Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2517.

Odpověď

ministra zemědělství

na dotaz člena Národního shromáždění R. Bechyně a druhů tisk č. 2132

stran Emila Kučery.

K dotazu členů Nár. shrom. R. Bechyně a soudruhů, podanému v Národním shromáždění dne 7. ledna 1920 ve věci Emila Kučery, dovoluji si takto odpověděti:

K posouzení celé věci přispěje zajisté vysvětlení o poměru Emila Kučery k ministerstvu zemědělství.

Názor, který byl též v časopisech rozšiřován, jako by Kučera byl úředníkem ministerstva zemědělství, není správným; týž jest pouze smluvním orgánem, zastávajícím funkce vnuceného správce na Smečně a Konopišti, při čemž podléhá při prvním velkostaku Pozemkovému úřadu v Praze a při druhém ministerstvu zemědělství. Týž požívá platu, rovnajícího se důchodům VII. hodn. třídy státních úředníků, při čemž jest jeho smluvní poměr vázán jednoměsíční výpovědí bez jakéhokoliv nároku na odškodnění a zaopatření se strany státu. Podotýkám, že týž jest pro své odborné vzdělání k této funkci úplně kvalifikován.

Nesprávné pověsti o jmenování jeho vlivným státním úředníkem vznikly asi z toho důvodu, že Kučera podnikl bezprostředně po převratu (v polovici listopadu 1918), kdy ministerstvo zemědělství ještě nemělo téměř žádného personálu, pro toto ministerstvo nutnou cestu do Vídně za účelem opatření potřebných úředních spisů v bývalém ministerstvu orby.

Podotýkám, že cestu tu vykonal zcela bezplatně. Likvidační věci vedeny byly hned od počátku na jedné straně jednak exponovanými likvidačními komisaři ministerstva zemědělství ve Vídní a na druhé straně presidiem ministerstva zemědělství v Praze.

Kučera nebyl tedy a není státním úředníkem, nýbrž pouze mluvním orgánem. Rovněž tak jest nesprávným, že Kučera byl vyhlédnut za zemědělského znalce pro mírovou konferenci v Paříži, a že mu byl dokonce opatřen ministerstvem zemědělství pas k cestě do Paříže.

V dotazu jest tento vnucený správce podezříván, že nezastává svých funkcí svědomitě. Ihned po uveřejnění prvních článků časopiseckých dal Pozemkový úřad v dohodě s ministerstvem zemědělství provésti revise vnucených správ jak na Smečně, tak na Konopišti.

Výsledek této revise na Konopišti, kteréž se mezi jinými zúčastnili též páni členové N. S. R. Laube, J. Vraný a pan Ant. Černý v zastoupení správního výboru Pozemkového úřadu, byl podle protokolu ze dne 28. listopadu 1919, který na důkaz správnosti zmínění páni též spolupodepsali, v hlavních rysech tento:

Komise shledala po shlédnutí všech režijních dvorů »že polní práce, pokud se týče osevu řepy a obilí, jsou správně a účelně vykonány. Sklizeň bramborů jest úplně ukončena, rovněž tak řepa cukrovka až na 4 míry u dvora Chvojen, která jest z části na hromádkách sklizena, z části v zemi. Sklizeň semene jetele není ukončena a to ve výměře celkem 19 ha. Veškerý tento jetel jest však účelně rozložen na rohatinách, takže prozatím před každou zkázou jest zachráněn. Výmlat jeho jest znemožněn naprostým nedostatkem uhlí. Ostatní jetel jest úplně sklizen. Stav řepky jest velmi dobrý, rovněž stav ozimů.

Stav užitkového hovězího dobytka jest dobrý, počet tažného dobytka měl by býti podstatně větší. Naproti tomu chová se vepřový dobytek ve značném počtu ve velmi dobrém stavu. Za účelem řádné přípravy půdy zakoupen před krátkým časem motorový pluh a od ministerstva národní obrany vypůjčeno na revers 6 párů mulů.

Nedostatečný počet dojnic nahražuje se odstavem veškerých telat k chovu způsobilých. Ovce a kozy vesměs v dobrém stavu.

Těžba dříví v lesích bude v roce 1920 oproti hospodářskému plánu značně menší.«

Za úřadování vnuceného správce Kučery konal se až do revise jen jeden hon k získání zvěře za účelem pohoštění vojenské jihoslovanské misse, při čemž střeleno 18 zajíců a 23 bažantů. Vysoká zvěř na velkostatku Konopišti se nechová a nemohla býti tudíž odstřelena. Udržování budov jest velmi dobré. Podle předložených výkazů možno odhadovati čistý výnos na rok 1919 na 1 milion Kč. Komise nabyla přesvědčení, že vnucený správce pečuje o to, aby veškeré inventární předměty, které jsou náležitě sepsány a pořadovými čísly opatřeny, byly uchovány v neztenčeném a neporušeném stavu a počtu. Komise zjistila též, že vnucený správce svými disposicemi pravidelný chod správy neruší a že vyřizuje všechny věci v dohodě s vrchními úředníky a v mezích služební instrukce jemu dané.

Revise provedená na velkostatku Smečno-Slaný měla podle protokolu ze dne 19. prosince 1919 tento výsledek:

Komise shlédla režijní dvory a zjistila, že sklizeň veškerých obilnin, máku a jetelového semena je ukončena, po většině vymlácena. Obilnímu ústavu odvedeno bylo z celého velkostatku asi 60% úředně stanoveného kontingentu obilního, činícího 90 vagonů, který pravděpodobně bude dodržen. Oproti časopiseckým zprávám, jakoby zamoklo 5 stohův a obilí bylo ponejvíce zničeno, bylo zjištěno, že dotčené obilí bylo bezzávadně vymláceno, nepatrná část zvlhlého zrní pivovarem usušena a jinak veškeré toto obilí obilnímu ústavu odvedeno, takže žádná škoda velkostatku tím nevzešla. Rovněž bylo konstatováno oproti časopiseckým zprávám, jakoby největší část zasetého máku dvora Velká Kvíce byla zničena, že dotčený mák byl obvyklým způsobem sklizen a že jeho kvalita byla bezvadná, což dostatečně dokazuje docílená prodejní cena Kč 6.10 za 1 kg a docílený výnos 234 kg po 1 míře.

Sklizeň jetelového semínka se velmi vydařila. Celková sklizeň obilí byla velmi příznivá, u žita největší v posledních 4 letech. Pouze cukrovka neuspokojuje, což dlužno přičísti na vrub vysílení půdy. Sklizeň cukrovky byla ukončena přes velmi nepříznivé počasí a také řepa byla již z větší části tehdy cukrovarům dodána.

Sklizeň bramborů byla již v měsíci říjnu skončena. Přes nepříznivé podzimní počasí bylo všechno žito již zaseto, kdežto setba pšenice se opozdila a bude v náhradu za ozimou pšenici seta jarka. Parní orba k řepě byla provedena dosud na 2500 měrách a to jednou vypůjčenou parní garniturou. V orbě se pokračovalo a je naděje, že bude zcela provedena. Stav hovězího dobytka následkem rekvisic ztenčen a to zvláště u dojnic. Nedostatku tažného dobytka bylo čeleno přikupováním koní, jichž stav 1. ledna r. 1914 76 kusů dne 1. prosince 1919 vykazoval 84 kusů. Veškerý dobytek byl ve velmi dobrém stavu výživy.

Celkový stav budov byl dobrý, jest však záhodno, jakmile nastanou příznivější poměry provésti menší opravy. Ve dvou režijních cihelnách vypáleno v roce 1919 přes nepříznivé poměry 9 pecí. Uhelné doly v Bysni pracovaly s dobrým výsledkem. Těžba v roce 1919 vykazovala 62.000 q oproti 55.000 q v roce 1918. Těžba dříví vykazuje velmi značnou úsporu oproti hospodářskému plánu, takže nyní při vyšších cenách dříví bude možno dosíci vyšších zisků. Veškeré lesní plochy jsou zalesněny, takže pro jaro 1920 zbývají k vysázení pouze ony plochy, jež byly v letech 1918 a 1919 na holo vykáceny. Vnucený správce nenařizoval na smečenském panství odbývání honův a střelby se vůbec nezúčastnil. Hony odbývaly se pouze domácím personálem a pozvanými střelci. Výnos panství smečenského za rok 1918 až 1919 obnášel 1,270.000 Kč. Výnos za rok 1920 byl odhadnut přibližně na 600.000 Kč. Pohledávky u peněžních ústavů, ježto následkem spáchané krádeže se v tamním důchodu žádná hotovost nechová, činí 618.380 Kč. Při tom se ještě podotýká, že jen náklady služného úředníkův a zřízenců, které v roce 1918 činily 607.632 Kč, v loňském roce stouply na 1,797.194 Kč. Dále, že deputátníkům čítá se mléko po 16 haléřích za 1 litr a že veškerému dělnému lidu se přenechává mouka 1 kg za 50 hal. Tyto snížené ceny u porovnání se směrnými cenami činí celkem na celém panství 270.000 Kč.

Co se týče uměleckých památek velkostatku, byl ředitelem umělecko-průmyslového musea Drem. Jiříkem vyhotoven v měsíci září k podnětu vnuceného správce Kučery podrobný inventář o veškerých předmětech v zámku smečenském uschovaných.

Vzhledem na tento příznivý výsledek revise, který netoliko, že nezavdává v žádném směru příčiny k zakročení proti vnucenému správci, nýbrž naopak dokazuje správné a úspěšné vedení jemu svěřené agendy, nemohu, než se svého stanoviska tomuto vnucenému správci vysloviti své uznání.

Co se týče výtek stran úhonnosti jeho soukromého života, dovoluji si na to poukázati, že v tomto směru podá objasnění výsledek trestního řízení v této věci zahájeného k žalobě Kučerově proti zástupcům tisku a že se tudíž nedoporučuje v této věci předbíhati výsledku tohoto řízení.

V Praze 29. února 1920.

Ministr zemědělství:

Prášek v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP