6. zprávě rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 529) o zřízení Ředitelství státního dluhu republiky Československé (tisk 1069).
Zpravodajem je posl. Rudolf Chalupa.
Prve než mu udělím slovo, upozorňuji, že v 33. schůzi usnesla se sněmovna, aby tato věc projednávána byla jako pilná podle §u 55 jedn. řádu.
Navrhuji proto podle 7. odstavce §u 55 jedn. řádu, aby se konala rozprava jednotná a jednotlivý řečník aby směl mluviti nejdéle 15 minut.
Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, návrh tento jest přijat.
Žádám p. zpravodaje posl. R. Chalupu,
aby se ujal slova ke zprávě.
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Proti zřízení ředitelství státního dluhu republiky Československé nemůže býti zásadního odporu. Mohlo by se spíše namítati, proč již ku zřízení ředitelství státního dluhu nebylo přikročeno dříve. Vinu tu nesou neuspořádané naše poměry vnitřní a jen tak si dovedeme vysvětliti, že státní dluh, který má v rozpočtu samostatnou kapitolu VII., nemá úřadu vlastního a agendu jeho obstarává ministerstvo financí, oddělení 4b, vlastně účtárnou 2 pro státní dluh.
Zřízení ředitelství jest také nutno již z důvodů neustále stoupající agendy. Vypsali jsme již 4 půjčky, z nichž I. v částce 1 miliarda K, roční úroky 40 mil. korun, II, v částce 1.048,054.000 K, roční úroky 41,922.160 K, III. v částce 540,811.300 K, roční úroky 24,336.509 K, IV. v přibližné částce 7 miliard 500 mil. korun s ročními úroky 360 mil. korun, dále předválečný dluh rakouský přibližně 3 miliardy s ročními úroky 340 mil. K, celkem na půjčkách 13 miliard 88 mil. 865.300 Kč s ročními úroky 806,258.669 Kč, to jest nehledě již k mimořádným dluhům, jako státní půjčce bankovkové, 6% pokladničním poukázkám a dluhům, jež nám vznikly z poskytnutého úvěru pro nákup potřeb vojenských, potravin, zboží, mýdla a surovin, dosáhli jsme téměř výše dluhů starého předlitavského Rakouska. Jest tedy nutno, aby pro správu dluhů, evidenci a opatřování prostředků k zúročení, amortisaci dluhu, dále pro agendu, jež spojena jest se slosováním dluhopisů, znehodnocení vyplacení dluhopisů atd. byl zde zvláštní, účelu vyhovující úřad. Rozhodujeme-li se však pro zřízení tohoto nutného a důležitého úřadu, máme živý zájem na tom, aby tento úřad zřízen byl podle všech osvědčených zkušeností, ať již nabytých ve správě státní, ať již zvláště ve službě soukromé, a to doma i v cizině. Jsme přesvědčeni, že v těchto intencích ministerstvo financí pracuje, ale konáme jistě svou povinnost, když vyžadujeme si od ministerstva financí, aby nám byla podána podrobná zpráva o organisaci služby a celém zařízení spolu také s ustanovením působnosti, jak to má na paměti § 2 předloženého návrhu zákona. Náklad na zřízení ředitelství státního dluhu byl již pojmut do rozpočtu na r. 1921, a sice paušálně částkou 200.000 K při výdajích řádných a při výdajích mimořádných částkou 100.000 K, celkem na rok 1921 300.000 K, tedy méně o 200.000 K, jak v předloze se uvádí. Opatření, aby ředitelství státního dluhu bylo podřízeno přímo ministerstvu financí, jest již z povahy věci účelné.
Z uvedených důvodů usnesl se rozpočtový
výbor ve schůzi své dne 14. prosince 1920 na přijetí vládního
návrhu zákona tisk 529 beze změny a doporučuje týž Národnímu shromáždění
ku schválení. (Pochvala.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Přikročujeme k debatě.
Jako řečníci se přihlásili "proti" páni poslanci Windirsch, Bobek a dr. Brunar.
Uděluji slovo panu poslanci Windirschovi.
Posl. Windirsch (německy): Dámy a pánové! Tím, že konečně má se přistoupiti k tomu, aby zavedeno bylo ředitelství státního dluhu, splněna byla vlastně jedna potřeba, jež již delší dobu zde byla, neboť ti, kdo s jistým vědomím zodpovědnosti pozorují vzrůstání dluhů tohoto státu, museli se již delší dobu ptáti, proč vlastně není zřízeno nějaké místo, jež je výhradně pověřeno přesným kontrolováním vzrůstu dluhu, resp. kontrolovati úrokování. Bylo by ovšem mnohem správnějším, kdyby se přikročilo při obrovském stavu státních dluhů k rozšíření v tom směru, aby bylo možno použíti ho netoliko k zřízení Ředitelství státního dluhu, nýbrž aby tím vyvolán byl v život dokonalý kontrolní úřad, jenž by však nesměl vykonávati pouze své funkce, nýbrž byl by zároveň pod dozorem kontrolní komise, jak to bylo za starého Rakouska. Vzpomínám, že za tehdejších poměrů jeden z příslušníků dnešních stran většiny byl dlouholetým členem této komise pro kontrolu státních dluhů, tehdejší poslanec Maštálka. Zmiňuji-li se zde o jménu Maštálkově, děje se to z toho důvodu, poněvadž možno je uvésti v souvislost s přijetím a s usnesením o 7. a 8. vál. půjčce, záležitost, za kterou dnes ovšem česká většina v této sněmovně odpírá zodpovědnost.
Procházíme-li agendu tohoto ředitelství státního dluhu, najdeme v prvé řadě, že bude se asi v prvé řadě musiti zabývati úpravou úrokování státních dluhů, jež dnes zaúčtovány jsou již ve výši 14 miliard. Náklad na úroky za tyto dluhy činí podle zprávy, kterou jsme právě vyslechli, 806 milionů K.
Je-li nyní jmenována tato číslice, došlo k tomu, že nutno za dnešních poměrů dáti do - zadu otazník, a sice z toho důvodu, protože v této číslici jest již zahrnuta ona částka úroků, jež má příčinu v úrokování IV. státní půjčky, jež předem stanovena je ve výši 7 1/2 miliardy.
Nyní však víte zcela dobře, že sotva bude dosaženo této výše 7 1/2 miliardy. Stěží věřím, že vůbec třeba jen zlomku této částky bude dosaženo a sice proto, že do dnes již mohli jste poznati, že ochota k upisování IV. státní půjčky je netoliko v německých, nýbrž i v českých kruzích nesmírně malá. I mezi českým obyvatelstvem tohoto státu jest jen velmi málo lidí, kteří si dají z vlasteneckého cítění namluviti, že při výměně válečných půjček v jich majetku se nacházejících za IV. státní půjčku a při požadovaném příplatku udělají dobrý obchod. Když pak se zde o této věci mluví, nebudiž zapomenuto znovu dnes obrátiti se na většinu této sněmovny s nejvřelejším apelem, aby v zájmu státu nepřehlížela, že záležitost válečných půjček není urovnána, že rozřešení této otázky je nesmírně palčivé a že tak mnoho lidí netoliko venku v německých, nýbrž také v českých kruzích čeká, kteří žádají spravedlivé vyřešení této věci. My sami, kdož jsme členy rozpočtového výboru, poukázali jsme několikráte při tehdejších poradách na to, že úmysl, jak otázka válečných půjček v tomto státě má býti shlazena se světa, není proveditelným, že násilným odnětím majetku válečných půjček bude způsobena škoda nejširším kruhům obyvatelstva a že při tom bude podkopána i vážnost tohoto státu. Mohli jsme nyní v poslední době pozorovati, že ministerstvo financí v tomto směru zaujalo vyčkávací stanovisko, mohli jsme to také poznati z nového prodloužení upisovací lhůty pro IV. válečnou půjčku, jež posunuta byla až do 31. ledna příštího roku. Avšak velmi bych vám kladl na srdce, abyste doby mezi tím použili k tomu, abyste byli pamětliví toho, že vyloučením nelze tuto otázku rozřešiti, nýbrž že nutno s největší vážností chopiti se toho, aby tato věc byla spravedlivě rozřešena, což ovšem již dávno ve všech cessionářských státech starého mocnářství bylo provedeno. Kam se podíváme, do Polska, Rumunska, Jugoslávie, do Německého Rakouska, všude tam vidíme, že válečné půjčky se tam nacházející byly zaplaceny, že byly v tom směru vydány zákony. Pouze váš stát, který chce býti nejlépe organisovaným státem vítězným, zachráněným pro dnešní dobu, nepodnikl spravedlivou úpravu této věci, nýbrž pokusil se cestou zákona annulovati vůbec pohotový majetek válečných půjček. Dotýkáme-li se dnes při příležitosti této věci otázky válečných půjček, činíme tak připomínajíce si to množství slz, jež na venkově prolity byly nad neblahým rozřešením této otázky, vzhledem k steskům a kletbám nad zvláštním způsobem řešení této otázky v tomto státě, jež na venku slýcháme, neboť prostý skrovný státní občan na venku nemůže to pochopiti, že to, co mu svého času bylo vřele vychvalováno, prohlašuje se za nových poměrů za nulu a bezcenné. Obyvatelstvo venkovské nechápe to také proto, ježto vy sami měli jste účast na usnesení stran 7. a 8. válečné půjčky a protože dřívějších válečných půjček činně se súčastnil sám dříve zmíněný tehdejší poslanec Maštálka.
Z toho možno poznati, že zajisté, byť i proti své vůli, také v českých kruzích se do jisté míry s tehdejším povolením válečné půjčky byť i němě souhlasilo. A jest vaším úkolem a povinností, abyste se konečně v té věci rozhodli a nějak vhodně tuto věc rozřešili.
Jestliže nyní v návrhu zákona, pokud se týče ve zprávě pana zpravodaje, činí se zmínka, že náklad na zřízení tohoto ředitelství celkem nebude vyžadovati více než půl milionu korun, jest také za toto tvrzení dáti veliký otazník, neboť ani v rozpočtovém výboru, ani zde v této slavné sněmovně nemohli jsme se dozvěděti, jak myslí se to s organisací tohoto ředitelství.
Bylo by bývalo mnohem správnějším, kdyby se nám bylo přesně řeklo, že úřednictvo tohoto ředitelství bude míti takový a takový rozsah, že s druhé strany dokonale a přesně by se řeklo, že ředitelství bude míti přikázánu tu a tu činnost. Pokud se týče získání úroků pro rozličné dluhy, tu dlužno opatřiti mimo úrokování čtyř státních půjček a dluhů předválečných ještě úroky z rozličných jiných dluhů a sice ze státních dluhů bankovních v celkové částce půl miliardy, 6% pokladničních poukázek s datem 15. května t. r. ve výši přes jednu miliardu, z francouzského úvěru k nakoupení válečného materiálu, koní ve Francii, dále z anglického úvěru k nákupu potravin a mýdla, a konečně z italského směnečného úvěru. Máme-li tyto posléze uvedené položky na zřeteli, dotýká se nás prazvláštním a podivným způsobem, že ony státy, jež svého času tak nadšeně vítaly zřízení vaší republiky, že vyžadují tak bezohledně placení úroků z dluhů.
