Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě.
Přihlášeni jsou k slovu "proti" tito páni poslanci: Schälzky, Schuster, Kostka a Simm.
Navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla na 30 minut a aby rozprava byla jednotná.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Debata o této věci bude jednotná, tedy ne rozdělená na generální a speciální.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Uděluji slovo prvnímu řečníku
zapsanému "proti", panu posl. Schälzkymu.
Posl. Schälzky (německy): Dámy a pánové! Při prvním projednávání těchto stavebních zákonů ve sněmovně připadlo mi, abych se jménem německého parlamentního svazu ohradil proti způsobu, jak se zde jedná o těchto zákonných předlohách, důležitých a hluboce zasahujících v život národní a hospodářský a abych odmítl účast na jednání o této zákonné osnově. Nyní se zabýval senát podrobně touto zákonnou osnovou a provedl řadu změn.
Včera odmítla "většina" této sněmovny ve výboru rozpočtovém, jakož i sociálně politickém tyto pozměňovací návrhy a usnesla se přijmouti osnovu zákona v prvním znění. Tím by vlastně byla celá záležitost vyřízena a každé další slovo zbytečné. Jmenovitě je bezúčelno pouštěti se do merita tohoto návrhu zákona nebo činiti návrhy pozměňovací. Chci však použíti příležitosti, abych poukázal na některé nejzávaznější pochyby, a abych krátce osvětlil dosavadní péči bytovou v tomto státě.
Nouze bytová stává se stále nesnesitelnější, avšak není ode dneška a včerejška. Už za války ukazoval se tento zjev a tím spíše ukládal po válce vládě povinnost, aby co nejdříve a všemi prostředky přikročila k řešení bytové tísně. Mimořádné zjevy vyžadují mimořádné odpomoci. Avšak naše vláda a její parlament měly příliš mnoho jiných úkolů. Bytová tíseň je zjevem všeobecným. Není jenom u nás, nýbrž je i ve státech vítězných a má různé příčiny. Jednou příčinou je zastavení veškerého stavebního ruchu za války a po válce, nedostatek staviva, vysoké ceny materiálu stavebního a mzdy stupňované s cenami všeobecných potřeb, kdežto na druhé straně nebylo možno dostati potřebné stavební úvěry, tím méně, když pro neblahé a nespravedlivé řešení otázky válečných půjček peněžní ústavy selhaly.
Nedostatek bytů způsobilo dále i zakládání nových domácností. V mnohých krajinách se počet sňatků zdvojnásobil. K tomu přistupuje, že mnoho bytů bylo zabráno pro kanceláře, pro centrály a jejich zařízení a tím odňato svému účelu. Nesmí zůstati také beze zmínky, že v mnohých místech bylo použito obytných místností k ubytování vojska a tím že ony byly svému přirozenému účelu odňaty, aniž stát splnil povinnost svoji starati se o potřebné příbytky. Nejen, že si dovolujeme na útraty poplatného obyvatelstva luxus nepoměrně velké vojenské moci, tím se odnímá širokým vrstvám lidovým i přístřeší. V Praze samé vyvolalo přeložení státních úřadů, příliv tolika úředníků strašnou bytovou nouzi. K tomu ještě musily býti z národnostních důvodů - a ty jsou v první řadě zde rozhodny - do Prahy staženy společnosti, jež byly rozšířeny po celé zemi, aby nouzi bytovou rozmnožily.
