(1) Každý poslanec může se písemně
dotazovati vlády neb člena vlády po činech
vlády a jejích orgánů a po zamýšlených
opatřeních. Na dotaz může dotázaný
odpověděti ústně neb písemně.
Dotaz a písemná odpověď se podávají
sněmovní kanceláři, ale netisknou
se. Sněmovní kancelář dodá
dotaz i odpověď.
(1) Je-li takový dotaz podepsán ještě
aspoň 20 jinými poslanci (interpelace) je dotázaný
povinen odpověděti ústně neb písemně
do 2 měsíců anebo výslovně
odpověď odepříti s udáním
důvodů. Interpelaci a odpověď anebo
odepření její jest dodati sněmovní
kanceláři a rozdati tiskem. Nejpozději ve
schůzi po rozdání nejblíže příští
může býti navrženo, aby se rokovalo o
odpovědi nebo o jejím odepření. O
návrhu i rokování platí ustanovení
§ 65.
(2) K žádosti člena vlády musí
předseda pro odpověď na interpelaci prohlásiti
schůzi za tajnou; v tom případě se
odpověď nevytiskne, leč by se sněmovna
jinak usnesla. Případný návrh na zahájení
rozpravy učiniti jest ihned ve schůzi tajné
a sněmovna usnášejíc se. o zahájení
rozpravy rozhodne zároveň, zda rozprava provede
se ve schůzi veřejné či důvěrné
(§ 37 a 38).
(1) Je-li podaná interpelace označena za naléhavou,
rozhodne sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním,
zda a kdy jest o ní zahájiti rozpravu. V usnesené
rozpravě musí interpelovaný člen vlády,
na interpelaci odpověděti (§§ 65 a 68).
(1) Každý poslanec může se dotázati
předsedy sněmovny nebo předsedy výboru
po jejich opatřeních; dotaz jest podati písemně
kanceláři sněmovní a jest naň
do 14 dnů ve sněmovně odpověděti,
při čemž tázaný obsah dotazu
sdělí. Dotaz se tiskem nerozdává.
(1) Žádosti znějící sněmovně
dodati jest sněmovní kanceláři. Nepředčítají
se ve schůzi a nerozdávají tiskem.
(2) Podání neb žádosti beze jména,
též veškerá ohrazení (protesty)
v příčině jednání sněmovny,
její funkcionářů a členů
se neprojednávají.
(3) O žádostech rozhoduje předsednictvo sněmovny
podle zprávy sněmovní kanceláře
(§ 49 odst. 8). Předsednictvo buď na žádost
samo odpoví anebo ji odkáže výboru,
který za příslušný uzná,
nebo žádost odloží.
(4) Výbor pak buď na žádost odpoví
sám nebo podá o ní ústní zprávu
sněmovně s příslušným
návrhem anebo ji odloží.
(1) Chce-li výbor podat ústní zprávu
o žádostech, vyhotoví sněmovní
kancelář a rozdá tiskem jejich seznam s udáním
stručného obsahu a s návrhem výboru.
(1) O jednání ve schůzi sněmovny nebo
výboru sepíše se zápis. Má se
v něm zaznamenati, kolik členů bylo přítomno
(§ 2), jaké návrhy byly podány při
jednání (§§ 47 a 48), jaký byl
postup rozpravy se jmény řečníků
a jaký byl výsledek hlasování. (2)
Zápisy o schůzích sněmovny ověřené
předsedou, zapisovatelem a tajemníkem sněmovním,
mají býti po 48 hodin vyloženy v kanceláři
k nahlédnutí. Nepodá-li žádný
clen v této lhůtě písemných
námitek, pokládá se zápis za správný,
dá se do tisku a rozdá členům. Nevyhoví-li
předseda námitce, rozhodne o ní příští
schůze sněmovny bez rozpravy prostým hlasováním.
(3) Zprávy výborů vydávají
se zvlášť.
(4) Všechny spisy o jednání sněmovny
mají se prodávati za ceny výrobní.
(1) O každé schůzi sněmovny sepíše
se a vytiskne zpráva těsnopisecká, podávající
přesný obsah celého jednání.
(2) Zprávy ty buďte v obyčejném písmě
po schůzi vyloženy v sněmovní kanceláři.
(3) Každý řečník může
prohlédnouti v kanceláři těsnopisců
část zprávy, obsahující jeho
řeč, a naznačiti, jaké omyly, nebo
nedostatky by obsahovala; kdyby ředitel těsnopisecké
kanceláře nemohl přáním těmto
vyhověti, vyžádá si rozhodnutí
předsedova, který se o tom dohodne s úřadujícími
zapisovateli.
(4) Spisy rozdané tiskem jsou přílohami zpráv
těsnopiseckých.
(5) K návrhu předsedovu může se sněmovna
bez rozpravy prostou většinou kdykoli usnésti,
že se řeči poslanců, ani zpravodajů,
ani členů a zmocněnců vlády
dočasně nebudou stenografovati a v těsnopisném
zápisu doslovně uveřejňovati, a že
řečníci mají právo do 24 hodin
potom, kdy domluvili, připojiti k těsnopisnému
zápisu o sněmovním jednání
obsah svých řečí. Návrh takový
se nepodává písemně, nerozmnožuje
se, nerozdává se poslancům, nepřikazuje
se předem výboru a sněmovna se o něm
usnáší. i když nebyl předem dán
na denní pořádek.
