Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Blažek (pokračuje): ... budeme hlasovati pro všechny návrhy zlepšovací. Při hlasování o návrhu vládním, kdyby tento měl zůstati bez zlepšovacích změn, zdržíme se však hlasování.
Voličstvu dostává se tímto jednáním
nového důkazu, že klamou je ti, kdož vyvolávají naděje, že by
bylo možno těmito methodami rozřešiti veliké sociální poměry nynější
revoluční doby. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku panu posl. Grünznerovi.
Poslanec Grünzner (německy): Dámy a pánové! Po druhé stojí dnes strany této sněmovny před rozhodnutím, aby skutkem dokázaly, mají-li porozumění a soucit s tísní a bídou státních a železničních zaměstnanců a jsou-li ochotny v této tísni jim pomoci. Totéž, co se týká státních zaměstnanců, platí i pro učitele. Přede dvěma dny usnesla se sněmovna většinou hlasů přijmouti návrh německé strany sociálně demokratické, který byl dalekosáhlejší nežli návrh vládní. A toto usnesení, jak se zdá, způsobilo nejen vládě samotné, nýbrž i jistým stranám v této sněmovně těžkou hlavu. A strany nebo část jich, které ještě předevčírem hlasovaly pro návrhy námi podané, při včerejším novém hlasování o přikázaní výboru obrátily. (Německé výkřiky: Slyšte, slyšte!) My němečtí sociální demokraté jako dříve i nyní trváme na návrzích, které jsme předevčírem zde ve sněmovně podali a jež byly odhlasovány.
Stanovisko, které zaujal pan ministr financí, musí býti označeno jako úzkoprsé a nemůže je sdíleti žádná strana této sněmovny. Běží-li o výdaje pro militarismus, nedělá si ani vláda ani vládu podporující strany těžkou hlavu s tím, kde vezmou úhradu. Pak se vláda také neptá, kde se opatří prostředky ke krytí. Když však jde o bídu, o zmírnění nesmírné bídy státních železničních zaměstnanců, nelze nalézti v rozpočtu úhrady. (Výkřiky.) Pan ministr financí vzal si čestný úkol zjednati rovnováhu v státním hospodářství. To je ovšem velmi krásná úloha. (Výkřiky). Ale vláda a s ní i pan ministr financí velmi dobře věděl, jaká je bída mezi státními zaměstnanci a mohl také započítati do státního rozpočtu příjmy pro zmírnění tísnivého postavení státních zaměstnanců.
Nemohu se v 10 minutách, jež mně byly povoleny, o všem nutném zmíniti. Ale jedno musím konstatovati. Právě ony strany, které v posledních týdnech nejhlasitěji křičely, které vybízely státní zaměstnance ke stávce a volily stávkové výbory, od nichž vyšly dokonce na železničních tratích v noci na 1. listopad výzvy, aby zřízenci zahájili stávku, právě ony strany, t. j. čeští národní socialisté a národní demokraté, obrátily a prokázaly vládě služby lásky. Ale neklamte se! My půjdeme ven a řekneme lidu a ukážeme, kdo je jeho pravým přítelem a kdo nepřítelem. (Výkřiky a hluk.)
Byl to posl. Buříval, který
v státně zřízeneckém výboru mluvil o licitaci a který chtěl celou
akci proměniti v akci politickou. (Výkřiky a hluk.) A pánové,
netoliko od vlády, nýbrž i s vyšších míst se neustále obyvatelstvu
namlouvá, že se v tomto státě vládne demokraticky a parlamentárně.
Budiž! Ale chtějí-li to, pak nechť zjednají u lidu i důvěru k
demokracii a k parlamentarismu. Budou-li si však počínati tak,
jak to učinili a jak to již nejednou ukázali, pak zmizí všechna
důvěra a budou to oni, kdož donutí státní a železniční zaměstnance
k svépomoci. (Souhlas na levici.) Zodpovědnost za to ponesou
oni. V posledním okamžiku jest ještě čas, obracím se k nim s výzvou:
Nehlasujte pro vládní předlohu, nýbrž hlasujte pro návrhy, s nimiž
jste projevili souhlas již předevčírem! (Souhlas na levici.
