Přes svoji malost, svoji poměrně nepatrnou velikost, vstoupili jsme do řad prvních vojenských mocností světa. Můžeme konstatovati, že vedle nás žije národ s téměř 60 miliony obyvatel, který má stálé vojsko pouze o 100.000 mužů, kdežto my s 13 miliony obyvatel máme stálého vojska 150.000 mužů, máme desetitisíce důstojníků a naše úřady a vojenská místa jsou přeplněna důstojníky, vysokými vojenskými funkcionáři. Za takových okolností lze ovšem vysvětliti, že známá chuť stálého vojska stále roste a že národům stává se obtížným tento nenasytný chřtán naplniti. Provádíme i jinak zcela bezúčelné, avšak velmi nákladné vojenské pokusy. Poukazuji na to hraní si s naším válečným loďstvem, na plány vojenské správy o vybudování vzdušného loďstva, všechny pokusy, jež nám jen ukládají obrovská břemena, ve skutečnosti jsou však bezúčelny a nesmyslny. Jinak se v tomto státě ve všech koutech šetří, naši váleční invalidé, naše vdovy a sirotci, naše oběti války, především naši nezaměstnaní mohou o tom zpívati písničku. Zde byly by závazky, tu se mělo vycházeti vstříc potřebám obyvatelstva a prostředky, které se na tento účel přikazují, byly by skutečně produktivní výdaje, jež národu a jeho hospodářství zase by byly na prospěch.
Musíme konstatovati, že nakládání s našimi vojíny schází mnoho, mnoho do dokonalosti. Z kruhů vojáků stále znovu se dovídáme, že strava mohla by býti o mnoho a mnoho lepší, že široké kruhy mužstva nejsou se stravou spokojeny. V posledních měsících učinili jsme zkušenost, že se v kasárnách zavádí opět právě to cepování kasárenského života, že naše mužstvo je přespříliš zatíženo, a že zaměstnání je příliš veliké, takže si mužstvo nemůže odpočinouti. Zde by bylo třeba změny vojenského služebního řádu; byla nám sice již před mnoha týdny přislíbena, avšak slib nebyl dodržen. Služební řád má obsahovati humanní zásady a především mají býti vydána zcela přesná ustanovení o použití zbraně, aby se takový případ, jako zastřelení vojína Hermana, nemohl již přihoditi a aby vůbec zbraně, jež se dávají vojínům, nespouštěli jen tak lehce, jak se to v tomto státě stále a stále znovu ukazuje. Hrozný život v kasárnách stává se opět našim vojínům peklem. Když se ponuré brány kasáren zavřely za našimi vojíny, jsou odloučeni od lidstva, žijí v jiném světě. I náš militarismus vyžaduje od značné části našich vojínů právě totéž, co žádal starý monarchistický militarismus: otrockou poslušnost, potlačení všeho vlastního mínění, němá poslušnost je naléhavým příkazem. Všechny methody cepování a dresury se postupně znovu zavádějí. I tak zvané prohlídky kufrů jsou opět na denním pořádku. Pátrání po tak zvaných podvratných spisech vede mnohé velitele k tomu, že provádějí prohlídky kufrů. Špiclové naslouchají našemu mužstvu a pozorují je. V jedné posádce na Slovensku událo se na příklad v poslední době toto: Jeden vojín, vrátivší se z dovolené, mladý dělník, přinesl si s sebou z domova nějakou četbu. Když nastoupil u svého oddílu, ihned byla nařízena prohlídka kufrů a právě u toho nastoupivšího byl učiněn počátek. Našli u něho skutečně čtení a orgánové prohlídku provádějící mu hrozili, označili jej jako komunistu a podezřívali jej z komunistického smýšlení. Proti takovému systému musíme se zcela rozhodně ohraditi, proti takovému způsobu zacházení s našimi vojíny musíme zcela energicky protestovati. Co ostatně záleží takovému vojenskému komisnímu člověku na tom, jakého smýšlení naši vojáci jsou a jaký politický názor mají? Knihy, označené tím pitomým vojákem, jenž prováděl prohlídku, za komunistickou četbu, nesly tyto tituly: "Řešení životní otázky", "Příroda v Alpách", "Obyvatelé světů", "Dělnice v boji o bytí", "Ochrana dělnic", "Jeptiška", "Příhody hamburské služky" (Veselost na levici.), "Péče o kojence a jeho výživa". Čtení těchto spisů, jež si ten vojín vzal k svému dalšímu vzdělání a které označovány jsou jako komunistické (Veselost na levici.), nebude moci nikdo zakazovati.
Před několika měsíci povolen byl úvěr 677,000.000 K na vojenské účely a dnes přicházejí k nám znovu, abychom povolili úvěr 322,000.000 K. Dnes vidíme jasně, že škrty, které byly provedeny při rozpočtové poradě ve vojenském rozpočtu, byly učiněny jen na oko, aby se mohlo lidu namluviti, že docíleno rovnováhy v státním hospodářství. Mimořádné požadavky militarismu přesahují nyní v tomto jediném roce sumu do rozpočtu zařazenou již o miliardu. Ani při odůvodnění tohoto úvěrového požadavku nepřijde se do rozpaků, i zde najdou se důvody a důkazy. Těchto 322,000.000 K má, jak se praví ve zprávě rozpočtového výboru, tvořiti první část doplňovací zásoby výstroje a vojenské výzbroje. Podle zprávy rozpočtového výboru je tato část pouze "A" této vojenské abecedy. Jsme velice žádostivi, jak vlastně bude vypadati "Z" této vojenské abecedy, těchto vojenských požadavků. Jsme také přesvědčeni, že z - těchto 322,000.000 K, jichž povolení se dnes od nás žádá, snad sta již byla vydána, že tohoto obnosu jest asi téměř zcela použito na vojenské účely.
Používá se také důvodu, že tyto sumy přicházejí prý v úvahu jako nouzová práce. Poukázali jsme již několikráte na to, co si představujeme pod nouzovými pracemi, a jaký názor o tom máme, jak třeba užívati státních peněz, jaké produktivní výdaje by se měly provésti těmito obrovskými sumami. Pánové, nevíte-li, jak dělati produktivní výdaje, jak přeměniti vojenské podniky, pak vám poradím: jďete ven, pošlete komisi do Kruppových závodů v Německu a tam uvidíte, jak se to dělá. (Posl. Palme (německy): Měli přec dosti inženýrů, jichž bylo možno použíti, avšak poslali je pryč, protože nepotřebují německých inženýrů.) Přirozeně.
Před námi leží zákon, jenž nám ukazuje, jak se ta věc dělá snadnou. Celý zákon pozůstává ze tří vět. Nyní dokazuje rozpočtový výbor: Přijetím branného zákona a zákona o mírovém stavu dán je logický důsledek, že je nutno starati se nyní o vojáky. Rozpočtový výbor míní, že máme-li vojáky a obrovskou armádu, musíme se starati o její existenci, o její ošacení a její výzbroj. To je podle našeho názoru velmi zvláštní péče o vojíny. Myslíme, že nejlepší péčí o naše vojíny bylo by to, aby se pomýšlelo na snížení stavu nynějšího vojska, aby byli vojáci vráceni svým civilním povoláním, aby byli puštěni domů, aby se stálé vojsko omezilo a zmenšilo.
Dále se dokazuje, že tyto požadavky nemohly býti v letošním rozpočtu podány. Proč? Poněvadž nechtěli zničiti tu krásnou představu, klam o rovnováze ve státním hospodaření. Zde vidíme opětně, jak dlužno ceniti slova ministrů, že nejsou nic než prázdný zvuk, nic jiného neznamenají než veliké klamání veřejnosti. Nepříjemné vojenské položky se zcela prostě nezařadí do rozpočtu a žádají se dodatečnými úvěrovými operacemi.
Viděli jsme ve zprávě rozpočtového výboru, jakým účelům náš militarismus slouží. Především slouží proti vnějšímu nepříteli a pak k udržení klidu a pořádku ve vnitrozemí. V posledních dnech měli jsme úplný dojem, poněvadž se nemusíme obávati vnějšího nepřítele, jsouce obklopeni státy, jež s námi naprosto nechtějí vésti války, že vytvořen byl nepřítel v mírumilovném obyvatelstvu ve vnitrozemí a proti němu se zamýšlí vytáhnouti. Slyšíme také prazvláštní věci ze Slovenska. Slyšíme vždy znovu, že slovenský lid je tou měrou utiskován, že to nelze již vydržeti; veškeré chování obyvatelstva na Slovensku je jediné volání po odstranění těchto zpátečnických mocenských prostředků, této úřednické a vojenské diktatury, která se tam dole vytvořila, jež tam panuje a vládne. Musíme prohlásiti, že právě nyní, kdy hospodářská krise nabývá tak neblahého rozsahu, kdy případy zastavení výroby a omezení pracovní doby jsou na denním pořádku, kdy nezaměstnanost roste do ohromných rozměrů, přichází vojenská správa a žádá tak ohromné peníze pro své účely. Odůvodněním, že tím mají se prováděti nouzové práce, chtěli jste učiniti lidu přijetí tohoto úvěru příjemnějším. Vláda by však měla podle našeho názoru přece jednou vážně uvažovati, zda by nebylo možno pomýšleti na snížení přehnaného zbrojení. Vždyť právě toto přehnané zbrojení musí působiti nepokoj a nedůvěru u našich sousedů, kteří přece v základě jsou velmi mírumilovní, a především mírumilovnější než naši přátelé. Národové tohoto státu mají ovšem protichůdný zájem. Nechtějí války a zavrhují také převážnou většinou tento nynější militarismus. Ze všech těchto vyjmenovaných důvodů odmítáme tuto předlohu.
V poslední době pouštíme se do oboru, jenž nás může přivésti do nejhorší situace. Je to uzavření vojenských konvencí. Takové vojenské konvence budou míti zcela jistě ten účinek, že budeme zavázáni hnáti se do zvýšených vojenských závazků. Stanovisko naší frakce je proto již předem dáno. Musíme však při této příležitosti poukázati na to, že by prostředků, jež se povolují militarismu, mohlo býti použito jinak. Naše obce sténají pod velikými sumami, jež musí dáti k účelům vojenského ubytování. Zde by měla vojenská správa příležitost pečovati o to, aby to zase obcím nahradila a vrátila.
Obce by pak měly možnost vykonati s těmito prostředky účelnou produktivní práci.
Musíme také říci, že dosud nebyl uskutečněn jeden důležitý požadavek demokracie ohledně militarismu, to je zřízení vojenských rad. Žádáme, aby naši vojáci měli možnost hájiti a zastávati své zájmy korporacemi, jež by sami zvolili, formulovati svá přání a podávati je vojenským úřadům.
Nemáme tedy žádné příčiny, abychom
vše to spolu dělali, co se zde děje. Myslíme, že nemusíme se propůjčovati
za ponocného ve střední Evropě a že náš stát nepotřebuje tuto
úlohu hráti. My sociální demokraté jsme proti válce. Myslíme,
že ideologie, ze které všechny tyto požadavky pro militarismus
od zástupců lidu jsou žádány, je falešná. Víme dobře, že světová
válka byla vybojována domobranou, a naprosto ne stálým vojskem.
Víme dobře, že příští války budou vedeny lidovými vojsky a že
vítězství bude patřiti onomu pravému lidovému vojsku, jež bude
přesvědčeno o vnitřní pravdě věci, za kterou bojuje. (Potlesk
na levici.)