6. zprávě výboru ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3364) o mimořádné župní přirážce na Slovensku (tisk 3406).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
a rozpočtového jest p. dr. Medvecký. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňo! Župy na Slovensku ešte podľa ich štruktúry ako bývalé stolice žijú v istej miere samostatným hospodársko-finančným životom. Následkom toho zaokrývania svých výdajov maly tam ešte dľa bývalých zákonov uhorských na rôzné ciele specielne stanovené procentuelne vyhradené prirážky, maly právo vyberať prirážky k rôznym daniam. Poneváč však po prevrate bol tento život žúp, našich starých stolíc, komplikovaný a výdaje boly čím ďalej tým väčšie, zákon z 1. červenca 1921, čís. 247 stanovil na rok 1920/21 specielnú 2%nú prirážku. Teraz pri pojednávaní zákona o rôznych daniach menovite o tom, že by nie isté procento sa stanovilo rôznym župám, ale aby isté výnosy specielných daní boly určené župám, pri prejednávaní zákona zo dňa 12. srpna 1921 bolo pravené, že niektoré dane specielne budú prináležať župám. (Posl. Tománek: Práva sa im odeberú, dane sa im zvýšia!) Tento spôsob stanovenia prirážok župných mal nahradiť župné prirážky stanovené zákonom čís. 247 na rok 1920/21. Poneváč však medzi týmito novými daňami, medzi ktoré patrí menovite daň z obratu a daň z liehu, sú tieto výdaje spojené so životom žúp, menovite teraz i jejich organizáciou nedostatočne zaokryté dľa výsledku vyšetrenia ministerstva pre správu Slovenska, je ešte potrebno tú prirážku 2%nú stanovenú pôvodne na rok 1920/21 predĺžiť i na rok 1922. To je intenciou, cieľom tohoto krátkeho zákona. Zákon tento znie len na rok 1922 a má zpätnú platnosť od 1. ledňa 1922 preto, aby vypočitanie dane bolo jednoduššie.
Ústavne-právny a rozpočtový výbor
prejednal tento vládny návrh a oba výbory doporučujú ho slávnej
snemovne ku schváleniu. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Za řečníka jest přihlášen "proti" p. posl. Bobok.
Než mu udělím slovo, navrhuji, aby řečnická lhůta byla 15 minut. Není námitek? (Nebyly.) Není. Tedy řečnická lhůta bude 15 minut.
Dávám slovo p. posl. Bobokovi.
Posl. Bobok: Slávna snemovňo! Na prvý pohľad je snáď prekvapujúcim zjavom, že naša slovenská ľudová strana zaujíma zamietavé stanovisko voči prítomnému návrhu na zvýšenie mimoriadnych prirážiek župných na Slovensku, ktorý má za účel kryť potreby slovenských žúp, akožto na oko autonomistického sriadenia slovenského. Toto naše počínanie snáď by mohlo vyvolať ešte väčší údiv po uvážení ďalšieho cieľa, ktorý v dôvodovej zpráve tohoto návrhu je označený. Prítomný návrh zákona žiada, aby dosavadné župné prirážky ku štátným daniam zvýšily sa zo 4% na 7%, z tej príčiny, aby sa z nich kryly zvýšené výdaje slovenských žúp, jakož i aby sa z nich sriadily pensie slovenských župných úradníkov. Slávna snemovňo! Tento druhý cieľ je správny, ba potrebný. My uprímne a otvorene sa osvedčíme, my naším slovenským pensistom ani z ďaleka krivdiť nechceme, ba vrele si žiadame, aby oni za svoju prácu na starosť slušne boli zaopatrení a v osvobodenej vlasti hladom sa netrýznili. Nám ako strane autonomistickej veľmi záleží na udržaní takých ustanovení, ktoré sú autonomistického rázu a ktoré môžu poskytnuť príležitosť, aby slovenský ľud mal vliv v najdôležitejších veciach spravovaní a riadení svojho osudu. Očakávali sme, že naše slovenské župy po prevrate nám Slovákom skutočne zostanú tými najvzácnejšími a najdrahocennejšími prostriedky, ktoré budú najistejšie a najlepšie brániť a hájiť svojráz našej osobitnej Slovače a ktoré nám poskytnú príležitosť uplatniť suverénnu našu vôľu, jakožto v tejto republike s českým národom prebývajúceho rovnoprávneho a rovnocenného slovenského národa. (Tak jest!)
Pri počiatku tejto republiky my sme rozumeli tým ťažkostiam, ktoré mimoriadnými okolnosťmi vyvolané dočasne znemožnily autonomný život Slovákov starými župami nám do istej miery zabezpečený. Očakávali sme, že práva starým župným sriadením nám zabezpečená po oslobodení Slovenska vskutku sa rozvinú, uvedú vo skutok, ba že tieto práva novými právy, prirodzene z rovnocennosti a rovnoprávnosti slovenského národa vyplývajúcimi, sa obohatia a sa rozšíria a takto sa vystaví skvostná budova úplnej autonomie Slovenska. V to mohli jsme dúfať tým viacej, poneváč hranice našej republiky sú už definitívne ustálené, naša vlasť dľa úradného vyhlásenia pána ministerského predsedu je zabezpečená, tedy mimoriadne pomery prestaly a nič nestojí v ceste normálneho autonomného života Slovákov, ktorý im nielen dľa zákona patrí, ale dľa prejavu presidenta republiky, bol ním podpísaný. Tejto mienky sú i vládne kruhy aspoň v tom smysle, že už jednou považujú za potrebne riešiť politické osudy Slovákov, cítia, že musia niečo učiniť pre uspokojenie Slovenska. A jako dôsledok tohoto smýšlania je to úradné vyhlašovanie, že vláda tohoto roku zamýšľa na Slovensku uviesť do života zákon o sradení veľkých žúp. (Posl. Tománek: Nech si experimentujú tuná!) S týmto prevádzaním mnohí sa domnievajú, že úplne ukoja vrenie slovenského politického života, ale jedná sa ešte o viac. Sľubujú si od toho, že bude tým riešená otázka autonomie Slovenska.
Slávna snemovňo! My bez úmyslu urážania osôb našich politických protivníkov slávnostne sa musíme osvedčiť, že tento zákon dľa nášho presvedčenia nielen slovenskému národu nedáva autonomie, ale ešte tej málo svobody, čo mu staré župy dosiaľ poskytovaly, úplne znemožní. My v prevádzaní tohoto zákona vidíme zrucovať tú poslednú baštu, ktorá nemá zabezpečenú a dosiaľ nesplnenú autonomiu, aspoň pokiaľ by ju prevádzať mohla. Ináč len chcem psychologicky duševnú náladu tých pánov zákonodárcov, ktorí tento zákon stvorili, vystihnúť, rieknem-li, že mali mnoho oprávnených obav, ale bohužieľ mali ešte viace strašidiel a tieto strašidlá na úkor práva slovenský národ vohnala do náručia pražského centralismu.
Slávna snemovňo! Dľa tohoto zákona Slovač v župách bude pozbavená svých najcennejších, najprimitívnejších práv. Dľa zákona bude župných úradníkov vysielať Praha. Župný majetok treba odovzdať do vlastníctva štátu. Dozorné právo nad vyberaním daní ako najcennejšú zbraň proti prípadným prechmatom centralismu je vyrvané z rúk žúp. Väčšina výborníkov s vymenovaním značného počtu ich vládou si ľahko zabezpečí a župani ohromnou mocou pražského centralismu vystrojení majú za povinnosť zakázať a znemožniť pretriasanie každej politickej otázky na župnom shromaždení. Ja pýtam sa snemovne: "Čo je dnes tak, čo sa nemôže označiť alebo považovať za politikum?" O čom sa bude jednať na týchto župných shromáždeniach? Ja myslím, že len o tom, čo je pražskému centralismu milé. My ale zo zkúsenosti vieme, že autonomisačné práva slovenského národa sú pražskému centralismu nemilé. Tedy na týchto shromáždeniach o slovenskej autonomii ani reči nebude. Pýtam sa, je to autonómia? Naopak to je pochovanie slovenskej autonomie, slávna snemovňo. Dievočka nezomrela, dievočka len spí, ona vstane. Slovenská autonomia bude, leboť byť musí! (Souhlas ľudových poslanců.)
Slávna snemovňo! Prítomným návrhom zákona pýtané prirážky naša strana za iných okolností by milerada odhlasovala, keby tie peniaze šly na udržovanie takých žúp, akých si Slováci opravdu žiadajú. Ale naše sklamané nádeje nám zakazujú toto odhlasovanie tým viacej, poneváč dľa vyhlášky samej slávnej vlády dane zvýšovať to neslobodno a nemožno.