(1) Do schůzí sněmovny a výborů
kromě poslanců a osob úřadem svým
k tomu povolaných nemá nikdo přístupu.
(2) Ústních žádostí ani deputací
sněmovna nepřijímá.
(3) Deputace vyslané k poslancům do budovy sněmovní
nemají přístupu, je-li v nich více
než 10 osob.
(4) Ve dny, kdy zasedá sněmovna nebo některý
sněmovní výbor, nejsou v obvodu jednoho kilometru
od budovy, kde sněmovna (výbor) zasedá, dovoleny
na místech sloužících veřejné
dopravě ani schůze, ani jakékoli průvody.
(1) Vytištěnou osnovu zákona přijatou
sněmovnou poslaneckou dodá předseda sněmovny
poslanecké předsedovi senátu a vyrozumí
o tom předsedu vlády.
(2) Přijala-li sněmovna poslanecká beze změny
osnovu zákona přijatou senátem, dodá
ji předseda sněmovny poslanecké prostřednictvím
vlády presidentu republiky a oznámí to předsedovi
senátu.
(3) Rovněž tak dodá předseda sněmovny
poslaneckou osnovu zákona schválenou sněmovnou
poslaneckou prostřednictvím vlády presidentu
republiky a oznámí to předsedovi senátu
v těch případech, kdy podle ústavní
listiny buď se má za to, že senát neučiniv
usnesení souhlasí s usnesením sněmovny
poslanecké (§ 43 úst. list.) nebo kdy usnesení
poslanecké sněmovny se má státi zákonem
přes odchylné usnesení senátu (§
44 odst. 1 a § 48 odst. 2 úst. list.).
(1) Sněmovna poslanecká povinna jest usnésti
se o osnově zákona přijaté senátem
do tří měsíců ode dne, kdy
vytištěné usnesení senátu dodáno
bylo předsedovi sněmovny poslanecké nebo
v případech § 43 odst. 3 úst. list.
od nejbližší schůze sněmovny poslanecké.
(2) Neučiní-li sněmovna poslanecké
v této lhůtě neb ve lhůtě dohodou
se senátem prodloužené nebo zkrácené
usnesení, má se za to, že souhlasí s
usnesením senátu (§ 43 úst. list.).
(1) Návrh, aby se sněmovna poslanecká usnesla
navrhnouti senátu prodloužení neb zkrácení
lhůty podle §u 43 úst. list., může
podati předseda sněmovny nebo výbor, jemuž
osnova je přikázána, nebo 21 poslanců
písemně.
(2) Návrh takový, jakož i návrh senátu
na prodloužení neb zkrácení lhůty
jest dáti aspoň 24 hodin předem na pořad
jednání a sněmovna usnáší
se o něm po rozpravě prostým hlasováním;
může se však i usnésti, že hlasování
odkládá nebo přikázati návrh
výboru k podání zprávy.
(3) Usnesení dodá předseda sněmovny
poslanecké předsedovi senátu a oznámí
to předsedovi vlády.
(1) Senátem schválené osnovy zákonů,
i když vyšly z iniciativy senátu, projednávají
se týmže způsobem jako návrhy vládní,
rovněž i usnesení senátu, kterými
osnovy zákonů přijaté sněmovnou
poslaneckou byly změněny, jakož i písemné
návrhy aspoň 21 poslanců, aby poslanecká
sněmovna setrvala na usnesení senátem zamítnutém
nebo na zákonu presidentem republiky vráceném.
(2) Usnesení, že sněmovna setrvává
na svém původním usnesení přes
odchylné usnesení senátu podle § 44
odst. 1. úst: list., nebo že opětovně
zamítá usnesení senátu, na němž
senát setrvává podle § 44 odst. 2. úst.
list., jakož i usnesení, že sněmovna setrvává
na zákonu presidentem republiky vráceném
podle § 48 úst. list., může se státi
jen po poradě výborové a ve dvou čteních.
(1) Zamítla-li nebo změnila-li sněmovna poslanecká
osnovu zákona přijatou senátem, dodá
předseda sněmovny poslanecké usnesení
to předsedovi senátu a oznámí to předsedovi
vlády.
(1) Souhlasným usnesením sněmovny poslanecké
a senátu může Stálému výboru
Národního shromáždění
býti uloženo, aby o naléhavé osnově
vládní anebo v oněch případech,
kdy usnesení obou sněmoven spolu nesouhlasí,
podal oběma sněmovnám o věci zprávu
§ 33.
(2) Zpráva Stálého výboru může
bez další porady výboru sněmovny poslanecké
býti podkladem jednání plné schůze
sněmovní.
(3) Usnesení podle odst. 1. tohoto §u činí
sněmovna k návrhu senátu, vlády nebo
předsedy sněmovny bez porady výborové
po rozpravě: může však návrh k
tomu směřující odkázati i svému
výboru; konečné usnesení sněmovny
dodá se senátu podle § 80.
(4) Podrobnější ustanovení o jednacím
řádu Stálého výboru upraví
se zvláštním zákonem.
(1) Poslancům přísluší po dobu
jejích mandátů náhrada, jejíž
výše stanoví zvláštní zákon.
Náhrady tyto nepodléhají ani daním
ani poplatkům a jsou vyňaty z exekuce. Poslanci
mohou bezplatně užívati vlaků všech
druhů kterékoli třídy všech i
soukromých drah a lodí dopravních v obvodě
státním.