Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Výkup obilí v okresu prachatickém vykazoval v měsíci září m. r. pranepatrné výsledky. Na místě 25% bylo vykoupeno do konce září pouze ¹/₂% tvrdého obilí. Byly zajisté obtíže, které se stavěly v cestu rychlému dodávání, ale všechny tyto potíže nemohly ospravedlniti tak špatný výkup obilí.

A důsledkem toho musil okresní obilní úřad v Prachaticích sáhnouti k prostředkům donucovacím. V Černovsi byl proveden nucený výmlat napřed u Fr. Šafaříka a pak u Fr. Petráška.

Šafařík měl oseto: 2.85 ha pšenicí, 2.64 ha žitem, 2.03 ha ječmenem, 1.73 ha ovsem a

Petrášek: 2.70 ha pšenicí, 4.20 ha žitem, 1.05 ha ječmenem, 1.98 ha ovsem.

Výkupní komisař Vilém Kuhn si stěžoval, že má potíže s dodávkou v Černovsi vůbec a žádal přednostu okresního obilního úřadu za intervenci u manželů Šafaříkových. Přednosta navštívil tudíž dne 22. září rolníka Šafaříka a upozornil jej na jeho povinnosti a poněvadž týž hodlal dodati celkem jen 16 q obilí, byl nařízen u Šafaříka nucený výmlat.

Rolník Šafařík dal k výmlatu svoje lidi a nucený výmlat byl proveden až na stoh složený před stodolou. Výmlatem docíleno bylo 13.70 q žita, 4 q pšenice, 19.26 q ječmene a 18.51 q ovsa; výmlatem stohu 17.47 q pšenice; před početím výmlatu zjištěno na sýpce 17.20 q žita, 6.46 q ječmene, 9.66 q pšenice a 5.60 q ovsa, takže po úhradě setby, výživy a krmení dodal Šafařík na kontingent 35 q chlebovin a 6 q ovsa, celkem 43.95 q tvrdého obilí (chlebovin).

Co se pak týče rolníka Petráška, měl týž dodati do 10. října 12 q tvrdého obilí. Výkupní komisař Kuhn prodloužil Petráškovi dne 4. října lhůtu do 20. října, do kteréžto doby se zavázal Petrášek dodati 14 q chlebovin. Kuhn odešel pak po výkupu do obcí sousedních a v Černovsi zůstal tehdejší inspektor pro brambory Vilém Tvrdek při výmlatu u rolníka Šafaříka. Přednosta okresního obilního úřadu nařídil Tvrdkovi, aby pobádal rolníky k dodávkám a zjistil, zda zachována bude lhůta do 10. října. Dne 6. října hlásil telefonicky Tvrdek, že Petrášek má prodlouženou lhůtu panem Kuhnem a žádal za pokyny, jak se má v té věci zachovati. Přednosta okresního obilního úřadu poučil Tvrdka, že úřad nemůže činiti výjimek, a poukázal Tvrdka, by p. Petráška vyrozuměl, že se stornuje výjimečně prodloužení lhůty Kuhnem, a aby také on do 10. října předepsanou část obilí dodal.

Ještě týž den vyrozuměl Tvrdek rolníka Petráška u přítomnosti vrchního četnického strážmistra Loužka, že musí dodati do 10. října 12 q obilí, načež mu odpověděl Petrášek, že to dáti nemůže, že nemá namláceno a že má vše zarovnáno ovsem.

Dne 9. října sezval Tvrdek členy hospodářské rady, aby zjistil, zda rolníci nezapoměli na dávku. Když přišel do statku Petráškova, obdržel na otázku, kolik dodali obilí, od Petráškové odpověď, že dodali šest metrických centů a více že dáti nemohou, jelikož nemají namláceno. Petrášek nebyl v tu dobu doma. Tvrdek žádal, aby Petrášková otevřela sýpku, načež ona odpověděla, že nemají na sýpce ničeho a teprve po třetím vyzvání otevřela sýpku.

Na sýpce nalezeno bylo 2.300 kg pšenice, 400 kg žita, 100 kg mouky a 200 kg ovsa. Tyto zásoby prohlásil výkupní komisař Tvrdek za propadlé ve prospěch státu a podal okresnímu obilnímu úřadu o celém tomto případu obšírnou zprávu, načež byl nařízen nucený výmlat u rolníka p. Petráška. A to jen proto, že dotyčný rolník obilí měl, tedy dodati mohl a nedodal.

Že obilí zatajeno bylo, tomu nasvědčují ještě tyto důkazy:

Vrchní četnický strážmistr Loužek tázal se Petráška, proč nedodal oněch 6 q, když je měl, načež řekl Petrášek, že má více ječmene a ten že by raději dal na dodávku než pšenici.

Dále zašel 11. října výkupní komisař Kuhn do Černovse, aby zjistil, zda předepsaná dávka je skutečně odevzdána. U té příležitosti byl též na sýpce Petráškově a tam shledal asi 40 q obilí. Poněvadž od prvního výkupu Kuhnova ze dne 4. října podle výroků sousedů Petrášek vůbec nemlátil, má Kuhn za to, že p. Petrášek obelhal nejen jeho, nýbrž i celou přítomnou komisi.

A konečně doznal Petrášek sám dne 10. října, že zásoby svrchu uvedené zatajil a potvrdil toto doznání u přítomnosti svědků svým vlastnoručním podpisem.

Hned od počátku byl výmlat stěžován ze všech stran. Při dopravě stroje ze sousední vesnice z Velkých Malovic se děly Tvrdkovi potíže. Petrášek sám nepůjčil z prvu k výmlatu ani koště ani vidle a nedal k výmlatu svých lidí.

Okresní obilní úřad byl dále obviněn politickými činiteli, že nařizuje bezdůvodně nucené výmlaty a při výkupu obilí počíná si způsobem dnešními předpisy naprosto neodůvodněným, proto podal tamní úřad o tomto případě zprávu ministerstvu pro zásobování lidu a žádal za podání příslušných direktiv a zastavil prozatím do rozhodnutí ministerstva výmlat.

Státní revisní kancelář ministerstva pro zásobování lidu vyšetřila dvěma revidenty případ Petráškův. Ministerstvo pro zásobování lidu nařídilo potomto šetření pokračování ve výmlatu, vytýkalo jeho přerušení, poněvadž zakročení okresního obilního úřadu bylo věcně úplně oprávněno a okresní obilní úřad neměl by se dáti odstrašiti intervencemi politických činitelů.

Ve výmlatu se pak pokračovalo a docíleno:

Mimo to zůstalo 62 mandelů a 2 snopy žita ve slámě. Petrášek žádal o povolení, by žito toto mohl mlátiti sám cepy, jelikož potřebuje slámu na došky. Přání tomu bylo vyhověno, a dozorce výmlatu Wolf vymlátil jeden mandel, z kterého se vymlátilo 13¹/₂ kg žita předního a ¹/₂ kg žita zadního. Důsledkem toho musilo se z žita tohoto vymlátiti přibližně 8.37 q předního a 31 kg zadního.

Přečištěním chlebovin bylo zjištěno:

152.80 q předního a 5.- q zadního obilí; zbytek připadá na přimíšeniny.

Při ponechání 43.50 q ovsa pro koně, potřebného obilí k setí, výživě a krmení dodal Petrášek na celkový kontingent 40 q chlebovin a 10 q ovsa 59.30 q chlebovin a 4.- q ovsa; celkem 63.30 q obilí.

Během výmlatu bylo intervenováno, aby byla Petráškovi otevřena sýpka. I tomuto přání bylo vyhověno. Této příležitosti použil Petrášek a odebral bez vědomí výkupního komisaře část obilí ze sýpky a ukryl jí prý ze strachu, že by musil trpěti hlad se svojí rodinou. Že obilí na sýpce schází, bylo úředně zjištěno, a Petrášek se pak k tomu doznal a předepsané obilí druhý den do Netolic dovezl.

Co se pak týče dalších údajů v dotazu uvedených, jest pravda, že Šafařík zatajil v březnu 1919 - 23 q obilí.

Petrášek zatajil na 1¹/₂ ha osevní plochy žitem oseté, což v dotazu uvedeno není.

Jak v dotazu zmínění rolníci dříve kontingenty obilí dodávali, jest nejlépe zřejmo ze zápisků bývalého nakupovače Pecha z Truskovic. Petrášek dodával obilí vždy špatné jakosti a tchán Petráškův Vlášek kvantum poměrně malé.

Petrášek nuceným výmlatem se s obděláním polí nezdržel, poněvadž při výmlatu ani on ani jeho čeleď nepůsobili; má vše zaseto, pole jsou k jarní setbě připravena, vše jest zoráno a dále sklidil včas veškerou úrodu.

Šafařík mlátil sám, takže se s něčím opozdil. Výkupní komisař Tvrdek požadoval na rolnících předepsanou čtvrtinu kontingentu a nevymáhal tudíž do 18. resp. 31. října na jednotlivcích celý kontingent. Lhůty zachovával ve všech případech, vyjímaje malorolníky Soukupa, Havla a Pajera, jelikož dotyčným nebylo fysicky možno, lhůtu přesně zachovati. Soukupovi přijel syn, legionář, na dovolenou, který pomáhal mlátiti; byl však telegraficky k nastoupení vojenské služby povolán, a Soukupovi jsouce starší lidé nemohli sami ono množství vymlátiti. Dodali však do 12. října 6 q chlebovin.