Nuž, toto je i naším presvedčením,
že dane zvýšovať nemožno, to iste my hovoríme tak, ako vláda,
s tým rozdielom, že my sa toho i dôsledne držíme a túto daň neodhlasujeme.
(Souhlas a potlesk ľudových poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo již není ke slovu přihlášen, rozprava je skončena. (Hluk.) Prosím o klid.
Dávám slovo panu zpravodaji posl.
Medveckému k doslovu.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňo! Pán kol. Bobok si protirečil vo svojej reči, a síce najprv pravil, že po prevrate bola jeho nádej a nádej jeho strany v župách, že v týchto stoliciach videli uskutočnenie a ochranu poslednej hradby Slovenska. Prosím, toto vyslovuje ako svoje stanovisko s jednej strany, s druhej strany však praví, že pri veľkých župách vidí narušenú túto svoju nádej a vidí ju zmarenú a úplne zničenú. Toto je tedy úplná kontradikcia, úplné protirečenie. (Hluk. Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Dovoľujem si poznamenať p. kol. Bobokovi, že je mylné jeho stanovisko, že by nové veľké župy maly menej práva ako župy staré. Zťažuje si na to, že staré župy volily svojich úradníkov a nové župy toho práva mať nebudú. Voľba administratívnych úradníkov zapríčinila absolútnu neistotu celej administrácie, keď boli títo úradníci z roka na rok alebo z 3 rokov na 3 roky volení, bez toho že by boli zabezpečení akýmkoľvek spôsobom. To je fakt, že toto právo odpadá veľkým župám, ale neodpadá preto, že by sa tým mala zúžiť kompetencia tých žúp, ale preto, že konsolidácia pomerov v každom štáte vyžaduje, aby administratívni úradníci neboli volení, ale boli menovaní. Druhý ponos pána kol. Boboka, že župný majetok prejde do rúk štátu, nech ho nebolí, a síce preto nie, že tie župy toho majetku maly vo skutočnosti veľmi málo. Tie župy nemaly ničoho iného, ako župný dom a podobné iné budovy a i tak bude povinné mesto alebo obec, do kterej tie úrady prijdú, od tej župy odkúpiť a tým spôsobom sa ich nárok a požiadavok zlikviduje. Finančný dozor župy a patričných župných úradníkov, že prestane, to je tiež prirodzený požiadavok zdárnej administrácie, zdravej finančnej správy. Ten rozdiel, tú protimluvu, ktorá sa javí vo slovách kol. Boboka, lzä len tým vysvetliť, že on žije v mentalite starých stolíc, že nemal príležitosti dostatočne preštudovať zákon o nových župách (Posl. Bobok: Ja som si to preštudoval!) a nevie ešte pravdepodobne to, že je tam vyslovená hlavná zásada, že novým župám dostane sa týchže práv, ktoré majú dosiaľ zeme, a tieto práva, ktoré majú dosiaľ stolice, župy na Slovensku, tieto prejdú tiež podľa župného zákona na okresy. Z toho každý musí vidieť, že kompetencia, a síce kompetencia nie formalistická a nie namyšlená, ale kompetencia prác ohľadne plodnej administratívy a vyriaďovania spoločenských a hospodárskych otázok tej župy že bude v týchto župách o mnoho väčšia, než bola v starých stoliciach. Výtka, ktorú predniesol kol. Bobok, že v župných shromáždeniach nebude možno politisovať, nech ho tiež netrápi, lebo tá politika, ktorá je tam vytvorená, aby sa tam nerobily rôzne strannícke rozdiely a prípadne len politické debaty, by bola len prázdnym mlátením slamy. To je pravda, že autonomia Slovenska v tých župných shromáždeniach riešená nebude, ale to bolo úplne zbytočné, lebo tam hovoriť o autonomii Slovenska by bolo skutočne marením času. Ale v tých župách samých keď sa aj nebude rečniť o autonomii, predsa autonomné práva a autonomia patriaca občanom podľa rôznych rayonov a territorií budú v tých župách uskutočnené, realisované. V župách bude realisovaná autonomia, ale nie autonomia Slovenska, lebo tú my nepotrebujeme, ale autonomia žúp, a tou autonomiou žúp bude to autonomné právo všetkých občanov, ktoré tam voči centralismu v každom ohľade, v každom štáte patrieva, uskutočnené. To sú slová, na ktoré svojho času poukázal pán president na svojej ceste na Slovensko, že je zapotreba hľadať cestu a uplatniť sa autonomným právam, ktoréžto práva autonomné budú uskutočnené v župách. Nebudú tam prázdne reči, tie župy budú ztelesnením autonomie žúp a preto tento požiadavok nielen Slovensku, ale i celej republike v každom smere vyhovuje.
Tento zákon je len priechodným,
stanoví on možnosť vyberanie určitých prirážok a prirodzene je
tým viac odôvodnený, že tá zmena, ktorá je teraz s touto reorganisáciou
nových žúp spojená, žiada väčších výdajov. Ja odporučujem, aby
slávna snemovňa tento návrh, jak ho ústavne-právny výbor predkláda,
prijala. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím, abyste se posadili, pánové a dámy. Dám hlasovati, nebude-li námitek, o celé osnově, která má toliko 5 paragrafů, jakož i o nadpisu a úvodní formuli, najednou. (Námitka nebyla.)
Nijaké námitky proti tomu není, proto se tak stane.
Kdo souhlasí s celou osnovou, s nadpisem a úvodní formulí, ať pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, osnova jest schválena ve znění, navrženém panem zpravodajem, a tím je vyřízena v prvním čtení.
Čtení druhé dám na denní pořad pravděpodobně ještě na konec této schůze.
Budeme jednati o
7. zprávě výboru sociálně - politického k usnesení senátu o usnesení poslanecké sněmovny N. S. R. Č. (tisk 3394) k návrhu posl. Biňovce, inž. Bečky, Dubického, Bezděka, Langra a soudr. na vydání zákona o stavebním ruchu.
Ježto výbor sociálně-politický nepodal zprávy do 11 hod. dne 26. ledna, kterážto lhůta mu byla uložena ve schůzi 126., ustanovuji zpravodajem p. posl. Dubického.
Dávám panu posl. Dubickému
jako zpravodaji slovo.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Senát Národního shromáždění se usnesl na některých změnách osnovy zákona o stavebním ruchu, jak byla schválena poslaneckou sněmovnou. Změny tyto jsou povahy spíše redakční nežli věcné, jde tu nejvýš o jasnější textaci některých ustanovení, a zdá se mi, že senát vrátil předlohu jen proto, aby demonstroval své právo, ústavou mu zaručené, právo zákonodárného korektora. V §u 5, v odstavci 2, na konci první věty za slova "horní revírní úřad" vsunuje senát v závorce slova "báňský komisariát nebo kapitanát". Tento doplněk jest odůvodněn tím, že na Slovensku jest jiná organisace úřadů horních. Nejsou tam horní úřady revírní, nýbrž báňské komisariáty, jichž funkce vykonávají v místech, kde jich není, báňské kapitanáty.
V §u 11 slovo "platí" nahradil senát slovy "bylo dosud použíti". Tato změna vychází z názoru, že zákon o vyvlastňování pozemků ze dne 17. prosince 1919, č. 20, který byl zrušen zákonem o stavebním ruchu ze dne 13. března 1921, nemůže platiti ani tam, kde jiný dosud platný zákon výslovně se dovolává určitých jeho ustanovení. Znění schválené poslaneckou sněmovnou naproti tomu předpokládalo, že v takových případech řečený zákon platí i po té, když sám o sobě pozbyl platnosti. Jde tu zejména o zákon ze dne 3. února 1920, kterým se povoluje úvěr a zřizuje se stavební fond pro nové stavby parlamentu, budov státních a úřadů ústředních, vysokých škol a jiných monumentálních státních budov. Zákon ten stanoví v §u 3, že pro vyvlastňovací řízení a stanovení náhrady za vyvlastnění platí ustanovení zákona o vyvlastňování pozemků pro stavby budou obytných anebo veřejných ze dne 17. prosince 1919. (Místopředseda Buříval převzal předsednictví.)
Já upozorňuji, slavná sněmovno, na tyto změny, podávám referát jen slovem, tiskem žádná zpráva rozdána nebyla, tedy bych snažně pros l, aby pánové věděli, proč mají hlasovati.
Nazírání senátu se liší od názoru poslanecké sněmovny jen pojetím theoretickým, a pro praksi nemá celkem významu, které znění do zákona bude pojato. Znění navržené senátem nezavdává podnětu k theoretickým sporům jako znění usnesené poslaneckou sněmovnou, a proto sociálně-politický výbor navrhuje znění senátem přijaté ke schválení poslaneckou sněmovnou.