Výkřiky.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku panu poslanci dr.
Körmendy-Ékesovi.
Poslanec dr. Körmendy Ékes (maďarsky): Ctěné dámy a pánové! Skutečnost, že tato sněmovna zabývá se takovým návrhem, který byl včera vyřízen pravidelným hlasováním, dokazuje to, co my již dávno víme, že tato republika, do které nás vnutili proti naší vůli, jest zemí nemožností.
Nemožností jest jíž, ctění pánové, i tvar této země. Takové ostrovní země jsme znali i doposud, ale stát na souši s takovýmto útvarem nedovedli jsme si ani představiti.
Není-liž nemožným to, že tento stát mohl se zroditi ve znamení Wilsonových zásad a sebeurčovacího práva národů, ale tak, že nikdo se netázal v nich žijících obyvatel, chce-li patřiti k tomuto státu?
Není-liž nemožným to, že v Evropě v tak zvaném nejdemokratičtějším státě olupují nás ve jménu demokracie o naše práva a svobodu, takže stálá vojenská diktatura, stálá censura a stálé stanné právo jest naším údělem? (Výkřiky.)
Není-liž nemožným, ctění pánové, že vláda v míru nemůže zabrániti, aby vlastní vojsko nezbořilo pomníku?
Není-liž nemožným to, aby ve státě, kde po dvě léta vedla záležitosti čistě sociálně-demokratická vláda, zuřil nejzaslepenější šovinism, a všechna opatření dála se ve znamení nejslepějšího šovinismu?
Zda-liž není, ctění pánové, další
nemožností, aby v republice byla úřednická vláda?
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
vyzývám pana poslance, aby mluvil k věci!
Posl. dr. Körmendy Ékes (pokračuje): Béřu na vědomí.
Ctění pánové! Není-liž dále nemožným, že právě úřednická vláda byla proti takovému návrhu, který by poskytl něco státním zaměstnancům? Jestliže my, Maďaři, nechtěli bychom něco podobného odhlasovati, bylo by to srozumitelné, jelikož úřední aparát pracuje proti nám. Ale my jsme již včera odhlasovali Němci předloženou změnu, jelikož předpokládáme, že toto nevztahuje se na osoby, nýbrž na systemisovaná místa a že na tyto místa vrátí se oni Maďaři, kteří byli nezákonně odstraněni, dále proto, že od zlepšení platů úředníků očekáváme zmírnění korupce. Dnes odhlasujeme totéž i proto, že nám tak diktuje ústavní povinnost, aby to, co včera bylo řádnou většinou hlasů sněmovny přijato, došlo opět uplatnění. Jestliže pan ministr chce šetřiti, nechť učiní to tím, aby zaměstnal méně, ale lepší úředníky. V Košicích na př. bylo dříve 80 městských policistů a panoval pořádek, dnes jest tam mimo 80 městských ještě 120 státních a 26 jízdních policistů. Dříve byli v Košicích 4 detektivové, toho času jest jich 6 skupin. Stalo se, že minulého měsíce nemohlo být ustanoveno, která skupina detektivů konala razii.
Pan finanční ministr ať nešetří na kůžích úředníků, nýbrž ať dosadí zpět ony kvalifikované, práci rozumějící, ve cti sešedivělé maďarské úředníky a pak nebude zapotřebí na místo jednoho dáti tři.
Navrhuji, aby Němci předložený
návrh byl přijat.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
K slovu se dále přihlásil pan správce ministerstva financí
dr. Engliš. Uděluji mu slovo.
Správce ministerstva financí dr. Engliš: Slavná sněmovno! Jsem především povinen učiniti zde některá prohlášení, jež jsem ve státně zřízeneckém výboru přislíbil, že učiním. Neřeknu nic nového, poněvadž totéž, co ve státním zřízeneckém výboru jsem slíbil, slíbil jsem často i před tím již ve výboru, v plenu i organisacím státních zřízenců. Když státní zřízenci poprvé ke mně přišli a žádali od 1. října příplatek, tedy jsem nemohl slíbit, že ho mohu dát, ale řekl jsem, jestliže finanční situace státu podle toho bude, že ho dám. To se rozumí, že tuto finanční situaci nemůžeme posuzovati podle úhrady, poněvadž nemáme snad úhrady ani na to, co dáváme od 1. listopadu. Úhrada samozřejmě týká se kreditu. Tedy bude-li kredit, státní zaměstnanci dostanou k vánocům to, co bylo žádáno jako říjnový příplatek. Dále jsem prohlásil pensistům při nastoupení svém, že považuji za svou povinnost zlepšiti postavení staropensistů z těch důvodů, o kterých jsem zde již mluvil, že zákonodárce nesmí pouze dbáti těch, kteří mohou si vynutiti na vládě neb státu zlepšení svého postavení, nýbrž musí spravedlivě přihlížeti i k těm, kteří tak učiniti nemohou, a to jsou pensisti. Vláda předloží do jednoho měsíce zákon na úpravu postavení staropensistů, kde bude přihlíženo i ke čtvrtletním přídavkům.
Pokud běží o učitele, vláda souhlasila a souhlasí ve výboru s paritním postavením jejich v zákoně, ale vyhradila si, že při osnově úhradové, v níž má býti snížena daň z uhlí, snížení daně z uhlí bude omezeno z 10 na 8%.
Já nechci debatu zdržovati, dovoluji si však jenom jedno poznamenati. My žijeme ve chvíli vážnější, než si snad myslíme. 300.000 státních zaměstnanců čeká s netrpělivostí na pomoc, které potřebují. Jest to jeden milion lidí. Já si nemohu a nechci zahrávati s něčím podobným. Od klidu a spokojenosti státních zaměstnanců závisí klid ve státě. Ale já také znám rozvrat, ne ten pouze, který by plynul z nespokojenosti státních zaměstnanců, nýbrž také ten, který by plynul z rozvratu finančního i hospodářského. Stojíme na přelomu věcí, buď vzhůru nebo dolů. Od té rovnováhy, kterou si několik pánů tak dobírá, poněvadž ji nenávidí (Tak jest! Zcela správně! Hlučný potlesk), vzchází teprve tomuto státu možnost dobrého vývoje netoliko pro státní zaměstnance, nýbrž pro celé národohospodářství naše další.
Velectění pánové! Zde bylo řečeno, že jsem do toho měl zakalkulovati příjem na státní zaměstnance. Já jsem dosud myslil, že se příjmy mohou dáti do rozpočtu ty, které jsou zde na základě daní a na základě zákona, ale že může finanční ministr zakalkulovat také nějaké příjmy, o tom jsem nevěděl a tomuto přání bohužel vyhověti nemohu. Já bych vám na konec řekl jednu věc. Jest veliká zodpovědnost, zda pomůžeme státním zaměstnancům, neboť kdybychom se usnesli na návrhu, který není proveditelný, pak oddálíme i nejmenší pomoc. Nechtěl bych nésti zodpovědnost za to, co se bude díti v těchto rodinách, které čekají na ten krejcar, na tu korunu a na tu stokorunu, kdyby je nedostaly včas.
Velectění pánové! Když mluvilo
se zde o demokracii, řeknu - možná, že to jest v mé funkci poslední
slovo, které zde řeknu: Demokracie je také odpovědnost. (Výborně!
Hlučný, dlouhotrvající potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu řečníku přihlášenému p. posl. Patzelovi.
