Ke kap. XIII:
39. Resoluční návrh posl. Kirpalové a druhů:
Pěstounky na mateřských školách buďtež postaveny na roven učitelkám ručních prací, působícím na veřejných školách.
Pro pěstounky na mateřských školách nechť platí podle toho všechny zákony, které platí pro učitelky ručních prací, tedy zákon ze dne 23. května 1919, č. 274, zákon ze dne 7. října 1919, č. 541, změněný novelou ze dne 18. prosince 1919, č. 25, zákon ze dne 12. února 1920, č. 103 (zákon o celibátu), zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 304 (zákon o ustanovování učitelů), jakož i příslušná ustanovení dosud platných zemských zákonů, pro Čechy návrh zákona z r. 1913 provedený výnosem zemské školní rady ze dne 24. července 1918, č. 2a 3622/51564, pro Moravu zákon ze dne 15. července 1914, č. 48, pro Slezsko zákon ze dne 8. dubna 1914.
Pro zařazení do platových stupnic a platových tříd nechť se rozeznávají dvě skupiny:
A. Vedoucí pěstounky mateřských škol ve smyslu §u 11 ministerského nařízení ze dne 22. července 1872, č. 4711, které se mohou vykázati vysvědčením dospělosti nějakého ústavu pro vzdělání učitelek, nebo které byly ministerstvem vyučování zproštěny povinnosti vykázati se jím, stavějí se na roven učitelkám ručních prací na občanských školách a zařazují se do skupiny C státních úředníků.
B. Ostatní pěstounky mateřských škol, které vyhověly zákonitým požadavkům týkajícím se vzdělání a zkoušky v rozsahu stanoveném ministerským nařízením ze dne 3. července 1914, č. 3632, postoupí do skupiny D státních úředníků.
Všechny pěstounky zaměstnané na soukromých mateřských školách mají nárok na požitky a výhody stanovené tímto zákonem. Stát přejímá rozdíl mezi požitky nynějšími a nově systemisovanými.
Pensijní pojištění, pokud není vlastního pensijního fondu, dějž se u Všeobecného pensijního ústavu pro zaměstnance. Ministrovi školství a národní osvěty se ukládá, aby příslušné zákony vhodně změnil a tyto změny předložil Národnímu shromáždění do 14 dnů.
40. Resoluční návrh posl. Heegera, Tauba a druhů:
Vláda se vyzývá:
1.) aby dbala právního názoru, který vyslovil nejvyšší správní soud v nálezu ze dne 24. září 1921, č. 11774, o zavření německé obecné školy a v tom smyslu aby vydala pokyny podřízeným úřadům.
2.) Aby neprodleně otevřela opět školy, které byly uzavřeny podle právního názoru, jejž v uvedeném nálezu nejvyšší správní soud prohlásil za mylný.
3.) Budiž předsedovi moravské zemské školní rady dán rozkaz, aby ihned ustal vylučovati děti z německých škol, poněvadž prý náležejí k české národnosti, a z tohoto důvodu aby již nezavíral německé školy nebo třídy.
41. Resoluční návrh posl. Hillebranda a druhů:
Hájíme zásadu, že všem žákům obecných a občanských škol mají se dodati potřebné učebné a školní pomůcky bezplatně a že školy mají býti vybaveny vesměs pomůckami a školními knihovnami, odpovídajícími duchu doby. Tento slib byl již v červnu 1920 dán místním školním radám a byla již vykonána potřebná k tomu úřední šetření. Bez újmy úplného vyplnění těchto zásadních a době přiměřených požadavků navrhujeme, aby do rozpočtu byla zařazena minimální částka 8,000.000 Kč. Úhrada budiž získána příslušnými škrty v rozpočtu pro účely kultu.
42. Resoluční návrh posl. Hillebranda a druhů:
Vláda se vyzývá, aby předložila osnovu zákona, spočívající na těchto zásadách:
1.) Každý národ spravuje sám své školství.
2.) Každý národ má své vlastní školní úřady jakož i vlastní školní poradní sbory (místní, okresní, župní nebo zemské školní rady).
3.) Předloha budiž vypracována na základě odluky církve od školy.
Dokud tyto návrhy nestanou se zákonem, zastavuje se další působnost základních zákonů školních, na nichž se usneslo staré Národní shromáždění.
4.) Národnímu shromáždění budiž předložen do dvou měsíců veškerý materiál o uzavření německých škol od doby trvání státu, kterýžto materiál budiž přidělen 24člennému výboru, zvolenému poslaneckou sněmovnou, k prozkoumání, podání zprávy a návrhu.
43. Resoluční návrh posl. Čermaka a druhů:
Vláda se vyzývá, aby obcím neprodleně splatila zálohy, které poskytly k úhradě nákladu na menšinové školy, a aby v řádných lhůtách platila nájemné za školní místnosti, najaté podle smlouvy nebo nuceně, a aby bez dalšího prodlení zaplatila již splatné nájemné. Budoucně nesmějí býti obce nuceny poskytovati menšinovým školám nezúročitelné zálohy.
44. Resoluční návrh posl. dr. Lodgmana, dr. Schollicha a druhů:
Vláda se vyzývá, aby obcím neprodleně splatila zálohy, které poskytly k úhradě nákladu na menšinové školy, a aby v řádných lhůtách platila nájemné za školní místnosti, najaté podle smlouvy nebo nuceně, a aby bez dalšího prodlení zaplatila již splatné nájemné. Budoucně nesmějí obce býti nuceny poskytovati menšinovým školám nezúročitelné zálohy.
45. Resoluční návrh posl. Patzela ke kap. XIII, tit. 11, § 4, II, 3:
Vláda se vyzývá, aby oznámila, proč pro státní cenu pro architekty, pro stipendia výtvarných umělců a pro podpory výtvarných umělců zřizuje posuzovací komise, v nichž by nebyli zastoupeni Němci.
46. Resoluční návrh posl. Patzela ke kap. XIII, tit. 11, § 4, II, 2:
Vláda se vyzývá, aby se zřetelem na to, že se předešlého roku v tit. 11, § 4 II 2 stanovené částky 60.000 Kč pro uměleckou soutěž pro státní a školní ústavy užilo zcela pro české architekty a do posuzovací komise nebyl povolán ani jediný německý architekt nebo umělec, zařadila částku 30.000 Kč na soutěž pro německé státní a školní ústavy a aby ustanovila komisi k posouzení soutěže, v níž by byli činni němečtí architekti a umělci. Současně se vláda vyzývá, aby oznámila, proč ani k soutěžím ani do posuzovací komise nepřibrala minulého roku Němce. Žádáme, aby pro všechny státní soutěže, kde se může ucházeti každý Čechoslovák, byl přibírán jako soudce i Němec, ke kterémužto účelu se navrhuje "Německá obec architektů" (Deutsche Cemeinschaft der Architekten) v Praze VII, č. 310 jako organisace.
47. Resoluční návrh posl. Patzela a druhů ke kap. XIII, tit. 11:
Vláda se vyzývá, aby v zájmu ochrany domoviny zařadila částku na podporování stavební kultury obzvláště za tím účelem, aby různé státní stavby v různých krajinách byly přizpůsobovány krajinnému stavebnímu slohu a aby se zabránilo, aby se v jednotlivých městech prováděly stavby, které ruší celkový ráz jednotlivých míst. Týká se to především novostaveb železnic, pošt a celnic v pohraničních územích.
48. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů
ke kap. XIII, tit. 7:
Vláda se vyzývá, aby podala co nejdříve návrh zákona, jímž se se zřetelem na následky válečné doby stanoví počet školních dětí v jedné třídě na 30, a je-li takový počet dětí, nesmí dojíti ke zrušení nebo redukování této školy.
49. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 7:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve podala návrh zákona, jímž se zřizují a udržují občanské školy a hradí náklady na ně a zvláště se přihlíží k tomu, aby se poskytla dětem školou povinným možnost, navštěvovati občanskou školu ve svém obvodu.
50. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 7:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve podala návrh zákona o postavení pěstounek na mateřských školách, zachovávajíc zásadu, že pěstounky mateřských škol zařazují se do skupiny D státních zaměstnanců.
51. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů
ke kap. XIII, tit. 7:
Vláda se vyzývá, aby podala návrh zákona, který určuje bližší podmínky, kdy na žádost místních školních úřadů vůbec se zavádí nepovinné vyučování jazyku českému na obecných školách.
52. Resoluční návrh posl. dr Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů
ke kap. XIII, tit. 7:
Vláda se vyzývá, aby ihned provedla ustavení okresních školních výborů ve smyslu vládního nařízení ze dne 6. listopadu 1920 řídíc se při tom zásadou, že školy každé národnosti mají býti podřízeny jen takovým školním úřadům, které se skládají z příslušníků národnosti oněch školních dětí.
53. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 7:
Vláda se vyzývá, aby ihned provedla ustavení místních školních rad ve smyslu vládního nařízení ze dne 6. listopadu 1920 zachovávajíc zásadu, že členové místních školních rad smějí náležeti jen oné národnosti, která jest totožna s národností dětí školu navštěvujících, pro něž jest tato školní rada určena.
54. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 7:
Vláda se vyzývá, aby podala návrh zákona, podle něhož se zřizují, vydržují a organisují školy pomocné.
55. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 7:
Vláda se vyzývá, aby ustanovila dostatečné množství vrchních obchodních inspektorů pro dozor nad německými obchodními školami a aby při tom zachovávala zásadu, že tito inspektoři náležejí národnosti, která odpovídá národnosti chovanců obchodní školy, nad níž se má dozor vykonávati.
56. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 7:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve podala návrh zákona, jímž se zřizují, vydržují a organisují státní školy pro hluchoněmé.
57. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 6, § 1:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve jmenovala německé ministerské živnostenské inspektory a aby při dosazování jiných živnostenských inspektorů zachovala přísnou zásadu, že se ustanovují za inspektory českých škol jen příslušníci národnosti české a za inspektory německých škol jen příslušníci národnosti německé.
58. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 6:
Vláda se vyzývá, aby zřídila německý státní ústav pro domácký průmysl nebo aby neprodleně podala takový návrh zákona.
59. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 5, § 1:
Vláda se vyzývá, aby se vší energií přikročila k postátnění městských obchodních škol a aby tuto akci provedla neprodleně, pokud došly žádosti dosavadních vydržovatelů.
60. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 4, § 2:
Vláda se vyzývá, aby při jednotlivých státních ústavech pro vzdělání učitelek buď zřídila státní ženské průmyslové školy nebo vybudovala oddělení, která poskytují státním učitelským ústavům možnost, vyučovati v těchto oborech.
61. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 4, § 2, ústavy pro vzdělání učitelů:
Vláda se vyzývá, aby zřídila pro Slezsko samostatný německý ústav pro vzdělání učitelek, poněvadž tam takového ústavu není.
62. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 4, § 2, ústavy pro vzdělání učitelů:
Vláda se vyzývá, aby neprodleně zřídila německý ústav pro vzdělání učitelek v Čechách v německém státním území, poněvadž po zrušení německých ústavů pro vzdělání učitelů v Praze vůbec takového ústavu nemáme.
63. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů
ke kap. XIII, tit. 4, § 1:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve zřídila na území těšínském druhou střední školu, ježto jedna vybudovaná tam střední škola nepostačuje pro osvětové potřeby tamějších Němců.
64. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů
ke kap. XIII, tit. 4, § 1:
Vláda se vyzývá, aby věnovala největší pozornost postátňovací akci lyceí a aby v nejbližší době vzala do státní správy již zřízená lycea a aby tyto školy vybavila na úplné státní střední školy.
65. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 4, střední školy:
Vláda se vyzývá, aby učinila potřebná opatření, aby se profesorů na středních školách již ustanovených používalo ve službě i nadále a aby nedošlo ke zmenšení jejich požitků pod záminkou, že nejsou pro ně místa.
66. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 3, § 3:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila návrh zákona, jímž se zřizuje německá vysoká škola lesnická v Československu.
67. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 3, § 3:
Vláda se vyzývá, aby podala návrh zákona, jímž se zřizuje úplná fakulta pro báňské studium na německé technické vysoké škole v Praze.
68. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 3, § 1:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve podala návrh zákona na zřízení německého paedagogického ústavu při německé universitě v Československu.
69. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 3, § 1:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila návrh zákona na zřízení úplné fakulty pro vysokoškolské zvěrolékařské studium na německé universitě.
70. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 3, §u 3:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila návrh zákona na zřízení německé vysoké školy obchodní a hospodářské v Československu.
71. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 3:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila návrh zákona na zřízení německé vysoké školy pro tělocvik.
72. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 2:
Vláda se vyzývá, aby zařadila do rozpočtu 6 míst pro německé zemské školní inspektory v Čechách, při čemž byla by systemisována 3 místa pro zemské školní inspektory na školách středních a 3 na školách obecných.
73. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 2:
Vláda se vyzývá, aby předložila návrh zákona, jímž se německé sekce zemských školních rad pro Čechy, Moravu a Slezsko ustanovují samostatnými a jako správce těchto úřadů ustanovuje se příslušník německé národnosti jako předseda.
74. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 2:
Vláda se vyzývá, aby vydala co nejdříve nařízení, jímž se zřizuje při školním referátě pro Slovensko v Bratislavě vlastní německé oddělení pro německé školní věci a jehož úředníci musí býti příslušníky německé národnosti.
75. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
Se zřetelem na smlouvu o ochraně menšin ze dne 10. září 1919 a poněvadž dosud tato smlouva splněna nebyla, podáváme návrh:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve podala návrh zákona pro veškeré školství, spočívající na těchto zásadách:
1.) Každý národ uznává se ve státě za nositele a spravovatele veškerého školství.
2.) Ke správě veškerého národního školství povolávají se národní říšské školní rady, utvořené zástupci dotčeného národa.
3.) Říšským školním radám náleží zřizovati, spravovati a dohlížeti na školství jakéhokoliv druhu i na tak zvané menšinové školy.
4.) Říšské školní rady, aby opatřily potřebné náklady, jsou oprávněny, příslušníkům svého národa předpisovati školní přirážky a vybírati je.
5.) Dozor nad školami, náležející státu, upravuje zvláštní zákon, který zmocňuje školní úřady naléhati na dodržování povinností, náležejících národním školním činitelům. Rozhodným pro příslušnost k některé národnosti ve státě uznané jest svobodně a bez nátlaku odevzdané přiznání k národnosti podle sčítání lidu.
76. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
Se zřetelem na smlouvu o ochraně menšin z 10. září 1919 navrhují podepsaní:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby neprodleně učinila všechna opatření k přeložení obou vysokých škol německých do německého území.
77. Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů:
Se zřetelem na smlouvu o ochraně menšin ze dne 10. září 1919 podávají podepsaní tento návrh:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby počkala s prováděním zákona o správě škol ze dne 9. dubna 1920, č. 222, než bude zřízena správa veškerých škol podle národních samosprávných zásad, a aby zachovala starý právní stav, vlastně aby jej obnovila.
78. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a druhů, aby byli jmenováni němečtí úředníci při státním ústavu pro fotografování, měření a odlévání památek, jakož i u státního archaelogického ústavu pro výkopy pravěké a ranně středověké (kap. XIII, tit. 10).
Ani na tomto ani na onom ústavu nepůsobí Němec.
79. Resoluční návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů (ke kap. XIII, tit. 11):
Vláda se vyzývá, aby v zájmu ochrany domova zařadila do rozpočtu částku 20.000 Kč k podporování stavební kultury, hlavně k tomu účelu, aby rozličné státní stavby v rozličných krajinách byly přizpůsobeny krajinnému slohu a aby bylo zabráněno tomu, aby v jednotlivých městech nebyly prováděny stavby, které ruší celkový dojem jednotlivých míst. To platí v prvé řadě pro novostavby železniční, poštovní a celní v pohraničních územích. O zadávání staveb rozhodujtež posuzovací komise, po jedné pro kraje československé, německé a maďarské.
80. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a druhů ke kap. XIII, tit. 11, §u 4, II, 3:
Pan ministr školství a národní osvěty se vyzývá, aby oznámil, proč nedosazuje pro státní cenu pro architekty, pro stipendia výtvarných umělců a pro podpory výtvarných umělců pořizovací komise, v níž by byli zúčastněni i Němci.
81. Resoluční návrh posl. dr. Medingera a druhů, aby byla zřízena tříčlenná komise k přezkoušení prostředků, jichž se užívá pro německou osvětu a německý umělecký život v Československu, ke kap. XIII, tit. 10, 11 a 12:
V tit. 10, 11 a 12, XIII kap. státního rozpočtu jsou Němci, co se týče jejich duševního života, tak odstrčeni, že se československý stát vydává v nebezpečí, že na jeho účet bude se příště přičítati duševní zakrnění umělecky tak vysoce nadaného německého národa, obývajícího Sudety. Žádná z položek této kapitoly nevšímá si nejnaléhavějších požadavků kulturního národa a nezná ani podpory literárního, uměleckého a hudebního talentu německého, ani přibrání německých umělců ke komisím, udělujícím dosavadní subvence umělcům.
Teprve sečteme-li jednotlivé položky této kapitoly, ukáže se obraz úplné nevšímavosti vlády a ministerstva školství a národní osvěty, čímž jsou porušovány povinnosti k menšinovým národům, jež vzrostly Československu jako kulturnímu státu - nárok že jím jest, Československo uplatňuje - a jako členu Svazu národů.
Proto podepsaní navrhují, aby byla zřízena tříčlenná komise, která by objektivně přezkoušela jednotlivé položky uvedených titulů kap. XIII a podala návrhy, které zajišťují duševní rozvoj sudetských Němců.
82. Resoluční návrh posl. dr. Spiny a druhů ke kap. XIII, tit. 10, aby byl jmenován v zemském památkovém úřadě v Brně německý úředník:
U zemského památkového úřadu v Brně není vůbec žádný německý úředník. Při zadávání dvou volných míst pro konceptní úředníky budiž vzat zřetel na jednoho Němce. Kvalifikovaní uchazeči jsou pohotově.
83. Resoluční návrh posl. V. Marka a druhů:
Vláda se vyzývá, aby městské hudební škole v Přísečnici zvýšila subvenci na rok 1922 na 80.000 Kč.
84. Resoluční návrh posl. Housera a soudr. na zrušení školního platu:
Vládě se ukládá, aby neprodleně provedla zrušení školního platu na všech obecných a občanských školách v celé Československé republice.
Ke kap. XIV a XIV A:
85. Resoluční návrh posl. Tauba a druhů:
Vláda se vyzývá, aby vypracovala a Národnímu shromáždění předložila návrh zákona, podle něhož se válečná půjčka plně vyplatí.
86. Resoluční návrh posl. Windirsche a druhů:
Vláda se vyzývá, aby provedla změnu ustanovení zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n., o dani z masa, kterážto ustanovení podrobují potravní dani také nutné porážky. Nutné porážky buďtež osvobozeny od daně z masa.
87. Resoluční návrh posl. Pohla a druhů ke kap. XIV, tit. 2, §u 3:
Vláda se vyzývá, aby poslanecké sněmovně předložila návrh na změnu zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., a ze dne 12. září 1921, č. 296 Sb. z. a n., v němž se navrhuje zrušení uhelné daně.
88. Resoluční návrh posl. Uhla a druhů:
Vládní nařízení o autonomní celní sazbě budiž předloženo Národnímu shromáždění k projednání.
89. Resoluční návrh posl. dr. Baerana a druhů, aby byla ustavena 24členná sněmovní komise pro vypracování návrhu na novou daňovou soustavu:
Z preliminovaných výnosů daní ve státním rozpočtu pro léta 1919, 1920, 1921 a 1922 lze zřetelně pozorovati rozvoj československé berní politiky. Z daňové soustavy, jejíž hlavními nositeli byly přímé daně a nepřímým daním příslušela jen činnost daní doplňovacích, stala se soustava, jejímiž základními pilíři jsou daň uhelná a daň z obratu. Každá z těchto daní má v roce 1922 vynésti více než v roce 1919 všechny daně dohromady. Právě tyto oba druhy daní jsou zvláště nebezpečny. Daň z uhlí jest příčinou velké stísněnosti v produkci uhlí, v dalším svém účinku jest příčinou krise v železářském průmyslu a v jiných odvětvích výroby. Totéž platí také o dani z obratu; také ona jen zdražuje výrobu tím, že dává podnět ke zvyšování cen.
Poznavše, že tento druh daňové politiky jest zcela pochybený, že tímto způsobem státní finance nemohou ozdravěti a že se tím těžce poškozuje celý výrobní stroj státu, navrhují podepsaní, aby se ustavila 24členná sněmovní komise, která by vypracovala směrnice pro novou daňovou soustavu, přibravši k tomu odborníky a zástupce všech skupin hospodářských.
90. Resoluční návrh posl. dr. E. Feyerfeila, Matznera a druhů:
Uvalení daně z obratu na zemědělské plodiny, které výrobci dodávají svým zemědělským družstvům a tato je dodávají spotřebitelům, jest dvojitým zdaněním jen jednoho obratu, jednou při dodání výrobcem družstvu a potom při dodání družstvem spotřebitelům, poněvadž dodání plodiny družstvem spotřebitelům nelze povazovati za obrat, nýbrž jen za zprostředkování obratu účelovým sdružením výrobců.