Sobota 9. listopadu 1918

Dr Rašín:

K tomu konfliktu dovoluji si sděliti, že věci mají se takto: Mezi naším zemským národním výborem slezským a regentskou radou těšínskou stalo se dohodnutí úplně přesně a vymezeně, kdo kde povede správu. Oni však toho najednou nedbají. My jsme učinili tolik, že jsme to reklamovali jednak ve Varšavě, jednak u nich samých, zejména to učinil Tusar ve Vídni u jejich zástupce tam pověřeného a poněvadž dnes jsou ve Vídni z likvidační komise krakovské dva pánové, totiž Diamant a Zieleniewski, kteří chtějí jednati s námi, a německo-rakouskými zástupci, oznámil jim Tusar, že dříve nemůže jednati s nimi, dokud tato otázka nebude objasněna. Tím jsou postaveni na stanovisko, že musí se rozhodnouti tak a ne jinak. Mimo to učini1i jsme opatření, aby dr Locher, který byl prozatím v Krakově pověřen konsulární službou, přijel do Vídně, aby informoval Tusara a z Vídně aby nám pak byla dána informace, abychom měli přesně zjištěno, jestli to nedělá několik zažraných menšinářů, kteří tam na Těšínsku jsou velmi bojovní, kteří měli již dříve pakty s Němci, a jestli to byly výsledky politiky anebo snah, které se objevují v Krakově a Varšavě.

P. Lukeš:

Myslil jsem, že to objasní ve slezském referátu, ale chci jen několik slov poukázati.

Předseda dr Kramář:

Je to sice odchylka od programu, ale nemáme nic proti tomu.

P. Lukeš (pokračuje):

Chci osvětliti, jak se tam má pomoci. Po prohlášení Československého státu Poláci začali obsazovati naše obce resp. naše uhelné revíry. Poněvadž pak uhelný revír ostravský je tak nesmírně důležitý pro Československý stát, tedy když jsme poznali jejich úmysl, ihned jsme byli na místě v Polské Otravě, zalarmovali jsme v noci vojsko, které jsme mohli získat, asi 250 mužů a obsadili jsme 3 nádraží - Svinov, Ostravu a Bohumín. Mimo to jsme hleděli menšími posádkami zajistiti uhelné revíry.

To se nám podařilo a místa ta jsou v české moci. Poněvadž my jsme hned viděli, že jest to málo, obrátili jsme se na Národní výbor pražský a do Olomouce a Brna o pomoc, poněvadž 250 mužů, kteří nám zbývali, vlasně nic neznamená. My jsme se nebáli Poláků, těch normálních, nýbrž báli jsme se lůzy a nezodpovědných živlů, kteří by mohli natropiti velikou škodu, neboť když se v takových závodech zničí stroje, znemožní se na dlouhou dobu práce v dole. Aby se to nemohlo státi, obrátili jsme se na pražský Národní výbor a proto také pan Udržal vyvozoval potřebu vojska pro nás, poněvadž jsme stále tlačili na to, aby se nám vojsko poslalo. Bez toho bychom byli sotva ten revír udrželi. Jestliže dnes neudržíme těžbu uhelnou, bude zle. Jest tam nahrommaděna ohromná spousta uhlí, jsou tam tisíce vagonů uhlí, které již chytá a k tomu, aby tam normální odvoz uhlí byl zajištěn, potřebujeme té branné moci. Proto myslím, že správně řekl pan Udržal, že je nezbytně nutno, abychom tam to silné vojsko měli. Jestliže ho kdo potřebuje, jsme to nejvíce my. Pokud se týče Opavska, to v referátě slezském uvedu. Týká se to našich přátel. Vy jste byli v Praze nuceni vyčkávati se vším až do schůzí. Dnes by tam mohlo býti kolem 2000, ale revír jest tak velký, že když přijde do jedné obce 100 mužů, jest jich třeba přes 3.000. Výzbroje máme dosti, takže proti nezodpovědným živlům, budeme-li míti kolem 2.000 mužů, doufám, že ten revír uhájíme, o nic jiného nejde. Co se týče česko-polské dohody, byl tu modus vivendi a sice modus vivendi hospodářský, aby se umožnily styky. O dalším se nejednalo, aby se neučinila prejudic pro příště. My jsme bez Národního výboru neučinili ničeho a jsme si vědomi toho, co děláme.

