Předseda (zvoní): Prosím o klid. Přerušuji projednávání této naléhavé interpelace v dohodě s poradou pánů předsedů klubovních, kteří se usnesli, aby po 8. hodině bylo přerušeno projednávání starých interpelací ve smyslu přiznané priority.
Teď přistupuji po rozhodnutí konference pánů předsedů klubovních k
hlasování o naléhavých interpelacích, jež tiskem rozdány byly průběhem předešlé schůze.
Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Žádám pana tajemníka, aby přečetl
jednak záhlaví, jednak petit prvé naléhavé interpelace totiž naléhavé
interpelace pánů poslanců Blažka, Skaláka a soudr.
na předsedu vlády a ministra vnitra o náhradě postiženým střelbou
dne 14. prosince 1920 v Mostě.
Zástupce sněm. tajem. Nebuška (čte):
Naléhavá interpelace posl. Blažka, Skaláka a soudr. předsedovi vlády a ministru vnitra o urychleném poskytnutí náhrady pozůstalým po usmrcených, náhrady za umělé údy a náhrady bolestného a ušlého výdělku za dobu léčení všem postiženým střelbou četnictva a vojska při událostech 14. prosince 1920 v Mostě (tisk 2507).
Petit zní (čte): "Co
hodlá pan ministersky předseda a ministr vnitra učiniti, aby s
urychlením poskytla se náhrada pozůstalým za usmrcené živitele,
náhrada za umělé údy a náhrada bolestného a ušlého výdělku za
dobu léčení všem postiženým střelbou četnictva a vojska při událostech
dne 14. prosince 1920 v Mostě."
Předseda (zvoní): Podle § 69 našeho jednacího řádu máme rozhodnouti při naléhavé interpelaci o otázce, zda a kdy je o naléhavé interpelaci zahájiti rozpravu. Mám zde návrh této věci se týkající: "Navrhujeme okamžité zahájení rozpravy o naléhavé interpelaci o odškodnění obětem střelby v Mostě." Jiný návrh pokud se týče doby, kdy má zahájena býti debata, mi učiněn nebyl. Dám tedy hlasovati o návrhu tak, jak mi byl podán.
Kdo tedy souhlasí, aby zahájena byla okamžitá rozprava o naléhavé interpelaci o odškodnění obětem střelby v Mostě, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Rozprava o této naléhavé interpelaci, a to aby byla ihned provedena, byla usnesena.
Přistoupíme k debatě. (Hlasy: To není možno, vždyť pilnost nebyla přiznána!)
Páni hlasovali pro okamžité zahájení debaty, tedy debata bude okamžitě zahájena.
Uděluji slovo panu posl. Blažkovi,
který jest v této věci přihlášen ku slovu.
Posl. Blažek: Paní a pánové! Klub komunistických poslanců předložil k pilnému projednání naléhavou interpelaci o poskytnutí náhrady pozůstalým po usmrcených, dále náhradu za umělé údy, náhradu bolestného a ušlého výdělku za dobu léčení všem postiženým střelbou četnictva a vojska při tragických událostech loňského roku 14. prosince v Mostě se odehravších.
Praha, Most v Čechách a Vráble na Slovensku jsou jména, která vyslovuje revoluční československý proletariát se zatajeným dechem a se slzami v očích. Tato jména zůstanou proletariátu navždy nezapomenutelnými, neboť hlásají, že byla nevinně prolita krev drahocenná, krev bojovníků a dělníků za sociální spravedlnost v této demokratické republice humanisty Masaryka. K těmto jménům pojí se na jedné straně památka hrdinů a mučedníků revolučního proletariátu v Československu a na straně druhé hanba surového a brutálního vládního režimu, nastoleného sociálními oportunisty za souhlasu všech vládních a měšťanských stran.
