Článek IX finančního zákona pro rok 1922 budiž škrtnut.
Odůvodnění: Článek VIII se odchyluje
od pravidla, že se ke zcizení nemovitého státního majetku má vyžádati
souhlasu Národního shromáždění, tak nezvykle, a zvláště článek
IX, jenž není omezen ani časově ani co do počtu předmětů a jejich
ceny, takže nemůže býti schválen.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Ke kap. II:
1. Resoluční návrh posl. dr. Lehnerta a druhů ke kap. II, tit. 5:
Navrhujeme: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti: Vláda se vyzývá, aby rozepsala pacht na statek Lány, poněvadž vykazuje hospodářský schodek ročně 200.000 Kč kromě 9,000.000 Kč stavebního nákladu.
Z pachtovného budiž najata pro presidenta pěkná letní vila.
Ke kap. III:
2. Resoluční návrh posl. Blatné a druhů:
Vláda se vyzývá, aby vypracovala a v nejbližších dnech předložila Národnímu shromáždění návrh zákona, jímž se mění ústava tak, že se zrušuje druhá sněmovna.
Ke kap. V:
3. Resoluční návrh posl. Patzela a druhů, aby Nejvyšší kontrolní úřad uveřejnil účetní uzávěrky státní správy za rok 1919 a 1920:
Podepsaní podávají resoluční návrh, aby Nejvyšší kontrolní úřad předložil v nejkratší době Národnímu shromáždění účetní uzávěrky státní správy za rok 1919 a 1920.
4. Resoluční návrh posl. Hirsche a druhů:
Odstavec 2 §u 10 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., budiž změněn tak, že Nejvyšší kontrolní úřad jest povinen předložiti účetní uzávěrku Národnímu shromáždění v 9 měsících počítaje od uplynutí toho kterého správního roku.
Ke kap. VI:
5. Resoluční návrh posl. dr. Lodgmana a druhů ke kap. VI, příděly samosprávným svazkům:
1.) Vláda se vyzývá, aby se postarala o to, aby příděly obcím a okresům od 1. října 1921 podle zákona příslušející se těmto samosprávným svazkům skutečně také vyplatily, a to již od tohoto dne.
2.) Vláda se vyzývá, aby podala návrhy zákonů, jimiž se platné obecní řády pozměňují v tom smyslu, že přirážky k přímým daním, na nichž se obce a okresy usnesly, mohou předpisovati a vybírati tyto samosprávné svazky samy.
6. Resoluční návrh posl. dr. Lodgmana a druhů ke kap. VI, tit. 7:
Vláda se vyzývá, aby čtvrtletně předkládala poslanecké sněmovně výkazy, z nichž by bylo zřejmo rozdělování státních přídělů z titulu daně z obratu zboží na jednotlivé obce, okresy a silniční okresy Čech, Moravy a Slezska.
7. Resoluční návrh posl. dr. Czecha a druhů:
Poslanecká sněmovna se usnáší:
1.) Návrh zákona o složení zemských správních komisí, na němž se senát usnesl, budiž bezprostředně po projednání rozpočtu v poslanecké sněmovně podán k jednání a vyřízen tak, aby návrh ten ještě letos nabyl moci zákona.
2.) Vláda se vyzývá, aby vypracovala a Národnímu shromáždění předložila návrh zákona, kterým by se zajistilo zastoupení politických stran v moravském zemském výboru, odpovídající hlasům odevzdaným při volbách do obecních zastupitelstev.
Ke kap. VII:
8. Resoluční návrh posl. dr. Baerana a druhů, aby byl uveřejněn přesný výkaz státního dluhu Československé republiky:
Přes to, že Nejvyšší kontrolní úřad republiky trvá již přes 2 roky, opomenul do dnešního dne uveřejniti přesný výkaz výše státního dluhu Československé republiky. Také rozpočet na rok 1922 nepodává o tom dostatečného poučení, poněvadž zde jednak vykázaná čísla mezi sebou si odporují (viz úhrnnou sumu půjček, sjednaných doma a o jejichž zúročení se činí opatření, a souhrn státního dluhu v příloze ke kap. VII), jednak půjčky, k jejichž sjednání ministr financí obdržel zákonité zmocnění (půjčka na úhradu prozatímních schodků obilního ústavu, dodatečný úvěr pro vojenskou správu 322 milionů Kč), sem nebyly pojaty. Také cizozemské půjčky, o jejichž bytí pro oficielní zprávy nelze pochybovati, nejsou vykázány.
Podepsaní proto navrhují, aby Nejvyšší kontrolní úřad předložil Národnímu shromáždění v nejkratší době, nejpozději však do 1. ledna 1922 přesný a podrobný výkaz o stavu státního dluhu Československé republiky.
9. Resoluční návrh posl. Patzela a druhů na změnu předpisů o uveřejňování výkazu bankovního úřadu:
Podepsaní podávají návrh, aby předpisy o uveřejňování výkazu bankovního úřadu změnily se tím způsobem, že
a) lombardování titrů půjček, které československá finanční správa sjednala ke hrazení schodků státního hospodářství, vykazuje se odděleně od jiných takových cenných papírů,
b) pro drahé kovy a zásoby devis bankovního úřadu stanoví se ve výkazu pevné relace buď k předválečné relaci Rakouskouherské banky nebo k relaci československé koruny v době oddělení měny.
Ke kap. VIII. a VIII. A:
10. Resoluční návrh posl. dr. Czecha, Grünznera, Tauba a druhů:
Vláda se vyzývá:
1.) Aby zákon ze dne 8. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n., doplnila, pokud se týče změnila tím, že výhody propočítání služebních let s účinností ode dne 1. ledna 1921 zúčastní se také všichni státní zaměstnanci a zaměstnanci státem spravovaných podniků a fondů, kteří byli dáni do výslužby, než zákon ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., nabyl účinnosti, to jest přede dnem 31. srpna 1919, jejich vdovy a sirotci.
2.) Aby neprodleně provedla zákon ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n., aby vydala přísné pokyny, aby podřízené úřady liberálně vykládaly ustanovení zákona a aby v žádném případě nenastalo snížení dosavadního odpočivného.
3.) Aby vypracovala a Národnímu shromáždění ještě v tomto zasedání předložila návrh zákona, kterým by zajistila všem pensistům automatickou procentní účast na zvyšování platů státních zaměstnanců a kterým by úplně srovnala staropensisty s novopensisty.
Ke kap. IX. a IX. A:
11. Resoluční návrh posl. dr. Luschky, Bobka a druhů:
Vláda se vyzývá, aby předložila návrh zákona, jímž se dosazují místo zemských správních komisí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, vládou jmenovaných, volená zemská zastupitelstva.
Eventuelní návrh:
Bude-li tento návrh zamítnut, vláda se vyzývá, aby neprodleně předložila návrh zákona, jímž se upravuje složení zemských správních komisí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku podle jednotných zásad národní rovnoprávnosti.
12. Resoluční návrh posl. Zierhuta a druhů ke kap. IX, tit. 6, pozemkový úřad:
Poslanecká sněmovna se usnáší:
Zákony o pozemkové reformě buďtež novelovány podle těchto zásad:
Bez porušení zemědělské výroby nechť jsou utvořeny nové, života schopné malé a střední usedlosti; vnitřní osídlení budiž provedeno podle zásad hospodářských.
Nynějším usedlostem budiž přikázáno dosti půdy, a to hlavně lesa a pastvin jako obecní jmění. Zemědělské a lesní družstevnictví budiž podporováno přídělem půdy. Při výběru osadníků budiž brán zřetel jen na zdatné a zkušené čekatele. Osídlení budiž prováděno za dalekosáhlé účasti zájemníků a zemědělských odborníků, při čemž se dlužno vyvarovati každého přesunu národní državy jednotlivých národů.
Přejímání půdy státem smí býti přípustno jen k účelům všeobecně prospěšným, při čemž pojem obecného prospěchu budiž vymezen věcně podle skutečné potřeby.
13. Resoluční návrh posl. Zierhuta a druhů, aby jednotlivé položky rozpočtu pro státní pozemkový úřad byly rozšířeny a odůvodněny, jakož i aby pozemkový úřad podal zprávu o své činnosti:
Příslušné položky v rozpočtu jakož i jejich odůvodnění jsou bohužel sestaveny tak krátce a stísněně, že nelze do nich dle potřeby proniknouti. Podepsaní proto navrhují, aby vykázané položky v rozpočtu byly rozšířeny a podrobně odůvodněny a aby byla podána podrobná zpráva o činnosti pozemkového úřadu, která byla již opětovně žádána, již předseda Viškovský slíbil, dosud však nepodal.
14. Resoluční návrh posl. Zierhuta a druhů ke kap. IX, tit. 6, pozemkový úřad:
Vláda se vyzývá, aby podala návrh zákona, jímž se zajišťují pozemky také drobným pachtýřům, kteří jsou od 1. května 1914 nepřetržitě pachtýři pozemků zabraného velkostatku. V tomto návrhu zákona budiž pamatováno na dominikální dědičné pachtýře tím způsobem, že se napraví bezpráví na nich spáchané kdysi při vyvazení pozemků a poskytne se jim možnost obdržeti jejich dědičné pozemky v celém rozsah u a pokud možno bez náhrady do vlastnictví.
15. Resoluční návrh posl. Zierhuta a druhů ke kap. IX, tit. 6, pozemkový úřad:
Vláda se vyzývá, aby vyhlásila ve Sbírce zákonů a nařízení bližší ustanovení, která měla býti vydána nařízeními ve věci zamýšleného provedení přídělu půdy podle § 29 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n.
16. Resoluční návrh posl. Zierhuta a druhů ke kap. IX, tit. 6, pozemkový úřad:
Vláda se vyzývá, aby provádějíc pozemkovou reformu vyzvala pozemkový úřad:
1.) aby neprováděl pro stát hromadného přejímání lesních komplexů ze zabraných velkostatků, při čemž by byly lesy převáděny jen z rukou velkostatku do soukromého hospodářství státního, bez zřetele k zájmům venkovského lidu a jmenovitě k žádosti venkovských obcí o příděl lesa do obecního vlastnictví, nýbrž aby dodržoval zákonně stanoveného omezení, pokud jde o přejímání lesní půdy pro stát, jen bude-li to skutečně obecně užitečné;
2.) aby velké množství žádostí obcí o příděl lesní půdy nenechával dlouho bez povšimnutí ležeti, nýbrž aby je rychle vyřizoval způsobem odpovídajícím zájmům těchto obcí.
17. Resoluční návrh posl. dr. Medingera a druhů ke kap. IX, tit. 6, aby dávka z majetku měla přednost před zabráním půdy:
Pozemkovým úřadem rozvržený přejímací plán na rok 1922 počítá se zabráním 210.000 ha (70.000 ha zemědělské půdy a 140.000 ha lesa), které representují přejímací hodnotu asi 1/2 miliardy Kč.
Poněvadž navržené převzetí tak velkých ploch nechává úplně stranou skutečnost, že - až bude rozeslán předpis dávky z majetku - lze ve velkém rozsahu očekávati placení v půdě a pozemcích, podepsaní podávají návrh:
Bez újmy vybudovaného přejímacího plánu budiž provedena taková změna, že se dávce z majetku určené k ozdravění státních financí, která se bude spláceti také ve velkém rozsahu v pozemcích a půdě, dává zásadně přednost před dosud vybudovaným přejímacím plánem, který je zbudován na libovolně vyrvaných statcích nebo částech statků.
18. Resoluční návrh posl. Jokla a druhů:
Vláda se vyzývá:
Stanné právo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi budiž ihned zrušeno.
Ke kap. X:
19. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, dr. E. Feyerfeila a druhů:
Navrhujeme: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti: Vláda se vyzývá, aby vůli Československé republiky žíti v míru, několikrát oficielně vyjádřenou, naposled v řeči pana ministerského předsedy v poslanecké sněmovně dne 16. listopadu 1921, dokázala tím, že ve 3 měsících učiní všechna vnitřní i zahraniční opatření k prohlášení neutrality republiky.
Ke kap. XI:
20. Resoluční návrh posl. Kirpalové a druhů:
Všichni, kteří jsou povinni vojenskou taxou a činně sloužili před válkou, za války nebo po válce, buďtež zproštěni vojenské taxy.
21. Resoluční návrh posl. Uhla a druhů:
Vláda se vyzývá, aby podle §u 1, odstavec 2 branného zákona ze dne 19. března 1920, čís. 193 Sb. z. a n., vypracovala návrh o zavedení miličního systému a pokud možno co nejdříve předložila jej Národnímu shromáždění k usnesení.
