Při této věci ještě bych něco poznamenal: Byli jsme pozváni k spolupráci, jak byla pak naše spolupráce chápána ve Stálém výboru, chci také o tom něco vypravovati. Pokusili jsme se ve Stálém výboru zvýšiti při směně, o níž tu jde, ono jmění, při němž je polská marka při směně postavena na roveň koruně československé, z 10.000 na 20.000 korun, aby byli šetřeni právě nejmenší střádalové a majitelé. Tento návrh jste zamítli. Pokusili jsme se přijmouti opatření předpisu, že ono platí i pro ty československé státní občany, kteří jsou ještě v zájmu všech státních občanů z přinucení na území, které v tomto okamžiku náleží k republice polské; i to jste odmítli a opatření o tom jste ponechali vládě, to jest ponechali jste to rozhodnutí byrokratů, mají-li českoslovenští státní občané, kteří jednak z důvodů hospodářských, jednak s vůlí vlády ještě žijí na druhé straně olše v nynějším polském státě, býti účastni stejných hospodářských ohledů. Toho neustanovily politické strany zákonodárstvím, nýbrž to ponechaly vládě.
Ano, pánové, kvitujete-li naši
spolupráci takto, pak se nesmíte diviti, máme-li mnohdy své vlastní
myšlenky o tomto pozvání. Musíme žádati, když už Stálý výbor tu
jest, aby budoucně zůstal omezen jen na ty oblasti, jež mu musejí
býti vyhraženy na opatření v době nejkrajnější nutnosti, nikoli
na opatření, jež už dlouho byla předvídána a jež se Stálému výboru
vyhražují, poněvadž je příjemnější vyhnouti se diskusi ve veřejné
sněmovně. Potom však musíme žádati - a budeme podporovati návrhy
přicházející o tom se všech stran - aby jednání Stálého výboru
byla prohlášena veřejnými. Není možno, aby Stálý výbor složený
z členů sněmovny poslanecké a senátu jednal za zavřenými dveřmi,
aby se nesměli účastniti ani poslanci a senátoři, kteří nejsou
členy výboru, jinak se spřádá v obyvatelstvu kolem výboru mystický
kruh pověstí, jakoby se tam dály věci, jež musejí se vyhýbati
kontrole veřejnosti, řádné kontrole naší činnosti od kterékoli
veřejnosti. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo poslednímu zapsanému řečníku panu posl. dr. Petersilkovi.
Posl. dr. Petersilka (německy): Slavná sněmovno! Dostalo se mi cti, abych promluvil něco o kontrolním výboru; když jsem se o tom doslechl, myslil jsem si: o čem měl bych vlastně mluviti? o kontrolním výboru? K čemu tu je? Vládne přece parlament! Nikoli, vládne starý § 14, Stálý výbor, a ten je kontrolován ještě kontrolním výborem. Učinil bych skutečně návrh, nemohl-li by býti nad kontrolní výbor postaven ještě jiný kontrolní výbor a nad ten ještě jiný, tak aby se věčně kontrolovalo. Ta věc připadá mi jako v Číně, kde jeden stojí nad druhým, každý kontroluje druhého. A co je z celé kontroly? Proč tu je kontrola? Poněvadž právě není důvěry. A proč není důvěry? Nu ano, ví se, kde vězí vlastně chyba, v matce - a matkou jest Dohoda. Nedávno četl jsem článek o saint-germainském míru, který byl Dohodou udělán. Tento článek není psán Rakušanem, také ne Němcem, nýbrž je napsán v zemi svobody, Američanem. A ten praví: "Mezi všemi míry, jež kdy byly na zemi uzavřeny, žádný nebyl tak krutý, jako je tento, a tento mír rozpoutal ještě mnohem hroznější blázinec, ještě strašnější peklo, než byla sama světová válka. Pánům v St. Germainu nešlo o blaho národů. Pánové tam mluvili o draslu a mědi, o dolech a hospodářství, ale smáli se srdcím a svobodě." Je to demokratický mír? Byl to mír násilný a tomuto násilnému míru máme také co děkovati, že se dnes musíme zabývati inkorporací Vitorazska. Ano, byli obyvatelé Vitorazska vůbec tázáni, chtějí-li k nám náležeti? odpovíte: Nemají se co ptáti, mají poslouchati; buď zticha, jinak přijdeš do pevnosti! Řeknete: Rakouská republika ujednala s námi smlouvu. Ano, kdopak dal Rakouské republice právo, aby se prostě zřekla obyvatel Vitorazska? Jen největší bída, jen největší nouze přiměly k tomu Rakousko, jinými slovy: byli přinuceni táhnouti káru, kterou táhnouti nechtěli. S krvácejícím srdcem dali k tomu rakouští členové parlamentu svůj souhlas, aby bylo Vitorazsko k nám přivtěleno. Je to následek smutného Svazu národů, následek hrozného míru saint-germainského; Svaz národů se to jmenuje a s tohoto místa mluvil i ministr zahraničí tak podivuhodně o nynějším Svazu národů. Ten však není nic jiného, než pojišťovací společností pro provedenou loupež. Tento Svaz národů jsme tu již jednou měli, před 19. stoletími u starých Římanů. Ti spojili všecky národy spolu, jež tehdy existovaly, avšak dvojitým poutem, jedno bylo šedé, druhé lesklé. Šedé se jmenovalo militarismus, druhé se jmenovalo kapitalismus; zcela tatáž pouta spojují ještě i dnes jednotlivé zástupce Svazu národů, a pod těmito pouty úpí Vitorazsko. Národové, tehdy připoutaní od Římanů, byli skutečně připoutáni. Co je to svaz? Pár kmenů, svázaných dohromady, a kdyby každý z těchto kmenů byl živý, sténal by a naříkal. Všichni, kdož jsou Svazem národů svázáni, budou sténati a naříkati, nemluvě pak o ubohých přemožených. Militarismus je to také, jenž bude vázati Vitorazsko na nás. Mluví se o Svazu národů a současně čteme dnes v novinách, že Japonsko dělá demonstraci loďstvem, že Američané a Angličané rozmnožují své vojsko. To se zove Svazem národů k potlačení národů.
A kapitalismus? Kdo zvítězil ve
světové válce? Obrovský kapitál. A prosil bych, ať se obrátí republika
jako sestra Dohody k větší sestře a ať na kolenou prosí: "Nečiň
nás provincií Svazu národů, nevysávej nás příliš." Nemáme
z toho nic, že jsme při něm a Vitorazsko mnoho z toho míti také
nebude. Dostáváte-li jednou vitorazsko do své moci, tuto krásnou
krajinu Rakouska, pomněte, že národy, jež jsou utiskovány a potlačovány,
nevymírají, nýbrž že nenávist stále roste. Nemáte to černé na
bílém, že poměry tak vždy zůstanou. Viděl jsem jednou obraz zimního
krále, ten bude vám velmi dobře znám. Byl nahoře na kole a v nejbližší
vteřině byl mužíček dole. To je kolo štěstěny. To se může státi
i zde, budou-li národy tak utiskovány. Tu můžete vhodně očekávati,
že Vitorazsko se vám přiděluje ne s radostí, nýbrž s bolestí.
Mluvíte mnoho o demokracii, mluvíte mnoho o svobodě, jen že tato
demokracie, tato svoboda zůstává úplně na papíře. Když už se chcete
domnívati, že přichází nová doba, když mluvíte o hříších starých
časů, pak tyto hříchy napravte. Jestliže jste už Vitorazsko dostali,
nechte je zůstati německým územím, jakým bylo vždycky. Tím končím
své vývody. (Dlouho trvající potlesk německých poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím pány o klid. (Hluk.) Pan poslanec ve své řeči mluvil o Svazu národů a pravil, že Svaz národů je pojišťovací společností pro provedenou loupež. Musím tento výrok neparlamentní odmítnouti a volám pana řečníka k pořádku. (Výborně! Potlesk.)
Listina řečníků je vyčerpána.
Přeje si pan zpravodaj slovo?
Zpravodaj posl. dr. Kubíček:
Ano.
Místopředseda dr. Hruban: Uděluji
mu tedy slovo k doslovu.
Zpravodaj posl. dr. Kubíček:
Páni řečníci s německé strany činili řadu námitek proti projednávané
zprávě. Především konstatuji, že zpráva není podávána v nijaké
pozdní lhůtě, neboť lhůta končí až 26. t. m., proto není potřeba
touto výtkou se oháněti. Pakliže lhůta byla poněkud prodloužena,
stalo se tak proto, že jednotlivé odbory se podrobně zabývaly
látkou, kterou projednával Stálý výbor, a na pánech s německé
strany záviselo, aby projednávání ve výborech urychlili takovým
způsobem, aby bylo možno předložiti předlohu zákona výboru pro
prozkoumání činnosti Stálého výboru. Na konec konstatuji, že,
aby se práce urychlila, kolegové s německé strany se vzdali referátu
a tím nám jen situaci ztížili. Pokud se týká vývodů kol. Feyerfeila,
který poukazoval, že máme moc a této moci používáme, chci říci
tolik: Kdo používá moci proti vám? My jistě ne. Kdybyste vy měli
moc, kterou máme my, jinak byste s námi jednali. Duše německého
národa je všude stejná, a podíváme-li se, jak duše německého národa
jedná s Čechy vídeňskými, jak jedná s lužickými Srby, máme jasnou
odpověď, že duše německá neumí jednati spravedlivě. Na veškeré
výtky odpovídám: Nehrajte zde obstrukční komedie! Neuznáváte republiky,
jejímiž zákony se řídíte, neuznáváte republiky a volíte podle
jejích zákonů, jdete do Národního shromáždění, zde volíte a hlasujete
a tudíž nepřímo uznáváte, co přímo neuznáváte. Vaše důslednost
utíká tam, kde se jedná o skutek. Buďte upřímní sami k sobě a
doznejte, že jste nejšťastnější Němci, kteří žijí ve státě, který
vám vyšel vstříc dále, než jste tušili za to, co většina tohoto
národa s německé strany musela utrpěti.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím, račte zaujmouti svoje místa. (Děje se.)
Dám hlasovati jednotlivě o každém opatření výborem schváleném, a sice napřed budeme hlasovati o opatření Stálého výboru ze dne 23. července 1920 o inkorporaci Vitorazska a Valčicka, uveřejněném ve Sbírce zák. a nař. pod č. 450.
Kdo je pro schválení tohoto nařízení, nechť povstane. (Děje se.)
To je většina, nařízení to jest schváleno.
Dále budeme hlasovati o opatření Stálého výboru ze dne 29. září 1920, jímž se mění a doplňují ustanovení rakouského zákona ze dne 22. ledna 1902, č. 40 ř. z. a uher. zák. čl. XXVI. zr. 1901 o poplatcích konsulárních.
Kdo je pro schválení tohoto opatření Stálého výboru, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen.
K tomuto opatření Stálého výboru navrhnul posl. Schäfer resoluci, kterou též výbor pro prozkoumání činnosti Stálého výboru přijal.
Dám o ní hlasovat. Žádám, aby
byla přečtena.
Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):
"Vláda se vyzývá, aby ve
vzájemnosti s jinými státy zrušila konsulární poplatky."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina, resoluce jest přijata.
Dále budeme hlasovati o opatření Stálého výboru ze dne 8. října 1920, jímž se přiznává zápůjčce města Bratislavy v částce 50,000.000 Kč osvobození od kolků a poplatků a povoluje se použití titrů této zápůjčky k uložení sirotčích, nadačních a podobných kapitálů.
Kdo je pro schválení tohoto opatření Stálého výboru, račte povstati. (Děje se.)
To je většina, opatření toto je schváleno.
Dále budeme hlasovati o opatření Stálého výboru ze dne 8. října 1920 o měně na Československém Těšínsku.
Kdo je pro schválení tohoto opatření Stálého výboru, račte povstati. (Děje se.)
To je většina, opatření toto je schváleno.
Konečně budeme hlasovat o opatření Stálého výboru ze dne 8. října 1920, kterým se upravuje z důvodů války promlčení práva ku předpisu a vymáhání pojistného.
Kdo je pro schválení tohoto opatření Stálého výboru, nechť povstane. (Děje se.)
To je většina, také opatření toto je schváleno.
Teď přikročíme k projednání dalšího
předmětu denního pořadu, a sice ke