Tato koalice utvořivší hradní mír nese před nově tvořícími se dějinami naší republiky plnou a těžkou zodpovědnost. Od světové války, která - jak dobře řekl roku 1911 v delegacích dr. Soukup "bude také příští velkou světovou revolucí a školou revoluce," vidíme, jak přímo živelní silou projevují se sociální bouřlivá a hospodářská hnutí ve všech státech a jak ve všech státech praskají a lámou se staré, nespravedlivé, spuchřelé třídní společenské kapitalistické řády. Tato bouřlivá hnutí malého lidu, jenž volá po demokracii hospodářské, jenž volá po nových komunistických řádech, tato hnutí zvěstují nám nové příští lidstva. I u nás vleče se krise, která v přítomné době projevuje se rozvratem hospodářským, armádou nezaměstnaných, drahotou životních potřeb a státním malomocenstvím. Prosincové hnutí, jak je soudně prokázáno, vyprovokováno bylo držiteli moci v tomto státě a násilnostmi v Lidovém domě. Prosincové hnutí není činem jednotlivců, nýbrž je spontánním počátečním projevem proletářských mas českého lidu. Revoluční proletariát v Československu nepředstavuje si "osvobození" a "samostatnost" tak, aby moc z rukou cizích utlačovatelů dána a převáděna byla do rukou bezohledných, tvrdých a ještě nenasytnějších vlasteneckých kapitalistů domácích, kteří jsou vasaly mezinárodního kapitálu dohodového. Tak si náš malý zemědělský lid, náš dělník, malý živnostník a úředník nepředstavoval své osvobození. Všichni naši malí lidé pevně věřili, že proveden bude program naší zahraniční revoluce a skutkem že stane se historická Masarykova, Benešova a Štefanikova proklamace pařížská z 18. října 1918, ta proklamace, která mluví o svobodném a pokrokovém státě, proklamace, která mluví o milici, o zrušení šlechtických výsad s vyvlastněním velkostatků, o naprosté svobodě slova, tisku a práva shromažďovacího. Všichni malí lidé této republiky věřili dále v programová prohlášení našich tří vlád o sociálních reformách, o socialisaci dolů a socialisaci velkého majetku. Avšak proletariát v Československé republice viděl, jak 2 roky soustavně utužují se kapitalistické řády v tomto státě, v této republice, že důležité otázky sociální parlament neřeší a že i u nás uplatňují se tendence, sanovati poválečné hospodářství na účet širokých vrstev lidových snížením a zhoršením jejich životní úrovně. Z této dusné atmosféry stoupající drahoty, rostoucí nezaměstnanosti, neomezené a nedostatečně stíhané lichvy propuká u nás po prvé mocné lidové hnutí, spontánní hnutí v květnu, které směřuje proti lichvě, jíž pracující lid trpí, hnutí jako ochrana proti příšeře bídy, zoufalství a katastrofy, která se na pracující vrstvy řítí.
Vládní kruhy, sociální patrioté, strany měšťanské nedbaly hlasu toho nešťastného českého, slovenského, maďarského a polského lidu, který těžce v této republice žije. Atmosféra se však stává postupně dusnější, roste však současně také v dělnictvu socialistickém mohutný proud a s ním mohutný odboj proti kapitalistickému státu a v dělnictvu ozývá se sesílené volání po státě socialistickém v duchu zahraniční revoluce a vzniká hnutí, které si přeje stát socialistický, stát s demokracii proletářskou, jako s demokracií nejširší.
Pánové, události prosincové z loňského roku zaznamenávají veliké lidové hnutí, v němž šlo o vůli a akci mas, o zavedení dělnických rad závodních, což se dálo při uvědomělosti dělnictva za vzorného pořádku. Četnictvo, vojsko a mrtvoly poctivých dělníků, zrušení porotních soudů, velezrádné procesy s třídními rozsudky, toť odpověď a současně výsměch naší zahraniční revoluci a pařížské proklamaci Masarykově. Pánové a dámy! Máme sice zákon o poskytnutí náhrad za nezaviněnou vazbu, avšak žádným soudem ani v jediném případě nebyla tato náhrada přiznána. Máme také republikánský zákon, který dává soudu právo povoliti odsouzenému podmínečný odklad trestu, avšak není nám znám ani jediný případ povolení, naopak odklad vykonání trestu se nepovoluje s odkazem na vyšší zájem státu. Máme zákon o náhradě obětem a pozůstalým, avšak přes bídu, pánové a dámy, přes bídu rostoucí v těchto rodinách, které ztratily živitele, zdraví a údy, přes to, že uplynula řada měsíců, vláda nespěchá tuto bídu zmírniti, nespěchá usušiti slzy nevinných vdov a sirotků, a proto žádáme, aby vláda ve všech případech konala svou povinnost, aby povinnost tuto konala urychleně a poskytla náhrady všem postiženým v loňských prosincových událostech.
