Protestujeme však také proti způsobu projednávání této předlohy. Rozhodně nutno odsouditi, že návrh zákona, jenž musí tak tíživě působiti na všechny naše poměry, musí býti vyřízen ve spěchu za několik málo hodin a že dostali jsme teprve dvě hodiny před početím jednání v plenu překlad celé předlohy.
Přes to podali jsme k tomuto návrhu zákona rozličné věcné pozměňovací návrhy.
První pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby elektrický proud, vyrobený městskými podniky, elektrárnami, pokud se týče plyn vyrobený městskými plynárnami byl osvobozen od daně z obratu. Rozpočtový výbor zaujal k návrhu stanovisko, bohužel však nevyhověl úplně našemu přání, nýbrž usnesl se pouze na osvobození od daně z obratu pro ono množství proudu nebo cenu onoho plynu, jenž určen a dodán byl pro veřejné osvětlení. Upřímně řečeno, tomu nerozumím, vždyť každá vláda a každý stát by měly míti radost, jestliže vlastním přičiněním občanstva, zdatností městského zastupitelstva povstanou vlastní elektrárny nebo plynárny a jestliže tím celá výroba přejde v majetek města. Městské podniky pracují z pravidla již tak jako tak dráže. Pracují proto dráže, že jím vláda předpisuje rozličné věci, dále proto, že daň výdělková ve druhé třídě pro takové podniky je značně vyšší než na příklad daň výdělková jiných skupin výdělečných, a městské podniky pracují i proto dráže, že jsou nuceny vypůjčiti si celý zařizovací a provozovací kapitál a pak musí jej samozřejmě zúročiti.
Druhý pozměňovací návrh, který jsme k návrhu zákona podali, týká se osvobození od daně z obratu pro domácký průmysl. Také zde vyhověl rozpočtový výbor naší žádosti jen částečně, on se usnesl, že pouze onen domácký průmysl, pokud se týče cena jím vyrobených předmětů, má býti prosta od daně z obratu, vykonávají-li v dotyčném domáckém průmyslu práci pouze příslušníci rodiny. Naproti tomu jest povinen daní z obratu v případech, kde spolupracují cizí pomocné síly. Usnesení rozpočtového výboru nemohu toho jinak chápati - možno přičísti pouze tomu, že pojem domáckého průmyslu je snad v českých kruzích příliš málo znám. Domácký průmysl - a mám tu pochopitelně jako zástupce severních Čech na zřeteli domácký průmysl okresu jabloneckého a borského, jakož i neméně okresu šluknovského a rumburského je z 90 až 95% průmyslem vývozním. Vzpomenul bych toho, že i v Rudohoří je stejně veliký a zdárný domácký průmysl, jenž rovněž, snad ještě ve větším počtu vyváží své výrobky do ciziny. Takový průmysl neměl by býti státními nařízeními, daněmi utiskován, nýbrž stát má úkol a povinnost taková odvětví průmyslu vývozního podporovati a jim umožňovati, aby mohla své výrobky vyvážeti do ciziny.
Domácký průmysl, který je v severních a západních Čechách - abych jej několika málo slovy vylíčil - neprovozuje se ve velikých dílnách, nýbrž v malých domcích; je to jednoduchý a prostý dělník se svou rodinou, jenž zboží vyrábí. Mohl bych vzpomenouti sklářského průmyslu v Boru, kde zhotovené sklo předávají majitelé sklářských pecí vývozcům, kteří jsou svědomitými obchodníky řekl bych obchodníky v nejlepším slova smyslu. Z jejich rukou jde sklo do rukou malíře skla, hladiče skla atd., a tito domáčtí dělníci, které není dobře možno nazvati řemeslníky, stejně však ne živnostníky, dávají sklu potřebné broušení, vtiskují sklu pečeť své zdatnosti; malíři a hladiči skla, kteří si dědictvím s otce na syna po mnohá desetiletí získali potřebnou schopnost, ti to jsou, kdo dávají sklu jméno a kteří vlastním uměním, svou uměleckou pílí a zvláštní zdatností založili světovou pověst severočeského sklářského průmyslu. Právě tak jako s průmyslem sklářským, má se věc s druhým průmyslem, jenž provozuje se zvláště v Rumburku a Šluknově; je to tak zvaná sparterie, průmysl snad podle jména méně známý. Vyrábí slaměné klobouky a čepice rozličných vzorů ze dřeva osykového, jež se dováží z Ruska.