Předseda dr Kramář:

Debata je skončena. Schvalujete zprávu presidia? Je schválena. Nyní je tu návrh kol. dr Boučka stran 10 členů personální komise. Kol. Švehla již říkal, že bude učiněn návrh na zvětšení presidia na 14 členů, kteří budou rozvrženi podle klíče, jak jsou v Národním výboru zastoupeny všechny strany.

Tím myslím, že bude vyhověno tomu, co pánové žádají, aby zase byla jistá kontrola stran ohledu na ustanovení úředníků. Já bych sám varoval před tímto návrhem, ač je velice dobře myšlen a s jeho intencemi souhlasím. A to tím více, poněvadž kol. Bouček říkal to, co bych já stokrát podškrtl, že musíme držeti v našem úřednictvu sbor schopných lidí, poněvadž máme tak ohromné úkoly zbudovati svůj stát na docela jiných základech, vybaviti se z rakouského šlendriánu a zříditi zcela demokratický stát. K tomu je třeba lidí nejschopnějších. Já bych měl trochu strachu, že by nastalo jisté napětí mezi těmi, kteří budou representanty exekutivy - totiž vládou - a mezi tou komisí, kdyby tato měla míti dohled. Té věci není třeba. Dnes jsme vlastně přátelsky úplně mezi sebou. Příště bude věc vypadati úplně jinak. Zde budeme míti exekutivu a legislativu. Ta zákonodárná moc bude míti přirozeně moc dohlédati a kontrolní moc nad exekutivou. Úplně souhlasím s kol. Hamplem, aby se obsazení míst uveřejňovalo, aby naše Národní shromáždění mělo každou minutu možnost vládu kontrolovati, kdyby se místa obsazovala dle protekce nebo něco podobného. Kdybyste učinili zvláštní personální komisi, učiníte vládě nemožnou exekutivu, poněvadž by úředníci cítili, že vláda není jejich pánem, nýbrž personální komise. To by byla dvojitá vláda, která by nemohla existovat, poněvadž by vláda neměla žádnou autoritu. Musíme uvážiti poměry, musíme uvážiti, že je zde ještě ten starý systém úřednický, že máme také nespolehlivé úředníky bývalé rakouské, to všechno že tu ještě máme a kdyby se do toho přivedl kvas a pomyšlení, že je tu ještě nějaká instance, která jest nad vládou mimo parlament, učinili bychom věc, která by nám nebyla na prospěch. (Hlas: Kdy má dojíti k rozšíření presidia?) To bude v pondělí nebo úterý, abychom v úterý s celým aparátem mohli předstoupit před veřejnost s exekutivou aneb vládou, která bude representovati výkonnou moc. Do úterka nebude jediné místo obsazeno, dokud nebude Národní shromáždění, takže v této věci bude všechna kontrola úplně zabezpečena.

Co se složení vlády a exekutivy týče, víte, že jest to věcí dohody mezi stranami. Jinde premiér vybírá své kolegy, u nás ta volba děje se dohodou mezi stranami. Strany mezi sebou budou své zástupce jmenovati.

P. Zyka:

Já myslím, že když bude rozšířeno presidium, mohlo by se od tohoto návrhu upustiti, ale mám jinak poznámku, a sice přál bych si, aby při rozšíření presidia bylo pomýšleno nejen na zastoupení stran, ale i na zastoupení krajů. Prosil bych, aby mně to nebylo zazlíváno jako nějaký separatismus, ale jsem přesvědčen, že mnoho lidí na věc pohlíží tak, že tou Prahou ten Československý stát končí. Mohlo by se stát, že by se do těch centrálních úřadů, které pro nás, Moravu, Slezsko a Slovensko mají takovou důležitost, nedostali, anebo jen ve velice nepatrném počtu dostali lidé těchto krajů, takže by tím ta správa trpěla. Z důvodů čistě věcných prosil bych, aby na tuto okolnost byl vzat zřetel, jako jest to v jiných státech, ku př. ve Francii, kde departementy jsou pravidelně zastoupeny v úřadech a aby zde při té příležitosti nebylo na to zapomenuto. Při tom bych ještě na něco upozornil. Bylo by chybou, kdyby v těchto jednotlivých ministerstvech aneb centrálních úřadech nebyl brán větší zřetel na obsazení úředníky technickými než ve starém státě. To jsou všechno věci, které jsou uzce spojeny s touto záležitostí, a proto je třeba, aby v presidiu byli zastoupeni lidé, kteří všechny tyto věci budou bráti v úvahu.

