Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Marek, dr. Spina.
221 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Černý; ministři dr. Burger, dr. Fatka, dr. Gruber, dr. Kovařík, dr. Mičura; za ministerstvo financí odb. přednosta dr. Vlasák.
Z kanceláře sněmovní:
sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 62. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní a zítřejší schůzi udělil jsem posl. Stodolovi, Wittichovi, Sajdlovi, Krejčímu a dr. Dérerovi pro neodkladné zaměstnání.
Chorobou omlouvá se na dnešek a zítřek posl. dr. Medvecký, na týden posl. Marek.
O dovolenou pro vědeckou práci na dobu od 11. března do 1. dubna t. r. žádá posl. inž. Jung.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s udělením dovolené p. posl. inž. Jungovi od 11. března do 1. dubna t. r., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená je povolena.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Do výboru vyšetřovacího vysílá klub strany lidové posl. Navrátila Fr. za posl. Čuříka, klub strany republikánské posl. dr. Klimo za posl. inž. Botto a posl. dr. Vanoviče za posl. Rychteru.
Do výboru sociálně-politického vysílá klub národní demokracie posl. dr. Rašína za posl. dr. Matouška, posl. inž. Bečku za posl. Petrovického a opětně posl. dr. Matouška za posl. dr. Rašína a posl. Petrovického za posl. inž. Bečku; klub strany lidové posl. dr. Dolanského za posl. Vrabce.
Do výboru zásobovacího klub sociálně-demokratický posl. Chalupníka za posl. Karpíškovou a posl. Hvizdáka za posl. Tadlánka, Klub der deut. soz. dem. Arbeiterpartei posl. Hackenberga za posl. Kirpalovou.
Do výboru právního vysílá klub sociálně-demokratický posl. Pika za posl. Astra.
Do výboru ústavního Klub der deut. soz.-dem. Arbeiterpartei posl. dr. Czecha za posl. Schäfra.
Výbor rozpočtový navrhuje,
aby návrh posl. Adámka a soudr. tisk 741 o ukládání mýt na veřejných
erárních silnicích, kterýžto návrh byl mu přikázán k projednání,
přidělen byl výboru dopravnímu a právnímu.
Předseda: Kdo podle § 36 jedn. řádu souhlasí s přidělením tohoto návrhu výboru dopravnímu a právnímu, prosím, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijato a tím sněmovna rozhodla, aby jmenovaný návrh přikázán byl výboru dopravnímu a právnímu k projednání.
Došly tyto dotazy: Žádám
o jich sdělení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Dotaz posl. Chlebounové, Mašaty, Vraného a spol. panu ministru spravedlnosti o výkupu dlouhodobých pachtů na Žamberecku a netaktním jednání přednosty okresního soudu z. r. dr. Šimáka v Žamberku.
Dotaz posl. Nejezchleba-Marchy a soudr. ministru zásobování o odnímání osiva zemědělcům na Moravě.
Dotaz poslance Nejezchleba-Marchy a soudr. ministru zásobování v záležitosti nátlaku, prováděného okresním obilním úřadem ve Vyškově.
Dotaz poslance Nejezchleba-Marchy a soudr. ministru vnitra, spravedlnosti a národní osvěty v záležitosti lesa, který byl roku 1883 kostelu v Bobrůvce na Moravě farou v Horní Bobrové podvodným způsobem odcizen.
Dotaz posl. Adámka ministru školství a národní osvěty o chování řídícího učitele Václava Stehlíka v Kameničkách u Hlinska.
Dotaz posl. dr. Uhlíře a spol. ministru vnitra o úpravě nájemného za ubytování četnictva.
Dotaz posl. Laube min. vnitra o sloučení obcí Nové Vsi a Prostřední Nové Vsi s obcí Lázně Bělohrad.
Dotaz posl. Laube ministru sociální péče stran urgence žádosti městského úřadu v Lázních Bělohradě o státní záruku na stavbu domků podle zákona.
Dotaz posl. dr. Charváta ministru národní obrany o chování majora Kokše v Parkáni na Slovensku.
Dotaz posl. Laube ministerstvu zemědělství o zařazení Františka Kratochvíla, kočího býv. cís. velkostatku, podle zákona o státních zaměstnancích ze dne 7. října 1919.