Poslanec Patzel (německy): Slavná sněmovno! Nechci zostřovati ovzduší krise, jež naplňuje nepopíratelně v posledních chvílích tuto sněmovnu, ale i za debaty tak věcné nemohu jako německý poslanec opomenouti, abych právě proto, že nyní jest u vesla úřednická vláda, netlumočil s hlubokou bolestí smutek našeho německého národa nad tím, co se dnes událo v Teplicích, poněvadž jest to vina úřednické vlády. A věřím: už dnes hrozí se uvnitř ony strany, jež ještě před několika dny projevovaly ministerskému předsedovi Černému pochvalu potleskem, toho, co učinily a snad jste si už sami uvědomili těžkou ránu, kterou jste zasadili vlastnímu státu svým chováním, jakož i tím, co jste vyprovokovali. Musíte sami sebe obžalovati jako vnitřního nepřítele svého státu, kteréhož nepřítele hledáte jinde. A také pan ministerský předseda, své doby český chráněnec ve starém Rakousku, jež tak velice zkracovalo český národ a úředníky z něho pocházející, snad už dnes čije, že jest mnohem snáze vésti vyšetřování o zmizevších tajných archivech než obratně říditi kormidlo. Bodá-li se národ jehlami a dýkami, nezdolá se posléze těžká vnitřní krise, nýbrž se jenom rozšíří. Dnes stojí pánové před faktem, že nezbaví se vyvolaných duchů a kdyby byli poslechli, co zde bylo s tohoto místa před měsíci promluveno německými ústy, mohli si mnohé uspořiti.
Kdybyste byli opět vrátili praktické práci ve státě a národě pány, kteří dnes vám samotným nejsou po chuti, kdybyste je byli uvedli do praktického života, místo abyste je krmili jako trubce, pak nemohl by také ministr financí si stěžovati, že neví, jak najde úhradu pro to málo, jež chce dáti státním zřízencům. Nebýti tak mnoho trubců, mohl by československý stát věnovati mnohem více skutečným včelám dělnicím, aby měly aspoň trochu medu pro život. Praví-li, že československý stát má milion československých zřízenců, ptám se ho, zda-li byli všichni povoláni k práci nebo zda-li protekce nehrála nesmírné úlohy a zda-li není mezi nimi mnoho nováčků? Přiznávám, že také mnoho lidí, již mohli by konati praktickou práci pro stát a národní hospodářství, používá se k tomu, aby konali služby slídičské, aby obstarávali služby policejních agentů, nebo zabývali se neplodným luštěním a dechiffrováním tajných výnosů a výnosů, jimž venku se nerozumí. Tvrdím, že v našem území musí se dnes tomu věnovati valná část práce u mnohých úřadů, že naši úředníci musí probíjeti noci, zaujímá-li se na př. v jazykové otázce zcela nemožné stanovisko, nebo nechtějí-li se modernímu duchu otevříti dvéře a srdce dokořán.
Pozdě přicházíte, ale přicházíte přece, řeknou státní zřízenci, a daleká cesta omlouvá vaše zmeškání. Byla to daleká cesta, vedoucí četným vyjednáváním, úskalími, útesy atd. Byl nejvyšší čas, že tato záležitost, kterou všechny strany prohlašovaly od prvního dne za naléhavou, konečně se provádí a že až do doby, kdy skutečně moderní úprava platových poměrů veřejných zřízenců nastoupí na místo toho, co se dnes nazývá platovým poměrem, poskytneme veřejným zřízencům aspoň to nejnutnější k živobytí. Charakteristické jest, že právě úřednická vláda zabraňuje a obstruuje žádanou úpravu a že mužové, kteří vyšli sami z úřednického stavu, zapomenuli, jak se zdá, na to, jakého jsou původu, že vypracovali se také z malých úředníků, malých začátků.
