P. Šrámek:
Já jen formálně činím návrh, aby komise byla pětičlenná, aby bylo přerušeno jednání, aby komise pak přišla před ostatními zákony se svou zprávou a abychom to ihned projednali.
Předs. dr. Kramář:
Souhlasíte s tímto návrhem. Prosím račte jmenovati tu pětičlennou komisi. (Po přestávce.)
Jmenováni jsou: Dr. Meissner, dr. Engliš, dr. Franke, Švehla a Šrámek.
Zatím přikročíme k projednávání jednacího řádu, zpravodajem je dr. Stránský.
Zpravodaj dr. Stránský:
Jak jsme právě slyšeli, zákonodárná a dozorčí moc nad exekutivou složena bude v ruce budoucího parlamentu našeho státu, kterýž parlament se bude jmenovat Národní shromáždění. Jest ve všech parlamentech uzákoněným obyčejem, že si každý jednací řád dělá sám. Aby však mohla činnost parlamentu, který teprve povstává, počíti, musí se prozatím jednací řád dáti jemu do vínku a na základě tohoto jednacího řádu může onen parlament jednati tak dlouho, až si sám definitivní řád jednací ustaví. To předesílám proto, poněvadž chci říci, že nesmíme se dnes zabývati všemi detaily a jest třeba jen snad, abychom označili hlavní body a že dostačí, když vysvětlím jen některé body a to tím spíše, když řeknu, že tento jednací řád vypracován byl nejdříve v ústavním výboru, kde byl dosti důkladně a všestranně probrán a nato byl přijat nejužším předsednictvem Národního výboru, takže prošel tento jednací řád již třemi instancemi. Zabývá se především ustanovením Národního shromáždění, které se zde nazývá sněmovnou, zabývá se otázkou, jak se tam volí funkcionáři a sice předseda, 4 místopředsedové, 8 zapisovatelů a 4 pořadatelé. Pojednáno jest dále o kompetenci jednotlivých funkcionářů. Dále se jedná o předmětu jednání, které jsou návrhy vlády a návrhy jednotlivých poslanců, petice, interpelace, projednává se dále, že řečníci v Národním shromáždění musí mluviti s tribuny a nikoli se svých míst a konečně je tu nové ustanovení, na které ovšem upozorňuji, poněvadž je nové. U nás vzhledem k jiným parlamentům, jmenovitě parlamentu rakouskému, totiž § 48, kde se jedná o tom, že presidium lze použíti proti těm, kteří by mařili jednání Národního shromáždění takovým způsobem, že by nebylo možno v jednání tomto dále pokračovati, jinými slovy tento § 48 jedná o prostředcích aneb co lze učiniti proti násilí a takové obstrukci, která by zmařila existenci tohoto parlamentu. Velectění pánové! Najdete tam poněkud přísný prostředek a sice, že takový poslanec může býti předsedou vyloučen z účasti při jednání Národního shromářdění až na dobu jednoho měsíce a při opětném vyloučení můze býti zbaven poslaneckého platu na měsíc příští. Doporučuji Vám přijetí tohoto ustanovení, vycházeje z toho názoru, že není vyloučena možnost, že do našaho parlamantu vstoupí lidé, kteří nebudou snad pouze v oposici proti vládě a proti většině parlamentu, nýbrž kteří budou v pondělí vůbec proti Československému státu, kteří budou jeho nepřátelé a kteří budou míti zájem, aby jeho základ, totiž konstituční zřízení, nefungovalo a následkem toho by chtěli mu připraviti takový osud, jaký měl vším právem starý rakouský parlament. My proto musíme zavčas, pokud tito nepřátelé nejsou ještě v parlamentě - možná že přijdou již v úterý, všechno je možné - musíme míti takový jednací řád, který by znemožnil, aby podlamovali existenci našeho státu. To jsou důvody pro tento přísný prostředek. Jiná otázka jest, kterou jsme nedali do kodifikace provisorního jednacího řádu. Pro definitivní kodifikaci bude ovšem zapotřebí také říci, jakým způsobem má býti vyloučen takový člen, když by nechtěl býti poslušen vyzvání předsedy, aby opustil jednací síň, kdyby nechtěl býti poslušen jeho opatření, aby se do té jednací síně nemohl vrátiti, jinak řečeno, jak ho dostati ven, kdyby nechtěl jíti. Ale myslím, že nemáme ještě