1. zprávě výboru dopravně-technického, sociálně-politického a rozpočtového o návrhu posl. Biňovce, inž. Bečky, Dubického, Bezděka, Langra a soudr. (tisk 3249) na vydání zákona o stavebním ruchu (tisk 3306).
Zpravodajem jest za výbor dopravní p. inž. Bečka, za výbor sociálně-politický posl. Dubický a za výbor rozpočtový posl. Biňovec.
Uděluji prvnímu zpravodaji za
výbor dopravní, p. posl. inž. Bečkovi, slovo.
Zpravodaj posl. inž. Bečka: Slavná sněmovno! Výbor dopravní projednával zákon resp. prodloužení zákona o stavebním ruchu a s potěšením mohu konstatovati, že seznali jsme, že návrh podaný v mnohém opravoval a měnil to, co nejasného případně bylo v zákoně dřívějším. Mohu jen s potěšením přiznati, že tentokráte osnova zákona jest mnohem jasnější, že mnohé pochybnosti jsou tímto návrhem odstraněny a že mnohé také jest doplněno, co usnadní provádění zákona tohoto. Mnohý snad mohl by při té příležitosti mi namítnouti, ze zákon již v roce předešlém mnoho nevykonal. Přiznávám, že jest to správné, ale musíme také uvážiti, ze zákon vlastně mohl vstoupiti v účinnost teprve v druhé polovici roku. Víme všichni, že záležitosti stavebního ruchu rychle se projednávati nedají. V poměrech dnešních, resp. loňských poměrech náklad byl tak veliký, že každý jistě velice rozvažoval, než se odhodlal ke stavbě. Pro každou stavbu je třeba náležitých plánů a rozpočtů, a poněvadž všechny tyto věci vyžadovaly delší doby, stalo se, že v první době zákon nevyhověl tak, jak by se snad od něho bylo čekalo. Doufejme, že jsa opraven v mnohém, vykoná v dnešní době, co od něho doufáme.
V hlavě první zákona shledáváme se s tím, že jsou změny, zejména pokud jde o vyvlastnění pozemků, a to změny, které vyvlastnění pozemků ulehčují, chod celého jednání úředního usnadňují, a máme tam také jistou změnu velice závažnou v tom směru, že jest možno, aby malý zemědělec, malý živnostník na základě tohoto zákona mohl si opatřiti pozemek, a to pozemek přiměřený, poněkud zvětšený, než jak tomu bylo v zákoně prvním, kde výměra dovoleného vyvlastnění byla velmi omezena. Podle nového návrhu zvětšuje se výměra až do 2000 m2.
Pokud se týče dalších hlav, a to hlavy 2 a 3, zůstávají téměř nezměněny, a ač výbor pro dopravu a veřejné práce seznává a je si vědom, že tyto hlavy nemohou mnoho účinkovat, jelikož nejdůležitější, co při každém zákoně musíme považovati za nutné a čeho se musíme dožadovati, to jest sankce zákona, zde chybí. K těmto hlavám - řekněme si to mezi sebou docela upřímně - zákonitá sankce k jejich provedení schází. Přes to tyto hlavy byly ponechány, jelikož možno konstatovat, že přece jest zde jakýsi mravní účinek a váha, jimiž svoji působnost uplatňovati budou moci.
Vážná změna nastupuje ve hlavě šesté zákona, a to tam, kde jedná se o úlevách daňových poplatků a o podpoře stavební, a kde je navrhována změna v tom smyslu, že jsou do toho pojaty také stavby, které v roce 1919 až 1920 byly započaty a vyřazeny ze zákona o stavebním ruchu v roce 1921. Ve zvláště vhodných a nutných případech jest na tyto stavby nyní pamatováno a mohou jim býti stavební podpora, jakož i daňové úlevy a úlevy poplatků poskytnuty. Setkáváme se v té části zákona také s tím, že t. zv. provisoria jsou vyřazena. Na místě provisorií, která mohla býti podporována až do 60% stavebního nákladu, jsou zahrnuty stavby t. zv adaptační. Míněno jest to tak, že jestliže někdo podniká na budovách stávajících již, k účelům bytovým neužívaných, takové úpravy a opravy, aby se mohly bytově využitkovat, může býti i tato část nákladů do dotyčných adaptací použitá podle tohoto zákona podporována. Jest jisto, ze tímto způsobem by se mnoho a mnoho dalo docíliti, co by ji stě bytovou krisi mohlo značně zmenšiti. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Pokud se týče hlavy osmé, zůstává té měř ve stejném rozsahu, jak tomu bylo v předešlém zákoně. Je zde však jedna ne jasnost odstraněna, pokud se týká jednak staveb nad dolovými měrami, jednak pokud se týče souvislosti zákona ve Slezsku s tímto to zákonem, resp. s úlevami tohoto zákona. Úlevy tohoto zákona jsou nyní přeneseny na veškeré stavby, a to pro toho, kdo jich chce užíti; kdo jich užíti nechce, nemusí, a pak zůstávají v platnosti nařízení příslušných stavebních řádů.