My jsme s tím počítali, že, když
na založení tohoto státu osvědčily tak velikou účast, nebudou
naléhati na splacení svého času daných částek, že jaksi - abych
zde uvedl jeden dobrý rakouský výraz, který svého času hrál i
ve vašich kruzích velikou úlohou - že jaksi tyto částky jsou dávány
jako tak zv. subvence netoliko k vytvoření vašeho státu, nýbrž
zároveň k tomu, aby postavení těchto států v tehdejší válce bylo
ulehčeno a podporováno. Jest velmi zajímavým, když člověk čte,
že na příklad anglický úvěr byl dán mezi jiným na opatření potravin
a vedle potravin na opatření mýdla. Jest ovšem správným, že podle
výroku jistého slavného chemika jako měřítko výše stupně vzdělanosti
národa platí spotřeba mýdla. Jestliže nyní částka, jež je zde
účtována, jest přiměřena, pak si přejeme, aby spotřeba tenkráte
odebraného mýdla sloužila netoliko k tomu, aby očistila lidi na
povrchu, nýbrž, aby očistila i nitro člověka, jeho mysl a pak
bychom poznali tento vnitřní očišťovací postup nejlépe v tom,
kdybyste se konečně rozhodli řádně rozřešiti otázku válečných
půjček. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):Dávám
slovo dalšímu řečníku panu posl. Bobkovi.
Poslanec Bobek (německy): Slavná sněmovno! Velevážené dámy a pánové! Táhne se jako červená nit jednáním jak ve výborech, tak i ve sněmovně stálá žaloba, že my Němci nemůžeme v důsledku jednacího řádu, který, jak se zdá, pouze a výhradně stanovili jste proto, abyste Němce v každém směru utlačovali, sledovati jednání v té míře, jak by nám bylo třeba, poněvadž bychom měli jistě veliký zájem na věcných jednáních a poradách o jednotlivých předlohách. Přednesl jsem tuto žalobu téměř v každé schůzi rozpočtového výboru, ve které jsem se ujal slova. Dal jsem výraz této žalobě rovněž i ve své poslední řeči při všeobecné rozpravě o rozpočtu.
Avšak, pánové, až dosud nenalezlo se na druhé straně sněmovny ani špetky ochoty, aby právě v příčině jednacího řádu nějak se nám vyhovělo. K tomu přichází ještě jedno, že totiž, jak rovněž již s více stran bylo zdůrazněno, všechny tyto předlohy mají býti projednány rychlíkovým tempem, aby nám nebyla dána ani možnost, když bychom si tyto předlohy přeložili, alespoň studiem vniknouti trochu do materiálu těchto předloh. Co se v tom směru v poslední době v rozpočtovém výboru dálo, to vymyká se všemu líčení. Den co den schůze, již od 9. hod. ranní, po zasedání sněmovním opět schůze a podle programu projednává se 5, 6, až 10 předloh o bůh ví kolika tiskových stranách - přes protest oněch, již by měli zájem na opravdové spolupráci při těchto předlohách. Teprve dnes nebo včera přihodilo se v konferenci předsedů, že jeden z našich německých kolegů musil prohlásiti, že nemůže snésti této pracovní methody sněmovny, jež tuto sněmovnu snižuje, poněvadž je fysicky nemožno denně seděti 14 až 15 hodin, při čemž nutno ještě získati čas na studium předloh. Tak se stává, že pak v této sněmovně nalézáme na denním pořádku předlohy, jež nemohli jsme si blíže prohlédnouti. I mně se dnes přihodilo, že jsem musil mysliti: Tuto předlohu jsem prostě nedostal k nahlédnutí, ač jsem téměř v každé schůzi přítomen. A kdybych nevěřil, že právě náš předseda Bradáč jest jedním z nejpočestnějších lidí v této republice, jistě byl bych projevil mínění, že tato předloha byla prostě podstrčena. Nechci zde pátrati, zda skutečně ležela na stole rozpočtového výboru, jisto jest, že jsme ji dnes nalezli na programu a že proto tu nepatrnou chvíli, již máme k použití, musili jsme užíti k tomu, abychom se s ní seznámili. Samozřejmě nastane pak potíž, o které jsem se již rovněž dříve zmínil, totiž nedostatečná znalost československé řeči, tak zv. řeči úřední, ve které jsou tyto tisky vytištěny. Musím otevřeně přiznati, že jsem se také jednou před 20 neb 25 lety česky učil, tenkráte však tento jazyk vypadal dočista jinak, než ta nynější československá úřední řeč.
Nacházíme zde "zákon o zřízení ředitelství státního dluhu republiky Československé" Musil jsem se ovšem teprve vyptávati, co to vlastně znamená. Pak jsem poznal, že jde o to, aby zde v tomto státě bylo zřízeno ředitelství státních dluhů republiky. A pak jsem pátral dále, co vše v tomto návrhu jest. Je velmi krátký, jako všechny návrhy zákona, a myslím, že nevypadá jinak, než jak vypadají všechny návrhy zákona, které jsme zde mohli kritisovati. Tam v § 1 a jestliže o tom čtu český text, činím tak pouze proto, že jsem přesvědčen, že také někteří čeští kolegové pro nedostatek zájmu, se kterým projednávají tento návrh, jistě nedovedli nebo dokonce neměli zájmu pro to, aby se seznámili s obsahem tohoto vládního návrhu - se praví (čte): "Pro správu státního dluhu republiky Československé zřizuje" se ředitelství státního dluhu v Praze. (Německý výkřik: Co to znamená?) Prosím, abyste mne nechal klidně pokračovati. Právě k tomu přicházím, abych přeložil tento § 1 do němčiny: "Für die Verwaltung der Staatsschuld der Republik wird in Prag eine Direktion eingesetzt." To je samo sebou jasné.
Poněkud nejasnějším bude již § 2: "Bližší stanovení působnosti ředitelství státního dluhu ponechává se nařízení vlády." Německy: "Die näheren Angaben über die Wirksamkeit dieser Direktion werden einer Verfügung der Regierung vorbehalten." To vypadá již poněkud podezřele. Mně bylo by bývalo milejším, kdyby v tomto bodu krátce a přesně byla stanovena působnost a skutečná činnost tohoto ředitelství státního dluhu, abychom vlastně věděli, jakou činnost může prováděti takové ředitelství státního dluhu.
V § 3 se praví opět: "Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením se pověřuje ministr financí." To znamená německy: "Das Gesetz erhält Gesetzeskraft am Tage der Verlautbarung."
Pánové! Tu nelze dlouho uvažovati! Jakmile se usneseme a jakmile předseda bude moci - a on může vždycky - říci "většina", pak tento zákon vstoupí v účinnost, přijde ještě do senátu, tam je tomu přirozeně právě tak, i tam rozhodne obvyklá většina. Dále se pak praví: "Provedením pověřuje se ministerstvo financí."
Bylo by svrchovaně zajímavé, kdybych vám také přečetl v obou jazycích odůvodnění, podané ministerstvem financí. Jestliže si to přejete, jsem samozřejmě k tomu ochoten. Je to školský příklad, jak by se mohla vésti jednání, aby se stala ve sněmovně všeobecně srozumitelná. Uzákonění tohoto zákona nebylo by ani o hodinu zdrženo, kdyby se jednání vedlo v obou řečích. Zákon mohl by vstoupiti v platnost právě v ten den, jak si to přeje ministr financí. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Botto.)
V odůvodnění se tedy praví (čte): "Státní dluh republiky Československé spravuje až dosud ministerstvo financí svým oddělením 4 b, respektive svou účtárnou 2 pro státní dluh. Ministerstvo financí vyřizuje samo také veškerou agendu, která spadá do působnosti Ředitelství státního dluhu ve Vídni. Jest to zejména: vlastní správa státního dluhu, evidence a opatřování prostředků ke zúročení a amortisaci téhož, agenda spojená se slosováním dluhopisů slosovatelných, dále znehodnocování vyplacených dluhopisů, obstarávání tisků a zhotovení dluhopisů a pod.
Mimo to agenda, spojená se zavazením a uvolněním (vinkulace a devinkulace) státních dluhopisů, jich přeměnou (z obligací znějících na doručitele na obligace znějící na jméno a naopak), záležitosti amortisace dluhopisů, promlčení kapitálu a úroků a pod.
Vzrůstem státního dluhu Československé republiky vzrostla agenda spojená se správou státního dluhu tou měrou, že jeví se nutná potřeba zřízení zvláštního úřadu k vyřizování této agendy, jímž má býti Ředitelství státního dluhu, jak tomu bylo i v bývalém státě rakouském."
To znamená německy - a to vás bude jistě zajímati: "Die Staatsschulden wurden bisher vom Finanzministerium verwaltet, in der Abteilung 4 b, respektive in dem Rechnungsdepartement 2 für die Staatschulden." Nuže, pánové, jestliže je možno, aby ministerstvo financí dosud mohlo samo spravovati státní dluh, pak se musíme marně ptáti, proč by to najednou nemělo býti možno. Což je snaha pokračovati na cestě, kterou stát upadl do dluhů? Kam to má vésti? Ve druhém odstavci se praví:
"Das Finanzministerium erledigt auch selbst alle Agenden, die in die Amtstätigkeit der Direktion der Staatsschulden in Wien fällt." Vidíte, že to, co konalo Ředitelství státního dluhu ve Vídni, dovedlo nyní již vzorně vykonati ministerstvo financí. Nenahlížím, proč to nemá býti možným i na dále. K agendám tohoto oddělení, jež tedy až dosud tuto práci konalo, patří podle odstavce 3. zvláště "vlastní správa státních dluhů, evidence a opatřování peněz na zúročení a umořování dluhů atd. a dále agendy, spojené s vinkulací a devinkulaci státních dluhopisů." Na konec pak se praví v odůvodnění: "Se vzrůstem státních dluhů vzrostly také agendy spojené se správou státních dluhů a to tou měrou, že zřízení zvláštního úřadu pro vyřizování této agendy jeví se nutným. Tímto úřadem má býti ředitelství, jako tomu bylo právě při správě státních dluhů ve starém Rakousku." Dříve již jsem prohlásil, že se nesmírně divím, že právě nyní se přistupuje k tomu, kdy vlastně mělo by se počítati s tím, aby se pomýšlelo na odstraňování tohoto systému dluhů a aby se již nepovažovalo za nutnost zříditi zvláštní ředitelství těchto státních dluhů. Ještě více se nás nelibě dotýká, když dovídáme se o výši těchto státních dluhů a slyšíme-li, že agendy spojené s tímto státním dluhem vzrostly tak, že právě nyní je třeba zříditi pro to zvláštní úřad.
V rozpravě o rozpočtu jsme slyšeli, že státní dluhy nečiní méně než 37 až 40 miliard. Nechci mluviti o tom, že by mně bylo bývalo milejším, kdyby se jako v každém obchodním podniku přesně a jasně prohlásilo: "Mám tolik a tolik dluhů"; naproti tomu v rozpočtu se praví, že státní dluh činí prý asi 37 až 40 miliard. Nechci blíže zkoumati, jak asi mohlo dojíti k tomuto eventuelnímu rozdílu. Na tom mohou míti vinu také machinace valutové a bůhví jaké pokoutní obchody. Jak jsme však vlastně přišli k těmto státním dluhům? Slyšeli jsme právě od předcházejícího pana řečníka, že nezapočítal do toho jeden z nejdůležitějších státních dluhů, jenž týká se celých vrstev lidu Československé republiky, totiž válečné půjčky, že jsme tedy udělali dluhů ve výši 37 až 40 miliard ve státě, jenž po převratu byl převzat takřka bez dluhů. Pohlédneme-li však do rozpočtu, který jsme měli příležitost projednávati před 14 dny, pak nesmíme se diviti, že povstávají takové dluhy, když právě vidíme, s jakou lehkostí se zde vyhazují miliony a miliardy. Nechci opakovati všechny ty žaloby, jež za osmidenní rozpočtové rozpravy této sněmovně byly předloženy, ač by bylo lákavým o této věci ještě jednou obšírně promluviti.
Chci však použíti té krátké chvíle, již mám k disposici a jež se prodlouží tím, že všechny kluby našeho svazu se nedostaly ke slovu, abych dal alespoň poněkud nahlédnouti do některých kapitol, jak lehkovážně se peníze vydávají, jež právě pak musí vésti k tomuto systému dluhů, k tomuto ledabylému systému dluhů, se kterým musí stát dále hospodařiti a dále živořiti. Chci vybrati pouze nejkřiklavější body. Vidím tu ve výdajích některé položky, zabývající se informační službou v republice. Jsem přesvědčen, že těmito informacemi jistě cizí státy nejsou zpraveny o tom, s jakým systémem dluhů se v tomto státě hospodaří. Avšak tím více se dává na informační službu. Tu se praví: Vnitřně politická informační služba 380.000 K, propaganda slovem a obrazem 360.000 K, čsl. tisková kancelář 5,500.000 K. V ministerstvu zahraničním vydává se za propagandu a politicko-hospodářskou službu informační 5,000.000 K, na výchovu a podporování osvěty a hospodářských styků s cizinou 5,000.000 K, na brožury a knižní propagandu 2,000.000 K, jako subvence na vydávání francouzského a německého deníku 2,000.000 K, jako vydání na vydržování služby zpravodajské 10,340.000 K, za propagandu tiskové služby a publikace 500.000 K, celkem pouze za tento podvod 31 milionů korun.
Mohl bych vám dále na základě bohatého materiálu dokázati, co pouze ministr národní obrany vydává za věci, jež prostě jsou neslýchané, na příklad na letadla pouze 70 milionů Kč, a ministr pro zahraniční obchod, jenž pouze pro svou kancelář potřebuje neméně než 30 milionů výdajů řádných a 36 milionů výdajů mimořádných. Z těchto číslic vidíte, že tomu právě nemůže býti jinak, než jak se stalo a že musíme dojíti v Československé republice k tomuto strašnému systému dluhů. A pak to ředitelství! Připadá mi to tak, jako vy to ředitelství nyní právě a právě proto muselo býti zřizováno, protože se chtějí státní dluhy ještě zvýšiti a zvětšiti, jak se to také při tomto hospodářství, se kterým se zde pracuje, musí státi a v tom dávám zcela za pravdu kolegovi Windirschovi, jenž prohlásil, že je vyloučeno, aby tento úřad pro dluhy v Československé republice mohl vystačiti s půl milionem korun. Když vidíme, co potřebuje ministerstvo pro zahraniční obchod pouze pro svou kancelář, když vidíme, kolik set a tisíců úředníků v tomto státě nutno umístiti, jsem úplně přesvědčen, že tento půl milionu nepostačí.
Přicházím pomalu ke konci. I v tom musím se připojiti zcela ke kolegovi Windirschovi, jenž prohlašuje, že tím se neudělá nic, když zřídíme ředitelství, jež stále zapisuje více dluhů, jež byly udělány, nýbrž že je nejdůležitějším dosaditi kontrolní komisi nad těmito dluhy. Bylo by mně mnohem milejší, kdyby ministr financí byl předložil návrh zákona, ve kterém nám oznamuje, že byla zřízena taková kontrolní komise.
Poukazuji na to, že právě kolega Mark ve své řeči v rozpočtové rozpravě požadoval, že musí býti zřízena taková komise pro kontrolu dluhů a že se má tato kontrolní komise skládati ze šesti členů: 4 členů poslanecké sněmovny a 2 členů senátu. Kolega dr. Spiegel podal stejný návrh v senátě.
Pánové, byl jsem opětovně upomenut,
abych ukončil svou řeč, poněvadž jsem již poněkud překročil čas
vyměřený na řeč. Přicházím nyní skutečně pomalu ke konci. Rád
bych vás jen vyzval, abyste nešli dále touto cestou, kterou jste
se dosud brali při znásilňování Němců v této sněmovně. Nebude
vhodno a také se vám to vždy nepodaří, abyste vždy skutečně projednali
těmito násilnými kousky a rychlým projednáváním svým předlohy.
Právě k vám, pánové, kteří stále a stále znovu tvrdíte, že Československá
republika nemůže bez nás trvati a žíti, právě k vám volám, že
dojdete tímto systémem, kterého proti nám Němcům užíváte, k tomu,
že brzy budete musiti nahlédnouti, že budete-li pokračovati v
tomto systému, nebudete již moci nadále s námi žíti. (Potlesk
na levici.)
Místopředseda inž. Botto
(zvoní): Slovo udeľujem ďalšiemu rečníkovi pánu posl. dr.
Brunarovi.
Posl. dr. Brunar (německy): Velevážené dámy a pánové! Není tomu příliš dávno, co jsem s tohoto místa právě promluvil, a tenkráte nepotřeboval jsem ani 15 minut, abych řekl to, co mi leželo na srdci. Tenkráte jsem řekl, že pokládám pod svou důstojnost jako německý poslanec mluviti za poměrů vládnoucích v této sněmovně. Za to byl jsem volán k pořádku. Myslím však, že pouze já sám mohu posouditi, čeho vyžaduje má důstojnost. Čeho žádá důstojnost sněmovny, k tomu je zde předseda.
Velevážení! Jestliže dnes nebudu tak krátce hotov, jestliže dnes užiji vydatně času daného mně k řeči, pak nesmíte se snad domnívati, že poměry v této sněmovně se již změnily. Naopak. Ještě stále jsou pro nás nesnesitelnými pouta tohoto nedůstojného jednacího řádu. Ještě stále pociťujeme je jako něco, čím tato sněmovna, resp. většina této sněmovny, tím, že tento jednací řád trpí, sama sebe zneucťuje a tím zbavuje tuto sněmovnu oné důstojnosti, jež jinak obsažena je v titulu a oslovení "Slavná sněmovno". Ještě stále vidíme, že vlastně nemá účelu mluviti s tohoto místa. Neboť nejsme tak naivními, abychom věřili, že svými slovy i kdybychom mluvili jazyky andělskými - byť jen jednoho člena "většiny" převedeme na svou stranu. Házíme hrách na stěnu, abych nepoužil jiného v Němcích obvyklého přísloví, jestliže zde stravujeme svůj mozek. Neboť stále ještě narážíme u vás na onen národnostní šovinismus, jenž vás spojuje s prava do leva jako zeď a na této zdi tříští se všechny možnosti dorozumění, na této zdi tříští se i možnost spolupráce pro nás jako zástupce zotročeného a utlačeného národa v tomto státě. Stále znovu zvete nás k spolupráci a přiznávám, že není v temperamentu, v nadání Němců přihlížeti nečinně, jak se zde pracuje, jakým často nesmyslným, fušerským, diletantským způsobem se zde zákony nedělají, nýbrž přímo páchají.
Avšak, velevážení, činíte nám spolupráci nemožnou svým názorem, který o té věci máte. Jsou dva druhy názorů o spolupráci. Ten jeden - a to je názor náš praví: "spolupráce je možna pouze na půdě úplné rovnoprávnosti." To znamená: já pán, ty pán, tak jak to vyslovil jednou sám váš president. Vy však stojíte na jiném stanovisku, jež vám mohu snad učiniti pochopitelným spíše v podobenství. Jestliže velký rolník má stáj hodně plnou hnoje a chce tuto stáj vyčistiti, pak řekne čeledínovi: "Jdi a vykydej hnůj ze stáje " Vy, protože váš stát je také již hodně plný mrvy, již pravý Augiášův chlév, a protože se v něm již nevyznáte, myslíte si: Nyní ať přijdou Němci, jako čeledín rolníkův a nechť jej za špatnou mzdu a špatné zacházení vyčistí! K takové společné práci nás však nikdy nedostanete. (Posl. dr. Juriga [německy]: Ať každý vykydá svou vlastní mrvu!) Ano, každý má svou mrvu sám vykydati, v tom má pan kolega dr. Juriga úplně pravdu a protože jsme my Němci ještě v tomto státě žádnou mrvu neudělali... (Posl. dr. Juriga [německy]: Ó, však vy také jste udělali již dosti mrvy!)... nemáme také ničeho k vyklízení.