P. Johanis:

Myslím, že přání pana zástupce Slezska nesouvisí s věcí, o které jednáme.

Předseda dr Kramář:

Jedná se o návrh pana dr Boučka.

P. Johanis:

Chci jen připomenouti, abychom si uvědomili, že sedíme v tomto složení posledně. V úterý bude ustaveno Národní shromáždění a pak se bude realisovati složení vlády, jestliže by návrh ohledně personální komise nemohl býti uskutečněn, aby to dělala vláda. Jestliže chceme, aby to dělala vláda, pak není třeba, úterkem se dostaneme do řádného jednání.

Předs. dr Kramář:

Vůbec ještě žádný úředník nebyl jmenován, jak kolega Rašín mi konstatuje.

Dr Franke:

Co se týče návrhu dr Boučka, já za své přátelsky se přimlouvám, aby byl přijat. My považujeme za důležité, aby nějaká personální komise tu byla, která i v případě, že bude presidium rozmnoženo, bude se moci věnovati obsazení míst úřednických, poněvadž presidium bude přetíženo jinými důležitými záležitostmi. Nechci rozšiřovati to, co kolega Bouček naznačil, ale nám z naší organizace stále docházejí stesky, že určité strany nabídly úřady způsobem neslučitelným se solidaritou, jaká se zde zachovávala. Nemůžeme připustiti, aby se mezi úřednictvem agitovalo stranami tímto způsobem, že některá strana bude míti vliv na obsazování úřednických míst. To jest naprosto nemožno. Jakpak máme své lidi přesvědčiti o tom, že mají v Národním výboru určitý vliv, když řeknou se takové případy, že na ten případ měla vliv ta a ta strana. My musíme předejíti takovým věcem, které jsou nám nepříjemné a které bychom jinak vyvolali. Já bych se přimlouval, aby tato personální komise byla zvolena, ať se zvolí z Národního výboru anebo z pléna Národního shromáždění, ale opakuji, že by presidium mohlo tyto věci vykonávati takovým způsobem, jako zvláštní komise.

P. dr Engliš:

Nechci mluviti o meritu a o potřebě komise a o podrobnostech, ale o formální otázce, jestli se má komise tato zvoliti dnes a má-li býti utvářena v lůně Národního výboru. Od úterka vznikne Národní shromáždění a nevím, jestli presidium jako takové, bude existovati. Snad by bylo lépe, kdyby to byla komise Národního shromáždění.

Dr Franke:

Přimlouvám se znovu, aby zatím zvolena byla od Národního výboru. My nevíme, kdy vláda, presidium Národního výboru bude zatím vykonávati funkci vlády a funkci presidia Národního shromáždění. Do té doby, než bude ustavena řádným způsobem vláda, navrhuji, aby z našeho středu tato komise byla zvolena.

Prof. dr Srdínko:

Já se také přimlouvám za zvolení této komise jménem přátel za svou stranu, se kterými jsem mluvil.

