Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2455.

Návrh

členů Národního shromáždění Dra Matouška, Aut. Sládka a soudruhů na změnu zákona o cejchování měr a váh.

Dosavade platný zákon a příslušná min. nařízení o cejchování měř a vah ustanovuje stále cejchovní úřady pravidelně v sídlech pol. úřadů, u nichž musí strany jmenovitě obchodníci a živnostníci nové váhy nechat kolkovat (cejchovat) aneb v jistém období (periodicky) váhy, závaží a míry již užívané nechat přezkoušet resp. nově cejchovat.

Toto zákonné opatření jest nejen pro venkovské živnostnictvo nepraktické a stav obchodní zatěžující, nýbrž v jistém ohledu nespravedlivé a to potud, že obchodnictvu a živnostnictvu bydlícímu mimo sídlo cejchovního úřadu způsobuje mimořádná břemena tím, že živnostníci a obchodníci ti musí občas t. j. v jistých periodách, váhy, závaží a míry do sídel cejchovních úřadů k přecejchování dovážeti. Při manipulaci té se stává, že takto dovezené váhy neuzná cejchovní úřad za způsobilé pro okolkování a tu strana musí teprve vyhledávat řemeslníka, kterému by přivezené předměty odevzdala k opravě. Tím se stává, že strana musí mnohdy podniknout cestu dvakráte i třikráte do sídla cejchovního úřadu, s čímž jsou spojeny na straně jedné značné výlohy, na straně druhé pak jest dotčen zájem veřejnosti, neboť mnohdy venkovský obchodník a živnostník nemaje náhradních měr a vah aneb maje jen chybné jest nucen buďto prodej přerušit aneb používat oněch vah chybných. Vedle toho se stává, že váha nově okolkovaná při dopravě se poškodí a tím buď veřejnost neb obchodník sám jest poškozován.

Z uvedených příčin setkáváme se s případy, že venkovský živnostník a obchodník riskují raději pokutování než by se řídili zákonným opatřením a konáním obtížných cest do sídla cejchovních úřadů.

A přec by se tomuto zastaralému stavu dalo lehce odpomoci tím způsobem, že by se místo stabilních cejchovních úřadů organisovala s ohledem na venkovské obce, službu cejchovní tak, že by cejchovní úředník s příslušnými pomůckami jezdil od obce k obci a předměty na místě cejchoval. Toto pohyblivé cejchování by bylo nejen značnou zárukou pro veřejný zájem, poněvadž by úřad sám občas do obce přijížděl a potřebná přecejchování provedl, nýbrž i ulehčením pro venkovského obchodníka a živnostníka. Jest sice učiněno v zákoně opatření, že na žádost buď jednotlivce neb obce cejchovní úředník dostavuje se na místo samé, ale děje se tak na účet žadatelův a jest zajímavo, že přes to, že jest výkon spojen s velkými výlohami pro tu kterou stranu, přece se ho ve značné míře používá, což svědčí též pro změnu zákona.

Z důvodů tuto uvedených navrhujeme:

Vláda se vyzývá, aby podala návrh zákona na reorganisaci cejchovní služby podle systému mobilního pro obce venkovské mimo sídlo cejchovního úřadu.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh přikázán byl výboru živnostenskému.

V Praze dne 19. února 1920.

Dr. Matoušek, Ant. Sládek,

Dr. A. Zeman, Dr. Fáček, Hatlák, Jan Veselý, V. Čipera, Dr. Jar. Brabec, Petrovický, Ing. L. Novák, Dr. Lukavský, Dr. Hajn, Dr. Scheiner, Rebš, J. Král, J. Koloušek, G. Navrátil, K. St. Sokol, Dyk, B. Fischer, Viková-Kunětická, Dr. Mareš.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP