Národní shromáždění československé 1918 – 1920

(1) Každý poslanec může se písemně dotazovati vlády neb člena vlády po činech vlády a jejích orgánů a po zamýšlených opatřeních. Na dotaz může dotázaný odpověděti ústně neb písemně. Dotaz a písemná odpověď se podávají sněmovní kanceláři, ale netisknou se. Sněmovní kancelář dodá dotaz i odpověď.

(1) Je-li takový dotaz podepsán ještě aspoň 20 jinými poslanci (interpelace) je dotázaný povinen odpověděti ústně neb písemně do 2 měsíců anebo výslovně odpověď odepříti s udáním důvodů. Interpelaci a odpověď anebo odepření její jest dodati sněmovní kanceláři a rozdati tiskem. Nejpozději ve schůzi po rozdání nejblíže příští může býti navrženo, aby se rokovalo o odpovědi nebo o jejím odepření. O návrhu i rokování platí ustanovení § 65.

(2) K žádosti člena vlády musí předseda pro odpověď na interpelaci prohlásiti schůzi za tajnou; v tom případě se odpověď nevytiskne, leč by se sněmovna jinak usnesla. Případný návrh na zahájení rozpravy učiniti jest ihned ve schůzi tajné a sněmovna usnášejíc se. o zahájení rozpravy rozhodne zároveň, zda rozprava provede se ve schůzi veřejné či důvěrné (§ 37 a 38).

(1) Je-li podaná interpelace označena za naléhavou, rozhodne sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním, zda a kdy jest o ní zahájiti rozpravu. V usnesené rozpravě musí interpelovaný člen vlády, na interpelaci odpověděti (§§ 65 a 68).

(1) Každý poslanec může se dotázati předsedy sněmovny nebo předsedy výboru po jejich opatřeních; dotaz jest podati písemně kanceláři sněmovní a jest naň do 14 dnů ve sněmovně odpověděti, při čemž tázaný obsah dotazu sdělí. Dotaz se tiskem nerozdává.

(1) Žádosti znějící sněmovně dodati jest sněmovní kanceláři. Nepředčítají se ve schůzi a nerozdávají tiskem.

(2) Podání neb žádosti beze jména, též veškerá ohrazení (protesty) v příčině jednání sněmovny, její funkcionářů a členů se neprojednávají.

(3) O žádostech rozhoduje předsednictvo sněmovny podle zprávy sněmovní kanceláře (§ 49 odst. 8). Předsednictvo buď na žádost samo odpoví anebo ji odkáže výboru, který za příslušný uzná, nebo žádost odloží.

(4) Výbor pak buď na žádost odpoví sám nebo podá o ní ústní zprávu sněmovně s příslušným návrhem anebo ji odloží.

(1) Chce-li výbor podat ústní zprávu o žádostech, vyhotoví sněmovní kancelář a rozdá tiskem jejich seznam s udáním stručného obsahu a s návrhem výboru.

(1) O jednání ve schůzi sněmovny nebo výboru sepíše se zápis. Má se v něm zaznamenati, kolik členů bylo přítomno (§ 2), jaké návrhy byly podány při jednání (§§ 47 a 48), jaký byl postup rozpravy se jmény řečníků a jaký byl výsledek hlasování. (2) Zápisy o schůzích sněmovny ověřené předsedou, zapisovatelem a tajemníkem sněmovním, mají býti po 48 hodin vyloženy v kanceláři k nahlédnutí. Nepodá-li žádný clen v této lhůtě písemných námitek, pokládá se zápis za správný, dá se do tisku a rozdá členům. Nevyhoví-li předseda námitce, rozhodne o ní příští schůze sněmovny bez rozpravy prostým hlasováním.

(3) Zprávy výborů vydávají se zvlášť.

(4) Všechny spisy o jednání sněmovny mají se prodávati za ceny výrobní.

(1) O každé schůzi sněmovny sepíše se a vytiskne zpráva těsnopisecká, podávající přesný obsah celého jednání.

(2) Zprávy ty buďte v obyčejném písmě po schůzi vyloženy v sněmovní kanceláři.

(3) Každý řečník může prohlédnouti v kanceláři těsnopisců část zprávy, obsahující jeho řeč, a naznačiti, jaké omyly, nebo nedostatky by obsahovala; kdyby ředitel těsnopisecké kanceláře nemohl přáním těmto vyhověti, vyžádá si rozhodnutí předsedova, který se o tom dohodne s úřadujícími zapisovateli.

(4) Spisy rozdané tiskem jsou přílohami zpráv těsnopiseckých.

(5) K návrhu předsedovu může se sněmovna bez rozpravy prostou většinou kdykoli usnésti, že se řeči poslanců, ani zpravodajů, ani členů a zmocněnců vlády dočasně nebudou stenografovati a v těsnopisném zápisu doslovně uveřejňovati, a že řečníci mají právo do 24 hodin potom, kdy domluvili, připojiti k těsnopisnému zápisu o sněmovním jednání obsah svých řečí. Návrh takový se nepodává písemně, nerozmnožuje se, nerozdává se poslancům, nepřikazuje se předem výboru a sněmovna se o něm usnáší. i když nebyl předem dán na denní pořádek.

(1) Do schůzí sněmovny a výborů kromě poslanců a osob úřadem svým k tomu povolaných nemá nikdo přístupu.

(2) Ústních žádostí ani deputací sněmovna nepřijímá.

(3) Deputace vyslané k poslancům do budovy sněmovní nemají přístupu, je-li v nich více než 10 osob.

(4) Ve dny, kdy zasedá sněmovna nebo některý sněmovní výbor, nejsou v obvodu jednoho kilometru od budovy, kde sněmovna (výbor) zasedá, dovoleny na místech sloužících veřejné dopravě ani schůze, ani jakékoli průvody.

(1) Vytištěnou osnovu zákona přijatou sněmovnou poslaneckou dodá předseda sněmovny poslanecké předsedovi senátu a vyrozumí o tom předsedu vlády.

(2) Přijala-li sněmovna poslanecká beze změny osnovu zákona přijatou senátem, dodá ji předseda sněmovny poslanecké prostřednictvím vlády presidentu republiky a oznámí to předsedovi senátu.

(3) Rovněž tak dodá předseda sněmovny poslaneckou osnovu zákona schválenou sněmovnou poslaneckou prostřednictvím vlády presidentu republiky a oznámí to předsedovi senátu v těch případech, kdy podle ústavní listiny buď se má za to, že senát neučiniv usnesení souhlasí s usnesením sněmovny poslanecké (§ 43 úst. list.) nebo kdy usnesení poslanecké sněmovny se má státi zákonem přes odchylné usnesení senátu (§ 44 odst. 1 a § 48 odst. 2 úst. list.).

(1) Sněmovna poslanecká povinna jest usnésti se o osnově zákona přijaté senátem do tří měsíců ode dne, kdy vytištěné usnesení senátu dodáno bylo předsedovi sněmovny poslanecké nebo v případech § 43 odst. 3 úst. list. od nejbližší schůze sněmovny poslanecké.

(2) Neučiní-li sněmovna poslanecké v této lhůtě neb ve lhůtě dohodou se senátem prodloužené nebo zkrácené usnesení, má se za to, že souhlasí s usnesením senátu (§ 43 úst. list.).

(1) Návrh, aby se sněmovna poslanecká usnesla navrhnouti senátu prodloužení neb zkrácení lhůty podle §u 43 úst. list., může podati předseda sněmovny nebo výbor, jemuž osnova je přikázána, nebo 21 poslanců písemně.

(2) Návrh takový, jakož i návrh senátu na prodloužení neb zkrácení lhůty jest dáti aspoň 24 hodin předem na pořad jednání a sněmovna usnáší se o něm po rozpravě prostým hlasováním; může se však i usnésti, že hlasování odkládá nebo přikázati návrh výboru k podání zprávy.

(3) Usnesení dodá předseda sněmovny poslanecké předsedovi senátu a oznámí to předsedovi vlády.

(1) Senátem schválené osnovy zákonů, i když vyšly z iniciativy senátu, projednávají se týmže způsobem jako návrhy vládní, rovněž i usnesení senátu, kterými osnovy zákonů přijaté sněmovnou poslaneckou byly změněny, jakož i písemné návrhy aspoň 21 poslanců, aby poslanecká sněmovna setrvala na usnesení senátem zamítnutém nebo na zákonu presidentem republiky vráceném.

(2) Usnesení, že sněmovna setrvává na svém původním usnesení přes odchylné usnesení senátu podle § 44 odst. 1. úst: list., nebo že opětovně zamítá usnesení senátu, na němž senát setrvává podle § 44 odst. 2. úst. list., jakož i usnesení, že sněmovna setrvává na zákonu presidentem republiky vráceném podle § 48 úst. list., může se státi jen po poradě výborové a ve dvou čteních.

(1) Zamítla-li nebo změnila-li sněmovna poslanecká osnovu zákona přijatou senátem, dodá předseda sněmovny poslanecké usnesení to předsedovi senátu a oznámí to předsedovi vlády.

(1) Souhlasným usnesením sněmovny poslanecké a senátu může Stálému výboru Národního shromáždění býti uloženo, aby o naléhavé osnově vládní anebo v oněch případech, kdy usnesení obou sněmoven spolu nesouhlasí, podal oběma sněmovnám o věci zprávu § 33.

(2) Zpráva Stálého výboru může bez další porady výboru sněmovny poslanecké býti podkladem jednání plné schůze sněmovní.

(3) Usnesení podle odst. 1. tohoto §u činí sněmovna k návrhu senátu, vlády nebo předsedy sněmovny bez porady výborové po rozpravě: může však návrh k tomu směřující odkázati i svému výboru; konečné usnesení sněmovny dodá se senátu podle § 80.

(4) Podrobnější ustanovení o jednacím řádu Stálého výboru upraví se zvláštním zákonem.

(1) Poslancům přísluší po dobu jejích mandátů náhrada, jejíž výše stanoví zvláštní zákon. Náhrady tyto nepodléhají ani daním ani poplatkům a jsou vyňaty z exekuce. Poslanci mohou bezplatně užívati vlaků všech druhů kterékoli třídy všech i soukromých drah a lodí dopravních v obvodě státním.