Předseda (zvoní): Přerušuji rozpravu o tomto odstavci denního pořadu a, nebude-li námitek, vyřídili bychom ještě dva odstavce rázu formálního, totiž odstavec 8. a 21., jež jsou hlasováním o návrzích týkajících se zkráceného řízení. Námitek k tomu není? (Nebyly).
Není jich.
Přikročíme k odstavci
8. Návrh na zkrácené projednávání podle § 55 jedn. ř. vládního návrhu zák. (tisk 2092), jímž se civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných povoluje mimořádná výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí stanovených zákonem ze dne 25. listopadu 1920, č. 625 Sb. z. a n.
K odůvodnění pilnosti uvádím podle důvodové zprávy vládní, že jde o opatření, kterým státním zaměstnancům má se uleviti za nynějších těžkých hospodářských poměrů výpomocí, jejíž část byla státním zaměstnancům již napřed vyplacena.
Budeme tedy hlasovati. Prosím, aby paní a páni poslanci posadili se na svá místa. (Děje se.)
Kdo tedy souhlasí, aby tato osnova zákona projednávána byla řízením zkráceným podle § 55 jedn. ř., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Zkrácené řízení jest přiznáno.
Pak jde o odstavec
21. Hlasování o návrzích, aby zkráceným řízením podle § 55. jednacího řádu byly vyřízeny vládní návrhy:
a) vládní návrh zákona, kterým se pozměňují některá ustanovení zák. čl. I. z r. 1890, jednajícího o veřejných silnicích a mýtech na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 2318),
b) vládní návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou (tisk 2651),
c) vládní návrh zákona, kterým se pozměňují ustanovení § 5 zákona ze dne 25 února 1920, č. 143 Sb. z. a n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku: (tisk 2652),
d) vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje lhůta k přihláškám o důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejich důchodům (tisk 2653),
e) vládní návrh zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 2523).
K odůvodnění naléhavosti první
osnovy, totiž vládního návrhu zákona, kterým
se pozměňují některá ustanovení zák. čl. I. z r. 1890, jednacího
o veř. silnicích a mýtech na Slovensku a v Podkarpatské Rusi
(tisk 2318), poukazuji na odůvodnění vládní, došlé v přípisu
ministerského předsedy dne 16. července 1920. Žádám, aby odůvodnění
toto bylo přečteno.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Účelem zamýšlené novelisace jest opatřiti župním fondům silničním na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nezbytně nutné prostředky k udržování župních silnic a mostů, jakož i úhradu platů silničního personálu. Podle dosavadních platných zákonných ustanovení jsou župy v tom směru bezmocné, vázány jsouce ustanovením zákona, a žádoucí nápravy možno dosíci jenom cestou zákona, jak tímto opatřením se zamýšlí. V jakém neutěšeném stavu je župní hospodářství silniční nejlépe ukazují silniční rozpočty žup na rok 1921, v nichž vykázána potřeba okrouhle 34 miliony Kč a úhrada pouze 17 milionů Kč.
V potřebě zahrnuty jsou pouze výlohy řádné, nezbytně nutné, a to ještě snížené na míru nejkrajnější na vlastní škodu udržování silnic a mostů v dobrém stavu, přes to však jeví se schodek ve výši polovice potřeby. Co se týče příjmů, vyčerpaly župy do krajnosti všechny možné dosavadní zdroje příjmů, takže nejsou již s to v mezích dosud platných zákonů příjmy své zvýšiti aneb jiné opatřiti. Jediná možnost ke zvýšení příjmů jest ta, že bude připuštěno zvýšení cestovní daně podle skutečné potřeby - jak jest to ve všech zemích Československé republiky mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus - a jak se to zmíněnou předlohou zákona zamýšlí.
Finanční stav žup v silničním hospodářství jeví se zvláště letos kritickým proto, že v roce 1920 veškeré výdaje k drahotním přídavkům personálu silničního a mostního byly hrazeny ze státních prostředků (kap. XXIV), kdežto v letošním roce zůstaly tyto výdaje k tíži silničních fondů župních; v důsledku toho jeví se pouze u silničního personálu nekrytý schodek přes 10 milionů Kč. A právě otázka uspokojení oprávněných požadavků silničního personálu jest nejpalčivější, neboť v opačném případě přestává veškerá udržovací činnost na silnicích a mostech.
Vzhledem k tomu, že od schválení
tohoto návrhu závisí veškerá sanace župních financí, pokud se
týkají silničních fondů, jest urychlené projednání jeho nanejvýš
nutné.