Páni a paní! Dovolte mi, abych vzpomenul s tohoto místa 14. prosince loňského roku, abych vzpomenul toho dojmu, jaký způsobila zpráva ve sněmovně o tom, že teče v Mostě krev, že se v Mostě střílí. V prvé chvíli, jak se dovedu pamatovati, bylo ohromné vzrušení, vzrušení lidské, které však brzy na to, poněvadž šlo o komunisty, ochablo, a my viděli, že se našly v této sněmovně socialistické strany, které přes to, že tekla krev dělnická a že tekla nevinně, odhlasovaly vládě úřednické důvěru, že se nepostavily tak, jak socialistické jejich stanovisko kázalo. Dnes chci konstatovati prokázanou vinu a neschopnost státních orgánů, které podle mého vyšetření zavinily tragické, krvavé události loňského roku v Mostě. Vedle mne vyšetřoval tyto věci také posl. Novák a já dovolím si z jeho článku, který napsal v "Právu Lidu" dne 22. prosince 1920, konstatovati toto:
Poslanec ; po svém šetření napsal: "V sobotu 11. prosince konal se v Mostě tábor lidu a skončil klidně." Podotýkám, že na tomto táboru mluvil jsem já, že j sem na něm sám referoval a že "Severočeský dělník", jehož zodpovědným redaktorem je posl. Brožík, tehdy referoval naprosto lhavým, tendenčním způsobem. Poslanec Novák napsal dále: "V neděli a v pondělí konaly se různé porady" - výslovně podotkl - "klid do té doby nebyl nikde porušen. (Slyšte, slyšte!) V úterý dopoledne byl dán rozkaz zatknout akční výbor - ne revoluční výbor, jak chtěla nám namluviti vláda a který tou dobou byl v měcholupské pivnici. Zatčení akčního výboru vyvolalo rozruch v dělnictvu. Zástup asi 600 lidí odebral se před budovu okresního hejtmanství. Dělnictvo nemělo žádného vedení" - píše posl. Novák, - "část dělníků, deputace, odebrala se nerušeně do budovy a, přijata byla komisařem Holičem a přednesla žádost, aby členové akčního výboru byli ihned propuštěni."
Posl. Novák vyšetřil, že chování jejich bylo naprosto klidné a nijak nebezpečné. Okresní komisař Holič také klidně ujistil žadatele, že přání jejich oznámí nadřízeným úřadům, že sám rozhodovati nemůže a že za 10 minut dostanou odpověď.
Posl. Novák potvrzuje: "Deputace opustila v klidu úřad. Nyní okresní hejtman dal rozkaz k vyklizení náměstí. Zástup ustupoval směrem do přilehlých ulic. Pojednou dáno prý heslo, že vojáci nebudou stříleti, a dav se postavil proti ozbrojené moci, přirozeně s holýma rukama. Jen někteří měli hole nahoře. Legionář tehdy ještě neznámý, Kořán, vytrhl nejblíže stojícímu vojínu pušku a vystřelil k řadě vojínů a tím se stala situace vážnou!"
Posl. Novák píše dále, že bylo povoláno další vojsko, že vojsko začalo stříleti do lidu, že padlo asi 50 ran, 5 mrtvých a 22 raněných zůstalo na dlažbě a že řada raněných jest ze zadu, tedy při útěku.
