pobočky. Nová česká stát. prům. škola budiž zřízena v Žižkově a česká škola sklářská v Železném Brodě.

Němci mají dvě odborné školy stát, pro výrobu hudebních nástrojů v Kraslicích a Schönbachu. Tyto dvě školy bylo by možno sloučiti. Budiž zřízena česká odbor. škola pro výrobu hudeb. nástrojů v Praze-Vršovicích. Průmyslová škola v Zábřehu budiž přeložena do Šumperka, německá textilní škola v Šumperku budiž zrušena, školy tkalcovské ve Šternberku a Rýmařově spojeny v ústav jediný.

Ve Skutči a v Brně buďtež zřízeny odborné školy kamenické.

Keramická škola ve Znojmě, která svého času zřízena byla vlastně pro Dol. Rakousy, budiž přeložena do Hodonína a přeměněna v ústav český.

Německá škola tkalcovská v Benešově ve Slezsku budiž přeložena do Bílovce a přeměněna v ústav český.

Po stránce formální budiž návrh se třídenní lhůtou přikázán výboru kulturnímu a rozpočtovému, aby tyto akutní otázky mohly býti projednány ještě v tomto Národním shromáždění.