Předseda (zvoní): Debata jest skončena.
Než udělím slovo pánům zpravodajům,
žádám, aby byly přečteny ještě podané návrhy.
Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte):
Návrh poslanců dr. Lodgmana, Křepka, Böhra, inž. Junga, dr. Kafky a druhů podle § 47 odst. 3. j. ř.:
"Uváživše, že mírové smlouvy s Maďarskem a Bulharskem jakož i hraniční smlouvy států sukcesionářských příčí se právu sebeurčení národů, zásadně uznanému moderní demokracií, ne méně než smlouvy versaillská a st.-germainská, navrhují podepsaní, aby se přešlo k dennímu pořádku."
Návrh poslanců dr. Kafky, dr. Lodgmana a druhů podle § 47 odst. 3. j. ř.:
"Uváživše, že s@evreská smlouva z 10. října 1920 o hranicích cessionářských států Rakousko-Uherska odporuje historickému pojetí československého státního práva, a uváživše dále, že tato smlouva obsahuje v sobě změnu státního území a potřebuje tedy formy ústavního zákona, navrhují podepsaní, aby vláda byla vyzvána, aby tento návrh podala Národnímu shromáždění ve formě ústavního zákona."
Resoluční návrh posl. Patzela a soudr. k tisku 1325.
"Vláda se vyzývá, aby přijala do státní služby československé na vlastní jejich žádost a zachovajíc jejich služební charakter ony československé státní občany, kteří v době převratu byli ve službě zemské vlády bosensko-hercegovské, a aby na jejich služební zařazení použila předpisu o hodnostních a platebních třídách československých státních zaměstnanců. Dále se vláda vyzývá, aby použila této zásady také pro ony zaměstnance bosenské zemské vlády, kteří sice získali státního občanství v království SHS, teď však požádali na základě dřívější domovské příslušnosti o přijetí do státního občanství a státní služby v Československé republice."
Resoluce posl. Myslivce
a soudr. k tisku 1324: "Poslanecká sněmovna, vyslovivši souhlas
s ratifikací mírové smlouvy s Bulharskem, s níž se Bulharsko samo
na ten čas smířilo, projevuje současně naději, že dohodové a přidružené
mocnosti - se zřetelem na nezaviněnou účast bulharského národa
ve světové válce po boku tehdejších centrálních mocností vezmou
časem v úvahu zmírnění mírových podmínek, Bulharsku uložených."
Předseda (zvoní):
Tyto návrhy jsou vesměs
dostatečně podporovány a jsou předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodajovi
dr. Hajnovi.
Zpravodaj posl. dr. Hajn: Ctěná sněmovno! Jako referent omezím se jen na svou úlohu. Nebudu tedy hleděti k tomu, že mírovými smlouvami byla navázána debata o zahraničních věcech na základě exposé pana ministra zahraničí; i tak můj doslov jako referenta bude velmi krátký. Ne ovšem proto, že by nebylo dosti látky. Německé strany, resp. jejich řečníci vyslovili se vesměs proti mírovým smlouvám a proti jejich schválení, a jak jste teď slyšeli, dokonce činí zvláštní návrhy v té věci. Němečtí řečníci útočí proti mírové konferenci jako proti původci a pramenu těchto mírových smluv, jako by kdy jinak války byly skončily nebo jak jinak příští války budou končiti, nežli opětně podobnými mírovými konferencemi, ve kterých vždycky vítězná strana bude dávati tón a bude vtiskovati svou vůli mírovým smlouvám. Když naříkají na nespravedlivost, proč nenaříkají na základ nespravedlnosti, totiž že tato válka světová, jimi inscenovaná, dopadla v jejich neprospěch, že v této válce byli poraženi. Jsou prý tyto mírové smlouvy nespravedlivé. Podle mého přesvědčení, tyto mírové smlouvy činí zadost historii tak, jak zněla, jak se vyvíjela, činí zadost našemu národu československému, činí také zadost přírodě. Toho se dotkl sám pan dr. Kramář v řeči k exposé zahraničnímu a poukázal na to, že specielně Čechy činí od přírody jednotný celek, kotel, který se nedá roztrhnouti. Já k tomu poznamenávám, že právě na