Předseda: Pan posl. dr. Czech navrhuje, aby o pilnosti předloh tisk 2737 o služebním poměru státních úředníků (služební pragmatika), 2180 o přeměně obecního statku ve kmenové jmění obecní a 2835 o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických na Slovensku a Podkarpatské Rusi, hlasováno bylo najednou a pak o předloze tisk 2679 na vydání zákona o úpravě cla na automobily, motorové pluhy a motory aby se hlasovalo zvláště.
Kdo tedy přiznává zkrácené řízení podle § 55 jedn. řádu předlohám tisk 2737 o služební pragmatice, 2180 o přeměně obecního statku ve kmenové jmění obecní a 2835 o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických na Slovensku a Podkarpatské Rusi, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, pilnost podle § 55 resp. zkrácené řízení je jim přiznána.
Kdo teď přiznává zkrácené řízení podle § 55 jedn. řádu také předloze tisk 2679 na vydání zákona o úpravě cla na automobily, motorové pluhy a motory, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Také této předloze je přiznáno zkrácené řízení.
Došel mě návrh, aby pořad čísel byl změněn, a to tak, aby odstavce, týkající se zpráv na vydání zákona o úpravě cla na automobily, motorové pluhy a motory a dále o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických na Slovensku a Podkarpatské Rusi, byly přesunuty před oba odstavce předcházející, totiž o služebním poměru státních úředníků (služební pragmatika) a o přeměně obecního statku ve kmenové jmění obecní.
Jest snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není, tedy návrh tento pokládám za přijatý.
Uděluji slovo panu zpravodaji
Janu Černému (rep.) ke
31. zprávě výboru rozpočtového
o návrhu posl. inž. L. Nováka, inž. Bečky a soudr. (tisk 2679)
na vydání zákona o úpravě cla na automobily, motorové pluhy a
motory (tisk 2831).
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Slavná sněmovno! Kolegové poslanci inž. L. Novák, inž. Bečka a soudr. podali návrh zákona, kterým upravuje se clo na automobily, motorové pluhy a motory.
Slavná sněmovno! Výroba automobilů
v naší Československé republice je v takovém stavu, že mohou závody
naše vyrobiti ročně 3000 kusů automobilů, spotřeba však u nás
činí za rok pouze asi jeden tisíc kusů, čímž nám nezbývá nic jiného,
má-li náš průmysl automobilový býti úplně zaměstnán, aby mohlo
býti 2000 kusů těchto vozů ještě vyvezeno. V poslední době však
úřad pro zahraniční obchod, ačkoliv jest mu jistě dobře známa
situace na poli výroby a obchodu automobily, povolil dovoz automobilů
z ciziny, a to z Francie dovezeno 1200 kusů, z Italie 1000 kusů,
Německo a Rakousko si uplatňuje dovoz samo bez obtíží a vůbec
dovezlo roku 1920 přes 400 automobilů, čímž ovšem výroba našich
automobilů se úplně znemožnila. (Hluk.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Jan Černý (pokračuje): Je jistě pravda, že automobily u nás jsou dražší vzhledem k tomu, že máme dražší železo u nás, že právě u nás je dražší, zejména proti Německu. Práce u nás, placena v čsl. korunách, přijde dráže než v německých a rakouských korunách, poněvadž ten poměr placení práce vzhledem k znehodnocení koruny jest mnohokrát zvýšen. Přirozeně pak výroba automobilů je mnohem lacinější, zejména rakouských a německých. Ovšem musíme se na to dívati nejen s toho stanoviska, aby náš konsum obdržel levnější automobily, nýbrž také s toho stanoviska, aby výroba automobilová nebyla nijak poškozena, abychom ji mohli i v budoucnosti zachovati. Na druhé straně musíme hleděti, abychom masy dělnictva, které byly v této kategorii práce zaměstnány, také při zaměstnání si udrželi. Připomínám výslovně, že jest nám povinností na příklad s Francií dodržeti celní sazby v té výši, jako Francie sama je dodržuje. Když posuzujeme, jaké jsou dnes sazby různých států, připomínám, že vzhledem k osobním automobilům jest sazba tato: v Československé republice 11% z ceny automobilů, ve Francii 180%, v Italii 47˙5%, v Anglii 33 1/3% a v Americe 30% při levnějších automobilech a 45% při dražších vozech. Jest viděti tedy, jak jiné státy chrání si svoji výrobu, aby nebyla nijak poškozována, kdežto u nás v Československé republice tímto způsobem se nepostupuje. Připomínám, že rozpočtový výbor v této věci projednával osnovu bedlivě a velmi podrobně a zaujal stanovisko, že souhlasí s tím, aby sazba celní na automobily byla zvýšena, a to aby zvýšení nastalo do 65% a ne 95%, jak bylo navrženo se strany navrhovatelů, a za motory k automobilům a aeroplánům podle váhy, a dále aby sazba byla v návrhu osnovy nechána jako smluvní tarif celní a ne jako autonomní celní tarif. Při tom byl doplněn § 1 a navržena byla zvláštní poznámka, která odpovídá nynější poznámce v celním tarifu platné. Navrženo bylo ještě větší množství vysvětlivek, které byly navrženy jako součást zákona. Pokud se týče těchto vysvětlivek, z usnesení rozpočtového výboru nebyly pojaty do zákona, nýbrž byly jako vysvětlivky k celnímu tarifu připojeny. Co se týče motorů, bylo navrženo, aby také motory byly obtíženy clem, všecky, zejména také motory na oračky a jiná motorová vozidla, na příkl. traktory vůbec, ve kterémžto případu rozpočtový výbor nepřistoupil na to stanovisko, poněvadž rychlým způsobem, jak bylo nutno předlohu projednati, nebylo možno příslušné věci do té míry prostudovati. Proto doporučuje rozpočtový výbor, aby zákon ve příčině změny tohoto tarifu byl upraven ve 2 paragrafy, z nichž první stanoví sazbu pro cla a to tak, jak je ve zprávě tisk 2831 uvedena s příslušnou poznámkou, § 2 aby zůstal beze změny s tím doplněním, že provedení jeho ukládá se ministru financí v dohodě s ministrem pověřeným správou úřadu pro zahraniční obchod a ministrem zemědělství v dohodě s ministerstvem obchodu, a mimo to navrhuje výbor rozpočtový resoluci, kterou se vládě ukládá, aby v návrhu autonomního celního tarifu upravila ochranu výroby traktorů, motorových pluhů a silničních válců sazbami vzhledem na příbuznost s automobilním průmyslem přiměřenými, avšak i se zájmy zemědělství srovnatelnými, jakož aby dále pamatovala na zvláštní položku pro letadla (aeroplány) a motory k aeroplánům s analogickou ochranou.
K ostatnímu obsahu návrhu inž.
Nováka, inž. Bečky a soudruhů (tisk 2679) budiž náležitě přihlédnuto
při revisi vysvětlivek k platnému a při redakci nových vysvětlivek
k příštímu autonomnímu celnímu tarifu. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Přistupuji k rozpravě.
Slovo má pan posl. Horák.
Posl. Horák: Slavná sněmovno! Z likvidace bývalého Rakouska dostali jsme 3/4 jeho průmyslu. Jsme více státem průmyslovým a úkolem naším bude, abychom příznivé zeměpisné a obchodní polohy našeho státu také řádně využili a stát svůj hospodářsky obrodili, aby ve většině výrobků průmyslových stal se nejen soběstačným, nýbrž abychom velkou část zbytků s prospěchem mohli uplatniti na trzích a odbytištích sousedních států. K tomu bude třeba, abychom po stránce výrobní a kvalitativní byli konkurence schopni s výrobky cizích států a hlavně aby, pokud cenové nabídky se týká, nebylo velkého cenového rozdílu. I když přiznati musíme, že po stránce výrobní, když ne zcela dnes, jistě v dohledné době mohli bychom soutěžiti s jakostí předmětů firem zahraničních, nemůžeme toho říci stran cen, neboť zde je něco, čeho si ani sami zcela vysvětliti nedovedeme. Se zahraničím cenově konkurenci podstoupiti nejsme s to, neboť nejde tu o nějaký nepatrný rozdíl, nýbrž my nejsme s to, abychom dodali některé výrobky týchž rozměrů a kvality ani za cenu dvojnásobnou proti konkurenci zahraniční. To je hlavně kovo- a dřevoprůmysl, o chemickém ani nemluvě. Příčiny, proč konkurence cenové schopni nejsme, mohou ležeti v nákupu surovin, dále ve způsobu výroby, ve mzdách, daňovém systému nebo zvyklosti výdělečné.