To jsou základní změny, které
v osnově zákona přicházejí. Jak pravím, jsou to ve směs změny,
které ulehčují a urychlují po stup při jednání o stavbách, které
nejasnost dřívějšího zákona hledí co možná od straniti, a proto
prosím, aby slavná sněmovna osnovu ráčila schválit. (Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji za výbor sociálně-politický,
posl. Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Výsledek zákona o stavebním ruchu je závislý v prvé řadě na množství peněz, které je možno uvolniti pro stavební podnikání. Zákon sám dosud v § 36, nyní v § 34, dává právní podklad pro tvoření zvláštních peněžních společností, které měly se státi pramenem hypotekárních úvěrů pro stát. Organisace těchto společností, zvaných zápůjčkové ústavy, je dobrovolná. Ač je zákon vybavuje mnohými a velmi značnými výhodami daňovými, přece, až na případ znojemský, dosud ani v jediném městě nedošlo k utvoření podobného pozemkovému ústavu.
Když sdělávali jsme zákon o podpoře stavebního ruchu v únoru, čekali jsme, že budou to v prvé řadě banky, které takové ústavy budou zakládat a podporovat. Nápadným je, že ani v sídle ústředí bank, jako je Praha a Brno, nedošlo dosud ani k pokusu o založení těchto ústavů. Tu nelze se diviti, ze ozývají se hlasy, volající po tom, aby bankám byla uložena zákonná povinnost přispěti hotovými penězi k oživení stavebního ruchu.
Ustanovení o dobrovolné organisaci těchto ústavů byla znovu převzata do nového zákona s tou však význačnou změnou, že napříště mohou i ty společnosti, které jsou podílníky zápůjčkových ústavů, ukládati u nich úsporné vklady, nadané úrokovými premiemi. Je to nová veliká výhoda materielní, poskytovaná zápůjčkovým ústavům, která snad přispěje k tomu, aby se nyní tyto ústavy hojněji a rychleji zakládaly. Zklame-li i tato naděje, nebude možno uzavírati se nadále poznání, ze banky musí býti zákonem donuceny, aby vůči stavebnímu podnikání splnily svou povinnost. Budiž loyálně konstatováno, že spořitelny, záložny a namnoze i soukromé pojišťovací společnosti ve svém celku konaly ve prospěch stavebního ruchu vše, co bylo v jejich moci. Podle statistiky investovaly již do staveb státem podporovaných okrouhle 1 1/2 miliardy korun. Některé spořitelny a záložny šly až na mez své finanční schopnosti. Také občanstvo nesplnilo, bohužel, nadějí, kladených do státní losové půjčky. Lze se sice nadíti, že při vydatnější reklamě pro půjčku, zvláště nyní blízko prvého tahu, bude u občanstva větší zájem, ale tolik je jisto, že letos kýženého úspěchu docíleno nebude.
Kdyby ani po nové organisaci, kterou ministerstvo financí ve prospěch losové půjčky koná, nebylo docíleno výsledku, nezbývalo by nic jiného, než zákonem donutiti všechny finančně silnější občany, zejména majitele závodů průmyslových, aby poskytli buď úvěr, nebo stavěli pro své zaměstnance byty sami.
S hlediska finančního bylo by k novému zákonu uvésti tolik, že rozsah jednotlivých způsobů státní podpory zůstává nezměněn. Zákon však rozšiřuje státní podpory i na ty objekty, které dosud z podpory byly vyloučeny. Jsou to především všechny stavby obytných domů, zahájené jinými osobami než obcemi a družstvy, tedy hlavně jednotlivci, v letech 1919 a 1920. Rozšíření podpory na tyto stavby přijde k dobru stům ubožákům, kteří, pustivše se do stavby, ocitli se ve finanční tísni, z níž jen udělení státní podpory je dovede osvobodit.
Státní podpora se zvyšuje dále v tom směru, že podle nového zákona bude lze uděliti podpory až ve výši 60% stavebního nákladu na jakoukoliv úpravu jakékoliv stavby na byty, a nikoliv jako dosud jen na adaptace, provedené r. 1919 a 1920, to znamená, že podporu získají jednotlivci na přestavbu sýpek, špýcharů, stodol a podobných staveb na byty, což je jistě výhodou dalekosáhlou.
Velmi pronikavě zkráceno bude také řízení o žádostech o podporu, neboť rozhodovati bude s konečnou platností již zemský politický úřad, a nikoli jako dosud ministerstvo sociální péče. Žádosti o udělení podpory budou se podávati nikoliv jako dosud u státní stavební okresní správy, nýbrž přímo u zemského politického úřadu.
Zákon o stavebním ruchu přináší s hlediska zájmu venkovského několik důležitých novot, které možno bez výhrady označiti jako podstatné zlepšení.
Napříště bude možno vyvlastňovati pozemky pro stavbu nutných hospodářských budov pro malého zemědělce, nebo pro stavbu malé provozovny drobného živnostníka netoliko provádí-li se stavba těchto budov současně se stavbou obytných domů, nýbrž i tenkráte, provádí-li se samostatně. Tak bude umožněno drobným zemědělcům, aby svá hospodářství zlepšili a rozšířili, ovšem jsou-li tu pozemky, způsobilé k vyvlastnění.
Výměra pozemků, kterou lze vyvlastniti pro stavbu domků s jedním nebo dvěma byty a nutnými hospodářskými budovami pro drobného zemědělce nebo s malou provozovnou pro drobného živnostníka, byla rozšířena ze 400-500 kvadr. metrů až do 2000 kvadr. metrů. Tím bude umožněno drobným zemědělcům, aby stavíce si domek, založili si také potřebný dvorek a zahrádku.
Rozšířením podpory na úpravy budov dosud neobyvatelných nebo neobyvatelných částí budov k účelům obývacím, poskytuje se venkovu možnost všecky neupotřebené špýchary, sýpky, stodoly a podobné stavby adaptovati malým nákladem na byty.
Venkovské kruhy mají četné stížnosti do praxe oddělení pro stavební ruch, pokud jde o schvalování plánů domků venkovských, spojených s hospodářskými budovami. Byly nám zamítány žádosti za podporu z toho důvodu, že chlévy a podobné místnosti byly spojeny pod jednou střechou s byty.
Neuzavíráme se požadavku, že se mají podporovati byty zdravé, ale nemůžeme souhlasiti s tak přísnými požadavky pro venkovské domky, jaké je třeba klásti na domy a stavby městské. Dostalo se nám ubezpečení, že praxe bude mírnější a jmenovitě že nebude odpíráno schválení stavbám, u kterých obytné místnosti nemají společnou zeď s chlévem, u kterých tedy mezi oběma místnostmi je nějaká, třeba úzká prostora.
Podle statistiky bylo již se státní podporou podle zákona o stavebním ruchu dohotoveno v celé republice 458 nájemních domů s 5650 byty, které byly vystavěny úhrnným nákladem 432 milionů korun, a 1917 rodinných domků se 2260 byty nákladem okrouhle 200 mil. korun.
Celkem to znamená 7900 bytů, pořízených úhrnným nákladem 632 mil. korun. Mimo to jsou ještě ve stavbě 203 nájemní domy s 2518 byty s celkovým nákladem 154 mil. K a 1975 rodinných domků s 2318 byty s celkovým nákladem okrouhle 250 mil. K, což znamená dohromady dalších 4856 bytů, pořízených celkovým nákladem 404 mil. K. Celkem je tedy hotovo nebo ve stavbě 12.756 bytů, číslice vpravdě úctyhodná. V tom nejsou zahrnuty stavby obytných domů, prováděných státem a stavby prováděné soukromými podniky s výhodami podle odpisového zákona.
Na této činnosti stavební zúčastnily se hlavně jen obce a obecně prospěšná stavební sdružení. Soukromníci požívají výhod zákona o stavebním ruchu v míře dosud skrovné.
Doufejme, že nyní bude jinak a že následkem výhod, poskytnutých tímto zákonem i v důsledcích opatření peněz bude stavební ruch zveleben a pokud možno v nejhojnější míre rozšířen.
Jménem výboru sociálně-politického
doporučuji, aby poslanecká sněmovna návrh na podporu stavebního
ruchu schválila. (Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní): Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. Biňovec. Uděluji mu slovo
Zpravodaj posl. Biňovec: Slavná sněmovno! Zákon o stavebním ruchu vykonal svoje poslání, poněvadž probuzení snah, které jsme očekávali od tohoto zákona, stalo se skutkem, v širokých vrstvách lidových byl vzbuzen zájem o to, aby vybudováním vlastního obydlí přičiněním svým a přispěním státu domohly se rádného bytu. Touha po vlastním obydlí zejména na venkově je dnes nesmírná a dokladem toho je, že mnoho našich vojínů a zejména legionáři, vrátivše se po dlouholeté válečné době domů, pustili se přímo střemhlav do stavebního podnikání svých obydlí, aby si pro své rodiny zajistili rádné bydliště. Je pravda, že tito lidé, kteří neznali hospodářských a stavebních poměrů zdejších, pustili se opravdu bez vesla na more a zůstali v pravém slova smyslu v krisi finanční, když přišli do stavebního niveau, které vyžadovalo značných nákladů na dodávky různých hmot a věcí, kterých nemohli si sami zhotoviti. Tato snaha drobných lidí vybudovati si na vlastní pěst obydlí, byla jistě pozoruhodná a bylo povinností naší, abychom vedle podpory družstevního a veřejného podnikání současně také podporovali tyto snahy našich odvážných stavebníků.
Na ně pamatuje také už osnova zákona, kterou dnes projednáváme poněkud v širším slova smyslu než původní zákon o stavebním ruchu. Tentokrát bereme zřetel v osnově na všechny stavby, které r. 1919 a 1920 byly zahájeny, a pamatujeme na ně státní podporou. Při projednávání zákona o stavebním ruchu byly pozorovány některé stinné věci.
Zejména byla to neochota našich peněžních ústavů, které dosud nechtěly věřiti státní záruce a které představují si státní záruku opravdu mylným způsobem. Státní záruka, kterou poskytuje zákon o stavebním ruchu ve své 5. a 6. kapitole všem těm, kteří by podporovali stavební podnikání, znamená, že stát zaplatí nejenom úroky, nýbrž i anuity, že stát splatí i celý kapitál, který percentuelně na stavební a hypotekární úvěr poskytuje.
Tato otázka nebyla dosud ve veřejném mínění dobře chápána, a jak pravím, nejen peněžní ústavy, nýbrž také i mnozí právníci nechápali podstaty zákona a povinnosti státu tak, jak ji chápati měli. Proto tentokráte jsme zlepšili zákon v tom smyslu, že jsme ustanovení prováděcího nařízení, které dosti jasně vytyčovalo podstatu zákona, nyní přímo do zákona pojmuli a pravíme výslovně, co vlastně záruka státu znamená. Bylo by si tedy jen práti, aby smysl pro stavebnictví, který projeví sněmovna, také projevily všechny peněžní ústavy, aby poněkud více pozornosti, podpory a přízně věnovaly každému stavebnímu podnikání. O odvahu našich nebydlících lidí, o odvahu lidí, kteří chtějí lépe bydleti, by tu nebylo. Neschází nám opravdu odvážných družstev, neschází nám podnikavých obcí, obecních zastupitelstev, ani podnikavých jedinců, kteří by opravdu chtěli napomáhati řešiti otázku bytovou. Schází nám jen řádné porozumění finančníků, kteří by se měli spíše věnovati reálním hospodářským otázkám, nežli spekulacím bankovním a valutárním. Tam je potřeba většího vlivu a tu resolucí žádáme vládu, aby učinila potřebná opatření, aby buď cestou zákona nebo cestou jinou vynutila si od peněžních ústavů náležité porozumění pro podnikání, směrující k rozřešení bytové otázky.