V resumé svého článku píše posl. Novák: "Nemusilo dojíti k tak smutným koncům. Klidné chování se početně silné deputace v budově hejtmanství a také klidný odchod z budovy napovídá, že snad stačilo budovu vojskem chrániti, zvláště když celý pluk vojska měly úřady k ochraně. Zdá se mi, že velení ztratilo hlavu a že nedovedlo již podřízené mužstvo ovládati. Já sám měl jsem příležitost býti přítomen procesu, který se vedl s legionářem Kořánem. Legionář Kořán, jak bylo konstatováno, nepatřil k žádné politické straně. On byl legionářem a ve vzrušení, nedávno se vrátil z ciziny, podlehl sugesci, uchopil pušku a vystřelil, nikoho však nezranil. Tedy pravím, nebyl příslušníkem žádné politické strany a dostal u soudu jen dva roky. Teprve na odvolání státního zástupce dostal o rok více."
Já, vážení pánové a dámy, chci k této věci říci několik slov. Předpokládám, že nejen vláda vykoná svou povinnost k nevinným obětem, nýbrž že i socialisté a všechny politické strany, když mohou nyní z odstupu události prosincové nestranně posuzovati, vykonají svou povinnost a přinutí vládu, aby rychle nahradila všem, kteří jsou v té těžké situaci, škody, které utrpěli.
A, pánové, ku konci dovoluji si
dva citáty. Pan posl. dr. Matoušek, když jednalo se o zabrání
stavovského divadla, řekl v anketě 11. února 1921, že "3
dny po převratu sesazoval presidenta zemského soudu a přece nebyl
dosud žalován pro § 81 trestního zákona." A pánové, posl.
dr. Matoušek řekl také, "že rozpětí dvou let od převratu
není překážkou revoluce a že připouští revoluční akty, třeba opožděné,
když vláda nekoná svou povinnost." A já, pánové konstatuji,
že vláda nejedná, že všechny tři dosavadní vlády nevykonaly svou
povinnost, že neprovedly to, co stojí v proklamaci presidenta
Masaryka, že neprovedly to, co stálo v programu jednotlivých
vlád o socialisaci. A, pánové, dejte si vy, příslušníci jednotlivých
politických stran, ruku na srdce. Do řad našich vlastenců cituji
slova exulanta Komenského: "Umění vlády má býti moudrost,
nikoliv žalář a provaz pro lidi jiného přesvědčení. Všichni se
můžeme dobře míti na této zemi, jen jest třeba spravedlivého rozdělení
všech výrobků této země. Kdyby vlády byly skutečně spravedlivé,
nebylo by mezi námi žebráků, nebylo by mezi námi utlačovaných
ani ponížených." (Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání této naléhavé interpelace a, nebude-li proti tomu námitek, dám hlasovati o zbývajících naléhavých interpelacích, jež byly v předešlé schůzi tiskem rozdány. (Námitky nebyly.)
Není námitek. Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
V předešlé schůzi rozdána byla
dále naléhavá interpelace pánů poslanců Skaláka, Roučka,
Skaunicové a soudruhů k celé vládě, týkající se plánovitého
pronásledování dělnického hnutí v Československu. Žádám, aby záhlaví
i petit této naléhavé interpelace byly sděleny.
Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte):
Naléhavá interpelace posl. Skaláka, Roučka, Skaunicové a soudruhů celé vládě o plánovitém pronásledování dělnického hnutí v Československu (tisk 2495).
Petit zní (čte):
"Podepsaní se táží:
Jest vláda ochotna provésti následující:
1. Propustiti ihned všechny pro hnutí prosincové a v jiných politických procesech před výjimečnými soudy odsouzené občany,
2. zrušiti na Slovensku výjimečná opatření,
3. zrušiti censuru a uznávati plnou svobodu tisku,
4. zrušiti trest smrti."
Předseda: Budeme tedy hlasovati o zahájení rozpravy o této interpelaci. Pokud se týče doby, kdy má býti rozprava provedena, je zde návrh p. posl. Hakena a soudr. tohoto znění: "Navrhujeme, aby o naléhavé interpelaci strany komunistické o propuštění vězňů pro prosincové události byla ihned zahájena debata." Jiného návrhu zase zde nemám.