Zajímavý doklad k tomu podává nám návrh tisk 2679 posl. inž. Nováka, inž. Bečky a soudr., o kterém se jedná. Až dosud byla vozidla motorová a jiné jejich druhy, zvláště automobily, zdaněny 46 % ceny, k tomu přichází u automobilů 12 % daň přepychová, kterou v tomto případě platí kupující. Činilo tedy clo s daní přepychovou 58 %. Kalkulace byla na př. tato: Čtyřsedadlový automobil cizozemský stojí průměrně 70.000 marek, tedy při naší valutě ani 70.000 K. K tomu daň 46% činí 32.200 K, 12%ní daň přepychová činí 8.400 K, k tomu dovoz z ciziny, děje-li se po dráze, 8.000 K. Děje-li se doprava vlastní silou, tato položka odpadá. Celkem stojí takový vůz 118.600 K. U nás stojí podobný vůz asi téhož typu u fy Laurin a Klement, v Českomoravské, v Kopřivnické, u Waltra a jinde 160.000 K, tedy jeví se rozdíl u jednoho vozu 41.400 K. To jest na jednom automobilu koupeném z ciziny úspora obnosu 41.400 K. Oč je náš průmysl dražší? Čítáme-li cenu s dovozem 78.000 K a naši cenu 160.000 K, jeví se rozdíl - nepřihlížíme-li k dani přepychové a clu - celých 82.000 K v neprospěch naší fabrikace. O tolik jest při tomto výrobku cizozemský průmysl konkurence schopnější před průmyslem naším. Rozdíl takový jeví se ovšem v neprospěch celého našeho podnikání. Nedivme se pak, že v oddělení pro vývoz leží sta žádostí čekajících na povolení dovozu, a jest potom samozřejmo, že naše kruhy, jichž se to týká, hledí držeti nad tím ruku, aby pokud možno dovoz cizích vozidel k nám povolen nebyl. Se stanoviska kupujícího je to přirozeno, také se stanoviska kupeckého, že hledí si opatřiti při stejné kvalitě vozidlo tam, kde je lze laciněji koupiti. Jsem patrioticky založen a nechci naší industrie snižovat, ale úspora 40.000 K již něco znamená a s tím musíme počítati.
Úspora 40 tisíc je tedy něco.
Předloha jde v ochranářství našeho průmyslu dále a rozpočtový
výbor zvýšil clo u automobilů na 65%. Bude tedy každý vůz, přihlížíme-li
k 12%ní dani přepychové, zatížen celkem 77%. Dovezlo-li by se
k nám 100 vozů, dostal by stát 4 miliony na clu. Je ovšem otázka,
zdali při výrobě 100 vozů zdejší provenience stát na dani a jiných
příjmech také tolik vydělá. Ovšem musíme přihlížeti k tomu, že
je zde poskytnuta možnost k práci a že se na druhé straně, řekněme
to ihned, pokud se týče podpor v nezaměstnanosti, mnoho uspoří.
Proto nutno vážně o tom přemýšleti, jak bychom byli s to, abychom
konkurovali s cizinou a podle toho upravili svou výrobní schopnost.
