V poslední době pan ministr národní obrany ohlásil několik reforem, s kterými míní před tento dům přijíti. Já se, slavná sněmovno, domnívám, že těmito reformami nebude duch armády posílen, neboť těmito reformami kráčí se nazpět; ustupuje se od těch výhod a přednosti, které jsme měli, nazad. Pan ministr národní obrany slíbil přijíti s předlohou o zrušení volebního práva vojáků. Slavná sněmovno, my nemůžeme se pro tento požadavek ministerstva národní obrany rozohniti. Voják jest občan jako každý jiný člověk. (Výborně!) A voják má míti tak dobře občanská práva, jako každý jiný obyvatel, občan tohoto státu. My jsme na této zásadě vždycky stáli a my také od ní neupustíme. Vojákům jako občanům státu patří volební právo a musí jim býti také ponecháno. Domněnky, že by volební právo vojáků ohrožovalo disciplinu armády, že by zavádělo do kasáren politisování, nejsou tak úplně opodstatněny.
Slavná sněmovno! Nemylte se, vojáci budou politisovati, byť i volebního práva neměli, a celý ten režim rakouský to dokázal, že jest to pravda, neboť, prosím, jaké v Rakousku byly zákony a nařízení pro nedotknutelnost armády a přes to přece jsme se my, čeští socialisté, dodělali takových úspěchů v politisování armády, když jsme si toho přáli. Tedy, volební právo vojáků není ještě politisování, a proto jest zbytečno vojáky o toto občanské právo obírati a jim toto právo upírati.
Druhou předlohou, druhou reformou má býti snížení žoldu, snížení denního platu vojínů. Slavná sněmovno, v této době úžasné drahoty a nepřesného dodržování předpisů, kterými se ustanovují naturální dávky pro vojáky, snížení žoldu vojáků jest naprosto nepřijatelno. Denně dostáváme z kasáren řadu stížností na to, že vojáci dosud nemají zimního prádla a že nedostávají dávky potravin, jakož i ostatní dávky tak, jak jsou předepsány. Voják musí si doplňovati, co dostane, aby mohl žíti; proto jest nemožno pomýšleti na snížení denního platu našich vojínů. Přejeme si, aby v kasárnách nastal jiný duch, než byl za dřívějšího státu, nebo než jest v některých jiných státech. U nás kasárny musí býti také vychovatelnami. Důstojníci musí si býti vědomi, že vedle důstojníků jsou také učiteli, poněvadž se u nich předpokládá vyšší inteligence. Oni jsou také po vinni, přenášeti tuto vyšší inteligenci na své podřízené, na prosté vojíny. V prvé řadě musí demonstrovati tuto svoji inteligenci tím, že s prostými vojáky budou slušně zacházeti. Přátelská domluva a přátelsky poměr k vojákům vždycky o mnoho více zmůže, nežli jakékoli donucovací prostředky. Proto budeme hájiti vojáků proti každému přestřelku jejich představených a jestliže si musíme stěžovati na to, že nás docházejí zprávy, že se vojákům v kasárnách nadává, potom bych si přál, abych tuto stížnost nemusel v této sněmovně opakovati.
Přejeme si míti silnou armádu
proto, poněvadž silná armáda jest zabezpečeni existence tohoto
státu, je zabezpečení vítězství naší revoluce, jest zabezpečení
toho, oč tak těžce jsme bojovali. Československá socialistická
strana, jak již svým generálním řečníkem prohlásila, bude hlasovati
pro přijetí předloženého rozpočtu v domnění, že stát, který tímto
bude posílen ve svém vývoji, dojde až k těm ideálům, které
jsou základními ideály našeho programu, a že tento stát za
své základní zákony uzná nejširší socialistickou spravedlnost.
(Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
K slovu je dále přihlášen pan kol. Kaufmann. Uděluji mu
je.
Posl. Kaufmann (německy): Slavná sněmovno! Vezmeme-li do ruky knížečku, kterou pan ministr národní obrany položil laskavě na stoly této sněmovny, a díváme-li se pozorněji na konečné číslice jeho požadavku, shledáme, že požaduje jen pěknou sumičku 2368 milionů. Můžeme opravdu doznati, že pan ministr národní obrany jest velice skromný. Neboť, kdežto mzdy vystupňovalo dělnictvo proti loňsku skorem na sedmkráte tolik, kdežto ceny zboží stouply o stokrát tolik, požaduje ministr národní obrany jen asi dvakráte tolik než loni, to jest asi o 100% více. Požaduje jen o maličkost více, o 1212 milionů korun. Pan ministr národní obrany jest však i jinak spořivý pán. Díváme-li se na konečné číslice osobního stavu, snížil, patrně z důvodů úsporných, stav mužstva o 13.884 a patrně aby pozdvihl úroveň armády, rozmnožil stav poddůstojnický o 11.670 a sbor důstojnický o 3.000. Kdyby nebyla věc tak vážná a kdyby nebyly číslice, jež nacházíme na konci požadavku pana ministra národní obrany tak strašně velké pro malé Československo, domnívám se, že bychom pak mohli se i nadále dívati s posměchem na tu hru na vojáčky a na snahu, hráti si na válečnou velmoc, na velký vojensky stát. Ještě strašnější jsou tyto číslice ve svém účinku, povážíme-li, že tento stát stojí před hospodářskou zkázou. Ministr žádá na národech tohoto státu 2 1/2 miliardy ve chvíli, kdy dlužno jest nám den ze dne týden od týdně doznávati, že továr na za továrnou zastavuje práci, že pracovní doba v podnicích se zkracuje pro nedostatek surovin, uhlí a objednávek, a kdy vedle nezaměstnanosti a zmenšeného výdělku na jedné straně, hrozí na druhé straně hrozná příšera hladu nejširším vrstvám obyvatelstva. V době strašlivé obchodní krise, již jsou, vydány tisíce dělníků na pospas největší bídě, žádá ministr národní obrany miliardy k účelům zcela neplodným, protikulturním. Naše továrny na stroje většinou stojí. Zastavili jsme z části naše továrny, se zřením na nerozumnou obchodní a celní politiku tohoto státu, vedenou národnostním šovinismem, jež snížila u přečetných našich průmyslových podniků možnost dovozu na nulu, pracovní doba jest zmenšena na 2 až 3 dny. Ve velkých smaltovnách - skorem 20 velkých závodů v Československu s více než 15.000 dělníky - namáháme se pomocí organisace po měsíce, abychom zamezili, aby podnikatelé úplně nezastavili výrobu, namáháme se, abychom přivedli na trh hledající zboží, miliony hodnot v zásobách, kterých nebylo lze dostati na zahraniční trh pro nerozumnou celní politiku první vlády tohoto státu. Textilní průmysl po většině stojí pro nedostatek surovin a uhlí. Lze nám potvrditi, že tisíce textilních dělníků jsou bez práce a že organisace textilních dělníků musí vypláceti měsíčně 150.000 K na podporách nezaměstnaným dělníkům. Nezaměstnanost a zkracování pracovní doby v téže době, kdy pan ministr žádá tyto miliardy na militarismus! Pro podporu v nezaměstnanosti nemá tento stát peněz. Nařízení o podpore v nezaměstnanosti z prosince 1918 skorem úplně pozbylo platnosti, dělní i jsou vydáváni v šanc největší nouzi při nezaviněné nezaměstnanosti a při zmenšeném výdělku. Sjednali jsme mezi ministerstvem sociální péče a mezi průmyslem, že tam, kde se musí přestat pracovati, vláda poskytne příspěvek, aby ochránila dělnictvo před nejkrajnější nouzí. Tyto tak nazvané náhradní mzdy nejsou však nahrazovány a placeny, zůstává je průmyslníkům dlužna. Tito zase prohlašují, že nemají za těchto okolností chuti platiti nadále tyto náhradní mzdy. Ovšem se asi řekne: "Nejen pouze vláda jest vinna nynějším osudným stavem, především jest jim vinna světová válka, světová válka a těžké hospodářské otřesy, jež válka přivodila v následující době." Ale nejen světová válka jest vinna ale i abych tak řekl, nynější krisí v našem státě jest především jiným z největší části vinna první vláda tohoto státu, vláda Kramářova, Rašínova. (Místopředseda inž. Botto převzal předsednictví.) Pozorujeme-li v uplynulých dvou létech a zvláště v prvé době trváni tohoto státu politiku vlády Kramářovy, její politiku obchodní, celní, finanční a sazbovou, musíme se diviti, že mužové, kteří se nazývají budovateli tohoto státu, byly tak strašně desorientováni a měli tak strašné neporozumění pro hospodářské potřeby. Kdyby byla měla první vláda jen poněkud porozumění pro hospodářské potřeby státu, který jste utvořili, byla by musela uvážiti, že jsme převzali 80% průmyslu starého Rakouska, že však máme jen asi 23 až 25% obvodu starého Rakouska, že tedy jest tento stát předurčen k tomu, aby byl státem vývozním a že nesmí se provozovati jednostranně národnostní chauvinistická politika, nýbrž že se musí provozovat mezinárodní obchodní, celní a hospodářská politika. Kdyby byla první vláda především pak pan Rašín se svou pochybenou finanční politikou nezamezil úplně dovoz surovin, tím že uzavřel na mnoho neděl hranice tohoto státu, aby provedl své okolkování peněz, kdyby místo toho, že se již na počátku tohoto státu vyhazovaly miliony na nové vybudování militarismu, byly se nakoupily suroviny a kdyby byli trvali na zásadě, učiniti průmysl v tomto státě schopným života, pak nejen že by byl finační stav tohoto státu jiný, ale pak byli bychom místo zlata, jež scházelo, nabyli hodnotu zboží, jichž jsme mohli použíti pak na místě zlata ku nákupu jiných potřebných výrobků.
Kromě okolkování peněz počínali si nesprávně také s válečnou půjčkou. Odepřeli jednoduše uznati válečnou půjčku v době, kdy by se byla dala válečná půjčka ještě zaplatiti zabráním válečných zisků. Tím ztratili jsme důvěru v cizině, tím jsme spolu způsobili, že byly průmysl a hospodářství v tomto státě ochromeny. Povážíme-li, že jsme v minulém roce zvýšením a přirážkou 200% k autonomnímu celnímu tarifu vyvolali přímo celní válku která vedla k tomu, že byly rovněž uzavřeny hranice vývozu našeho zboží, uvědomíme-li si, že úžasné zvýšení sazeb železničních bez ohledu na železniční sazby v cizině přivodilo, že veškerá transitní doprava Československem od severu k jihu ustala, že nejen dráhy měly na miliony škody, nýbrž že tím veškeré zboží z východního Slezska dopravuje se do Německého Rakouska kolem republiky, můžeme si utvořiti obraz o prozíravosti této vlády.
Ještě hůře a ještě nesmyslněji chová se vláda v záležitosti obchodních smluv. Loni v srpnu za jakési ankety doléhali jsme v této věci na referenta ministerstva obchodu a slyšeli jsme od něho, že prý jsme jen nespokojenci, aniž se dříve přesvědčíme o tom, že již beztak od několika neděl se Španělskem, Portugalskem, Francií, Austrálií - ptal jsem se, zda také se Zulukafry - jedná se o uzavření obchodních smluv. Na mou otázku však, co je se státy cesionářskými, co je s naším nejvlastnějším územím odbytu, odpověděl s pokrčením ramen, že ovšem s Německem byly již navázány styky, že se tázali Německa, kde jsou nové celní přechodní stanice. Ve stejné době namáhalo se Německo především, aby získalo území odbytu v nových cesionářských státech a dnes je to tak daleko, že jsme jistě trvale vytlačeni ze středoevropského trhu. Politika, která se prováděla, prováděla se vždy se stanoviska národnostního. Především nesmí se na něco zapomenouti, nesmí se přehlédnouti, že naše orientace nesmí směřovati na západ, nýbrž na východ. Na západě leží velkokapitalistické státy, jež jsou vlastně s námi konkurenty. Státy dohodové budou vždy konkurenty našeho průmyslu. Naše zraky musí se obraceti na východ, na východ! velké sovětské Rusko může nám dáti nejen práci, nýbrž i zboží na výměnu k zásobování k naší výživě.
Nebudeme se diviti tomu, že vládě je lhostejný osud německého průmyslu v tomto státě. Domnívali jste se ještě tehdy, že s malými prostředky zachráníte český průmysl před stejným osudem. Komise dovozní a vývozní v tomto státě, v jehož čele stoji řada zcela mladých úředníků, vzatých namnoze ze škamen, tato komise dovozní a vývozní chtěla chrániti jen český průmysl před zahraniční konkurencí, chtěla škody této politiky zeslabiti. Mohl bych uvésti řadu přímo nesmyslných nařízení této dovozní a vývozní komise, jež svědčí o úplném neporozumění pro blaho a strast a pro osudy našeho průmyslu. Vyžadovalo by mnoho času, abych to vylíčil. Politika vyššího slohu, obchodní a celní politika vyššího slohu byla by učinila z tohoto státu, to jest z Československa, zajisté poněkud šťastnější stát, který by měl předpoklad k budoucímu blahobytu, k tomu, aby vybředl ze strašné katastrofy, že strašné nesnáze, v níž vězí celá Evropa.
Budou-li někdy psáti dějepisci dějiny tohoto státu, pak budeme jistě moci shledati, že, uvážíme-li přesně, co bylo dosud uvedeno, nebudou směti líčiti nejpřednější muže první vlády tohoto státu jen jako budovatele tohoto státu, nýbrž musí vedle také poznamenati: Byli také prvními katany tohoto státu.
Pro všechny tyto potřeby není peněz, za to však může ministr Národní obrany nabírat z plného. Pro ústřední úřad ministerstva jest v rozpočtu, jak vidíme, navrženo ne méně než 7 1/4 milionu korun, a ještě jest položka na automobily 160.000 korun. Položka však, která jest velmi významná - a poprosíme zajisté pana ministra o vysvětlení, jak se to má s velkou položkou na uniformy a lůžka. Na uniformy a lůžka vykazuje rozpočet částku 306,844.000 korun. Víme však, že v r. 1918 byly v brněnském skladišti oděvů nesmírné spousty součástek výzbroje, uniforem atd., tak velké množství, že by tím klidně mohla býti vypravena celá armáda. Nuže, ptáme se, když pan ministr znovu požaduje tyto obrovské peníze na uniformy, kam přišly tyto součástky výzbroje z brněnského oděvního skladiště. Kdyby se bylo použilo těchto uniforem, kdyby se byla jimi vypravila nová armáda, jez byla zřízena, nemohl by ministr Národní obrany klásti tento požadavek 306 milionů. Když však jich neupotřebil, kde jest příjmová položka v rozpočtu, výkaz, kam byly tyto součástky uniforem a výzbroje prodány a zač? Pan ministr vykazuje však v rozpočtu také jiné věci, ku válčení právě ne příliš potřebné; chci se o tom zmíniti jen mimochodem (Německý výkřik: Prapory!), na prapory dva miliony. Ale ještě něco jiného: 1 1/2 milionu na dohodovou medaili na pamět vítězství. Rád bych se optal pana ministra, jaký účel asi má tato dohodová medaile na pamět vítězství, zač se uděluje? Byla-li udělena aneb má-li býti udělena pod titulem dohodové medaile na pamět vítězství, pak rozumíme tomu tak, že mají jí býti vyznamenáni ti, kdo pomáhali dohodovým státům ku vítězství, pak však tyto peníze na vítěznou medaili mají poskytnouti dohodové státy, ne my, ne republika, ne Československo.
Na stránce 9. shledáváme se s položkou, o niž sám pan ministr před tím mluvil slovy ohrazení, s položkou na francouzské mise. Rozpočet tady vykazuje peníz 13 milionů korun; musíme se tázati, k čemu se tu těch 13 milionů korun vydává? Jsem názoru, se se na to musíme dívati s jiného stanoviska. Jde tu nejen o tyto peníze, nýbrž o to, že tyto mise tu jsou, jest samo sebou zlehčením tohoto státu. To, že tyto mise jsou, svědčí o tom, že jsme ovládáni dohodovými státy a že konec konců i lidé, vedoucí tento stát, jsou ovládáni pocitem, že jsme na témže stupni jako Turecko nebo Asie, neboť jinak by nebylo třeba, abychom byli dáváni pod vojenský dozor na útraty tohoto státu. (Výkřiky.) Vojenské diktatury, vojenské kurately na naše útraty, toho nám není třeba, a navrhujeme tudíž v návrhu, aby tato položka byla škrtnuta. Pan ministr ať nás poučí - a toho před tím opomenul - jak dlouho tu tyto mise ještě zůstanou a jaký vlastně mají ještě účel. Nechci se domnívati, že pan ministr Národní obrany potřebuje poručníka, nechci se domnívati, že pan Pellé jest organisátor a pan ministr Národní obrany jen figurou pro řízení republiky. Není-li tomu tak, můžeme tuto položku klidně škrtnouti a mohou se mise klidně vrátiti do Francie.
Na str. 9. máme ještě jednu položku a tato položka mi silně připomíná korupční fond u ministerského předsednictví ve Vídni. Čteme tu subvence: Redakce "Věstníku" 300.000 K, redakce "Československého legionáře" 502.000 korun, redakce "Bratrství" 21.900 K a na str. 10. ještě jednou 40.000 K. Ptám se, nač jsou tyto subvence? Odpoví se mi, že jsou tyto časopisy nutny pro vzdělání, pro výchovu vojáků. Zříkáme se tohoto vzdělávacího a vychovávacího prostředku, neboť Teplice, Cheb a Aš nám jasně ukázaly, kam vede tato výchova, a jsem názoru, že tyto fondy nejsou ničím jiným, než propagačními penězi na vojenskou diktaturu. Těmito časopisy mají býti vojáci vychováváni k tomu, aby si byli vědomi své povýšenosti nad druhými smrtelníky a své moci ve státě. Činíme proto návrh, aby byla tato položka v rozpočtu škrtnuta. Ale se zřením na události v Teplicích, Chebu a Aši činíme i návrh, aby byly pluky legionářské vůbec rozpušteny. Pan ministr se již zajisté do toho dává a chce legionáře za jejich přehmaty a za nedostatek discipliny potrestati, neboť slovo disciplina a pořádek měl zdůrazňovati méně zde, nýbrž měl by je říci legionářům a to rázně a kategoricky, to by bylo bývalo lepší.
Ministr však i jinde zavádí trestání. Užil v posledním sezení branného výboru slova: odpolitisování. Odpolitisování znamená především odejmutí volebního práva. Nesdílíme stanoviska, že by odejmutí volebního práva, to jest odejmutí tak důležitého demokratického práva, vojáky obrátilo. Jsme názoru, že by úplně stačilo, kdyby pan ministr zavedl dřívější stav a kdyby šli vojáci k volbě jako civilisté v místě svého bydliště, to jest tam, kde měli volební právo před nastoupením vojenské služby. To nebylo jen volební právo, co povzbuzovalo v nedávné době vojáky k vyvyšování, nýbrž to, že byly vojákům a legionářům přiznány zcela zvláštní výsady, to probudilo v nich sebevědomí, že jsou státními občany prvého řádu, kdežto druzí obyvatelé jsou jen občany řádu druhého. Když pan ministr již reformuje, tu zmiňuji se mimochodem ještě o něčem jiném. Chce-li s jedné strany obírati se odpolitisováním armády, jest nezbytně nutno, aby různé jiné části bezpečnostní moci tohoto státu, a to četnictvo, mělo nezbytně právo koaliční. Četnictvo patří zajisté ku služebníkům tohoto státu nejvíce zbaveným práv. Připomínám, že již ve starém Rakousku četnictvo bylo poškozováno nejen co do mzdy a zacházení, nýbrž, že především bylo úplně oloupeno o své koaliční právo. Odborný list četníků byl nejčastěji konfiskovaným listem ve starém Rakousku a jest jím ještě dnes ve svobodné, demokratické československé republice. Žádáme úplnou koaliční svobodu pro četnictvo.
Další položkou, o níž jest nám dlužno žádati vysvětleni, jest položka vojenské akademie v Hranicích, na jejíž udržování žádá se maličkost 13,368.326 Kč. Jest to trochu mnoho na školu ve státě, kde jest snaha po zřízení milice. Bylo by důležito při této položce se dověděti, jak velký je stav žactva, jaké jsou tu pomůcky učebné a naučné, na něž je třeba tak mimořádného nákladu.
Dále shledáváme položku 30 milionů na látky výbušné. I tu bych se rád zeptal, k čemu tolik látek výbušných a třaskavin, které po nějaké době propadají chemickému rozkladu, není-li úmyslu vésti válku? Takové množství výbušných látek opatřuje si jen správa armády, jež má úmysl vésti válku.
Na letectví žádá se 59 1/2 milionu. Snad je krásné napomáhati letectví a podporovati je, ale tento peníz zdá se nám přece býti velice upřílišněný, neboť ku dopravě uhlí nepotřebujeme letadel, k tomu potřebujeme vagonů a bylo by výnosnější, nakoupiti za tyto větší peníze vagony, abychom umožnili dopravu uhlí a zboží, která nyní tak pokulhává. (Výkřiky.) Ano, generál Pellé bude potřebovati co nejdříve vlastní letadlo, aby mohl létati každý týden ku stálému raportu do Paříže. (Německý výkřik: Co dělají vojenské obchody dřívím?) Zcela správně, také na to přijde ještě řeč. Máme ještě mnoho materiálu, který bychom mohli uvésti, abychom dokázali, že se vyhazují miliony milionů na účely neplodné.
Ale nejen pan ministr sám žádá ve svém rozpočtu peněz na militarismus v tomto státě. Prohlédneme-li si požadavky jiných ministerstev, vidíme ku příkladu ve školství nesmírné částky, sloužící taktéž vojenským účelům. V rozpočtu investičním žádá ministerstvo vyučování, ministerstvo vnitra atd. všude větší neb menší skryté číslice a sečteme-li to, činí rozpočet ministerstva Národní obrany ne 2 1/2 miliardy, nýbrž daleko přes 3 1/2, skoro 4 miliardy na vojenské účele. Jen v investičním programu shledáváme 120,145.000 na stavby kasáren, baráků, leteckých škol, v Čechách za 57 milionů, na Moravě 26 milionů, na Slovensku 28 milionů a v Podkarpatské Rusi 7 milionů. A 120 milionů na vojenské stavby! Na stavbu bytů tady peněz není! Od půldruha roku ceká celá řada stavebních družstev na subvence a na státní záruku, aby mohla stavět. Na to nevybývá peněz a ministr sociální péče krčí jen rameny: Ministr financí mi nic nepovolí. Tady se šetří! Ale on umí nejen peníze vyhazovati z okna, ale umí také něco jiného. Umí také šetřiti. To zajisté vědí veškeré samosprávné sbory, jež mají potěšení, že dávají byt vojenským formacím. Poplatky ubytovací, jak se předpisují, jsou pro ostudu. Obce dostanou dnes za ubytování gážisty 3 K, za místnosti pro kanceláře a vězení 1˙50 K, což jest nedostačitelno. To kde kdo nahlédne, neb jest známo, že pokoj v hotelu stojí 12 až 25 K a jest známo městům, jež mají posádky stálé neb občasné, že důstojníci činí veliké nároky, že byty soukromé v měšťanských rodinách - na rodiny dělnické není ani pomýšlení - nejsou jim dosti dobré, že se ubytují v hotelích a tak hotelové byty staly se stálými byty důstojníků. Zcela malá města, jako na pr. Chomutov, doplácí nyní přibližně 80.000 a 100.000 Kč i více na ubytování důstojníků. Ale nejen to. V mnohých místech, jako na př. v Chomutově, kde leží dva prapory, rozdělené ve dvou kasárnách, které však by měly místa až dost a dost v jedněch kasárnách, jsou skoro prázdná kasárna. A naproti tomu chtějí stavěti kasárna, a jinde ubytují se v místech, kde není kasáren, vojenské formace. Ubytují se bez ohled u na potřeby obyvatelstva, bez ohledu na osady samy. Ku příkladu v Gräfenberku u Frývaldova bylo ubytováním vojenských formací nejen přivoděno zvýšení bytové nouze, nýbrž v tomto místě, jež je letními lázněmi, byly způsobeny veliké škody i tím, že v bezprostřední blízkosti sadů, v nichž se procházejí hosté na letním bytě a hosté lázenští, konala se cvičení ve střelbě, takže mnozí hosté zase odjeli.
Ve Franzensdorfu, malém místě ve Slezsku, šlo se ještě dále. Tam asi 17 dělnických rodin zřídilo znovu starý zámek, učinili ho způsobilým ku bydlení a bydlí nyní v tomto zámku asi 67 osob. Nyní jsou tam vojenské formace. Jednoduše tyto lidi, tyto dělnické rodiny vystěhovali, zabrali tento zámek a vzali ho jako byt pro tyto vojenské formace. Neohlížejí se na to, nestarají se o to, že tyto dělnické rodiny jsou bez přístřeší. Toto nasvědčuje tomu, že lze také šetřiti.
Ministerstvo Národní obrany ukazuje však také, že má též důkladné obchodníky. (Předsednictví ujal se předseda Tomášek.) V rozpočtu ministerstva Národní obrany shledáváme ještě jednu číslici o obchodu dřívím a doporučuji všem obchodníkům, aby tam šli do školy. Kupecky jest to velkolepě řízeno. Na jedné straně jest skutečný hrubý příjem 20 milionů korun, na druhé straně výdaje na režii a správu 19 milionů korun. Řekl bych, že tento příklad nám dokazuje, jak je dobrá státní správa a jak by to bylo dobré, kdyby se splnilo přání tak mnohých, provésti sestátnění veškerých podniků v tomto státě.
Dovedli si zjednati prameny příjmů i u těch, kdo sloužiti za války a nyní nejsou povoláni, předepsali jim totiž starou vojenskou taxu. Jelikož to je nespravedlivé zdanění, navrhujeme, aby byla tato položka škrtnuta, aby byla zrušena vojenská taxa. Kromě toho, co se tu vydává v obětích hmotných, uvedeme ještě nesmírně velké škody, jež povstávají z militarismu tím, že asi 150.000 lidí se odcizuje činné práci, národnímu hospodářství.
Díváme-li se na to s tohoto hlediska, musíme doznati, že militarismus nikterak není v zájmu státu, že militarismus stát poškozuje a účinkuje ve státě rušivě a rozkladně.
Ještě k něčemu se vrátím, co pan ministr před tím uvedl. Oslavoval ovšem především pana Pellého a ohradil se proti tomu, aby byl pan Pellé napadán. Prohlásil, že francouzský militarismus přirozeně je instruktivně lepší než prusky. Prusky prý francouzskému podlehl. Ministr poukazoval opětně na to, že pan Pellé není diktátorem, nýbrž že se vše děje ve společné poradě, a domnívám se, že bychom asi mohli postrádati této porady, jež nám přijde nesmírně draho. Doufáme, že se brzy vyplní to, o čem se vyjádřil pan ministr, že totiž tato komise brzy odjede. Pan ministr prohlásil dále, že ve všech armádách zavádějí se reformy i v armádě ve Švýcarsku. Poukazuji na to, že by bylo bývalo lépe, kdyby byl pan Klofáč, jakožto první ministr národní obrany, ihned zavedl milici a ne teprve militarismus po rakouském vzoru. Pan ministr přislíbil, že nastane postupné zmenšování. Vidíme to v položce, kterou jsem uvedl, co do zmenšení počtu mužstva. Ale vidíme také na druhé straně, že stav důstojnictva byl náramně zvýšen. Co do kritiky, tož vykonávali jsme vždy věcnou kritiku, ale poznali jsme, že této věcné kritiky nebylo dbáno. Praví-li dále ministr, aby se jmenovala jména těch, kdo stále štvou a kazí disciplinu, můžeme říci, že jsme vždy vystupovali přímo. Každý o nás ví, že provozuje-li u nás kdo kritiku, nikdy neprovozuje kritiku anonymní. Při tom, co řekl pan ministr o nováčcích, zdá se, že přehlédl, že na jeho stole leží interpelace našich soudruhů, v níž jest uveden každý případ, ať se stal kdekoliv, kdy nováčci byli připraveni o svá zaručená práva, byli trýzněni neb nevinně žalářováni. Mluví-li pan ministr o uvazování a tvrdí-li, že se již neděje, tu pravím já, že toto nařízení dosud trvá. Vidíme ve Sbírce zákonů čís. 1, že jest tam řečeno, že se zrušují veškeré zákony Rakouska, ale v následujícím řádku se říká, že zase nabývají moci zákona. To bylo v dubnu loňského roku. Mezi těmi zákony jest i zákon o uvazování, který v posledních měsících války nabyl opět platnosti. Považuji za zcela zbytečné, abych se zabýval dalšími podrobnostmi.
Uvedu zde však ještě něco jiného. Mluví-li ministr o tom, že jest vojsko nezbytné k udržování klidu a pořádku ve státě, můžeme mu říci, že může klidně spáti, neboť jsou ještě síly v tomto státě, které to obstarají. Ministr však ještě poznamenává, že vojsko musí býti prostředkem moci většiny a to každé většiny. Jsme mu vděčni za toto přiznání, neboť znamená: Prostředek moci většiny proti menšině. Toto přiznání nám tedy praví, že militarismus stal se politickým bojovným prostředkem v tomto státě, neboť může-li parlamentní většina vládnouti militarismem - a dle výroku ministra to může a musí účinkovati rozhodujícím způsobem na militarismus - pak militarismus neznamená prostředek ku ochraně před vnějším nepřítelem, nýbrž má sloužiti nepříteli vnitřnímu a především deptati dělnictvo, pozvedne-li hlasu v nouzi a bídě.
Máme však v tomto státě i jiná zařízení, jež připomínají orgesche v Bavorsku. Čeští sedláci byli vyzbrojeni, 50.000 Sokolů bylo vyzbrojeno, v německých Čechách zakládaly se občanské obrany a dověděl jsem se, že německé tělocvičné spolky vstupují do těchto občanských obran, aby byly vyzbrojeny a aby, rovněž jako čeští Sokolové, vytáhli do boje proti dělníkům. Před nedávnem jsme dostali z presidia ministerstva, to jest od předsedy ministerstva jako ministra vnitra, výnos, jenž šel přes hejtmanství na obce, jímž se nařizuje, aby se utvořily technické obrany ze žactva průmyslových škol jako organisace ke zlomení stávek, ku potlačení a přemožení dělnictva.
Tak to vypadá v tomto státě a domnívám se, že nemáme z těchto všech důvodů příčiny, abychom napomáhali militarismu. Hodláme naopak militarismus za každých okolností potírati. Domníváme se, že jest jiný prostředek, aby bylo odstraněno vnitřní nebezpečí. Ať klidně se přijme návrh našeho zesnulého soudruha Seligera na zrušení militarismu a zavedení milice. Milice úplně postačí. Ozbrojte lid, ozbrojte muže od 16 do 60 let, ale učiňte tento stát domovem všech národů, které zde bydlí a musí zde bydleti, učiňte život každému příjemným a bezstarostným, pak nebude vám třeba vojenské moci proti vnitřnímu nepříteli, jelikož pak každý státní občan bude stát hájiti do krajnosti, bude-li mu v něm dobře.
Připravujete se, nelze toho přejíti,
na válku. Praví nám to rozpočet ministerstva národní obrany. My
však nechceme války, lid chce mír, mír s celým světem i se
sovětským Ruskem a s národy tohoto státu. Budete-li napomáhati
válce, budete-li napomáhati zbrojení v tomto státě, pak tento
stát rozbijete, pak stanete se vrahy tohoto státu s pomocí militarismu.
(Potlesk něm. poslanců.)