rozhodnuto, máme-li zavésti tzv. parlamentní stráž, nebo jakou účinnou výkonnou moc máme dáti předsedovi do rukou. To může učiniti Národní shromáždění, až se bude zabývati definitivní kodifikací jednacího řádu. Konečně ukazuji ještě na jedno ustanovení. Bývalý rakouský parlament byl bezmocný v otázce interpelace. Při odpovědi na interpelaci mohlo se žádati zavedení jednání o této odpovědi, debata však neskončila hlasováním, nemohlo se hlasovat, nemohl býti učiněn návrh, aby se něco stalo nebo nestalo a následkem toho byl parlament bezmocný vůči všem vládám a vůči všem politickým a hospodářským událostem. Abychom předešli tomuto defektu parlamentního života, tedy jsme v § 67 řekli: Tuto debatu zakončiti jest hlasování, schvaluje-li N. S. prohlášení čili nic. N. S. může se však usnésti, že hlasování odkládá. N. S. může vládě řici, že to a to prohlášení neschvaluje, může podati votum nedůvěry vládě a vláda pak musí provésti z toho konstituční důsledky. Tím jest parlamentu dána možnost, aby ke každé otázce zaujal rozhodné stanovisko. Konečně jest ustanovení v § 84. Já upozorňuji, že obsah § 84 do jednacího řádu vlastně nepatři, že je zde ustanovení, které musí býti přijato do státních základních zákonů, protože tam patří. Ustanovení toto zní: "Veřejní zřízenci, kteří jsou členy N. S., mají bez újmy platových a postupových nároků dovolenou na dobu vykonávání poslaneckého úřadu." Zde jest vyslovena zásada, která je ve všech státech konstituční, že úředník neb zřízenec veřejný, jakmile byl zvolen od zákonodárného sboru, nemusí dostati dovolenou, nýbrž že mu eo ipso patří. Toto ustanovení musí býti pojato do státních základních zákonů, ale dokud tyto zde nejsou, musí tu býti možnost, aby se mohli tací členové zúčastniti Národního shromáždění. Kdyby to nebylo již jednou v jednacím řádě, a on tu dovolenou nedostal, nastaly by jisté konflikty. Proto Vám doporučuji tyto návrhy, a kvůli zkrácení debaty - neboť jednací řád má 88 paragrafů - bylo by dobře, kdyby se při debatě jednalo jen o odlišných bodech, na které jsem poukázal, poněvadž jinak bychom dnes nebyli hotovi.
Posl. Němec:
Navrhuji následující postup: Předseda vždy řekne číslo paragrafu a když nikdo se k němu hlásiti nebude, platí ten paragraf za přijatý. Zároveň prosím, aby se ty paragrafy nečtly.
Předs. dr Kramář:
Zařídím jednání dle tohoto návrhu. §§ 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7. Tyto paragrafy jsou přijaty. Já to udělám dle skupin. §§ 8, 9, 10, 11, 12, 13. Nikdo se nehlásí, jsou přijaty. § 14.
Zpravodaj dr Stránský:
Zde jsou nedopatřením vynechána slova "a interpelací".
Předs. dr Kramář:
Přeje si někdo slova. Paragraf ten je přijat. §§ 15, 16, 17, 18. Tyto paragrafy jsou přijaty. §§ 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33. Paragrafy tyto jsou přijaty. §§ 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48.
Dr Bouček:
K tomuto paragrafu navrhuji dodatek: Vyloučený má právo odvolati se ke sněmovně, která rozhodne bez debaty. Já jsem rozhodně pro to, aby předsedovi sněmovny nebyla dána do ruky tak velká moc, protože může se ukvapiti. V takovém případě bylo by odvolání ke sněmovně na místě.
Zpravodaj dr Stránský:
Já bych s tou myšlenkou souhlasil, ale upozorňuji, že je možno, že když by jednotlivec stále chtěl mařiti jednání, snad by to šlo tím způsobem zabrániti. Možno jest však, že by to chtělo činiti více poslanců a dovedli by mařiti jednání takovým způsobem, že by zamezili také, aby sněmovna mohla o vyloučení hlasovati. President by je prohlásil za vyloučeny, oni by se na základě toho ustanovení odvolali ke sněmovně, ale sněmovna by se nemohla dostati k tomu, aby o tomto odvolání rozhodla, poněvadž by mařili dáleje i jednání i v tomto směru. Já bych proti tomu dodatku nic neměl, ale musím na to upozorniti.