Dotaz posl. Laube ministru národní obrany o nedodání kůží potřebných ku provedení dodávky obuvi fou. Nase v Ml. Boleslavi, jež má za následek nezaměstnanost značného počtu dělnictva.
Dotaz posl. Koudelky a soudr. ministru sociální péče o neoprávněném přidělování tabákových prodejen.
Dotaz posl. Sladkého ministru
školství a národní osvěty o školských poměrech v Hrdlořezích u
Žižkova.
Předseda:
Dále interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Interpelace posl. Nejezchleba-Marchy a soudr. ministru zásobování a ministru zemědělství o drakonických pokutách a rozsudcích, kterými okresní a obilní úřady na Moravě pronásledují zemědělce, že z různých příčin nemohli dodati předepsaný obilní kontingent.
Interpelace posl. Trnobranského,
Špatného, Langra a spol. ministrům sociální péče a vnitra o nepřístojnostech
úřadů při stávce dělnictva firmy Bři. Scheinostové, továrna na
klobouky v Rajhradě na Moravě.
Předseda: Došel
vládní návrh. Žádám za jeho sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Vládní návrh zákona, kterým se
mění veškerá ustanovení zákona o úrazovém pojištění dělníků (s
požádáním o zkrácené projednání podle § 55 j. ř.)
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly rozdány tiskem vládní návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 1736. Vládni návrh zákona, jímž se povoluje státní příspěvek na provedení zajišťovacích a opravných prací nouzových na moravských vodotocích.
Tisk 1738. Vládní návrh zákona
o poskytnutí záruky Zemské družstevní jednotě v Užhorodě.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 1744. Zpráva rozpočtového výboru o resolučním návrhu posl. Patzela a soudr. k osnově zákona o oběhu českoslov. státovek na Hlučínsku atd., projednané ve 44. schůzi posl. sněm. dne 30. ledna 1921.
Tisk 1745. Zpráva rozpočtového výboru o nařízení vlády ze dne 20. ledna 1921, jímž se vydávají předpisy o ochraně před morem skotu a doplňuje zákon ze dne 29. února 1880, č. 37 ř. z. o ochraně před morem skotu a tlumení tohoto moru a zák. čl. VII. z r. 1888 o úpravě zvěrolékařství.
Tisk 1741. Zpráva ústavního výboru o pozměňovacím návrhu poslance Udržala, Stivína, dr. Franke, Šrámka, dr. Lukavského, Mlčocha a druhů ke zprávě ústavního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 800 a 1097), kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím.
Tisk 1747. Zpráva rozpočtového výboru o návrhu poslance J. Černého a spol., aby do státního rozpočtu pro rok 1921 zařaděna byla částka 28,000.000 Kč pro potřeby Slezska a Hlučínska.
Tisk 1748. Zpráva I. kulturního výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu poslance Ulricha, Johanise, Pika a soudr. na postátnění profesorského sboru Veřejné družstevní školy a obchodní akademie v Berouně v Čechách.
Tisk 1756. Zpráva výboru pro dopravu a veřejné práce o návrhu poslance Trnobranského a soudr., aby zastávka Čestice na trati bývalé severozápadní dráhy opatřena byla čekárnou na náklad státních drah.
Tisk 1757. Zpráva výboru pro průmysl, obchod a živnosti o návrhu poslance Veverky a soudruhů na zdokonalení řemeslné výroby ve směru technickém, živnostensko-obchodním větší účastí ústavu pro zvelebování živnosti na odborné výchově řemeslnického dorostu.
Tisk 1758. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona o přechodných ustanoveních u daně domovní pro místa spojená s městy Prahou, Brnem a Olomoucem.
Tisk 1759. Zpráva výboru kulturního a rozpočtového o návrhu poslance Petrovického a soudruhů, aby dvoutřídní odborná škola hostinská v Brně byla sestátněna.
Tisk 1760. Zpráva výboru kulturního a rozpočtového o návrhu posl., Sladkého, Landové-Štychové a spol. aby dívčí lyceum na Slezské Ostravě bylo přeměněno ve vyšší reformní reálné gymnasium a převzato zcela ve státní správu počátkem školního roku 1920/21.
Tisk 1762. Zpráva výboru zásobovacího o návrhu poslance Šamalíka, Fr. Navrátila a spol. na uvolnění kukuřice, luštěnin a máku.
Tisk 1763. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru kulturního o návrhu posl. Koudelky a soudruhů na znárodnění památných míst lipanských.
Tisk 1765. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby zjistila titry předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského.
Tisk 1766. Zpráva výboru dopravního, výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se pozměňují ustanovení § 34 zákona z 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství.
Tisk 1770. Zpráva rozpočtového
výboru o vládním návrhu zákona o státní investiční půjčce dopravní.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace. Žádám o
jich přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 1682. Interpelace poslanců Hampla a soudruhů na ministra spravedlnosti o nesprávném používání zákona o podmíněném odsouzení.
Tisk 1683. Interpelace poslanců dr. Kafky, Kostky, dr. Raddy, dr. E. Feyerfeila, Kaisera a druhů vládě o vypsání obecních voleb v obcích, jež Rakousko odstoupilo Československé republice.
Tisk 1685. Interpelace poslanců Roučka, Buriana a druhů ministerskému předsedovi jako správci ministerstva vnitra o nelidském týrání zatčených horníků v Oslavanech.
Tisk 1708. Interpelace poslance Patzela a druhů ministrovi vnitra o neustálém terorisování znojemského německého obyvatelstva úředními činiteli a policií.
Tisk 1711. Interpelace poslance
Böhra a druhů předsedovi vlády, jakož i ministrům financí a národní
obrany o marnotratném přikazování peněz YMCE.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 1681. Odpověď vlády na interpelaci posl. dr. Lodgmana a soudruhů v příčině jednání českého učitele Václava Soukupa v Libčevsi proti obvod. a poklad. lékaři dr. Hohlerovi.
Tisk 1692. Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. dr. Luschky a soudr. o uveřejnění ustanovení o opčním právu z mírových smluv.
Tisk 1693. Odpověď min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. dr. Baerana a soudr. o rdoušení škol v Modřicích a Břeclavě.
Tisk 1694. Odpověď min. spravedlnosti na interpelaci posl. dr. Hanreicha, Schälzkyho, dr. Keibla, dr. Kafky a druhů o jazykové praxi západoslezských soudů.
Tisk 1695. Odpověď správce min. financí na interpelaci posl. dr. Lodgmana a druhů o hrozícím zastavení těžby v drobných falknovských odkrytých dolech.
Tisk 1696. Odpověď min. soc. péče na interpelaci posl. dr. E. Feyerfeila a druhů o zoufalém stavu takových majitelů úrazových rent, kteří dostávají své renty od vídeňské Dělnické úrazové pojišťovny.
Tisk 1697. Odpověď min. vnitra a min. N. O. na interpelaci posl. dr. Lodgmana a soudr. o zabavení zbraní všeho druhu.
Tisk 1717. Odpověď správce min. pro zásobování lidu na interpelaci posl. Dietla a soudr. o přemršťování cen koženého zboží.
Tisk 1718. Odpověď min. železnic na interpelaci posl. dr. Charváta a soudr. o neplnění zákona o legionářích ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb. z. a n.
Tisk 1719. Odpověď vlády na interpelaci posl. Dubického, Bradáče a soudr. na vládu, aby v důsledcích nařízení min. vnitra býv. Rakouska ze dne 26. června 1849, § 4, odst. 6. a se zřetelem na předpisy, obsažené v zákoně ze dne 7. září 1848 a cís. patentu ze dne 4. března 1849, zabrala t. zv. dominikální pozemky na Vysocku a Jilemnicku atd. a přiřkla je bez náhrady oprávněným nabyvatelům.
Tisk 1720. Odpověď min. školstva a národnej osvety na interpelláciu posl. dr. Hodžu, dr. Klimu a súdruhov v otázke odstranenia Eda Valu, Jána Koválika a Jána Moyzesa, slovenských profesorov čo dočasných správcov.
Tisk 1721. Odpoveď min. školstva a národnej osvety na interpelláciu posl. Hrušovského a súdruhov vo veci Vendelína Machaya, hlavného učiteľa na učiteľskom ústave v Modre.
Tisk 1723. Odpověď min. zahr. věcí na interpelaci posl. dr. Rašína a soudr. o článku Jaroslava Skaláka v časopisu "Times".
Tisk 1728. Odpověď předsedy vlády
na interpelaci posl. Landové-Štychové a spol. v záležitosti propuštění
ženských úřednických sil ze státních úřadů.
