Další stížnost poplatnictva týkala se dosud platných ustanovení o vrácení daně, kde sice poplatníku bylo zaručeno právo, aby dostal daň vrácenou při vývozu, ale nikde nebylo stanoveno právo s tou podmínkou, že předloží průkaz o tom, ze daň byla dříve zaplacena, nikde nebyla stanovena povinnost toho, od koho on zboží převzal, poněvadž ten musil zaplatit novému nabyvateli, který takový doklad předloží. To jest v zákoně nyní jasně vyjádřeno a bude to jistě zjednodušením celé procedury při vrácení daní.
Velmi mnoho bylo si stěžováno poplatnictvem, zejména poplatnictvem, které platilo daň přepychovou, na to, že jest příliš zatěžováno vedením předepsaných zápisníků a daňových knih, kromě knih specielních pro daň přepychovou, také všeobecným daňovým záznamem a že je to v jejich výkonnosti, v jejich povolání velmi značně zdržuje a ochromuje. A k tomu ještě přicházela velmi odůvodněná stížnost na to, že se zdaňováním většiny předmětů, jejichž dodávky jsou podrobeny dani přepychové, v drobném obchodě jest procedura velmi obtížná. Ale při tom měla také státní správa finanční velmi špatné zkušenosti, poněvadž došla ku přesvědčení, že právě tímto způsobem zdaňování, resp. vybírání daně přepychové přichází velmi značně ke škodě, neboť na této cestě mohly se velmi snadno prováděti velmi různé manipulace, jimiž státu unikal poměrně velmi značný příjem.
Také při dovozu předmětů, jichž dodávky z ciziny podléhají přepychové dani, byly velmi často stížnosti do toho, že při stěhování se z ciziny anebo při přijíždění cizinců do naší republiky jest tu velmi komplikovaná procedura, která byla dosud usnadněna tím, že bylo jaksi liberálně v tom postupováno, ač nebylo zákonného podkladu pro jednoduché osvobození od povinnosti platiti přepychovou daň v těchto případech.
V tom odstraňuje zákon nevýhody dosavadního stavu a odstraňuje také ještě jednu další nevýhodu, která spočívala v tom, že řízení při snížení daně přepychové na všeobecnou daň v takových případech, kde bylo žádáno určité vysvědčení a osvědčení, bylo poněkud komplikováno, kdežto dnes podle osnovy zákona má ministerstvo financí možnost od některých předpisů v případech, kde to uzná za potřebné, upustiti anebo je zjednodušiti takovým způsobem, aby ne bylo tu tolik závad a těžkopádností. Ale kromě toho, že osnova zákona přináší od stranění těchto stížností poplatnictva, přináší také i určité výhody proti dosavadnímu stavu. Tak zejména je to v takových případech, kde poplatník je nucen dodávati některé zboží a nemá možnosti tak, jako zákon ve všech jiných případech to připouští, daň připadající z toho přesunouti na nabyvatele. To je zejména v poměrech zemědělských velmi často se objevující zjev, že majitel podniku zemědělského dodává svému předchůdci, ať již rodičům nebo předchůdci docela z cizích řad, naturální výměnek a podle dosavadního znění zákona byl povinen platiti z tohoto naturálního výměnku daň z obratu. Ustanovení § 1 osnovy zákona odstraňuje i tuto nesrovnalost, která konečně také by byla nesrovnalostí i v tom případě, kdyby příjemce tohoto naturálního výměnku byl nucen ve smyslu § 12 osnovy zaplatiti daň, totiž ji nahraditi dodavateli, a stavěla by výměnkáře, který požívá naturálního výměnku, do značných nevýhod oproti výměnkáři, který požívá výměnku peněžitého a daň povinen platiti není. Dále zavádí zákon osvobození některých výkonů samosprávných svazků, zejména obcí a jmenuje na příklad výkony jatečné, ze kterých podle dosavadního zákona byly obce povinny daň platiti, dále dodávky plynu, elektrického proudu pro veřejné osvětlení.
V původní předložené osnově novely bylo sice obmýšleno osvobození veškerých dodávek plynu a elektrického proudu, prováděných veřejnoprávními svazky, od daně z obratu, ale při projednávání došel výbor k přesvědčení, že nebylo by to spravedlivé z toho důvodu, že jednak nebylo by tu záruky, že touto sníženou daní, dnes jednoprocentní, skutečně by poklesly ceny těchto předmětů všeobecně, a za druhé, že by to bylo potom jen jednostranné zvýhodnění těch vrstev obyvatelstva, které žijí v takových obcích, kde již stejně značných výhod požívají oproti těm, které musejí si k témuž účelu na př. k osvětlování a k pohánění strojů opatřiti jiné látky, které od daně z obratu osvobozeny nejsou, na př. líh, benzín, petrolej, naftu a pod. Bylo by proto toto zvýhodnění jednostranným.
Další usnadnění proti stávajícímu stavu přináší novela v tom, že při dodávkách mezi různými podniky téhož podnikatele je zvýšen obnos, který je prost daně, ze stávajících 10 tisíc na 50 tisíc a že tímto způsobem je mírná koncentrace menších podniků usnadněna. Při této příležitosti je nutno upozorniti na ustanovení, které se vztahuje na zdaňování takových dodávek, které se dějí mezi podniky téhož majitele, při čemž zákon ustanovuje, že nařízením má býti stanoveno, kdy ustanovení toto, které je zásadní a jemuž zásadně je podrobena každá taková dodávka mezi jednotlivými podniky, má vstoupiti v platnost. Tedy toto ustanovení, aby byla zdaněna každá dodávka, i když je to mezi jednotlivými podniky, náležejícími témuž majiteli a zpracujícími třebas určité zboží v různých stadiích výroby až k hotovému výrobku, mělo v původním zákoně ten účel, aby bylo bráněno přílišné a národohospodářsky nedostatečně odůvodněné a potřebné koncentraci výroby. Na druhé straně je potřeba pamatovati na to, aby zdravá koncentrace výroby, která může míti za výsledek značné zjednodušení výroby a zlevnění výrobních nákladů, nebyla tímto ustanovením přímo znemožněna a aby nebyla tím také příliš zatížena schopnost našeho vývozního průmyslu k vývozu, kdyby touto cestou byly výrobní náklady snad příliš zvyšovány.
Ale přes velmi obšírné probírání tohoto ustanovení v rozpočtovém výboru došlo se k přesvědčení, že není možno nalézti takového ustanovení v zákoně, které by beze všeho mohlo býti učiněno platným a směrodatným pro všechny druhy těchto dodávek, a že je třeba i na dále ponechati nařizovací moci vládní resp. ministerstva financí, aby toto ustanovení v těch poměrech, kde uzná to za správné a potřebné a kde právě to bude odpovídati těmto zásadám, umožnilo zdravou koncentraci, ale zabránilo koncentraci nezdravé a usnadnilo tak zrovnoprávnění takovýchto menších podniků, které nemohou této koncentrace provésti.
Další úlevou proti dosavadnímu stavu jest zproštění dodávek léčivých vod a výkonů lékařů v případech, kde za tyto dodávky úplata se děje nemocenskými pokladnami nebo na roveň jim postavenými institucemi. Výhoda tato rozšířena pro dodávky těchto předmětů i pro osoby, které mají chudinské vysvědčení.
Novým je také ustanovení 15. bodu § 4, které umožňuje svépomocným organisacím výrobců při opatřování surovin nebo pomůcek výrobních společným nákupem nebo při společném prodeji jejich výrobků, když děje se činnost takových organisací jen za náhradu režijních výloh bez úmyslu zvláštního zisku, aby dodávky, které provádějí, byly zproštěny daně; kromě toho zprošťuje zákon daně domácké dělníky za určitých podmínek, které vyslovují jasně co pod domáckým dělníkem jest rozuměti.
Ale při svém zvýšení přináší daň také určité snížení, které právě vyplývá z toho, že daň má býti zvláště zaúčtována. Dosud totiž, když byla daň připočítávána k ceně prodávaného předmětu anebo výkonu, tvořil daňový základ celý obnos, který byl příjemcem zboží nebo úkonu placen, a musil být zanesen do daňové knihy. Při platnosti novely, která má býti uzákoněna, je to vyloučeno, poněvadž při účtování daně zvlášť bude se platiti daň jen ze skutečné úplaty, ovšem v převodech dřívějších vždycky při zaúčtování je zaplacená daň, ale přes to znamená to snížení daně proti dřívějšímu stavu o jednu setinu, poněvadž ve skutečnosti daň naše neobnášela 1%, nýbrž 1˙01%.
Ustanovením, podle kterého se určuje daňový základ odhadem, byla odstraněna v novele dosavadní nejasnost a tvrdost a je tu zajištěna určitá ochrana poplatníka tím, že se mu poskytuje lhůta a příležitost k odstranění závad, které snad úřad shledal, že ve všech případech musí býti poplatník finančním úřadem napřed upozorněn na následky, které by mu z toho vzešly, kdyby těch připomínek, jež obdržel, nedbal.
Při dani přepychové je nejpodstatnější úleva, kterou zákon přináší, v tom, že v ohromné většině případů, kde dodávka přepychového předmětu podléhá dani, děje se tak při dodávce se strany výrobce nebo při dovozu a jen v některých případech, kde není možno toto zásadní zdanění u výrobce provésti, děje se tak v drobném prodeji.
O ostřejší a bezpečnější kontrolu nad změnami, kterých vlivem poměrů nehotových a neustálených, v nichž stále ještě žijeme, při stálém kolísání cen, je potřeba, poněvadž seznam přepychových předmětů, které tvoří základ pro zdaňování daní přepychovou, jest potřeba měniti čas od času dle toho, jak mění se ceny předmětů, jak co se týče zařazení do seznamu, tak co se týče cen, je postaráno tím, že nařízení, kterým to má býti provedeno, musí býti předkládáno Národnímu shromáždění a Národní shromáždění má potom možnost tomuto nařízení nedati souhlasu, a tím způsobiti, že ode dne odepření tohoto souhlasu tato změna daně, kterou by vláda provedla, přestává býti platnou.
Další výhodou proti nynějšímu stavu je, že jsou osvobozeny od daně z přepychu všecka původní díla umělců a prodej, který jejich organisacemi se provádí. Doposud byla to jen určitá díla a nebylo toto osvobození pro organisace umělců, ovšem s podmínkou jako dříve, když toto provádění se děje bez zisku. Kromě toho je normováno vrácení daně přepychové při vývozu a tím usnadněno a zjednodušeno řízení, kterým se vrací daň při dalším upotřebení předmětů podle § 38, kterým zavádí se velmi značné ulehčení při tomto jednání stran s úřady.
Rovněž při vývozu, který jest omezen jen na jeden předmět, a to na starožitnosti, je velmi značná úleva proti dosavadnímu stavu. Ale nikoliv úleva, nýbrž usnadnění pro to, aby daň mohla býti zavedena a přijata všemi vrstvami obyvatelstva jako nouzový prostředek pro ozdravění financí, nikoliv státních, jak si dovolím dokázati, nýbrž svazků samosprávných, spočívá v tom, že při stanovení nové sazby daňové vyňaty jsou ze zvýšené sazby všecky předměty, které slouží jako nutné, nezbytné lidové výživě, a to ustanovením § 10. Paragraf ten stanoví, že všecky výrobky zemědělské, vyjímajíc takové, které neslouží výživě a jsou tam vyjmenovány, a to plodiny olejnaté, semena a chmel, dále všecky výrobky mlýnské a pak pekařské, maso i výrobky masné s výjimkou zvěřiny a ryb, podléhají nadále dani 1%ní.