straně německé existuje o tom celá literatura, že Čechy jsou přirozeným celkem geografickým. Jsou ještě zvučná jména zase na německé straně, vědecká, která praví, že Čechy a Morava spolu souvisí jako přirozený celek, i celek hospodářský. Znám německou práci ve vědecké revui pražské "Deutsche Arbeit", která pěje přímo dithyramby na to, že nejen geograficky, nejen v přírodě, nejen v hospodářství, nýbrž i kulturní celek je naše země. Jsme si vědomi, že nesmýšlejí všichni Němci tak, jak dnes nám říkají a jak včera se zde representovali naši němečtí řečníci. My dobře víme, že jest velká řada Němců, kteří smýšlejí o mírových smlouvách a v důsledku toho o obnoveném našem státu zcela jinak, přátelsky, že jsou si vědomi a cítí, že to jest jejich rodná země, právě tak jako dříve o ní mluvili jako o naší zemi atd. Jest jen zapotřebí, aby tito četní jednotlivci konečně se svým přesvědčením nalezli takovou statečnost, aby vyšli ven jako strana opravdu československá, strana státní.
Jestliže na české straně, z českého táboru se ozval hlas odpůrčí proti mírovým smlouvám a jestliže ohlásil, že bude proti nim hlasovati, již předem se mohlo říci, i kdybychom nevěděli, že které strany ten řečník je, že je, jak se říká, z tábora českých komunistů. A skutečně jest tomu tak. Naši čeští komunisté pokládají všechno za nespravedlivé, všecko za reakci a za násilí, co nemá rudou značku. Proto mlčí jako hrob o míru brestlitevském, poněvadž má aspoň z polovičky rudou značku jako právě ten mír, který byl diktován, řekl bych, s palašem v ruce se strany německé. Ale mír versaillský a st.-germainský jest pro ně násilím. Proto odsuzujíce zde kapitalism a kapitál, mlčí jako hrob vůči tomu, že Leninova vláda zaprodává skutečný extrakt kapitalistického světa, Sibiř a její bohatství. Mlčí jako hrob vůči tomu násilí a vůči té tyranii, jichž jsme svědky na Rusku, poněvadž toto násilí a tyranie má rudou značku. Všecko ostatní, co nemá té značky, jest nepokrokové, jest násilnické, jest reakční. Řečník z této strany, který pronesl svou řeč více na adresu svých přívrženců, než na adresu naši, na adresu svých poslanců a kolegů, pravil, že není v mírových smlouvách uskutečněno to, co hlásal Wilson a co bylo celému světu slibováno. To není pravda, naopak - a to zase je doplňkem na adresu německou - co bylo hlásáno o ochraně menšin, jest vtěleno nejen ve zvláštní smlouvě, nýbrž jest také vtěleno i v samé praxi naší státní správy. Ve věci samé vzpomněli řečníci čeští, na příklad kol. dr. Uhlíř, českých obcí v Kladsku, které zůstaly mimo náš stát. Těchto obcí v Kladsku vzpomenula také tištěná naše zpráva zahraničního výboru a mám za to, že historie jejich za jistých předpokladů není ještě u konce. Všichni řečníci vzpomenuli Těšínska slovy srdečnými a vroucími na důkaz, že podobnou zkoušku, jaké jsme byli podrobeni ve příčině Těšínska, může snésti každý zdravý a sebevědomý národ jen jednou (Tak jest!), po druhé už nesnese ničeho takového. (Výborně!) Co se týče míru bulharského, všichni řečníci čeští i slovenští, kteří se ho dotkli, dotkli se ho s netajenou účastí pro národ bulharský, jakožto národ Slovan§. Všichni řečníci zároveň se dotkli při tom nevyhnutelně sousedního státu, státu srbochorvatsko-slovinského. Všichni dali nepokrytými, vroucími a upřímnými slovy výraz našeho přátelství a naší lásce k tomuto státu srbochorvatsko-slovinskému. (Výborně!) Každého oživil zde duch, jenž byl tak krásně uplatněn onoho památného dne dubnového, kdy jsme skládali u přítomnosti delegace jihoslovanské národní přísahu. Tenkráte jsme si dali přikázání oboustranné věrnosti za věrnost a řeči našich řečníků jsou důkazem, že toto přikázání je stále živým přikázáním pro nás. (Výborně!)
