Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2431.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty na dotaz členů Národního shromáždění F. Svobody, Filipinského, Roučka a soudruhů (tisk 2392) o umístění českých škol obecných a měšťanských v Brně.

Brno bylo ještě v nedávné minulosti jedním z typických měst, ve kterém pro většinu českého obyvatelstva a tedy také pro většinu českých dítek bylo zcela macešsky postaráno o obecné a měšťanské školství. Vinu na tom měla nejen nepřátelská školská správa vídeňská, ale také dřívější městská správa. Jest pochopitelno, že po převratu dne 28. října roku 1918 prvním z požadavků české většiny v Brně bylo, aby rozdělení školních budov stalo se spravedlivě tak, aby české děti české většiny obyvatelstva měly alespoň tolik škol, kolik jich mají děti německé.

Ministerstvo školství na časopisecké zprávy o rozhodnutí správní komise města Brna vyžádalo si o věci správu.

Podle této zprávy jest nyní v Brně 22 českých škol obecných, na nich 153 třídy a 5.595 dětí, vedle toho jest

32 německých obecných škol, na nich 162 třídy a 3.953 dětí.

Mají tedy Češi v Brně na obecných školách o 1.642 dítky více, avšak o 10 obecných škol a 9 tříd na nich méně než Němci.

Na jednu českou školu připadá 254.3 dítka, na jednu německou školu připadá 123.5 dítka, čili na jednu českou obecnou školu připadá o 130.8 dítka více nežli na školu německou.

Na jednu třídu české školy obecné připadá 36.5 dítka, na jednu třídu německé školy obecné 24.4 dítka, čili na českou třídu obecných škol o 12.1 dítka více nežli na třídu německou. Budiž připomenuto, že až do převratu dne 28. října 1918 neměly české dítky v Brně ani jediné měšťanské školy. Nyní jest měšťanských škol českých v Brně 10, na nich 62 tříd a 2.353 dětí.

Měšťanských škol německých jest 14, na nich 82 třídy a 2.258 žáků.

Mají tedy české měšťanské školy o 95 žáků více, avšak o 4 školy nebo 20 tříd méně nežli Němci.

Na jednu českou měšťanskou školu připadá 235.3 dítka, na jednu německou měšťanskou školu připadá 161.3 dítka.

Připadá tedy na jednu měšťanskou školu českou o 72.59 dítka více nežli na jednu měšťanskou školu německou.

Na jednu třídu měšťanských škol českých připadá 37.9 žáků, na jednu třídu německých měšťanských škol připadá 27.5 žáků, čili na jednu třídu českých měšťanských škol připadá o 11.1 dítka více nežli na třídu měšťanských škol německých.

Čítáme-li školy obecné a měšťanské dohromady, mají Češi 32 veřejných škol, do kterých chodí 7.948 dětí.

Němci mají 46 veřejných škol a chodí do nich 6.211 dětí.

Mají tedy Češi na veřejných školách obecných a měšťanských v Brně o 1.737 dítek více, avšak o 14 škol méně.

Podle informací zamýšlí správní komise města Brna sloučením jednotlivých německých slabě navštěvovaných škol obecných a měšťanských dosíci, by počet škol odpovídal počtu školních dítek českých i německých.

Po této zamýšlené úpravě má zůstati v Brně německých obecných škol 21, na nich 1.08 tříd, takže na jednu německou školu připadne 198 dětí, na jednu třídu obecných škol německých 36.6 dítka.

Německých měšťanských škol bylo by 12, na nich 60 tříd, připadlo by tedy na německou měšťanskou školu 188.1 žáka, na jednu třídu 37 6 žáků. Celkem měla by i po úpravě menšina německé mládeže (6.211 žáků) 33 škol obecných a měšťanských.

Většina českých žáků (7.948 dítek) měla by 32 obecných a měšťanských škol, tedy stále ještě německá menšina měla by o 1 školu více.

Po úpravě připadalo by na českou školu obecnou 254.3 žáka, na německou školu obecnou připadalo by jen 188 žáků, na jednu třídu české školy obecné 36.5 žáků, na jednu třídu německé školy obecné 36.6 žáků.

Na jednu měšťanskou školu českou připadá 235.3 žáků, na jednu měšťanskou školu německou připadá 188.1 žáka.

Na jednu třídu české školy měšťanské 37.9 žáka, na jednu třídu německé školy měšťanské 37.6 žáků.

Ve skutečnosti zůstanou tedy německé dítky na obecných a měšťanských školách v jisté výhodě proti dítkám českým, i když zamýšlená úprava stane se skutkem. Tyto číslice dokazují, že všechny výtky o nespravedlnosti nebo o násilí, pokud jsou se strany německých občanů pronášeny, postrádají veškeré podstaty a jest nutno rozhodně je odmítnouti.

Dovoluji si poznamenati, že nikdo nebyl by tak šťasten jako školská správa, kdybychom mohli už dnes veškeré školství obecné a měšťanské pro dítky všech národností upraviti tak, aby ve třídě mohlo býti méně žáků, než jak ustanovují dosavadní zákony.

Jest každém u známo, že v nejbližší budoucnosti tento ideál z mnohých příčin nemůže býti splněn. Prohlásil jsem opětovně, že v ohledu školském a kulturním měřeno bude všem národnostem stejně, a byl bych rád, kdyby mohlo se tak státi pro dítky všech národností měrou co největší. V konkrétním případě neopomene školská správa přihlédnouti také k poměrům hygienickým.

V Praze dne 17. února 1920.

Ministr školství a národní osvěty:
G. Habrman v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP