Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Vláda se zmocňuje, aby kontrolní poplatky zavedené v § 44. zákona ze dne 26. května 1866, č. 75 ř. z. stanovila nařízením a to až do výše 600 K za 1 kg zlata a 90 K za 1 kg stříbra hrubé váhy zboží.

Vláda se dále zmocňuje, aby nařízením stanovila manipulační poplatek za každý samostatný kus zboží, který úřednímu označení podle zákona podléhá.

Vládě se ukládá, aby tento zákon provedla.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Novým puncovním zákonem, který finanční správa zavésti hodlá na místo dosavadního platného, nynějším poměrům již neodpovídajícího zákona ze dne 26. května 1866, č. 75 ř. z. nařízeno mělo býti také všeobecné přepuncování zlatého a stříbrného zboží zvláštní novou značkou.

Podle zprávy hlavního puncovního úřadu v Praze ztratily se v době státního převratu u puncovny v Bratislavě 4 úřední puncovní značky a to 2 na zlato a 2 na stříbro.

Zneužitím těchto značek může vzniknouti veliká škoda a to nejen tím, že by zlaté a stříbrné zboží, podléhající úřednímu puncování, bylo podloudným způsobem puncovní značkou opatřováno, nýbrž, že by také zboží z kovů nedrahých (napodobenin zlata a stříbra) jako pravé zlato a stříbro označováno býti mohlo a tím obecenstvo spoléhajíc na úřední značku puncovní podváděno bylo.

Z těchto důvodů nutno urychliti přepuncování veškerého zboží novou značkou. Provésti je lze cestou nařizovací podle § 37. dosavad platného puncovního zákona.

Nelze toho však provésti za platnosti dosavadních velmi nízkých a nynějším poměrům daleko již neodpovídajících poplatků kontrolních (puncovních), stanovených v § 44. punc. zákona z roku 1866, ježto by poplatky vybrané při dosavadní výši daleko nenahradily výloh, které státní správě akcí přepuncovací vzejdou.

Nový puncovní zákon však není možno z různých, převážně technických důvodův uskutečniti v nejbližší době; na druhé straně však svrchu vylíčená ztráta puncovních značek vyžaduje urychleného přepuncování, nezbývá tudíž jiného východiska, než-li zvýšiti dosavadní kontrolní (puncovní) poplatky, stanovené v § 44. citov. zákona z roku 1866.

Kontrolní poplatky, uvedené v § 11. a 63. punc. zákona, netřeba měniti, ježto za nynějších poměrů vůbec v praxi nepřicházejí. V novém zákoně mají býti vůbec vypuštěny.

Tuto změnu kontrolních poplatků (puncovních). ježto stanoveny jsou zákonem, lze však nově upraviti zase pouze zákonem. Aby však na příště vládě v tomto směru volnější pole ponecháno býti mohlo, zvláště se zřetelem k cenám drahých kovů velice kolísajícím, a k mimořádným poměrům, které nevylučují potřebu změn, doporučuje se, aby zákonem, jímž změna kontrolních (puncovních) poplatků provésti se má, dána byla možnost měniti podle potřeby výši těchto poplatků nařízením. Hranice, do které poplatky nařízením bude lze měniti, stanoví se při zlatě 600 K za 1 kg a při stříbře 90 K za 1 kg hrubé váhy zboží.

Právní povahu puncovního poplatku osvětluje již jeho zákonné pojmenování: "Poplatek kontrolní".

Pouhou episodou zůstává skutečnost, že na sklonku válek napoleonských, kdy Rakousko bylo úplně vyčerpáno, hledal stát zákony z roku 1806 a 1809 pramen příjmů v nařízeném nuceném označování všeho zlatého a stříbrného zboží, čímž puncovnímu poplatku dostalo se povahy dávky fiskální. To však dlouho netrvalo; pouze do roku 1824, kdy ustanovení puncovní dříve platná (patent Marie Terezie z 23. března 1788. jímž dohled na výrobu zboží z drahých kovů převzat byl státem) byly obnoveny a puncovnímu poplatku jeho dřívější povaha vrácena.

Na povaze poplatku puncovního jako poplatku kontrolního a nikoli fiskálního právě vylíčené, nemíní finanční správa navrženým zvýšením jeho nic měniti. Zvýšení poplatku je nutno z důvodů, svrchu již uvedených.

Dosavadní poplatky činí 48 K za 1 kg zlata a 6 K za 1 kg stříbra hrubé váhy zboží, předkládaného k označení.

Pomýšlí se prozatím na zvýšení poplatku při zlatě na 400 K a při stříbře na 60 K za 1 kg hrubé váhy zboží předloženého k puncování. Toto zvýšení, jež u zlata jest asi osminásobně, u stříbra asi desetinásobné, možno označiti přímo ještě za nepatrné, uváží-li se, že od doby, kdy poplatky byly stanoveny, uplynulo 54 let a že ceny lak zlata, tak i stříbra, neobyčejně stouply. A to zvláště v posledních letech jak vidno z tohoto srovnání:

Podle zákona ze dne 2. srpna 1892 čís. 126 ř. z., jímž zavedena byla zlatá měna, vzata za základ k ražení zlatých mincí 10ti a 20ti korunových cena 3280 K za 1 kg ryzího, resp. 2952 K za 1 kg zlata mincovního (směs 900 tisícin zlata a 100 tisícin mědi). Stříbrných korun razilo se z 1 kg mincovního stříbra (směs 835 tisícin stříbra a 165 tisícin mědi) 200 kusů ve váze 5 gramů s čistým obsahem stříbra 4.17 gramů za kus.

Dnešní (26. února 1920) cena zlata a stříbra pohybuje se okolo 60.000 K za 1 kg zlata a 4000 K za 1 kg stříbra.

Zamýšlené zvýšení puncovního poplatku zůstává tedy poměrně daleko ještě pozadu za zvýšením cen zlata a stříbra, které projevují stále ještě při neurovnaných poměrech finančních a hospodářských v převážné většině států tendenci stoupající. Podotýká se, že zvýšení nestane se bez vyslechnutí dobrého zdání obchodních komor a zástupců živnostnictva.

Kromě zvýšení poplatku puncovního doporučuje se zavésti zvláštní manipulační poplatek od každého jednotlivého kusu zboží předloženého k označení. Poplatek ten odůvodněn je větší režií (opotřebení punce) v těch případech, kdy předkládá se k označení drobnější zboží kusové, z něhož každý kus musí být označen zvláště.

Vedle toho poslouží tento manipulační poplatek též úkolům statistickým. Z celkové jeho sumy bude vždy patrný na první pohled počet zboží předloženého k označení (puncování).

Tento manipulační poplatek, který zná také francouzský puncovní zákon z. roku 1900, má činiti pranepatrnou sumu 10 h za každý samostatný kus zboží, který podléhá úřednímu označení.

V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova přikázána byla rozpočtovému výboru s tím, aby o ní podal zprávu ve lhůtě 48 hodin.