Byla podána resoluce k tomuto míru bulharskému kol. Myslivcem. Řečníci na českých stranách, dávajíce výraz své účasti pro národ bulharský, svému přátelství i lásce ke státu srbo-chorvatsko-slovinskému, zároveň vždycky zdůrazňovali, že poměr těchto dvou států je především vnitřní věcí těchto dvou států (Výborně!) a nám nepřísluší, abychom nějakým způsobem do toho zasahovali. (Výborně!)
Mně se zdá, že resoluce kolegy Myslivce trochu se dotkla této svaté zásady, to jest jedna věc a druhá věc jest, že se stalo zvykem v naší sněmovně, že podobné resoluce, během jednání podané, během jednání se vracejí jaksi zase dotyčnému výboru, aby je probral ve zvláštním sezení a potom o výsledku svého rokování podal zprávu sněmovně. Navrhuji tudíž, aby resoluce kolegy Myslivce byla odkázána zase zahraničnímu výboru. (Výborně!)
Se strany německé podán byl návrh dr. Kafky, návrh v podobě resoluční, aby, ježto podle přesvědčení navrhovatelova zde není zachována správná cesta, zase byly tyto předlohy vráceny a aby byly podány ve formě ústavního zákona. O tom byla provedena podrobná a veliká debata v zahraničním výboru a ta otázka je již vyřízena. Já tudíž jako referent navrhuji, aby tato resoluce pana dr. Kafky nebyla přijata. (Výborně!)
Dále přišel se strany německé návrh odůvodněný způsobem, který jsem byl již jaksi odmítl se své strany hned v úvodu konečného slova, návrh se strany kolegy dr. Lodgmana, aby to bylo zase všecko vráceno. Vyslovuji se proti tomuto návrhu. Jako referentovi budiž mi dovoleno zde prohlásiti, že jsme se shodli s kol. referentem Hrušovským o tom, aby za prvé závěrečný návrh"poslanecká sněmovna se usnáší.." atd., za druhé: "vládě se ukládá...", za třetí: "ministru zahraničních věcí se ukládá...", aby tyto tři návrhy zněly stejně jako u návrhů kol. Hrušovského a návrhů mých, a navrhuji tudíž, aby v tisku čís. 1324 v těchto návrzích pod c. 2 byla vynechána slova: "jakmile bude podepsána presidentem republiky" a dále v důsledku toho slovo "ihned" a rovněž navrhuji, aby v tisku 1371 zase pod č. 2 byla vynechána slova "jakmile bude ratifikována presidentem republiky".
Touto změnou, vynecháním uvedených
slov se stane návrh můj úplně stejným s návrhem pana kol. Hrušovského.
(Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému
referentu panu poslanci Hrušovskému.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Vážená snemovňa! Potrebujem dôkladne zdôrazniť, že my Slováci veľmi trpko nesieme, že v Maďarsku naši súkmenovci sú hrubo a barbarsky prenasledovaní. My očakávame od vlády, že ako smluva trianonská vojde v platnosť, že sa postará o to, aby Maďarsko prevzalo ochranu menšín, špeciálne menšín slovenských. (Výborně!) Očakávame ďalej, že Maďari budú sa loyálne chovať a plniť mierovú smluvu a pri událostiach, ktoré môžu sa iste v krátkom čase vyskytnúť na východe (Výborně!)- my by sme v tomto prípade i takéto zámery vedeli prekaziť - očakávame tiež, že vláda naša postará sa o to, aby teritoriálna nedotknuteľnosť nášho štátu, obzvlášte v Podkarpatskom Rusku bola zachovaná i v takom páde, jestliže by snáď išlo o akúsi akciu proti Maďarsku namierenú. (Výborně!) Musíme tiež to zdôrazniť, že veľmi sme sa podivili nad tým, že čelné strany a rečník komunistickej, vlastne sociálne-demokratickej levice tu odôvodňoval svoje votum proti mierovým smluvám preto, že nemajú dôvery k zahraničnej politike našej vlády. Predsa mohli snáď odhlasovať votum také, ktoré by smerovalo i proti tejto zahraničnej politike, ale nie proti mierovým smluvám (Tak jest!), ktoré predsa tvoria základ našeho národného československého sjednotenia. (Tak jest!)
Na vývody rečníkov so strany maďarskej, špeciálne so strany kresťanských sociálov maďarských, chcem len toľko podotknúť, že pan poslanec Körmendy velice nespravodlive poukázal tu na vysťahovalectvo zo Slovenska ako na takú vec, ktorá vyplýva z pripojenia Slovenska k československej republike (Hlas: Nesmysl!). Vieme dobre, že i za Maďarského režimu, keď Slováci tvorili 3milionový národ, muselo sa z tohoto počtu 700 tisíc, tedy skoro jedna tretina, vysťahovať (Hlas: Oni ich tomu naučili!) do Ameriky, takže teraz zostaly len 2 miliony Slovákov vo svojej domovine. Tedy to, čo sa teraz deje na Slovensku, to hromadné sťahovanie, to je vlastne už zvyklosť, je to istý vysťahovalecký zdedený pud. A ktoré to boly príčiny, že sa Slováci museli vysťahovať pred tým zo svojich domovín? To boly práve príčiny, o ktorých hovoril pán posl. Körmendy, a pri ktorých falošne dovodzoval potrebu súvislosti slovenského územia s Maďarskom. Nenie to pravda, lebo celá hospodárska politika maďarská smerovala k tomu, aby oslabila hospodársku zdatnosť slovenskú. (Tak jest!) Vieme, že všetko bolo umele koncentrované; celý priemyslový život v Pešti, chceli tam utvoriť umele priemyslové emporium, a vieme dobre, že priemysel na Slovensku bol pred maďarskou ústavnou érou veľmi vyvinutý. Ešte pred rokom 1830 mali slovenskí obchodníci v Egypte svoje závody. Toto všetko bolo vykynožené, trati boly stavané v prospech koncentrovania všetkého priemyslového a obchodného života do Pešti. Výsledok tejto politiky maďarskej vlády bol ten, že medzi slovenským obyvateľstvom z 1000 duší pripadá 700 na triedu poľno-hospodársku, tedy kraje, ktoré oplývajú bohatstvom rudným a nerostným.
Jak sa usilovali Maďari zničiť i prirodzenú morálnosť Slovákov, zdatnosť ich hospodársku, svedčí o tom, že umele zaviedli u nás liehovú otravu, zakázali spolky miernosti, a samá maďarská štatistika ukazuje, že v župách trenčianskej, oravskej a bratislavskej na 10 tisíc duší pripadá 25 liehovou otravou zblblých jednotlivcov.
O ostatných výtkach pána poslancu Körmendyho sa nezmiením, lebo všetko som čítal v podaní maďarskej mierovej delegácie a tak sa zdá, že pán Körmendy, ako i ostatní rečníci s maďarskej strany čerpali svoje vedomosti z memoirov maďarskej mierovej delegácie (Hlas: od Apponyiho!). Ano, od Apponyiho, len že sa pánu Körmendymu vyskytla ta nemilá chyba, že hovorí, že 3 miliony Maďarov ostalo mimo hranice Uhorska. Tu mám z mierovej delegácie maďarský úradný akt, kde gróf Apponyi hovorí, že v súvislom území podľa maďarského sčítania ostáva na území rumunskom, našom a juhoslovanskom 1 milion 8 tisíc Maďarov, medzi ktorými dozaista bude tiež veľká čiastka (Hlas: Fabrikovaných!) fabrikovaných Maďarov. Ohľadne podanej rezolúcie pána posl. Patzela oznamujem, že ako referent nemám principielných námietok proti nej, ale poneváč zahraničný výbor ešte nemal príležitosť s touto rezolúciou sa zabývať, odporučujem, aby snemovňa sa usniesla, túto rezolúciu predložiť zahraničnému výboru.
