Veliká nouze tísní studentstvo pražských
vysokých škol. Národní shromáždění
a vláda uznaly potřebu pomoci studentstvu založením
stipendií. Těch však je málo v poměru
k velikému počtu potřebných. Proto
třeba pomoci ústavu, jenž opatřuje bytem
a stravou větší počet studentů,
a to zvláště nadaných a zvláště
nemajetných, zejména venkovských, jakým
jsou Hlávkovy koleje. Za nynějších poměrů
není možno nemajetným venkovským občanům
vypraviti své syny do Prahy na studie, i když jsou
velmi nadaní a pilní. Republice hrozí tak
úbytek studenstva, a to právě v době,
kdy je citelný nedostatek úřednictva potřebného
k veřejné správě. Jde tu konečně
též o podporu nemajetných občanů
venkovských, úředníků, učitelů,
živnostníků i dělníků,
kteří nemohou své syny posílati na
studie do Prahy bez pomoci státu. Náklad tento stal
by se opravdu ke všeobecnému prospěchu.
Hlávkovy koleje nestačí hraditi svým
ročním příjmem 100 000 K náklad
na chovance, které přijaly a nemohou jich přijímati
více. Před válkou činil tento náklad
na jednoho chovance za rok 350 K, v minulém roce však
činil 1310 K. Na stravu pro jednoho chovance bylo třeba
před válkou 0.84 K, v minulém roce však
2.98 K, což je velmi nízko počítáno,
tak že je zřejmo, jak chudě žijí
studenti v Hlávkových kolejích. Schodek ústavu
činil za rok 1918 - 1919 K 141.000; na rok 1919 - 1920
je rozpočten na K 178 000. Spolek obrací se k Národnímu
shromáždění se žádostí
za stálou roční subvenci k hrazení
těchto schodků.
Proto navrhujeme tuto resoluci:
Vládě se ukládá, aby do rozpočtu
rokem 1921 počínajíc zařadila položku
180.000 K jako roční subvenci Hlávkovým
kolejím ke krytí schodku na tak dlouho, pokud potrvají
drahotní poměry, které činí
Hlávkovým kolejím nemožným, aby
plnily svůj úkol vlastními prostředky.
Tento návrh budiž přikázán kulturnímu
a rozpočtovému výboru, aby o něm
podaly do osmi dnů zprávu Národnímu
shromáždění.