Dosavadní bytové zákony namnoze podvázaly jakoukoli chuť k stavbě, neboť vezme-li se domácímu pánu volné právo s byty disponovati, jsou-li nájemní činže násilím udržovány na výši mírové, takže jmenovitě nezámožným domácím pánům béře se možnost udržovati dům v dobrém stavu, nesmíme se diviti, jestliže nelze pozorovati chuti k stavění. Zabírání bytů, stěsnání lidí v malých prostorách jest jen pomocí z nouze vypočítanou na dobu, dokud je málo novostaveb. Proti tomu nutno se postaviti se stanoviska zdravotního, mravního a sociálního. Možnost zdravého života rodinného předpokládá zdravý, přiměřený domov. Rodinný život je buňkou společnosti. Z toho vyplývá potřeba a význam bytové péče pro celou sociální reformu. Bytová péče prohibitivní jest nutna jen potud, pokud nejsou vytvořeny nutné novostavby. Všude však se uplatňuje stanovisko, že tíseň bytová nemůže býti odstraněna zabíráním existujících bytů, jež jsou téměř již úplně zachyceny, nýbrž jen novými stavbami, a při tom je nejdůležitější, aby se povzbudila chuť obyvatelstva k stavění. Dosavadní opatření vlády však docílila opaku. Právní nejistota v tomto státě, zasahování do soukromého vlastnictví, podloudný bolševismus v zákonodárství nejsou způsobilé, aby pobádaly kruhy stavebních interesentů k stavební činnosti; nedopustíme se bezpráví, budeme-li žalovati, že vláda ve svých opatřeních na odstranění bytové nouze zklamala. Co se mohlo od roku 1918 státi v povzbuzení ruchu stavebního! Za ztížených poměrů mohlo býti něčeho dosaženo jedině dalekosáhlou podporou stavební činnosti. Na různé účely byly peníze, pro mnohá ministerstva vyhodily se obrovské sumy, jež nejsou naprosto v žádném poměru k hospodářské schopnosti tohoto státu.
Jen k stavebnímu fondu ministerstva sociální péče byli jsme skoupí. Tam se chtělo šetřiti právě jako na ubohých obětech války. V době, kdy soukromá činnost stavební odkázána jsouc na sebe, nemůže splniti svého účelu, musí zasáhnouti stát. Tu by se bylo mohlo mnoho vykonati dalekosáhlou péčí bytovou, poskytnutím velikých státních stavebních subvencí a úvěrů a malými prostředky by mohla býti podporována stavební činnost obecně prospěšných stavebních společností, obcí a soukromníků. Oč laciněji bylo by se mohlo stavěti v letech 1919 a 1920! To je těžké promeškání, za něž musí pykati široké vrstvy lidové mnohonásobnou bídou v bytové tísni, jež má v zápětí celé vojsko nebezpečných průvodců, a poplatníci nedostižnými daňovými břemeny. Již jednou jsem měl příležitost poukázati s tohoto místa na nedostatečná zařízení v ministerstvu sociální péče. Bylo tolik mluveno o pomoci úvěrové, o státních subvencích a t. d., a my jsme se opětně ptali, kolik se dostane z těchto sum, o nichž je řeč, německým stavebním družstvům, německým obcím, německým soukromníkům. V německém území není přece bytová nouze menší, než v jiných územích tohoto státu. Proto si dovolím podati resoluční návrh: "Ministerstvo sociální péče se vyzývá, aby předložilo podrobnou zprávu o zápůjčkách a subvencích poskytnutých všeobecně užitečným stavebním a bytovým družstvům, obcím a soukromníkům." Říká se, že tu dříve nebylo německých stavebních žádostí. Avšak déle než rok leží veliký počet takových žádostí v příslušných ministerstvech, jež byly a musely býti nesčíslněkrát urgovány, a z nichž se podařilo několik málo dostati vyřízených. Jinak to také není možno, známe-li zařízení v těchto ministerstvech. Jeden nebo dva úředníci v ministerstvu veřejných prací naprosto nestačí na zkoumaní stavebních plánů. A když už není potřebný počet architektů české národnosti, pak se najdou již architekti němečtí, aby tento obrovský materiál zpracovali, aby stavební družstva a obce nebyly jen drážděny, nýbrž aby jim byly doopravdy zajištěny úvěry a subvence slíbené v zákonech a nařízeních. (Souhlas na levici.) Rovněž zůstává dosud bez úspěchu naše žádost, aby oddělení to v ministerstvu sociální pece bylo vybudováno, aby všechny agendy v různých ministerstvech, jez se mají zabývati bytovou péčí, byly soustředěny v jednom oddělení, a aby do tohoto oddělení byli přibráni úředníci, kteří se v agendách bytové péče vyznají, ačkoli v tom směru bylo opětně z různých stran zakročeno a učiněny zcela určité návrhy. Potrvají-li tyto poměry dále, nebudou míti úspěchu ani různá ustanovení v těchto stavebních zákonech. Veřejnost by žasla, kdyby se dověděla, kolik bylo třeba intervencí, návštěv a pod., aby se aspoň jedna žádost vyřídila.
Nebude-li tu učiněn pořádek, nepomohou docela nic ani paragrafy o subvenci stavební, o slevách daní a poplatků, jež jsou shrnuty v šesté hlavě. Zcela veřejně vyslovujeme obavu, že při úřadování a způsobu, jak se vyřizují stavební žádosti z obecenstva, bude ztracen i stavební rok 1921. Tak často jsme žádali, aby zákony a nařízení o podpoře stavebního ruchu dostaly se ve známost také německému lidu. To se však stalo dosud v míře naprosto nedostatečné. Tím se stalo, že ustanovení o státních úvěrech stavebním a bytovým družstvům zůstaly neznámy, tak že ony se neodvážily stavěti při nedostupných cenách, při risiku tím méně, když i stát zklamal při opatřování potřebného stavebního úvěru.
Dále musíme žádati, aby při poradách o takových zákonných osnovách, jež mají takový význam pro celý národní a hospodářský život, byla přibrána i německá stavební družstva a německé interesované kruhy k předporadám. (Souhlas na levici.) Kdyby se byly tímto způsobem probraly tyto důležité zákonné předlohy, byla by celá předloha v mnohých bodech dopadla jinak.
Dále musí býti ulehčeno sepisování stavebních žádostí. Bylo by zvláště žádoucno, aby byly výpočty sestaveny jednoduše dle čtverečních metrů zastavené půdy. Poukazuji zde na důležitost a nutnost stavební poradny, která by při přiměřené státní subvenci pomáhala stavebním družstvům, obcím a soukromníkům při náčrtcích stavebních plánů, při vypraveni žádostí dle předpisů, a která by ulehčovala práci úředníkům v ministerstvech. Zvláště budiž poukázáno na přiměřený jednotný typ staveb a jednotlivých stavebních součástí, pokud odpovídá uměleckým požadavkům. Takové poradny stavební je třeba také, aby se při nových stavbách dbalo péče o domácí umění a o umělecké založení. Současně by se musely nové způsoby staveb studovati. Německo na pr. zřídilo učitelský a pokusný ústav pro nové způsoby staveb, a ministr pro péči bytovou vydal k poučení a povzbuzení národa pamětní spis o způsobech náhradních staveb. Aby se stavba bytů podporovati mohla ve velkých rysech a aby k tomu byly státem poskytnuty potřebné prostředky, je nutno, aby byla nejprve zjištěna potřeba bytů v státním území, aby se nepracovalo do vzduchu. To je požadavek velmi důležitý, který by neměl také padnouti pod stůl. V Německu bylo zavedeno v tom směru velmi úspěšné šetření a tam také docíleno skutečně význačných úspěchů v odstraňování nouze bytové. Ve Východním Prusku na př. - napsal jsem si několik číslic - bylo jen ve dvou letech od 1. října 1918 do 1. října 1920 zřízeno 6478 nových bytů, z toho 4021 byt trvalý a 2457 bytů nouzových. Dále bylo 1. října 1920 2059 bytů ve stavbě, a to vše jen v malém Východním Prusku.
Dále vláda dosud neučinila skoro nic, aby opatřila potřebné stavební úvěry, a to by byla vlastně hlavní věc. Ústavy úvěrní, spořitelny, jsou nespravedlivým rozřešením otázky válečných půjček ochromeny. (Souhlas na levici.) Co pomůže konečně přislíbení státních stavebních úvěrů a státních záruk, není-li zajištěn potřebný kapitál do stavby. A tu vláda dosud stavebním družstvům, obcím a soukromníkům velmi málo pomohla. (Německý výkřik: A při novostavbách musí ještě ručiti celé ostatní jmění dotyčné osoby!) Zcela správně! Co konečně pomůže toto přislíbení, nejsou-li potřebné stavební úvěry dány k disposici a to za snesitelný úrok. Jedině spravedlivé řešení otázky válečných půjček mohlo by zde způsobiti obrat. Nový stavební zákon přináší přece některé návrhy Losová výpůjčka má opatřiti na podporu stavebního ruchu jednu miliardu. Chci této hře přáti všechno dobré, avšak jsem přesvědčen, že v širokých kruzích dotud není důvěry k tomuto státu a také k jeho loterii, dokud tento stát nesplnil svých povinností vzhledem k spravedlivému řešení otázky válečných půjček. (Souhlas na levici.) Bohužel, při poradách o válečných půjčkách jen němečtí zástupci lidu poukazovali k tomu, že tímto nespravedlivým řešením bude úplně podkopán úvěr státu uvnitř i na venek. Kéž by jednou se přece uplatnil rozum a kéž by bylo odčiněno toto velké bezpráví a tím i zajištěna hospodářská a finanční síla státu.
V příčině losové půjčky musíme žádati, aby sum odpovídajících klíči obyvatelstva bylo také použito v německém území.
Aby se opatřily potřebné stavební úvěry, bude nutno se dáti ještě na jiné cesty, než jaké předvídá tato předloha zákona. Bylo by třeba zvláště se zmíniti o bance s právem vydávati stavební bankovky; pak spojení s otázkou válečných půjček. Dán podnět také k tomu, aby byly osvobozeny od majetkové dávky ty obnosy, jež do r. 1922 budou prostavěny. Stát najde za tento úbytek jinak dosti náhrady placením daní stavebního průmyslu, úsporami při podpoře nezaměstnaných, zvýšením a podporou celého hospodářského života. Kdyby se byl tento stavební zákon projednával v této sněmovně řádně, klidně a zvolna, jak přísluší jeho významu, kdyby byly bývaly svolány k anketě také interesované kruhy, byl by se již v zákoně mohl vzíti zřetel na tyto důležité body.
Pozdravujeme to, že některá ustanovení staré stavební předlohy byla konečně odstraněna, tak zvláště ustanovení o stavebním diktátoru, jež bylo od všech interesovaných kruhů potíráno nejrozhodnějším způsobem. Neboť jest téměř strašné spojiti v jedné ruce a v jedné osobě takovou moc, a bylo by také úplně nemožno nalézti v Československu takového muže, jenž by byl v jedné osobě současně technikem, živnostníkem, stavebním inženýrem, finančníkem atd. Než se takový muž najde, může tato vládní osnova o stavebním diktátoru ve skříních ministerstva spráchnivěti.
Rovněž proti osnově zákona o stavební povinnosti našly se zcela oprávněné pochyby, jmenovitě se strany Němců, poněvadž se na základě učiněných zkušeností nemůžeme zbaviti obavy, že takového zákona bude využito k hrozně mnohým šikanám a k vydírání. Požadavku, že stát nejprve sám musí předcházeti dobrým příkladem při podpoře stavebního ruchu, bylo ve stavebním zákoně vyhověno potud, že je z losové půjčky zařazena částka 150 milionů na zřízení bytů pro státní zaměstnance. Avšak dovolíme si otázku! Co značí tato částka v poměru k veliké potřebě bytů se strany úředníků a státních zaměstnanců, z nichž mnozí nehledají jen byt, nýbrž také byt jim vyhovující. Při tom nesmí býti přehlédnuto, že stát usídlil své úřady namnoze v soukromých domech, čímž odnímá ve všech místech neobyčejně m noho bytů vlastnímu jejich účelu. V mnohých městech je snad jen budova poštovní a okresní soud majetkem státním, kdežto všecky druhé úřady jsou umístěny v domech soukromých, jež jsou tím odňaty svému vlastnímu účelu. O zabírání vojskem nechci zde ani mluviti.