Nemilou náhodou sa stalo, že vystal v návrhu schvalovacieho usnesenia jeden bod konformný s usnesením senátu, a sice pod č. 3., že ministru zahraničných záležitostí sa ukladá, aby v dohode so všetkými súčastnenými ministry zariadil ďalšie kroky, ktoré sú potrebné na splnenie týchto smlúv.
Prosím toto vziať na známosť!
Tým som referát skončil. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Hluk.) Prosím o klid.
Míním postupovati při hlasování tímto způsobem. Nejprve dám hlasovati o návrhu pana poslance Lodgmana, Křepka a soudr. na přechod k dennímu pořádku.
Bude-li návrh tento zamítnut, dám hlasovati o výborových zprávách, resp. návrzích usnesení, a to odděleně v pořadí, jak jsou výborové zprávy na denním pořadu.
Na to vzhledem ke zkrácenému projednávání dle § 55 jedn. řádu bude po každém prvém čtení ihned následovati čtení druhé.
Po každém druhém čtení dám hlasovati o příslušné resoluci.
Jest snad proti tomuto způsobu hlasování nějaká námitka? (Nebyla.) Není jí. Budu tedy postupovati při hlasování, jak jsem právě uvedl. Konstatuji, že sněmovna je schopna usnášeti se.
Budeme tedy nejprve hlasovati
o návrhu pana poslance dr. Lodgmana, Křepka a soudr.
na přechod k dennímu pořádku. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh poslanců dr. Lodgmana,
Křepka, Böhra, inž. Junga, dr. Kafky
a druhů podle § 47 odst. 3. j. ř.: "Uváživše, že mírové smlouvy
s Maďarskem a Bulharskem jakož i hraniční smlouvy států sukcesionářských
příčí se právu sebeurčení národů, zásadně uznanému moderní demokracii,
ne méně než smlouvy versaillská a st. - germainská, navrhují podepsaní,
aby se přešlo k dennímu pořádku."
Předseda: Kdo s tímto návrhem pana posl. dr. Lodgmana, Křepka a soudr. na přechod k dennímu pořádku souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina. Návrh na přechod k dennímu pořádku je zamítnut
Tím stal se také bezpředmětným návrh pana posl. dr. Kafky, dr. Lodgmana a soudr., aby vláda podala návrhy ve formě ústavního zákona o těchto smlouvách.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení tisku 1325, předně o mírové smlouvě s Maďarskem a za druhé o smlouvě mezi cessionářskými státy rakousko-uherské monarchie, podle návrhu pana zpravodaje, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Mírová smlouva s Maďarskem a smlouva mezi cessionářskými státy rakousko-uherské monarchie podle návrhu pana zpravodaje jsou schváleny v prvém čtení. (Potlesk.)
Přistoupíme ihned ke čtení druhému.
Přeje si pan zpravodaj nějaké návrhy změn a oprav textových?
Zpravodaj posl. Hrušovský:
Nie.
Předseda: Kdo tedy souhlasí s mírovými smlouvami s Maďarskem a smlouvou mezi cessionářskými státy rakouskouherské monarchie, jak byly přijaty teď v prvém čtení, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Obě tyto smlouvy s Maďarskem a smlouva mezi cessionářskými státy rakousko-uherské monarchie jsou také ve čtení druhém schváleny.
K tomuto odstavci denního pořadu
byl podán resoluční návrh pana poslance Patzela, prosím,
aby byl přečten.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. Patzela a soudr. k tisku 1325.
