Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Obchodním jednatelem jest, kdo jest firmou trvale pověřen sprostředkováním nebo uzavíráním obchodů, či obchodováním vůbec, vztahujícím se k movitostem, sprostředkováním prací nebo práv ve jménu firmy a na její účet a kdo provozuje tuto činnost jako samostatné povolání.

Obchodní jednatel jest kupcem ve smyslu obchodního zákona.

Úkolem obchodního jednatele jest zvláště jednati v obchodních záležitostech firmy s obchodníky, továrníky a jinými obchodními a průmyslovými podnikateli a pokud dovolují živnostenské zákony i se soukromníky, předkládati jim vzory zboží, dělati jim návrhy smluv, určovati jim ceny zboží a předběžné rozpočty a přijímati od nich objednávky zboží a návrhy týkající se obchodních uzávěrek.

Obchodní jednatel není však oprávněn uzavírati obchody ve jménu a na účet firmy. K tomu potřebuje zvláštního splnomocnění.

Obchodní jednatel jest povinen při vykonávání své působnosti zastávati řádně a spolehlivě zájmy firmy; zejména jest povinen podávati o důležitých obchodních záležitostech co nejrychlejší zprávy, zvláště jde-li o uzávěrku.

Obchodní jednatel ručí za ztráty, jež by sám nebo jeho spolupracovníci zavinili.

K obstarávání inkasa a k přijímání peněz pro firmu jest obchodní jednatel oprávněn jen tehdy, byl-li k tomu splnomocněn. Taková plná moc oprávňuje jen k inkasu obnosů vzniklých z obchodního spojení mezi firmou, kterou obchodní jednatel zastupuje a jejími odběrateli.

Neopravňuje však obchodního jednatele měniti smluvené platební podmínky, uzavírati vyrovnání, povolovati další výhody nebo přijímati předčasné či opožděné placení pohledávek.

Stížnosti do dodaného zboží, sdělení, že dává se zboží z jakýchkoliv důvodů k disposici a jiná sdělení, dodaného zboží se týkající, jimiž odběratel chrání svých práv, buďtež oznámena také obchodnímu jednateli a sice do místa jeho působnosti. Obchodní jednatel má právo stížnosti tyto a předmět jejich zkoumati, nemá však právo zbožím tím disponovati.

Uzavřel-li obchodní jednatel, který má pouze právo sprostředkovati obchodní jednání, obchod jménem firmy s osobou třetí, nabývá obchod tento platnosti, jestliže firma, jakmile obdržela zprávu o uzavřeném obchodě nesdělila osobě třetí, že obchod neschvaluje.

Neschválí-li firma tohoto obchodu, ručí obchodní jednatel osobě třetí osobně podle obchod. zákona. Totéž platí, když obchodní jednatel při uzavření obchodu přestoupil svojí plnou moc. Toto ručení odpadá, jestliže s ním uzavřela obchod osoba třetí, ačkoliv věděla, že obchodní jednatel plné moci nemá nebo že ji překročuje.

Obchodní jednatel nesmí přijímati bez svolení firmy, kterou zastupuje, od osoby třetí, se kterou obchod sprostředkuje provisi ani jakékoliv jiné odměny.

Firma má právo žádati od obchodního jednatele tuto neoprávněně přijatou provisi nebo odměnu a náhradu vzniklé škody, částku tu převyšující.

Obchodnímu jednateli přísluší provise za každý jím sprostředkovaný obchod.

Právo na provisi nastává uzávěrkou obchodu. Z obnosů, které odběratelem zaplaceny nebyly, nepřináleží bezesporně obchodnímu jednateli provise; byla-li provise z těchto obchodů vyplacena, odpočítá se při nejbližším zúčtování.

Nedošlo-li k úplnému vyřízení obchodním jednatelem anebo jeho prostřednictvím uzavřeného obchodu proto, ze firma bez vážné a odůvodněné příčiny příkazu nedostála, má obchodní jednatel právo na provisi z celého sjednaného obchodu.

Obchodnímu jednateli přísluší bezesporně provise i z takových obchodů, které byly uskutečněny v době jeho zastupování i bez přímého jeho působení a vznikly buď u odběratelů firmou jemu přidělených nebo jím získaných.

Byl-li obchodní jednatel přijat výslovně pro určitý okrsek (zemi, okres, město) jako výhradní zástupce, přísluší mu bezesporně provise ze všech obchodů, tedy i z těch, které bez jeho osobního vlivu a práce v době jeho zastupování byly provedeny. Do toho patří i provise z obchodů uzavřených přímo mezi firmou a státem, zemí nebo obcí.