22. Resoluční návrh posl. Kaufmanna a druhů:
Ministerstvo národní obrany se vyzývá:
1.) aby doplnilo služební řád ustanovením, že se u každého pododdílu má ustaviti výbor z 3 zástupců, volených mužstvem. Tento výbor má úkol bdíti nad dodržováním služebních předpisů, dohlížeti na stravu, na umístění mužstva a na správné vyplácení požitků a případné závady hlásiti přímo veliteli oddílu,
2.) aby nařídilo, že se vojska nesmí užívati k udržení bezpečnosti a pořádku ve vnitřním státním území proti jeho obyvatelům,
3.) aby vypracovalo návrh zákona, jímž se zrušuje vojenské soudnictví a všechny vojenské osoby se podřizují řádným soudům.
23. Resoluční návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů na systemisování důstojnických hodností v politickém oddělení ministerstva národní obrany:
Pro ústřední vedení ministerstva národní obrany jest vykázáno 32,200.000 Kč na osobní požitky pro gážisty a gážisty mimo hodnostní třídy (24.5 mil. Kč řádných výdajů a 7.7 mil. Kč výdajů mimořádných).
V tabulce I. jest systemisováno 8 osob v hodnosti generálů a 15 osob v hodnosti plukovníků. V tabulce II. jest vykázáno proti tomu ve vojenském oddělení 26 generálů a 73 plukovníků. Tento poměr musíme označiti jako naprosto nezdravý, neboť není prospěšné, že proti 325 štábním důstojníkům a 26 generálům jest jen 243 kapitánů a důstojníků subalterních, čímž se rozpočet nepatřičně zatěžuje. Kdyby byl zachován poměr nynějšího systemisování, rozpočet by byl rok od roku stále více silně zatěžován pro rychlý postup.
Podepsaní proto navrhují:
Vláda nechť učiní tato opatření:
1.) Nechť provede nové systemisování v ústředním vedení ministerstva národní obrany, a to tak, že poměr jednak mezi subalterními důstojníky a jednak štábními důstojníky a generály musí býti zdravý a účelný pro vojenské organisace. Toto nové systemisování jest nutné jak s hlediska vojenského, tak i z důvodů úsporných.
2.) Při novém systemisování budiž také přihlíženo k tomu, že většina míst dá se účelně obsaditi důstojníky ve výslužbě pro službu ve válce méně schopnými, hodícími se pro službu kancelářskou.
24. Resoluční návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů:
Vojenské zaopatřovací požitky jsou podle platných zákonných předpisů rozličné podle toho, jde-li o
a) vojenské gážisty ve výslužbě, kteří byli činnými československými gážisty. Pro ty platí nový zaopatřovací zákon.
b) vojenské gážisty ve výslužbě, kteří jen jako pensisté (s hodností) do nového vojska byli převzati, neslouživše činně jako českoslovenští důstojníci. Pro ty platí zákon z r. 1875 s 80%ním zvýšením, nejvýše 2400 Kč ročně (zákon ze dne 27. ledna 1921, čís. 48).
c) vojenské vysloužilce (bez hodností), tedy o takové, jimž osobní a stížnostní komise hodnost upírá. Ti dostávají odpočivné podle zákona z r. 1875 bez zvýšení přiměřeného době.
Nespravedlivost a tvrdost tohoto různého nakládání vojenskými gážisty ve výslužbě postihuje většinou bývalé gážisty národnosti německé, poněvadž tito většinou pro jednostranné rozhodování osobní a stížnostní komise v ministerstvu národní obrany byli zařazeni do obou posléze zmíněných kategorií gážistů ve výslužbě.
Navrhujeme proto: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby neprodleně podala novelu k vojenskému zaopatřovacímu zákonu, jíž gážisté ve výslužbě všech tří kategorií co do pensijních požitků staví se úplně na roveň.
25. Resoluční návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů:
V "Osobním věstníku" ministerstva národní obrany ze dne 12. listopadu 1921, č. 112, ročník V., propouští se výnosem čís. jedn. 222.137 "Osob. důst." ze dne 24. října 1921 množství gážistů, kteří podle přípisu rakouského státního úřadu pro vojenství získali prý domovskou příslušnost v Rakouské republice, z československé branné moci a nařizuje se, aby ti gážisté, kteří konají činnou službu, byli ihned služby zproštěni.
Toto opatření postihuje propuštěné a služby zbavené gážisty nesmírně tvrdě a v množství případů jest úplně nezákonné, neboť týká se jen takových gážistů, kteří již podle úředního vyhlášení v "Osobním věstníku" do činné služby československé branné moci byli přijati a také při případném dřívějším získání domovské příslušnosti v Rakouské republice právě tímto převzetím zákonně československé státní občanství nabyli. (Jednotliví postižení slouží na př. v československém vojsku již od jara 1920 činně.) V mnoha jiných případech nepostačuje ke zrušení státní příslušnosti osob opatřením postižených svrchu zmíněný přípis rakouského státního úřadu pro vojenství, poněvadž tento úřad v době sepsání tohoto dopisu při poměrech tehdy úplně nevyjasněných nebyl naprosto s to, aby vykonal potřebná šetření s úplně jasným výsledkem.
Navrhujeme tedy: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby jmenované opatření ihned zrušila neb alespoň podrobila přezkoušení potud, že se z propuštěných a zproštěných vyloučí ti, kdo podle úředního vyhlášení ve Věstníku byli převzati do činné služby v československém vojsku, a že o ostatních gážistech výnosem postižených budou se konati přesná šetření stran jejich státní příslušnosti zvláštním řízením, do jehož skončení tito gážisté zůstanou ve službě nebo budou požívati nadále své požitky.
26. Resoluční návrh posl. dr. E. Feyerfeila, dr. Schollicha a druhů:
Navrhujeme:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti: Vláda se vyzývá, aby nejdéle v jednom měsíci předložila sněmovně návrh zákona, jímž branný zákon, vybudovaný na soustavě kádrové, pozbývá účinnosti a nahrazuje se branným zákonem podle soustavy miliční.
27. Resoluční návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů:
V důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona o vojenských požitcích zaopatřovacích tisk 2424 na str. 45 jest v §u 114 tato věta:
"Úprava zaopatřovacích požitků staropensistů na výměru požitků novopensistů navrhuje se zároveň zvláštním vládním návrhem."
Poněvadž od 29. května 1921, kteréhožto dne byl vládní návrh 2424 podán, uplynulo již skoro 6 měsíců a zmíněný zvláštní vládní návrh zákona dosud podán nebyl, dále poněvadž úprava zaopatřovacích požitků vojenských staropensistů na výměru novopensistů jest již velmi naléhavá, navrhujeme: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti: Vláda se vyzývá, aby nejdéle v jednom měsíci podala tento zvláštní vládní návrh zákona.
28. Resoluční návrh posl. dr. Baerana a druhů na přiměřené obsazení místa generálního inspektora a na omezení jeho štábu:
Podle tabulky 3. (kap. XI, tit. 1, pol. A) jest generální inspektor československého vojska ve III. hodnostní třídě systemisován jako politický funkcionář. Zaujímá tím tutéž hodnost jako nejvyšší odborní úředníci. Kromě toho jest generální inspektor obklopen štábem četných důstojníků.
Podepsaní navrhují:
Vláda nechť učiní opatření, aby místo generálního inspektora napříště bylo obsazeno dokonalým vojenským odborníkem a štáb důstojníků jej obklopujících aby byl zmenšen na potřebnou míru.
29. Resoluční návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů ke kap. XI, tit. 2 na snížení dopravních nákladů a ostatních vydání:
Na dopravu vojenského zboží požaduje se 2,400.000 Kč a na nákladní automobily a jejich pohon 17,800.000 Kč.
Při intensivním využití nákladních automobilů musilo by vydání na dopravu zboží vozy značně býti zmenšeno, pomyslíme-li, že by se tím mohlo omeziti drahé krmivo pro koně a jiné výdaje (1 q ovsa 300 Kč).
Podepsaní proto navrhují, aby položky ve smyslu svrchu uvedených vývodů byly náležitě zmenšeny.
30. Resoluční návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů:
Podle zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., závisí převzetí bývalých rakousko-uherských vojenských gážistů do československého vojska na osobním úsudku ministra národní obrany. Ve skutečnosti však rozhoduje o tomto převzetí osobní a stížnostní komise zřízená u ministerstva národní obrany. Rozhodování děje se tajným řízením, jehož nelze kontrolovati a jež stojí v příkrém rozporu s pojmy demokracie. V tomto řízení se dostala komise opětovně do rozporu s výnosem presidenta republiky o amnestii, kterýmž lhůta k podávání přihlášek k Československé republice byla prodloužena do konce října 1919, poněvadž přes tento výnos k přihláškám podaným později než do konce srpna 1919 požadovala zvláštního odůvodnění, proč byly později podány, a pravidelně tyto přihlášky zamítala. Též složení této komise není vůbec demokratické, poněvadž nebere zřetele na poměry národnostní a jejími členy jsou sice čeští, ale ne němečtí členové sněmoven.