Prováděcí nařízení jistě velmi jasně a podrobně vyjmenuje všechny předměty, ale je třeba již zde říci, že se pod tím rozumí všecky výrobky zemědělské výrobky rostlinné, kromě oněch vyňatých plodin, které jsem vyjmenoval, a také všecky zemědělské výrobky výroby živočišné, tedy všecka zvířena zemědělská, která při dodávkách podléhá 1%ní dani; kromě toho také při výrobcích masných jsou do toho zahrnuty tuky zvířecí jak ve stavu syrovém, tak přeškvařeném, a rozumí se pod tím i výrobky masné.
Tedy tu stát, resp. rozpočtový výbor při projednávání této věci staral se o to, aby stát aspoň nejnutnějších životních potřeb, jichž cena časem se stává snad i tíživou pro některé vrstvy obyvatelstva, nezatěžoval, zvláštní komsumní daní nebo aspoň zvýšenou komsumní daní. Jsem přesvědčen, že toto ustanovení resp. jeho velmi význačný sociální ráz bude veřejností naší dobře oceněn a dobře uznán.
Řekl jsem, že kromě stížností a přání obyvatelstva měla také stížnosti a přání finanční správa, a tyto stížnosti většinou ovšem tkvěly v tom, že je dost a dost příležitosti k tomu, aby nesvědomitými poplatníky byly činěny pokusy o defraudování daně anebo o nesprávné a neúplné její odvádění. Státní správa byla tudíž nucena starati se, aby byla zostřena trestní opatření takovým způsobem, aby pokud možno těmto malversacím daňovým jednak preventivní cestou, pohrůžkami, vysokými tresty, ale jednak také trestním řízením samým bylo co nejvíce čeleno.
Tedy tu byla zostřena daňová kontrola, kde zavádí se právo na výslech zaměstnanců, kterým podrobuje se tato daň i pod činnost revisního odboru ministerstva financí v oboru jeho působnosti, a kde touto cestou může býti odstraněna velmi značná řada pokusů o malversace, zejména pokusů, které se dály ve velkém slohu. Byla vyslovována obava, zdali toto ustanovení o právu finančních orgánů, aby vyslechly zaměstnance, nemohlo by míti v zápětí, aby zaměstnanci nepřišli do značné škody anebo do rozporu tím, že by buď z obavy, aby nepřišli do škody, nemluvili pravdy, nebo, kdyby mluvili pravdu, aby nemohli ve svém zaměstnaneckém poměru dojíti nějaké škody. Zde jest ovsem další ustanovení, a to § 46, který zabezpečuje právo takovým osobám, aby odepřely výpověď, kdyby byly obavy, že by jim z toho hrozila značná hmotná škoda, a zabezpečuje dostatečně zaměstnance, aby nemusili chovati těchto obav.
Přes určité vystupňování trestních ustanovení zákon přece jen se snaží, pokud jest to vůbec možno, aby chránil poplatníky řádné, kteří stojí v poměru poctivého občana naproti státu, před zbytečnými šikanami, a jsou v zákoně ustanovení, jež poskytují poplatníku i takovému, který nevědomky nebo z nedostatečné znalosti zákona dopustil se nějakého přestupku nebo nesplnění zákona, dostatečnou možnost, aby ušel trestním následkům toho, když, v čas byv na to upozorněn finančními orgány, odčiní své zanedbání a potom zaplatí následkem toho jednoduchou daň. Kromě toho se zdůrazňuje v trestním ustanovení, že výše trestu, který může býti uložen finančními orgány, anebo při jakýchkoliv trestech má býti v určitém poměru ke stupni viny a ke škodě, ke které by stát přišel, kdyby ten neb onen trestní skutek byl skutečně spáchán. Kromě toho ještě zavádí zákon novinku proti dřívějšímu stavu, upouští totiž od trestního řízení na žádost, když odčiní se trestní skutek. Tu možno říci, že toto ustanovení bude ve velmi mnohých případech prakticky prováděno a že povede k odstranění největšího množství takových případů vyšetřovaných, které jednak mezi poplatnictvem působí mnoho zbytečné hořkosti a jednak zatěžují velmi často finanční úřady nadbytečnou prací.