O bytové nouzi a o bytové péči bylo již mluveno mnoho. Ať se konečně již jednou přikročí k činům. Chceme uznati zlepšení, jež obsahuje tato zákonná osnova naproti druhým vládním osnovám; přejeme si, aby se konečně ve velkých rysech přikročilo k oživení stavebního ruchu. Stát sám odpomoc zjednati nemůže, obce také ne, neboť ty dnes nevědí, jak mají stačiti svým závazkům. Součinností všech súčastněných faktorů: státu, obce, stavebních družstev a soukromníků je myslitelno řešení této důležité a obtížné otázky: Práce a kapitál. Mnohou odpomoc třeba očekávati také od čilé podpory obecně prospěšných stavebních a bytových družstev, jimž však se musí dostati blahovolné podpory a pomoci od státu a rozhodujících činitelů. Cílem zdravé politiky bytové však musí býti zvláště napomáhání soukromé stavební činnosti.
K tomu však musí především býti
zaručena právní jistota v tomto státě. (Souhlas na levici.)
A prostředkem k tomu, aby se tato právní jistota vytvořila,
hlavní podmínkou pro rozkvět veškerého hospodářského života by
bylo spravedlivé zaplacení válečné půjčky, dále spravedlivé zásady
na poli sociálním a hospodářském. Pozdravujeme každé opatření,
jež je způsobilé omeziti nouzi bytovou a jež nás přiblíží našemu
cíli, totiž vytvořiti lidovým vrstvám vlastní útulný domov. V
této zákonné osnově však nalézají se některá ustanovení, jež dávají
podnět k vážným pochybám. Zvláště rozsáhlá zmocnění vlády a jejích
orgánů ve vyvlastnění půdy v prvé kapitole této osnovy zákona
jsou to, od nichž se musíme obávati jmenovitě ve směru národnostním
mnohého znásilnění, jmenovitě za nynějšího vládního systému. (Souhlas
na levici.) Dále jsme toho názoru, že ustanovení třetí kapitoly
nám poskytuje důvod k obavě, že se udržení vázaného hospodářství
stanoví na delší dobu. Právě tak jako řečníci německého parlamentního
svazu v senátě třeba plně uznávajíce zlepšení, jež tato osnova
obsahuje proti předlohám dřívějším, o nichž bylo krátce rozhodnuto,
vyslovili své pochyby a pro tyto pochyby prohlásili, že nemohou
hlasovati pro tuto předlohu, musíme i my v poslanecké sněmovně
zaujmouti totéž stanovisko. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Dále má slovo pan poslanec
Schuster.
Posl. Schuster (německy): Slavná sněmovno! Vrácením tohoto stavebního zákona senátem dostáváme se dnes ještě jednou k možnosti mluviti o předloze zde ve sněmovně poslanců. Chci jménem své frakce ještě jednou co nejostřeji a nejdůrazněji protestovati proti způsobu, jak tento zákon vznikl. Takový důležitý a obsáhlý zákon, tak pronikavého významu a dosahu, měl býti přirozeně vyřízen ve formě zcela jiné a skutečně demokratičtější, než se zde stalo se stavebním zákonem. Zkoumáme-li jednotlivá ustanoveni tohoto stavebního zákona, shledáme sice, že byl učiněn opravdový pokus, aby bylo přivoděno zlepšení poměrů. Zdali se však skutečně dostaví účinky příznivější, to musí dokázati teprve poměry, až zákon nabude účinnosti. V první hlavě o vyvlastnění pozemků stavebních a přidělování jich lze zajisté velmi značný pokrok znamenati proti ustanovením dosavadním. Bylo by si jen přáti, aby při vyvlastňování pozemků přihlíželo se co nejúčelněji především k malým stavebníkům a dále k všeobecně prospěšným družstvům atd. Druhá hlava stavebního zákona obsahuje ustanovení o soudech mzdových a rozhodčích. Musím zde na tomto místě prohlásiti, že se musíme obrátiti co nejrozhodněji a nejostřeji proti těmto mzdovým rozhodčím soudům, poněvadž tyto rozhodčí mzdové soudy snaží se ohrožovati a poškozovati velmi těžce právo dělníků na stávku, určovací právo