Navrhujeme tedy: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby ihned odstranila tuto osobní a stížnostní komisi a nahradila ji komisí, která by se shodovala s počtem obyvatelů jednotlivých národů tohoto státu a do níž by byli přibráni také němečtí členové sněmoven. Převzetí žadatele smí býti jen tehdy odepřeno nebo jen tehdy může mu býti odepřena hodnost, jestliže to odůvodní vyšetřování trestní nebo disciplinární, ve kterém by obviněný měl právo se hájiti.
Ke kap. XII a XII A:
31. Resoluční návrh posl. dr. Luschky, Bobka a druhů:
Vláda se vyzývá, aby neprodleně vypsala a v nejkratší lhůtě provedla obecní volby na Hlučínsku, jakož i na Těšínsku.
32. Resoluční návrh posl. dr. Luschky a druhů:
Vláda se vyzývá, aby učinila opatření, aby co nejdříve byly provedeny dodatečné volby do Národního shromáždění, které se dosud nekonaly.
33. Resoluční návrh posl. Deutschové a druhů:
Vláda se vyzývá, aby do té doby, než budou zákonitě upraveny vystěhovalecké obchody, postavila pod nejpřísnější dohled všechny podniky, které veřejně nebo tajně provozují obchody vystěhovaleckých agentur, a aby je uzavřela, shledá-li se nejnepatrnější závada.
34. Resoluční návrh posl. Čermaka a druhů:
1.) Vláda se vyzývá, aby neprodleně podala poslanecké sněmovně návrh na zrušení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n.
2.) Vláda se vyzývá, aby neprodleně vypracovala a poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, kterým se zrušují zastaralé spolkové a shromažďovací zákony a zaručuje se úplná a neomezená svoboda sdružování a shromažďování.
3.) Vláda se vyzývá, aby dostála slibu obsaženému již v §u 48 zákona ze dne 22. října 1875, č. 36 ř. z. z r. 1876, že vypracuje moderní policejní trestní zákon, a aby poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, jímž by se zrušila zpátečnická a zastaralá ustanovení policejního státu, zvláště "Prügelpatent" ze dne 20. dubna 1854, č. 96 ř. z., nařízení ze dne 3. dubna 1855, č. 81 ř. z., a ze dne 30. září 1857, č. 198 ř. z., a hnanecký zákon ze dne 27. dubna 1871, č. 88 ř. z.
35. Resoluční návrh posl. Hackenberga a druhů:
Vláda se vyzývá:
1.) aby ihned nařídila volby do obecních zastupitelstev ve všech obcích, v nichž dosud nebyly provedeny,
2.) aby zařídila provedení voleb do Národního shromáždění ve všech územích, která se nesúčastnila voleb do zákonodárných sborů.
36. Resoluční návrh posl. Grünznera a druhů:
Všichni úředníci, kteří po převratu z politických příčin byli propuštěni, posláni na dovolenou nebo dáni do výslužby, buďtež znovu přijati do služby, při čemž budiž jim započtena příslušná hodnostní třída nebo platební stupnice, která by jim příslušela podle normálního postupu, dále buďtež jim doplaceny všechny neprávem zadržené požitky a buďtež zpět dosazeni do svého bývalého úřadu.
37. Resoluční návrh posl. Palme a druhů:
Vláda se vyzývá:
1.) aby co nejrychleji skončila šetření o osobách, které utrpěly událostmi v Kraslicích, aby jim vyměřila pokud možno nejvyšší podpory a aby tyto podpory co nejrychleji poukázala,
2.) aby podala Národnímu shromáždění zprávu, zda a v jaké míře jsou podporováni pozůstalí po obětech ze dne 4. března 1920.
38. Resoluční návrh posl. Schustera a druhů:
Zákon o četnictvu budiž vhodně změněn podle moderních zásad. Obzvláště budiž četníkům zajištěna úplná svoboda spolčovací. Ministrovi vnitra se ukládá, aby předložil Národnímu shromáždění návrh zákona, odpovídající těmto zásadám.