Posl. Stříbrný:
Rozhodnutí stalo by se za přítomnosti vyloučeného.
Předs. dr Kramář:
Ten návrh snad může učiniti někdo jiný.
Dr Bouček:
Mohlo by se o tomto odvolání rozhodovati až druhý den.
Předs. dr Kramář:
Dr Stránský má pravdu, když uvádí, že by mohl takovým způsobem poslanec rušiti veškeré jednání sněmovny a učiniti je illusorním.
Dr Bouček:
Myslím, že by bylo dobré, že ve schůzi následující může k návrhu některého poslance o této věci býti rozhodnuto.
Posl. Němec:
Prosím, abyste to neodročovali na druhý den. Takový obstruující poslanec mohl by způsobiti, aby se jednání odročilo na druhý den a pak by přišlo totéž znova. Myslím, že by to nejlépe ustanovil takto: Vyloučený poslanec má právo odvolati se k sněmovně, která za jeho nepřítomnosti bez debaty ihned rozhodne.
Dr Bouček:
Myslím, že bude lépe, když druhý den, když se mysle uklidnily, se ten návrh v nepřítomnosti vyloučeného odhlasuje.
Předs. dr Kramář:
Mám jistou zkušenost v těchto věcech. V jedné věci má kol. Němec pravdu, že by se mohlo druhý den zase tímto způsobem obstruovati. Vezměme případ, že poslanci obstruují násilně. Já je dám vyvésti a oni mají právo písemně se k sněmovně odvolati, aneb někdo může zase učinit ten návrh, aby sněmovna o vyloučení rozhodla. O tom sněmovna rozhodne ihned a když rozhodne proti předsedovi, vrátí se ten vyloučený zase.
Posl. dr Rašín:
Myslím, že by jen jiný měl míti právo ten návrh učiniti a že bude lépe, když se takto ustanoví, že budou protestovati proti vyloučení ti, kteří nerušili.
Předs. dr Kramář:
Myslím, že bude nejlépe stylisovati takto: Po vyloučení předloží předseda otázku, zdali jeho opatření schvaluje.
Dr Bouček:
S dodatkem: Když se vyloučený poslanec vzdálil, učiní předseda dotaz atd.
Předs. dr Kramář:
Poslanec Němec navrhuje následující stylisaci: Po odchodu vyloučeného se předseda otáže sněmovny, zdali jeho opatření schvaluje. Sněmovna o tom rozhodne bez debaty prostým hlasováním. Prosím schvalujete tuto stylisaci. Je schválena. Schvalujete tento doplněk. Je schválen § 49.
.....................................
Místo 4 řečníků navrhujeme 8, poněvadž může býti jednání o důležité věci a celá řada řečníků by nemohla promluviti.
Posl. Němec:
Tak to nejde. V ustanovení tom stojí výslovně, že když předseda udělil slovo 4 řečníkům, může býti učiněn návrh na konec debaty. To by tam muselo státi, že musí aspoň 8 řečníků promluviti a pak že se múže návrh na konec debaty podati. Prosím, ponechte ten návrh, jak jest podán.
Předs. dr Kramář:
Jsou 4 řečníci, pak 2 generální, t.j. dohromady 6 řečníků.
Posl. dr Rašín:
Navrhuji, aby to tak zůstalo, poněvadž je to ve skutečnosti 6 řečníků.
Předs. dr Kramář:
Souhlasíte, aby ta tak zůstalo? § 50, 51, 52, 53. Není námitek, přijato. §§ 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62. Není námitky, schváleno. § 63, 64, schváleno. §§ 65, 66, 67, 68, 69. Pan kol. Slavíček si přeje slova.
Člen N. V. Slavíček:
Mně se velectění pánové zdá v § 68, kde má vláda odpovídat na dotazy jednotlivých poslanců, doba 6 neděl je příliš dlouhá, poněvadž každý resortní ministr má takový aparát k disposici, aby nařídil svým úředníkům, aby věc náležitě vyšetřili za kratší dobu. Vím to z praxe, že když jsme odpověď dostali teprve po 6 nedělích, že věc byla již akutní a bylo to vlastně pro smích. Navrhuji tedy místo 6 neděl 4 neděle.