Jest mi zde mluviti jménem Německého parlamentárního svazu a mluvím zde proto, poněvadž jednomu našemu navrhovateli, který usiloval v této záležitosti zlepšiti návrhy vládní předlohu, nebylo různými okolnostmi umožněno prodlévati ve sněmovně a spolupracovati, postup to, proti němuž podávám také nyní na tomto místě slavný protest, poněvadž soudíme, že forma vyloučení našich spolusmýšlejících soudruhů Junga a Knirsche nebyla provedena ve smyslu jednacího řádu. Protestuji jmenovitě také proti tomu, že poslanci Jungovi byla na základě úplně falešného výkladu jednacího řádu dokonce znemožněna součinnost ve státně zřízeneckém výboru, třebaže jest velký rozdíl mezi §§ 52 a 25 a předseda výboru směl by také dle jednacího řádu použíti takového opatření teprve tehdy, kdyby se bylo něco událo ve výboru. Ale chtějí-li pánové odstaviti něco nepohodlného s cesty, nestarají se ani o vlastní ústavu ani o jednací řád, jejž si sami vypracovali.
Museli jsme se dnes dožíti toho,
že venku jsou celé tucty agentů státní policie, a byli bychom
zvědavi, zda-li president sněmovny povolal státní policii do sněmovny.
Z presidenta Bienerta neměli byste přece činiti interpreta a vykladače
jednacího řádu. (Posl. Myslivec: A jak to víte, že jsou to
policejní zřízenci? Já jsem Pražák a neznám je a vy je znáte!
Máte nějaké zvláštní známosti!) Poněvadž jsme byli upozorněni.
(Posl. Myslivec: Strach má velké oči!) Ano, jsme také upozorňováni
na policii a tajné agenty, jako vy jste byli upozorňováni, když
jste ve starém Rakousku prováděli Omladinu a Maffii, a že jsme
upozorňováni mnohými lidmi, abychom nepronášeli žádného neprozřetelného
slova, jež se pak zkroutí a nafoukne, nemůžete nám dojista zazlívati,
vždyť máme ve vás tak dobré učitele.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Pane řečníku, račte mluviti k věci.
Poslanec Patzel (pokračuje):
Prosím, jsem bohužel velice vyrušován.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Neračte, pánové, vyrušovati, aby pan řečník mohl mluviti k
věci.
Poslanec Patzel (pokračuje): S požadavky státních zřízenců neprováděla se žádná ryzí a žádná poctivá hra. U finančního ministra lze posléze ještě pochopiti, chová-li se z fiskálních důvodů odmítavě k požadavkům lidového zastupitelstva. Ale činí-li to i politické strany, měly by otevřeně říci, že také jejich odboráři považují požadavky odborově organisovaných státních zřízenců všech národů za přehnané; ale neměly by prováděti tajné hry ve výborech, kde se najednou něco vylíhne, zač stydí se pak převzíti zodpovědnost před svými vlastními lidmi.
Také způsob, jakým bylo s tohoto místa odůvodněno usnesení o vrácení výboru, byl při nejmenším neloyální. Neboť ve všech parlamentech vracejí se předlohy výborům teprve tehdy, když vzniknou skutečné nesrovnalosti a ne, když najednou předloha, jež byla z části už schválena vlastními hlasy, má býti za zády změněna k vůli ministerstvu nebo ministru financí. Tu měli byste otevřeně jednati a říci: to nemůžeme udělati, to nechceme. Pak se musí také vlastním lidem, zřízencům a učitelům, ponechati úsudek o takové činnosti.
Byla-li za první porady o této věci učiněna výtka, že německé návrhy jsou demagogické, dovolte mi, abych poznamenal: voličstvo, zastoupené na těchto lavicích bez rozdílu stran, musí také připláceti na státní vydání, a mužové, sedící zde na těchto lavicích, zástupcové německého dělnictva nebo německých živnostníků, německého průmyslu nebo rolnictva, vědí, co činí, souhlasí-li s návrhy, neboť jejich voličové musí procentově více platiti než voličstvo pánů na těchto lavicích. Ze ovšem nevejdeme na každý, vládou požadovaný návrh úhrady, musíte shledati pochopitelným. Za prvé není to nikdy věcí oposice starati se o úhradu a za druhé podaly i německé strany pro tento rozpočet v několika nedělích, po které mohly spolupracovati, vládě zcela vážně návrhy také v hospodářských otázkách, přes něž přešla však vláda k dennímu pořádku z toho důvodu, že vyšly od menšiny. Není to tedy naší vinou a pánové musí sami nésti zodpovědnost za to, co si nadrobili, jestliže klidně nepřijmeme každé jejich finanční kukaččino vajíčko, jež vyseděli.
Nechceme žalovati. Státní zřízenci nechtějí od nás slyšeti řeči, nýbrž chtějí, aby parlament provedl svými usneseními činy. Kdo rychle dává, dvakrát dává, praví staré přísloví. Tato slavná sněmovna nedává rychle, dala si na čas, zatím co jiné věci, často mnohem méně naléhavé, byly nejdříve ve Stálém výboru a pak také v jiných výborech vyřízeny mnohem rychleji než tato předloha. Ale konečně dochází na ni. Pánové vědí dobře, že to už dávno bouří a vaří v táboře jejich vlastních státních zřízenců a že možná stojí před velkými výbuchy.
Trváme na pozměňovacích návrzích, podaných Německým parlamentárním svazem, poněvadž má býti možno, aby každý, zodpověden svým voličům, uplatnil na tomto místě svůj hlas. Trváme také na svých návrzích k § 1. Přijímáme velice rádi slib pana ministra financí, že poskytne na vánoce to, co chce dáti v říjnu. Ale soudíme, že jasně stylisovaný zákon jest lepší než slib, který ministr dává prosím, nevytýkám nikdy nikomu neloyálnosti, pokud nemohu mu dokázati opak - a kterého snad jeho nástupce nedodrží nebo nechce dodržeti. Na místo slibů chceme raději jasné zákony.
Těšíme se také a budeme rádi spolupůsobiti, myslím, všichni pánové na německých lavicích, aby otázka staropensistů byla pokud možno rychle a pilně vyřízena a nemáme naprosto ničeho proti tomu, navrhnete-li, aby se tato věc projednala nejpilněji. Ale chceme také, abyste otevřeně prohlásili, že také už nyní poskytne se starým pensistům, kteří pracovali také pro vás a pro vaše národní hospodářství, byť i tehdy ještě ne ve vašem státě, totéž, co potřebují na úhradu svých životních nutností.
Těšíme se z toho a to všechny strany, že dosáhli jsme škrtnutí původního § 4., jenž stavěl učitelstvo pod výjimečný zákon, učitelstvo, jež jste před tím postavili zákonem na roveň státním zřízencům. Těšíme se, že tohoto úspěchu bylo dosaženo svornou prací všech rozumných lidí, i na vaší straně. Ale naše skupina trvá přece ve svém návrhu k § 4. na nákupním přídavku, poněvadž ošacovací akce, jakou navrhujete, nedostačuje; půjdete-li ven a uvidíte cáry a hadry, v nichž chodí valná část státních zřízenců, jmenovitě ženatých, pochopíte, že naše požadavky nejsou neoprávněny; a ti pánové, kteří to chtějí, nechť otevřeně řeknou, že nepovažují nákupní přídavek pro státní zřízence a učitelstvo za nutný. Úplata na splátky jest vždycky zvláštní věc; úředníci, kteří koupí šaty na splátky, pociťují toto uplácení mnohem tížeji.
Vyzýváme vás také, abyste ještě jednou hlasovali pro resoluci, jež vyzývá vládu ke služební pragmatice a k tomu, aby provedla propočítání let k 1. lednu, aby stavu v nejistotě se nalézajícímu, totiž stavu certifikatistů, plně započítala jeho náležitosti a rovnoprávnost učitelů se státními zřízenci rozšířila také na železniční zřízence. My, v Německém parlamentním svazu zastoupené strany, hlasujeme mimo to bez stranické úzkostlivosti pro všechny zlepšovací návrhy k vládní předloze, nechť pocházejí od kohokoli. Nám nejde o stranu, nýbrž o věc.
Slavná sněmovno, před spravedlností
musí ustoupiti fiskální námitky a pravím, že stát, který ustanovil
tisíce protekčních dětí, aby čenichaly a platí bobečkové hospodářství,
který má miliardy pro bořiče pomníků, musí míti také pár milionů
pro státní zřízence, skutečné to včely dělnice. (Potlesk na
levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku panu poslanci Brodeckému.
