Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan posl.
dr. Lelley.
Posl. dr. Lelley (maďarsky): Ctené dámy a pánovia! O predmete, ktorý sa práve v tejto minute v snemovne prejednáva, nechcem sa in merito vyjadriť, a to z dvoch príčin. Po prvé preto, bo veľmi dobre znám mentalitu väčšinových strán vládu podporujúcich a veľmi dobre viem, že mi z radu opposície môžeme z tejto tribúny hovoriť čo chceme, môžeme vyriecť tie najnepopierateľnejšie pravdy, od väčšiny iného, než opovržlivého úsmechu sa nám nedostane. Po druhé nechcem sa s ním zaoberať meritorne preto, lebo útok, učinený proti administrácii a redakcii "Slováka", akkoľvek je negáciou a výsmechom všeobecných práv človečenských, každej slobody a pravdy, je podstatne predsa len vecou samej ľudovej strany. Ja som presvedčený o tom, že slovenská ľudová strana je dosti "chlapom na mieste", aby svoje práva a pravdy náležite obhájila. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Botto.)
Keď sa predsa ohlásim, má to príčinu zcela inú. Som nútený totiž zaoberať sa postupom Martina Mičuru, údajne plnomocného ministra pre Slovensko. § 69 jednacieho poriadku rečie jasne, že bude-li naliehavej interpelácii naliehavosť priznaná, musí dať na ňu vláda v parlamente ústnu odpoveď. Že pán minister Mičura vyšiel na rečnícku tribúnu a odvolal sa na svoju písomne danú odpoveď, to, ctené dámy a pánovia vo všetkých - obzvlášte v tom výbuchu veselosti, ktorú privodilo toto jednanie ministra Mičuru, muselo vyvolať povedomie toho, že sa tu niečo prihodilo, na čo niet príkladu v živote parlamentárnom. Ctené dámy a pánovia; Že toto strany väčšinové strpia, tomu, odpusťte, nemôžem porozumieť. Je pravda, že pán minister je prívržencom politiky vami podporovanej, avšak je jeho povinnosťou, aby v prvom rade voči nám s tou najelementárnejšou zdvorilosťou sa zachoval.
Spôsob, ktorý dal tu dnes pán minister Mičura na javo, je jeho vlastnou podobizňou. (Souhlas maďarských poslanců.) To, čo dnes pán minister spáchal na jednej snemovni zákonodarstva, to páše tiež doma jako minister v kresle slovenského ministra na zákone, právu a pravde. Za jeho ministerstva nakladá sa so zákonom, pravdou a právom, práve tak cynickým spôsobom, v jakom malo dnes účasť zákonodarstvo.
Pravdu mal poslanec kol. Wittich, ktorý nakreslil zaujímavý obraz slovenských pomerov, a ktorý charakterisoval pod ministerstvom Mičuru vládnuci system tak, že je on vedomým a dôsledným pozadím atentátov, spáchaným proti právam minoritných národov. (Hlas: Jedná na rozkaz Prahy!) Nech je tak smelý a riekne, že si nenechá rozkazovať.
O štátnických schopnostiach ministra Martina Mičuru mal som už šťastie pred veľkou verejnosťou moju úprimnú kritiku predniesť. Ani tu nezamlčím, že vidím u neho naprostý nedostatok vlastností štátnika, ktoré však nahradzuje násilenstvom a nadutosťou. Keďže toho dnes pán minister Mičura tak eklatantným spôsobom dosvedčil a sám parlament mal príležitosť o tom sa presvedčiť, s radosťou som to konštatoval, poneváč je potvrdením toho, čo som ja o pánu ministrovi Mičurovi - jedine jako o ministrovi - svojho času povedal a nasvedčuje tomu, že ponosy a krev rozhorčujúce krivdy, ichž otcom prez dlhú dobu je Martin Mičura a jeho hruzovláda, boly parlamentu nakreslené nie vedomým zväčšovaním oposičných strán, ale dľa skutočnosti.
Avšak, vážené dámy a pánovia, táto otázka je dľa môjho názoru nielen otázka Slovenska, ale tiež parlamentu, poneváč odpoveď, ktorú dal minister Mičura na interpelláciu, je ťažkou urážkou parlamentu. Preto nekonečne ľutujem toho, že to musí byť maďarský poslanec, ktorý sa ujme autority a dôstojnosti parlamentu.
S úctou osmelujem sa predostrieť môj skromný, mojimi kollegami-poslanci podpísaný písomny návrh, ktorý znie takto (čte):
"Návrh.
Poslanecká snemovňa Národného
shromaždenia nech vysloví dútku ministrovi Mičurovi pre
jeho postup, urážajúci autoritu snemu, že na interpelláciu Andreja
Hlinku proti jednaciemu poriadku nedal ústnej odpovedi."
(Potlesk na levici.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Slovo ďalej má pán posl. David.
Posl. David: Slavná sněmovno! Velectěné dámy a pánové! Během dnešní debaty o událostech v redakci "Slováka" několik řečníků opětovně dotklo se poměru legionářů ke státní správě. Tvrdí se, že legionáři svévolně zasahují do řešení sporů, které by administrativa státu a její soudy měly samy vyříditi. Nazváni jsme byli také, a to ne poprvé v této sněmovně, pretoriány. Poměr nás legionářů jest charakterisován tak, že prý tvoříme stát ve státě. Jednou pro vždy prohlašuji: Zákon a ústava tohoto státu neznají rozdílu mezi obyvatelstvem a neznají privilegií a nezná jich ani pro naše legionáře. My jich také nechceme a nepřejeme si jich. Rovnost před zákonem platí pro nás, ale musí také platiti pro jiné. Praxe, zvláště v této sněmovně, dosud tomu neodpovídala. Ti lidé, kteří soustavně vědomě, tendenčně a protistátně pracují a jsou kryti imunitou, nejsou touto sněmovnou vydáváni, nedostávají se před soudy, kam často pro své trestné činy patří. Mne opětně právě řeč pana inž. Kalliny, výkřiky na straně Německého parlamentního svazu přesvědčily o tom, že část imunitou chráněných německých vůdců vědomě zneužívá svého postavení. O činech protistátních svědčí zájezdy německonacionálních politiků do ciziny, pronášené jejich řeči tam i u nás.