Máme však také jistě určitou část peněžních ústavů, které se dosti exponovaly v podpoře stavebního podnikání, ale značná část našich peněžních ústavů hoví v prvé radě spekulaci a spíše šíří odpor a antipatii k podporování našeho stavebnictví. Mám za to, když některé peněžní ústavy mohou míti smysl pro podnikání staveb, budov obytných atd., ze tak mají činiti všechny naše peněžní ústavy, kterým přece musí jako nám záležeti na tom, aby otázka bytová rozřešena byla náležitým způsobem.
Velikou překážkou při rádném provádění zákona o stavebním ruchu byla také ve velké míře nepohotovost a snad i neporozumění, těžkopádnost našich úřadů, i státních. Jsou různé příčiny, které vedly k tomu, že žádosti, které již skoro 3/4 roku u některých státních úřadů leží, nebyly vy řízeny. Byla to jednak neznalost zákona o stavebním ruchu u prvních instancí po litických úřadů, zejména u technických oddělení první instance, která nejevila tolik porozumění pro stavební podnikání, jak by si bylo bývalo práti. Také otázka rychlých, pohotových rozhodování nebyla tu řádným způsobem rozřešena, rady ne dovedly si náležitým způsobem uvědomiti, že předpokladem pro každé vyřizování otázek, týkajících se zákona o stavebním ruchu, má býti snaha prospěti právě té otázce, pro kterou zákon byl zřízen. Otázka rychlého stavění měla býti směrodatnou všem orgánům, které měly vyvlastňovati pozemky, podávati dobrozdání anebo rozhodnutí, kdo a jakou podporu na stavbu má dostati. Tam jsme do jisté míry klopýtali a tu je potřeba, aby cestou administrativní bylo provedeno krátké řízení. Mám dojem, a řekl bych, ze není potřeba, aby tři technické úřady rozhodovaly, zdali žadatel potřebuje podpory nebo ne, anebo jakým způsobem má býti podpora udělena. Je potřebí, aby opravdu technik spolehlivý, - snad stačí úplně jeden - uvažoval, zdali stavba odpovídá požadavkům a podmínkám v zákoně stanoveným, ale není potřebí, aby 3 techničtí úředníci nám dokazovali, že jsou zde nezbytně potřební, aby skutečně odůvodňovali potom poctivě podanou žádost některého stavebníka. V cestě administrativní musí býti opravdu provedeno naprosté zjednodušení, a ne můžeme trpěti, aby dosavadní forma administrativní dále byla dodržována. Tím poctivě, spolehlivě, ale také pohotově bude u našich úřadů pracováno na prospěch otázky bytové.
Pánové, dáváme výraz naší praksi dosavadní v resolucích, které byly v rozpočtovém výboru projednány, ale které ne mohly býti pro krátkost doby dány do tisku. Resoluce dovolím si vám přečísti a při debatě mohou býti předmětem jednání; jsou toho rázu, že žádají, aby vláda potřebná opatření, o kterých jsem se zde zmínil, učinila, aby nic nestálo v cestě stavebnímu podnikání.
První resoluce je p. kol. Modráčka (čte):
"Vláda se vyzývá, aby předložila osnovu zákona, podle níž by peněžní a pojišťovací ústavy, jmenovitě banky, které přijímají vklady na knížky, měly zákonnou povinnost buď utvořiti společnosti v § 34 uvedené, nebo přímo ve stavbách obytných domů investovati určitou část svých hotovostí."
Tuto resoluci doporučuji nejen k přízni debaty, nýbrž také k pozdějšímu odhlasování.
Dále podal resoluční návrh kol. Buříval, který zní (čte):
"Rozpočtový výbor vyzývá vládu, aby činnost stavebních družstev státních zaměstnanců vůbec a železničních zvlášť podporovala tím, že pozemky státní, jichž nehodlá sama zastavěti, propůjčila k účelům stavebním za obecné nájemné pro stavbu rodinných domků."
I tuto resoluci přízni pánů kolegů v debatě doporučuji.
Další resoluce posl. Biňovce (čte):
"Vládě se ukládá, aby z úvěru podle § 59 zákona o stavebním ruchu honorovala práci pres čas všem úředníkům zaměstnaným při provádění tohoto zákona a hradila jim zvýšené výlohy při nutných komisionelních jednáních."
Tato resoluce má své administrativní odůvodnění. Máme celou řadu podniků už postavených. My konec konců už v nich bydlíme, ale nemáme provedenou finanční kolaudaci, poněvadž se všechno vyřizuje písemně mezi stavebníky a peněžními ústavy a jednotlivými ministerstvy. Písemní cesta je skutečně cestou zdlouhavou a my si přejeme, aby v takovém případě, kde bude provedena stavební kolaudace, byl pohotově úředník vládní, úředník našeho státu, který by provedl ihned kolaudaci finanční.
To by znamenalo, že opravdu beze všech strachů a obav by mohly se peněžní ústavy exponovati na prospěch stavebního ruchu, tedy v tom případě naše peněžní ústavy, zejména které jsou garantovány naší samosprávou a zodpovídají se též nadřízeným orgánům ze svého hospodaření. Administrativní nedokonalost zaviněná stát ními orgány dělá dojem, že je to u nich administrativní úhonou. Důvěra v celé naše státní řízení bude ihned podepřena, když v takovém případě, kdy stavebník, družstvo nebo obec vykoná své povinnosti stavební, přijde úředník stavební a s nimi finančně skolauduje, co jest povinností stavebníka a co povinností státu, jaké záruky stát na sebe přebírá. Tyto věci jsou velmi důležité a jest potřebí, abychom odstranili všechny přítěže a závady, které provádění zákona stojí v cestě.
Doporučuji slavné sněmovně osnovu
právě projednávanou jménem rozpočtového výboru k odhlasování,
poněvadž jistě vystihuje všechny tendence, kterými se má ubírati
podnikání stavební, které má rozřešiti naši bytovou kalamitu.
(Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu. Na základě usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta řečnická byla ustanovena na 20 minut. Jsou nějaké námitky proti tomu? (Nebyly.)
Námitek není, návrh můj jest schválen.
K debatě přihlášeni jsou jako řečníci "proti" pp. poslanci Schuster, Schälzky, pí. posl. Kirpalová a p. posl. Böhr.
Uděluji slovo prvnímu řečníku,
jímž jest p. posl. Schuster.
Posl. Schuster (německy): Slavná sněmovno! V poměrně krátké době několika měsíců předkládá se parlamentu po druhé předloha, kterou má býti, stane-li se zákonem, podporována velmi ochromená stavební činnost, zvláště stavba bytů.
Dříve však, než se budu zabývati, pokud mně to vůbec dovolí vyměřený čas, objemným obsahem této předlohy, považuji za svou povinnost protestovati jménem naší frakce co nejostřeji a nejrozhodněji proti způsobu, jak vláda zde podává předlohy zákonné a jak je dává v jednotlivých výborech jakož i zde v plenu sněmovny promrskávati. Již při tvoření zákona z 11. března t. r. byl zachován zcela stejný postup. Po několikaměsíčních sporech a smlouvání v "pětce" přišla velmi objemná předloha do parlamentu a byla tam pres všechny vady a nedostatky v několika dnech vyřízena v tempu rychlíkovém. Také tentokrát možno pozorovati týž postup. Opět týdny trvající vyjednávání v pětkovém výboru vládních stran, vymykající se veřejnosti, a 15. večer dodá se předloha, jež obsahuje 9 hlav se 64 paragrafy, poslancům; a již příštího dopoledne musejí příslušně k tomu výbory co nejrychleji jednati o předloze, obsahující objemnou a velmi komplikovanou materii, aby pak stejně šílenou rychlostí byl zákon vyřízen ve sněmovně samé.
Při mimořádné důležitosti tohoto zákona ve směru hospodářském, zvláště však v tak palčivé otázce bytové, která vyžaduje spolupráce všech stran této sněmovny, kterážto spolupráce by měla býti podporována vládou, způsob, jak se zákonnou předlohou vláda nakládá, pobuřuje a zahanbuje zároveň, vyzývá k nejostřejší kritice o chování vlády a ukládá jí samé zodpovědnost a vinu, pakliže účelu a obsahu tohoto zákona nebude ani dosaženo ani splněno. Ohrazujeme se proti takovému projednávání této mimořádně důležité předlohy zákonné, které je paškvilem parlamentarismu a jakékoli skutečné demokracie, což chci zde na tomto místě výslovně konstatovati.
Než se budu zabývati touto předlohou samou, chtěl bych si dovoliti zcela krátký pohled zpět na dosavadní výsledky nynějšího zákona. Nemáme tu sice ještě úředního statistického materiálu, neznáme ještě čísel, avšak pokud lze posouditi rozsah dosavadní podpory staveb, byla v ministerstvu sociální péče ve spolku s ministerstvem veřejných prací z asi 10.000 žádostí o stavební podporu uskutečněna sotva třetina potud, že tyto stavby nalézají se ve stadiu dodělávek nebo jsou rozestaveny. Tato stavební činnost sáhla ponejvíce k obytným domům nejmenšího slohu. Domy pro jednu nebo dvě rodiny, pres to se v nejčastějších případech nejde, a kruh osob, který je v tomto směru účasten takové podpory stavební a bytové péče, je ovšem poměrně velmi omezený a má ještě předpoklad, že vedle všech dosti značných zákonných povinností, jež nutno splniti, je tu ještě podmínka, že stavebníci, ať to jsou už soukromé osoby nebo družstva, musejí míti určitou sumu, a to 10% sumy stavební, aby tímto způsobem dostali byt, dostali přístřeší. Jak jsem již řekl, tato podpora staveb týká se jen velmi úzkého kruhu osob, a poněvadž jiná soukromá stavební činnost úplně odpočívá, možno zajisté klidně tvrditi, ze nynější způsob podpory stavebního ruchu nemůže uspokojiti ani běžnou potřebu bytů, natož pak aspoň poněkud odstraniti onu míru bídy, jakou v nynějším okamžiku v otázce bytové máme. Mnoho tisíc lidí bydlí dnes v místnostech, které sotva zaslouží jména bytu.
Je však jich ještě mnoho tisíc, kteří závidí jim ten skromňoučký domov, který mají, poněvadž oni sami nejsou s to, aby si třeba jen takový skromný domov opatřili. Nejdůležitějším na podporu stavební činnosti jest lék, který znám již odedávna, a to jsou peníze. Právě tak, jako je třeba peněz na vedení války, patří peníze ovšem také k stavbě. A jak lze peníze opatřiti? Jak byla tato otázka dosud řešena a jak má býti řešena opět? Smělý sen o losové výpůjčce s miliardou se, bohužel, nesplnil, a pozorujeme-li nynější výsledek losové výpůjčky, pak shledáme, že suma, která zbývá na skutečnou podporu staveb, když se odpočítají všechny výlohy, které způsobuje losová výpůjčka sama, bude jen skrovnou almužnou, která zůstane jako taková na podporu staveb. Jak smělé naděje se připínaly na losovou půjčku, vysvítá zajisté ze starého zákona, z toho, že vláda chtěla z očekávané miliardy použíti ročně 150 milionů pro stavbu obytných domů pro státní úředníky. Losová půjčka měla dosud výsledek takový, že i státní úředníci budou musiti několik let cekati, až se sejde aspoň ona suma, která bude moci uspokojiti jejich stavební požadavky. Jiným prostředkem, jímž má býti podporována v materielním směru stavební činnost, jest garancie, ručení, tak zvaná záruka vlády, při poskytování stavebních úvěrů a zápůjček hypotekárních atd. Nuže celá rada uchazečů o stavbu, zvláště obcí, podnikla pokus, aby si pomocí tak zv. vládní záruky, tak zv. garancie, opatřila potřebný stavební úvěr. Co však ponejvíce našli? Dvéře zamčené, pokladny zavřené. Krčilo se rameny a řeklo se, že stát je nám velmi dobrým žirantem, avšak litujeme velmi, právě nemáme potřebných peněz, abychom vám mohli dáti zálohy na stavbu. To byla jedna z hlavních příčin, že stavební činnost až do nynější doby naprosto nesplnila ani nejskromnějších nadějí, jež se k tomuto zákonu připínaly. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Nuže, chci se obírati novou předlohou, která ponejvíce obsahuje jen nepodstatné změny starého zákona. První hlava, která obsahuje 11 paragrafů, zabývá se v hlavní věci opatrováním, získáváním stavebního pozemku, vyvlastněním pozemku atd. Nuže starý zákon, a to jsem tu již řekl 11. března v debatě o stavebním ruchu, vykazoval v tomto směru velmi zlé chyby a nedostatky. Tyto chyby a nedostatky se velmi brzo ukázaly, a v nynějším zákoně projevena snaha tyto chyby a nedostatky do jisté míry odstraniti. Avšak také zákon, i když má chyby a nedostatky, může dosáhnouti zcela příznivých účinků za jistých okolností, je-li ho správně používáno. Zákonů, jež jsou zcela bez chyb, je zajisté velmi málo, a při takovém obsáhlém, a jak, bohužel, nutno říci, dosti ledabyle pracovaném zákoně, jsou ovšem chyby mnohem spíše možné. Nyní ovšem záleží na tom, jak se ho používá, a způsob, jakým se zde o těchto věcech jedná, vyzývá k nejostřejší kritice. Také zde u tohoto zákona, kde by se mělo mysliti, že se tu nedělá tak zvaný národnostní rozdíl, ukazuje se velmi jasně, že v tomto státě jsou občané prvního a druhého rádu. Zde viděti velmi jasně, jak se vláda a ministerstvo chová, uchází-li se občan prvního nebo druhého rádu o stavební povolení, a jak se celé řízení zahajuje. Přijde-li německý uchazeč o stavbu nebo německé družstvo, musí býti splněno vše až do posledního puntíku a i když se to stalo, není ještě dlouho jisto, budou-li nároky splněny třebas i ve formě nejskromnější. Něco zcela jiného jest, přijde-li uchazeč z druhého, z panujícího národa tohoto státu. Tu se přenesete odvážně i přes zákonná ustanovení, a chci se pokusiti jen na malém příkladě vylíčiti, jak se při tom postupuje. V Plzni je tak zvané obecně prospěšné stavební družstvo, jež se těší zvláštnímu protektorátu člena této slavné sněmovny, pana posl. Lukavského. Toto stavební družstvo pocítilo v sobě najednou nutkání, aby svoji sociální a lidumilnou činnost uplatňovalo nejen v Plzni a v jejím okolí, šlo kousek dále a vyvolilo si k tomu německé sousední území politického okresu stříbrského, soudního okresu touškovského, aby tam ukázalo své obecně prospěšné působení způsobem zcela zvláštním. V Touškově nebylo sice nikoho z českého obyvatelstva, kdo by tam neměl bytu nebo kdo by pociťoval k tomu potřebu. Avšak stavební družstvo v Plzni podniklo v Touškově pomocí stavebního zákona velmi úspěšný pokus počešťovací a kolonisační, a poněvadž pozemek nebyl jen tak beze všeho k disposici, přišli tam a krátkou cestou pomocí politického okresního úřadu ve Stříbře, v jehož čele je známý pan Kozlanský, pozemek vyvlastnili, avšak nevzali pozemek velkostatkářův, ani zámožných lidí, ani mrtvé ruky, nýbrž nejchudším z chudých, domkářům, odebrali poslední kousek pole, poněvadž se to náhodou stavebnímu družstvu a jeho zmocněncům tak zlíbilo. Samozřejmě, že se při stavbě naprosto nestarali o místní předpisy, o plán polohový, o ulice, o kanalisaci, o výšku niveau, nýbrž zařídili si věci podle své vlastní potřeby, a když se obec Touškov, jíž to bylo konečně příliš divoké, pokusila energicky zakročiti, napsal pan poslanec Lukavský k rukám starostovým výhružný dopis, že dá obecní zastupitelstvo rozpustiti, pakliže se ještě jednou opováží (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) postaviti se do cesty obecně prospěšnému stavebnímu družstvu v Plzni. Ponechávám členům slavné sněmovny (Výkřiky na levici), aby si udělali úsudek, je-li takový postup zákonem odůvodněný. (Výkřiky na levici.)