Předs. dr Kramář:
Ostatně může dotyčný ministr říci: Já jsem nemohl dosud šestření řádně provésti a žádám o prodloužení. Souhlasíte tedy 4 neděle? (Souhlas.) §§ 70, 71, 72, přijato. §§ 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, přijato. §§ 81, 82, 83, přijato. §§ 84, 85. Pan kol. Kalina.
Člen N. V. Kalina:
Vážení pánové! Jsme zde u § 85, který po mém soudu měl by býti přece jen dobře uvážen. Jedná se o choulostivou otázku t. zv. platu poslanců. Otázka tato bývala již předmětem kritických poznámek z doby, když si voličstvo volilo své poslance. Dnes však, kdy poslance jmenuje strana, myslím že by bylo účinnější, aby byla zvolena případnější forma i pro ty, kdož jsou delegáty stran, ne de facto poslanci zvolenými, i pro ty, kdož je mají za své zástupce. Myslím, že se má měsíčním platem vystihnouti náhrada výloh, které jsou spojeny s tím, že někdo vykonává poslanecký mandát. Myslím, že je to správné a kolegové z parlamentu vědí, že je to správné, aby náhrada byla. Po zkušenostech, které máme, víme, že bývalí poslanci, kteří docela svědomitě ten mandát nevykonávali a tuto náhradu hotových výloh brali v některých případech dvojnásobně. I v našem jednacím řádě je § 84, kde se praví, že zřízenci musí dostati dovolenou a mimo to budou mít měsíční plat poslanecký. Rozumíte mi, co tím chci říci. Je to choulostivá otázka pro nás, ale myslím, že by se měl tento paragraf stylisovat velmi opatrně, aby nevzniklo přesvědčení, že se zde [ve] skutečnosti tvoří nějaké placené funkce. Jest to prvé shromáždění, které má dát docela novou ústavu a ohledně kterého se dá předpokládat jistá obětavost. Nechci se pouštěti do debaty, ale myslím, že by se to dalo učiniti záživnějším, když by se stanovilo, že to není měsíční plat, nýbrž že je to náhrada výloh, že jest to také vázáno na to, že se skutečně funkce vykonává, aby zde byla jistá kontrola, že ti, kdož mají náhradu dostávati, skutečně také aspoň ve shromáždění jsou a že v tom shromáždění také vydrží. (Hlasy: To je věc stran.)
Já znám ty poměry, to jsou klubovní poměry. My jsme pod tím trpěli. Jest to dobře míněná rada a doufám, že je lépe, když si to řekneme mezi sebou, než když to přijde od veřejnosti. Stává se to ještě odiosnějším tím, když je přijat první odstavec § 48, kde se mluví, že při opětovném vyloučení, může býti někdo zbaven poslaneckého platu, těch peněz, že se mu ukládá jistá pokuta a stává se ta historie odiosní, poněvadž se dává kritice veřejně zase možnost říci, že nevykonáváme tu nejčestnější funkci, která tu dříve byla. Princip náhrady výloh všichni podepíšeme, poněvadž kdyby nebyl zaveden, stával by se poslanecký mandát výhradou, privilegiem těch, kteří mají peníze. Nesporno jest, že ten, kdo poslanecký mandát vykonává, má dostati náhradu výloh. Ale jest třeba zvoliti jinou formu. Snad by ta 5 členná komise mohla upraviti tak, aby se řeklo, že poslanci přísluší náhrada výloh, jejíž denní výši stanoví Národní shromáždění k návrhu předsednictva na počátku zasedání. Platy náhrad provádějí se na základě osobního zápisu.
Já na tu myšlenku přišel teď a prosím, aby se mi nečinily formální námitky, poněvadž myslím, že je lépe, když vám takto loyálně dám zde k uvážení, aby se provedla rozumná remedura, než abych v plenu první schůze, kde budu již sedět jako delegovaný poslanec, vyvolával nějaké nedorozumění. Jest to dobře míněno. Vy sami přece víte, že byli mnozí lidé, kteří v úterý přijížděli do parlamentu a odpoledne zase odjížděli a neukázali se třeba týden, 14 dní ba i 3 neděle. Když mluvíte o korupci, myslím, že hromadění placených funkcí jest také jistým druhem korupce a stává se z toho pak určitá faktická sinekura. To jest řečeno mezi námi, kteří jsme staří kozáci a máme na svém těle mnoho jizev. Není to žádná agitační a demagogická věc, která musí býti řádně uvážena, poněvadž se tím ušetří v budoucnosti mnoho nepříjemností, bude-li stanoven princip denní náhrady, kterou může Národní shromáždění v každém zasedání stanoviti větší nebo menší.