Zatím co vývozce obstarává prodej hotového zboží, musí také dodávati domáckému průmyslu dřevo. V domáckém průmyslu se dřevo hobluje, hladí, dále se zpracovává na tkalcovských stavech na tkaniva nejrůznějšího druhu a po dohotovení dává se do obchodu. To je několika slovy řečeno zvláštnost severočeského domáckého průmyslu, a poněvadž plně a zcela oceňujeme význam domáckého průmyslu, protože víme, že v domáckém průmyslu tisíce dělníků má zaměstnání, a protože víme, že domácký průmysl musí býti pečlivě chráněn, že se mu musí dáti možnost vývozu, proto podali jsme návrh, aby výrobky domáckého průmyslu byly úplně osvobozeny od daní a přirážek. Návrh je podán a vy, pánové na straně většiny, budete se musiti rozhodnouti, chcete-li dáti tomuto průmyslu možnost, aby mohl vyvážeti. Chcete-li to, musíte samozřejmě hlasovati proti každému novému zatížení domáckého průmyslu a pro jeho osvobození od daní.
Všímáme-li si dále návrhu zákona
o dani z obratu, jsou nám nápadny neobyčejně vysoké tresty. Na
př. kdo nepodá v čas přiznání k dani z obratu, má zaplatiti 5%ní
přirážku k 2%ní dani z obratu. To již není daňový fiskus, to je
zřejmá loupež, jež se zcela určitě páše na těch, kteří nemají
potřebných vědomostí a potřebných schopností, kteří nejsou si
vědomi celého dosahu nepodání přiznání v správný den. A nyní máme
my němečtí poslanci jen tak na skoku, jak jsem již na počátku
řekl, zastávati se daně z obratu a později přirážky k dani z příjmu.
Tu si musíme přece jen předložiti otázku, zda můžeme takový krok
zodpovídati před svým svědomím. Pravím, že každé povolování daně
ve státě ústavním je otázkou důvěry k dotyčné vládě, a protože
k této vládě důvěry nemáme, nemůžeme již z toho důvodu hlasovati
pro daň z obratu a pro pozdější daně. Také proto nemůžeme hlasovati,
že dosud jako každého dne v tomto státě jsme stále a stále nejrozmanitějším
způsobem utlačováni. Německé školy jsou nám zavírány, na jejich
místo stavěny české. V mnohých místech zřizují se české školy
pro 2 nebo 3 děti. V Jablonném na příklad rozumějí z 22 přihlášených
dětí pouze 3 česky a přesto musela býti zřízena česká škola. A
jak se vlastně postupovalo při zápisu do školy?Samozřejmě přišla
z Prahy komise a česká menšina byla přibrána k této komisi;německá
místní školní rada, jež přibližně zastupuje obyvatelstvo, jež
je nejméně stokrát tak početné, nedostala vyrozumění. Když zápis
trval hodinu, vzdálil se dotyčný úředník ministerstva školství
a národní osvěty. A tu se přihodila neslýchaná věc, že úředník
dal dvacetiletému mladíkovi, synu jednoho zástupce české menšiny
v Jablonném příkaz aby dále zapisoval do listiny žáků pro českou
školu. Tedy naprosto neodpovědnému člověku v mladickém věku byla
propůjčena práva vyššího úředníka ministerstva. A ukázal bych
nato - protože je to nutné, poněvadž to přispívá k osvětlení celého
počínání vlády proti nám - že právě v tomto městě, v Jablonném,
konala se asi před 4 týdny jubilejní slavnost 50letého trvání
měšťanské školy, slavnost, jež měla velmi krásný průběh, ke které
se dostavilo na sta příslušníků města, sta lidí, kteří v tomto
půlstoletí školu vychodili. K úspěchu slavnosti přispělo také,
že byly vyzdobeny domy, přirozeně vyzdobeny v německých barvách.
