Dne 11. listopadu 1919 jela vlaková četa ze Spišské
Nové Vsi do Vrůtek. Přijeli po 12hodinové
službě do Popradu, kde byla služba přerušena,
a za několik hodin měli jeti dále.
Personál zdráhal se za těchto okolností
službu nastoupiti s poukazem, že na tak dlouhou službu
nebyli připraveni, neměli sebou jídla a byli
fysicky úplně vyčerpáni. V četě
byli zařaděni: Švajda Josef, Egresi Karel,
Pečajskij Andraš, Jašto a výpomocní
Philip a Krchňák.
Při protokolu bylo uvedeným výpomocným
brzdařům panem kontrolorem Hirschem vyhrožováno,
že pak-li nebudou mluviti, že je chytí a praští
s nimi o zeď. Při protokolu nebyla vina dotyčných
dokázána. Přes to byli vojenským velitelstvím
odsouzeni na 5 dnů do vězení, zostřeného
3 posty, aniž by byli vyslýcháni.
Z důvodu toho táží se podepsaní:
1. Jest pan ministr železnic ochoten vydati všem nadřízeným
úřadům železničním rozkaz,
jakým způsobem mají si úřední
orgány počínati při zavádění
protokolů s podřízeným jim personálem
a zaručiti správné provádění
tohoto nařízení i u dráhy Košicko-Bohumínské,
kde jsou ustanoveni zástupci ministerstva železnic
jako hlavní dozorčí orgány?
2. Jest pan ministr národní obrany ochoten zabrániti
napříště, by vojenské úřady
dopouštěly se podobných násilností
na železničních zřízencích,
kteří mají za sebou 12hodinovou nepřetržitou
službu, jak v případě tomto uvedeno?