Předseda: Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána příloha k tisku 1706. Resoluce, přijaté v 45. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé dne 3. března 1921.
Počátkem dnešní schůze byl tiskem rozdán zápis o 29. schůzi posl. sněm. N. S. R. Č. v Praze v úterý dne 2. prosince 1920.
Přikazuji výboru právnímu usnesení senátu o usneseni poslanecké sněmovny N. S. R. Č., týkajícím se vládního návrhu zákona o rozšíření stížnostního práva finanční prokuratury (tisk 1707).
Počátkem dnešní schůze byly tiskem
rozdány návrhy a současně přikázány výboru iniciativnímu.
Žádám, aby byly sděleny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 1701. Návrh poslance Kaderky, Bezděka, Adámka a soudr., aby vybudováno bylo železniční spojení Skalice-Boskovice, Kunštát, Mor. Olešnice, Bystré, Polička.
Tisk 1705. Návrh poslanců Drobného, Langra, Sladkého, Hrušovského, Zeminové a spol. na stanovení lhůty okresním soudům k vyřizování žádostí za výkup dlouhodobých pachtů podle zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 S. z. a n.
Tisk 1676. Návrh posl.
Brodeckého, Tesky a soudr. na změnu zákona ze dne 15. dubna 1920,
č. 325 o jednacím řádu poslanecké sněmovny N. S.
Předseda (zvoní):
Přikročujeme ku projednávání
denního pořadu, a to nejprve k odstavci prvnímu, jímž jest
1. druhé čtení osnovy zákona, kterým se zrušují ustanovení zemských zákonů na Moravě a ve Slezsku, jimiž jest omezeno právo obcí a silničních výborů k rozvrhu přirážek na rozličné druhy daní (tisk 1586).
Zpravodajem výboru ústavního jest posl. Sychravová, zpravodajem výboru rozpočtového posl. Votruba.
Táži se pánů zpravodajů, zdali
mají nějaké změny.
Zpravodaj posl. Sychravová:
Nikoli.
Zpravodaj posl. Votruba: Já
rovněž ne.
Předseda: Budeme tedy hlasovati ve druhém čtení o osnově zákona, jak byla přijata ve čtení prvém. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona tak, jak byla včera přijata ve čtení prvém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen také ve čtení druhém a tím jest vyřízen první bod denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odstavci druhému,
jímž jest
2. zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového (tisk 1706) o usnesení senátu ve příčině návrhu poslanců Bechyně, dr. Franke, dr. Rašína, Šrámka, Švehly a soudr. (tisk 1551), aby byl vydán zákon o stavebním ruchu (tisk 1572).
Poněvadž jak výbor sociálně-politický, tak rozpočtový nepodaly zprávu do dnešního dne do 10 hodin, kterážto lhůta uložena jim byla v 61. schůzi poslanecké sněmovny, jmenuji podle odstavce 2. § 35 jedn. řádu zpravodajem po stránce sociálně-politické p. posl. dr. Dolanského a po stránce rozpočtové p. posl. dr. Rašína.
Uděluji slovo prvému zpravodaji
p. posl. dr. Dolanskému.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Slavná sněmovno! Ve schůzi dne 18. února usnesla se slavná sněmovna, aby zákonem stala se osnova, kterou projednával výbor sociálně-politický a rozpočtový o tak zvaném ruchu stavebním. Ve schůzi své dne 3. března 1921 senát Národního shromáždění změnil tuto osnovu v podstatných částech.
Možno roztříditi změny ty na tři skupiny, a to na ony předpisy, které jsou jaksi základní, které zaručovaly úspěch zákona, a pak ty, které jsou výsledkem jednání mezi stranami této slavné sněmovny, a pak jest celá řada předpisů, které jsou - řekl bych - více výzdobou, stylistickou úpravou, na př. přehozením látky a pod. V důsledku toho jest nutno, aby slavná sněmovna k těmto změnám, které senát na osnově zákona předsevzal, zaujala zásadní své stanovisko, totiž zdali změny ty přijímá, či zda setrvává na svém usnesení.