A tu napadlo jistému prostému a skromnému občanu města - z neznalosti
nebo z jakého důvodu - aby vytáhl ze kteréhosi kouta černožlutý
prapor. Netrvalo dlouho a přišly pod vedením československého
nadporučíka dva čeští úředníci a dva až po zuby ozbrojení ukrajinští
četníci - aniž přibrali asistenci obce, aniž přibrali s sebou
příslušné četnictvo - do bytu majitele domu, násilně odstranili
prapor, vynadali majiteli domu a vzali prapor s sebou. Samozřejmě
byla pro toto jednání podána městským úřadem u okresního soudu
žaloba pro porušení domácího pokoje a loupež. (Nepokoj a výkřiky
na levici.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Prosím o ticho.
Posl. Kraus (pokračuje): Žaloba není samozřejmě do dneška vyřízena, avšak, což je příznačné, dotyčný majitel domu byl odsouzen k pokutě 100 K, a to - byl to černožlutý prapor, pánové - pro přestupek císařského nařízení z r. 1854. (Veselost na levici). Každou neděli dochází nyní v německých krajích Čech k těmto českým výpadům. Měli jsme příležitost viděti minulou neděli takové české návštěvy v Ústí a České Lípě. (Německý výkřik: Také v Postoloprtech!) Ano, i v Postoloprtech. Události v Ústí byly již vylíčeny včera kolegou Patzelem. Ani sokolská slavnost v Lípě minulou neděli neměla jistě pro Čechy průběhu, jakého očekávali. Město bylo pusté, německé spolky vydaly heslo opustiti město, Česká Lípa podobala se městu mrtvých. Okenice byly spuštěny, okna zavřena, nebyl žádný špalír, a tito nezvaní hosté měli asi v tomto městě dojem, jako svého času Napoleon I. v roce 1813 při svém vtažení do Moskvy.
A nyní bych rád ukončil a vyjádřil
naše stanovisko v tom smyslu, že my ze všech těch důvodů, předně
proto, že jsme v tomto státě den co den utlačováni, že se nám
nepřiznávají práva zaručená státními základními zákony a také
proto, že tato předloha je nesporně značným a tísnivým břemenem
pro vydělávající lid, poněvadž vede také zároveň ke zdražení cen,
hlasujeme proti tomuto návrhu zákona. (Potlesk na levici.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Slovo má ďalší rečník pán posl. Petrovický.
Posl. Petrovický: Slavná sněmovno! Jako každá daň nepřímá, tak zvláště konsumní jest nepopulární, tak také daň z obratu jistě je daleko nepopulárnější než ostatní daně nepřímé, které u nás konsumenti platí. Když byla v roce 1919 ke sklonku tohoto roku u nás uzákoněna daň z obratu, tu bylo vlastně výslovně řečeno, že tato daň je přechodná, že jest to daň, která má polepšiti státní finance, že jakmile nastane obrat ve financích státních k lepšímu, bude tato daň z obratu likvidována. Avšak už tehda, když tato daň byla projednávána, byl ve státním hospodářství postup takový, že naše strana to byla, která tehda žádala návrhem zavedení kontrolních a revisních komisí státního hospodářství, a to z toho důvodu, aby jaksi zadržela další ten postup ve státním hospodářství, který vlastně zatěžuje čím dále tím více naše poplatnictvo a z toho nejvíce živnostenský a obchodnický stav.
Tehda pro daň z obratu hlasovaly všechny strany občanské bez rozdílu a tyto strany, ač věděly, že tuto daň ponejvíce musí vybírati bezplatně živnostníci a obchodníci, nezachovaly tu loyalitu. Když tato daň byla odhlasována a právě ještě, než vešla v účinek, viděli jsme, že určitý denní tisk vrhl se na živnostnictvo a obchodnictvo, postavil je do ostrého nepěkného světla vůči konsumentům, tvrdě, že živnostnictvu bude možno této daně z obratu zneužívati ve svůj vlastní prospěch. Byly to zejména některé večerníky, které předstihovaly se v této štvavosti proti živnostenskému stavu, a to z toho důvodu, aby zastrašily živnostnictvo, aby nemohlo přesunouti tuto daň z obratu cele na ty, pro které vlastně tato daň z obratu byla stanovena, na konsumenty. A proto se nesmíme diviti, že už od začátku platnosti této daně z obratu byl v živnostnictvu abych tak řekl spontanní odpor proti této dani, poněvadž znepřátelovala tato daň živnostníka s konsumentem, zejména když takovým způsobem některé denní listy psaly proti živnostenskému stavu. Při přiznávání této daně z obratu poznali jsme zejména my, zástupcové živnostenského stavu, že stávají se přehmaty od berních správ, kde zejména tak zv. revisní komise, které prozkoumávaly a prozkoumávají hrubý příjem toho nebo onoho odboru živnostenského, často přeceňovaly ano nadceňovaly opravdu tu tržbu celkovou toho či onoho živnostenského odboru, a proto nebylo se co diviti, že živnostnictvo v některých oborech, jako cukráři, řezníci, žádali, aby tato daň byla paušalována, aby zbavena byla těch šikán se strany revisních komisí, a dalo to dosti práce, nežli tyto jednotlivé odbory shodly se s naší finanční správou na paušalování daně z obratu.
Řekl jsem, že tato daň z obratu byla pokládána za přechodnou v naději, že se u nás státní hospodářství, zejména hospodářství, které se projednává v našich zákonodárných sborech, časem a postupně zlepší, ale přítomná doba ukazuje docela něco jiného. Kol. Modráček docela správně a věcně postavil to státní hospodářství v pravé světlo, a jestliže projevil nespokojenost se státním hospodářstvím, jistě každá strana, které jde o to, aby konečně náš stát vyvázl právě z těchto finančních nesnází a nastoupil cestu správné administrativy, musí souhlasiti a musí projeviti nespokojenost s dosavadním hospodářstvím státním.
A byla to naše strana, která po zvolení zákonodárných sborů obnovila svůj dřívější návrh na zvolení kontrolní a revisní komise, která by snad nejen zkontrolovala a zrevidovala jednotlivá hospodářství našich, dnes již bohudíky likvidujících ústředen, nýbrž která by také věcně a objektivně zkontrolovala hospodářství jednotlivých ministerských resortů, a současně také zkontrolovala opravdu status našeho zřízenectva, kde vidíme, že i v tomto případě nebylo soudně u nás hospodařeno a namnoze přibíraly se přespočetné síly, jak dnes vidíme na našich drahách, kde orgán ministerstva železnic provádí v jednotlivých stanicích přehled přebytečných sil a následkem toho potom asi bude revidovati působnost těchto sil a zároveň v důsledku zlepšení hospodářství ministerstva železnic tyto síly redukovati.
Po zvolení zákonodárných sborů vláda druhá, Tusarova, předložila svůj program politický a zároveň hospodářský. Když si vzpomeneme zejména na tu část hospodářskou, viděli jsme, že v tomto programu byly zase jenom kladeny povinnosti na naše poplatnictvo, ale o pramenech zde nebylo ani slechu. Tedy, vážené shromáždění, naše strana jak z důvodů politických, tak i hospodářských postavila se proti tomuto programu a vám jistě velmi dobře je známo, které strany a kteří zástupci, i živnostnictva, pro tento program hospodářský hlasovali. Tímto hlasováním schvalovali nejenom program přednesený premiérem druhé vlády rudozelené koalice, nýbrž schvalovali i všecko to, co předcházelo právě před zvolením zákonodárných sborů.