Jedinou podstatnou změnu přináší usnesení senátu o znění §u 17, čís. 100 Sb. z. a n. z r. 1921, totiž o tom, že zaměstnavatelé i zaměstnanci, jakož i organisace jejich nesmějí vyhlásiti výluku nebo stávku, dokud rozhodčí soud nevydal nález. K tomuto ustanovení poslanecká sněmovna připojila odstavec druhý, podle kterého rozhodčí soud je povinen se sejíti do 14 dnů po tom, kdy spor byl naň vznesen. Senát přijímá sice také tento druhý odstavec, přijatý poslaneckou sněmovnou, ale mění odstavec prvý takto: "Rozhodčí soud je také příslušný k rozhodování hromadných sporů, podrobí-li se mu obě strany, třeba že by jedna z nich byla ve stávce nebo výluce." Tuto změnu odůvodňuje sociálně-politický výbor senátu tím, že v praksi se stávalo, že při vypuknutí stávky nebo výluky rozhodčí soud prohlašoval, že nemůže o sporu rozhodnouti, dokud stávka nebo výluka trvá.
Dosavadní znění zákona vzhledem k tomu, že nebylo sankce, zabezpečující zachovávání zákona, nemělo vůbec praktického účinku. Znění navržené senátem vyhovuje snad lépe skutečným poměrům, takže není příčiny, aby změna senátem navržená nebyla schválena.
Na konci 3. odst. § 25 za slova "u příslušné okresní politické správy" senát vsunuje v závorce slova "administrativní vrchnosti I. stolice". Změna ta je odůvodněna zřetelem na organisaci úřadů na Slovensku a nemůže býti proti ní věcných námitek.
V § 34, odst. 2., znění navržené senátem cituje správněji § 26 místo § 31. Jde tu o opravu redakční chyby, která zůstala ve znění poslanecké sněmovny; neboť není z tohoto znění poslanecké sněmovny dosti jasně patrno, že se cituje § 31 zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., který je také citován v odst. 1.
Oprava, jak ji senát navrhuje, vyhovuje úplně tomu, co také poslanecká sněmovna chtěla vyjádřiti a co je smyslem a tendencí samotného tohoto paragrafu.
Znění § 56 senát upravuje tak, že přednosty oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě jmenuje vláda z úředníků zemských a státních. Poslanecká sněmovna přijala prostě znění § 63 dosavadního zákona čís. 100 Sb. z. a n. z r. 1921. Toto znění nebylo docela přesné, poněvadž v praksi není zemský výbor, nýbrž zemský správní výbor, mimo to pak nehodí se ustanovení o úřednících zemských výborů a zemských správních komisí vůbec na Bratislavu a Užhorod. V § 63 senát stanovil počátek účinnosti zákona na den vyhlášení, kdežto podle znění, jak bylo přijato poslaneckou sněmovnou, zákon měl nabýti účinnosti dnem 1. ledna r. 1922. Stanovení zpětného účinku zákona mohlo by míti význam jen, pokud jde o hlavu první zákona o podpoře stavebního ruchu, týkající se vyvlastňování. Byl-li ovšem snad někdy vydán vyvlastňovací nález v mezidobí od 1. ledna 1922 do dne vyhlášení zákona, jsou nálezy takové zmateční a nestaly by se pravoplatnými ani stanovením zpětné působnosti. Není tedy příčiny, aby byla stanovena zpětná působnost, a to ani pokud jde o vyvlastňování, tím méně pokud jde o zákon jako celkový.
To jsou, slavná sněmovno, veškeré změny, které senát při meritorním projednávání zákona o podpoře stavebního ruchu učinil. Já již konstatoval, že nejsou takové povahy, zejména po stránce věcné a po stránce právní, aby celý zákon musil býti vrácen poslanecké sněmovně k novému vyjádření; až na § 17 jsou veškeré změny senátem navržené nepatrné, nedotýkají se nikterak podstaty usnesení poslanecké sněmovny a mají za účel jedině úpravu a zlepšení textu.
Také změna § 17 senátem navržená
je účelná, a proto jménem sociálně-politického výboru, který o
změnách senátem navržených podrobně jednal, prosím, aby poslanecká
sněmovna veškeré změny senátem usnesené výjimečně tentokráte schválila.
(Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu a navrhuji lhůtu řečnickou, nebude-li námitek, 20minutovou. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Lhůta je schválena.
K slovu je přihlášen pan posl.
Schubert. Uděluji mu je.
Posl. Schubert (německy): Slavná sněmovno! Návrh, který máme před sebou a který se týká zákona o stavebním ruchu, má tento stavební ruch zvláštním způsobem a trvale podporovati. Nové znění jest hodně věrným otiskem starého textu se všemi jeho škodami a slabinami. Změny, které byly provedeny, jsou většinou formálního rázu. Zákon obsahuje právě tak jako před tím v mnohých svých odstavcích trapné donucování všech těch, jichž pozemek a půda má býti vyvlastněna pro stavby. Slovo "vyvlastnění" jest stálým refrénem vašeho zákonodárství, jenomže vyznívá ve většině případů holým, bezohledným poškozováním, zastřenými nebo nezastřenými konfiskacemi na všech rozích a koncích až do nejmenší vísky. Na tom nic nemění skutečnost, že se snažíte přiodíti toto své počínání hospodářským pláštíkem. Tento zákon o stavebním ruchu značí však pro nás zvlášť vážné národnostní nebezpečí. První známky toho máme už zde a chci uvésti některé nejvýznačnější ze svého volebního kraje. Na půdě vsi Červeného Újezda domáhají se v posledních týdnech pomocí stavebního zákona polního pozemku, a to soukromého pozemku pro zřízení české měšťanské školy a nebude-li prodán, už se vyhrožuje vyvlastněním pozemku. Do této české měšťanské školy mají choditi ne snad české děti ze vsi Červeného Újezda, neboť tam nejsou, do této školy mají choditi děti ze dvou sousedních českých obcí. Přes to, že sousední česká obec proti tomu protestovala a přes to, že děti těchto dvou českých osad, bude-li vyvlastnění provedeno, musejí konati dlouhou cestu pěšky za nepříznivého počasí. Důvody, které mluví pro toto vyvlastnění, důvody, proč se zaujímá toto stanovisko, jsou jasné. Zde v Praze jsme se nedovolali nikde pomoci. Všude nacházíme dvéře zavřené a vyvlastnění bude provedeno. Ve vsi Kolešově u Stodu byl sužován vlastník docela malého hospodářství, aby vydal své nejlepší místo na dvoře jako staveniště, ačkoli cena jeho malého hospodářství tím bude nejen snížena, nýbrž i práce na něm do té míry ztížena a přímo zbavena výtěžku, že o nějakém výnosném rodinném lánu nemůže býti nadále ani řeči. A to se děje, ačkoli v tomto případě by bylo lze užíti ke stavbě spousty obecních pozemků, avšak zákona se nedbá, zákon je v tomto případě jen na papíře. Příčinou toho, že se hrozí vyvlastněním, jest i v tomto případě národnostní bezohlednost, na druhé straně zas leží v pozemkovém úřadě množství žádostí o povolení stavby na pozemcích, které jsou dosud nevyřízeny. Město Leškov zakoupilo od tamějšího velkostatku starý, rozpadlý dvůr, který se už nehodí k hospodářským účelům, a chce jej přestavěti na množství bytů. Avšak Leškovští sestárnou a sešedivějí, než pozemkový úřad dá svolení k této přístavbě a sestárnou a sešedivějí také, než jim bude přidělen roztroušený pozemek ke stavebním účelům, o který už několikrát žádali. Tak se podporuje podle tohoto zákona stavební ruch u Němců. (Posl. dr. Spina [něm.]: Mají podmazávati!) Ano, mají podmazávati. Ovšem něco takového dělat, k tomu nemáme svědomí a neumíme to. Za to se vydává tento zákon, který zasahuje také do majetkových poměrů mnohých soukromníků. Podle osvědčených vzorů nebude se dbáti toho, v jakém pořádku se má podle tohoto zákona pozemek a půda vyvlastňovati. Kolešov je vzor, který jsem už uvedl. Zde se, jak patrno, měří dvojí měrou, dlouhým a krátkým českým loktem a krátký český loket jest v tomto případě vždycky pro nás. Na jazykové hranici se věc zvrhne a jako konkrétní případ mohu vám jmenovati obec Blížejov, kde se už plánovitě pracuje a kde se příslušníkům vašeho národa přidělují stavební pozemky hned, kdežto my musíme všude čekati. Účelem tohoto přídělu v této