Slavná sněmovna přikázala předlohu takto změněnou k projednání výboru sociálně-politickému a rozpočtovému. Výbor sociálně-politický projednal ve včerejší schůzi změny, které senát Národního shromáždění na předloze učinil, a došel k přesvědčení, že jest jedině možno, aby slavná sněmovna při svém rozhodnutí setrvala, poněvadž by jinak, hlavně přijetím změn senátem usnesených v § 2, který se týká zabírání státních pozemků, hlavně na Slovensku a také u Prahy, a dále v § 39, kde snížil senát amortisační dobu z 50 na 30 let, dále § 40, kde se jedná o právech předkupních ve prospěch státu a obcí, pokud se týče zákazu zcizení a zatížení, dále změnou §§ 9 a 49 a celé řady jiných podřízených ustanovení, ohrozila ucel a snahu, ve které strany této slavné sněmovny se u předlohy stavebního ruchu sdružily, a že by tím byl netoliko účel celého zákona zmařen, nýbrž, což jest daleko horší, že by tím byla zmeškána pro rychlé rozřešení bytové otázky letošní stavební sezona.
Z důvodu toho výbor sociálně-politický doporučuje slavné sněmovně, aby na svém usnesení ze dne 18. února setrvala.
Jako referent sociálně-politického
výboru vznáším ke všem stranám sněmovny, které poprvé hlasovaly
pro předlohu, důrazný apel, aby, poněvadž není příčiny ku změně
podnětů, které nás vedly při prvém hlasování kladném, i tentokrát
se vyslovily pro zákon tak, jak byl v onom zasedání slavné sněmovny
dne 18. února usnesen. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Zpravodajem po stránce
rozpočtové jmenoval jsem pana posl. dr. Rašína. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Rašín: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednával změny, které senátem v této osnově byly provedeny, po stránce, kterou jemu náleží zkoumati, totiž po stránce finanční.
Tyto změny dotýkají se neobyčejně
vážným způsobem toho, zdali zákon splní či nesplní svého účelu.
Navrhovatelé tohoto zákona a také výbor poslanecké sněmovny stál
na stanovisku, že k rozřešení krise bytové potřebujeme soukromého
podnikání. Ale tvrdím, že nejen soukromého podnikání v tom smyslu,
že by zde byli řemeslní podnikatelé, kteří by stavěli, nýbrž že
jest potřebí také toho, abychom nalákali jednotlivce k tomu, aby
eventuelně pro sebe, pro svoji rodinu nebo pro svoje příbuzné
stavby třebas menších domů podnikali. Bylo i se stran, které až
dosud hájily podnikání družstevní, pokud se týče bytové péče,
poukazováno k tomu, že válka způsobila do jisté míry to, čemu
se říká rozmnožení sobectví a zmenšení soudružnosti lidí, takže
dosavadní snahy, (Hluk)...
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. dr. Rašín (pokračuje): .... při kterých jsme řešení bytové krise chtěli položiti na stavební družstva, do té míry se neosvědčily, jak bylo očekáváno.
Lidé - skutečně i drobní lidé - mají snahu, aby postavili si domek ku svému bydlení jako svůj, nikoli jako stavbu družstevní, a my jsme tuto osnovu takto sdělali z toho důvodu, poněvadž podporování všech těchto snah bylo uznáno za nejlepší hybnou sílu pro rozřešení stavebního ruchu, ať již to jsou podnikatelé, kteří podnikají na výdělek, ať již jsou to ti, kteří to podnikají proto, aby měli pro sebe, pro svou rodinu dostatečný byt, resp. svůj vlastní domek. Tedy jestliže to všecko vidíme, musíme se snažiti, abychom do zákona dali věci, které by skutečně podněcovaly tuto touhu. A tu ovšem usnesení senátu stálo na trochu jiném stanovisku, než jsme stáli my v poslanecké sněmovně, a omezilo ty věci, které jsme pokládali za potřebné, abychom se skutečně dostali ke stavebnímu ruchu.
