Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Přikročíme k rozpravě. Před zahájením rozpravy vyžádal si slovo pan ministr financí Aug. Novák. Uděluji mu je.

Ministr financí Aug. Novák: Slavná sněmovno! Nezbývá mně mnoho dodati k referátu pana generálního zpravodaje o vládním návrhu zákona, kterým se zmocňuje ministr financí k sjednání výpůjček také v cizí měně. Osnova tato je potud významná, že tvoří předpoklad pro dosažení větší investiční půjčky v cizině a dává státu našemu možnost, aby provedl značnou část investičního programu obsaženého v rozpočtu na rok 1922. K výpůjčce v cizině sáhnouti nutno proto, že domácí trh ukládací při sledované námi dosud politice protiinflační není s to, aby poskytl značnějších prostředků, jak ukázaly výsledky emisí na domácím trhu v posledních letech. Cizí kapitál ovšem, zejména následkem zkušeností vyplývajících ze světové války, odhodlává se k vázání na delší dobu jen za poskytnutí naprosté jistoty a výhodných podmínek zúročení a splácení. Vidíme také, že rozpětí sazby úrokové mezi uložením krátkodobým a dlouhodobým je tou dobou vyšší než za poměrů normálních. K účelům krátkodobým vidíme na, světových trzích peníze poměrně velmi levné, sazba 4%ní byla dávno podlomena, ale pro dlouhodobé zápůjčky nelze s tím počítati. Uvedu později některé příklady, že s tohoto hlediska i naše zápůjčka není z nejdražších. Přirozeně není zejména pro nové státy cesta k mezinárodním zdrojům úvěrovým snadnou, a znamená nesporný úspěch republiky Československé, že ve čtvrtém roce trvání uskutečniti může a to na podkladě obchodním, tedy ne jako akci charitativní - dlouhodobou úvěrní operaci, která uvede její dluhopisy současně na trh anglický, americký a holandský. Získání této výpůjčky umožněno bylo v důsledku dosavadního našeho úsilí o rovnováhu v rozpočtu, sledovaného všemi mými předchůdci, a v důsledku správné politiky měnové.

V prvém ohledu, pokud se týče rozpočtové situace, možno zaznamenati s uspokojením, že skutečný příjem z daní přímých i nepřímých, cel i poplatků a monopolů za rok 1921 činil 9693 miliony Kč proti rozpočtenému příjmu 9051 milionů, preliminovanému včetně dodatečného rozpočtu. Jeví se tudíž jedině v resortu ministerstva financí proti prelimináři plus 640 mil. K, jímž schodek 728 mil., vykázaný dodatečným rozpočtem, téměř úplně jest vyvážen. (Posl. Bubník: To je už po třetí, co se ten schodek snižuje!) Já myslím, že je to jen potěšitelné. Vezme-li dále v úvahu, že také druhá z největších položek příjmových našeho rozpočtu, přepravní příjmy našich státních drah, končí rok 1921 cifrou 3873 mil. Kč proti preliminovaným 3850 mil. Kč, musíme doznati, že to není plus sice značné, ale, že preliminovaného příjmu bylo úplně dosaženo a o maličkost dokonce překročen. Možno již dnes říci, že skutečný výsledek r. 1921 skončí - nehledě k výdajům investičním - přebytkem státního hospodaření. Nesmíme při tom ovšem přehlédnouti, že příjmu toho mohlo býti docíleno jen proto, že částečně připlývaly daně za léta minulá, že se to tedy nebude v příštích letech opakovati. Musíme dále uvážiti, že rozpočet na rok 1922 sám o sobě vykazuje výdaje o 2 miliardy vyšší, než bylo preliminováno v r. 1921, a konečně nesmíme přehlédnouti, že i jinak nebyla cesta k tomuto výsledku směřující snadná. Národní shromáždění schválilo na sklonku letního zasedání minulého roku daňový plán, jímž zatížena do krajnosti poplatnost a nesporně ztížena soutěž naší výroby v sousedství států, kde pokračující inflace stále skýtala dočasné prémie vývozní. V podzimku událostmi politickými byli jsme donuceni k mobilisaci, která způsobila nepředvídané výdaje. Jestliže přes to došli jsme k výsledku, jak svrchu je naznačen, není snad nemístnou naděje, že zdravé základy tohoto státu pomohou překonati také hospodářskou krisi, ve které jsme se ocitli stejně jako jiné státy s lepší valutou, a že budeme s to, úsporností zmírniti daňová břemena nejvíce tíživá a dopomoci domácí výrobě k novému rozmachu. K tomuto cíli doufáme dojíti zejména též ulehčením na domácím trhu, jemuž výtěžek nové půjčky bude ku prospěchu.

Pokud se týče půjčky samotné, dovolil bych si poznamenati, že původně vyjednáváno bylo o úvěr 5 mil. liber šterlinků, když však kurs naší koruny se zlepšil a bylo patrno, že hodnota těchto 5 mil. liber šterlinků nepostačuje pro naše účely investiční, rozšířeno jednání na sumu dvojnásobnou, kterážto má býti vydána ve dvou částech - prvá 6,100.000 liber šterlinků, druhá zbytek. Z prvé části splaceno bude 1 mil. liber šterlinků na náš stávající závazek v Anglii za mouku z r. 1920, zbytek bude v poměrně krátké době k naší disposici.

O zákonu samém poznamenal bych jen, že § 1 jest rázu více formálního, že kursy tam uvedené, jak již pan generální zpravodaj uvedl, nemají významu materielního, nýbrž jen omezuje formálně ministra financí při vyčerpání úvěru, že bude fixována hranice, kterou toto vyčerpání cizí měny v mezích vytčených finačním zákonem bude vymezeno. §§ 2 a 3 zajišťují obligacím a jich kupónům obvyklé výhody. Nejzávažnějším je § 4, vyznačující garancie, které mají zabezpečiti úspěch emise československé na cizích trzích. (Posl. Bubník: A které nás zbavují samostatnosti vůči cizině!) Dovolím si to hned vysvětliti. Jak v důvodové zprávě uvedeno, jsou pro anglickou půjčku jako jistoty nabídnuty příjmy z cel, pokud by pak tyto nestačily, výnos tabákového monopolu. Provádění bude se díti tím způsobem, že finanční správa poukáže správu monopolu, aby ze zmíněných příjmů byla placena každého týdne tuzemskému ústavu věřitelskou skupinou jmenovanému 1/52 oné sumy, které jest třeba k ročnímu zúročení a umoření. Pokud tyto splátky řádně budou konány a to konati chceme, poněvadž, když si vypůjčujeme, není jiného řešení - ať je dáváme z těch neb oněch příjmů, velectění pánové, nemá nikdo příčiny a možnosti, aby se dotýkal naší svrchovanosti, o které zde byla činěna zmínka. Teprve v tom případě, kdyby došlo k nepravidelnostem v těchto platech, dohodne se cizozemská skupina věřitelská s vládou československou o opatřeních, kterých by bylo třeba k ochraně majitelů obligací. Pokud by nebylo docíleno takovéto dohody, zase nepřijde snad zástupce cizozemské skupiny, nýbrž bude požádána rada Svazu národů, aby jmenovala plnomocníka, který by byl oprávněn sjednati nejlepší arangement.

Uvažovali jsme velice bedlivě, než byla učiněna dohoda o tomto nejzávažnějším paragrafu zákona. Chci uvésti některé pří klady, že i jiné státy a jiní dlužníci musili se podvoliti stejným kautelám. Japonsko, velmoc, která těžila neobyčejně za světové války, má na svých titrech vydaných v Anglii v librách šterlinků výslovně závazek, že ručí za zúročení a umoření této půjčky tabákovým monopolem. Brasilie, ne sice velmoc, ale přece stát s delší minulostí, který má na londýnském trhu celou řadu zápůjček, musil v době poválečné koncedovati za zaručení půjček veškeré celní příjmy. V poslední době prováděna u téže firmy, která s námi jedná - není příčiny, by to bylo tajeno, Baring Brothers - emise obligací dráhy Paříž-Lyon-Mediterranée, kterážto půjčka zabezpečena je v prvé řadě veškerým jměním a příjmy dráhy, za druhé fondem ziskovým, který dráhy mají společný, za třetí fondem záručním francouzské vlády, poněvadž vláda ručí za případné schodky drah, a za čtvrté státní garancií republiky Francouzské. Dovoluji si uvésti těchto několik výjimek na doklad, že i jiní dlužníci musí se za dnešních poměrů podrobiti sankcím, zajišťujícím bezpečí věřitelů.