"Vláda se vyzývá, aby přijala
do státní služby československé na vlastní jejich žádost a zachovajíc
jejich služební charakter ony československé státní občany, kteří
v době převratu byli ve službě zemské vlády bosensko-hercegovské,
a aby na jejich služební zařazení použila předpisu o hodnostních
a platebních třídách československých státních zaměstnanců. Dále
se vláda vyzývá, aby použila této zásady také pro ony zaměstnance
bosenské zemské vlády, kteří sice získali občanství v království
SHS, teď však požádali na základě dřívější domovské příslušnosti
o přijetí do státního občanství a státní služby v Československé
republice."
Předseda: Pan zpravodaj navrhl, aby resoluční tento návrh byl přikázán výboru zahraničnímu.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh zpravodajův je přijat a resoluční návrh přikázán výboru zahraničnímu.
Teď přistoupíme k vyřízení návrhu usnesení o mírové smlouvě s Bulharskem tisk 1324, a to v úpravě navržené panem zpravodajem, to jest, aby v odstavci č. 2 byla vynechána slova: "jakmile bude podepsána presidentem republiky" a slovo: "ihned".
Kdo souhlasí s tímto usnesením o mírové smlouvě s Bulharskem v této úpravě, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Mírová smlouva s Bulharskem v této úpravě je schválena ve čtení prvém.
Přikročíme ihned ke čtení druhému.
Má snad pan zpravodaj nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Hajn:
Nikoliv.
Předseda: Nemá.
Kdo tedy souhlasí s touto mírovou smlouvou s Bulharskem, přijatou právě ve čtení prvém, tak, jak byla přijata v prvém čtení, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina - smlouva tato je schválena také ve čtení druhém.
Máme vyříditi resoluční návrh, podaný k této smlouvě panem posl. Myslivcem. Prosím, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte): "Poslanecká sněmovna, vyslovivši souhlas
s ratifikací mírové smlouvy s Bulharskem, s níž se Bulharsko samo
na ten čas smířilo, projevuje současně naději, že dohodové a přidružené
mocnosti - se zřetelem na nezaviněnou účast bulharského národa
ve světové válce po boku centrálních mocnosti - vezmou časem v
úvahu zmírnění mírových podmínek, Bulharsku uložených."
Předseda: Také o této resoluci navrhl pan zpravodaj, aby byla přikázána výboru zahraničnímu. Kdo souhlasí s návrhem páně zpravodajovým, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh zpravodajův je přijat a resoluce pana poslance Myslivce je přikázána výboru zahraničnímu.
Teď přistoupíme k usnesení o smlouvě o hranicích tisk 1371, a to zase v úpravě navržené panem zpravodajem, to jest s vynecháním slov v alinea 2 "jakmile bude ratifikována presidentem republiky".
Kdo souhlasí s tímto usnesením o smlouvě o hranicích v této úpravě pana zpravodaje, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Smlouva o hranicích tisk 1371 jest schválena ve čtení prvém.
Přistoupíme zase ihned ke čtení
druhému. Má snad pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Hajn: Nikoliv.
Předseda: Nemá.
Kdo tedy souhlasí se smlouvou o hranicích v tom znění, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Smlouva o hranicích je schválena také ve čtení druhém.
Teď jest nám vyříditi ještě resoluci, navrženou výborem zahraničním a obsaženou ve zprávě. Tu snad není třeba čísti. (Souhlas.)
Kdo tedy souhlasí s touto resolucí, navrženou výborem zahraničním, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, resoluční návrh tento jest schválen a tím jest vyřízen také prvý odstavec denního pořadu dnešní schůze.
Přerušuji projednávání denního pořadu a přistoupím k ukončení schůze.
Učiním ještě některá presidiální sdělení.
Dovolenou na dnešní schůzi pro neodkladné zaměstnání udílím poslancům dr. Vrbenskému, Hirschovi, Warmbrunnovi, Kreibichovi; na tento týden pro intervenci při soudním řízení poslanci dr. Raddovi a z důvodů rodinných posl. Jančekovi; na prvé 2 schůze únorové pro neodkladné zaměstnání posl. Stodolovi.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jejich sdělení.
