Předseda (zvoní):
Slovo má dále pan posl.
Knirsch.
Posl. Knirsch (německy): Slavná sněmovno! Podle Masaryka je demokracie diskusí. A podle pana Beneše znamená diskuse pouhé mlácení slámy. Aniž by se přeceňoval význam janovské konference, musí býti přece považována v nynějším okamžiku za nejdůležitější událost zahraniční politiky, a protože náš ministr zahraničí dr. Beneš platí zároveň za rádce západních mocností, získává přirozeně stanovisko, které dr. Beneš zaujme na janovské konferenci, pro nás zcela zvláštního významu. Proto bychom měli největší zájem na tom, abychom ještě před odjezdem našeho ministra zahraničních věcí do Janova se dověděli, jaké stanovisko tam dr. Beneš zaujme. Také sněmovna měla by nepochybně velmi veliký zájem na tom, aby panu dr. Benešovi dala k orientaci směrnice pro jeho chování v Janově. Avšak pan ministr zahraničních věcí utíká sněmovně do výboru, pod záminkou, že prý zahraniční situace je nejasná a chování jednotlivých států nejisté. (Posl. Patzel [německy]: Jiní ministři utíkají se do veřejností a tento do "Pětky"!) Tak jest! Z toho důvodu odmítl rozpravu ve sněmovně a odkázal sněmovnu na svůj návrat z Janova. To tedy znamená, že budeme postaveni před hotové události a budeme zde po janovské konferenci zcela bezúčelně kritisovati, tedy, jak řečeno, budeme moci mlátiti prázdnou slámu. V ústech zahraničního ministra musí však zníti jako fráze, řekne-li se, že prý je chování velmocí v úvahu přicházejících v otázkách, o kterých se bude v Janově na poradách jednati, nejasné nebo neurčité. V Janově to je přece již celému světu jasno - budou proti sobě státi nebo budou mezi sebou zápoliti dvě veliké skupiny: jedna skupina, jež chce dále ničiti a žíti z otročení jiných, a druhý směr, jenž chce ve společné práci Evropu znovu vybudovati a vyvésti ze zmatku a věčných krisí. Jak se jednotlivé mocnosti k těmto dvěma směrům staví, je také jasno a v hlavních rysech zřetelno. Zdá se nám, že jen jeden zdánlivě nemá jasno o celé své politice, to je pan dr. Beneš sám, jenž se točí a kroutí. Myslím, že jsem na správné cestě, mám-li za to, že je to špatné svědomí pana dr. Beneše před celou cizinou a naším státem, jež vede k jeho útěku z veřejnosti sněmovny. I těm, kdo nejvíce nenávidí Německo, je dnes již jasno, že záchrana Evropy vede jen přes hospodářské znovuvybudování Německa, bez kterého není možnosti platiti a bez kterého není pomoci pro zhroucené Rusko. Již z těchto vyšších důvodů o sobě nemělo by chování našeho ministra zahraničních věcí vzbuzovati pochybnosti.
Avšak nejvlastnější zájem jeho vlastního státu kázal by mu, aby se účastnil této práce k znovuvybudování. Zatím vidíme všude a všude opak. Od účasti na trestních sankcích nad Horním Slezskem až k jeho cestě do Paříže a Londýna, kterou podnikl v poslední době, vidíme jedinou přímou linii v politice našeho ministra zahraničních věcí, jež směřuje proti Německu, a pokud jde o Rusko, nazval bych politiku pana dr. Beneše rovněž politikou tajemníka západních kapitalistických mocností.
Hospodářské krise nejpronikavějšího významu otřásají střídavě státem jakožto následek této politiky. Dnes zasáhne hospodářská krise ten průmysl, zítra onen, a je to svévolné a musí venku v lidu vzbuditi nejhlubší pobouření, líčí-li se vysoké mzdy a platy jako příčina těchto krisí hospodářských a usiluje-li se o snížení mezd a platů jako o všemocný lék proti nim. I kdyby dělníci pracovali zadarmo, nezabrání to zhroucení některých odvětví naše průmyslu, pokud vláda povede dosavadní vnitřní a zahraniční politiku. Poukazuje se na to, že vysoké náklady výrobní znemožňují nám proti sousedním odvětvím průmyslu výrobu. Jak bezpodstatné je toto tvrzení, ukazuje například, abych vybral jen jeden případ, to, že mzda za práci v průmyslu textilním nečiní více než 10% veškerých výrobních nákladů. V bojích, jež vede dělnictvo textilní, jde o obranu proti 10%nímu snížení mzdy. Kdyby toto bylo provedeno, zmenšily by se výrobní náklady našeho textilního průmyslu o celé jedno procento! A tímto snížením výrobních nákladů o toto jedno procento myslí někdo, že zachrání domácí textilní průmysl? Podobně jako v textilním průmyslu má se to také v ostatních oborech průmyslových. Nyní máme strašný boj v průmyslu sklářském. Sklářští průmyslníci sami připouštějí, že škody, jež vznikají ze zastavení podniků, jsou větší, než by byl činil ústupek dělnictvu, aby se pracovalo prozatím podle starých podmínek. Měli jsme v úmyslu přivésti na počátku jarního zasedání nejnaléhavější národohospodářské otázky na denní pořad této sněmovny. Snažili jsme se o to a doufali jsme, že strany většiny osvědčí v tom směru stejný zájem, abychom dostali na denní pořad naléhavou otázku nápravy v prosinci zhoršeného zákona o učitelích a státních zaměstnancích, namáhali jsme se, aby se konečně jednou jednalo o problému válečných půjček, doufali jsme, že budeme míti příležitost rozvinouti vážnou debatu o problému hospodářské krise - avšak všechny tyto předlohy a návrhy byly prostě vládou odmítnuty s poznámkou, že tyto předlohy prý jsou ještě ve stavu přípravném v lůně vlády nebo "pětky", vládě zdá se býti nejnaléhavější předlohou ze všech předloha o anglických úvěrech. Pan ministerský předseda odůvodňoval naléhavost právě této předlohy tím, že ji musíme vyříditi rychle, abychom zamezili spekulaci valutární, jež by se zmocnila celé věci, kdyby se zdržovalo její vyřízení. (Posl. dr. Kafka [německy]: Ta tak dlouho nečekala!) Myslíme, má-li vláda starost, že případnými valutárními spekulacemi zvýší se hospodářská krise a naše finanční hospodářství utrpí ještě více, pak byla by se bývala měla vláda sama zdržeti každé valutární spekulace, spekulace, jež ne v poslední řadě je zároveň jednou z příčin naší celé dnešní hospodářské a finanční krise. Je veřejným tajemstvím, že nákupem vlastní valuty ve velkých sumách druhdy byla uměle vyšroubována do výše a následným zjevem bylo, že se ovšem naší valuty zmocnila spekulace. Tak se přispělo k tomu, že náš průmysl následkem valutární diference proti průmyslu v sousedních státech stal se neschopným soutěže a musí částečně hynouti. Ne neprávem nazývá se naše valuta, na kterou páni z většiny a z vládní lavice jsou tak velice pyšni, místo "Edelvaluta" - "Eselvaluta", protože jen vláda, která si nebyla jasně vědoma souvislosti věcí a přede vším jiným svých činů, mohla provésti takový pokus se svými platidly. (Souhlas na levici.) Vedle pochybené zahraniční politiky a vedle pochybené valutové politiky vlády je ne v poslední řadě vinna také celá naše politika daňová, o které ovšem vážený pan řečník přede mnou již hodně obšírně promluvil, že se potácíme z jedné hospodářské krise do druhé, že počet nezaměstnaných se po tisících a tisících množí a že přes všechny snahy dělníků a průmyslníků nemůžeme dojíti k ozdravění hospodářských poměrů.
Myslím, že Československá republika by nebyla nucena za tak zahanbujících a pokořujících podmínek, které se neukládají ani tomu pokořenému Německu, jíti prositi jinam o úvěry. Neboť musí býti přece zahanbujícím a pokořujícím pro vládu tak zvaného vítězného státu, pro stát, jenž se opírá o přátelství Francie, Anglie, Ameriky a Bůh ví čí ještě, že musí k vůli několika milionům, jež v poměru k miliardovému rozpočtu nepadají tak přespříliš na váhu, dáti v zástavu svůj celní a tabákový monopol. Myslím, že byste si byli bývali mohli toto pokoření ušetřiti a bylo by se bývalo dosáhlo úplně jiného upevnění našich finančních a hospodářských poměrů, kdyby se nebylo bývalo ze zaslepené politiky nenávisti proti nám Němcům setrvalo dosud na odmítavém stanovisku. Před každým novým zasedáním slyšíme stále a stále opět utěšování, že prý ta předloha je ve stadiu přípravném, buď v "pětce" nebo v lůně vlády. To slyšíme ode dne sejití se sněmovny až do dnešního dne. Slovo nebylo ještě dodrženo. Vláda by se měla přímo styděti předstoupiti před vážné lidi a stále a stále opětně poukazovati na toto stadium přípravy. Tím se musí konečně každá důvěryhodnost a schopnost úvěru, všechna důvěra v celé hospodářství a finančnictví tohoto státu podkopati, nejen v tuzemsku, nýbrž samozřejmě i v cizině.
Pan kolega Hackenberg poukázal již na to, že také manipulace s dvacetihaléři velmi poškodila úvěrovou schopnost státu uvnitř státu i v cizině. (Posl. dr. Kafka [německy]: Úmyslem snad při tom bylo, aby koruna v Curychu zase klesla! - Posl. Patzel [německy]: Kdybychom žili v Turecku, jmenovalo by se to kapesní krádeží se strany státu! - Ministr financí Aug. Novák: Ale ještě pořád platí haléř více než rakouská koruna!)
Pane ministře financí, jste-li na tento důkaz hrdý, pak toho musím, odpusťte, upřímně litovati. Neboť pokud jde o příčinu nízkého stavu německorakouské valuty, tu opravdu není možno činiti za to odpovědnou rakouskou vládu. (Souhlas na levici.) Za naše postavení a poměry jsou však páni, kteří zde sedí na vládní lavici, úplně sami odpovědni a není proto na místě, staví-li se zde rakouská valuta snad proti naší.
Z této hospodářské krise nevyjdeme dříve a žádné snižování mzdy a platů neprospěje nic, dokud vláda nenastoupí jiné cesty.
Jak lehkomyslně se jedná se strany vlády v otázkách, jež u milionu státních občanů sahají na holou existenci, jak přímo frivolně přenáší se vláda přes vše, to nám ostře ukázala poznámka pana ministra obchodu Nováka. Když textilní průmyslníci před nedlouhou dobou v jedné konferenci s ministrem obchodu líčili mu poměry, tu na konec nevěděl pan ministr obchodu jiné odpovědi, než: "Zavřete podniky, a dělníci ať se přeorientují!" Zeptal bych se pana ministra obchodu, jak si jen představuje přeorientování těchto desetitisíců dělníků. Přeorientování samo o sobě přece nic neprospěje, jestliže všechny podniky jsou zavřeny a dělnických míst není. Věděli bychom tu o docela jiné cestě: Ať vláda zavře, ať vláda se naučí něčemu jinému! Pak se ty věci zlepší. (Výkřiky.) Ať vláda se přeorientuje ve smyslu společného působení na novém hospodářském vybudování Evropy, ve smyslu pravé demokracie, jež nezná žádného českého státu národního.
K návrhu samému mohu říci jen
docela v krátkosti, že se ovšem jeví velmi lákavým, protože je
spojen s hospodářskými investicemi, jež mají odstraniti nezaměstnanost.
Vážení! Nemáme důvěry, že tyto investice budou prováděny skutečně
za tímto účelem. Budou sloužiti prostě k tomu, aby se podepřela
vojenská politika, mocenská politika vlády, aby tedy ostatní národové
byli odstrkováni a potlačováni. Nemáme důvěry, že bude investic
správně použito, docela však ne k tomu, aby třeba jen nějaký zmínky
hodný zlomek z těchto úvěrů připadl německé práci a německému
hospodářství. Němci budou míti to potěšení, že budou vládou pozváni
k placení úroků a dluhu. To bude to jediné, co budeme míti
z těchto úvěrů. Proto je i naše stanovisko k této předloze dáno:
odmítáme pro ni hlasovati. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan posl.
Bechyně.
Posl. Bechyně: Slavná sněmovno! Mám čest učiniti jménem sdružených stran sněmovní většiny toto prohlášení:
Potřebu zahraniční půjčky a její podmínky posuzujeme stejně jako vláda. Budeme proto hlasovati pro zákon. Podmínky úvěru sjednaného v Londýně jsou sice těžké, odpovídají však plně zvyklostem, podle nichž se nyní provádějí mezinárodní smlouvy úvěrové. V těsné součinnosti s vládou budeme dbáti, aby vypůjčených peněz užito bylo co nejúčelněji k provádění programu investičního, slibujíce si od toho oživení výroby, zmenšení nezaměstnanosti a trvalé rozmnožen výrobních sil země.
Zdar jednání o anglickou půjčku pokládáme za politický úspěch republiky, který byl umožněn pokračující vnitřní konsolidací. (Výborně!)
Tato konsolidace je ovocem politické součinnosti stran sněmovní majority. (Výborně!).
Z rostoucí důvěry ciziny v trvalost
našeho státu může naše veřejnost posouditi, že součinnost státotvorných
živlů československých je účelná a prospěšná. Jsme rozhodnuti,
že na cestě nastoupené setrváme. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan posl. Kostka.
Posl. Kostka (německy): Slavná sněmovno! Zdá se mi nutným, aby bylo promluveno k tomuto bodu z různých stran, poněvadž jinak nemáme příležitosti promluviti o nejvýš kritické hospodářské situaci. Jen několika slovy chtěl bych se však dříve dotknouti také předmětu samého. Zdá se mi, že ministerstvo financí také při této předloze rozprostřelo nad celou věcí závoj tajemství. Prohlášení, jež zde podal pan ministr financí, vypadají sice velmi slibně, pakli je však zkoumáme v jejich skutečném obsahu, ptáme-li se obyvatelstva, jak se zde posuzuje výrobní politika, tu vidíme, že krise propuká na všech místech a že jednotlivci vůbec nevědí již, jakým způsobem by mohli udržeti svůj vlastní závod. V tomto okamžiku přistupuje se k tomu, aniž se říká, kdo vlastně úvěr poskytuje - konsorcium bank v Anglii, jak jsme slyšeli - že se poskytuje zahraniční úvěr, který nepochybně dosavadní půjčky převyšuje tak značně, že nutno míti předem proti němu největší pochybnosti. Zmocnění ministra financí sahá přece, jak páni řečníci přede mnou vyvodili, na celkovou sumu asi 6.3 miliard, tedy jistě nemalou sumu pro stát československý, který má celkový rozpočet - myslím - 23 miliard korun. Stát tedy v nynějším okamžiku přejímá za takovou sumu, kterou dostává v cizině, nebezpečí zlepšení valuty. Neboť také v takovém zlepšení valuty může jistě býti pro stát risiko, neboť potom, až počne měniti libry v koruny, nedostane snad již sumu, kterou dnes převzal, při čemž podle potřeby nese také risiko jako jednotlivý kupec, že při splácení této půjčky nebo při jejím zúročení při nestálém kursu opět na opačné straně musí zaplatiti mnohem větší sumu na úrocích a kapitálu. Na tom by zajisté nebylo nic zlého, to musí jednotlivec jako obchodník také snášeti. Avšak je otázka: Proč pak nebylo mocněno obchodnictvo, aby do jisté míry své zatížení, jež je přece v jednotlivém případě postihuje velmi těžce v jejich podniku, má-li nésti samo ztráty při kolísání valuty, přesunulo na stát? Proč nejsou k upisování této půjčky přibráni rozumně zavedenou desekvestrací v Anglii právě ti, kdož mají v Anglii vklady v librách a proč se jim poskytuje možnost, přesunouti risiko na bedra státu? Staly se tu těžké chyby a myslím, že mohlo býti při šťastnějším řešení otázky v tom směru dosaženo v Anglii také lacinějšího úvěru; neboť jsou tam nepochybně značné majetky zdejších státních příslušníků také ještě dnes. Snad bychom se pak také nemuseli bez dalšího dáti postaviti do jedné řady s Brasilií, ač předpokládám, že Brasilie a Japonsko jistě dnes nedostanou nejhorší podmínky na světě; a jestliže také tam byla zabavena cla a tabák, pak je to věc, jež se stala dnes obvyklou jako zjev poválečný. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Táži se však, a to se mi zdá býti důležitějším: Je nynější chvile skutečně vhodnou pro cizozemskou půjčku, nebo tu rozhodovaly okolnosti, jež ovšem nemohu jakožto oposičník v této sněmovně náležitě posuzovati? Neboť chtěl bych tu jako nadpis napsati k tomu, že nikoli tajemství indické, tajemství anglické, nýbrž snad anglo-české bankovní tajemství hraje tu do jisté míry úlohu v celém tomto librovém úvěru. Snad se za tím skrývají také ještě jiná tajemství, o nichž se mluví více méně ve veřejnosti, o nichž však nemůžeme bezpečně věděti.
Chci se však opět vrátiti k reálním skutečnostem a táži se, znamená-li pak dělání dluhů na cizozemském trhu v nynějším okamžiku pro československý stát skutečně prospěch pro vnitřní konsolidaci čili nic. Mohu si představiti, že se cizozemský úvěr stane jistě prospěšným, jestliže se hned použije k výrobě, a to chce ministr financí přece až do jistého stupně učiniti, když chce tím oživiti v tomto státě investice, když chce úvěru použíti k stavební činnosti a jiné činnosti výrobní. Zajisté, avšak hned se nám naskytne otázka a byla tu již zdůrazněna také předešlými pány řečníky: Co stát vůči svým domácím věřitelům dodnes učinil, čeho opomenul? Tím přejímáme závazek, že cizině zaplatíme ročně částku asi 567 milionů Kč, nebo více než 9% - neboť myslím, že provise budou už tolik dělati, že možno počítati více než 9%. Těchto 567 milionů korun je však jistě značnou částí toho, co bychom přece zde doma měli nutně vrátiti těm, kteří dříve státu - i když to byl stát předchozí - poskytli úvěru, je povinností státu, aby uvedl tyto osoby, které jsou dnes většinou ve veliké bídě, tedy majitele válečných půjček, bezpodmínečně opět do správné životní situace, aby mohli kapitálu, který mají, použíti opět produktivně v tomto státě a tím podle možnosti také zlepšiti a zmírniti průmyslovou krisi a tak zároveň poskytnouti státu přirozenou možnost úvěru, kterého zde doma dodnes nedostal. V takovém okamžiku, kdy tyto závazky státu nejsou splněny, zdá se mi velmi nebezpečným sjednávati zahraniční půjčku, která ukládá závazek 567 milionů korun ročně a tím přináší nebezpečí, že se budete v budoucnosti vymlouvati, že domácí věřitele, staré dlužníky, uspokojiti nelze.
Musíme se vrátiti ještě k něčemu jinému. Bylo mluveno o lovení 20 haléřů. Je to skutečně žalostné, že byla do naší finanční politiky zavedena taková technika, a my jsme se rozhodli stát žalovati. Neboť, odpusťte, nemáme proto jiného výrazu, nutno jej hledati v trestním zákoníku, rozhodne-li se stát k takovému postupu, a jestliže majitelé domácích pokladniček, chudí lidé a děti musejí viděti, že ze svých ušetřených dvacetihaléřů mají jen polovici úspor. A když se tázali: "Kdo to vzal z mých úspor?" musel jim otec odpověděti: "To jsi musil obětovati státu". "Avšak proč?" táží se děti, "já musím odváděti státu své ušetřené groše?" A invalida - a tu přicházíme k bodu velmi temnému - jemuž den před tím byl jeho invalidní plat k poukazu poštou vyplacen většinou ve 20haléřích, viděl rovněž příštího dne, že polovici z toho ztratil. Ano, pánové, můžete se skutečně domnívati, že se tímto způsobem vychovávají masy obyvatelstva? Můžete činiti stranou československých sociálních demokratů vládní prohlášení, že si přejete konsolidace; té si přejí velmi mnozí, také Němci si přejí konsolidace, avšak takovými prostředky se jí nedosáhne. To je nešťastná finanční politika v tomto státě, a je nešťastnou finanční politikou, jestliže otázku válečných rent ministerstvo financí posuzuje blahovolně, avšak zároveň nechává naznačovati: Snad bude jistá doba, za kterou nebudeme platiti úroků. To jsou věci, které zajisté musejí zmizeti z finanční politiky konsolidovaného státu, na nějž se dnes přece stále odvoláváte.
Nyní se však tážeme: V jakém poměru je zahraniční půjčka k vlastní průmyslové krisi, jakým způsobem může půjčka tuto krisi zmírniti, či je snad dokonce možno, že tím může býti průmyslová krise sesílena? Průmysl, právě tak jako obchod a živnosti, mají zajisté největší zájem na tom, aby všechny zahraniční hodnoty, a aby i hodnoty peněžní dostaly stálý, jistý kurs, trvalou hodnotu v poměru k valutám zahraničním. Je však otázka, zda tím zde právě, že v nynějším okamžiku musíme přijíti k spekulaci v korunách, zda právě tím nevykonáváme velmi nepříznivý vliv na průmysl v jeho dalším vývoji a v jeho dnešní stísněné situaci. Přečtu vám tu několik číslic z tak zvané konsolidace v tomto státě a poznamenávám, že jsem tato čísla vzal z pramenů českých. Ve veřejnosti však nebudou asi dosti známa. Konkursy vzrostly od září na 28 kusů měsíčně, od září bylo ohlášeno 123 konkursů; od září do dnešního dne měli jsme 303 vyrovnání, číslice, která je v poměru k celému našemu vybudování průmyslu, obchodu a živností velmi značná. Počet nezaměstnaných se zvýšil od listopadu do konce února z 20.000 na 50.000. A kdybychom položili za základ statistiku dnešní, mohli bychom k tomu připočísti pravděpodobně více než 20.000. Již tehdy bylo řečeno, že skutečný počet je značně větší. Opakuji, že to jsou informace z kruhů českých.
Dále se líčí rozmanité vývozní poměry v jednotlivých odvětvích dnes takto: Za rok 1920 uveřejnili jsme před krátkou dobou ústřední statistickou komisí statistiku o vývozu a dovozu a v ní nacházíme zajisté velmi pěkné číslice: Na příklad za vývoz vlny 6.600 milionů korun, za cukr 3.400 milionů, za skleněné zboží 1.890 milionů, za dříví a uhlí 1.741, úhrnem přebytek 4 miliard korun.
V posledních zasedáních ústřední statistické komise mluvili jsme o tom, pokud jsou tyto číslice správnými, a bylo nám řečeno, že na příklad vývozní komise, které přece vedly o tom statistiku, mají v jednotlivých těchto položkách o sta milionů různé číslice. Dále mi bylo sděleno, že při odhadu těchto číslic nebylo vyčkáno výpočtu odborníků, nýbrž že při číslicích o vývozu, jak mohlo býti dodatečně konstatováno, byla uváděna čísla libovolně vysoká, kdežto při číslicích dovozních byla čísla, jež udali experti, redukována Tyto čtyři miliardy náležejí tedy nepochybně opět tak trochu do snáře, o němž se tu již jednou či vícekráte mluvilo. Není to správno, tak nesmírným náš vývoz nebyl a také ne náš vývozní přebytek. Nyní se však zatím odhaduje, že jsme v prvních měsících tohoto roku podle hodnoty a množství nedosáhli ani polovice vývozu, který šel do ciziny v roce 1920. Vidíme, že se naše vývozní číslice v této době stávají již velmi povážlivými. A nyní se tážeme, jak to je v těchto průmyslových odvětvích? Jděte k textilníkům! Ti vám předloží písemné výpočty z bavlnářského průmyslu, a sice bylo to asi před 4 týdny, že v kalkulaci při srovnání s Německem vyplývá rozdíl 6 Kč na 1 kg. Je samozřejmo, že náš průmysl nemůže takovou číslici 6 korun jako rozdíl vyzískati, ani když přejde k experimentům. Průmyslník nemá vlastně jako dosažitelného činitele nic jiného než mzdu, a je samozřejmo, že jako zaměstnavatel může sáhnouti jen k této položce, poněvadž na otázku valuty a na výrobní náklady Německa nemá naprosto vlivu; chce však zůstati schopným konkurence, neboť jen tím může vůbec dáti svým dělníkům práci. Je tedy otázka: Můžeš tu něčeho dosáhnouti pouze pomocí mzdy? A tu pravil textilní průmysl: Nikoli! Redukcí mzdy nemůže dosáhnouti ničeho, neboť může tím ušetřiti nejvíce 1-1 1/2 koruny. Neboť jen výrobní politikou tohoto státu a ponenáhlým stoupáním výrobních nákladů v Německu, jež samozřejmě bude následovati, může tu býti zjednáno opět jisté vyrovnání, vyrovnání, jehož však bohužel v nynějším okamžiku zjednati nelze.
Tažte se průmyslu železářského! Přináším opět číslice z českých informačních pramenů. Kamenné uhlí stojí u nás 416.70 Kč loko jáma; v Berlíně můžete míti anglické uhlí téže jakosti za 1370 marek. Přepočtete-li tyto marky, přijdete na 200 Kč - dnes je snad marka ještě níže proti 400 korunám u nás loco jáma. Tím je ovšem exportní uhlí velmi ohroženo. My jsme tu již tolik o tom mluvili a také s ministerské strany bylo řečeno, že se uvolní pole volné působnosti, iniciativě, energii jednotlivcově. "Starej se sám!" jak pravil ministr obchodu. A co se v posledních dnech děje? Jisté ministerstvo utvořilo uhelné konsorcium a to samojediné má dostati dovoz slezského uhlí. Erární doly se tomuto konsorciu pronajímají a toto konsorcium stanoví vyšší ceny, než zde v tomto domě a vládou byly povoleny. Pánové! Tak jednati nelze: buď máme nějakou zásadu nebo nikoli; a nemáme-li jí, jak to dokazuje vláda, pak nás ovšem z těchto obtíží nemůže vyvésti.
Dále máme průmysl kožařský. Dosti slyšíte o tom, že nezaměstnanost vzrůstá, že závody nemohou již býti udrženy. Pak průmysl sklářský; slyšíte všude, že pece ve sklárnách musely prý býti dnes z důvodů mzdy uhašeny. Mluvíte-li s průmyslníkem, slyšíte od něho: Je mně to přímo ulehčením, nemohu již dále pracovati; včera jsem dostal od ministra financí příkaz, abych zaplatil 3 miliony korun majetkové dávky, abych zaplatil daně v částce 1 milionu korun za poslední léta; avšak můj závodní kapitál vězí ve skladu zboží, něco jsem prodal do Jugoslavie, ta neplatí, Rumunsko neplatí, všude chtějí slevu, poněvadž naše valuta stoupá. Zajisté, snažíme se o stabilisaci valuty, řekne na to průmyslník, avšak s mírou a účelně. Spekulace nás vehnala do takové krise, že my prostě dnes již nemůžeme dále. Co se týče textilních průmyslníků, četli jste v novinách: Rumunsko, Rakousko, Jugoslavie chtějí slevu 10-20 procent; ty neplatí vůbec nic; do Německa prodávati nelze nic, z Německa jde sem zboží všemi možnými podloudnými cestami. Jdete-li do Německa do pohraničních míst, najdete tam Čechoslováky ve velkém množství, kteří tam skupují sklady zboží, aby je dopravili všemožným způsobem sem do tuzemska.
Je skutečností, že tu stojíme před problémem, který nerozřešíme v našem státě ani cizozemskou půjčkou, neboť, pánové, nač stát zapomněl? Stát zlepšil valutu, to je správné; stlačil dolar, stlačil libru šterlinků, avšak čeho opomenul? Na to se dělníci v tomto státě odvolávají právem. Opomenul vrhnouti tyto knižní zisky ihned do výroby a působiti jimi hned prospěšně na výrobu. Neboť vezměte toto: 91 milionů dolarů, jež prý jsme dlužni Americe, počítáte-li je po 100, činí 9100 milionů korun; počítáte-li po 57, pak jsme dlužni jen 5100 milionů korun; rozdíl dělá tedy 4 miliardy. Kde je viděti tyto čtyři miliardy u nás ve výrobě? Vidíme je ve slevě daně z obratu, vidíme je ve slevě daně z uhlí, nebo ve slevě jiných daní? Nikoli, naopak daně byly nyní hromadně vymáhány exekučně, a tím byly podniky přivedeny k mezím své výkonnosti. Jak se nyní dále podporuje průmysl? Vysílají se komise, a ty komise nechají se tam 14 dní nebo 3 týdny, a tážeme-li se, co tam z knih vypisují, najdeme po 14 dnech na to - takové případy se staly - v časopisech inseráty: Listiny zákazníků pro to a to místo lze lacino koupiti pod značkou tou a tou. Když tyto věci byly oznámeny ministru financí, udání zmizela. Je podivné, že se objevují takové souvislosti, avšak výrobě to nepomáhá.
V této době musíme, právě pokud
jde o průmysl, prodělávati těžké věci, a musíme tu ovšem
zastávati stanovisko, aby ministerstvo skutečně také provedlo
svobodu obchodu a výroby. Potom však musejí zmizeti všechny omezující
syndikáty, všechny ty omezují lichvářsky sestavené korporace,
jež jsou jen k tomu, aby dostaly výrobu a obchod jako monopol
do svých rukou, a musí nastati volná konkurence. Budeme zde podporovati
všechny snahy, jež by mohly napomáhati stabilisaci valuty, avšak
to pokládáme právě jakožto podnět k spekulaci, jež by se musila
bezpodmínečně rozpoutati, kdyby byla v nynější době cizozemská
půjčka uzavřena, za nejvýš nebezpečno, aby se s ní dnes vystoupilo
na veřejnost. Pokud jde o průmyslovou krisi samu, odporučujeme
ministrovi zahraničí, jak jsem řekl již v několika schůzích, aby
si dal od svého přítele Lloyda Georgea dáti ono memorandum, a
aby je uschoval ve své náprsní kapse, až pojede na konferenci
janovskou. (Posl. dr. Kafka [německy]: Dříve však aby je přečetl!)
Čísti? Snad je již četl, neboť tu a tam již z jeho vyjádření
vychází trochu na jevo, že toto mínění nabývá půdy i zde; míním,
"úvahy k potřebě členů mírové konference, než stanoví konečné
podmínky", které tehdy Lloyd George v memorandu uložil. A
tam prý také přichází věta - neviděl jsem je v originále a ani
v ověřeném opise: "Naše podmínky mohou býti přísné, dokonce
nelítostné, avšak potom musejí býti tak spravedlivé, aby země,
které je vnutíme, sama cítila, že nemá práva, si stěžovati".
Ceterum censeo: Myslím, pokud udržujeme ve střední Evropě otrockou
práci, pokud ve střední Evropě provádíme nemírovou smlouvu versaillskou,
pokud také my z tohoto státu propůjčujeme k tomu ruku, nepřekoná
se také průmyslová krise. Proto také náš ministerský předseda
musí se postaviti v Janově proti této nemírové smlouvě, proti
ní bojovati, tak jako my všichni proti ní bojovati chceme, a potom
teprve se budeme moci přiblížiti těmto největším problémům doby
poválečné. (Potlesk na levici.)