§ 5 vsunut do předlohy z toho důvodu, aby i u oné položky, kterou z výtěžku půjčky investiční splácíme na dluh za mouku, tudíž na úvěr konsumní, bylo prokázáno, že jde jen o refundaci prostředků dříve již z běžných příjmů prostředků na účely investiční vynaložených. Zápůjčka dle dosavadních předběžných ujednání má býti 8%ní s umořením kapitálu 1%ním ročně; přepočítací kurs po srážce anglického kolku a veškerých výloh činil by 90% netto. I zde chtěl bych uvésti některá porovnání, aby bylo patrno, za jakých okolností jiné půjčky jsou emitovány. Rozdíl proti mírovým dobám nejlépe znázorňuje kurs anglických konsolů, tedy papírů, které vždy ztělesňovaly v sobě pojem největšího bezpečí. Tento papír, ač jen 2 1/2 %ní, v dobách mírových znamenal i 114 - tedy nad pari - kdežto dnes se obchoduje za 55 - méně než za polovinu. Ve Francii 6%ní obligace tamních drah obchodovány jsou za 85, Credit Fonciére vydává obligace 6 1/2 % ní. Chtěl-li bych uvésti některé ze států Malé Dohody, které jsou nám nejbližší, poznamenávám, že 4%ní srbská půjčka znamená v Paříži 41 1/2 a 4 % rumunská z r. 1913 znamená 50.

Ráčíte tedy viděti, že kapitál má výběr veliký, a v seznamu emisí, které v Londýně každého dne jsou uveřejňovány, nejsou řídkými případy i 10%ních obligací průmyslových podniků, takže jistě podmínku, kterou musíme na sebe vzíti, nelze označiti za nejnevýhodnější. Hodnota půjčky bude nám vyplacena v cizí měně, splátky budou námi v cizí měně konány. Jest to proto důležité, že cizozemská skupina nemá takto zájmu, aby nějak působila na kurs koruny. Na co bych si dovolil klásti největší důraz, jest to, že hodnotu zápůjčky obdržíme na hotovosti bez jakékoli povinnosti odbírati zboží a výrobky, což pro nás jako stát převážně vývozní má největší důležitost. (Posl. Mlčoch: A kolik nám z ní zůstane na ty investice?) Jak jsem si již dovolil poznamenati, první polovina po srážce jednoho milionu liber za mouku bude činiti 5 milionů liber, násobeno 90 dělá 4 1/2 mil. liber šterlinků. (Posl. Mlčoch: A což kursovní ztráty a roky?) Kursovní ztráta je v tom již odpočítána a úroky jsou splatné pozadu a musíme je platiti ze všech domácích půjček také. Z první poloviny zbude něco přes miliardu korun. (Posl. Mlčoch: A půl miliardy půjčíme Vídni!) O tom bude slavná sněmovna jednati zvláště. Co se týče rakouského úvěru, nebude z této poloviny nutno bráti pro rakouský úvěr ničeho.

Ustanovuje-li zákon, aby ministr financí podle § 1 čerpati mohl případně i jiná jemu udělená a dosud nevyčerpaná zmocnění výpůjčkami v cizině, děje se tak proto, že pro československé půjčky jeví se nyní, když patrno, že anglická půjčka je dojednána, zájem také u jiných skupin v cizině, jichž nabídek mohlo by pak na základě tohoto zmocnění býti použito. Cizí valuty, pocházející z výnosu půjček, pře dány budou Bankovnímu úřadu k posílení jeho zásoby devis, aby mu byla dána možnost po jistou dobu působiti ke stabilisaci kursu koruny. Dohodou mezi finanční správou a Bankovním úřadem stanoven bude přejímací kurs oněch položek, jichž bude Bankovní úřad pro běžnou potřebu pražského trhu a importu potřebovati. Z výtěžku zápůjčky v korunách resultujícího, splaceny budou tuzemským závodům závazky za práce v mezích rozpočtu investičního již provedené, zbytek pak rozvrhne se po usnesení ministerské rady ku provedení dalších nejnezbytnějších investic.