Dr Bouček:

Nejde to však tak, jak to šlo. Nejvyšší soud a ministerstva ve Vídni nevyřizují věci, které přicházejí z Čech a to vším právem. Jest potřeba, aby tato místa byla zřízena a sice co nejdříve. Přicházejí nám ku příkladu zprávy, kolik jest na nejvyšší soud stížností pokud se týče vazeb a věcí s vazbou souvislých. Já pochybuji, že by český nejvyšší soud tyto vazby co nejdříve vyřídil. Musí se však začíti. My teprve v úterý budeme míti Národní shromáždění a ta vláda teprve se musí ustaviti. Když se dnes zřídí ta personální komise, může se ihned raditi o tom, kdo má býti navržen za státního sekretáře a za šéfy jednotlivých ministerstev. To se může vyříditi do úterka a v úterý může se přijíti s určitými návrhy, aby nejvyšší soud byl obsazen tak a tak, kdo má býti státním sekretářem, aby lidé, kteří přicházejí z venkova, věděli, kam mají se obrátiti. Ta gloriola, kterou jsme měli, začíná hodně opadávat, když lidé přicházejí z venkova. To není výtka pánům, kteří s velkou obětavostí konají funkci předsednickou, ale mnozí lidé říkají, že již jest to čirý blázinec. To všechno nemůže těch pár lidí zastati.

Když budou centrální úřady zřízeny, bude každý vědět, na koho se má obrátit. Jak bude moci nejvyšší soud ku příkladu zpracovati tento materiál, který se nakupil ve Vídni, to nevím. Vždyť komise může býti zřízena ihned a jakmile budeme míti vládu, může býti tato komise odstraněna. Nutno, aby komise tato ihned připravila návrhy aspoň na místě presidenta, senátních presidentů nejvyššího soudu, státních sekretářů a těch nejdůležitějších míst. My chceme míti kontrolu. Do úterka mnoho času již nezbývá.

Prof. dr Horáček:

Jak známo, byl jsem to já, který před osmi dny vyslovil přání, aby co nejdříve byly zřízeny odborové resorty. To přání bylo uskutečněno tím, že v našem zákoníku vyšel zákon, že se takové resorty zřizují, ale tím není věci pomoženo, když máme ten zákon na papíře. Prosil bych o vysvětlení se strany presidia, proč takové resorty ještě zřízeny nejsou.

Posl. Švehla:

Resorty byly zřízeny potud, pokud bylo možno zaopatřiti místnosti. Vždyť nebylo možno v Praze, ač jsme na to poslali celou komisi, dodnes sehnati pořádný dům, ve kterém bychom umístili nejvyšší soud, který může úřadovati teprve, když bude míti aspoň 6 místností. Tyto všechny věci budou zítra odstraněny. Najali jsme místnosti a mohli jsme se za 2 až 3 dny etablovati, ta věc nebyla tak v cestě, jako jiné technické nemožnosti, poněvadž jediná dílna truhlářská v Praze nepracuje, objednávky byly nám vráceny a nebylo za žádných okolností možno to opatřiti. Když jsme najali místnosti, musili jsme převzíti také určité závazky, které zabraňují jejich okamžité vyklizení. Pak některé budovy třeba desinfikovati, což vyžaduje opět tři dny. To jsou obtíže, které musíme respektovati, zejména nyní nebylo je možno za žádných okolností odstraniti. My ovšem nic nepouštěli se zřetele, my jsme se starali, aby akta byla sbírána, aby nenastaly průtahy. Učinili jsme opatření, aby lidé neposílali věci do Vídně, aby akty byly v Praze, mohly býti vyřízeny hned, jak to fysicky půjde.

Předs. dr Kramář:

Tím jest debata ukončena. Trvá kolega Bouček na svém návrhu?

Dr Bouček:

Trvám.

Předs. dr Kramář:

Kdo jest pro návrh dr Boučka? To jest 21 hlas. Kdo jest proti němu? Někteří pánové zdrželi se hlasování. Návrh jest přijat a prosím, aby do té komise byly učiněny návrhy. To musí býti zase ujednáno dle stran.

Prosím dále, aby bylo precisováno, do které doby má tato komise fungovati.

Dr Bouček:

Prozatím, než bude zrušena. Pak bude z parlamentu zvolena.

Předs. dr Kramář:

Tedy do úterka by fungovala.

Dr Bouček:

Vždyť může během zítřka každá strana jmenovati své členy.

Předs. dr Kramář:

Já jsem ne bez příčiny proti tomu. My máme prvou věc, která musí býti vyřízena, aby strany shodly se o zástupci resortů. To jest jedna věc. Jakmile budou zástupci resortů, nebude to dělat personál či komise, nýbrž strany mezi sebou, tudíž těch 14.

Dr Bouček:

To přijde na řadu v úterý.

Předs. dr Kramář:

To se musí dělat zítra nebo v pondělí. Do úterý jest konstituování celého parlamentárního života našeho, jenomže Nár. shromáždění není voleno, nýbrž stranami jmenováno. V úterý musí býti ve sněmovně, má-li to vypadati k čemu, na jedné straně exekutiva (vláda neb ministerstvo) a na druhé straně zákonodárný sbor. Ta exekutiva bude prý tak zodpovědna té zákonodárné moci. Parlament, čili Národní shromáždění zvolí presidium, které bude docela jiné, než presidium vlády. Tam to začne. Ta vláda bude míti okamžitě povinnosti zříditi všechny resorty. Pak bude se jmenovati to, co řekl dr Bouček, státní sekretáři a členové nejvyššího soudu a správního soudu. To se musí udělat a nemohou býti jmenovány tyto osoby jinak, než usnesením celé ministerské rady anebo vládní rady. V tom již jsou zástupcové všech stran. Tito pánové, které budete jmenovati na zástupce resortů budou vašimi důvěrníky (Dr Bouček: Po případě tytéž osoby.) a tak jest celá věc. Proto nechtěl jsem o tom příliš mluviti. Myslil jsem ale, že by ta komise docela zbytečně fungovala.

P. Johanis:

Ještě musím se otázati, poněvadž dosud jsem neměl možnost čísti jednací řád, jak bude volena vláda neb ministři.

Předs. dr Kramář:

Voleni býti nemohou.

Posl. Švehla:

V úterý sejde se Národní shromáždění, které se bude konstituovat způsobem takovým, jako jiný parlament. Zvolí si předsednictvo, zapisovatele, přijme jednací řád, aby tak vznikl zákonodárný sbor. Nyní potřebujeme k cíli našeho doplnění vládu a poněvadž jsme parlamentem, musí vznikout z něho vláda. Naši vládu bude suplovati presidium Národního výboru. Proč? To jsou důvody, které jsem několikráte uvedl, proto to nebudou ministři, také nebudou resortní státní tajemníci, poněvadž naše vláda jest v Paříži. Tyto dvě korporace úplně vytvoří státní celek a budou představovati na jedné straně zákonodárství a na straně druhé výkonnou moc. K tomu nám schází jen hlava v osobě presidenta.

To se všechno stane v úterý a tím způsobem vstoupí činnost orgánů státní správy. Presidium bude úřadovati tak dlouho dokud sjednání mírových podmínek nepostoupí do takového stadia, aby česká vláda naše mohla se vrátiti k nám, abychom mohli definitivně vládu uvésti. To jsou suplující orgány vládní a mají zodpovědnost vůči parlamentu jako každá jiná vláda. Připomínám jen, že jakmile zkonstituujeme definitivní vládu, musíme vypovědět válku Německu a sice proto, poněvadž naše pařížská vláda stojí oproti Německu na válečné noze.

Jest ještě jiný důvod, abychom volili tuto možnost, a že pro nás v parlamentě jest zodpovědný ten člen presidia, jako ministr aneb státní sekretář. My pro nás máme exekutivu a zákonodárství. Parlament bude sám činiti návrhy a vláda bude je prováděti. Tu vládu bude representovat rozšířené presidium, které vzejde z vaší volby. Tím zakončena bude perioda provisorní.

Prof. dr Horáček:

Presidium bude míti tolik č1enů, kolik jest resortů. Pánové rozdělí si resorty tak, aby všechny práce byly obstarávány.

Dr Bouček:

Tedy kolektivní zodpovědnost.

Posl. Švehla:

Technicky jest to možné, 14 lidí nemůže o každém případě jednati. Dokud jsme byli 4, mohli jsme míti kolektivní zodpovědnost, poněvadž jsme my 4 stále všechno dělali, ale při zvýšení agendy, která přenesením všech resortů z Vídně přijde, aby rozhodovalo se kolektivně. Já bych byl pro to, ale technicky to možno není. Konečně jest to věc interní, zodpovídati musejí v celku, ale jednati se stranami v tom resortu musí jediný. To je analogie, která jest na celém světě, my nemůžeme tvořiti výjimku. To jsou poměry, které budou v úterý rozřešeny.

Přicházím k otázce personální komise. Vy jste se rozhodli pro personální komisi. Komise tato bude úřadovati jeden den. V tom okamžiku, kdy nastoupí toto rozšířené naše presidium, musí každý mluviti s tím šéfem, ať jest to kterýkoliv, aby měl vliv na sestavení, poněvadž jinak by to nebylo možno. Z důvodů slušnosti jest to nutno, aby ten, kdo za ty věci je zodpvěden, o nich také rozhodoval. Myslím, že by komise tato v úterý skončila svou činnost a její existence byla by jen denní. Já říkal jsem, že na 24 hodiny voliti nějakou komisi, zdá se mi malá doba.

Dr Meissner:

Z vývodů pana předsedy plyne, že vlastně presidium má v úmyslu předložiti Vám strukturu jisté ústavy, ve skutečnosti tento úmysl nevtělil se do formy zákona. Jest zde nyní předloha zákona a ústavy, která by v úterý musila býti přijata, bude to stav nezákonný. My jsme v rychlosti vypracovali takovou předlohu, ale nedostalo se nám informací se strany presidia a důsledkem toho jest to, že co uvedl pan Švehla, že do té předlohy nebylo pojato, že v úterý Národní shromáždění nebude oprávněno voliti předsednictvo, jak bylo míněno. Mohlo by voliti je jen v takovém případě, kdyby mělo ústavu. To není právnicky možno a tu přestává diletantismus. To se musí provésti zákonným způsobem. My jsme dostali od ústavního výboru protest, že některá nařízení nejsou podepsána pěti osobami, jejichž oprávnění nikde není uvedeno, nikde zákonným způsobem zjištěno, že jsou tam podpisy osob, které nejsou zvoleny do předsednictva Národního výboru a které neměly k tomu právo. To snad není výtka, pánové, my jsme viděli, v jaké rychlosti to šlo, ale musíme to dostatečně spraviti, musí býti dostatečné zákony udělány.

Co se uvádí v předsedínictvu, které by se v úterý volilo, tedy dle jednacího řádu nemůže Národní shromáždění voliti předsednictvo Národního výboru, nýbrž bylo by nutno, aby se to stalo dnes.

Předs. dr. Kramář:

Pan dr. Engliš to také řekl. Vy máte úplně pravdu. Národní shromáždění by nemělo zákonný podklad. Jest třeba, abychom ten zákon udělali. Snad budou pánové tak laskavi, a budou tu věc formulovati.

Dr. Meissner:

(Čte návrh zákona)

Předs. dr. Kramář:

Já bych měl jen formální námitku, co se týče podpisování zákonů budoucích. Musí podpisovati předseda a pak resortní ministr a kdo ještě?

Dr. Meissner:

Jest těžko to stanoviti, poněvadž nevím, jak budou úřadovat. Řekl jsen proto 3, poněvadž tři členové jsou k tomu povoláni a dva jsou podepsáni, aniž by byl člen.

Dr. Kramář:

Myslím, že by napřed měl podepisovat předseda, ale toho nemáme. To by se musilo scuplovat a musilo by se ustanoviti, kdo bude podpisovat, dokud president nebude tady.

Dr. Meissner:

To není možno. My právě výkonnou moc a nařizovací dáváme do rukou předsednictu. A tři to musí býti.

Dr. Stránský:

Prosil bych, aby tam, kde se mluví o podstatě zákonodárné moci bylo řečeno: "i dozorčí nad výkonnou mocí" poněvadž je to konstitučně velice důležité.

Posl. dr. Engliš:

Já jsem učinil předsednictvu týž návrh, který byl uskutečněn. V tomto zákonu jest, jak se Národní výbor rozšiřuje, podle jakého principu, ale ta právní base, jak vzniká, tam není. Správné by bylo, kdyby návrh zněl takto: Národní shromáždění je zákonodárný sbor. Jeho členové jsou individuelně vypočítáni a tím se vlastně osoby, které jsou členy, do tohoto Národního shromáždění dostávají. Teprve další paragraf by byl, pro člena, když vystoupí, vysílá na místo něho volbou ona politická strana, které náleží. My to na Národní výbor předchozí, ale to jest revoluční regulace, která nemá souvislost s dřívějším. Proto chci míti toho každého člena individuelně. My vyslovujeme princip pro doplnění, ale princip pro založení schází. Není tam vysloveno, co jest třeba k platnosti zákona, jakého usnesení jest třeba. Schází, že jest třeba usnesení Národního shromáždění.

Dr. Meissner:

To jest v jednacím řádu:

Posl. dr. Engliš:

To není věcí jednacího řádu, nýbrž to je věcí ústavy, jak vznikají zákony. To musí býti v provisorní ústavě vysloveno. Ještě publikace. Vnitřní mechanismus porodu zákona musí býti ústavně formulován. Pak mám třetí poznámku. Říkal jsem, že předsednictvo tvoří výkonou moc. Myslím však, že Národní shromáždění bude míti parlamentní předsednictvo. Tím by se věc komplikovala.

Předs. dr. Kramář:

Předsednictvo Národního výboru a Národního shromáždění. (Hlas: Řekněme Národního výboru!)

Posl. dr. Engliš:

Bylo by třeba, aby zvoleni byli od ústavní komise ještě tři pánové, kteří by během řízení mohli přinésti návrh hotový.

Dr. Franke:

Vývody dr. Engliše dokazují správnost našeho názoru v komisi ústavní. My jsme vůči presidentu zdůraznili, že nemůže Národní výbor přejíti v Národní shromáždění bez ústavního podkladu a původně jsem navrhoval, aby Národní výbor probral jakýsi nárys ústavy. Poněvadž se tak nestalo a nemůže se státi, jest nutným, aby byl přijat zákon takový, jaký jej navrhuje dr. Meissner. Já bych však byl proti tomu, aby byli členové jmenováni individuelně. Stačí § 1 jak byl v ústavní komisi navržen, že Národní výbor vznikl takovým způsobem a vyjmenovat členy dosavadního starého Národního výboru a pak: "Národní výbor se rozšiřuje tím a tím způsobem v Národní shromáždění." Tím jest to vytčeno. Pak kdybychom takovým způsobem, jak to činí dr. Engliš vyjmenovali jednotlivé členy, jest to určitá potíž vůči tomu, že strany považují své členy za delegáty, které by mohly kdykoliv odvolati. § 1, jak je formulován v ústavní komisi, úplně vyhovuje. Jest tam vyznačeno, jak vznikl Národní výbor a jak vzniká Národní výbor.

Předs. dr. Kramář:

My jsme ještě u presidiálních sdělení. K tomu podává dr. Bouček návrh na zřízení komise, která by měla jednati o úřednících. To by se mělo dostati do státních základních základů jako provisorium, ale přesto myslím, že není možno takovým způsobem postupovati. Myslím, že musíme odloučiti to, co je neobyčejně nutno, od sdělení presidiálního. Prosím, aby to bylo ve Věstníku. Jestli tam něco přijde opraveno, poněvadž pro příští historii by to nebylo snad nejlepší.

Dr. Bouček:

Ať se ví, jaký to byl chaos.

Dr. Šrámek:

Já bych rád, abychom přece jen jednali poněkud parlamentárně.

Předseda dr. Kramář:

To je výtka mně. Já musím upřímně říci, že jsem v té věci úmyslně povolil, poněvadž jsou to věci, které musíme ještě dnes vyříditi, abychom měli podklad pro úterý. Byl učiněn návrh, aby se ta komise okamžitě zvolila a byl také učiněn návrh drem Meissnerem, aby se jeho ústavní zákon ihned formuloval, abychom to mohli ještě dnes přijati. Vzhledem k nutnosti jsem tento pořad připustil.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP