I jinak máme plno důvodů, abychom posuzovali rozpočet podle národnostně-politických hledisek. Až do dnes nedalo přes opětovné žádosti všech německých stran ministerstvo sociální péče žádné odpovědi, jak vlastně byly rozděleny miliony, které staré Národní shromáždění povolilo na potřeby bytové péče.
Hned po začátku této akce byly české spolky vyrozuměny, že ke stavebním účelům jsou pohotově miliony, a byly vyzvány, aby, pokud možno rychle, podaly žádosti; a když přišly německé obce, bylo jim sděleno, že peníze jsou pryč, že nelze již ničeho dělati. Proto pravím těm pánům na české straně: Chcete-li, abychom věřili ve spravedlivou správu, pak musíte souhlasiti s námi i v tom, aby o použití těchto peněz pro bytovou péči bylo předloženo zvláštní vyúčtování, případně aby tyto peníze v budoucnosti byly rozdělovány podle klíče obyvatelstva, stanoveného podle ujednání mezi německými a českými samosprávnými tělesy. Nesluší se, aby město Ústí bylo odmítnuto se svou žádostí o několik set tisíc korun na nouzové stavby, kdežto v rozpočtu zařazen jest jeden milion korun na kasárny, kterých Ústí nikdy nežádalo.
Také lidová výživa vedena jest podle čistě fiskálních zásad. Jedno z nejhorších dítek fiskalismu jest chlebová a moučná dávka, jež byla přijata přes odpor Němců ve Stálém výboru, a jej z neproveditelnost se den ode dne více ukazuje. Nepomůžete-li odstraniti tuto daň brzy, pak může se státi, že venkovské obyvatelstvo ji odstraní způsobem, kterého jste v mnoha případech za starého Rakouska užili k dosažení politických výhod, totiž via facti. A ve chvíli, kdy se obyvatelstvu radí, aby si samo nakoupilo chleba a mouky v cizině, ztratila tato daň přece všechno své oprávnění, dosáhnete tím jen pouze, že dokonce i ona část obyvatelstva, jež dříve smýšlela jinak, přikloní se stále více volnému hospodaření, poněvadž každý musí viděti, že nic jiného nemůže pomoci, než ponechati výživu soukromému podnikání. Nikdo nemůže totiž žádati, aby pro ústředny jež ničeho nedodávají, byly povolovány miliony. A tím komičtěji působilo na nás, když ve státním rozpočtu nacházíme položku, ne u ministerstva zásobování lidu, tam by to bylo příliš nápadným, nýbrž u ministerstva financí, jako na příklad: náhrada za případné schodky v Obilním ústavě 91 milion. Nechybí mnoho, řeknu-li, že zde máme pokus vydříti 91milionový tajný fond na podporu vládního novinářstva, a proti tomu musíme protestovati, to snad musíte chápati. (Místopředseda Buříval zvoní.)
Ježto jsem byl panem předsedou upomenut, budu stručným, abych přišel ke ke konci. Prohlásil jsem, že československý stát má příliš mnoho ministerstev a tu musí býti snad několika větami ukázáno na jisté ministerstvo, jež se samo označilo jako přebytečné, to jest ministerstvo pro zahraniční obchod. Svého času bylo nám prohlášeno, že má býti zřízeno pro jakousi přechodnou dobu, pro nejhorší dobu poměrů poválečných a pak že opět zmizí. Když bylo zřízeno, staví se budova, jako by se tento úřad měl zařizovati na celou věčnost. To jest právě to ministerstvo, které provedlo tu pěknou věc s cukrem, která stoji stát nesčetné miliony, které nakoupilo tu famosní bavlnu, ze které vznikla nezaměstnanost v našem průmyslu textilním, právě onen úřad pro obchod, který sice se zdráhal uzavříti obchodní smlouvu s německou říší, uzavřel však famosní obchodní smlouvu s Francií, podle které máme koupiti hedvábné bluzy, šampaňské, automobily atd. Tento druh obchodní politiky jest směšným. Nebudete přece tvrditi, že můžete navazovati obchodní styky dopravou v letadlech, jako byl v letadle dovezen do Paříže pan Pellé, kam byl povolán, aby podal zprávu o vnitřní pevnosti a odolnosti československého vojska, když v Teplicích a v Chebu vyšly na světlo tak zvláštní zjevy.
Chci se tu zmíniti ještě o jedné episodě, když již se o tomto úřadě mluví, o které do veřejnosti mnoho nepřišlo. Započali jsme odrakouštění v hospodářství tím, že čsl. stát si přivlastnil skupinu Škodovu, utvořil s pomocí Živnostenské banky a pana Schneidra-Creuzota akc. společnost a vyhodil převážnou část německých zaměstnanců. Co jest toho důsledkem, že Schneider-Creuzot odveze pryč největší stroje, kterých prý čsl. stát nepotřebuje, protože nestaví žádných tak velikých děl. Tam někde v Německu v Essenu prý je jakási firma Krupp, ta má také tak veliké stroje, ale ta je pomocí německých inženýrů prostě dala zříditi pro mírové účely. Schneider-Creuzot to však neučinil, on nedá tyto velké stroje přestavěti pro mír pro vás, to snad sám učiní a nejvýše prodá brak, který dostal z Německa, a tím zaplatí akcie, a tak Schneider dávno již zaplatil svůj podíl na Škodových závodech a nyní prostě nevíte, kudy byste se z toho dostali. Dodávky lokomotiv a vagonů nemohou již Škodovy závody dodržeti, takže dnes již byly učiněny baronu, ne, pardon, občanu Škodovi nabídky, což však tento s ohledem na poměry s díkem odmítl.
Je-li to pravdou, že jednou v jisté důležité době bylo třeba podpisu německých průmyslníků, aby dostalo se podpisu pana finančního ministra, ve veřejnosti totiž v zahranicí náležité váhy a úvěru, postihnou také všechny rány sekyrou proti německému hospodářství pouze hospodářství čsl. státu. Nevydržíte to se státem, až odpravíte německé hospodářství, abyste na jeho troskách mohli vybudovati čistě české národní hospodářství, nýbrž budete moci jíti se svým úplně zruinovaným hospodářstvím žebrati ku svým velikým bratřím z dohody, kteří již nyní uzavírají raději obchody s Německem než s Čsl. republikou. Pokračujte v tomto ničení a vyhladovování německého hospodaření, tím sice schudne německý lid v Sudetách, avšak konečně nepadne do prázdna.
Když Uhři po roce 1848, v letech
50tých, byli na tom nejhůře, usnesli se na finančním obranném
boji, který tenkráte pohnul Františka Josefa k povolnosti
a k návštěvě u Deaka. Je možno, nedojdeme-li zde k dorozumění,
že i u nás dojde k takovému pokusu. Myslím, že mohu
téměř právem míti za to, že Němci nebudou již míti chuť tahati
z bláta tuto zapadlou káru, aby ji přivedli na dobrou suchou půdu
německé práce. Musíme to odmítnouti, abychom byli vždy opět k tomu
vybízeni, že máme se stavěti na půdu tohoto státu. Stavíme se
na půdu skutečnosti. A jestliže vše to, co nám posud bylo
učiněno, má spočívati pouze na tom a pouze na myšlence, kterou
dřívější ministr dr. Rašín dnes vyslovil: "My jsme
státu věrni a my stát udržíme", jestli to opravdu jsou
myšlenky, kterými také v nejbližší době dá se vésti vaše politika,
budete brzy slyšeti písničku ponocných: Slyšte páni a dejte
si říci, že státní národ zabil svůj vlastní stát! (Potlesk
německých poslanců.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Byly podány některé resoluční návrhy. Žádám o jich přečtení.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
1. Resoluční návrh posl. Dietla a soudr. ke kap. II., tit. 4., pol. 7., (mimoř. výd.):
"Ve vysvětleních se uvádí, že pol. 7. činící 8,000.000 K není konečná, nýbrž že jest to pouze přibližná splátka pro rok 1921 na veškerá vydání, spojená se zařízením hradu.
Proto se pan ministr financí vyzývá aby sněmovně oznámil a podrobně vypočetl celkový peníz, preliminovaný pro veškery práce.˝
2. Resoluční návrh posl. Čermaka a soudr. ke kap. IV.:
"Správní soud úřaduje toliko v jazyku českém a rozhodnutí vynáší toliko česká, ba docela německé spisy stížnostní vrací k opravě s příkazem, aby byly podány v jazyku českém. Toto jednání nejv. spr. soudu, které nejvyšší měrou uráží německé obyvatelstvo státu a překáží mu prosaditi svá práva, nejjasněji dokazuje neudržitelnost dnešního omezování jazykových práv německého lidu.
Navrhujeme tudíž: vláda se vyzývá, aby ihned vydala prováděcí nařízení k jazykovému zákonu, ve kterém se zejména stanoví, že úřady ústřední a nejvyšší soudy mají projednávati a rozhodovati v jazyku stran."
3. Resoluční návrh posl. dr. Hahna a soudr. ke kap. IV. a XIX., tit. 2.
"Úřední publikace jsou velmi vadné. Také uveřejňování nálezů, vydávaných nejvyšším správním soudem a nejvyšším soudem, která jsou tak nesmírně důležitá, ba nepostrádatelná pro praxi, přenecháno jest soukromému podniku, který pracuje velmi vadně.
Navrhujeme tudíž:
1. Nálezy nejvyššího správního soudu a nejvyššího soudu buďtež souvisle vydávány úředně. Tato publikace budiž prodávána za náhradu tisku a papíru. Publikace tato budiž současně vydávána v jazyku německém.
2. Do rozpočtu budiž zařaděn přiměřený peníz; částka, která by se snad nedostávala, budiž nahražena škrtnutím tit. 2., v kap. II."
4. Resoluční návrh posl. Tauba, dr. Haase a soudr. ke kap. V.:
President nejvyššího účetního kontrolního úřadu se vyzývá, aby poslanecké sněmovně neprodleně předložil účetní závěrku za rok 1918.
Ježto zevrubně a věcně prozkoumati a posouditi státní rozpočet lze toliko na základě účetní závěrky za předchozí rok, vyzývá se vláda, aby s všemožným urychlením poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, podle kterého, pozměněním 2. odstavce § 10. zákona ze dne 20. března 1919 č. 175 Sb. z. a n., účetní závěrku předkládati jest poslanecké sněmovně do 9 měsíců po uplynutí správního roku."
5. Resoluční návrh posl. Tauba a soudr. ke kap. VI.:
"Vláda se vyzývá, aby nejdéle do 14 dnů Národnímu shromáždění předložila návrh zákona o výměně válečné půjčky podle zásad, stanovených klubem něm. sociálních demokratů.
Lhůta pro upisování IV. stát. půjčky budiž prodloužena na měsíc po tom, kdy zákon o výměně nabude zákonné účinnosti.
Obcím, okresům, spořitelnám a pojišťovacím ústavům, které na pobízení politických úřadů nebo z jiných důvodů státní půjčku upsaly nebo upíší, nechť vláda zaručí stabilitu lombardního zúrokování, zařadíc přiměřenou položku do kapitoly: "Bankovní úřad".
6. Resoluční návrh posl. Fischera a soudr. ke kap VI:
"Vláda nechť bez prodlení předloží sněmovně návrh zákona, jímž se zařizuje výměna válečných půjček, jichž majetníky jsou obce, okresy, spořitelny a sociální ústavy pojišťovací a lidumilné. Lhůta k fakultativnímu upisování podle zákona ze dne 24. června 1920 budiž těmto osobám prodloužena až do uplynutí měsíce po tom, kdy nový zákon nabude účinnosti."
7. Resoluční návrh posl. dr. Hahna a soudr. ke kap. IX., tit. 6.:
"Vláda nechť předloží návrh zákona, kterým se pozmění § 9 zákona o Pozemkovém úřadě (zákon ze dne 11. června 1919 č. 330 Sb. z. a n.). § 9 měl by zníti:
Činnost Pozemkového úřadu stojí pod dozorem správního výboru, voleného Národním shromážděním na rok. Počet členů výboru určí Národní shromáždění. Rozpustí-li se Národní shromáždění trvá působnost tohoto výboru prozatím až do sestoupení nového Národního shromáždění a zaniká dnem sestoupení.
Činnost ve správním výboru Pozemkového úřadu jest úřadem čestným. Členové mají nárok jen na náhradu hotových výloh."
8. Resoluční návrh posl. Uhla a soudr. ke kap. IX., tit. 6.:
"Vláda nechť se postará, aby půda zabraných velkostatků, kterou pozemkový úřad má rozděliti, odevzdala se za podmínek co nejvýhodnějších družstvům zemědělských dělníků atd., která se utvoří, aby tímto způsobem půdy se dostalo těm, kdož jí především potřebují. Větší soubory pozemků, lesy, rybníky a rašeliniště, které z důvodů národohospodářských jest nepřípustno rozkouskovati, nechť odevzdají se - tělesům samosprávným (obcím, především však okresům). Správu těchto objektů nechť převezmou zástupci organisovaných zemědělců a spotřebitelů společně se zaměstnanci, kteří se mají převzíti."
9. Resoluční návrh posl. dr. Medingera a druhů ke stát. rozpočtu kap. IX. tit. 6. Pozemkový úřad:
"Vláda se vyzývá, aby podala návrh zákona na zrušení platných přídělů půdy, zákona o dohledu a odškodnění. Zvláště budiž co nejdříve zrušen zákaz prodeje a zatížení statků, poněvadž se tím ochromuje technické vybavení a produkce."
10, Resoluční návrh posl. dr. Medingera a druhů ke státnímu rozpočtu na rok 1921 kap. IX., tit. 6., Pozemkový úřad:
"Vláda se vyzývá:
1. Aby podala přesnou zprávu o dosavadních pracích o nucených správách, provedených vyvlastněních a rozděleních pozemků, o prodejích dlouhodobých pachtovních pozemků, o nucených propachtováních a o obdělávání polí, nuceně propachtovaných.
2. Aby předložila zprávu o výtěžku jednotlivých státních statků, jichž výtěžek jeví se v rozpočtu jen v jedné částce. Bylo by důležito věděti jednotlivé výtěžky, ježto by mohly státní statky nerentovatelné v prvé řadě býti pojaty pro vnitřní kolonisaci."
11. Resoluční návrhy posl. Zierhuta a druhů ke státnímu rozpočtu na rok 1921 kap. IX., tit. 6. Pozemkový úřad:
"Vláda se vyzývá:
1. Aby předložila seznam velkostatků, stojících pod úřední správou, a aby zařídila co nejrychleji zrušení těchto úředních správ.
2. Aby podala předlohu zákona na změnu zákona o pozemkovém úřadě v tom smyslu, že se zajišťuje sněmovně přímý vliv a kontrola pozemkového úřadu a pozemkové reformy a správní výbor pozemkového úřadu nahrazuje se stálým sněmovním výborem pro pozemkovou reformu.
3. Aby provedla národnostní rozdělení pozemkového úřadu a zřízení územních úřadů a osídlovacích komisí v území obývaném Němci."
12. Resoluční návrh posl. Leibla a soudr. ke kap. IX., tit. 6.:
"Jak ukazuje praxe, byla většina drobných pachtýřů farních a nadačních statků úmyslně připravena o právo dle zákona z 28. května 1919 č. 318 Sb. z a. n. zakoupiti pozemky na dlouhou dobu zpachtované. Klamání, přímé hrozby, nebo dokonce nepokryté vydírání duchovních a správních úředníků církevních statků dociluje, že zmínění pachtýři neuplatňují, po případě nesmí uplatniti svůj nárok, ačkoliv hlavní podmínkou vzniku pachtýřova práva jest, že dožadovaný pozemek měl v pachtu nejméně od 1. října 1901. Často jednalo se o pachty, trvající po desítiletí a tímto způsobem mnoho drobných zemědělců pozbylo velkých ploch pozemků. Toto bezpráví volá po odpomoci.
Vláda se proto vyzývá, aby znemožnila nemravné činy, odporující přímo jasným ustanovením svrchu zmíněného zákona, a to tím, že pro statky farní a nadační vypíše novou lhůtu, kde se prokáže, že pachtýři byli oklamáni."
13. Resoluční návrh posl. Kreibicha a soudr. ke kap. IX.:
"Vláda se vyzývá, aby zprávy statistického úřadu vydávala také v jazyku německém."
14. Resoluční návrh poslance Grünznera a soudr. ke kap. IX.:
"Vláda nechť k tomu působí, aby zprávy československé tiskové kanceláře omezovaly se na pouhé sdělování skutečností a aby odpadlo stranické zabarvování zpráv."
15. Resoluční návrh posl. Dietla a soudr. ke kap. IX.:
"Vláda se vyzývá, aby výboru rozpočtovému předložila seznam časopisů, podporovaných ze státních prostředků, a o výši těchto podpor."
16. Resoluční návrh posl. dr. Lodgmana a druhů ke kap. X.:
Podepsaní navrhují:
"Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Poslanecká sněmovna Československé republiky spatřuje ve Svazu národů, jenž zasedá v Ženevě, první krok k dorozumění všech národů Evropy na demokratickém podkladě. Má-li ale tento Svaz národů dostáti i napříště svému cíli, uchrániti Evropu před osudem nových válečných zápletek, jest nezbytnou podmínkou vybudování jeho v duchu smíření všech národů.
Poslanecká sněmovna vyslovuje proto své přesvědčení, že Svaz národů musí býti ihned a bezpodmínečně doplněn přijetím všech států a národů, které dosud jím byly vyloučeny, a očekává od vlády, že bude toto stanovisko rozhodně hájiti v rámci Svazu národů.
Jen tímto vývojem Svazu národů předejde se nebezpečí, že jeho usnesení a rozhod nutí stanou se v duchu jednotlivých mocenských skupin místo v duchu národohospodářského a politického sblížení rozličných národů Evropy."
17. Resoluční návrh posl. Čermaka a soudr. ke kap. X.:
"Vláda nechť Národnímu shromáždění předloží veškery úmluvy s Rumunskem a Jugoslavií i se spisy s tím souvisejícími a vyžádá si schválení těchto smluv v parlamentě."
18. Resoluční návrh posl. Kreibicha a soudr. ke kap. X.:
"Vláda se vyzývá, aby zrušila vyslanectví ve Vatikánu."
19. Resoluční návrh posl. Hillebranda a soudr. ke kap. X.:
"Vláda se vyzývá, aby předložila přesnou zprávu o čsl. personálu Reparační komise ve Vídni a o jeho činnosti."
20. Resoluční návrh posl. Kreibicha a soudr. ke kap. X.:
"Ministerstvo zahraničí se vyzývá, aby jmenovitě v zájmu jabloneckého průmyslu zřídilo konsulát v Kalkutě již roku 1921."
21. Resoluční návrh posl. Mlčocha, Horáka a soudr. k rozpočtu min. pro zahraniční záležitosti ke kap XXVI. tit. 1.:
"Do služeb konsulárních buďtež přijímání též zkušení obchodníci, kteří by byli schopni navazovati a vyhledávati obchodní styky s cizinou."
22. Resoluční návrh poslance Bobka a druhů ke kap. XI.:
"Podepsaný navrhuje: ministerstvu národní obrany se ukládá, aby do oněch obcí, v nichž nejsou kasárna, nebyly dosazovány posádky potud, pokud vojenská správa není s to ubytovati mužstvo a správní kanceláře do vlastních zřízených budov nebo baráků."
23. Resoluční návrh posl. Bobka a druhů ke kap. XI.:
"Vláda se vyzývá, aby pensionování evidenčních důstojníků okresních politických správ, která se stala v roce 1920, jakož i pensionování a přesazení do neaktivního stavu, která dále se stanou, nebyla prováděna dle starého rakouského pensijního schematu z r. 1875, nýbrž s výší pense podle zákona platného od 1. ledna 1920."
24. Resoluční návrh posl. Bobka, dr. Lehnerta a druhů ke kap. XI.:
"Ministerstvo národní obrany se vyzývá, aby konečně vyřídilo případ o nezákonném rekvirování prasat v obci Wetzwalde, Ketten a Weisskirchen, který byl kanceláří presidentovou pod číslem R. 1193/20 odstoupen k vyšetření ministerstvu národní obrany, a poškozeným dopomohlo k jich právům.
25. Resoluční návrh posl. Bobka a druhů ke kap. XI.:
"Ministerstvo národní obrany se vyzývá, aby pracovní mzdy za zhotovování vojenského prádla zvýšilo přiměřeně nynějším poměrům."
26. Resoluční návrh posl. Bobka a druhů ke kap. XI.:
"Navrhuje se, aby vojenská správa za požadované budovy neplatila dle zásad ubytovacího zákona, nýbrž dle cen nájemních v místě obvyklých, nájemním úřadem stanovených.
Úhrada větších nákladů budiž hledána v úsporách vojenského rozpočtu."
27. Resoluční návrh posl. Leibla a soudr. ke kap. XI.:
"Všechny osoby povinné vojenskou taxou, které před válkou anebo za války a po válce konaly presenční službu vojenskou, buďtež od vojenské taxy osvobozeny."
28. Resoluční návrh poslance dr. E. Feyerfeila a druhů ke kap. XI.:
"Podepsaní navrhují: poslanecká sněmovna račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby předložila neprodleně poslanecké sněmovně vládní návrh nového branného zákona, který jest zbudován na systému miličním po způsobu švýcarském.
29. Resoluční návrh posl. Kostky, dr. Kafky a druhů ke kap. XI.:
"Vláda se vyzývá, aby předlohu zákona o pensijních požitcích důstojnických vdov a sirotků, který se již připravuje, dodala pokud možno nejrychleji k projednání dle ústavy a při tom aby použito bylo zásady, že vdovy a sirotci po důstojnících mají býti ve svých požitcích na roveň postaveni pozůstalým po státních úřednících, jakož i pokud se týče částek na vychování."
30. Resoluční návrh posl. Schäfera a soudr. ke kap. XI.:
"Vláda se vyzývá, aby předložila výboru rozpočtovému, pokud se týče brannému, seznam o tom, kolik gážistů a poddůstojníků bývalého rakousko-uherského vojska zažádalo o přijetí do svazu vojska Československé republiky a kolik z těchto žádostí nebylo dosud vyřízeno. Zároveň buďte sděleny důvody nevyřízení."
31. Resoluční návrh posl. Pohla a soudr. ke kap. XI.:
"Nastupující mužstvo budiž přiděleno do oddílů tvořených ze stejného doplňovacího okresu. Při tom buďte pluky tvořeny podle možnosti z mužstva téže národnosti."
32. Resoluční návrh posl. Heegera a soudr. ke kap. XI.:
"Důstojníci buďte, pokud možno, přiděleni k oddílům jich mateřské řeči a také vyšší důstojníci buďtež mocni jazyka vojenských oddílů jim podřízených."
33. Resoluční návrh posl. Jokla a soudr. ke kap. XI.:
"Ministerstvo Národní obrany se vyzývá, aby doplnilo služební předpisy ustanovením, že při každém pododdělení dosadí se komité, složené ze tří osob stavu mužstva, volených v tajné volbě.
Úkolem tohoto komitétu jest bdíti nad dodržováním služebních předpisů stran stravování, ubytování a výplaty požitků a předkládati veliteli oddílu shledané závady."
34. Resoluční návrh posl. Häuslera a soudr. ke kap. XI.:
"Použití vojska k zajištění bezpečnosti a pořádku uvnitř státního území vůči obyvatelstvu jest co nejpřísněji zakázáno.˝
35. Resoluční návrh posl. Schustera a soudr. ke kap. XI.:
"Trest uvázáním buď ihned odstraněn. Mimo to buďtež všichni velitelé oddílu upozorněni, že jest nepřípustno trestati mužstvo odnětím požitků kteréhokoli druhu."
36. Resoluční návrh posl. Kaufmanna a soudr. ke kap. XI.:
"Ministerstvo Národní obrany se vyzývá, aby sdělilo poslanecké sněmovně, zdali a kdy zamýšlí rozpustiti pluky legionářské."
37. Resoluční návrh posl. Kaufmanna a soudr. ke kap. XI.:
"Vláda se vyzývá, aby podala novelu stran zvýšení náhrady obcím za poskytnutí ubytování, ubikací pro mužstvo a bytů pro důstojnictvo.
Aby byla zjištěna výše této náhrady, odpovídající nynějším poměrům, nechť vyžádá si ministerstvo národní obrany příslušné návrhy svazu samosprávných korporací v Teplicích.
Dále nechť ministerstvo národní obrany ihned předloží seznam míst, v nichž jsou vojenské formace přechodně ubytovány, jak jsou silné a na jak dlouho mají tam zůstat dislokovány.
Tyto oddíly vojenské buďtež co nejdříve z těchto dislokačních míst staženy a přeloženy do garnison pro ně trvale určených."
38. Resoluční návrh posl. Hackenberga a soudr. ke kap. XI.:
"Vláda se vyzývá, aby podala poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž by byl odstraněn dnešní militarismus a nahrazen milicí. Tato budiž rozdělena na teritoriální batailony a jejich odvodní okresy buďte ohraničeny podle národnosti.
Teritoriální prapory volí si své velitele a ustanovují jazyk velení. Žádného z teritoriálních praporů nesmí býti v míru použito mimo jeho odvodní okres. Každý vojín chová svou zbraň i střelivo doma."
39. Resoluční návrh posl. Heegera a soudr. ke kap. XII.:
"Vláda se vyzývá, aby všechna systemisovaná místa tak dlouho obsazovala výhradně německými silami, až bude proveden národnostní klíč, který pro stav úřednictva vyplývá z poměru národnostních sil."
40. Resoluční návrh posl. Schäfera a soudr. ke kap. XII.:
"Znovu buďte dosazeni, pokud se týče k službě povoláni všichni úředníci, kteří po převratu z politických důvodů byli propuštěni, posláni na dovolenou anebo na odpočinek, a při tom buďte vřaděni do hodnostních, pokud se týče platebních stupňů, které by jim příslušely při normálním postupování, dále buďte jim doplaceny veškery neprávem zadržené požitky a buďte vráceni dřívějšímu úřadu a postavení."
41. Resoluční návrh posl. Roschera a soudr. ke kap. XII.:
"Pan ministr vnitra nechť se postará, aby současně s českým vydáním zákonů a nařízení, vycházelo také vydání německé.
Zvětšená snad vydání buďtež uhražena úsporami v kapitole ministerstva národní obrany."
42. Resoluční návrh posl. Heegera a soudr. ke kap. XII.:
"Vláda nechť poslanecké sněmovně předloží osnovu nového spolkového a shromažďovacího zákona, v němž se jmenovitě odstraní:
Zpátečnická ustanovení platných zákonů o povinnosti ohlašovati schůze.
Policejní dozor nad povinným ohlašováním spolků, nad účastí žen a mladistvých osob v politických spolcích."
43. Resoluční návrh posl. dr. Haase a soudr. ke kap. XII.:
"Vláda nechť předloží poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se zruší zastaralé a zpátečnické zákony o vy povídání, jmenovitě zákon ze dne 27. dubna 1871 č. 88 ř. z."
44. Resoluční návrh posl. Heegera a soudr. ke kap. XII.:
"Výminečný stav na Hlučínsku, ve východním Slezsku a v dotčených částech Slovenska buď zrušen"
45. Resoluční návrh posl. Heegera a soudr. ke kap. XII.: