Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Nárok na pensi upraven jest v § 2.; výše pense vyměřuje se tím způsobem, že na prvních 10 let ve službě ztrávených připadá kvota 40% obnosu, který zákonem jest stan ven jako minimální, každým dalším rokem služebním vzrůstá tato kvota o 2.4%, takže se výslužné po 35leté době služební rovná minimálně stanovenému platu.

Výše vdovského platu a příspěvku na vychování dětí, úmrtného a odbytného určuje se podle ustanovení § 6.-15. se zřetelem k výši minimálního služného.

Pokud jsou mezi lékaři a obcemi neb okresy uzavřeny zvláštní smlouvy ohledně zajištění výslužného lékařů na zaopatřovacích požitků jich rodin, platí tyto; dotčené korporace mají však nárok na náhradu z pensijního fondu až do výše výslužného a zaopatřovacích požitku tímto zákonem stanovených, ovšem v předpokladu, že budou zapraveny příspěvky na ty to lékaře připadající.

Na Moravě ustanovuje zákon ze 27. prosince 1909, č. 98 z. z., že každý definitivně ustanovený obecní jak obvodní lékař má nárok na pensijní požitky, a to po 10leté nepřerušené službě ve výši 40%, za každý další služební rok 2.4% posledního počitatelného aktivního služného; do této služební doby nutno počítati též dobu, kterou obecní a obvodní lékař ztrávil jako prozatímní neb jako sekundární lékař moravské zemské neb veřejné nemoce a kterou nutno počítati ode dne nastoupení služby, při čemž zemský výbor má právo vpočítati kratší přerušení, které se stalo za účelem vzdělání neb následkem nemoci, do doby služební.

Vdovský plat a příspěvek na vychování sirotků upraven jest v §§ 20. a 21. cit. zákona.

Ohledně úhrady platu lékařů a pensijních i zaopatřovacích jich požitků, jakož i vdov a sirotků, platí tyto předpisy:

Obce, jimž podle § 8. cit. zák. přísluší právo jmenovati vlastní lékaře, mají veškerý náklad hraditi z vlastních prostředků a poukazovati dotyčné platy z obecní pokladny; za všechny ostatní obce, jakož i za zdravotní obvody hradí potřebný náklad zemský fond a poukazuje jej ku výplatě zemský výbor. Cestovné lékařů hrad se z prostředků obce resp. zdravotních obvodů. Jako částečnou náhradu onoho nákladu zemskému fondu mají všechny obce spojené v zdravotní obvody, pak ony zdravotní obce, v nichž přísluší právo jmenovati lékaře zemskému výboru, každoročně platiti příspěvek ve výši 3% veškerých, v dotyčné obci předepsaných přímých daní zemským přirážkám podléhajících. Byly-li ohledně požitků pensijních a zaopatřovacích mezi lékaři a obcemi neb obvody uzavřeny zvláštní smlouvy, zůstanou v platnosti; příslušné korporace mají však nárok na náhradu ze zemského fondu až do výše v tomto zákoně pro pensijní a zaopatřovací požitky stanovené, když výslužné jest vůbec ze zemského fondu platiti a pensijní příspěvky za dotyčné lékaře byly zaplaceny. Onu částku ujednaných požitků, která převyšuje požitky pensijní a zaopatřovací zákonem stanovené, mají hraditi z vlastních důchodů ti, kdož jsou povinni poskytovati pensijní a zaopatřovací požitky.

Ve Slezsku podle zák. z 30. dubna 1896 čís. 31., koná se výplata služebních požitků lékařů obcemi, po případě společnými správními orgány obvodu. Jinak ponechává tento zákon v paragrafu 3. jednotlivým obcím zdravotního obvodu v cestě dohody rozděliti navzájem náklady s vydržováním lékařů spojené. Ohledně pensijního zaopatření neobsahuje tento zákon specielních ustanovení.

Zákon z 26. června 1914, čís. 96., jenž posud nenabyl účinnosti, upravuje služební požitky obvodních a obec. lékařů, pensijní zaopatření jich, vdovský plat a sirotčí příspěvky podle podobných zásad jako zákon moravský z roku 1909. Úhrada těchto nákladů stanoví se tak, že částečné úhradě jich povinny budou obce sídla lékaře přispívati 4%, ostatní pak obce 3% předepsaných, obecní přirážce podléhajících přímých daní, kdežto vyšší úhradu kryje zemský fond.