Od toho slibujeme si jednak ulehčení na domácím trhu peněžním a oživení podnikavosti, které přispěje k překonání hospodářské krise, jednak přímé zvýšení zaměstnanosti prováděním státních investic.

Třebaže podmínky půjčky té zdají se snad na první pohled tísnivými, přimlouvám se za přijetí zákona, aby anglická půjčka v nejkratší době mohla býti uskutečněna, jsa přesvědčen, že oběť státem přinesená, nebude bez příznivých účinků a že výsledky provedené transakce znamenati budou další krok na dráze naší hospodářské konsolidace.

Prosím, aby předloha ve znění výborem navrženém byla schválena. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě. Zapsáni jsou na straně "contra" p. posl. Hackenberg, Knirsch, Kostka, dr. Šmeral a dr. Juriga.

Než udělím slovo prvnímu řečníku, panu posl. Hackenbergovi, navrhuji, aby určena byla řečnická lhůta 25 minut. (Souhlas.)

Námitek proti tomuto mému návrhu není, jest tedy přijat. Uděluji slovo prvnímu řečníku, jímž je pan poslanec Hackenberg.

Posl. Hackenberg (německy): Dámy a pánové! Když projednáváme návrh o zahraniční půjčce, jest zajisté nutno zabývati se také poměry v tomto státě. Pan ministr financí a pan zpravodaj o návrhu, odůvodňujíce, proč se ucházíme o zahraniční úvěr, zdůraznili, že tento zahraniční úvěr má sloužiti zejména k tomu aby zmírnil následky hospodářské tísně a snížil počet nezaměstnaných v tomto státě. Kdyby návrh opravdu mohl splniti tento úkol, rozumí se samo sebou, že bychom musili hlasovati pro něj. Chci však ukázati, jak oprávněné jsou naše pochybnosti a naše nedůvěra k tomuto ujišťování pana ministra financí a pana zpravodaje, a že nám tato nedůvěra nedovoluje hlasovati pro návrh v té podobě, jak nám byl předložen. Poněvadž jednak nemáme důvěry, jednak nechceme, aby části zahraničního úvěru užilo se k jiným účelům, než výhradně k tomu, aby byla zmírněna bída obyvatelstva, způsobená hospodářskou krisí, podali jsme řadu pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy byly už v rozpočtovém výboru zamítnuty a nemáme naděje, že plenum rozhodne jinak než většina rozpočtového výboru. A poněvadž jsme nyní, bohužel, už jisti, že naše pozměňovací návrhy nebudou přijaty, ačkoli vlastně zásadně s tím souhlasíme, aby byl opatřen i zahraniční úvěr ke zmírnění nouze a následků hospodářské krise, přes to nemůžeme hlasovati pro tento návrh.

