Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zákon o úpravě služebních požitků československého četnictva měl býti původně doplňkem zákona, jímž se upravuje právní postavení četnictva v Československé republice. Vláda návrh takový předložila 17. ledna 1920 (Tisk 22 4 2). Předmětem jednání ve výboru státně-zřízeneckém byl nejprve návrh členů Národního shromáždění V. Votruby, dra F. Lukavského a soudr. na úpravu právního a hmotného postavení četnictva (Tisk 573), potom svrchu zmíněný návrh vládní.

Vládní návrh o četnictvu (Tisk 2212) týkal se však téměř výhradně právního jeho postavení. V § 25. tohoto návrhu bylo uvedeno, že osobní požitky četnictva, zaopatřovací požitky příslušníků četnictva, jejich vdov a sirotkův, ubytování četnictva budou upraveny zvláštními zákony, ostatní požitky cestou nařizovací. Tento vládní návrh však nepodařilo se ve výboru projednati pro rozpor mezi výborem a vládou kotvící především v § 1., podle něhož mělo býti četnictvo republiky Československé vojensky organisovaným sborem strážným, a pak v § 12., podle něhož četnictvo mělo podléhati vojenským trestním zákonům a soudům.

Vláda pak předložila samostatný návrh o služebních požitcích četnictva (Tisk 2300). Tento návrh však upravoval hmotné požitky četnictva rysy příliš všeobecnými, odkazoval na úpravu služebních požitků československého vojska, stanovil četnický přídavek pro mužstvo ve výši nedostatečné, nebral náležitého zřetele k vyšším požitkům vrchních četnických strážmistrů, neobsahoval ustanovení o tom, kteří četničtí strážmistři mohou býti jmenováni vrchními strážmistři, neobsahoval přesného ustanovení o přeřadění do platů jednotlivých stupnic a j. Ve výboru bylo seznáno, že vládní návrh nutno přepracovati a přizpůsobiti jej jednak k zákonu ze dne 7. října 1919 (zákon, jímž se upravují poměry státních zaměstnanců, jakož i zaměstnanců v podnicích a fondech státem spravovaných), jednak k vládnímu návrhu zákona, jímž se upravují služební požitky československého vojska. Tento vládní návrh byl již ve státně-zřízeneckém jakož i v branném výboru projednán a má býti co nejdříve schválen v plenu Národního shromáždění. Za účelem přepracování vládního návrhu o služebních požitcích četnictva zvolen byl výborem subkomitét a elaborát jeho s některými změnami rázu formálního pak výborem schválen.

Dosavadní platy četnického mužstva se rovnaly bývalým platům civilních státních sluhů (četníci a strážmistři), resp. podúředníků (vrchní strážmistři). Četničtí důstojníci správní byli dosud na roveň postaveni vojenským důstojníkům bojovnictva, důstojníci intendanční, účetní a účetní kontroly důstojníkům vojenským týchž kategorií. Po politickém převratu byla utvořena z bývalých okresních a štábních strážmistrů kategorie důstojníků výkonných. Přiznány pak jí požitky a postup podle skupiny D civilních státních úředníků.

Podle nového tohoto zákona stanoví se roční služné aktivních důstojníků v XI.-IV. bodn. třídě platovými stupnicemi tak jako služné aktivních důstojníků a vojenských úředníků podle projednaného a ve výboru schváleného vládního návrhu o služebních požitcích československého vojska. Veškerým aktivním důstojníkům přiznává se pak ještě zvláštní četnický přídavek, do pense započitatelný, odstupňovaný podle výše služného šesti stupni a dosahující při ročním služném 9408 Kč a výše maximální částky 2100 Kč. Důstojníci vyšlí z řad četnických gážistů mimo hodnostní třídu nebo z mužstva podrží četnický přídavek přiznaný podle tohoto zákona definitivním četníkům a četníkům na zkoušku, jenž odpovídá skutečné době v četnictvu ztrávené.

Místní přídavek se vyměřuje důstojníkům stejné jako důstojníkům a úředníkům vojenským. Poskytne-li četnická správa důstojníku naturální byt, zaplatí přiměřenou náhradu, jež se určí podle místních poměrů. Pro případ, že by byl generální velitel četnictva povýšen do IV. hodn. třídy, dostane kromě místního přídavku ještě činovní přídavek 5000 Kč, není-li ve IV. hodn. třídě, upraví se mu činovní přídavek individuálně. Podobně též u zemských etnických velitelův a četnických hodnostářů v podobné nebo vyšší funkci. Aktivním důstojníkům se dále poskytují drahotní přídavky stejné jako státním úředníkům, pak přídavky za mobilisace, války a demobilisace, přídavek polní nebo pohotovostní, konečně i jiné požitky, jako náhrada za náklad služební (udržování výstroje a výzbroje atd.), za služební cesty, při přesídlení, za zvláštní výkony služební a pod. Tyto příplatky (mimo přídavky drahotní) se určí nařízením.

Časový postup se stanoví pro četnické důstojníky obdobně jako při důstojnících vojenských, podobně Tomu jest při zařadění do platových stupňů. Časový postup je dvojí, jednak pro důstojníky správní a důstojníky intendančního sboru, jednak pro všecky ostatní důstojníky. První mají postup až do VI. hodn. třídy včetně, druzí až do VII. hodn. třídy včetně. Úhrnné trvání služební doby u prvé kategorie v pěti hodnostních třídách je stejné jako u kategorie B., státních úředníků, celkem 27 let v VIII. a IX. hodn. třídě, čekací lhůta je zkrácena proti těmto vždy o rok a v XI. hodn. tř. zase o 2 léta prodloužena. Trvání služební doby u kategorie druhé - ve třídách XI. až VIII. jest o tři roky kratší než u státních úředníků kategorie C. Absolventům vojenských akademií ve skupině prvé zkracuje se čekací lhůta v XI. hodn. třídě o jeden rok. Ježto ustanovení § 7. tohoto zákona nevyčerpávají úplně rozmanitost služby četnických důstojníků, rozmanitost, jez byla vyvolána poměry poslední doby, přijata byla výborem resoluce, podle níž může ministerstvo vnitra za zvláštních okolností zasluhujících ohledu povoliti započítání přiměřeného poctu dalších let z přesloužené doby do časového postupu, než by podle přesného výkladu § 7. tohoto zákona bylo možno. Případů těch není mnoho, ale výbor nechtěl, aby ani těch několik důstojníků, kteří bez vlastní viny by zůstali i po úpravě požitků podle tohoto zákona v platech za svými druhy se stejnou celkovou služební dobou, se cítilo zkráceno. Podobná resoluce byla přijata též výborem při projednávání zákona o úpravě služebních požitků československého vojska.

Roční požitky definitivních četníkův a četníků na zkoušku byly dosud takové, že četník v prvém roce služby (četník na zkoušku) měl 900 Kč základního platu a polovici 3,0 až 40% aktivitního přídavku. Po ukončení tohoto zkušebního roku obdržel tři čtvrtiny 30 až 40% aktivitního přídavku. Služné 900 Kč zůstalo nezměněno až do ukončení třetího služebního roku. Potom se zvyšovalo v obdobích tříletých vždy o 80 Kč, v posledním období (v tříletém období desátém od počátku služby) o 60 Kč a dosahovalo nejvyšší výše 1600 Kč ročně. Mino základní služné obdržel četník po prvých třech letech služby roční služební (četnický) přídavek 100 Kč, po čtyřech letech celkové služby 200 Kč a po každých dalších čtyřech letech o 100 Kč více, nejvýše však úhrnem 600 Kč (začátkem 21. roku služby). Ženatý četník obdržel plných 30 až 40 % aktivitního přídavku. Výslužné se vyměřovalo podle platu a služebního přídavku.

U vrchních strážmistrů (velitelů stanic) bylo služné rovněž rozděleno na deset stupňů. Základ jeho byl 1000 Kč, (trvající po 3 léta), v dalších osmi tříletých obdobích se zvyšoval vždy o 90 Kč, v posledním desátém období o 80 Kč, dosahovalo tak služné maximální výše 1800 Kč. Služební přídavek měli stejný jako četníci.

Tyto nízké požitky musily býti zvýšeny jinými dalšími přídavky, ježto naprosto k uhájení životní existence nestačily.

Zkoumáme-li požitky četnictva, seznáváme, že na př. četník na zkoušku (v prvém roce služby) má ročně 1035.50 Kč mírových požitků a 5060,76 Kč přídavků (válečný, drahotní, subsistenční a zvláštní přídavek). Základem pense stále zůstává nízké služné a nízký služební přídavek, což dohromady může nejvýše činiti 2200 Kč, resp. 2400 Kč. Vdovská pense pak činí třetinu výslužného mužova. Nutno uvážiti, že četník je vydán velkým zkouškám zdraví a mnohým nebezpečím života. Různé přídavky připojované k základnímu platu a přesahující jej tolikrát zřejmě dokazují, že dosavadní platový systém je neudržitelný.

Roční služné četnických strážmistrů a četníků na zkoušku stanoví se tímto zákonem podle stupnice služného státních zaměstnanců náležejících do kategorie podúředníků podle zákona ze dne 7. října 1919. Podobně jako u podúředníků, tak i zde postup od 2. až do 10. stupně děje se po dvou, od 11. až 13. stupně po třech letech v předcházejícím stupni ztrávených. Pro vrchní četnické strážmistry zavádí se pak nová stupnice a to tak, že začíná šestým platovým stupněm 3408 Kč (o 204 Kč vyšším než je šestý stupeň, pro četníky na zkoušku a četnické strážmistry), v následujících čtyřech dvouletých obdobích zvyšuje se plat vždy o 300 Kč a v posledních třech obdobích vždy o 400 Kč, takže rozdíl platový v posledním stupni mezi platem vrchního četnického strážmistra a mezi platem četnického strážmistra činí 900 Kč. Vrchními strážmistry se mohou státi oni četničtí strážmistři, kteří sloužili nejméně deset let ve výkonné službě četnické a absolvovali s prospěchem četnickou hodnostní školu nebo sloužili celkem deset u četnictva, z toho nejméně pět let ve výkonné službě, jsou vycvičeni ve službě účetní a vykonali odbornou zkoušku pro účetní pomocné síly. Tím se vysvětluje, proč začíná stupnice pro vrchní strážmistry šestým stupněm, t. j. po deseti letech. Ti, kdož již dosáhli následkem mimořádných válečných poměrů hodnosti vrchních strážmistrů před dovršením desetileté služby četnické, budou zařaděni do platových stupňů stanovených v § 15, č. 3., pro takové přechodné případy. Strážmistrům, vyslouživším v posledním stupni tři léta, může býti poskytnut roční přídavek 300 Kč a po dalších třech letech další stejný přídavek. Obdobně vrchním strážmistrům vždy po třech letech po 500 Kč. Tyto (starobní) přídavky počítají se do pense.

Četníci obdrží četnický přídavek, a to již v prvém roce služby ve výši 300 Kč. Tento přídavek se zvyšuje v osmi čekacích lhůtách a dosahuje od začátku 26. roku služby nejvyšší výše ročně 2100 Kč. Započítává se do výslužného.

Místní přídavek se přiznává četníkům tak, jako státním podúředníkům. Zařadění četníků nyní sloužících provede se obdobně jako zařadění gážistů vojenských mimo hodnostní třídu a poddůstojníků z povolání, nyní sloužících.

Drahotní přídavky se vyměřují četnickým důstojníkům jako státním úředníkům a státním učitelům zařaděným do hodnostních tříd, četníkům jako podúředníkům a sluhům. Podobně tomu jest u mimořádných (čtvrtletních) výpomocí.

Obdržel-li by někdo touto úpravou platovou méně než činí souhrn dosavadních požitků zápolních, vyplatí se mu rozdíl mezi těmito a novými požitky zvláštním vyrovnávacím přídavkem. Toto ustanovení se týká především služebně nejmladších četníků. Podle této úpravy by na př. dostali četníci na zkoušku (služné, místní přídavek na př. v Praze, četnický, drahotní přídavek, mimořádná výpomoc čtvrtletně vyplacené) 5232 Kč, měli by - počítáme li, že mají 6096 Kč méně o 864 Kč ročně - v šestém roce služebním u svobodného četníka činí tento rozdíl 455 Kč - počítáme-li, že má dnes dohromady ročních požitků 6461 Kč. Rozdíl tento se stále zmenšuje, až v pozdějších letech požitky podle této úpravy vzestupně převyšují požitky dosavadní.

Zaopatřovací požitky četnických osob a jejich pozůstalých upraví se zvláštním zákonem. Prozatím se ustanovuje, že základem pro vyměření pensijních požitků četnických osob jest služné, četnický přídavek, 50% místního přídavku pro Prahu příslušného stupně, přídavek vyrovnávací podle § 9. a přídavky podle § 11. tohoto zákona.

Odpočivné požitky mužstva a kancelářských sluhův u četnictva, pokud osoby tyto vstoupily do výslužby přede dnem 1. září 1919 a zaopatřovací požitky pozůstalých po těchto zaměstnancích a po takovýchto zaměstnancích zemřelých v činné službě přede dnem 1. září 1919 upravují se zákonem pensijním ze dne 17. prosince 1919. Ježto tento zákon o služebních požitcích četnictva má nabýti účinnosti dnem 1. ledna 1920, vznikla by zde čtyřměsíční časová mezera, pro kterou by neplatil ani zákon ze dne 17. prosince 1919 ani tento zákon o služebních požitcích četnictva. Proto jest v § 26. tohoto zákona ustanoven, jímž se vláda zmocňuje, aby odpočivné požitky výkonných důstojníků, mužstva četnického a kancelářských sluhů četnických, pokud osoby tyto vstoupily do výslužby v období oněch čtyř měsíců, rovněž pak zaopatřovací požitky pozůstalých po těchto osobách, které zemřely v době právě uvedené, upravují zásady pensijního zákona ze dne 17. prosince 1919.

Finanční efekt této předlohy zákona činí asi 25 milionů Kč.

Státně-zřízenecký výbor navrhuje, aby Národní shromáždění tento návrh zákona jakož i připojenou resoluci schválilo.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Roční služné (gáže) aktivních důstojníků se stanoví takto:

Zákonitá lhůta pro postup do vyššího stupně platového téže hodnostní třídy činí v XI., X. a IX. hodnostní třídě 2 (dva) roky, od VIII. až do IV. hodnostní třídy 3 (tři) roky.

Veškerým aktivním důstojníkům náleží zvláštní četnický přídavek, jehož roční výše činí u důstojníků s ročním služným

Důstojníci vyšlí z řad četnických gážistů mimo hodnostní třídu nebo z mužstva podrží i na dále četnický přídavek podle § 12.; ti z nich, kteří jsou nyní v činné službě, obdrží četnický přídavek podle § 12. tohoto zákona ve výši odpovídající skutečné době v četnictvu ztrávené. Při tom se započítá doba přebývající do postupu do nejblíže vyššího četnického přídavku.

Četnický přídavek započítává se do výslužného stejnou měrou jako služné.

Kromě služného a četnického přídavku přísluší aktivním důstojníkům ještě:

a) v I V. až XI. hodnostní třídě místní přídavek a sice:

pro Prahu a předměstí pražská patřící dosud do I. třídy činnostních přídavků pro státní zaměstnance, 50% služného, nejvýše však 4000 Kč;

v ostatních místech I. třídy, jakož i

z částek vyplývajících pro Prahu.

Zařadění míst do těchto tříd stane se podle zásad platných pro státní zaměstnance. Stejným způsobem přeloží se jednotlivá místa se zvláště nepříznivými poměry drahotními a životními do vyšší třídy.

Obdrží-li důstojník naturální byt od četnické správy, jest povinen zaplatiti přiměřenou náhradu, která se určí podle místních poměrů.

b) Ve IV. třídě hodnostní přísluší kromě místního přídavku ještě činovní (funkční) přídavek ročně 5000 Kč.

Generálnímu veliteli - není-li ve IV. hodnostní třídě - zemským četnickým velitelům a četnickým hodnostářům v podobné neb vyšší funkci upraví se činovní přídavek individuálně nařízením.

Dále poskytnou se aktivním důstojníkům jakožto vedlejší požitky:

Drahotní přídavky podle předpisů platných pro státní úředníky (viz díl IV. tohoto zákona), pak za mobilisace, války a demobilisace přídavek polní nebo pohotovostní, konečně i jiné požitky, vyplývající ze zvláštních poměrů četnické služby, jako náhrada za náklady služební (udržování výstroje a výzbroje atd.), náhrada za služební cesty a přesídlení při přeložení, odměna za zvláštní služební výkony atd.

Bližší ustanovení v příčině těchto vedlejších požitků (mimo drahotní) určí se nařízením.

Aktivní a neaktivní důstojníci vojenští, zařadění do hodnostních tříd, kteří jsou přiděleni četnictvu k činné službě, obdrží po čas svého přidělení osobní i vedlejší požitky zásadně ve výměře pro čs. vojsko stanovené.

Bližší ustanoví se nařízením.

Při definitivním převzetí do stavu četnictva budou tito důstojníci zařaděni do téže hodnostní třídy a do téhož stupně platového, kterého tou dobou ve vojsku dosáhli, při čemž se jim započítá doba v tomto stupni ztrávená do dalšího postupu a platí pro jejich další časový odstup ustanovení § 6. tohoto zákona. Četnický přídavek obdrží podle § 2. tohoto zákona.

Důstojníci mají nárok na služební požitky odpovídající podle platných norem jejich postavení v hodnostní třídě, jestliže jim podle časového postupu nepříslušejí vyšší požitky.

Časový postup je postup do platu (služného s příslušným četnickým a místním přídavkem) nejblíže vyšší hodnostní třídy beze změny postavení v hodnostní třídě a postup do dalších stupňů platových v této hodnostní třídě. Postup do vyšších stupňů platových téže hodnostní třídy nastane, jakmile důstojník ztrávil zákonitou lhůtu s platy bezprostředně předcházejícího stupně, není-li ze služebních důvodů z tohoto postupu vyloučen.

Zákonité lhůty jsou stanoveny v § 1. tohoto zákona.

Časový postup a postup do vyšších stupňů platových se nazývají souborně »postupem do vyšších požitků«.

Postup do platů nejblíže vyšší třídy hodnostní nastane podle dále uvedených stupnic platových, jakmile důstojník ztrávil v příslušné stupnici předepsanou dobu služební (lhůtu časového postupu) s platy bezprostředně předcházející třídy hodnostní.

Časový postup jest přípustný jen tehdy, když důstojník vyhovuje podmínkám předepsaným pro povyšování. Nepříznivá kvalifikace zamezí časový postup; léta, v nichž dána byla takováto kvalifikace, nejsou započitatelna pro časový postup.

Vyskytnou-li se u důstojníka, jenž dosáhl nárok na časový postup, od posledního zjištění kvalifikace okolnosti, které činí pochybným, zda jeho kvalifikace může ještě býti označena příznivou, odloží se rozhodnutí o časovém postupu až k novému zjištění kvalifikace, které budiž ihned mimořádně provedeno.

Důstojníci, kteří dokonali 60. rok věku a 35. rok skutečné služby, jsou z časového postupu vyloučeni.

Při novém neb opětném přijetí do četnické služby může ministerstvo vnitra za zvláštních okolností povoliti započtení určitého období v jiné službě nebo praxi ztráveného do časového postupu nebo pro zařadění neb postup do některého vyššího stupně služného.

Pro časový postup platí tyto lhůty:

Do skupiny I. patří důstojníci správní a důstojníci intendančního sboru; u posledních snižuje se lhůta v VII. hodnostní třídě o 1 (jeden) rok, činí tudíž 7 let.

Do skupiny II. patří ostatní důstojníci.

Absolventům vojenských akademií ve skupině I. zkrátí se čekací lhůta v XI. hodnostní třídě o jeden rok.

Důstojníci, nyní v činné službě jsoucí, zařadí se do platové stupnice v § 1. stanovené takto;

1. a) Důstojníkům, kteří nevyšli z četnického mužstva, započítají se skutečná služební léta, ztrávená v hodnosti důstojníka nebo gážisty do hodnostní třídy zařaděného, do časového postupu podle zásad v § 6. tohoto zákona; služební léta důstojnických čekatelů (podporučíků a pod.) počítají se jen potud, pokud převyšují 1. rok služby čekatelské.

b) Důstojníci výkonní zařadí se do toho stupně platového, jenž odpovídá platové, mu stupni, v němž nyní jsou; při tom se jim započítá doba v tomto stupni ztrávená pro postup do vyšších požitků.

c) Ostatním důstojníkům, vyšlým z řad gážistů mimo hodnostní třídu, nebo ze stavu mužstva, počítají se počínajíc třetím do výslužného započitatelným rokem služebním za každý další do výslužby započitatelný rok, který jakožto gážisté mimo hodnostní třídu, nebo ve stavu mužstva ztrávili, 4 měsíce do časového postupu; od té doby, kdy vykonali předepsané zkoušky nebo s prospěchem praxi (kurs), počítá se celá další doba služební do let důstojnických vyjímajíc 1 rok čekatelský.

2. Za každý kalendářní rok 1915 až 1919, v němž byl důstojník aspoň 6 měsíců v činné službě nebo v zajetí, připočítá se půl roku pro postup do vyšších požitků; v kalendářním roce 1914 stačí k tomu účelu lhůta činné služby 5 měsíců.

3. Důstojníkům legionářům počítají se léta ztrávená v legiích ve smyslu zákona ze dne 24. července 1919, č. 462 sb. z. a n.. trojnásobně a to od 1. dne toho měsíce, kdy byla podána přihláška nebo provedeno zařadění do legií, až do 31. prosince 1919. Pro příslušníky ruských legií, kteří se vrátí později, počítá se tato doba do konce onoho měsíce, v němž se navrátí do vlasti. Konečná lhůta určí se nařízením. Léta válečná, ztrávená v bývalé rakousko-uherské armádě nebo v zajetí, se počítají podle č. 2. tohoto paragrafu, Kromě toho se jim jakožto doba služební započítají ještě léta od dokonaného 20. roku věku, vyjímajíc dobu podle hořejších zásad již započítanou.

4. Při započítání let podle pravidel pod 1. až 3. uvedených, jest vynechati čas ztrávený v některé hodnosti následkem preterování z trestu na dovolené, s čekatelným neb bez požitků, v příkaznosti, v disciplinárním a trestním vyšetřování, nebylo-li toto později zastaveno.

Podle zásad, uvedených v § 7., se vypočítá celková doba služební (mimo léta válečná) a porovná se s dobou, ve které podle postupových skupin v § 6. stanovených lze dosáhnouti té hodnostní třídy, v níž důstojník právě jest. Podle toho se provede zařadění takto:

a) Rozdíl časový (tak zvaná doba přesloužená), který pak po případě se objeví, započítá se důstojníkům až do nejvyšší míry šesti let do postupu do vyšších požitků, dále se do tohoto postupu započítají válečná léta podle § 7., č. 2.

Toto ustanovení neplatí pro důstojníky uvedené v § 7., č. 1 b).

b) Důstojníci z řad legionářů, kteří by nebyli ještě v hodnostní třídě, odpovídající jejich započitatelné služební době (včetně léta válečná), zařadí se do platů nejblíže vyšší hodnostní třídy, po případě nejvýše do 1. stupně platů dále následující hodnostní třídy.

c) Důstojníci dokonavší při nabyté platnosti tohoto zákona 60. rok věku a 35. rok skutečné služby, nečítajíc v to léta ztrávená v kadetní škole neb v povinné presenční službě vojenské, zařadí se podle lit. a) tohoto paragrafu, jsou však z dalšího postupu vyloučeni.

Četníci, jmenovaní po dnu 31. pros. 1919 důstojníky, zařadí se dnem jmenování do platového stupně podle dosaženého služného. Neshoduje-li se toto služné s platovým stupněm v § 1. uvedeným, nastupuje zařadění do stupně nejblíže nižšího, rozdíl v platu vyrovná se až do dosažení vyšších požitků přídavkem.