Posl. Brodecký: Slavná sněmovno! Je zcela správno, upozornil-li pan ministr financí na velmi vážnou situaci, kterou prožíváme. A jest zcela správno, řekl-li ke konci své řeči pan ministr financí, že demokracie je také zodpovědnost. A tu bych chtěl připojiti: Demokracie je zodpovědnost, a ten, kdo opravdu chce zodpovídat za způsob, jak zasáhl do řešení dané těžké situace, musí tak činiti opravdu demokraticky. Opravdu demokraticky neřeší vládní návrh danou situaci. My všichni víme, že nejde o zkrášlení života státních zaměstnanců tím, co žádají, nýbrž že jde jen o paralysování té největší bídy, ba přímo nahoty a nouze. Proto byly postaveny návrhy tak minimální, že vlastně teprve, když dnes slavná sněmovna přijme návrhy, jež budou znamenat doplněk vládního návrhu, budou si moci rozpočítat všichni ti, kdož mluví o zodpovědnosti v této chvíli, jak velice cítili právě státní zaměstnanci při stavění svých požadavků obrovskou zodpovědnost, která tíhou Alp na nich spočívá. My přinášíme pozměňovací návrhy, které provedeny býti musí, má-li býti z toho, co vláda nabízí, opravdu něco. Jako drahotní přídavek státním zaměstnancům poskytnutých 12 set milionů korun je obrovská, a já řeknu, před tím při úpravě poměrů státních zaměstnanců nebývalá suma. Ale těchto 12 set milionů korun, jež jsou nabízeny, nehledě k tomu, co přijde výplatou za ty dva měsíce a snad za ten vánoční přídavek, těchto 12 set milionů korun znamená pro státní zaměstnance, vegetující svůj život dnes ve velikých masách za 450, 500, 600, 700 korun měsíčně, příplatek v hotovém od 1. ledna 1921 pro svobodného 156 K, hotový příplatek na ženu 6 K měsíčně, na jedno dítko 25 K, na dvě dítky nic, na tři dítky 25 K, na 4 děti nic, na 5 dětí 25 K, na 6 dětí nic a každé dítě státního zaměstnance přes 6 ubírá svému otci z těch 156 K měsíčně 25 K. Namítnete: Ano, ale za to ti lidé mají oblek, za to mají prádlo, které na úvěr dostali, a dostali ho levně. Mají snad 1/2 2násobnou tuto sumu. Pánové a dámy, když chcete obléknouti člověka, který poslední kus dobrého hadru na sebe oblékl před 6, 7 nebo 8 lety, ty obnosy jsou tak nepatrné, že musíte si klásti otázku, co koupíte na sebe za 1000 korun, co koupíte na ženu za 500 korun, na dítě za 300 korun a když vám zbude ještě na nějakou botu a v nejlepším případě na košili pro toho nejpotřebnějšího - na košili, kterou snad občas by si v rodině mohl půjčovati jeden člen od druhého - jest úvěr pryč. Poukážete na to, že dostali to v hotovosti, ve zboží, abyste zaplašili jejich výtky a dotazy, co že mají z celé té akce. Ale tu, pánové, prostě není možno mluviti jen o zodpovědnosti, neboť kdo má pocit zodpovědnosti oproti státu, oproti národu nejen oproti státním zaměstnancům - ten nesmí pustiti vládní osnovu návrhu jako zákon z této sněmovny, aniž by se postaral o to, aby aspoň nějakým způsobem opravdu znamenala tato osnova pro státní zaměstnance určité, malinké, ale přece jen určité finanční plus. (Posl. dr. Stránský: A předevčírem jste to nevěděl?) Já jsem o tom právě předevčírem mluvil. (Posl. dr. Stránský: Ale jinak!) Pánové, jenom nechytejte za své vlastní hříchy! Jestli jsem to předevčírem naznačil, tedy přece bylo jasno, že tomuto návrhu vládnímu okamžitě bude následovat zákon o 100procentním zvýšení měsíčního přídavku. Tak byla situace. Nebyla situace, že má býti přijat vládní návrh a tím že má býti věc vyřízena, nýbrž tak, že má být přijat vládní zákon a za ním okamžitě návrh, který má tisk 567. (Výkřiky.)