Havel měl ječmen připravený k dodávce a mlátil oves. Aby nemusil dvakráte cestu do Netolic s potahem konati, žádal o prodloužení lhůty 2 dnů, načež pak dodal ještě více ovsa, než bylo nařízeno. Připomíná se, že Havel byl až do převratu na vojně, má hospodářství zanedbané a hospodářské nářadí ve stavu ubohém, jest otcem 8 malých dětí; z těchto uvedených důvodů mu výkupní komisař Tvrdek prodloužil lhůtu o 2 dny.

Pajerová jest členkou hospodářské rady a svou činností při výkupu obilí ztratila více času. Mimo to byl její jeden vůl na nohu chybný, takže Pajer nemohl jeti do Netolic. Chleboviny byly připraveny a na dodávku ovsa chybila ještě část. Ve třech dnech dovezl Pajer obilí do Netolic a dodal ještě více než jemu bylo uloženo.

Výkupní komisař Tvrdek uvěřil tvrzení rolníka Petráška, že v dotazu zmíněný 1 q pšenice patří jeho příbuznému Tomáši Vladykovi, a vydal témuž pšenici; jinak ale bylo na pytlech uvedeno jméno jistého hajného z blízké vesnice.

Právní podklad pro zabavení výkupní komisař Tvrdek měl.

Pro nařízení nuceného výmlatu byly doklady, mluvily důkazy a proto nebylo třeba volati ještě svědků.

Pšenice u pana Petráška zabavená byla velice pěkná a čistá a hodila se k setí; proto se jí také k setí použilo. Příděly pro jednotlivé rolníky v Truskovicích provedl obecní starosta se žňovou komisí, a pšenice byla ve všech případech zaseta. Ignác Švec nemohl vlastní pšenici oseti, poněvadž nebyla k setí způsobilá.

K nějakým podpisům Petrášek donucen ani nucen nebyl. Taktéž se nedalo zjistiti, že by četníci byli tahali lidi po staveních a že bylo některým vyhrožováno, ze půjdou na vojnu.

Není správné, že by byli revidenti ministerstva očekáváni příslušníky strany lidové. O příchodu obou pánů v Černovsi předem nikdo nevěděl.

Výmlat u Šafaříka i pod dozorem proveden byl nestranně, jakož i celý výkup obilí v Černovsi, a nedá se zjistiti, že by někomu bylo strannicky pomáháno.

Tvrdek Petráškovi vůbec žádného účtu za výmlat ani rozvrhu, kolik má dodati, nesestavoval, a dále neupravil obilní úřad výlohy naznačeným obnosem. Jisto jest, že výlohy počínáním Petráška a prodlužováním výmlatu jsou značné, ale mohly býti mnohem menší, kdyby Petrášek se svou čeledí tak jako Šafařík byl se výmlatu zúčastnil.

U Šafaříka stál sice stroj, byl ale několik dní před zahájením výmlatu u Petráška majiteli do Nestánic odevzdán. Stroj tento byl tak špatný, že se ho nedalo dobře. upotřebiti, a proto musela býti přitažena k Petráškovi garnitura z Velkých Malovic.

Stran srážky premie byl vyrozuměn příslušný komisionář, aby za obilí následkem nuceného výmlatu dodané zaplatil až do dalšího úředního rozhodnuti základní cenu bez přirážky premiové.

Měl-li bývalý starosta podezření nebo obavy v příčině zneužívání mlecích výkazů atd., pak měl jako obecní starosta tolik moci, aby se o stavu věci přesvědčil, a v případu, že by se strany Šafaříka se mu byly dály potíže, pak by zajisté okresní obilní úřad byl vhodným způsobem zjednal nápravu.

Do Hoštic byl sice přitažen stroj, ale ne z Těšovic. Výkupní komisař Vobr hlásil, že jest třeba provésti nucený výmlat v Hošticích u dvou rolníků, jelikož tam nemůže nic vykoupiti. Když dotyční dva rolníci mezi tím čtvrtinu obilí dodali, upustilo se provedení nuceného výmlatu. Pro nastalé mrazy nemohla garnitura býti ihned vrácena a zůstala v Hošticích. Přítomnost mlátičky vzbudila v Hošticích takovou náladu k dodávkám, že Vobr vykoupil skorem celý kontingent ovsa (na dva vagony) a na kontingent chlebovin bylo ze 472 q vykoupeno 220 q.

Uznávám proto postup okresního obilního úřadu v Prachaticích v obci Černovsi a zvláště proti Františku Petráškovi za úplně odůvodněný.

Energické zakročení proti tomuto rolníku mělo také příznivý vliv na dodávání obilí ostatními zemědělci.

V případu Petráškově nemám naprosto důvodu něčeho odčiniti; bylo by si jen přáti, aby proti všem, kteří nechtí vykonávati svou dodávkovou povinnost a tím poškozují zájem republiky, bylo stejným způsobem postupováno, jako proti Petráškovi.