Pokud se týče snížení daňového osvobození z 50 na 30 let, jest v tom skutečné ohrožení, a sice proto, že při nynějších vysokých cenách stavebních při 30letém osvobození dojdu teprve na 4-5násobnou předválečnou cenu. Následkem toho, když dům by měl přijíti do plné daně po 30 letech, nebude to nijakým způsobem lákavé, když každý ví, že jeho náklad bude do té doby amortisován těmi úsporami daňovými teprve na výši 4-5násobnou nynějšího nákladu. Já vím, byly proti tomu vznášeny různé námitky, ale jedno jest jisto, že velkou oběť, poněvadž zákon jest provisorní, neklademe tím ani státu, ani po mém názoru obcím, protože zákon zase na druhé straně hledí stavební ruch uvésti do takových kolejí, aby nebyla zde škoda pro obce, resp., aby obce nebyly zatěžovány velkými náklady, jako kanalisací, osvětlováním, vodou atd., že tedy zákon na druhé straně hledí obcím usnadniti tento postup a hledí je osvoboditi od těchto těžkých břemen, která by jim eventuelně stavební ruch ukládal.
Poněvadž chceme podnítiti stavební ruch právě na základě soukromého podnikání jednotlivce, který ať chce pro sebe a svou rodinu získati dům, či ať chce podnikati pro všeobecnost, resp. pro prodej, pro svůj výdělek, tedy nehodí se nám ustanovení, jak bylo usneseno v senátě - tak zvaný nový § 40 - který jednak zatěžuje zákazem zcizení, jednak zatěžuje tím povolením eventuelního dalšího zadlužení. Nehodí se nám to nejen snad při stavbách podnikatelů, nýbrž nehodí se to ani při stavbách drobných a malých lidí, kteří dostanou 60% podpory na stavbu a musí míti potom 40% na svůj domek. Oni by byli vázáni na to, že by se musili dovolovati, mohou-li si nad těchto 60% peníze vypůjčiti třeba od příbuzných atd. Oni by měli zákaz zcizení. Kdyby totiž dělník nemohl nalézti práci v tom místě, kde bydlí a musil se odstěhovati, musil by to nabídnouti napřed na 30 let státu a potom obci.
Tato ustanovení se do celkového rámce, jak jsme si jej představovali, fakticky nehodí.
Také po stránce finanční byla učiněna změna ta, že byl přesunut odstavec § 24, jakým způsobem má býti výnosu půjčky losové použito. Poslanecká sněmovna podobnou iniciativu zamítla, a sice z toho důvodu, poněvadž stála na stanovisku, že výnosu losové půjčky může býti současně na všechny ony 4 účely používáno a že by nebylo rozumné, abychom tomuto paragrafu dávali výklad takový, že musí se nejdříve uskutečniti jedno, potom druhé, potom třetí a potom čtvrté, poněvadž jak tyto peníze půjdou, bude se jich používat tak, jak toho bude potřeba, a jen tam, kde je to vázáno jistou cifrou, tam se to nebude směti překročiti. Z toho důvodu pokládám za nebezpečné, aby tento paragraf byl přijat v tomto znění, poněvadž by to bez event. vůle zákonodárce mohlo směřovati k tomu, že má se v tomto pořadí s losovou půjčkou nakládati.
Rozpočtový výbor se usnesl z těchto důvodů a z těchto úvah na tom, abychom setrvali na usnesení dřívějším. Věc samotná ukáže, zdali by zákon potřeboval po některých stránkách snad novelisace. Tomu se jistě nebudeme uzavírati, poněvadž nám všem jde o věc, o to, abychom nezanedbali letošní sezony.
Poněvadž u nás § 44 ústavní listiny mluví promiscue o usnesení poslanecké sněmovny, o usnesení senátu a současně o osnově, byli jsme toho názoru, nechceme-li způsobiti průtahu, aby tato celá věc musela zase jíti do senátu a senát to znovu rozhodoval, nýbrž chceme-li, aby zákon byl rychle uskutečněn, poněvadž k tomuto zákonu musí přijíti podrobná a obtížná prováděcí nařízení, nechceme-li skutečně protáhnouti celou věc až do května, event. do počátku června, kdy bude sezona v plném proudu, že musíme setrvati na původním usnesení.
Konstatuji při tom, že v senátě byla přijata tato usnesení obyčejnou většinou, takže zde máme docíliti jen nadpoloviční většiny všech členů sněmovny, t. j. 141 hlasů.
Rozpočtový výbor připojil se k
usnesení sociálně-politického výboru, aby sněmovna setrvala na
svém usnesení z 18. února tak, jak tenkráte jsme se na věci usnesli,
a aby předloha mohla se státi zákonem. Prosím, aby také sněmovna
tomuto usnesení dala svou sankci. (Výborně!)