Upozorňuji, kdyby bylo učiněno usnesení, aby rozprava byla zahájena ihned, poněvadž totéž usnesení bylo učiněno při jiné interpelaci, že by vlastně bylo znemožněno, aby rozprava ihned byla provedena při této interpelaci. Tedy prosím, abych vyložil snad tento návrh v tom smyslu, aby byla debata provedena až po debatě, která byla právě teď zahájena.
Nebudu-li míti jiného návrhu,
tedy dám hlasovati o tomto návrhu. (Posl. Zeminová: Navrhuji
rozděleně hlasování! - Hlásí se posl. Skalák.) Pan
kol. Skalák si přeje slovo.
Posl. Skalák: Navrhuji,
aby debata tato byla navázána na debatu mosteckou.
Předseda: Tedy, aby návrh zněl v tom smyslu:
"Budiž zahájena debata až po absolvování debaty o interpelaci, týkající se náhrady mosteckým. (Posl. Skalák: Souhlasím.)
Posl. Zeminová žádá rozdělené hlasování o této věci. (Posl. Zeminová: Předchozí prohlášení nám stačí!)
Dám tedy hlasovati o zahájení rozpravy v tomto smyslu: "Budiž zahájena debata o naléhavé interpelaci strany komunistické o propuštění vězňů pro prosincové události, a to po absolvování debaty o naléhavé interpelaci, týkající se náhrady mosteckým."
Kdo se zahájením rozpravy v tomto smyslu souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se. - Výkřiky komunistických poslanců.)
To je většina, návrh na zahájení rozpravy, a to po rozpravě o událostech v Mostě byl přijat. (Hluk.)
Prosím o klid.
Dále je nám rozhodnouti... (Výkřiky.) Pánové, je 1/29, myslím, že všichni páni též mají zájem o to při atmosféře v této sněmovně, aby se zbytečně jednání neprodlužovalo. Je nám rozhodnouti o naléhavé interpelaci posl. Johanise, Brodeckého a soudr. na celou vládu o stávce bankovního úřednictva a zřízenectva (tisk 2499). V téže věci je zde podána naléhavá interpelace posl. Schäfera, dr. Czecha, Hirsche, Pohla, Palme, Kirpalové a druhů na předsedu vlády a ministra financí o zasahování bankovního úřadu do stávky bankovních úředníků (tisk 2524).
Poněvadž tyto dvě naléhavé interpelace spolu souvisí, mám za to, že o zahájení rozpravy o obou těchto naléhavých interpelacích mohl bych dáti hlasovati najednou.
Jsou snad námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Posl. Bubník: Byla podána ještě třetí interpelace v této záležitosti a bylo by dobře, aby byly všecky tři interpelace předmětem jednání!)
Poněvadž třetí interpelace rozdána byla tiskem teprve průběhem dnešní schůze a poněvadž rozhodnutím presidia, s nímž souhlasila také konference předsedů klubovních, má býti vykládán příslušný odstavec našeho jednacího řádu, týkající se naléhavých interpelací, v tom smyslu, že o naléhavých interpelacích má býti rozhodováno tím způsobem, že interpelace rozdané před plenární schůzí mají býti projednány na konci té schůze, před níž byly rozdány, interpelace pak. které byly rozdány mezi schůzí, mají býti předmětem rozhodování teprve ve schůzi následující, nemohu přání pana poslance Bubníka vyhověti.
Byl mi podán návrh, týkající se obou těchto interpelací (čte): "Navrhujeme, aby rozprava o naléhavé interpelaci tisk 2499 a 2524" - to jsou obě interpelace, které právě byly sděleny a týkají se stávky bankovního úřednictva - "zahájena byla, jakmile bude skončena rozprava o obou naléhavých interpelacích tisk 2495 a 2507", to jsou obě interpelace, jímž byla přiznána pilnost, resp. o nichž bylo usneseno, aby se zahájila debata.
Nebude-li námitek, dám hlasovati současně na přiznání debaty, jakož i o době, kdy debata má býti provedena. (Posl. Knirsch hlásí se o slovo.)