Předseda: Kdo tedy souhlasí s přiznáním pilnosti ve smyslu § 55 jedn. ř. tomuto vládnímu návrhu zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Naléhavost jest přiznána.
Pokud se týče druhého, je to b) vládní návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou (tisk 2651), k odůvodnění pilnosti uvádím:
Zájem státní vyžaduje, aby smlouvy obchodní s cizími státy, a to jak již vyjednané (italská, rumunská), tak také smlouvy, o kterých se jednání provádí anebo chystá, co nejdříve se uvedly v život, neboť teprve od toho okamžiku dostane se našemu státu výhod, smluvených pro vývoz do toho kterého státu.
Jest proto nezbytně potřebí, aby poslanecká sněmovna usnesla se co nejdříve na osnově zákona, která toto zrychlené jednání o smlouvách umožňuje.
Kdo tedy přiznává urychlené řízení ve smyslu § 55 našeho jednacího řádu této vládní osnově zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Také této osnově vládní urychlené řízení jest přiznáno.
Dále jde o c) vládní návrh zákona, kterým se pozměňují ustanovení § 5 zákona ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku (tisk 2652).
K odůvodnění pilnosti uvádím: Osnova o účasti hornických zaměstnanců na správě dolů a na jejich zisku jest naléhavá, ježto jednak touto novelisací umožní se provedení zákona, vydaného již 25. února 1920, jednak valná část hornických závodů učinila opatření k provedení tohoto zákona co do podílnictví na zisku a tato opatření teprve tehdy mohou se prakticky uplatniti, až podle této novelisace zákon se provede.
Kdo tedy souhlasí s přiznáním pilnosti ve smyslu §u 55 našeho jednacího řádu této osnově zákona, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána také této předloze vládní.
Dále jde o d) vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje lhůta k přihláškám o důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejich důchodům (tisk 2653).
K odůvodnění pilnosti uvádím: Prodloužení lhůty k přihláškám o důchod válečných poškozenců a úprava vyplácení drahotní přirážky jest, jak se také uvádí v důvodové zprávě vládní, velmi naléhavá, ježto jde o opatření dodatečná se zpětnou platností, která odpomohou mnohým stížnostem válečných poškozenců.
Kdo přiznává pilnost také této předloze zákona podle § 55 našeho jednacího řádu, prosím, aby zvedl ruku. (Děle se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána.
A konečně jde o e) vládní návrh zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 2523), jenž jest pilný proto, že jednak sjednocuje všechny dosud roztroušené předpisy o této věci, jednak upravuje podporu dnešním poměrům přiměřeně.
Kdo tedy souhlasí s přiznáním pilnosti ve smyslu § 55 našeho jednacího řádu, vládnímu návrhu zákona o podpoře nezaměstnaných, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Také této osnově jest pilnost přiznána.
Ještě zbývá, abychom rozhodli o lhůtě k podání zprávy.
Navrhuji, aby sněmovna uložila lhůtu 5denní výboru rozpočtovému v případě osnovy prvé, výboru zahraničnímu a výboru pro průmysl, obchod a živnosti v případě druhém, při třetí osnově výboru sociálně-politickému a výboru pro dopravu a veřejné práce, při osnově čtvrté výboru sociálně-politickému a při osnově poslední výboru rozpočtovému.
Kdo se stanovením této lhůty 5denní k podání zprávy v těchto případech souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta jest přijata.
Přerušuji projednávání denního
pořadu dnešní schůze a uděluji slovo k věcné poznámce k rozpravě
ve smyslu § 44 jedn. řádu panu posl. inž. Jungovi.
Posl. inž. Jung (německy): Ctěné dámy a pánové! Vyžádal jsem si slovo k věcné opravě. Běží o osobní záležitost.