My jsme viděli, že v tomto programu druhé vlády Tusarovy ještě více a více zvětšují se břemena, zatěžující naše poplatnictvo, zatěžující naše živnostnictvo. My jsme viděli, jakým způsobem tato finanční břemena rostou, ale také viděli jsme tam, kde bylo potřeba, že jest nám nutno, třebas jsme nesouhlasili s tímto programem druhé vlády Tusarovy, hlasovati pro nezbytnost, pro zdůvodněné nezbytnosti tohoto našeho státu, a tu právě z těchto důsledků hlasovali jsme také pro úpravu platů státních zřízenců, pro říjnovou výpomoc, ale zavrhovali jsme naprosto další udržování konsumentských subvencí, které hlavně byly ve vázaném státním hospodářství a zejména v hospodářství s moukou. Moučná dávka, o které se zde zmínili někteří páni řečníci, vynesla našemu státu deficit téměř 4 miliardy. Když se jednalo právě o tomto moučném zákoně, byl to příslušník našeho klubu ve Stálém výboru, který v srpnu loňského roku varoval před takovýmto postupem, takovým řešením důležité zásobovací otázky a již tehdy poukázal na tíživé důsledky tohoto zákona, které bude míti ne snad jenom pro státní finance, nýbrž důsledkem toho také pro poplatnictvo tohoto státu. A důsledky, vážené shromáždění, právě se dostavují. Nebýti tohoto deficitu, nebýti ještě extremních návrhů, které zejména v sociálně politickém výboru a v jiných výborech jsou předkládány jiným stranám, nebylo by snad ani myslitelno, že bychom musili přistoupiti k zvýšení této nepopulární daně z obratu o 100% a držení tak zvané daně přepychové. To byl právě důsledek tehdejší nerozvážnosti a tehdejšího smyslu určitých stran pro další poskytování subvencí konsumentstvu, kde dnes vlastně vidíme, kam tehdejší jednání těchto stran vedlo, že dnes projednáváme tak nepopulární daň jako jest tato daň z obratu se zvýšením 100%.
Vážené shromáždění! Jestliže však uvážíme dnešní situaci, ve které zejména státní finance se nacházejí, jestliže vidíme, že státní finance jsou téměř v rozvratu a jestliže zároveň uvážíme, kdybychom měli nechati dojíti úplně k státnímu bankrotu, že bychom ztratili nadobro úvěr, že bychom ztratili nadobro důvěru v cizině, a jestliže na druhé straně plně souhlasím s pány, když kritisovali toto státní hospodářství, když poukazovali na ty příčiny, které předcházely a musily vésti téměř ku propasti státního hospodářství, musíme, vážené shromáždění, také uvážiti tu cestu, voliti, jak se máme bráti, abychom zachránili tento stát před úplným úpadkem, abychom také zároveň si udrželi tu důvěru, kterou dnes ještě, ovšem namnoze pošramocenou, náš stát Československý v cizině má. (Místopředseda dr. Hruban převzal předsednictví.)
Co by bylo důsledkem, vážené shromáždění, ztráty tohoto úvěru? Nebylo by jím snad nic jiného, nežli čemu se bráníme a musíme se brániti, abychom nemusili přistoupiti k rozmnožování papírových nekrytých peněz. A tu, vážené shromáždění, je nám známo, že samotná daň z obratu nespraví těch státních porouchaných financí, že nepomůže právě tak daleko, abychom mohli říci, že jsme z těch nejtěžších poměrů venku, a jestliže kol. Modráček zmínil se o tom, že snad již na podzim přijde vláda - ať již tato nebo snad parlamentní vláda s novými požadavky úvěrovými, tu jest samozřejmo, když uvažujeme právě o těchto trudných financích státních.
Nesmíme zapomenouti, že zvýšení této daně z obratu nepoužije stát jenom pro své vlastní potřeby, nýbrž že právě určité části této daně z obratu má býti použito k sanování obecních financí. A tu právě se divím, že i ti, kteří dnes a včera mluvili a stavěli se, uvádějíce různé důvody, proti této dani z obratu, že tíž jednotlivci tak nemluví, když se jedná o vydání v našich obecných komunách.
Vážené shromáždění! Znám člena této slavné sněmovny, poslance, který i v obecním zastupitelstvu souhlasí s kterýmkoliv vydáním s té či oné strany předloženým, který zvláště zároveň volá, aby stát jednou snad pro vždy obecní finance napravil, ale zde výkřiky a jeho kolegové řečí zrovna postavili se proti této jistě nepopulární dani, ale dani to přechodné, kterou nutno jest dnes z důvodů, mluvících nejenom pro stát, nýbrž i pro sanování obecních financí, přijati s tou podmínkou jenom, že tato daň musí býti přiznána všemi stranami a to loyálně, zejména když žádali v denním tisku, že tato daň není pro živnostnictvo a pro poplatnictvo, nýbrž že tato daň je výslovně pro konsumenstvo, že jest to daň přechodná, pro jejíž odstranění musí pracovati strany v nejkratší době a třeba předložením docela jiného finančního plánu, a že tato daň nebude zakalkulována v cenách výrobků, v cenách zboží, nýbrž že jak při písemném tak ústním účtování tato daň z obratu bude připočítávána, aby takto konsument věděl, že tato daň, jako ta první, nezůstává živnostníkovi, nezůstává obchodníkovi v kapse, nýbrž že ji vybírá bezplatně živnostník pro stát, pro jeho potřebu finanční a bude nutno žádati kontrolu, a to přísnou kontrolu státního hospodaření uskutečněním našeho návrhu, nejen kontrolou státního hospodaření, nýbrž také kontrolou obecního hospodářství. Živnostnictvo musí sobě býti vědomo své důležitosti právě v tomto státě, musí si také však býti toho vědomo, jaké důsledky by to pro něho byly, kdyby právě musel stát přistoupiti k tomu, čemu se všichni musíme brániti, k rozmnožování našich papírových peněz.
Pokud se týče živnostnictva, které vyrábí, po př. obchoduje s potravinami, pro ně ovšem zůstává výše této daně z obratu nezměněna, ovšem je to jiné s živnostnictvem, které vyrábí zboží a různé předměty denní spotřeby, které se přímo neskonsumují a kde zatížení je právě 2%. Lehko se říká, že to jsou 2%, ale ve skutečnosti se tato dvě procenta dvakráte až třikráte násobí, důsledek toho bývá ten, že konsument dvakrát ano vícekráte musí uvažovati, nežli skutečně výrobek anebo to neb ono zboží koupí právě z důvodu, že zvýšením daně z obratu se zdraží. Musíme přiznati, že je to určitá ztráta v rozsahu jak výroby, tak v rozsahu obchodu zbožím, které neutrpí konsument, nýbrž kterou utrpí zde právě živnostník a obchodník, který takovým velikým břemenem u nás je zatížen, že je to opravdu vyvlastňování v některých případech celého jmění našeho malého živnostníka a obchodníka. (Hlas: Socialisté volají, že meziobchod musí zmizet!) Ale je třeba, slavná sněmovno, abychom živnostníku my zástupci mluvili naprostou pravdu. (Tak jest!) Mně by bylo lehko postaviti se před živnostnictvo na schůzi, jako se stávalo tu a tam, že se říkalo svého času: neplaťte moučné dávky, když jsme věděli, že tenkráte jsme zde všichni pro tuto dávku hlasovali. (Hlas: Modráček říká, aby se neplatily daně!)
Opravdu bylo by lehce, vážené shromáždění, říci přepjatě zatíženému živnostnictvu: neplaťte daní. Ale kam by vedly důsledky, vážená sněmovno? Snad ten moment by byl úspěšný pro živnostnictvo a obchodnictvo v té věci, ale důsledky by byly horší, jestliže bychom viděli právě to, před čím musí každý odpovědný činitel ve státě míti obavu, totiž abychom snad se nevrátili ještě do horších poměrů rozmnožením a snížením naší valuty, které by potom vzalo poslední to "jměníčko" malému živnostníku, investované ať již v tom posledním zboží anebo v zařízení dílenském anebo ve výrobcích zhotovených ve svých dílnách.