Má pan kolega námitku?
Posl. Knirsch (německy):
Ano.
Předseda: Pan
kolega Knirsch.
Poslanec Knirsch (německy):
Podle mého názoru nestrpí záležitost stávky bankovních úředníků
takového průtahu. Podle návrhu pana předsedy má býti provedena
rozprava o této interpelaci teprve, když by byla vyřízena
debata o obou předcházejících návrzích, což by mohlo při využití
řečnické doby trvati do nedozírna, čimž by byl účel rozpravy zmařen.
Navrhuji proto, aby i tato interpelace byla projednávána ihned.
Předseda: Jelikož byl podán v této věci návrh, odchylující se v otázce časové, kdy totiž má býti rozprava zahájena, dám hlasovati odděleně: nejprve o přiznání rozpravy a potom dám hlasovati o návrhu p. posl. Knirsche; a poněvadž je to protinávrh, dám o něm hlasovati jako o návrhu prvním a potom o návrhu obou navrhovatelů těchto obou interpelací.
Kdo tedy souhlasí, aby o naléhavých interpelacích, týkajících se stávky bankovního úřednictva, byla zahájena rozprava, prosím, aby povstal. (Děje se. - Výkřiky.)
To je většina. Rozprava o těchto dvou interpelacích byla usnesena.
Teď budeme hlasovati o návrhu pana posl. Knirsche, aby rozprava zahájena byla ihned, ale upozorňuji, že jest nemožno, aby byla ihned zahájena, prostě proto, poněvadž v debatě, která měla toto časové určení "ihned," vlastně se nacházíme, a tedy obsahuje to v sobě protismysl. Dám o návrhu tomto hlasovati, neodvolá-li jej pan posl. Knirsch. (Poslanec Knirsch [německy]: Ne!)
Kdo tedy souhlasí, aby debata o těchto dvou interpelacích byla provedena ihned, prosím, aby povstal. (Děje se.)
Prosím, poněvadž nemohu konstatovati, jakým počtem hlasů bylo rozhodnuto, žádám pana zapisovatele Bradáče, aby sečetl dva pravé úseky, pana zapisovatele Špatného dva střední úseky a pana zapisovatele dr. Markoviče dva levé úseky. (Děje se.)
(Po sdělení výsledku sčítání:)
Návrh na okamžité zahájení rozpravy byl zamítnut 109 proti 81 hlasům.
Teď dám hlasovati o druhém návrhu, aby totiž zahájena byla rozprava po absolvování rozpravy o dvou naléhavých interpelacích, týkajících se jednak věcí v Mostě, jednak pronásledování dělnického hnutí.
Kdo souhlasí, aby rozprava o těchto 2 interpelacích byla zahájena až po absolvování rozpravy o naléhavých interpelacích, týkajících se Mostu a vězňů, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Toto časové určení bylo přijato.
Je nám dále rozhodnouti o naléhavé
interpelaci pp. posl. dr. Schollicha, Pittingera
a druhů... (Hluk.)
Předseda (zvoní):
... pane poslanče Roudnický,
prosím o klid. Je nám rozhodnouti o naléhavé interpelaci pánů
posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila,
Simma, dr. Kafky a druhů na vládu o německé soukromé
škole v České Třebové. Žádám, aby záhlaví, jakož i petit byly
přečteny.
Zástupce sněm. tajem. Nebuška (čte):
Naléhavá interpelace posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů vládě o násilí spáchaném na německé soukromé škole v České Třebové (tisk 2503).
Petit zní (čte):
"Podepsaní podávají proto se zřetelem na tato fakta dotaz:
1. Jak ospravedlní vláda postup samosprávných orgánů města České Třebové?
2. Jak ospravedlní vláda nečinnost příslušných odborových ministerstev, která byla žádána o pomoc a do dneška ničeho nezařídila, aby obnovila porušená práva?
3. Je-li vláda ochotna přísně zakročiti proti liknavým státním činitelům, zvláště vzhledem k ústavě Československé republiky a ke smlouvě ze dne 10. září 1919, a povolati je k odpovědnosti?