Ve schůzi dne 12. t. m. kolega Pelikán za mé řeči něco vykřikl, z čehož jsem porozuměl pouze slovu "švindl". Nebyl jsem tudíž s to ihned odpověděti. Ve schůzi 22. t. m. jsem se ve svých vývodech k tomuto výkřiku vrátil a odpověděl jsem na to vylíčením důvodů, pro něž jsem byl přeložen k ředitelství státních drah v Olomouci. Kol. Pelikán se na to zabýval ve své řeči mnou a uvedl různá tvrzení, která se dotýkají mé cti. Nebyl jsem za jeho vývodů v zasedací síni, ostatně osobní moje přítomnost nebyla by mi byla v ničem prospěla, jelikož bych byl jeho výkladům nerozuměl. Teprve z "Prager Abendblattu" z 26. t. m. se dovídám, co o mně kol. Pelikán mluvil. Podle toho řekl: "Posl. Jung byl by mohl jakožto železniční komisař pronésti odbornou řeč, ale místo toho tupil jen naši republiku. Ale zapomněl si postěžovati také na to, že mu olomoucké ředitelství drah nevyšlo dosti vstříc, když přišel jakožto soukromá osoba, aby si vyžádal pro sebe tarifní výhody. Dosáhl také skutečně, že mu byl přistaven vagon k soukromému přesídlení." "Prager Abendblatt" přináší tyto vývody v úvodníku pod názvem "Otevřená pěst" a připojuje k tomu různé poznámky. Tak na př.: "Poslanci i voliči také chtějí míti něco ze svého mandátu". Dále: "Radikálně se tvářící státní úředníci byli již ve starém parlamentě podezřelí a náleželo to k samozřejmostem politického taktu, zdržovati se antichambrování, nechtěli-li, aby radikalismus nabyl pikantní příchuti. Mělo panovati mínění, že odpůrci politiky ústupků nedomáhali by se ústupků v osobních věcech. Ale vidíme, že zdání klame."
Naproti tomu tvrdím, že moje řeč z 22. t. m. byla přísně věcná. Musil-li jsem se zabývati hlavně opatřeními proti německým zaměstnancům a podobnými věcmi, pak to opravdu není moje vina, nýbrž příčina spočívá v systému, který je namířen proti nám Němcům.
Co se týče mé osobní záležitosti,
ví kol. Pelikán zcela dobře, že jsem pro sebe nepožadoval
výhod jakožto soukromá osoba, nýbrž že jsem se domáhal jakožto
toho času ještě aktivní železniční zaměstnanec jen právně, na
základě předpisů mi příslušící výhody dopravní. Je směšné žádati
ode mne, abych se zřekl očividného práva, které mi náleží. Něčeho
takového ani ve starém státě nikdo ani od českých národních socialistů,
ani od jiné strany nežádal. Není to také mojí vinou, že se musím
přestěhovati. V dubnu 1919 byl jsem z bytu vypovězen, poněvadž
to byl byt tak zv. naturální a ježto mi byla dána dovolená a později
jsem byl propuštěn. Od té doby neměl jsem trvalého bytu. Tehdy,
ačkoli jsem byl odkázán pouze na příspěvek měsíčně 650 K, musil
jsem se stěhovati na vlastní útraty a teprve po svém znovupřijetí
minulého roku byly mi tyto výlohy nahrazeny. Když pak jsem se
musel z pádných důvodů, kterých zde ovšem nemusím teprve uváděti,
stěhovati na druhé místo, stalo se to opětně na moje vlastní útraty
a tyto výlohy mi byly také teprve dodatečně hrazeny. Nyní jsem
našel konečně po dvouletém sem tam putování stálý byt. A tu se
mi vyčítá, že při stěhování, které se děje ostatně s výslovným
svolením mého služebního místa a jehož náklady hradím z vlastního,
nezříkám se práva, jež mi přináleží, poněvadž přísluším k oposiční
straně. Ztráceti slova kritikou tohoto způsobu boje proti politickému
odpůrci považuji pod svoji osobní důstojnost. (Potlesk německých
poslanců.)
Předseda (zvoní): Přikročíme k hlasování o pilnosti naléhavé interpelace, která byla rozdána. (Posl. Pelikán hlásí se o slovo.)
Pan posl. Pelikán přihlásil
se k věcné poznámce. Uděluji mu slovo.
Posl. Pelikán: Nemohu jinak než reagovati jen několika slovy na věcnou poznámku pana posl. Junga. Jedno po druhém, jak mluvil, budu vyvraceti.
Pan kol. Jung, kdyby byl býval poprvé přítomen, nebyl by prý mohl reagovati proto, že prý by nemohl rozuměti.
Konstatuji, že pan kol. Jung mne potom popadl venku, polemisoval se mnou, já mluvil česky a pan kol. Jung mně německy odpovídal, z čehož následuje, že pan kol. Jung velmi dobře česky rozumí a česky umí, ale ovšem jako všichni ostatní němečtí "kulturträgri" považoval by za ostudu, kdyby projevil, že češtinu ovládá.
Pan kol. Jung mohl promluviti řeč velice věcnou, ale konstatoval jsem já, že jí nepromluvil. Brání se, že jeho řeč byla úplně věcná. S tohoto místa konstatuji po přečtení stenogramu řeči pana kol. Junga, že věcnou nebyla ani v jediném případě, zejména ne s hlediska, které jsme mohli od něho požadovati jako od akademicky vzdělaného člověka. Byla to řeč povrchní, ve svém rámci pohybující se v genru kol. dr. Baerana, Patzela, útoky na republiku a nic jiného.
Pan kol. Jung vynutil si ústupky jisté od olomouckého řiditelství v tom směru, že podal si německou žádost o přistavení vozu ke svému soukromému stěhování. Já konstatuji, že pan kol. Jung byl vyzván nadřízeným úřadem, aby žádost onu podal si ve služebním jazyku, když od Československé republiky chce, aby mu učinila jakýkoliv ústupek, na který si činí nárok vzhledem k svému služebnímu postavení.
Pan kol. Jung žádal, aby mu na tuto žádost německou byla dána klausule, že bude jí vyhověno a že bude podrobně vyřízena, jakmile bude podána ve služebním jazyku. Tato klausule mu byla dána a pan kol. Jung šel ke druhému oddělení téhož řiditelství a tam si vynutil na základě této klausule, že mu vůz byl opravdu přistaven, a to pod nátlakem a za pomoci mandátu na zodpovědnost úředníka, který to učinil.
Pan kol. Jung nereflektuje
prý jakožto příslušník oposiční strany na jakékoli výhody od Československé
republiky, já konstatuji že ano, a tvrdím, že je to pravda.
Předseda (zvoní): Jest nám ještě rozhodnouti
hlasováním o přiznání rozpravy naléhavé interpelaci posl. Hakena a soudr. na ministra zemědělství o stávce zemědělských dělníků na bývalých císařských statcích (tisk 2711).
Žádám, aby vzhledem k tomu tento
dotaz jakož i petit byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte): Naléhavá interpelace posl. Hakena a soudruhů ministru zemědělství o stávce zemědělských dělníků na býv. císařských statcích (tisk 2711).
Petit zní (čte): "Žádáme pana ministra zemědělství za bezodkladné sdělení:
1. Zda jsou mu známy neudržitelné poměry dělnictva na bývalých císařských velkostatcích, podléhajících správě ministerstva zemědělství;
2. proč nebyla dosud na velkostatcích těch uzavřena kolektivní smlouva na rok 1921, a je-li ochoten naříditi, aby se tak bezodkladně stalo, by dělnictvo se mohlo klidně vrátiti do práce;
3. z jakých důvodů byli správci, jichž zatčení pro sabotáž při sklizni prováděnou nařídil sám ministr pro zásobování lidu, zpět na svá místa dosazeni a jaké kroky chce podniknouti na ochranu dělnictva před jich mstivým jednáním;
4. jaká opatření hodlá učiniti, aby sklizně z velkostatků podléhající jeho vrchní správě, byly pevně zabezpečeny pro výživu obyvatelstva, a co bude předsevzato za tímto účelem, aby bylo zajištěno další řádné hospodaření na velkostatcích těch;
5. jaký výnos velkostatky ty loňského
roku poskytly, a je-li ochoten učiniti opatření, aby ještě letos
velkostatky ty byly předány s veškerým zařízením zaměstnancům
do veřejné správy, při čemž by ministerstvo zemědělství se omezilo
jen na řádnou kontrolu."
Předseda (zvoní): Pan posl. Haken současně navrhuje, aby rozprava zahájena byla ihned. Tomu slovu "ihned" zase rozumím v tom smyslu, jak jsme mu rozuměli v předcházejících schůzích, že totiž po vyčerpání debaty o naléhavých interpelacích, jež jsou na denním pořadu, přišla by na řadu také tato interpelace, ovšem jen v tom případě, kdyby jí byla přiznána pilnost.
Kdo tedy souhlasí s tím, aby o tomto naléhavém dotazu posl. Hakena a druhů na ministra zemědělství o stávce zemědělských dělníků na bývalých císařských statcích byla ihned zahájena rozprava, prosím, by zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Rozprava jest usnesena.
Mám učiniti ještě některá presidielní sdělení.
Došel mne ve schůzi 73. této sněmovny dne 15. t. m. dotaz pp. posl. dr. Srdínka, Petrovického, Hlinky a Vávry stran parlamentní restaurace. Dotaz se zmiňuje jednak o tom, že se nedostalo tazatelům odpovědi na stížnost s týmž obsahem, podanou dne 8. července m. r., jednak uvádí stížnosti, týkající se hlavně kvality, kvantity i ceny jídel. Podání končí dotazem, zda jest předsednictvo sněmovny ochotno rozvázati ihned smlouvu s nájemcem restaurace a veřejným konkursem zadati ji jinému podnikateli. Na tento dotaz odpovídám tolik:
Stížnost podaná posl. dr. Srdínkem a soudr. dne 8. července 1920, nebyla jako dotaz podle! 70 jedn. řádu formulována a žádného dotazu v sobě skutečně neobsahovala; předsednictvo sněmovny tudíž jednalo o tomto podání pouze jako o stížnosti, o upozornění. Hned dne 10. července 1920 svolal jsem schůzi předsednictva, rozšířenou o zástupce jednotlivých klubů a zástupce úřednictva, v níž byla celá věc vyšetřena a bylo usneseno:
Především zvoliti komisi dozorčí a komisi finanční. Obě komise byly zvoleny. Mimo to bylo usneseno vyložiti knihu stížností, do které pp. poslanci měli možnost během tohoto uplynulého roku zapsati kdykoli svoji stížnost, o níž byla by jednala dozorčí komise, která hlavně k vyšetřování těchto udání byla dosazena. Pokud je mi známo, komise dozorčí ani finanční se během tohoto roku vůbec nesešly, patrně proto, že neměly k tomu nejmenšího podnětu, poněvadž kniha stížností neobsahuje ode dne vyložení až do dneška ani jediného udání, ani jediné stížnosti.
Pokud se týče stížností, obsažených v novém dotaze p. posl. Srdínka, sděluji, že se jimi právě zabývá dosazená dozorčí komise. Vyzvala kluby, aby s ní sdělily, jak dalece jsou sněmovní restaurací splněny jich požadavky. Teprve na základě takto sebraného konkrétního materiálu, o němž podá své dobrozdání a návrhy předsednictvu, bude toto moci rozhodnouti, zda-li nájemce restaurace dopustil se takového porušení smlouvy nájemní, které odůvodňuje okamžité rozvázání smlouvy s ním, a zda-li se může k tomu kroku odhodlati, aniž by se vystavovalo nebezpečí beznadějného procesu.
Lékařské vysvědčení předložil posl. Jan Černý z klubu strany sociálně-demokratické.
O zdravotní dovolenou na 14 dní žádá posl. dr. Vrbenský.
Kdo souhlasí s udělením této dovolené, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená jest udělena.
Klub čsl. socialistů vysílá do výboru sociálně-politického za posl. Laube posl. Pelikána.
Došly některé návrhy. Žádám
o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. Koudelky a soudr., aby v Kolíně zřízen byl živnostenský soud.
Návrh posl. Drobného a spol. na premiové podporování osevů strnisek pícními rostlinami.
Návrh posl. Drobného a spol. na okamžité zastavení vývozu sena a slámy z Československé republiky.
Návrh posl. Drobného, Vávry a
spol. na výhradní dovoz obilí na místě mouky a moučných výrobků
z ciziny.
Předseda:
Mezi schůzí byly tiskem rozdány vládní návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2735. Vládní návrh o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Tisk 2736. Vládní návrh zákona,
kterým se doplňují a mění dosavadní předpisy o pojišťovnách.
Předseda: Počátkem
schůze byla tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2737. Zpráva I. státně-zřízeneckého
výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu posl. Nejezchleba-Marchy
a soudr. (tisk 1131) na změnu § 52 zákona ze dne 25. ledna 1914,
č. 15 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a sluhů (služební
pragmatika).
Předseda: Mezi
schůzí byla tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2742. Zpráva právního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk 2040) o výkonu vazby na politických
provinilcích.
Předseda: Počátkem
schůze byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2660. Interpelace posl. dr. Lodgmana a druhů ministru železnic, že ve stanicích československých státních drah v Ústí nad Labem vydávají se při podá vání zboží jen české podací lístky.
Tisk 2720. Interpelace posl. dr. Hanreicha, dr. Lehnerta a druhů ministrovi železnic, že liberecké železniční úřady užívají jednojazyčných českých podacích lístků.
Tisk 2724. Interpelace posl. dr. Hanreicha a druhů ministru pošt a telegrafů o používání českého překladu jmen německých měst.