Pracující obyvatelstvo v tomto státě trpí nesmírně následky krise. V době, kdy byla budována Československá republika, vykládalo se nám, že touha, abychom nebyli připojeni k tomuto státu, jest nesmyslná, poněvadž se nám prý zde povede lépe než státům, které byly ve světové válce poraženy a které, jsouce povinny platiti válečnou náhradu, nedosáhnou takového hospodářského rozkvětu jako státy vítězné a s nimi i Československá republika. Hned tenkráte jsme zjistili, jak málo správné bylo toto tvrzení. Všechno obyvatelstvo mělo zatím příležitost přesvědčiti se, že jsme měli pravdu, obávajíce se, že nezůstaneme ušetřeni, nýbrž že i vítězné státy budou spolu trpěti následky války a krisí. A tak trpíme nyní světovou krisí, jako národové všech ostatních států. Avšak my v tomto státě musíme zakoušeti ještě něco více než jen následky války a hospodářské krise, poněvadž politika, jakou provozovali držitelé moci v tomto státě, velmi značně přispívá k tomu, že krise vypukla záhy a přiostřila se, a tak předem připravila cestu bídě jakožto následku. Přeorientování obchodní politiky, to bylo heslo, které jsme slýchali. Nyní je prý nutno navázati obchodní styky s oněmi státy, se kterými jsme v přátelském poměru. Z čísel dovozu a vývozu za poslední léta jsme viděli, jak nesprávné jest toto heslo a jak by bylo záhodno, abychom uskutečnili co nejpříznivější obchodní styky s oněmi státy, na které jsme obzvláštní měrou odkázáni; to jsou státy sousední, které jsou našimi odběrateli a od nichž i my musíme kupovati četné výrobky, jichž potřebujeme. Téměř 80% našeho dovozu a vývozu nás poutá k sousedním státům, Německu a Rakousku. A přes to slyšíme heslo - přeorientovat se! Avšak nebyla to jen snaha přeorientovati se, která způsobila, že jsme předčasně pocítili tíhu krise. Místo toho, aby byla provozována průmyslová politika, místo toho, aby byla podporována výroba a možnost vývozu, nejen že byla ztěžována schopnost soutěže tíživými opatřeními, jimiž byl postižen náš průmysl, nýbrž i vývoz jest v četných směrech znemožňován. Všimněme si jen daní a poplatků, které se vybírají! Musíme zdůrazniti, že jest to především daň z uhlí, jak jsme to už několikráte v této sněmovně prohlásili, která je takovou metlou, daň z uhlí, která netoliko značně zatěžuje spotřebitelské vrstvy obyvatelstva, pokud potřebují paliva, nýbrž také způsobuje, že vyrábíme dráže, než by bylo možno vyráběti. To má vliv nejen na spotřebitele, nýbrž obzvláště také na schopnost soutěže našeho průmyslu. Vysokými dopravními sazbami se naše výrobky značně zdražují a naše schopnost vyvážeti se snižuje. Vidíte tedy, že už tato politika je spoluvinna, že se u nás krise přiostřila a nabyla takového rozsahu. Vláda a tisk nás utěšoval, že nastanou příznivější poměry, až naše koruna stoupne, až klesnou ceny a tím bude umožněno snížení výrobních nákladů. Koruna stoupla. Avšak ptáte-li se, zda vrstvy pracujícího lidu tohoto státu pocítily nějak stoupnutí československé koruny, odpověď bude nemůže býti jiná: "Nikoli!" Všimněme si cen, jaké se ještě dnes požadují za nejdůležitější potřeby! Poznáte, že většina nezbytných potřeb je masám příslušníků pracujícího lidu nedosažitelná. V téže době, kdy musíme prohlásiti, že ačkoli hodnota československé koruny stoupla, nenastalo zlevnění potravin a jiných potřeb mohli jsme ovšem zaznamenati jisté zlevnění nepatrného rozsahu, avšak krátce na to pozorujeme opět směr vzestupný; poukazuji zde obzvláště na opětné stoupání ceny masa v poslední době, které je velmi značné - v téže době se přes to žádá, aby dělnictvo svolilo ke snížení mezd. Bývají to obyčejně právě páni agrárníci, kteří prohlašují, že prý snižování cen je možné teprve tehdy, až nastane snížení mezd, že bude možno snížiti ceny teprve tehdy, až budou nižší mzdy. Právě pánům agrárníkům bych rád připomněl, že zvýšení mezd nebylo v nijakém poměru k stoupnutí rozmanitých předmětů potřeby, které nám dodávají páni agrárníci. Až dosáhne zvýšení mezd téhož rozsahu jako zvýšení cen různých zemědělských výrobků, pak budeme moci s panstvem mluviti. Není naprosto nutno prohlížeti seznamy cen, můžete si to vypočítati sami z praktických příkladů, když na př. uvážíte, kolik stál litr mléka před válkou a kolik se za něj platí dnes, kolik jste platili za vejce, za kilogram mouky před válkou a kolik platíte teď. Z toho můžete usouditi, zda mzdy stouply právě touž měrou jako ceny; a zde musíme zdůrazniti, že spoustám dělnictva nebyly zvýšeny mzdy ani o polovičku toho, oč stouply ceny nejdůležitějších potravin; a v takové době mluviti o snižování mezd, to působí na masy dělnického obyvatelstva přirozeně nejen směšně, nýbrž i dráždivě. Zlepšení valuty tudíž nezpůsobilo zlevnění potřeb, potravin, a nepřivodilo nápravy, zlepšení valuty; jak můžeme konstatovati, mělo za následek pravý opak: životní podmínky masy pracujícího lidu se zhoršily. Zlepšení valuty nepřivodilo zlevnění potravin a potřeb v tom rozsahu, jak by bylo bývalo záhodno, ale přivodilo opětně zostření krise a rozmnožení počtu nezaměstnaných. Nevíme, jak velký je počet nezaměstnaných v tomto státě, a je to zároveň zahanbující pro správu tohoto státu, že nemůžeme ani přesně stanoviti, kolik dělníků bylo postiženo krisí, kolik máme v tomto státě nezaměstnaných a kolik jen částečně zaměstnaných. Čísla, která nám předložilo ministerstvo sociální péče, nám naprosto nestačí. Nestačí věděti, kdo bral v jednotlivých obdobích podporu v nezaměstnanosti, nýbrž jest potřebí zjistiti, jak velký je vůbec počet nezaměstnaných. Jsme odkázáni na dohady, ale domníváme se, že nepřeháníme, odhadujeme-li počet nezaměstnaných u nás na mnohem více než 150.000. Ministerstvo sociální péče nám oznámilo, že se vyplácí podpora v nezaměstnanosti asi 40.000 osob. Nezaměstnanost nabývá stále větších rozměrů a jest jen pochopitelno, že se páni zaměstnavatelé snaží využíti hospodářské krise a následků, které z ní vzcházejí dělnictvu, pro své cíle tím, že nyní, v této těžké době, začínají snižovati mzdy, vypovídají kolektivní smlouvy a vnucují dělníkům tíživé podmínky. Toho, co nyní nastalo, obávali jsme se už tehdy, když vláda sama dala pánům zaměstnavatelům špatný příklad (Souhlas na levici.), t. j. když vláda velmi značně ztenčila platy státních zaměstnanců. (Výkřiky.) Tehdy jsme prohlásili, že se musíme netoliko co nejrozhodněji postaviti proti tomuto návrhu, poněvadž nechceme připustiti poškození státních zaměstnanců, nýbrž i proto, poněvadž jest to první krok na cestě ke snižování mezd a poněvadž tím dává vláda špatný příklad soukromokapitalistické části společnosti. To, čeho jsme se tehdy obávali, se ukázalo: krátký čas na to přišel pokus s horníky. Nyní jest opět jedna vrstva dělnictva v těžkém boji se zaměstnavateli, jsou to sklářští dělníci v tomto státě. Nemůžeme při této příležitosti opomenouti, abychom neprojevili solidarity tomuto těžce zápasícímu dělnictvu, ale nejen to, nýbrž abychom zároveň neprohlásili, že postup podnikatelů v tomto odvětví jest zločinný (Souhlas na levici.), obzvláště proto, že chtějí zasednouti k vyjednávání s dělníky teprve tehdy, až se tito dělníci za podmínek, které jim vnucují podnikatelé, vrátí do závodů. Samo sebou se rozumí, že dělníci jsou ochotni vyjednávati, ale má-li býti sjednána nová smlouva nesmí se vyjednávání předstihnouti snížením mezd a nutiti dělnictvo, aby se před ujednáním nové smlouvy za nepříznivých podmínek vrátilo do závodů. To je vyloučeno, to je to zločinné jednání podnikatelů. Podnikatelé na dlouhý čas ochromují průmysl svými posledními opatřeními, vyhasnutím pecí. Tato opatření ohrožují průmysl. Je jisto, že netoliko dělnictvo, nýbrž i stát bude trpěti následky tohoto boje. Poměry, které zde máme, způsobily, že kupní síla obyvatelstva tohoto státu byla velmi značně oslabena. Masám příslušníků pracujícího lidu není možno uhraditi ani nejnezbytnější potřeby, a tím se krise zase znovu přiostřuje, poněvadž zbídačení lidových vrstev má za následek, že odbytiště našich výrobků doma je stále menší a menší. Jest tudíž nutno, aby se použilo všech opatření, která jsou s to, aby napravila tyto poměry. Především by bylo nutno podporovati výrobu a usnadňovati ji. Pozorovali jsme však, že volání po takovémto ulehčení v této sněmovně zní na prázdno. Nemohli jsme dosíci toho, aby byla zrušena nebo aspoň snížena tíživá dávka z uhlí, aby byly zmírněny dopravní sazby, jedním slovem, aby byla odstraněna nebo zmírněna všechna zatěžující opatření, aby výroba znovu ožila a byla schopna soutěže. Není-li teď možno vykonati pro oživení výroby všechno to, co by bylo záhodno, jest ovšem nutno, aby stát sám prováděl pokud možno nejvíce investic. Projevili jsme přání, aby se stavělo, netoliko proto, aby se odstranila bytová tíseň, nýbrž i aby se dostalo obživnutím stavebního ruchu mnoha nezaměstnaným práce. Víte zajisté sami, všímáte-li si venku výsledků našich stavebních zákonů, jak nepatrný výsledek měla opatření státní pro podporu stavebního ruchu v poměru k tomu, čeho je potřebí. Bylo by tedy nutno, aby stát poskytl přiměřené prostředky, větší částky než povolil rozpočet, a rozumí se samo sebou, že bychom nebyli proti tomu, aby byly opatřeny i pomocí úvěru přiměřené prostředky pro tyto účely, na investice. Avšak mluvíme-li o úvěrech, musíme poukázati také na to, že by měly býti opatřeny peníze především nikoli zahraničním úvěrem, nýbrž že by měl býti učiněn nejprve pokus sehnati peníze doma. Pan ministr financí ve své řeči dnes poukázal na to, že touto předlohou, totiž schválením úvěru, ukazujeme, jakou důvěru má náš stát za hranicemi, a také pan zpravodaj v důvodové zprávě k tomuto návrhu zdůraznil důvěru, jíž stát požívá v cizině. Pánové, bylo by nám mnohem milejší, kdyby se bývali držitelé moci v tomto státě trochu více než dosud starali o důvěru doma. Tak byli nuceni starati se, aby získali, (Posl. Kaufmann [německy]: Aby si vykoupili!) aby si vykoupili důvěru v cizině a ne právě lacino, jak mimochodem podotýkám, poněvadž důvěry vlastního obyvatelstva pozbyli. Chci připomenouti jmenovitě, že příčinou toho jsou nejen politické poměry v tomto státě, nýbrž i jiná opatřeni a machinace, jichž obětí bylo obyvatelstvo, nezaplacení válečných půjček, otázka, která zajímá netoliko majetné třídy, nýbrž i třídu dělnickou, tisíce a tisíce příslušníků dělnické třídy. (Souhlas na levici.) Kolik je těch, kteří dobrovolně nebo z donucení - o tom nechci vůbec rozhodovati - uložili své uspořené groše ve válečné půjčce a kteří nyní přišli o poslední a nevědí, jak to bude vypadati v budoucnosti, kteří místo lepšího zúročení, místo zlepšení své životní míry dosáhli jen toho, že tyto uspořené groše jim prozatím vůbec nic nenesou. Ti, kdož lombardovali, byli při tom ještě zničeni, poněvadž jim nebylo možno sehnati úroky. Právě tak je tomu s předválečnými rentami, a poslední kousek, který provedla finanční správa při výměně dvacetihaléřů, důvěru obyvatelstva ke státu a k jeho správě zajisté nepovznesl, naopak značně přispěl k tomu, že každý jednotlivý občan tohoto státu, nejen příslušník menšinových národností, nýbrž i příslušník národa většiny, dobře si rozmyslí, má-li státu něco půjčiti. Zde vidíte příčinu, proč všechny vaše vnitrozemské půjčky ztroskotaly a proč vám nebylo možno doma sehnati potřebné peníze. Jest to smutné pro veškeré obyvatelstvo, že je nutno vzíti útočiště k zahraničním úvěrům za nepříznivých podmínek. Ale ani proti tomu bychom nebyli, kdybychom měli záruku, že těchto peněz, získaných úvěrním jednáním, bude užito výhradně ke zmírnění nouze, k odstranění nebo oslabení následků hospodářské krise. To z předlohy, kterou projednáváme, není patrno, naopak vidíme hned v čl. I. - pan ministr financí a pan zpravodaj to zdůraznili - že části těchto peněz má se užíti k úhradě schodku ve státním hospodářství.

Proti státnímu rozpočtu a zejména proti dodatečnému rozpočtu, jsme zaujali odmítavé stanovisko. Už ze zásadních důvodů musili bychom býti tudíž proti tomu, aby se půjčky užilo částečně ke krytí schodku ve státním hospodářství. Avšak jsme proti tomu také ještě z jiného důvodu, neboť stát, který jest v takových poměrech jako Československo, musí šetřiti, a to tam, kde je to na místě, nikoli na státních zaměstnancích, nýbrž ve výdajích na militarismus, na vojsko. Kdyby se tam přiměřeně přitáhlo a škrtalo, nebylo by nutno odstraňovati takové schodky se světa úvěrním jednáním, a musíme se tudíž co nejrozhodněji postaviti proti těmto ustanovením návrhu, podle nichž má býti užito části výtěžku úvěrních operací ke hrazení schodku. Dovolili jsme si podati návrh, aby příslušné ustanovení návrhu bylo škrtnuto.

Máme však ještě druhý důvod, proč nemůžeme přijmouti tohoto návrhu tak, jak nám byl předložen. Z návrhu není jasno, na jakou částku se má toto úvěrní jednání vztahovati. Jest to zmocnění, aby bylo hrazeno všechno to, kde podle dosavadních zákonů mohlo ministerstvo prováděti úvěrní jednání. Neběží tedy jen o 2440 milionů, které mají býti nyní opatřeny anglo-americko-holandskou úvěrní operací, nýbrž sečteme-li všechny částky, vyjde nám požadavek 6 miliard, dokonce něco přes 6 miliard, který má býti uhrazen úvěrní operací. Pan ministr financí může tedy už na základě tohoto návrhu opatřiti tyto úvěry. Pan ministr financí byl toho názoru, že vláda mohla už na základě dosavadních zákonů, bez svolení parlamentu, opatřovati úvěry na základě zákona finančního a jiných zákonů, které dávají vládě takové zmocnění. Už v rozpočtovém výboru jsme tomu odporovali a musíme i dnes prohlásiti, že nikdo na takové zmocnění nepomyslil. Řeklo se jen, že peníze, jichž bude na to potřebí, mají se opatřiti úvěrním jednáním. Avšak způsob úvěrních jednání, způsob, jak opatřiti peníze, to jest zas věcí zákonodárných sborů. Rozumí se samo sebou, že i pánové z většiny měli by z toho vyvoditi důsledek a napříště, když dávají vládě nějaké zmocnění, jako se to stalo finančním zákonem, měli by přistoupiti k dílu trochu opatrněji než tomu bylo dosud.

Stojíme na stanovisku, že tento zákon poskytuje zmocnění v nejširším slova smyslu a dává vládě možnost opatřiti asi šestimiliardový úvěr. Poněvadž nemáme důvěry ke správě tohoto státu, k jeho byrokracii, že bude peněz užito opravdu v tom smyslu, jak si to přejeme, podali jsme návrh, aby byla zřízena 24členná komise, která by bděla nad tím, jak se používá peněz, opatřených úvěrním jednáním. Pan zpravodaj dnes namítal a také ve výboru se namítalo, že prý toho není třeba, vždyť prý máme nejvyšší kontrolní komisi, a jejím úkolem je, aby přiměřeně dozírala; mimo kontrolní komisi máme prý také ještě úspornou komisi, která by se mohla věcí zabývati. Avšak ani k těmto komisím nemáme důvěry, neboť jak bylo možno, že byl předložen takový dodatečný rozpočet, jako pro rok 1921, jak bylo možno bez svolení zákonodárných sborů tak překročiti rozpočet!

Z těchto důvodů jsme žádali, aby byla dosazena komise a aby byl změněn § 5 tohoto návrhu zákona, aby bylo zřejmo, v jakém pořadí má se užívati peněz, opatřených zahraničním úvěrem. Jen tehdy, kdyby byly tyto naše pozměňovací návrhy přijaty a kdybychom měli záruku, že bude peněz náležitě užito, kdyby byla také dosazena komise, kterou žádáme, mohli bychom hlasovati pro úvěry. Poněvadž návrhy ty byly ve výboru zamítnuty, musili jsme zaujmouti stanovisko proti tomuto návrhu a prosím sněmovnu - pochybuji ovšem, že tato prosba bude míti účinek - aby přijala naše pozměňovací návrhy. Pak bychom mohli hlasovati pro návrh, a to by zajisté povzneslo vážnost státu v cizině více, než všechny krásné řeči. (Souhlas na levici.)