Přechodné ustanovení je v § 63., podle něhož přejímají se oni obecní lékaři, a lékaři zdravotních okrsků, kteří při počátku působnosti zákona byli ustanoveni a započítávají se jim bez ohledu na posavadní služební smlouvu do pense služební léta, která ztrávili ve Slezsku jako obecní nebo obvodní lékaři.

Pokud se týče zvláštních smluv, uzavřených mezi obcemi a zdravotními obvody, ohledně zaopatřovacích požitků, pojato byly do paragrafu 63. cit. zákona totéž ustanovení, kdež obsaženo jest v zákon moravském.

Na Slovensku upraveny jsou právní poměry obvodních (krajských) a obecních lékařů čl. XXXVlll. z r. 1918. Obecní a obvodní lékaři dostávají své požitky předem na účet lékařského fond župního od státní pokladny, příslušné podle sídla lékařova.

Částky, jež jest povinen hraditi stát (základní plat, starobní a místní přídavky), dává ministerstvo vnitra v jedné sumě k disposici župám jako dotaci župního lékařského fondu, částky, jež jest povinna hraditi obec (nájemné, osobní přídavek, cestovní paušál), musí odváděti předem ve čtvrtletních lhůtách župnímu fondu lékařskému.

Připomíná se, že místo ministerstva vnitra vykonává nyní funkce témuž zákonem čl. XXXVIll. 1918 uložené ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Pokud nebude zřízen zemský pensijní fond pro obecní a obvodní lékaře, zatěžuje vdovské zaopatření a vychovávací příspěvek fond státní; jiná ustanovení ohledně pensijních a zaopatřovacích požitků lékařů nebyla do zákona pojata.

Ustanovení ohledně prominutí fysikátní zkoušky obecním a obvodním lékařům, sloužili-li déle než 5 let, jest též povahy přechodní a má za účel usnadniti těmto lékařům přechod do služby státní.

Ohledně specielní úhrady nákladů správy zdravotní nutno upozorniti na uher. zákon čl. XXl. 1898, jímž byl za účelem stejnoměrného rozdělení břemen veřejných výloh léčebných a pod. vytvořen zvláštní zem. léčebný fond, který jest dotován výnosem přirážek k určitým daním přímým (nyní 5%) a jenž hradí nejen výlohy léčebné, nýbrž i jiné výlohy spojené s léčebním, ošetřováním nalezenců, dětí opuštěných, s ošetřováním rodiček a novorozenců a pod. a jehož deficit hradí fond státní, jakož i na cís. nařízení z 1. března 1917, č. 149. ř. z. týkající se vybírání přirážek k některým přímým daním předepsaným v obvodu hl. města Prahy a okolních obcí ve prospěch fondu všeob. nemocnice v Praze (výměra této přirážky činí pro daně v Praze a pol. okresy Karlín a Smíchov 8%, pro Kr. Vinohrady, Žižkov, Beroun, Brandýs n. L. a Kralupy 6%), jakož i konečně na příslušné ustanovení zemského zdravotního zákona moravského z 1909 a slezského 1914.

Jelikož stát pečovati bude o výkon zdravotní policie svými orgány, převezme náklady osobní.

Stát převezme též úhradu příbytečného, poněvadž bude nutno žádati, aby státní lékař v oboru zdravotní policie používal části svého bytu jako úřední místnosti, hraditi bude lékařům státním cestovné, upravené posledně pro Čechy nařízením z 8. srpna 1919, č. 483. sb. z. a n., podle platných předpisů všeobecných.