Tisk 2733. Interpelace posl. Merty a soudr. ministru zemědělství o nedostatku píce a o stavu dobytka.
Tisk 2734. Interpelace posl. Laube,
Pechmanové, Hrizbyla a soudr. ministru školství a národní osvěty
o zrušení zbytečné německé měšťanské školy v Českém Dubě.
Předseda (zvoní):
Mezi schůzí byly tiskem
rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2716. Interpelace posl. Hausmanna, Schustera a druhů ministrovi sociální péče o povinném nemocenském po jištění dělníků zaměstnaných nouzovými pracemi podle zákona ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z., zákona ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n., a zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n.
Tisk 2717. Interpelace posl. Čermaka, Schäfera, Hackenberga a druhů ministrovi vnitra o obtěžování pana redaktora dra Sigmunda Kunfiho četníky v Králíkách. Tisk 2718. Interpelace posl. Windirsche a druhů ministrovi vnitra, že četnictvo v Rychnově u Jablonce n. N. stanovilo maximální ceny mléka.
Tisk 2719. Interpelace posl. dr.
Keibla a druhů ministrovi financí, jak berní správa v Děčíně předpisovala
daň z obratu.
Předseda (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby příští schůze konala se v pondělí dne 1. srpna 1921 o 7. hod. odpolední s tímto
1. Zpráva výboru rozpočtového o vlád ním návrhu zákona (tisk 1196), kterým se mění zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., a zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z a n., o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové (tisk 2713).
2. Zpráva výboru rozpočtového o návrhu posl. Tayerle, Geršla, Kleina a soudr. tisk 1258) na změnu § 6 zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n., kterým nově upraveny válečné přirážky k poplatkům a změněna ně která ustanovení o poplatcích, dále o návrhu posl. Patzela, Knirsche a druhů (tisk 1594) na změnu zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n., o poplatkové povinnosti a o petici č. pět. 922 (tisk 2534).
3. Zpráva výboru rozpočtového a státně zřízeneckého o vládním návrhu zákona (tisk 2223) na poskytnutí státní zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze (tisk 2596).
4. Zpráva výboru státně-zřízeneckého a rozpočtového o návrhu posl. Brodeckého a soudr. (tisk 1240), jímž se mění zákon ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. z. a n., o zařadění oficiantů do úřednických tříd hodnostních a platových (tisk 2648).
5. Zpráva výboru státně-zřízeneckého a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2092), jímž se civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných povoluje mimořádná výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí, stanovených zákonem ze dne 25. listopadu 1920, č. 625 Sb. z. a n. (tisk 2715).
6. Zpráva výboru kulturního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2361), kterým se zřizuje "Nadání Arnošta Denise" (tisk 2714).
7. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru branného o vládním návrhu zákona (tisk 2009), kterým se povoluje úvěr pro pořízení první části augmentační zásoby oděvu a výstroje pro mužstvo (tisk 2591).
8. Zpráva výboru zdravotního o návrhu posl. dr. Holitschera, Palme, Kirpalové a soudr. (tisk 1320) na vydání zákona o zákazu podávání alkoholických nápojů mladistvým (tisk 2075).
9. Zpráva výboru sociálně-politického o návrhu posl. Ant. Nováka a soudr. (tisk 1846)- na změnu § 28 zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců (tisk 2445).
10. Zpráva výboru sociálně-politického o návrhu posl. Dubického, dr. Kubíčka, dr. Černého, Molíka a soudr., aby při zadávání nádražních restaurací, kantin, prodejen lihových nápojů a prodejen tabákových bylo přihlíženo k potřebám válečných poškozenců (tisk 2481).
11. Zpráva výboru imunitního o návrhu posl. Votruby, aby podle § 51 jednacího řádu byla udělena důtka posl. dr. Baeranovi.
(Hlásí se posl. dr. Ed. Feyerfeil.)
K námitce v této věci uděluji
slovo p. posl. dr. Ed. Feyerfeilovi.
Posl. dr. Ed. Feyerfeil (německy):
Podal jsem písemný návrh, aby body 15. a 16. dnešního denního
pořadu, týkající se válečných poškozenců, byly dány na denní pořad
nejbližší schůze jako odstavec 1. a 2. Myslím, že nepotřebuje
to dalšího odůvodnění vzhledem k okolnosti, že tyto odstavce jsou
na denním pořadu již čtvrté nebo páté schůze a dosud stále ještě
nejsou vyřízeny.