Kromě toho ještě jest třeba připomenouti, že dosavadní nesrovnalosti v zákoně, kdy byla státu zaplacena často dvakráte dvojí dávka, a to při takových dodávkách, které se dějí po ofertním řízení, ať pro vojenskou správu, nebo obce, nebo komunální ústavy, nebo zdravotní ústavy, zemské a podobné, že dávka resp. úplata za dávku podléhá stupnicovému poplatku a za dosavadního stavu zákona podléhala ještě dani z převodu statků, ty nesrovnalosti jsou odstraněny tím, že zákon jasně ustanovuje, že při takových dodávkách movitých věcí, při nichž byl zaplacen tento stupnicový poplatek, odpadá daň z obratu.
Řekl jsem s počátku, že již v názvu daně učiněna změna v rozpočtovém výboru a daň nazvána daní z obratu, z pracovních výkonů a přepychu, ačkoliv je potřeba zdůrazniti, že původní název zákona byl naprosto správný a odůvodněný, ale jest potřeba také, aby zákony, které nedělají se jen pro právníky nebo pro národohospodářsky vysoko vzdělané theoretiky, nýbrž pro širokou veřejnost, byly takové, aby byly chápány a nebyly mylně vykládány.
Z toho názvu "z převodu statků" tím, že pojmem statku v naší veřejnosti míněno jest něco jiného, konkretního, z pravidla zemědělská usedlost, došlo mnohdy k velice komickým zjevům ve stycích úřadů finančních s úřady obecními, které při provádění zákona mají povinnost býti nápomocny. Tak na příklad na dotaz řízený na obec, jaké druhy převodu statků se v obci dějí a zdali se vybírá nějaká daň z přepychu, bylo odpověděno, že v obci se žádný statek neprodal, protože celou řadu let jsou statky v rukou týchž rodin, a přepych že se tu vůbec nevede. Nejen tento důvod, již i stručnost sama vede k tomu, že se má daň nazývati, jak bylo všeobecně užito - krátce a stručně "všeobecná daň z obratu". V § 1 kromě toho proti osnově provedena byla změna znění prvního odstavce, kde stručnými a jasnými slovy, kterých nemožno vykládati různým způsobem, bylo jasně charakterisováno, co všechno této všeobecné dani je podrobeno.
Řekl jsem, že zvýšení této daně navrženo jest proto, aby byl zjednán podklad nikoliv pro sanování, poněvadž sanovati, ozdravěti úplně finance samosprávných svazků takovýmto opatřením není možno, nýbrž pro zlepšení samosprávných financí, a jest jistě potřebí, aby slavná sněmovna si udělala obrázek o tom, jaký effekt asi tato daň měla a v budoucnosti snad bude míti. Mám za svou povinnost sděliti podle dat, která bylo možno doposud ministerstvu financí si opatřiti, že výnos dosavadní všeobecné daně z obratu a přepychu za rok 1920 obnášel něco přes 500 milionů a za rok 1921 až do měsíce května 542 milionů. Z toho bylo roku 1920 asi 455 milionů daně z obratu, ostatní byla daň z přepychu a z obnosu, vybraného v roce 1921, jest 495 milionů daně z obratu a kromě toho 47 milionů daně z přepychu.
Chceme-li zjistiti, jaký celkový výnos daň za rok daňový by obnášela, musíme počítati, že vybraná všeobecná daň z obratu v roce 1920 do konce prosince sestávala vlastně ze 3 čtvrtletních splátek. Poněvadž podle dosud platných zákonů jen poplatníci přes určitou míru tržby - 100 tisíc Kč - byli povinni odváděti daň ve čtvrtletních splátkách a poněvadž čtvrtá splátka končí 31. prosince 1920, jest jasno, že tato čtvrtá splátka je zaplacena až roku 1921 a zaúčtována do výnosu daně roku 1921. Možno počítati, že obnáší jedna třetina té splátky 150 mil., takže těchto 150 mil. jest třeba z příjmu r. 1921 počítati na účet příjmu r. 1920.