spolutvůrců mzdových poměrů. Tyto rozhodčí mzdové soudy, vstoupí-li skutečně v účinnost, znemožní za jistých poměrů uzavírání kolektivních smluv, vzájemné ujednání dělníků a zaměstnavatelů, ba je velmi blízké nebezpečí, že zaměstnavatelé pokusí se těchto rozhodčích soudů mzdových použíti k tomu, aby dělnictvo utiskovali, aby je vůbec zbavili možnosti práva určovati mzdy. Prakticky přirozeně tento rozhodčí soud nebude naprosto vydávati účelných rozhodnutí. Bude to skutečně tak, že jedna část bude hlasovati pro, druhá proti návrhu a že konečně rozhodnutí bude vloženo v ruce předsedy. Předseda bude tedy rozhodovati o tom, zda ustanovení smluv mzdových trvají právem čili nic. Budoucnost zajisté nás poučí, zda dělnictvo je ochotno nechati si vzíti tímto rozhodčím soudem právo na stávku. Myslím, že na tomto místě musím prohlásiti, že si dělnictvo, jež si již ve starém Rakousku musilo tvrdě vybojovati právo na stávku, nedá za žádných okolností vzíti tímto rozhodčím soudem své právo k boji. Čistě nemožným paragrafem těchto předpisů o mzdovém rozhodčím soudě je § 16, jenž praví, že rozhodnutí soudu rozhodčího působí potud na smlouvy kolektivní, že takové kolektivní smlouvy, je-li tu výrok soudu rozhodčího, nestanou se po dobu jednoho roku účinnými. Kdo zná poměry na trhu stavebním, práci stavební vůbec, musí přiznati, že je velmi pravděpodobno, že rozhodnutí mzdového rozhodčího soudu, pokud vůbec se mohou prakticky státi účinnými, nepřijdou na dobu jednoho roku ani v úvahu, poněvadž práce se často skončí mnohem dříve, než má takové soudní rozhodnutí účinnost. A byla by to velmi podivná věc, kdyby se poskytlo podnikateli právo, aby směl přenésti rozhodnutí soudu rozhodčího z jednoho pracoviště na druhé, jež snad dle okolností leží v jiné krajině, v jiném okrese, kde vládnou zcela jiné poměry životní a pracovní.
Tento paragraf, i když se stane zákonem, i když se mu bude chtíti propůjčiti právní účinnost, nikdy nesplní svého účele. Znamená jen ztěžování, vyplnění zákona zcela marné, a rozhodně nepřiblíží splnění to, co od něho aspoň doufá zaměstnavatel. Další předpisy, další kapitoly jsou cenové soudy. Cenové soudy mají u nás ještě horší památku z dob válečných. Také tehdy měly tyto cenové soudy v úmyslu v základech působiti snižování cen, ve skutečnosti působily k jejich zvyšování, neučinily nic jiného, než že podporovaly lichváře. (Souhlas na levici). Jsem přesvědčen, že tomu nebude jinak ani u soudů cenových pro hmoty stavební. Především nejsou stejne utvářeny výrobní poměry stavebnin. Průmysl stavebních hmot není ve svém celku průmyslovější ve větších rysech než jest tomu, řekneme, v průmyslu kovovém, v textilnictví nebo v chemickém průmyslu. To se přihází v průmyslu stavebním v nejřidčích případech. Poměry výrobní, náklady svéstojné, liší se často podstatně a je zcela vyloučeno, aby schematickým cenovým soudem bylo za jistých okolností zabráněno stejné lichvě se stavebními hmotami. Řeknu při této příležitosti o určování cen stavebních hmot toto: Trpíme dnes velmi značně tím, že vláda téměř neprodyšně uzavírá hranice vývozu a dovozu stavebních hmot. (Souhlas na levici.) Mohli bychom dostati sem z Německa celé množství stavebnin, poukazuji jen k poměrům slezským, cihly, vápno, jež se dopravují sem nebo odtud ve vzájemné výměně. Naše čedičové lomy dnes nepracují, poněvadž Německo nyní nic tam nepustí, ježto s naší strany nebyly dány žádné kompensace. A tak se touto uzavírací politikou - týče se to všech druhů stavebnin - živnost stavební, stavění samo o sobě znemožňuje, téměř se úplně ochromuje.