Pánové, tu velkou zodpovědnost, která byla zde citována, tu nerozptýlíte podařeným nebo nepodařeným křikem. (Hlas: Námitkou!) Námitkou tedy, promiňte. Ta zodpovědnost jest zde, a má-li jí býti učiněno zadost, musíme se tázati, zdali můžeme vládní předlohu pustiti ven jako zákon bez tohoto dodatku, a na to dostaneme kategorickou odpověď: ne. Jestliže, pánové, jste toho názoru, že dnes nelze dělat nic více než vláda dělá, že snad zítra, pozítří - já bych tu krisi neluštil na splátky. Mluvte o resolucích, mluvte o odložení, mluvte o oddálení návrhů, není to nic platné. Pánové, věc jest taková, že, jakmile přijdeme k 1. lednu 1921 a zaměstnanci nedostanou z této akce téměř žádných peněz, máme novou akci, máme akci, za kterou, myslím, žádný z nás by nemohl odpovídati. Taková jest situace a jest potřebí docela klidně a vážně na ni pohlížeti, proč se děje to, čeho jsme svědky. Přicházíme z našeho klubu s návrhy na doplnění návrhu vládního, a to na doplnění aspoň v tom smyslu, aby těm minimálním požadavkům státních zaměstnanců, jak byly položeny, bylo vyhověno zavedením respektive zvýšením měsíčních přídavků drahotních také o 100%, částkou to, která by aspoň z většího dílu uhrazovala splátky na oděvy, pořízené na dluh. Když mluvíte o demokracii, pánové, nezapomínejte, že pouštíte s vládním návrhem ven zákon, který velice nedemokraticky rozděluje to, co dáváte, který rozděluje to, co dáváte, takovým způsobem, že těm vyšším, lépe situovaným vrstvám úředníků zůstane něco, když splátky splatí - něco málo, ale zůstane přece něco - ale těm malým 200.000 státním zaměstnancům nezůstane téměř ani jediného haléře, že ti velcí získávají na ženu a děti také ještě drahotní přídavek a ti malí na ženu získávají pouze 6 K měsíčně a na děti, když jich mají více, budou dopláceti. Tak vypadají věci.
My jsme si plně vědomi odpovědnosti, kterou máme, když vystupujeme se svými protinávrhy. Pánové, s výhrůžkou, že nedostanou železniční zaměstnanci ničeho, že to přijetím našich návrhů oddálíme, k nám nechoďte. Pánové! Vy neluštíte naše požadavky, vy luštíte absolutní nutnost, toho jste si snad vědomi. Tak jako si taková nutnost dovedla zjednati příchod sem tímto návrhem, tak si tato nutnost dovede najíti cestu ke splnění toho, co splněno býti musí z vládního návrhu.
A pokud se týče toho druhého,
nejde o demagogii. Budiž docela jasně řečeno: státní zaměstnanci
dostanou to, co vládní návrh nabízí 1. prosince 1920 a to ostatní,
co doplňuje náš návrh, dostanou 1. ledna 1921 (Hluk). To
vám, pánové, u vědomí plné odpovědnosti prohlašuji zde. (Posl.
Dubický: Vyhrožuje!) Nevyhrožuji nic, ale kdo vyhrožuje na
jiné straně, kdo snaží se popuditi státní zaměstnance, že pak
nedostanou nic, ten musí vyslechnouti také odpověď. Pánové! Kdybyste
dělali co chtěli, státní zaměstnanci to nejmenší, co žádali, dostanou
od 1. ledna 1921 ať jest situace jakákoliv. (Výborně! Potlesk.)