Kromě toho však obnos vybraný roku 1921 sestává z další čtvrtletní splátky na rok 1921 odvedené a z veškeré daně, která se odvedla podle dosud platného zákona z úhrnu ročních přijatých úplat všech poplatníků, kteří nepodléhají povinnosti čtvrtletních splátek. Nutno tudíž odpočítati z letos vybraného výnosu daně asi takovou čtvrtletní splátku, a kdybychom ji asi týmž obnosem odpočítali, jako činila třetí splátka v roce minulém, přišli bychom k pravděpodobnému výnosu všeobecné daně z obratu za rok 1920, který by se měl rovnati 800 mil. korun. Ale poněvadž ještě nebylo všude provedeno předepsání a vybrání daní a poněvadž jest nerozhodnuta řada odvolání, dalo by se očekávati, že daň tato za první rok vynese asi 900 mil. korun.
Výnos daně přepychové obnášel roku 1920 asi 44 mil. korun, do konce května 1921 47 mil. korun. Tedy už z těchto číslic je viděti, že při dani přepychové bylo nejvíce nedostatků ve způsobu vybírání a že postupem doby teprve toto vybírání se lepší a má také značnější finanční efekt, který se podstatně zvýší způsobem zavedeným v novele, totiž vybíráním přepychové daně u výrobce. Efekt zvýšení daňového pro příští rok, poněvadž s rokem 1921 není možno téměř ani počítati, poněvadž v nejlepším případě zvýšená daň bude v platnosti jen tři měsíce tohoto roku, lze těžko odhadnouti; poněvadž základ pro výnos daně tvoří úhrn přijatých úplat při všech obratech a tento úhrn jest skoro přesně úměrný cenám těch kterých předmětů v dobách kolísající konjunktury, zejména v době konjunktury klesající, která bude míti, jak se zdá, trvalou tendenci tímto směrem, lze očekávati na celkovém výnosu daně z obratu úbytek. Ale přes to přese všecko, poněvadž lze bezpečně doufati, že technika ukládání a vybírání daní i kontrola se velmi zlepší, lze očekávati při zavedeném zvýšení i přes ponechání 1% pro předměty denní výživy,
že celkový výnos daně by mohl činiti asi částku 1.400 mil., kterážto částka, jak jiná předloha zákona ustanovuje, má býti dělena mezi stát a samosprávné svazky tím způsobem, že více než jedna polovina této částky má těmto svazkům připadnouti. Z toho ovšem následuje, že roku budoucího bude míti státní pokladna úbytek na výtěžku této daně z obratu, poněvadž bude odváděti více než 50% té daně, která původně jí patřila celá, a k tomu plus, které touto osnovou jest obmýšleno.
O otázce, mnoho-li tato daň vy nese a jakým způsobem bude mezi jednotlivé samosprávné svazky rozdělena, by bylo zbytečno při této příležitosti jed nati a bude o ní jednáno zajisté při předloze příslušné.
Rozpočtový výbor projednával zevrubně
osnovu zákona, provedl na ní ně které změny proti osnově, na něž
v důvodové zprávě jest zvláště upozorněno, a usnesl se na
některých resolucích, které jsou ke zprávě připojeny. Rozpočtový
výbor resp. jeho většina byl si vědom, že zvýšením této daně přes
ulehčení, že daň se zachovává v téže výši pro nezbytné potřeby
výživy, ukládá tu poplatnictvu nové zatížení, vycházel však z
přesvědčení, že právě vzhledem k účelu daně je tohoto zvýšení
naprosto nezbytně a nutně potřebí, a že ho nelze žádným jiným
ustanovením a nebo žádnou jinou dávkou aspoň v této výši dosáhnouti.
Usnesl se proto, doporučiti tuto daň k ústavnímu schválení a já
jeho jménem tohoto schválení se od slavné sněmovny dožaduji. (Výborně!)