obci jest, aby národnostní ráz její v době poměrně krátké byl přetvořen, vůbec celý způsob, jak se zachází otázkou stavební, není prost stranickosti. Příklad toho máme v Horšově Týně, kde bylo založeno dvoujazyčné stavební družstvo. Tento případ jest obzvláště zajímavý a doporučuji jej k zvláštnímu studiu. Všechno šlo z počátku svou pravidelnou cestou a myslilo se, že dojde opravdu k rozumnému a uspokojivému výsledku. Pozemků bylo v místě dost, pozemek byl získán rozumnou koupí a ne jen tak všelijak, ale nepočítalo se, bohužel, s diktátem plzeňských šovinistů. Těm bylo dvoujazyčné stavební družstvo velkým trnem v oku. Němcům bylo tehdy naznačeno, aby šli vlastní cestou pomocí svého stavebního družstva a byli jednoduchým a jemným způsobem vyhozeni. Pánové, děje se jim částečně zcela po právu. Proč byli tak prostoduší a důvěřiví, že také tak zcela uvěřili hezkým slovům? Voláte zde v této sněmovně tak často po hospodářské spolupráci. Jakmile se však někde, jako v tomto případě v Horšově Týně u dvoujazyčného stavebního družstva, ukáže náběh a pokus o takovou hospodářskou spolupráci, sami jej rozbijete. Na hospodářskou spolupráci s námi myslíte rozhodně jen při placení daní, jen při mobilisaci, v jiných důležitých věcech nikoli. Kde teče proud zlata, kde běží o hospodářské hodnoty, o hospodářské výhody, tam býváme pravidelně odstaveni stranou. Co nám pomůže nejlepší stavební zákon, když se nám jím všude zasazují rány? Výhody, které nám na jedné straně zdánlivě přináší, jsou vyváženy právě tak četnými škodami.
Politickým úřadům první instance bylo svěřeno ve vyvlastňovacím řízení podle § 4 veliké právo. Zda tyto podřízené úřady postupují všude nestranně, o tom pochybujeme. Příklady z okresu stříbrského, které jsem vylíčil, poučují nás vlastně o opaku. Vlastníkům pozemku, vyvlastněného za účelem stavebním, náleží podle slov zákona jakožto odškodnění obecná cena onoho pozemku. Pánové, výraz "obecná cena" značí pro vlastníky pozemků často velikou ztrátu. Bývá to opravdu "obecná" cena a už samo o sobě je to veliké zasahování do soukromého vlastnictví. Můžeme to pozorovati často na příkladech, jak se ve skutečnosti tato obecná cena stanoví. Pozemek, který někdo měl několik pokolení, na němž lpí z hloubi srdce, za babku se mu odejme. Jak k tomu mohly české občanské strany, při své občanské orientaci, svoliti, to si nedovedeme prostě vysvětliti. Původnímu vlastníku se povoluje k případnému zpětnému převzetí pouze 14denní lhůta, krátká šibeniční lhůta. A nejhezčí a nejpříznačnější na tom je toto: Není-li stavba, pro niž byl pozemek vyvlastněn, včas provedena, může býti vyvlastňovací nález zrušen a vyvlastněnému jest vyhrazeno, uplatňovati svůj nárok na náhradu cestou právní. Děkujeme za tuto milost; nejprve se majiteli hospodářství proti jeho vůli vezme pozemek a není-li pak z jakýchkoli důvodů k potřebě, musí si majitel vymáhati příslušející mu náhradu škody dlouhou a snad nákladnou cestou soudní. Hezčího nadělení se starému majiteli nemůže zajisté dostati a to nazýváte také občanskou orientací. Nemám pro to parlamentního výrazu.
Ustavičné poručníkování výrobních stavů cenovými soudy, které se objevuje i v tomto zákoně, mělo by přece jen už konečně přestat. V četných případech jest zcela nemožno stanoviti ceny na dobu jednoho roku. Pražský cenový soud má stanoviti jednotné ceny pro všechna odvětví. To způsobí veliký zmatek, neboť poměry jsou v jednotlivých územích, v jednotlivých částech země tak různotvárné, že se nedá všechno naraziti na jedno kopyto a že přezkoumávání cen každého čtvrt roku, jak to má na mysli zákon, nejistotu a zmatek ještě značně rozmnoží.
Losová půjčka stavební, o níž zákon také pojednává, nemůže míti a nemůže počítati s náležitým výsledkem, nebude-li co nejdříve a plně uznána válečná půjčka a nebudou-li zachráněni obzvláště lombardní dlužníci. O této otázce bylo už nesčetněkráte mluveno a také od vás jsme už slyšeli mnoho krásných, překrásných slov, avšak nemůžeme zaznamenati ani jediného činu. Dále žádáme, aby co se týče stavebního zákona, byli přibráni němečtí odborníci, běží-li o poskytnutí finanční pomoci těm, kdož staví malé byty, a stavebním družstvům. Chceme také nahlédnouti, a to důkladně nahlédnouti do finančního hospodaření a ne býti v tomto směru všude jen poškozováni; chceme na celé čáře prováděti svými lidmi revisi. To nemůže dobré věci škoditi, aby se přes nás nepřecházelo prostě k dennímu pořádku, jako u Pozemkového úřadu. Naše stížnosti na zadržování podpor jsou velmi četné a odůvodněné a část těchto stížností jsme už přednesli. Přejeme si - a na to kladu hlavní váhu - aby se i z našich rolnických ústavů peněžních a družstevních utvořily společnosti, které by poskytovaly půjčky zaručené státem, aby jim nebyly házeny klacky pod nohy, jestliže tyto peněžní a družstevní ústavy zakládají takové společnosti, a přejeme si, aby to při zakládání těchto společností nedopadalo tak, jako při návrhu zákona, který zde byl před nedávnem přijat, při založení Dunajské a Labské paroplavební společnosti, kde jen malý počet privilegovaných a protežovaných bank uchvátil opět monopol.
Zřízení zvláštních oddělení pro stavební ruch u zemských politických správ, dále zřízení cenových soudů, o nichž jsme až dosud velmi málo slyšeli, všechna tato zařízení budou vyžadovati opět nového, nákladného úřednického aparátu a zdá se, že vaše úsporná komise, která byla nyní přece velmi pilná, na tuto okolnost vůbec nepomyslela. Naši lidé venku, které zastupujeme, stavějí bez toho za velmi těžkých a tvrdých podmínek. V pohraničních německých územích státu nedostává se velkých ložisek hlíny a vápna, dopravní poměry jsou velmi smutné, jest velmi těžko a jen s ohromnými náklady možno, dopravovati stavební materiál z dálky. Zde by měly býti stavby mnohem více a vydatněji podporovány, ježto bohaté vnitrozemské oblasti mají, pokud toho se týče, v každém směru příznivější poměry. Budeme a už jsme svědky opaku. Chudé pohraniční území jest ve všech těchto důležitých věcech přehlíženo. Koho udeřila příroda, toho bije po druhé také stát stavebním zákonem.
Celkem tudíž vzato, pánové: Nedali
jste nám dnes těch jistot, které jsme si kdysi přáli a jež jsme
žádali a které by byly také v zájmu podpory stavebního ruchu.
Také senát byl skoupý a co přidal, nad tím zlomili vaši lidé hůl.
To byl už bez toho velmi skrovný způsob. Z těchto důvodů a z těchto
úvah a také z důvodů národních a částečně i z důvodů hospodářských
nemůžeme se naprosto pro tento zákon rozehřáti a musíme jej tudíž
zamítnouti. (Potlesk na levici.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Debata je skončena. Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Pan kol. Schubert proslovil u příležitosti projednávání změn, navržených senátem k zákonu o podpoře stavebního ruchu, řeč, která snad nechala by se pochopiti při původním meritorním projednání zmíněného zákona. Nemám žádné příčiny, proč bych nekonstatoval, že pan kol. Schubert v některých stížnostech má pravdu. (Výkřiky posl. Schuberta.) Pravím, že nemám příčiny, proč bych to nekonstatoval. Jde nyní o to, aby co nejdříve dohodly se povolané orgány na jasnějším a určitějším znění prováděcích nařízení, aby dobrodiní zákona o podpoře stavebního ruchu mohlo býti všemi potřebnými náležitě využitkováno. Poněvadž však poslanecká sněmovna má jen vysloviti své stanovisko ke změnám, navrženým senátem Národního shromáždění, budiž mi prominuto, že na některé - mám dojem, že neodůvodněné - výtky pana kol. Schuberta reagovati nemohu meritorně a prosím jen, aby podle zprávy, kterou jsem zde dovodil, byly změny v senátě navržené, poslaneckou sněmovnou schváleny. (Výborně!)
Místopředseda Buříval: Budeme hlasovati. Hodlám dáti o celé osnově hlasovati najednou, to jest o 64 paragrafech, nadpisu a úvodní formuli. Pozměňovací návrh nebyl podán.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem a shodném s usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém, a to ve znění souhlasném s usnesením senátu.
Druhé čtení dám na pořad dnešní schůze.
Tím jest tento odstavec pořadu
vyřízen a přistoupíme k 8. odstavci, jímž jest