Z obchodů, které byly uzavřeny a vyřízeny po rozvázání smluvního poměru mezi obchodním jednatelem a firmou, přísluší obchodnímu jednateli provise jen tenkráte, když byly obchody tyto započaty a připraveny obchodním jednatelem a na základě toho uskutečněny.

Bylo-li obchodnímu jednateli firmou, kterou zastupuje, protismluvně znemožněno, aby provise dosáhla podle úmluvy očekávané nebo předpokládané výše, náleží obchodnímu jednateli právo na plnou náhradu utrpěné ztráty.

Přistoupila-li firma v době trvání smluvního poměru k některé prodejně, kartelu nebo podobné instituci nebo předala-li svůj závod osobě třetí, aniž by obchodnímu jednateli dala možnost vyvíjeti činnost v dosavadním rozsahu bez obmezení a zkrácení jeho příjmů, přísluší obchodnímu jednateli právo na provisi až do vypršení smlouvy a výše její určí se průměrem stávající provise.

Výše provise určuje se, nebyla-li ujednána jinak, podle oborů a místních zvyklostí. Slevy, které firma poskytla osobě třetí, mohou býti, nestává-li jiných obchodních zvyklostí, obchodnímu jednateli odpočítány z provise jen tehdy, když při uzávěrce obchodu výslovně to bylo ujednáno.

Obchodní jednatel nemá právo na náhradu všeobecných útrat a výdajů, vzniklých při uzavírání obchodů.

Má však nárok na taková zvláštní vydání jako porta, telegramy, telefon a výlohy se vzorkovými kufry vzniklá při obstarávání jednotlivých obchodů a nebo při hájení zájmů či z rozkazu firmy.

Provise jest splatná v čase, kdy provedeno bylo ujednané zúčtování, nejdéle však v době zákonem stanovené.

Zúčtování provise děje se ke konci června a prosince každého roku. Pak-li však byla smlouva zrušena před uplynutím kalendářního pololetí jest provise splatna ihned po zrušení smlouvy. Obchodní jednatel může na základě uzavřených obchodů žádat v poměru k svým výdajům vyplacení přiměřené hotovosti předem. Obchodní jednatel není povinen v žádném případě ponechati si u firmy k dobru provisi převyšující částku 3000 korun.

Obchodní jednatel má právo žádati podrobný výpis svého účtu, jakož i vysvětlivky týkající se obchodů, ze kterých mu přísluší provise. Takový výpis musí obsahovati jména odběratelů, množství dodaného zboží a cenu jeho. Nevyřízení zakázek jest nutno odůvodniti. K prozkoumání správnosti údajů má obchodní jednatel právo žádati předložení a nahlédnutí do obchodních knih.

Z obsahu předložených obchodních knih, týkajících se práv obchodního jednatele, vypíše se za přítomnosti obou stran výtah účtu. Ostatní obsah obchodních knih jest k disposici soudci, kdyby byl nutným k prozkoumání řádného vedení.

Na žádost firmy nemusí dáti v důležitých a odůvodněných případech soudce obchodnímu jednateli svolení k nahlédnutí do obchodních knih, když úkol ten provede přísežný soudní znalec.

Bylo-li ujednáno, že obchodní jednatel má buď při všech nebo jen při některých obchodech účast na zisku, děje se zúčtování na základě bilance; v těchto případech může obchodní jednatel nahlédnouti do knih, aby o správnosti bilance se přesvědčil.

Obchodnímu jednateli přísluší za sprostředkování nových obchodů neb zavedení nového druhu zboží, mimo ujednanou provisí zvláštní odměna v hotovosti. O výši této odměny, nebyla-li ujednána a stala-li se příčinou sporu, rozhodne soudce. Odměna ta jest splatna ihned po provedeném zúčtování, nejdéle však po rozvázání vzájemného smluvního poměru.

Ve sporných případech má obchodní jednatel právo žádati přísahu majitele firmy nebo jejího zástupce, ze účtování v knihách a výtahu bylo správně a podle pravdy provedeno.

Zabavitelnou jest ona část provise převyšující čtvrtletní příjem K 3000,-. K provozování živnosti potřebné věci jako zařízení kancelářské, vzorky, vzorkové kufry zabavitelny nejsou.

Požadavky obchodního jednatele oproti firmě, týkající se zaplacení provise, náhrad a převýdajů patří v případě konkursu do prvé třídy, pak-li požadavky ty vznikly v posledním roce před prohlášením konkursu.

Nárok na provisi propadá po 3 letech. Doba tato počítá se u nároků řádně vyúčtovaných tím rokem, kdy zúčtování bylo provedeno: u nároků, jichž vyúčtování nebylo řádně provedeno, koncem toho roku, ve kterém zúčtování mělo býti provedeno. Obchodní jednatel má právo žádati provisi, jež byla firmou zúmyslně zadržena, do 30 roků, počítaje od doby rozvázání smlouvy.

Obchodnímu jednateli přísluší za předpokladů uvedených v článku 313 a 314 obch. zák. obchodní retenční (zadržovací) právo na vzorky firmou odevzdané, jakož i na všechny movitosti a cenné papíry, které s vědomím firmy na základě obchodů dostaly se v majetek obchodního jednatele.

Ustanovení článku 313 odst. 1. obch. zák. neodporuje uplatnění retenčního práva na vzorky, když smluvní poměr byl zrušen, nebo když tyto vzorky podle svého určení neslouží již k tomu, aby k vůli uzavírání obchodů byly předkládány odběratelům. Obchodní jednatel jest však povinen vzorky bezodkladně vrátiti, když firma složila u soudu obnos ceně vzorků odpovídající nebo jestliže poskytla nějakou jinou záruku pro tento obnos.

Rozvázání smluvního poměru nastává po uplynutí doby, na kterou smluvní poměr byl ujednán.

Pakli smluvní poměr ujednán byl na neurčitou dobu, může býti oboustranně zrušen koncem každého kalendářního čtvrtletí po předcházející tříměsíční výpovědi.

V případě války nesmí býti smluvní poměr vypovězen, když obchodní jednatel pře narukováním k vojenské službě postaral se o svého zástupce. V případě nastoupení služby do 48 hodin má obchodní jednatel možnost postarati se o svého zástupce do 30 dnů.

Výpovědní lhůta jest pro obě strany stejná. Byly-li sjednány lhůty, platí pro obě strany lhůta delší.

Výpovědní lhůta nesmí býti kratší 3 měsíců a musí končiti posledním dnem měsíce.

V případech, kde jedná se o určité sezonní obchody, nesmí být výpověď dána před ukončením sezony, leda že by stávala důležitá příčina, která by tuto výpověď opravňovala.

Každé jiné ujednání příčící se těmto ustanovením postrádá platnosti.

Smluvní poměr může býti i když byl ujednán na určitý čas rozvázán oboustranně před uplynutím smluvené doby, jsou-li pro to důležité důvody.

1. Pakli obchodní jednatel nemůže býti po delší dobu obchodně činným a nezjedná za sebe schopného zástupce.

2. Pakli obchodní jednatel ztratil vlastní vinou a z důležitých příčin důvěru své firmy, zvláště když jí předpisoval fingované zakázky nebo když ji v důležitých obchodních záležitostech jiným způsobem uváděl v omyl.

3. Když obchodní jednatel po delší dobu se zdráhá pro firmu býti činným anebo když důležité smluvní podmínky nedodržuje.

4. Pakli byl na jmění obchodního jednatele uvalen konkurs.

Jako důležitá příčina, pro kterou jest obchodní jednatel oprávněn předčasně služební poměr rozvázati, jest zvláště:

1. Pakli obchodní jednatel k vykonávání své činnosti stal se nezpůsobilým, anebo když z ohledu na svou existenci nebo z prokázatelného ohrožení svého zdraví nemůže býti činným.

2. Pakli firma obchodnímu jednateli příslušící provisi bezdůvodně omezuje, zkracuje nebo zadržuje anebo jiné důležité smluvní podmínky nedodržuje, zvláště pak, když své povinnosti ve smyslu § 10. porušuje.

3. Pakliže firma zruší odvětví závodu, v němž obchodní jednatel byl činným.

4. Pakliže firma nereelným, anebo ustavičně špatným a zdlouhavým dodáváním zboží odběratelům obchodního jednatele poškozuje.

Ujednání konkurenční klausule ve smlouvě s obchodním jednatelem jest proti dobrým mravům a proto nepřípustno.

Zavinila-li kterákoliv strana předčasné rozvázání smluvního poměru, aniž by k tomu bylo důležité příčiny, má druhá strana právo na náhradu jí tím vzniklé škody.

Na vyměření výše této náhrady nemá vlivu příjem, který mohl obchodní jednatel získati zastoupením jiné firmy, které by býval mohl obdržeti. Pakli předčasné rozvázání smluvního poměru zavinily obě strany, určí soudce podle svého náhledu, komu a v jaké výši náleží náhrada.

Nárok na dodržení smlouvy jest v tomto případě vyloučen.

Uvalením konkursu na jmění firmy jest smluvní poměr zrušen. Obchodní jednatel jest však povinen v případě nebezpečí ve své činnosti pokračovati až do určitého, v záležitosti závažného rozhodnutí.

Nároky plynoucí z této činnosti obdrží obchodní jednatel od konkursní podstaty. Provisi z obchodů, které obchodní jednatel sprostředkoval před ohlášením konkursu, které však byly vyřízeny teprve konkursní správou, obdrží obchodní jednatel od konkursní podstaty a sice na prvém místě.

Pakli smlouva byla ohlášením konkursu před uplynutím ujednané doby zrušena, nebo byla-li ve smlouvě výpovědní lhůta ujednána, má obchodní jednatel právo požadovati náhradu vzniklé ztráty.

Ustanovení §§ 10., 14. odst. 2., 15. odst. 1. a 2., 16, odst. 2. a 3., 18., 19., 20. odst. 3., 21., 25. a 26. odst. 2. nesmějí být předem smlouvou v neprospěch obchodního jednatele ani porušeny ani zkráceny.

Ve sporném případě jest pro obě strany soudní domicil v tom místě nebo v okrese, v němž obchodní jednatel provozuje svoji živnost.

Ustanovení §§ 2., 3., 4., 5, 6., 7., 11. až 13., 15., 16., 17. až 19. platí též pro obchodníky a jiné osoby, které aniž by se tím trvale zaměstnávali, obchody pro jiného po živnostensku sprostředkují anebo jeho jménem a na jeho účet uzavírají. Provisí z těchto obchodů jest bezprodleně zúčtovati, jakmile bezpodmínečný nárok na ni byl docílen (§ 6. odst. a).

Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanými ve smyslu zákona ze dne 16. ledna ř. z. č. 20.

Pokud tento zákon neustanovuje nic jiného, jest třeba říditi se ve smluvních poměrech ustanoveními obchodního zákoníka a všeobecného občanského práva.

Tento zákon nabývá platnosti prvního dne čtvrtého měsíce ode dne vyhlášení.

Provedením tohoto zákona jsou pověřeni ministři spravedlnosti a obchodu.

Pojem obchodního jednatele (agenta) - t. zv. obchodního cestujícího - jest v obchodních kruzích neujasněn a jsou zde začasté zaměňováni obchodní zmocněnci, jichž principál užívá k obchodním záležitostem v místech přespolních a kteří nachází se ve služebním poměru k principálovi, o nichž zmínku činí § 49. obchodního zákona - jsouce k úkolům vytčeným zvláště zmocněni -, s obchodními jednateli, kteří se ve služebním poměru nenachází, nýbrž kteří ve vlastním jméně obchody svých komitentů sprostředkují a jménem jich uzavírají a to zpravidla na provisi; na obchody těmito jednateli uzavírané vztahovati se může jedině § 272. odst. 4. obchodního zákona.

Obchodní zákon o samostatných obchodních jednatelích, ať již jsou to tak zv. místní agenti aneb agenti cestující, vůbec řádné ustanovení nemá a pohlíží se dosud na jejich činnost co na činnost samostatných obchodníků, jejichž sprostředkování obchodů řídí se zvláštní plnou mocí k těm kterým obchodům jim od komitentů udělenou. Agenti tací mají též platiti výdělkovou daň a není je možno ztotožňovati s obchodními pomocníky ani zmocněnci ve smyslu § 49. obchodního zákona.

O plné moci těchto jednatelů (agentů) pojednává min. nařízení ze dne 3. listopadu 1852 čís. 220 a jest překvapujícím, že samoten uvoz. obch. zákon v § 23. v němž vytknut pojem obchodních cestujících v příčině inkasa vzhledem k § 49. obch. zák., zaměňuje zde obchodní cestující ve stálém služebním poměru se samostatnými obchodními jednateli (agenty), neboť se zde ruší obmezení v § 10. tohoto nařízení k obchodním cestujícím, nacházejícím se ve stálém služebním poměru (§ 49. obch. zák.) vztahovati se nemůže a nevztahuje.

I u odborné literatury není pojem agenta náležitě vyjasněn a jeví se býti velmi sporným - jak sám Dr. Randa ve výkladě »Soukromé obchodní právo« str. 68. poz. 142, uvádí.

A přec jest v obchodních poměrech kategorie samostatných agentů velmi důležitá, jejich činnost obsáhlá a proto nutno tuto mezeru obchodního zákona vyplniti zákonem jak v návrhu uvedeno.

Po stránce formální navrhujeme, aby zákon přikázán byl výboru právnímu a živnostenskému.