Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Scharnagl.

Posl. Scharnagl (německy): Slavná sněmovno! Projednávajíce právě dodatečný rozpočet, máme příležitost, třebaže v omezeném čase, promluviti také o přáních a požadavcích našeho lidu. Jsme-li nynější doby ve stálém styku s lidem, jdeme-li od místa k místu, abychom pořádali schůze, porady a rozpravy, vyřizujeme-li docházející nás bohatou korespondenci, musíme nad tím, co jsme slyšeli a čtli, přemýšlíme-li trochu, zvolati: Lid je v bídě! Mluvit o všech těchto stížnostech, přáních, náhledech, prosbách a žalobách jest nemožno a přece nutno. A vrcholem toho všeho je, že my, jakožto Němci, jsme dnes v tomto státě národnostně potlačováni.

Den co den množí se hanobení Němců vládami tohoto státu. Je to jeden z největších zločinů, jenž se páše na něm. státních úřednících a učitelích a na německých pensistech, kteří v úmorné činnosti v kancelářích i mimo ně, po 40 a více let vynaložili pro blaho státu všechnu svoji mužnou sílu: necháváte je strádati, ba hladověti. My všichni, také vy na pravici této sněmovny, víme, jak jsou tyto žaloby oprávněny. Což pak netrpěli tito lidé dosti za války? Ve státním rozpočtu jest ovšem určeno na 11 miliard pro státní zaměstnance. Tito neměli býti tak bolestně postiženi zbytečným a nevčasným zvýšením platů. Neboť těch 140 milionů, jež se domněle ušetří, nevyváží mravního schodku, který se objevil v náladě státních úředníků a učitelů. Toto snížení však postihuje nejtíže řady akademicky vzdělaných státních úředníků v rozmanitých oborech, neboť oni jsou už bez toho důkladně polito vání hodným způsobem, který rozlaďuje, zkráceni nynější státní soustavou platovou a postupovou vůbec. Prosím, abych směl už předem upozorniti, že ani já a zajisté ani nikdo jiný v této sněmovně nezávidíme těm v státní službě, kdož nejsou akademicky vzděláni, jich novějších postupů a platů, aniž chceme, aby jim bylo ubráno. Nepřejí si toho zajisté ani sami akademikové. Avšak je přece jen nutno v jejich zájmu a v zájmu veřejnosti ukázati na to, že, nehledíc ke geniálním samoukům jakožto k výjimkám, jistá místa u soudů a u železnic atd. pro jejich zvláštní potřeby je možno propůjčovati jen nejschopnějším absolventům středních a vysokých škol. Právník, inženýr, úředník správní a finanční nemůže býti jinak nahrazen. Kdo však by se, jakožto akademik, tlačil do takových státních úřadů, když mu nejsou přiměřeně započtena a připočtena jeho studijní léta, ztráta na čase a penězích, kterou utrpěl on a jeho rodiče? Proto podal už kol. dr. Luschka tento resoluční návrh: Vláda se vybízí, aby předložila poslanecké sněmovně počátkem jarního zasedání osnovu zákona o konečné úpravě - stabilisaci - služebních požitků státních zaměstnanců a učitelů v činné službě jakož i na odpočinku, zachovávajíc rovnost mezi platy učitelskými a úřednickými.

Nyní k otázce živnostenské! Jak smutné jsou zde dnes poměry! Tíha daní, která celý stav tiskne k zemi, která mu sotva popřává dechu, kolísání valuty a s tím spojené stoupání a klesání cen, ztrpčuje také tomuto stavu radost z práce a tvoření. Co učinila vláda až dodnes pro tento stav? Byly zřízeny lichevní úřady a komise, které obtěžují, které však nedohlížejí, musí-li živnostník dosazovati tisíce.

Nyní ke kapitole zemědělství. Jaké zločiny byly až dodnes spáchány na tomto stavu! Ústředny byly jen tak vydupány ze země, nikoli ku prospěchu opravdu pilně pracujícího stavu, ani ku prospěchu spotřebitelů, nýbrž jedině a pouze pro ústředny samotné, které likvidovaly zpravidla se značným schodkem. Zrovna v pravý čas dostal se mi do rukou výstřižek z novin, kde dokonce list vyššího národa",Československá Republika", podává zprávu o 12miliardové ztrátě obilní a tukové ústředny."Československá Republika" zde podává zprávy o ohromných, téměř neuvěřitelných ztrátách. U těchto dvou ústředen, které vstupují nyní v likvidaci, odhalil prý Nejvyšší kontrolní úřad ztrátu 12 miliard, která povstala, jak list vykládá, opravdu darebáckým a lupičským hospodařením. Úřad prý zjistil, že účetní kontrola obilní a tukové ústředny vzhledem k nepořádku v knihách a uzávěrkách je naprosto nemožna. V četných případech dály se objednávky a dodávky na smyšlená jména. Republika byla v prý připrav a o miliardy, které zmizely beze stopy, poněvadž byly ukradeny. Poplatníkům bylo ukradeno z kapes 12.000 až 15.000 milionů. Státní zastupitelství hodlá prý vyšetřovati zločinné počínání vedoucích činitelů.

Byly vynalezeny daně všech možných jmen, aby i zemědělskému stavu byl přestřižen životní nerv a ztrpčena mu láska a potěšení z rodné hroudy. Velká část starousedlého selského stavu byla nucena již před válkou opustiti svůj dům a hospodářství pod tlakem protizemědělského zákonodárství a věnovati se jiným povoláním, aby uhájila svůj život a aby se z nich v průmyslových městech stali nepřátelé rolníků.

Právě nyní jsou doby a nebezpečí snad největší. Až dodnes jste nevyplatili předválečných dlužních úpisů, při převodech žádáte dávku z přírůstku hodnoty, která činí často čtvrtinu jmění, hrozíte dávkou z majetku, která nedává ani pomysliti na znovuoživení zemědělství. Jednotlivé podniky chráníte pomocí cel, avšak zemědělství vydáváte všanc. Nyní, když zemědělská družstva nakoupila mnoho vagonů obilí za vyšší ceny, necháváte ceny klesnouti o více než 100 Kč na metrickém centu, abyste i tato sdružení zničili.

Proto se táži: Kde jsou miliony, kterých bychom potřebovali na meliorace a investice? Avšak zvláště důležité jest, aby byly věnovány větší podpory sociální péči na venkově. Zní to jako výsměch, čteme-li ve statistikách, že na př. úmrtnost dětí na venkově je mnohem větší než ve městech. Lékař je vzdálen na hodiny cesty, často se ho nelze vůbec dovolati. Mimo to padá silně na váhu otázka nákladů; o řádné péči o nemocné nelze na venkově vůbec mluviti.

Kde je dále sociální pojištění? Při placení daní a dávek hraje zemědělství důležitý úkol. Požaduje-li však něčeho od státu, je zemědělství postaveno na poslední místo. Staré vlády i nová naslibovaly toho už mnoho, avšak ještě žádná nic nesplnila.

Zdá se, že právo a spravedlnost vůbec jsou v této republice méně známé pojmy a že jsou nahrazovány spíše násilím. Vedoucí činitelé učinili by tudíž dobře, kdyby s vzali k srdci napomenutí právě zesnulé vrchní hlavy křesťanstva, která volala za pohnuté doby válečné k národům: "První a nejdůležitější věcí musí býti, aby na místo hmotného násilí nastoupila mravní síla práva." (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Košek.

Posl. Košek: Slavná sněmovno! Budiž mně dovoleno, abych k dodatečnému rozpočtu, který právě projednáváme, mohl učiniti několik poznámek, a to k rozpočtu ministerstva zemědělství a ministerstva soc. péče. Naše zemědělství zajisté zaslouží si podpory státu měrou co největší. Jest nutno je tak zdokonalovati, aby zajištěna byla co největší domácí výroba zemědělských produktů, by stát nebyl nucen pro výživu obyvatelstva velká množství potravin přivážeti z ciziny, by množství dovážených potravin kleslo na minimum a tím dostihlo se příznivější obchodní bilance. Než zdá se mi, že prospěch z celé činnosti ministerstva zemědělství mají výhradně velké statky, bohatí zemědělci a že naši střední zemědělci a zvláště malozemědělci a domkáři mají z této činnosti pramalý nebo žádný prospěch. A jsou to právě oni, kteří dnes pod tíhou různých dávek a daní v pravém slova smyslu klesají, a proto je spravedlivo, aby i na ně, a nejen na zemědělce velké, bylo z výdajů těchto pamatováno.

Vezměte zemědělské vyučování a pokusnictví. Není potřebí zmiňovati se o důležitosti odborného vzdělání, které zvyšuje způsobilost zemědělce racionelně hospodařiti, k většímu prospěchu nejen svému, ale celého státu. Avšak naši domkáři, naši střední dělníci nemají možnosti tohoto dobrodiní odborného vzdělání nabýti, protože nemají prostředků. Je povinností ministerstva zemědělství postarati se o to, aby odborné vzdělání nebylo výsadou bohatých, ale aby umožněno bylo i našim malým zemědělcům. Mají býti parcelovány velkostatky, domkářům má se dostati půdy a proto starejte se, aby byli také odborně připraveni k jejímu užívání. Když jsem se dotknul pozemkové reformy, tato měla býti velikou sociální reformou, kterou měly býti odstraněny staleté křivdy a nesprávnosti. Nečiňte z ní na místě velké reformy velkou sociální nespravedlnost. Nejprve dejte půdu těm drobným zemědělcům, domkářům, kteří na své půdě rodinu uživiti nemohou. Dejte jim tolik, kolik k výživě rodiny je potřebí. Při tom však nezapomínejte zemědělského dělnictva, zaměstnanců na velkostatcích vůbec. I pro ně nutno, zejména z té půdy, kterou oni, jejich předkové po staletí vzdělávali, zajistiti výživu. Dejte jim vhodné statky, dejte je družstvům jejich do vlastnictví na úvěr, který třebas po dlouhou dobu mohou amortisovati. Nadělati z velkostatků podle receptu pana posl. Vraného velké statky pomůže snad malé hrstce bohatců, ale domkáři a zemědělští dělníci nedostanou nic a budou bez prostředků k výživě. Zaměstnanci tímto bezohledným postupem jsou drážděni, a pak dochází k takovým výjevům jako v Libějicích. Tedy spravedlivěji, pánové!

Jako s vyučováním, má se i s pokusnictvím.

Řekněte, co má drobný zemědělec z tak důležité věci, jako je pokusnictví. Veliké obnosy věnují se pro tuto položku, která jinak zajisté je národohospodářsky prospěšná, ale malí zemědělci dobrodiní toho necítí. Pamatuje se stále jen na velké.

V rozpočtu ministerstva zemědělství je dále položka na odvodňování a zavodňování, kterou nutno jen vítati. Co pozemků ještě leží v primitivním stavu. Jaký výnos mohl by z nich býti, kdyby nutné odvodňovací a zavodňovací práce byly na nich provedeny. Jest nutno této věci věnovati větší pozornost. Mimo to poskytne se dělnictvu možnost výdělku, což zvláště letos, kdy stoupnutím ceny naší koruny hrozí hospodářská krise, nezaměstnanost ve velkých rozměrech, je dvojnásob důležité.

K rozpočtu ministerstva soc. péče podotýkám, že položku pro válečné poškozence dlužno jen vítati, a bylo by si přáti, aby stát pro ně mohl činiti více než posud. Tyto nevinné oběti války jsou naši občané, jsou naši bratři a naší mravní povinností je, jejich těžké postavení jim pokud možno ulehčiti. Musíme však žádati, aby zemské úřady pro válečné poškozence pracovaly rychleji, aby vyměřování renty válečným poškozencům, vdovám a sirotkům bylo co nejdříve ukončeno. To zejména platí o zemském úřadu pro Čechy, kde není vše v pořádku a kde se dosti rychle nepracuje. Je strašné viděti, kolik mrzáků je nuceno život svůj hájiti žebrotou.

Neustaneme také volati po reorganisaci živnostenské inspekce, na kterou i v dodatečném rozpočtu žádáno je 1/2 milionu korun. K živnostenským inspektorátům vedle techniků musí býti přibíráni také praktičtí dělníci, zvláště i ženy pro inspekce v závodech, které zaměstnávají ženy, a živnostenská inspekce musí býti nadána také mocí výkonnou, a to právem působiti k odklizování sporů mezi dělníky navzájem. Dnes provede se inspekce, najdou se i závady. Nařídí se odstraniti tyto závady, avšak když inspektor odejde, zůstane vše při starém.

Opět a opět budeme připomínati ministerstvu nejdůležitější sociální povinnost, uspíšiti starobní a invalidní pojištění. S tím pospěšte, jak možno nejvíce!

Ministerstvo sociální péče mělo by také věnovati více péče otázce propouštění dělnictva z práce. Ze všech míst docházejí zprávy, a to zvláště z průmyslu textilního, že továrny, vymlouvajíce se, že stoupá koruna, omezují ve velkém rozsahu výrobu, propouštějí dělníky vůbec, anebo pracují menší počet dní v týdnu. Snad na některých místech toto jest oprávněno, ale na mnohých zajisté je možnost pracovati dále a jen z nedostatku sociálního cítění a hlavně, aby nebyl menšen čistý zisk, propouští se dělnictvo. Ministerstvo mělo by stanoviti zvláštní komisi, která by zkoumala příčiny omezení práce, a tam, kde jich není, donutiti zaměstnavatele, by pracovali dále. Když mohli bráti milionové zisky, mají povinnost nyní třebas bez výdělku pracovat a poskytnouti dělnictvu výdělek. To jest mravní a sociální jejich povinností, které ovšem oni ve většině případů - jsou i zde výjimky - neznají, a povinností ministerstva je, tuto povinnost jim připomenouti.

Je velká chyba, že ministerstvo sociální péče nemohlo svým vlivem zajistiti nezaměstnanému dělnictvu vyplácení podpory v závodech. V té příčině je chaos a dělnictvo i kratší dobu nezaměstnané musí běhati po úřadech, aby získalo těch několik korun zákonité podpory. Doufám, že těch několik poznámek, které chtěl jsem učiniti jak k ministerstvu zemědělství, tak sociální péče, padne na půdu úrodnou a že obě ministerstva se postarají, aby jak na jedné straně drobní malozemědělci a domkáři, tak na druhé straně naši dělníci byli spokojeni a v tomto státě šťastni. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Netolický.

Posl. Netolický: Slavná sněmovno! Hospodářská stránka každého i dodatečného rozpočtu je, byť i snad méně všímanou přece velmi důležitou věcí. V ní řečeno je, nebo má býti, jak vypadají hospodářské podniky státní a potom, jak hrazeny mají býti jeho potřeby. O prvních nechci se šířiti, a pokud se týče druhých, lze v tomto směru uvésti velice mnoho důležitých věcí. Již sám náš systém daňový, systém úhrady sám o sobě je spletí různých nesrovnalostí, uměle utvořená soustava, v níž daně nepřímé, spotřební, hrají největší roli a tvoří nejdůležitější část. Porovnáme-li rozpočet za rok 1921, činí daně přímé okrouhle 680 milionů, kdežto daně nepřímé, spotřební, 5 1/2 miliardy Kč, čili poměr je 1:6 1/2. Soustava tato je zatížena růzností daní, takže poplatník musí si dobře všímati, z čeho všeho a v jaké výši musí daň platiti. Ačkoliv daně nepřímé jsou tak veliké, snad není proti nim tolik stížností jako proti daním přímým. Snad proto, že konsument náš není si často vědom, z čeho všeho a jak vysoké daně platiti musí, kdežto při daních přímých, které individuelně jsou ukládány, příslušné vrstvy důrazně se ohrazují proti často vysoko předepsaným daním. Této nespokojenosti jsme svědky zvláště poslední doby. Lituji toho, že otázky daně bylo zneužito k agitaci, a tím vážnost a důležitost této otázky byla poškozena a zlehčena. Vždyť mluviti dnes o daňové otázce a stěžovati si často na příliš vysoké ukládání různých daní, pokládá se bohužel dnes často za přehánění. Není tomu tak, oprávněné a odůvodněné jsou stížnosti v tom směru. Že jsou až nyní, vysvětluje se tím, že teprve poslední doby docházejí výměry, předpisy na léta 1920-21. Mám-li na zřeteli všeobecnou daň výdělkovou, bylo už jindy řečeno, že je nespravedliva zvláště tam, kde postihuje pouhou práci, pouhý příjem za práci. Právem ohradil by se dělník i úředník, kdyby snad měl platiti výdělkovou daň ze svého výdělku nebo z příjmu, a přece na příklad u kominíka nebo holiče jeho výdělek není nic jiného nežli pouhý příjem za práci, a přece je mu platiti výdělkovou daň tak tíživou, poněvadž na ni jsou uvaleny všechny přirážky autonomní. Při tom nemá živnostník ani dělník zabezpečenu stálou práci a není zabezpečen pro stáří. Na rok 1921 preliminováno bylo na dani výdělkové 125 mil. Kč, vybráno více o 73 miliony Kč, dohromady 198 milionů Kč. Co máme říci tomu, když pan generální zpravodaj rozpočtový stěžoval si na příliš veliké zatížení zemědělství po stránce daňové! Zemědělství mělo odvésti 138 1/2 milionu Kč, odvedlo více o 45 1/2 milionu Kč, dohromady tedy 184 miliony Kč na dani pozemkové. Celkem odvedlo o 14 mil. Kč méně než živnostníci na dani výdělkové. Při tom nečítám daně výdělkové podomních a kočovných živností, která r. 1921 vynesla 645.000 Kč, a podniků veřejných účtujících, z nichž vybráno bylo daně této 151 milionů Kč. Je-li zemědělství zatíženo daněmi, jak dále uváděl pan generální zpravodaj, až je to ohrožuje již v jeho existenci, pak živnostnictvo bylo by v krisi úplné.

Porovnejte jen laskavě, jak dělnictvo a živnostnictvo postiženo je dnešní stagnací na trhu výrobním! Nikdo nechce kupovati průmyslových výrobků, aby nebyl poškozen, a živnostník i dělník trpí nezaměstnaností, co zatím výrobky zemědělské mají dostatečný odbyt, je po nich poptávka. Nechtějí-li zemědělci prodávati za ceny levnější, je to jejich věcí. Že daň výdělková je nespravedlivá a zvláště vymáhání její a předpisy o ní způsobují těžkosti, dokazuje úmysl daň tuto reformovati. Reforma je již připravena, ale to je pouhá výpomoc z nouze. Dokud daň nebude odstraněna, nebude napravena křivda na malých živnostech páchaná.

Na co dále s důrazem si stěžuji, je ta okolnost, že ani zákonných předpisů se nedbá. Vždyť komise pro všeobecnou daň výdělkovou při berních správách měly býti od r. 1912 již několikráte obnoveny, nestalo se to však. Státní správa voleb těch nevypsala přes to, že byla usnesením poslanecké sněmovny k tomu několikráte důrazně vyzvána. Dovoláváme se zákonů a žádáme jejich respektování finanční správou, aby totiž, když je to jednomyslné přání všech kruhů poplatníků, volby do komisí pro daň osobní a výdělkovou byly vypsány.

Daň z převodu statků je ukládána často velmi libovolně. Je křiklavé, když na příklad od přednosty berní správy slyšíte, že daň ukládal všechen personál u berní správy zaměstnaný jen z toho důvodu, aby zmožena byla velikost práce předpisovací. Vždyť státní finanční správa sama doznává možnost nesprávných předpisů a přecenění poplatnictva, zvláště v dani obratové, neboť výnosem ze dne 14. července 1921, čís. 68.218, nařídila, aby ve všech případech stížností rekursní řízení ukládací byla dodatečně doplněna, zejména aby byly provedeny všechny stranami nabízené důkazy. Ale to se neděje. Rekursy zůstávají nevyřízeny, nabízené důkazy se neprovádějí, ale předepsané daně se násilím a exekucí vymáhají.

Vždyť komise pro ukládání daně z obratu vůbec neexistují, je to ponecháno pouze libovůli a rozhodnutí příslušné berní správy. Rekursů je tolik, že finanční správa je jimi zahrnuta a nebude s to je vyříditi. Co s nimi učiní, je její věcí, ale poplatník má právo na ochranu. Všeobecně je si velmi stěžováno na nevyřizování rekursů, a množství jich přibývá do nekonečna. Musíme proto cifry daňové i pro dodatečný státní rozpočet pro rok 1921 uvedené pokládati za neprokázané, za nedostatečné; mnoho snad do milionů jdoucích daní ještě z let předchozích 1918-19 není následkem nevyřízených rekursů zaplaceno, a teprve až všechny daně budou vybrány, bude dodatečně prokázáno, jak živnostnictvo po stránce daní je přetíženo.

Zajímavé je postupování berních správ při ukládání daně výdělkové na základě uložené daně z obratu. Počítá se krátce zisk z obratu a předpis je hotov. Velmi pohodlné; ale je-li správné, na tom těm pánům, kteří to ukládají, nezáleží. Pozastav viti se musíme nad tím, jak se ten zisk počítá. Někde méně, jinde více. Začíná to 10% a končí to 40 i více procenty; podle toho také předpisy vypadají. Nehledí se k tomu, vydělal-li takový živnostník nebo ne. Vidíme to dnes u družstev ať konsumních nebo jiných, jak se dnes vydělává, ale živnostník musí vydělati vždy. Někdy vydělává ovšem tak dlouho, až mu nezůstane nic. Trochu ohledu k obchodním a výrobním poměrům současným by nám neškodilo, naopak je příkazem povinnosti a spravedlnosti.

Žádám finanční správu o urychlené a správné vyřízení rekursů podle nadhozených zásad. Volání po změně systému daňového rozumí se u nás samo sebou. Žádáme jej od počátku svého působení, a při vhodné příležitosti zasadíme se o něj s celou váhou. Slibuje-li ministerstvo financí předlohu zákona v tom smyslu příštím rokem, pak slib tento přijímáme závazně a budeme se domáhati jeho provedení stůj co stůj.

Jinou důležitou otázkou, o níž dnes zase chci se zmíniti, jsou státní dodávky, důležitou zvláště nyní, kdy není odbytu pro živnostenské výrobky. Dělnictvo dostane v nezaměstnanosti podporu, která ovšem se dává velmi těžko a nikdo po ní neztloustne. Ale živnostník nemá ani této. Je jistě spravedlivým, když stát v takovém případě hrozící nouze pomáhá zadáváním práce a zaměstnáním. A toho je nyní potřebí, zvláště malým živnostníkům, kteří jsou živi pouhou prací a které nyní nemají. Volání jejich po státních dodávkách nesmí býti proto oslyšeno. My, socialisté živnostníci, cítíce ten neobyčejný nynější tlak kapitalistických hospodářských poměrů, snažíme se brániti zakládáním živnostenských družstev úvěrních i hospodářských. Snaha ta doznala v živnostnictvu všeobecného pochopení a družstva živnostenská neobyčejně vzrostla. Dovoláváme se pro ně ochrany a podpory jako pro družstva ostatní. Dovoláváme se toho zvláště pro ta, která nezaviněně ocitla se v krisi finanční. Družstva mají chrániti a podporovati své členy, činiti je odporu a výboje schopné.

Ochuzený stav živnostenský nebyl by podporou státu, ale jeho balastem, nebyl by útočištěm, železným cílem dělníka toužícího po samostatnosti, nebyl by mostem klenoucím se nad propastí, která zeje mezi prací a kapitálem, ale elementem, který by danou situaci komplikoval a zatěžoval.

Při dnešní příležitosti chci dále ukázati na poradní sbor pro otázku hospodářskou, na tak zvaný hospodářský parlament, který nedostatečným zastoupením dělnictva a živnostnictva je kusý a nemůže proto plně konati svoje poslání. Má býti reformován. Záleží nám na té reformě z toho důvodu, aby jmenované stavy dostaly patřičného zastoupení. Hospodářský parlament, jehož úkolem bude zabývati se otázkami hospodářskými celého státu a je řešiti, nemůže tak činiti bez spolupráce těchto tak důležitých dvou složek a tříd našeho státu. Bude jednat o obchodní smlouvy, celní tarif, základ to příštích hospodářských styků s cizinou. Bylo již řečeno,v jak náš obchod zahraniční je aktivním. Byli-li jsme roku 1920 při vývozu 69 mil. q aktivními 29 mil. q, dosáhli-li jsme tohoto množství roku 1921 téměř za 7 měsíců, pak je to jistě radostným zjevem naší obchodní bilance. Jsme si velmi dobře vědomi, že s většinou svých výrobků průmyslových odkázáni jsme na vývoz. Má proto náš úřad pro zahraniční obchod velmi odpovědnou a těžkou povinnost, starati se všemi prostředky o získání kruhů zahraničních a získati nebo umožniti zboží našemu odbyt. Každý počin v té věci, vzorkové síně při vyslanectvích našich, obchodní mise, schopní zástupci, měl by vládou naší býti podporován. Každá podpora těchto a podobných snah je na místě. Vždyť jde také o zabezpečení a povznesení našeho dělnictva a živnostnictva.

Jsme v těžké krisi hospodářské. Nedůvěra ke všem stávajícím cenám má za následek špatný odbyt výrobků, a tím i nedostatek práce. Každé další poklesnutí cen může míti různé následky. Ale jinak z tohoto začarovaného kruhu dostati se nelze. Voláme po zlevnění cen všeobecně, aby tak dosaženo bylo snesitelné životní úrovně. Jedno přání však nutno vysloviti, aby v brzku dosaženo bylo jisté stabilisace, aby ten proces v zájmu našich výrobních vrstev i dělnictva a v zájmu našeho státního hospodářství v brzku byl ukončen. Všechno živnostnictvo krisí touto je zasaženo. I to, které získalo za války, i to, které nezískalo. Nese ji s sebou jak ztrátou na zboží, tak i nezaměstnaností. Stát ukládá těžké povinnosti svému poplatnictvu. Má proto povinnost starati se mu o takové podmínky výrobní a prodeje, aby uloženým povinnostem dostáti mohlo. Každé přepínání zeslabuje, ne-li ohrožuje. U vědomí toho musíme si přáti, aby poplatnost výrobních tříd nebyla ohrožena přepínáním, aby nebyla ohrožena také jejich podnikavost, neboť tím ohroženo by bylo i hospodářství a potřeby celostátní. To připustiti nemůžeme, a proto upozorňuji na toto nebezpečí s přáním, aby zkoumány byly vždy poměry a podmínky hospodářské těch vrstev, jimž podobné těžké povinnosti uloženy býti mají. Lituji toho, že živnostenský vliv místo aby stoupal, klesá. Pouhá kritika netvoří, je negací. Půjde-li to tak dále, poděkuje se živnostnictvo za pouhou kritiku. Vždyť ono jako stav produktivní, hluboce do našeho života hospodářského sahající, potřebuje nutně ochrany a podpory. Má na tom živý zájem, aby spolutvořilo nové podmínky a poměry, aby nejednalo se bez něho, ba proti němu. Máme povinnost dáti našemu státu všechno to, čeho k svému trvání a plnění uložených mu povinností potřebuje. Bylo by nemravné ukládati mu povinnosti, obrovské úkoly, a nedati mu k tomu prostředků, nebo nedati státu nic a žádati od něho vše. Proto dáváme a rádi, vždyť dáváme sobě, ale jen po mez možnosti. Hledati pak tuto mez a nepřekročiti ji, máme povinnost všichni v zájmu státu a i v zájmu všeho obyvatelstva. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce denního pořadu a denního pořadu schůze vůbec.

Přikročím k ukončení schůze a sděluji ještě, že udělil jsem dovolenou posl. Simmovi pro úmrtí v rodině, na dnešní schůzi posl. Jar. Hálkovi pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omlouvá se posl. Roscher, Hudec na 7 dní.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Janček.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru sociálně-politického posl. inž. Bečku za posl. dr. Lukavského, do výboru rozpočtového posl. Veverku za posl. Petrovického, do výboru branného posl. G. Navrátila za posl. Dyka.

Klub poslanců republikánské strany čsl. venkova vyslal do výboru kulturního svolaného na 25. ledna t. r. posl. Molík a za posl. Jar. Hálka.

Klub poslanců čsl. socialistů vyslal do výboru branného posl. dr. Patejdla za posl. Davida.

Klub poslanců der deutsch. Nationalpartei vyslal do výboru imunitního na schůzi dne 25. ledna t. r. posl. Matznera za onemocnělého posl. dr. Lehnerta.

Klub poslanců čsl. sociálně-demokratické strany dělnické vyslal do výboru kulturního posl. Bartáka za posl. Ertla a posl. Pocisk a za posl. Hvizdáka, do výboru ústavně-právního posl. Lehockého za posl. Ulricha.

Předseda: Mezi schůzí byly tiskem rozdány tyto zprávy:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 3388. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 3365), kterým se vláda zmocňuje, aby prozatímně zkrátila přípravnou službu soudcovskou.

Tisk 3390. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu o právu původském (autorském) (tisk 3238).

Předseda: Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 25. ledna 1922 v 11 hod. dopol. s tímto

1. Pokračování rozpravy o vládním návrhu (tisk 3165 a příloha), kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, č. 682 Sb. z. a nař., a dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic pro rok 1921 (tisk 3373).

2. Pokračování o jednání o naléhavé interpelaci poslanců dr. Šmerala, Kreibicha a Hakena k ministru sociální péče, jak strav nicky zaměstnavatelé v neprospěch dělnictva vykládají zákon o závodních výborech (tisk 3343).

3. Druhé čtení osnovy zákona o zřízení ústavu Slovanského a ústavu Orientálního (tisk 3342).

4. Druhé čtení osnovy zákona o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 3347).

5. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 3355).

6. Druhé čtení usnesení, kterým se schvaluje mezinárodní úprava o zřízení ústředního patentního úřadu, podepsaná v Paříži dne 15. listopadu 1920 (tisk 3353).

7. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se upravuje vyučování v naukách obchodních, v moderních jazycích, v krasopise, těsnopise a ve psaní na stroji (tisk 3349).

8. Zpráva v výboru ústavně - právního o vládním návrhu zákona (tisk 3319) o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů, vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení (tisk 3379).

9. Zpráva výboru zemědělského, rozpočtového a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3195) o výpovědi smluv nájemních a pachtovních, týkajících se některého ze statků a majetku připadlých podle mírových smluv československému státu, nebo majících za předmět těžbu užitků některého ze statků a majetku takového (tisk 3381 A B).

10. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3262), jímž se pro Slovensko a Podkarpatskou Rus stanoví válečné přirážky ku přímým daním (s výjimkou daně dôchodkové) za léta 1922 a 1923 a dočasně se zrušují některá ustanovení o přímých daních (tisk 3378).

11. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3263) o válečných přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za léta 1922 a 1923 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 3377).

12. Zpráva výboru ústavně - právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3323) o obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi (tisk 3383).

13. Zpráva výboru soc.-politického k návrhu poslanců Pohla, dr. Haase, Brožíka, Draxla a druhů (tisk 3250), aby byl vydán zákon, jímž se zachovávají práva členů bratrských pokladen, vystouplých ze zaměstnání (tisk 3374).

14. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro dopravu a veřejné práce k vládnímu návrhu (tisk 3086) na přistoupení Československé republiky k mezinárodní úmluvě o soustavě metrické, podepsané dne v 20. května 1875 v Paříži (tisk 3376).

15. Zpráva výboru branného a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3153), jímž se povoluje úvěr až do výše 500,000.000 Kč na opatření výzbroje, výstroje, zásob a různého vojenského materiálu (tisk 3370).

Je snad nějaká námitka proti tomu? (Nebyla.)

Není jí. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.