My musíme státi na principu šetrnosti a všude veřejně pranýřovati ty strany nebo příslušníky nebo vůdce těchto stran, kterých ani dnes nevyléčila smutná zkušenost tohoto státního hospodářství a kteří ještě dnes jenom z politických důvodů, abych tak řekl, agitačně činili návrhy jeden za druhým, které přinášejí další milionová vydání, kterých ovšem neplatí potom navrhovatelé, kteří však potom brání, aby jich neplatili ani jejich příslušníci, uvalujíce to pouze na naše poplatnictvo živnostenského a obchodního stavu. Živnostnictvo jistě má rádo naši republiku, a jestliže včera kol. Slavíček zde vytkl kol. Najmanovi, že ten, kdo mluví tak, že živnostnictvo jaksi popuzuje proti republice, proti národu, tu musím konstatovat, že kol. Slavíček zde neřekl, že by živnostnictvo snad bylo nenárodní. Mám obavu, aby některý z našich zástupců živnostnictva nezasel tak daleko - třebas z dobré vůle, třeba z těch zkušeností smutných, které zejména při nadceněni po stránce daní má ten nebo onen kolega, jako my zajisté máme aby nedošel tak daleko, aby potom nemusil říci, že celé vedení živnostnictva a vůbec poplatnictva se mu vymklo z rukou. Potom důsledky by byly nedozírné a zasáhly by nejen samotné živnostnictvo, nýbrž i toho, kdo takovým způsobem se stavěl před živnostenský stav.
Musíme si býti vědomi, že živnostnictvo právě v chaosu tohoto nehospodářství dívá se na každého svého zástupce v parlamentě, dívá se na každého vůdce mimo parlament, co řekne, jaký má rozhled a jaký má postup do budoucnosti, zejména pokud se týče hospodářské stránky našeho bez tak dosavad ujařmeného živnostenského stavu.
Jsou mi známy strany, které budou hlasovati pro daň z obratu, ale tyto strany, ač na jedné straně chtějí právě oběti od živnostenského stavu, stavějí se ještě do dnes při každé příležitosti zarytými nepřáteli našeho živnostníka a našeho obchodníka. My to nejlépe vidíme, kdo jsme pracovali, a jistě kolegové z jiných táborů mně přiznají, v zásobovacím výboru, sociálně-politickém i v živnostenském výboru, že jsme tolik demokratičtí, že víme, že zjednání lepší existence živnostnictva a obchodnictva dá se docíliti jenom dohodou, kompromisem, ale my nevidíme bohužel do dnes na druhých stranách ani část té dobré vůle, aby aspoň uznaly, jestliže na jedné straně žádá se od živnostnictva tak veliká povinnost, že na druhé straně musí mít živnostnictvo trochu práva, aby tyto povinnosti mohlo skutečně plnit vůči státu a vůči třídám, které dodnes jenom vyžadují a často opravdu velikým tlakem vyžadují si práva. Nesmí se zapomínat, slavná sněmovno, že napětí, které dnes po stránce finančního zatížení je mezi živnostnictvem, je tak vysoké, že by mohla prasknouti tětiva, a důsledky toho by potom zasáhly právě to rozřešení finanční, (Předseda Tomášek ujal se předsednictví.) pokud se týče živnostnictva. Ale nejenom živnostnictvo, nýbrž i dělnické třídy by mohly případně ztratiti to, co po převratu u nás štědrou měrou dostaly opravdu také za souhlasu zástupců živnostenského a obchodnického stavu.
A právě proto, slavná sněmovno,
musíme jednou přijíti k tomu názoru a nechati různých, abych tak
řekl, stranických a třídních návrhů, které jednu stranu až příliš
zatěžují a druhé straně příliš nadržují, a musíme zejména přijíti
k tomu, že jest potřeba u nás reformy, a to důkladné reformy daňového
systému, který by po právu a spravedlnosti zatížil každého podle
jeho vlastního hospodářství v republice, a to tím způsobem, jestliže
chce míti práva, aby také vůči tomuto stavu konal případné povinnosti.
Jestliže dnes živnostnictvo na schůzích ne snad našimi ústy, nýbrž
v důsledku svých úvah, v důsledku svých, abych tak řekl, objektivních
uvážení, na sjezdech a schůzích volá po reformě systému daňového
u nás a přeje si, aby u nás byla zavedena jednotná progresivní
daň z příjmů zároveň i s případnými přirážkami, kterážto jednotná
daň by zatěžovala všechny třídy spravedlivě podle jejich ročních
příjmů, tu jistě zástupci všech politických stran této sněmovny
mi musí doznati, že volání živnostnictva je spravedlivým, je objektivním
a je také poctivým. (Potlesk.)