Předs. dr Kramář:
Zapsáni jsou ještě pánové Stránský, Johanis, Hampl a Němec.
Dr Stránský:
Tímto dobře míněným podnětem kolegy Kaliny zabývali jsme se na jiném místě, totiž, když jsme se zabývali otázkou, jak přidržeti poslance k svědomitému plnění povinností. Tu byl vysloven názor, že bychom neradi zaváděli do jednacího řádu Národního shromáždění policejního ducha. Slavné shromáždění, veřejný život a pořádek v něm a řádný chod jeho spočívá v první řadě na vědomí a povinnostech těch lidí, kteří jsou voleni. Voličové mají takto možnost podle toho voliti, nemusí hleděti na příslušnost stranickou, nýbrž na charakter. Je-li ten člověk svým charakterem zárukou, že má pravé vědomí o plnění svých povinností, není třeba proti němu voliti policejní prostředky, ale kdybychom přijali to, co navrhuje kol. Kalina, a dali podobné ustanovení do jednacího řádu, není tím ještě zaručeno, že všichni poslanci budou konati svou povinnost. Předně bychom utvořili veliký rozdíl v příčině vykonvání povinností mezi venkovskými a pražskými. Když by někdo pražský nechtěl choditi, může ráno jíti do parlamentu, zapíše se a půjde zase domů. (Člen N. V. Kalina: To je nečestné!) Nečestné je vůbec, když někdo, ač má možnost se zúčastniti schůzí a konati svou povinnost poslaneckou, tuto povinnost nevykonává. Nedá se upříti, že jsou poslanci, kteří mají jiné povolání a myslí, když není hlasování, že nemusí býti přítomni. Já ovšem jsem toho názoru, že mu za to nepatří také náhrada, když nevykonává své povinnosti, ale kdybyste tento policejní prostředek musili zavésti to zapisování, - nevím, jestli počítáte na takové pány, nevím, jak by se to mělo kontrolovati. (Hlas: Jeden to zapíše za druhého.) Chtěl jsem jen říci, že jsme se touto otázkou zabývali a že jsme došli k tomu závěru, že musíme spoléhati co nejvíce na plné vědomí poslanců a vykonávání jich povinností.
Člen N. V. Johanis:
Podnět kol. Kaliny vítám, resp. schvaluji, ovšem ne bez výhrady. To co on navrhuje, bylo by přiliš komplikované a dalo by to práci sněmovní kanceláři. Ale kdo má zkušenosti z nějakého sněmování, ví, že takové opatření jest nutno učiniti. Odporoval bych názoru, který pronesl kol. Stránský, že by se to mohlo nazvat opatřením policejním. Jsem toho názoru, že my, kteří máme dělati representanty národa, musíme míti také opatření, abychom měli nejen pořádek osobní sobě, ale abychom si to do jisté míry uvědomili, že to musíme učiniti na základě jistého opatření. Jsem přesvědčen, že jisté nařízení, které nazýváme pořádkové, se musí dít. Ať se tedy zapisuje. I takové případy se stanou, že některý poslanec se ráno zapíše a odejde. Kdo by to udělal pravidelně, vždyť konečně může odejít za důležitou jinou činností národní - proti tomu ať presidium pro trvalé zanedbání poslaneckého mandátu učiní opatření. Činím návrh, aby dotyčný paragraf zněl, že když poslanec za měsíc nenavštíví ze schůzí sněmovních aspoň polovinu schůzí, ztrácí nárok na diety. (Hlas: To je totéž!) To není totéž. Podle návrhu kol. Kaliny muselo by se usnášet. Mně jde o to, aby bylo ustanoveno, je-li na přiklad 10 schůzí a nenavštíví-li z nich 5, aby neměl nároku na diety. Netrvám na provedení svého návrhu, ale jde o to, aby se nějaké opatření učinilo.
