Postup okresního obilního úřadu krumlovského
v případech v dotazu uvedených byl úplně
správný.
1. Podle protokolu sepsaného u obecního úřadu
v Netřebicích dne 31. srpna 1919 je svědecky
dokázáno, že rolník Karel Blažek
obilí vyváží a semílá
na svém domácím mlýnku bez mlecích
výkazů. Proto dán mu rozkaz, aby do 30. září
1919 vymlátil a komisionáři Státního
obilního ústavu odvedl 1200 kg pšenice, 2400
kg žita a 300 kg ječmene.
Udaná plocha pšenice nebyla správná,
nýbrž místo 0.30 ha zjištěna plocha
0.79 ha a výnos u pšenice počítán
na 1 ha 18 q, u žita 15 q a ječmene 17 q. V předepsané
lhůtě obilí vymláceno nebylo, tudíž
nařízen nucený výmlat.
K provedení nuceného výmlatu za dozoru politického
úředníka ustanoven dozorčí
orgán, jemuž, protože prudká povaha rolníka
Karla Blažka s dostatek okresnímu obil. úřadu
byla známa, přidělena asistence dvou mužů
československé vojenské policie v Krumlově.
Zprvu na žádost hospodářovu upuštěno
od nuceného výmlatu a zaveden pouze dozor, jelikož
se hospodář před úředními
orgány zavázal, že, maje benzinový motor
porouchaný, dá jej ihned do správky a započne
s výmlatem ručním a pak pokračovati
bude strojem. Slibu tomu nedostál, když i pak za několik
dnů po správce motoru i mlátičky s
výmlatem započal, nejrůznějšími
záminkami jej zdržoval, obilí ve stodole skrýval,
až bylo zřejmo, že tímto způsobem
se věc neskončí.
Nařízeno pak, aby proveden byl výmlat nucený,
najat strojník i potřebné dělnictvo
a výmlat skončen. Karel Blažek se při
motoru zranil na ruce vlastní neopatrností, bez
zavinění jiných, zejména úředních
orgánů.
Jest pravda, že asistence vojenské policie zamýšlela
hospodáře zatknouti a dodati k soudu proto, že
provedení úředního výkonu stále
dělal obtíže; k žádosti manželky
hospodářovy velitel asistence od zatčení
pak upustil a přísně jej napomenuv opět
ho propustil.
2. František Matějka, rolník v Prostředních
Svincích č. 5. měl roku 1918 oseto pšenice
3.04 ha, žita 6.12 ha, ječmene 1.23 ha, ovsa 4.68
ha, roku 1919 pšenice 2.99 ha, žita 5.20 ha, ječmene
61 ha.
Ze sklizně roku 1918 měl předepsáno
dodati 100 q chlebovin a 15 q ovsa. Dobrovolně dodal 55
q chlebovin a oves žádný, nuceně musel
k tomu dodati 26 q chlebovin a 15 q ovsa; tudíž celkem
dodal 81 q chlebovin a 15 q ovsa.
Ze sklizně roku 1919 bylo mu předepsáno dodati
46 q pšenice, 27 q žita a 7 q ječmene.
Výnos krásné a zdravé pšenice
počítán z ha 20 q, tudíž při
ploše 3 ha sklizeň 60 q, na setí ponecháno
9 q, k výživě 5 q, zbývalo k dodávce
46 q. Výnos prostředního žita počítán
12 q z ha, tudíž sklizeň z 5.20 ha 62 q, k
setí ponecháno 16 q, na výživu 19 q,
zbývalo k dodávce 27 q. Výnos horšího
ječmene počítán z ha 13 q, jelikož
však plocha v osevní statistice nebyla rolníkem
správně udána, vzata za základ plocha
pochůzkou po polích zjištěná
a to 1.40 ha a sklizeň počítána v
množství 15 q, 3 q k setí, 35% ke krmení
jest 5 q, zbývalo k dodávce 7 q.
Jelikož z let minulých byla okr. obilnímu úřadu
známa jeho nechuť k dodávkám obilí,
neboť každoročně muselo býti užito
obzvláště u něho prostředků
donucovacích proto, aby zachyceno bylo veškeré
přebytečné obilí pro veřejné
zásobování, byl mu dán rozkaz, aby
ve lhůtě 6 týdnů předepsané
množství obilí vymlátil a odvedl. Do
15. října 1919, kdy lhůta vypršela,
nevymlátil a neodvedl ničeho. Že nucený
výmlat pak u něho provedený sklamal a odebráno
pouze 26 q pšenice, 15.40 q žita a 7 q ječmene,
spočívá v tom, že výmlat nebyl
proveden hned po žních, nýbrž teprve pa
šestinedělní lhůtě, a Matějka
i letos ze své sklizně prodal pod rukou obilí.
Nemám tudíž důvodu, abych okresní
správě politické vytkl dosavadní postup,
naopak schvaluji její energické počínání
v době, kdy dodávky obilí nejsou naprosto
uspokojivé.
Také není důvodu vydati další
poukazy proti chikanování zemědělců.
Pokud výše předepsaného kontingentu
se týče, provádí se právě
v nynější době přísná
jejich revise a dojde k jejich definitivní úpravě
podle zkušeností získaných během
uplynulé doby o výši sklizně.