Zástupce sněmov. tajemníka Nebuška (čte):
Klub poslanců čsl. národní demokracie vysílá do výboru sociálně-politického místo posl. inž. Nováka poslance dr. Matouška.
Klub poslanců der deutschen sozialdemokratischen Arbeiterpartei vysílá do výboru imunitního místo posl. Pohla posl. dr. Haase, do výboru kulturního místo posl. Warmbrunna posl. Deutschovou, do výboru právního místo posl. Hackenberga posl. dr. Haase, do výboru sociálně-politického místo poslance Deutschové posl. Blatnou, do výboru ústavního místo posl. dr. Hahna posl. dr. Haase, do výboru branného místo posl. Kreibicha posl. Uhla, do výboru zahraničního místo posl. Kreibicha posl. dr. Czecha, do výboru sociálně-politického pro zasedání dne 1. února t. r. místo posl. dr. Holitschera poslance Schustera.
Klub socialistické strany čsl. lidu pracujícího vysílá do výboru sociálně-politického místo posl. Stejskala poslance Hudce, do výboru iniciativního místo posl. Hudce posl. Stejskala.
Klub der Abgeordneten der deutschen sozialdemokratischen Arbeiterpartei vysílá do výboru právního pro zasedání dne 1. února 1921 místo posl. Kirpalové posl. Deutschovou a místo posl. dr. Holitschera posl. Leibla a do výboru sociálně-politického pro týž den místo posl. Roschera posl. Dietla.
Klub sociálně-demokratický
vysílá do výboru právního poslance Ant. Černého
místo posl. dr. Dérera.
Předseda: Mezi
schůzí byla tiskem rozdána interpelace.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 1362. Interpelace
posl. Pelikána a spol. na min. vnitra a spravedlnosti v záležitosti
pobuřujícího jednání starosty obce Poličan (polit. okres Kutná
Hora) a pasivního se chování úřadů vůči tomu.
Předseda:
Mezi schůzí byly tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 1339. Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. Bendy a soudr. o monopolu výbušných látek (tisk 975).
Tisk 1340. Odpověď ministra vnitra a ministra školství na interpelaci posl. Landové-Štychové, dr. Bartoška a spol. v záležitosti vyřizování oznámení o výstupu z církve (tisk 633).
Tisk 1341. Odpověď min. zahraničních věcí a min. soc. péče na interpelaci posl. Hakena a soudr. o českých dělnících ve Francii (tisk 983).
Tisk 1346. Odpověď min. vnitra na interpelaci posl. dr. Luschky, Schälzkyho a druhů o provádění jazykového zákona zemskou politickou správou ve Slezsku (tisk 791).
Tisk 1347. Odpověď min. soc. péče na interpelaci posl. dra Lehnerta a soudruhů o stranickém úřadování okr. nemocenské pokladny ve Dvoře Králové (tisk 928).
Tisk 1348. Odpověď min. nár. obrany na interpelaci posl. Jokla, Heegera, Häuslera a druhů o provedení § 39 branného zákona (tisk 957).
Tisk 1349. Odpověď min. pro zásobování lidu a min. vnitra na interpelaci posl. dr. Lodgmana a soudruhů o protiprávním zabavení potravin neoprávněnými osobami (tisk 667).
Tisk 1388. Odpověď min. nár. obrany na interpelaci posl. dr. Brunara a druhů o surovostech českých vojáků (tisk 913).
Tisk 1389. Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. Bobka a soudr. (tisk 395) o pronásledování křesťanského dělnictva sociálně demokratickými odborovými sdruženími.
Tisk 1390. Odpověď min. veř. zdravotnictví
a tělesné výchovy na naléhavou interpelaci posl. Simma, Patzela
a soudr. ve věci vydání nařízení k provedení zákona ze dne 14.
dubna 1920 o zubním lékařství a zubní technice (tisk 1080).