Člen N. V. Stříbrný:
Zabývali jsme se touto otázkou již v předsednictvu a ze vší debaty je jasno, že všichni souhlasíte, aby jistá náhrada za výlohy zde byla. Zabývali jsme se otázkou, zdali by se nemusel zavésti systém kombinovaný, totiž náhrada polovičkou v presenčních známkách. Ale ukázaly se technické potíže. Budeme míti parlament, jehož hlavní činnost nebude spočívati v plenární schůzi, nýbrž ve výborech, kde se nejvíce bude pracovati. Nyní je velké nebezpečí odhlasování presenčních známek, protože disposiční právo na svolávání výboru bude míti předseda, který by mohl svolávati schůze nedůležitých výborů jen k uplatnění presenčních známek. Vzbudilo by to více hořkosti, než když věc řešíme tímto paušálním způsobem. Pan kol. Kalina navrhuje, aby výši denního platu určovalo shromáždění. Tu bychom nechutné debaty, které zde máme mezi čtyřmi zdmi, měli v plenární schůzi, a měli bychom na čele znamení zištných lidí. To musíme za každou cenu zameziti. Tu věc si přeju, abychom měli rozhodnutu jednou pro vždy, aby se s touto otázkou už nechodilo. Garancie proti neposlušným a nedbalým poslancům budeme míti teď větší, než při volených, poněvadž až se naši straníci dovědí, že jsme utvořili parlament, který bude určovati náhrady za skutečné výlohy, nastane nové seskupení stran. Ti, kdož nebyli kandidováni, utvoří většinu, a ti budou dostatečnými policajty, aby ti, kdož nebudou choditi do schůzí, byli nahraženi jinými. (Člen N. V. Johanis: Skutečnost to nedokazuje.) Teď to bude! Kdyby se jednalo o tvrdé zakročení, jako měl na mysli kol. Kalina, dovolil bych si navrhnouti toto znění: "Poslancům přísluší náhrada hotových výloh ... (Čte.). Nyní by se to nechalo přijmout 1.000 K měsíčně." Nedostaví-li se poslanec bez omluvy do schůze, pozbývá náhradu na onu částku, která za vynechanou schůzi přísluší. To by se dalo technicky provésti.
Člen N. V. Němec:
V prvé řadě běží o opatření, které má býti učiněno proti výkvětu českého národa, proti Národnímu shromáždění. Račte odpustiti, o penězích a dietách jsme nikdy rádi nejednali a nemluvili. Kdybychom měli často v roce jednat o dietách, způsobilo by to takový nepříjemný pocit hořkosti. Veřejnost přece bude kontrolovati každé naše slovo a v novinách se to rozvíří. Dáte-li do návrhu nějaké trestní ustanovení, bude to vypadati tak, že vlastně ne vykonávání mandátu ve prospěch národa, nýbrž peněžní část, to zhodnocení peněz je nejdůležitější. Ať děláme co chceme, nevyhneme se tomu, aby nebyli nesvědomití poslanci. Není jich celkem mnoho. Viděli jsme to ve Vídni. Tam nanejvýše se dálo to, že jsme z politických důvodů v poslední době tam už nechodili, ale to nám nikdo neměl za zlé, naopak ptali se, proč tam ještě chodíme. Prosím, přijměte to, jak je to zde, poněvadž o těch věcech není dobře debatovat. Čím déle budeme debatovat, tím nechutnější se to stává. Jakmile dáme nějaké policejní opatření, ničeho tím nedosáhneme, než že postavíme celý parlamemt na jiný podklad, než chceme míti. 1.000 K není mmoho. Pánové, v předválečných dobách demokratický parlament francouzský platil 16.000 franků. Když dnes řeknete 1.000 měsíčně, nikdo to nebude považovat za mnoho, a pokud se týká toho příspěvku na byt pro venkovské, není to také mnoho, takže každý to pochopí sám a pochopí, že poslanci, kteří byli zvoleni, musí konati svou povinnost. A pakli nebudou, budou zde strany, které je budou volati k zodpovědnosti tím více, čím více nějakých takových obranných nebo policejních opatření zde bude. Jestli zde taková opatření budou, nikdo je nebude volat k zodpovědnosti, ale nebude-li žádného opatření, budou strany oprávněny volati každého nedbalého poslance k zodpovědnosti jistě.
Člen N. V. Johanis:
Poněvadž věc byla náležitě probrána, dovoluji si učiniti návrh na konec debaty.
Předs. dr Kramář:
Kdo souhlasí s návrhem na konec debaty? Přijato. Ke slovu jsou ještě přihlášeni pánové Dušek, Staněk a Kalina.
Člen N. V. Cyril Dušek:
Vážené shromáždění. Myslím, že nejde o peněžní moment, ale o tu nedbalost. Jednací řád není myslitelný, když tam není zmínky o tom, co mají lidé dělat, jaká jest jejich povinnost. Myslím, že východiště by se nalezlo, kdyby se připojil paragraf o postavení poslance, který by účast nebo neúčast přímo nespojoval s placením, ale který by přece jen naznačoval, že členové shromáždění jsou vázáni konati své povinnosti nejen mravně, nýbrž dle ustanovení jednacího řádu. Představuji si věc tím způsobem. Členové Národního shromáždění jsou povinni pilně zúčastniti se všech schůzí a porad Národního shromáždění. Kdo se jich nezúčastní je povinen omluviti se předsednictvu. Člen Národního shromáždění zaneprázdněný delší dobu, jest povinen dáti si uděliti delší dovolenou od předsednictva. (Hlas: To tam už je.) Já si představuji, že by šlo o potrestání těch, kdo by nevykonávali svých funkcí. Když ustanovíme, že jest povinnost zúčastniti se schůzí aneb se omluviti, může kterýkoliv poslanec vyvolati od přednosty prohlášení, že se neomluvil, což už žurnalistice druhých stran stačí, aby rozhlásila, že je nedbalý. Trestat někoho za to, když má důležité rodinné nebo veřejné zaneprázdnění, to jsou věci neproveditelné.
Člen N. V. Kalina:
Především řekl, tuším kol. Johanis, že jsme se o těch dietách mnoho namluvili, až to bylo nechutné. (Hlas: Němec to byl.) Ale pánové, v tom to nespočívá, že jsme pořád o tom mnoho mluvili mezi sebou. Horší je, že jsme to musili stále slyšet. Je lépe, když o tom budeme mluviti. Pomyslete, co se o těchto dietách psalo dobrých i špatných vtipů, až to bylo nechutné. Řekněte, že žurnalistika bude tvořiti kritiku. Víte, že žurnalisté chodili a nadávali jak špačci. Když se řeklo: My začneme uveřejňovat jména těch pánů, udělalo se to jednou dvakrát, pak se Česanému vypucovalo a on přestal. Dodatek kol. Duška by to ve skutečnosti jen zvýšil. Zápis do listiny je v jiných parlamentech také. Není třeba nic jiného, než že tajemník sněmovní, tedy přísežný úředník, zjistí pravost podpisu. To jest jeho povinností. Co se týká toho, že se o tom bude mluvit v parlamentě, představuji si věc tak, že shromáždění v prvé schůzi každého nového období řekne: Začíná období, které trvá, řekněme dva měsíce. V prvé schůzi k návrhu předsedy určí se náhrada. Nemluví se "prostě se odhlasuje", snad jsem to rychle stylisoval, ale v té věci mám své určité návrhy. Milerád uznávám, že lidé mají dostati náhradu výloh. Já jsem to pociťoval velmi těžce. Já jsem si platil svého substituta, jen abych se vyhnul tomu, aby se mi ty diety nemohly vyčítat, ale proto myslím, že je důležité, aby ti, kteří pracují, dostali za to náhradu, aby se tomu mohli věnovat a nebyli liknavými. Nemluvme pořád o stranách, že zavedou pořádek. Zažili jsme to ve všech. Nejde o to, aby byla vyražena zbraň z ruky lidem, kteří budou rozšlapávat tuto otázku proto, že se do těchto shromáždění nedostali. Vy víte, jaká tlačenice je na všech stranách. Promiňte, že jsem své názory řekl otevřeně. Přeji si jen, aby se moje obavy nesplnily.
Předs. dr. Kramář:
Jedna věc, myslím, že by šla udělati. Není pochyby, že návrh diet odpovídá drahotním poměrům. Kdyby se snad přijal zprostředkující návrh, že na začátku každé legislaturní periody se to přijme, pak snad by se vyhovělo.