Pokud se týče specielních dávek zdravotních, jež za ohledávání mrtvol, masa atd. určují zastupitelstva obecní k úhradě osobních nákladů podle českého zdrav. zák. z r. 1888, jakož i výtěžku zvláštních poplatků, které obec za úřední jednání v záležitostech služby zdravotní smí vybírati podle zákona z 22. ledna 1891 čís. 14 z. z. (za desinfekci, půjčování pohřebních vozů a pod.), nutno podotknouti, že opatření to pro příště nelze považovati za účelné, ježto funkce obcím podle ř. z. zdrav. z r. 1870 uložené i ony v § 5. a 4. osnovy uvedené stěží dají se lišiti na funkce, jež vyžaduje všeobecný zájem veřejný a na funkce, při níž by se pro zvláště prokázaný zájem jednotlivcův dal odůvodniti princip poplatkový. Ostatně výnos těchto dávek kromě dávky za prohlídku masa jest poměrně nepatrný. Bude však nutno dbáti toho, aby příjmy z oněch specielních dávek zdravotních k úhradě osobních nákladů sloužících nebyly nadále ponechány obvodům resp. okresům v to případě, že zestátněním zdravotní policie odpadne těmto autonomním korporacím z tohoto titulu povinnost k úhradě osobních nákladů činovníků zestátněných.

Též po převzetí zdravotní policie státem bude při výkonech této policie velmi často třeba spolupůsobení a součinnosti obecních úřadů, již osnova zákona ustanovením § 14. zajišťuje; bližší důvody uvedeny jsou z části při § 4. osnovy zákona. Součinnost obcí je netoliko v zájmu zdárného výkonu zdravotně-policejních agend, nýbrž i v zájmu obce samé. Obec, jako živý organismus, musí se opírati o zdravé základy podmiňující její vývoj a právě úkoly lékařů obstarávajících obor zdravotní policie upevňovati budou tyto základy a tak pracovati pro zdárný vývoj obecního organismu.

§ 31. zákona o zřízení župních a okresních úřadů ustanovuje, že župní zastupitelstvo pečuje mimo jiné o zdravotní zájmy župy a jejího obyvatelstva, pokud nejde o úkoly čistě místní povahy, na něž stačí prostředky okresů, neb obcí. Jest jisto, že mnohá zařízení zdravotně-policejní budou přesahovati síly obecního organismu a bude jen účelným, když podepřena bude obec organismem širším a hospodářsky silnějším. To jsou právě župy, které na úhradu nákladů, do působnosti župního zastupitelstva náležejících, mohou vybírati poplatky, příspěvky a různé dávky. Kromě toho bude stát povolovati župním úřadům zvláštní příděly. Podpora obcí může býti uskutečněna i indirektně ve smyslu § 36. zák. o zřízení župních a okresních úřadů, podle něhož může býti požadováno příspěvků na opatření, nebo k úhradě nákladů na zřízení a udržování zařízení, jichž veřejný zájem vyžaduje na těch vlastnících pozemků a majitelích živností, jimž ze zřízení vzchází zvláštní hospodářská výhoda.

Avšak stát neopouští hlavní zásadu, že on jest vlastním pečovatelem a ředitelem zdravotnictví a proto pomýšlí zákon na případy, kde i státní správa ze státních prostředků na různá zařízení ve zvláštních zřetele hodných případech může poskytnouti příspěvku.

Poněvadž bude nutno provésti zevrubné šetření a přípravné práce ohledně rozlohy, sídel, obvodů zdrav. obci, ohledně počtu obvodních a obecních lékařů, jich stáří a délky služby a pod" jeví se nutným učiniti úchylku od obvyklého terminování zákona, t. j. dnem vyhlášení jeho, a ponechati počátek účinnosti jeho zvláštnímu nařízení, jež bude vydáno; teprve na základě provedeného potřebného šetření a skončení všech přípravných prací bude moci býti zákon v život uveden. Pokud říš. z. zdrav. r. 1870, jednotlivé zemské zákony zdravotní a j. zákony specielní odporovati budou ustanovením předloženého zákona, bude nutno považovati je za zrušené.

Aby pak finanční správa mohla řádně řešiti finanční dosah tohoto zákona, jenž přibližně může býti udán obnosem ca 60,000.000 Kč ročně (ca 30,000.000 Kč na lékaře a druhých 30,000.000 Kč na ostatní zdravotnický personál), pomýšlí se na účinnost zákona až bude vzhledem k ustanovení zákona o zřízení župních a okresních úřadů provedena celková finanční úprava, při níž stát luště zejména finanční otázku župy, bude moci upraviti celkovou rovnováhu prostředků pro potřeby župy.

Formálně se navrhuje, aby osnova tato přikázána byla výboru sociálně-politickému, výboru ústavnímu a rozpočtovému ku podání zprávy do 5 dnů.