Celního ochranářství nelze pro budoucnost udržeti, ani v tomto
průmyslu ne, a proto musíme počítati s tím, že během doby bude
k nám i volný dovoz povolen. Připravme se tedy a hledejme příčiny,
proč nejsme s cizinou schopni konkurence, odstraňujme překážky
tohoto nezdravého vývoje, abychom, až nastane zápas na světovém
trhu, jako se to dnes děje, nebyli neschopnými podniknouti konkurenci
a také zdravý organisační boj s těmito výrobky. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Ke slovu není nikdo dále přihlášen, debata je skončena. Přeje
si pan zpravodaj doslov?
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.):
Nikoli.
Předseda (zvoní): Budeme tedy hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Poněvadž není dostatečné presence,
dám o této věci hlasovati až po vyřízení odstavce následujícího,
jímž jest i
32. zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2735) o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 2835).
Zpravodajem je místo nepřítomného
a omluveného pana posl. Brožíka pan posl. Bečko
a pan posl. Benda za příslušné výbory. Žádám pana posl.
Bendu, aby se ujal slova k referátu.
Zpravodaj posl. Benda: Vážené
Národné shromaždenie! Zákon, ktorý bol pridelený výboru rozpočtovému,
pojednáva o náprave chýb, ktoré sa staly na Slovensku tým, že
zákon o doplatkoch pre horníkov nebol v platnosti. V revolučnom
Národnom shromáždení bolo povolené, aby príplatky pre horníkov
boly usporiadané a srovnané jak pre horníkov českých, tak slovenských,
ale toto robilo ťažkosť a preto nebolo možné, aby tento zákon
bol urobený. Toto má byť teraz napravené a preto rozpočtový výbor,
uznajúc, že štát, republika nebude k tomuto nič priplácať a že
je to potrebné so stanoviska sociálneho, pripojil sa k zpráve
výboru sociálne-politického a navrhuje, aby tento zákon v celej
svojej osnove bol prijatý. (Výborně!)
Předseda: Dále
uděluji slovo panu zpravodaji za výbor sociálně-politický posl.
Bečkovi.
Zpravodaj posl. Bečko: Ctená snemovňa! Zákonom zo dňa 29. októbra 1919 bola vykonaná úprava penzijných a zaopatrovacích pôžitkov členov bratských pokladní spolu so zriadením ústredných zaopatrovacích fondov. Posiaľ vo smysle uvedeného zákona boly zriadené zaopatrovacie fondy len v Čechách, na Morave a v Slezsku, a členovia bratských pokladní sú priamymi ich príslušníkmi a požívateľmi pôžitkov a nárokov, zákonom stanovených.
To je až do dnes neplatné pre členov bratských pokladní na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. § 16 citovaného zákona síce zmocňuje ministra verejných prací, aby pôsobnosť tohoto zákona rozšíril nariadením i na Slovensko, ale tento spôsob narazil by na odpor, ktorý možno prekonať len novým zákonom. Zákon zo dňa 29. októbra 1919 týka sa a naväzuje na zákon dosiaľ platný o bratských pokladniach v Čechách a na Morave. Ovšem, že vývoj a hospodárstvo bratských pokladní v Čechách a na Slovensku je úplne iné a tiež i struktúra báňskych úradov ako dozorčích orgánov na Slovensku vyžaduje, aby tieto rozdiely v zákone boly uplatnené. V dôsledku toho je najvýhodnejšie upraviť zákonom požitky členov bratskych pokladní na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi v tej samej výške, ako sú v Čechách, na Morave a v Sliezsku, čo aj podpísané výbory vo smysle vládneho návrhu zákona doporučujú.
Zásady a ustanovenia tohto zákona odpovedajú zákonu zo dňa 29. októbra 1919, č. 608 Sb. z. a n. Vypúšťajú sa len citáty, ktoré pre Slovensko a Podkarpatskú Rus neplatia. Na miesto týchto ustanovení sa použilo označení, odpovedajúcich zvláštnej strukture tamejších hornopolicajných orgánov. Vládna osnova zákona predkladá sa k schváleniu, vyjma § 5, bezo zmeny. Tieto zmeny, ktoré sociálne-politický výbor pri § 5 urobil, boly urobené len preto, aby bola udržaná jednotná osnova zákona so zákonom zo dňa 29. októbra 1919. I tak je celý zákon jednotný, a nebolo by spravodlivé, aby pri tých istých povinostiach a právach boly iné ustanovenia u zaopatrovacích ústavov, ktoré pre Slovensko a Podkarpatskú Rus dľa tohoto zákona sa majú zriadiť. Z dôvodov uvedených doporučuje sociálne-politický výbor zákon tento k schváleniu.
