Se společností "Ampra" byla ministerskou
radou uzavřena smlouva, kterou se tato společnost
zavazuje dodávati mimo jedlý tuk a mastnou kyselinu
pokrutiny z kopry vyrobené v množství asi 700
vagonů za Kč. 150.- za 100 kg. Tato cena zvýší
se vzhledem k platebním podmínkám a způsobu
splácení celkové dlužní sumy
na částku, která dosud ani stanovena býti
nemohla, takže i při přidělování
těchto pokrutin zemědělcům za tuto
cenu utrpěla by republika ještě dosti značnou
ztrátu.
V zájmu státních financí a vzhledem
k tomu, aby tyto pokrutiny mohli býti zemědělcům
přiděleny za přijatelnou cenu, uvažovalo
a vyjednávalo ministerstvo pro zásobování
lidu s povolanými činiteli o vývozu alespoň
250 vagonů kokosových pokrutin, poněvadž
zbytkem by tuzemská potřeba byla úplně
hrazena.
Předválečná spotřeba pokrutin
činila v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
při tehdejším značném stavu dobytka
a skvělém dobytkářství celkem
nanejvýš 16-1800 vagonů, včetně
i značné spotřeby pokrutin na žír.
Nutno zdůrazniti, že krmení pokrutinami bylo
obvyklým pouze na velkostatcích a některých
větších hospodářských
podnicích. Za války utrpělo naše dobytkářství
stálými rekvisicemi takových ztrát,
že stav dobytka klesl všude nejméně o
30 až 40%. Po převratu byl však podle sdělení
ministerstva zemědělství tento nízký
stav dobytka u velkostatků ještě dále
tak decimován, že v některých případech
klesl počet dobytka až na 10% stavu mírového.
Vzhledem tudíž k nynějšímu nízkému
stavu dobytka a k tomu, že krmení pokrutinami na žír
nyní úplně odpadá, redukuje se předválečná
potřeba pokrutin nejméně na polovici, tedy
asi na 8-900 vagonů, na celé období suchého
krmení. Ježto však nejkritičtější
doba krmení již napolo minula, přichází
v úvahu pro krmení pokrutinami doba asi tříměsíční,
takže shora uvedená potřeba pokrutin se zmenší
asi na 500 vagonů.
Tato potřeba pokrutin jest úplně hrazena
tuzemskou výrobou a to řepkovými pokrutinami
povinnými v množství as 536 vagonů,
které se dostanou pěstitelům řepky
a volnými řepkovými pokrutinami v množství
od 100 až 120 vagonů, které budou mlékařícím
hospodářstvím za cenu asi 80 K za 100 kg
přiděleny.
Přihlížejíc k uvedeným důvodům,
pochybuje ministerstvo pro zásobování lidu,
že by celé množství 700 vagonů
zmíněných zásob mohlo býti
ještě za tohoto období zimního v tuzemsku
účelně a výhodně zužitkováno.
Vždyť kokosové pokrutiny netěšily
se nikdy té oblibě jako pokrutiny řepkové,
nýbrž byly více libůstkou některých
velkostatků. Také padá na váhu, že
nelze při krmení kokosovými pokrutinami očekávati
zvýšení mlečné produkce, poněvadž
tyto nepůsobí tak na množství mléka
jako na tuk. Měly-li by tyto pokrutiny býti zemědělcům
přidělovány za jimi nabízenou cenu
Kč 100. za 100 kg, utrpěla by republika ještě
tak značnou nenahraditelnou ztrátu, která
by nestála v žádném poměru k
případné výhodě pro zdejší
hospodářství, nehledě ani k tomu,
že by se pouze několika jednotlivcům dostalo
skutečného daru na úkor republiky.
Po zralé úvaze veškerých uvedených
důvodů předložilo ministerstvo pro zásobování
lidu ministerské radě odůvodněný
návrh na povolení vývozu nejméně
250 vagonů těchto kokosových pokrutin v tuzemsku
úplně postradatelných, které v cizozemsku
mohly by býti zpeněženy za cizí valutu,
případně za kompensace tak výhodně,
že by republika tím získala značných
finančních prostředků.
Pokud se týče ceny kokosových pokrutin, jichž
se použije k úhradě domácí potřeby,
nelze je přidělovati za jinou cenu než Kč.
150.- za 100 kg. I při této ceně utrpí
republika vzhledem k smlouvě se společností
»Ampra« ztrátu a zpokojuje-li se ministerstvo
s touto cenou činí tak jen, že uznává,
že by při vyšší ceně tyto
pokrutiny nenašly snad mnoho odběratelů a uvázly
neupotřebené ve zdejších skladištích.
Byly-li by však přidělovány za cenu
v dotaze u vedenou, nastalo by nebezpečí, že
tímto drahým materiálem bylo by plýtváno
a jich používáno pro výkrm vepřů,
kterýžto způsob používání
pokrutin ani v době mírové nebyl obvyklým.