Nyní se v nejbližším odstavci mluví potud o financování pro nový stavební zákon, že je řeč o opatření prostředků, losová půjčka, jež má vynésti jednu miliardu, která učiní konec veškerému tomu zlu. Jsem přesvědčen, velectění, že miliarda by mohla naše stavební poměry zmírniti jen velmi malou měrou. Avšak jsem rovněž přesvědčen, že této miliardy, nelze-li ji opatřiti jinou cestou, patrně losovou půjčkou nedosáhneme. Chci se v tomto směru připojiti k řečníku přede mnou. Věci, jež jsme tu zažili v tomto státě s půjčkou válečnou - nepotřebuji se k tomu dále vraceti - berou veškerému obyvatelstvu chuť spolehnouti se na takovou půjčku. Bude to státi těžkou námahu, opatřiti tímto způsobem nutné prostředky. Důležitá kapitola, snad nejdůležitější, jest tak zvaná péče bytová. Musíme zde na tomto místě především klásti důraz a váhu na to, aby se při bytové péči v prvé řadě dbalo staveb malých bytů, bytů pro dělnictvo, bytů pro zaměstnance všeho druhu. Nemáme dnes skutečně nedostatku velkých bytů a lidé, kteří si to mohou popřáti a ti, kteří se nelekají nutných prostředků potřebných, mohou ještě dnes dostati velmi lehko všude byty, jen ubohý chuďas, ať dělník nebo zaměstnanec, pro něho je změna bytu nemožností a nutí-li ho poměry, aby z bytu se vystěhoval, pak téměř nenajde možnosti, jinde si opatřiti přístřeší. Zde nutno co nejenergičtěji zasáhnouti. Ovšem při otázce bytové péče hrají peněžní prostředky důležitou, pronikavou, ba rozhodnou úlohu. Nyní praví se v jednotlivých zákonných opatřeních, že stát poskytne subvence a že převezme záruku při půjčkách hypotečních. Nechci naprosto podceňovati blahovůle vlády a dobrého úmyslu v tomto směru, ale bude jinou otázkou, najdou-li se ovšem lidé, najdou-li se peněžní ústavy, které na záruku státu beze všeho dají k disposici potřebné prostředky zápůjčkou. Myslím, že tu nutno říci, že samozřejmě zárukou samou není nic vykonáno, nýbrž chceme-li bytovou nouzi skutečně a účinně potírati, musí stát sám pečovati o to, aby místo záruky dostala se od státu přímo zápůjčka. Jaké zkušenosti jsme dosud učinili v tomto směru? Ministerstvem sociální péče a také ministerstvem veřejných prací byla, nevím v kolika případech, slíbena a i přiřknuta obcím a jiným korporacím veřejně prospěšným veškera nutná pomoc. Když pak šlo o to, aby se přikročilo činem k stavbě bytových domů, viděli jsme, že korporace, jež chtěly tuto úlohu rozřešiti, nebyly s to ji splniti, poněvadž si nemohly dodnes opatřiti potřebných prostředků přes všechny záruky tohoto státu. Na to nutno za všech okolností poukazovati a zákon, pokud se mu mohou vůbec přiznati dobré vlastnosti, uskuteční tyto dobré vlastnosti jen tehdy, stanou-li se skutečně takové změny, aby přinesly pomoc.
Chtěl bych nyní ještě něco říci o podpoře prozatímních staveb. Podpora prozatímních staveb obsahuje, - takový mám pocit, - ústupek majetným třídám, tím chtějí se majetné třídy podporovati, majetným třídám chce se učiniti stavební zákon přijatelným a tím způsobem jim umožniti, aby se rozhodly i se své strany věnovati samotnému hnutí stavební činnosti trochu více prostředků, než se děje nyní soukromně.
Ještě také slovo o zamýšlených změnách stavebního řádu. Zajisté nelze popírati, že nynější ustanovení stavebního řádu jsou zastaralá, že již neodpovídají ani potřebám ani poměrům, avšak v těchto zákonných předpisech, jež jsou zde sepsány, jest hrozivé nebezpečí, že bude stavební řád obcházen, zvláště poskytnou-li se výhody soukromníkům, že obcházení může býti použito k tomu, aby bytové poměry byly ještě více zhoršeny, než je tomu již dnes. To je věc velmi nebezpečná. A bylo by bývalo mnohem rozumnější a lepší, vytvořiti místo obcházejícího zákona stavební řád přizpůsobený poměrům, jinak může se požehnání vzešlé z obcházení stavebního řádu státi po případě kletbou pro ty, kteří se nastěhují do takových bytů, které byly zřízeny na základě změny stavebních řádů. V celku vzato, byl by snad zákon dopadl příznivěji a praktičtěji, kdyby k němu, jak jsem se již na počátku zmínil, nebylo došlo takovým způsobem, proti němuž jsme zde přirozeně již jednou protestovali co nejrozhodněji a kterýžto protest zde dnes opakuji.
Chceme nyní vyčkati, zdali tento zákon, až dostane sankci, až se bude prováděti, splní i to, co se od něho doufá. Myslím, že budou-li s tímto zákonem spojeny i potřebné prostředky, bude-li vážná snaha dáti k disposici potřebné materielní prostředky, že možná bude moci býti přivoděna úleva a zmírnění poměrů, nebudou-li však nutné prostředky opatřeny, pak zůstane tento zákon jako tak mnohých sto jiných v tomto státě, zákonem na papíře, zůstane zákonem, na nějž se nikdo neohlíží a o nějž se nikdo nestará.
My, jako sociální demokraté, neobracíme
se proti tomuto zákonu, pokud nesměřuje proti zájmům dělnictva,
poněvadž tu není nic lepšího, ačkoli část ustanovení obsahuje
těžké škody. Jakmile však obrátí se proti zájmům dělnictva, dovedeme
se proti němu postaviti na obranu způsobem nejenergičtějším. (Souhlas
a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Slovo má dále pan posl.
Kostka.
Posl. Kostka (německy): Velectění přítomní a nepřítomní! (Veselost.) Chtěl bych nejprve, když je shromáždění tak četně navštíveno a věcné momenty proto přicházejí méně v úvahu, mluviti o něčem formálním. Musím vysloviti s tohoto místa své politování, že slavná sněmovna a také slavný výbor, který se touto věcí obíral, skutečně jednal při této příležitosti se senátem jako se "senatoriem". Je to jistě naprosto nedůstojné jednání, jež jsme zde připustili vůči zákonodárné korporaci, a považuji za svou povinnost, aby se na tomto místě proti tomu protestovalo. Před měsícem dostali jsme jen tři hodiny času, abychom se ve výboru zabývali touto vysoce důležitou zákonnou předlohou. Zatím se patrně počasí pro stavbu poněkud zhoršilo a senátu se poskytlo času, aby se touto otázkou zabýval skoro měsíc. Učinil tak naprosto věcně a nyní se zde dovídá o nedůstojném osudu, že se přes jeho porady přešlo prostě k dennímu pořadu. Považuji to za zločin na parlamentarismu, nakládá-li se takovým způsobem s ústavním zařízením. Bylo by bývalo možno, aniž by naléhavost záležitosti utrpěla újmy, vyříditi věc způsobem nejsvědomitějším a v době nejkratší, když by se byl ustavil společný výbor, který by byl mohl promluviti v krátké lhůtě, snad v 48 hodinách, ještě jednou o nejdůležitějších otázkách a jistě se i dohodnouti se členy senátu o § 40, jemuž, jak jsem slyšel, výbor hlavně odporoval.