Hoci čas už pokročil a že by už všetci páni poslanci radšiej tu neboli, tu dovoľujem si niekoľko slov uviesť o tom, aké pomery sú dnes na Slovensku po stránke nemocenského a penzijného poistenia. Aký chaos je tam, to najlepšie dokazuje dotaz bratskej pokladne v Podbrezovej, podaný na vládny komisariát v Bratislave v tom smysle, že sa dotazuje: Či aj provizionisti majú nárok na náhľu a núdzovú podporu v štátnych podnikoch. Na to odpovedal vládny komisariát ministerstva verejných prác toto (čte): "Ministerstvo veřejných prací nařízením ze dne 29. listopadu 1920, čís. 60023/Úsp./20, pověřilo podepsaný vl. komisariát, aby správy státních hutnických závodů na Slovensku zmocnil k poukázání měsíčních výpomocí podle zásad zákona ze dne 25. listopadu 1920, čís. 625 Sb. z. a nař. tamním zaměstnancům v činné službě, pensistům a provisionistům k výplatě a zároveň podotknul zmíněny min. výnos, že platnost zákona ze dne 15. července 1920, čís. 446 Sb. z. a nař., o vyplácení dosavadních měsíčních mimořádných výpomocí byla prodloužena do konce roku 1921."
Ale neočekávane dňa 21. dubňa 1921 prípisom ministerstva verejných prác boly náhle a nudzové výpomoci zrušené. Je samozrejmé, že takýto výnos, ktorý nič nepovedá, len to, že náhle a nudzové výpomoci provizionistom bratských pokladní vôbec nepríslušia, vzbudzuje na Slovensku rozruch mezi ľuďmi, ktorí majú ročnú províziu 380 K, 330, 145 K. Poneváč tieto požitky členovia bratských pokladní v Čechách a na Morave nerušene požívajú, je nevyhnuteľne treba, aby totisté opatrenie bolo platné pre Slovensko. Za takých okolností nenie sa čo diviť tomu, že na Slovensku panuje mimoriadný rozruch medzi robotníctvom.
A ďalej je zákon čís. 3, ktorý je, aby som tak povedel, platformou pre tieto náhle a nudzové výpomoci, lebo hoci v Čechách, na Morave a v Sliezsku platí od r. 1919, na Slovensku nenie ešte vôbec platný. Zástupci robotníctva sa postarali o to, intervenovali, aby zákon bol plnený na Slovensku, ale všetko to bolo marné, nebol uplatnený dodnes. A preto je nevyhnuteľne potrebné, aby ministerstvo unifikácie po stránke tejto vzalo väčši zretel na slovenské pomery, lebo za týchto pomerov, jak pracuje ministerstvo unifikácie, možno povedeť, že zo všetkých zákonov, pre ktoré hlasovali slovenskí poslanci, jedinký nenie ešte na Slovensku platný, a že nepoužívá sa paragrafov, ktorý splnomocňuje toho alebo onoho ministra, aby konal právoplatnosť zákonov na Slovensku. Tak sa pomery nenapravia. Uvádzam príklad: Robotník, ktorý má mesíačne 1600 K, platí 32 K príspevku na nemocenské poistenie a keď je nemocný, bere 2 K denne podpory. Je treba, aby nariadenie, čís. 26, ktoré je platné v okresných nemocenských pokladniach, bolo uplatnené i v bratských pokladniach, potom by taký robotník môhol mať podporu až 24 K denne. Za takých pomerov však, aké sú dosiaľ, nie je div, keď sa dejú na Slovensku nejaké výtržnosti. Žiadame, aby zákon čís. 3 bol bezodkladne vykonaný na Slovensku a i zákon č. 2 z r. 1919.
Ovšem je potreba, aby tieto zákony
vzťahovaly sa na bratské pokladne práve tak ako na nemocenské
poisťovne. Deputácie robotníctva poukázaly ministerstvu už často
na tieto neporiadky, ale tam im povedeli, podajte si to písomne,
my to potom vybavíme. Zástupci robotníctva urobili všetko, aby
týmto nesnesiteľným pomerom bolo odpomožené, ale dosiaľ sa nestalo
nič. Uvediem jeden prípad zo Zvoleňa, kde bola celá rodina napadená
tuberkulozou, ale predsa, hoci otec pracoval 20 rokov u Rima -
Muranskej spoločnosti, rodina táto bola nútená v dôsledku toho,
že má mesačne 30 Kč nemocenskej podpory, v hľade zomrieť. To sú
ovšem smutné prípady. Za týchto okolností žiadame, aby po tejto
stránke stala sa čo najrychlejšie náprava. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Ke slovu se přihlásil pan posl. Draxl. Uděluji mu slovo.
Posl. Draxl: Slavná sněmovno! K vládní osnově, kterou se mají upraviti poměry pensijního pojištění pro horníky na Slovensku, bylo by potřeba hlouběji poukázati na ty nedostatky, které se jeví, a je charakteristické to, že před 2 roky ve starém Národním shromáždění odhlasován byl zákon, kterým se upravují pensijní poměry pro hornictvo, avšak přes to, že byl schválen pro celou republiku, pro Slovensko se nevyřídilo a neuplatnilo z tohoto zákona ničeho.
Vzhledem k tomu, že teprve dnes, po 2 létech, se přichází se samostatným zákonem pro Slovensko, kterýmž se mají upraviti tamější poměry, vidím se nucena poukázati a přinésti dnes také k tomu ještě dodatečný návrh, a to jenom vzhledem k těm zkušenostem, které máme již dnes z té praxe, která se dnes u nás objevuje.
Mám za to, že i slovenský horník zasluhuje zajisté téhož povšimnutí, jako všechno ostatní naše hornictvo. Jestliže slyšíme častěji žaloby a stesky ze Slovenska vůči Praze, můžeme si vzíti jen příklad z toho, že před 2 roky byl odhlasován zákon, ze kterého se neuplatnila ani jediná písmena. Dnes teprve se shledala nutnost, aby se vydal nový zákon. Zajisté mnohokráte byly by stesky oprávněny. Připomínám, že během těch dvou let dávno již byl zákon u nás v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uplatněn. My jsme letošního roku ve zdejší sněmovně odhlasovali další nové 100% zvýšení, novou úpravu pensijního pojišťování pro hornictvo a ani tento druhý zákon nenabyl doposud platnosti přes to, že v posledním zákonu se praví ve čl. 3, že zákon o novém 100% zvýšení nabývá také platnosti pro Slovensko. Z toho důvodu, aby nedocházelo k nedopatřením, která by nám mohla v budoucnosti znova vzniknouti, navrhuji slavné sněmovně tento resoluční návrh.
Vzhledem k tomu, že hornictvu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přiznán byl 100% drahotní přídavek zákonem z měsíce května 1921 s platností od 1. ledna do 31. prosince 1921, navrhuji (čte):
Národní shromáždění republiky Československé račiž se usnésti:
"Ministru veřejných prací se ukládá, aby dle § 3 zákona o prozatímním 100% zvýšení zaopatřovacích platů hornických provisionistů, vdov a sirotků provedl současně týž zákon pro Slovensko a Podkarpatskou Rus."
Doufám, že tím by byl splněn aspoň
jeden z požadavků, který pro hornictvo je nutný. Snad budeme míti
v krátké době příležitost projednávat v poslanecké sněmovně celkovou
úpravu pensijního pojišťování pro horníky v celé republice, jež
má být jednotná, avšak pro tuto dobu navrhuji dnes resoluci, kterou
jsem zde přečetl, a žádám slavnou sněmovnu, aby tento náš návrh
byl schválen. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Resoluční návrh podaný p. posl. Draxlem má dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.
K slovu není nikdo dále přihlášen,
debata je skončena. Uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. Bečko: Ja
z toho dôvodu, že navrhovaná rezolúcia je bezpredmetná, lebo v
§ 14 v druhom odstavci je uvedené, že zároveň sa vláda zmocňuje,
by pôsobnosť zákona zo dňa 30. červenca 1921 - číslo nenie uvedené,
bo zákon nedostal ratifikácie - vyhlásila i na Slovensku, doporučujem
túto rezolúciu k zamietnutiu.
Předseda: Pan
zpravodaj poslanec Benda?
Zpravodaj posl. Benda: Já
sa pripojujem k tomu.
Předseda: Budeme hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dát hlasovati o osnově zákona se 14 paragrafy, o nadpisu a úvodní formuli v celku najednou, poněvadž nebyly podány pozměňovací návrhy.
Námitek není? (Nebyly.)
Kdo tedy souhlasí se zákonem, 14 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, jak jest ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen v prvém čtení.
Poněvadž jest přiznáno této věci
zkrácené řízení podle § 55 našeho jedn. ř., přikročíme ihned k
druhému čtení. Má snad pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Bečko: Nie,
prosím.
Zpravodaj posl. Benda: Nie.
Předseda: Není tomu tak. Kdo souhlasí tedy se zákonem, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen také v druhém čtení.
Zbývá nám ještě rozhodnouti nyní o resolučním návrhu podaném panem poslancem Draxlem.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem p. posl. Draxla, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluční návrh p. posl. Draxla je zamítnut.
Teď se musíme vrátiti ke hlasování
o
31. zprávě výboru rozpočtového o návrhu posl. inž. L. Nováka, inž. Bečky a soudr. (tisk 2679) na vydání zákona o úpravě cla na automobily, motorové pluhy a motory (tisk 2831).
Zpravodajem je pan poslanec Jan Černý (rep.).
Také o této osnově, která má pouze 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli, míním dát hlasovat najednou. Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s touto osnovou zákona, s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsazeny ve zprávě výboru rozpočtového, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Zákon je schválen ve čtení prvém.
Také této věci jest přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu a přikročíme ihned ke čtení druhému.
Přeje si pan zpravodaj slova?
Zpravodaj posl. J. Černý (rep.): Nikoliv.
Kdo tedy souhlasí se zákonem tak, jak byl přijat v prvém čtení, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen také ve čtení druhém.
Zbývá ještě schváliti resoluci výboru rozpočtového, která jest obsažena ve zprávě výborové. Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh resoluční jest schválen a tím jest vyřízen tento odstavec denního pořadu.
Nebude-li proti tomu námitek, přeruším projednávání denního pořadu a přikročím k ukončení schůze. Námitek není? (Nebyly.)
Námitek není. Zbývá nám ještě poslední odstavec dnešního pořadu, to jest zpráva výboru zdravotního o návrhu poslanců dr. Holitschera, Palme, Kirpalové a soudr. na vydání zákona o zákazu podávání alkoholických nápojů mladistvým (tisk 2075), který byl výboru dnes v 84. schůzi vrácen se lhůtou k podání zprávy do 6. hodiny večerní.
Výbor zdravotní v této lhůtě nemohl práci svoji ukončiti a požádal o prodloužení lhůty do příští schůze poslanecké sněmovny.
Navrhuji, aby lhůta žádaná byla povolena.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se!)
To je většina. Lhůta přijata.
Churavostí se omlouvá na dnešní schůzi posl. dr. Srdínko.
Staly se některé změny ve výborech.
Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub čsl. socialistů vysílá do výboru zásobovacího posl. Pechmanovou za posl. Trnobranského; do výboru zdravotního posl. Slavíčka za posl. Landovou-Štychovou.
Klub republikánský vysílá do výboru zdravotního pro dnešní schůzi posl. Macha za posl. dr. Blaho.
Klub živnostenský vysílá do výboru pro obchod, průmysl a živnosti posl. Najmana za posl. Mlčocha a posl. Drobného za posl. Anděla.