4. Je vláda ochotna ihned užíti
exekučního práva, jež podle zákona má, a přikázati budovu německé
soukromé školy v České Třebové bez prodlení jejímu původnímu účelu?"
Předseda (zvoní): Při této naléhavé interpelaci nebyl mi podán žádný návrh, kdy má býti zahájena rozprava. Mohl bych tedy dáti hlasovati pouze o tom, zda má býti debata zahájena. Návrhu na časové určení nemám. (Hlásí se posl. dr. Hanreich.)
Pan posl. dr. Hanreich
má slovo.
Posl. dr. Hanreich (německy):
Navrhuji, aby rozprava o tomto předmětu provedena byla po
skončení rozpravy o naléhavých interpelacích, které jsme odhlasovali.
Předseda: Dám tedy hlasovati-návrh na oddělené hlasování učiněn nebyl - o této věci tímto způsobem: Budiž zahájena rozprava o naléhavé interpelaci pánů poslanců dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů na vládu o německé soukromé škole v Čes. Třebové, a to po absolvování rozprav o naléhavých interpelacích, jez právě byly usneseny.
Kdo souhlasí s přiznáním rozpravy v tomto smyslu, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina. Rozprava o této věci byla odmítnuta. (Výkřiky něm. poslanců. Posl. dr. Hanreich tluče na stolek.)
Pana posl. dr. Hanreicha volám k pořádku.
Zbývá nám rozhodnouti o naléhavé interpelaci posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů na celou vládu o provádění zákona z 3. března 1921 o staropensistech.
Žádám sdělení této interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Naléhavá interpelace posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů vládě o provádění zákona ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n. (tisk 2531).
Petit zní (čte):
"Podepsaní táží se tedy vlády:
1. Čím může vláda ospravedlniti, že dosud nevydala prováděcího nařízení k zákonu ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a nař.?
2. Jest vláda ochotna neprodleně
vydati toto prováděcí nařízení?
Předseda: Dám hlasovati o zahájení rozpravy o této naléhavé interpelaci, k níž byl podán také návrh, pokud se týče doby, kdy má býti zahájena, a ten zní, aby rozprava zahájena byla ihned, jakmile bude skončena rozprava o naléhavých interpelacích, které právě teď byly usneseny.
Kdo souhlasí tedy s tím, aby zahájena byla rozprava o naléhavé interpelaci pánů posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a soudr. o provedení zákona o staropensistech s tím časovým určením, jež jsem právě sdělil, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh jest přijat.
Teď ještě, než přikročím k ukončení schůze, mám dáti rozhodnouti o návrhu posl. Křepka, aby zahájena byla rozprava o odpovědi ministra zahraničních věcí (tisk 2520) na interpelaci, posl. Křepka, dr. Lodgmana a soudr., o pamětním spise, předloženém roku 1919 mírové konferenci, pojednávajícím o problému Němců v Čechách (tisk 1047).
Pan posl. Křepek navrhuje, aby o této odpovědi pana ministra zahraničí byla zahájena rozprava ihned.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, aby o odpovědi pana ministra zahraničí na interpelaci pánů posl. Křepka, dr. Lodgmana a soudr. byla ihned zahájena rozprava, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Přikročím k ukončení schůze, ale sdělím dříve některé presidiálie.
Churavostí omlouvá se na schůzi dnešní a příští posl. Jan Černý (soc. dem.).
Dovolenou na zítřek z důvodů rodinných uděluji posl. Jančekovi.
Poslanecký klub strany republikánské žádá o udělení dovolené ze zdravotních důvodů do konce letního zasedání posl. dr. Šrobárovi.
Kdo souhlasí s udělením této dovolené, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Dovolená žádaná jest udělena.
Byly provedeny některé změny ve
výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub čsl. socialistů vysílá do výboru ústavního za posl. dr. Uhlíře posl. dr. Patejdla, do výboru zemědělského za posl. Drobného posl. dr. Vrbenského.