Nedivte se, pánové a dámy, jestliže desetitisíce lidí, kteří v sibiřských stepích, alpských horstvech a na francouzském bojišti svůj život dobrovolně, nezištně dávali na pospas smrti, že tito lidé jsou krajně nedůtkliví, vidí-li počínání si části německých poslanců, které tropí proti státu pod ochranou poslanecké imunity.
V tom smyslu se hrdě hlásíme k legionářskému pretoriánství, totiž že rejdů protistátních nestrpíme a budeme je všemi prostředky potírati. Způsob boje neurčujeme my, ten si určují páni na německo-nacionálních lavicích podle přísloví "S čím kdo zachází - tím také schází".
Byl bych rád, kdyby stížnosti
přestaly na obou stranách. Bohužel, není dosud žádné naděje k
tomu, dokud se nezmění trvající částí německonacionálního svazu
projevovaná imperialistická mentalita Herrenvolku. Vy všichni
nám již prominete, že svůj stát milujeme nade vše, že pro jeho
zajištění použijeme všeho, co by trvale, dějinně zabezpečilo rozvoj
Československého státu a národa československého v jeho rámci.
(Výborně! Potlesk.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní):
Dalšie slovo má pán posl. Tománek.
Posl. Tománek: Slávna snemovňa! Koaliční väčšinoví páni stále hovoria a do sveta kričia, že v tej našej republike prežívajú občania novú dobu demokracie. Ale ja vám s tohoto miesta odpovedám, že my Slováci v tejto našej republike prežívame novú dobu trápenia, áno v tejto novej dobe vašej demokracie slovenskému národu začína sa veľký týždeň trápenia, preháňania, bičovania a trním korunovania. Koalícia vaša tvrdí, že je ona československý národ. Oni všetci hovoria, že sú pokojamilovný i slobodymilovný národ. Nuž, veľactení pánovia, ľahko je to povedať, ale veľmi ťažko vy to dokážete, lebo v skutočnosti čo sa deje? Či dožičíte slovenskému národu, slovenskému ľudu aspoň tej najpotrebnejšej slobody, či máme zabezpečenú bezpečnosť majetkovú, slobodu osobnú, či máme zabezpečené tie práva, ktoré nám Slovákom po Bohu a prírode patria? Tam máte na príklad nedávno incident seredský, vlastne šintavský, o ktorom sa tu zmienil p. predrečník zo sociálne demokratickej strany p. kol. Benda. Český učiteľ mešťanky seredskej rekrutuje si 150 robotníkov a s týmito robotníkmi príde demonštrovať do súsednej obce Šintavy. A keď otvoríme naše ľudové shromaždenie, on velí: Nepovolíme! Ľud náš slovenský, ľud náš roľnícky na to zavolal: Ale my povolíme, lebo snáď i my máme nejaké to právo na slovenskej pôde? I vtedy jedon robotník chytí pod hrdlo nášho roľníka a k tomu žandár Šimák, Čech, chytí pod hrdlo tiež starca roľníka. Samozrejmo, že povstala bitka, ale pánovia moji, kto tú bitku vyvolal? Nuž, pravda, jak vidíte, bol to český učiteľ mešťanky seredskej. (Hlas: Agent provokatér!) Agent provokatér. Váš hlavný slúžny, istý Šándor z Nových Zámkov, rozpustil naše organizácie pod tou zámienkou, že nemajú naše organizácie stanovy ministrom s plnou mocou potvrdené. Je to rodina Blahova. Ale, veľactení priatelia, ja poukážem ešte na jedon prípad, ktorý je eklatantný a náramne boľastný. Naši slovenskí chlapci z Gajar vyšli si za rieku Moravu do súsedného Rakúska do obce Kruty, aby si tam mohli kúpiť pri terajšom valutovom rozdiele lacnejší pohár piva alebo kúsok mäsa. Financi pohraničiari bez všetkých prekážok ich na druhú stranu prepustili, ale keď sa vracali domov, pohraniční financi bez všetkej príčiny začali ich mlátiť a biť kolbami, trýzniť, zavierať a keď sa proti tomu títo slovenskí mládenci ozvali, že sa to nepatrí, a išli domov, vtedy český financ Musil vezme pušku, uteká doprostred mostu a klakne si a začne strieľať do našich mládencov domov kráčajúcich. A čo potom následovalo? Českí žandári dali sa do roboty a dovliekli nám temer celú dedinu do žalára do Bratislavy. Dovliekli nám tam roľníkov, robotníkov i remeselníkov. Ale poznamenávam, že väčšina tých, ktorí tam boli dovlečení, boli bez všetkej viny, na tom incidentu nemali vôbec žiadnej účasti.
Bola tu reč o legionároch. Veľactené Národné shromaždenie, ja hovorím a konštatujem, že v našej strane, chvála Bohu, je hodne tých legionárov. Máme tam legionárov roľníkov, ako je na príklad jedon z Mariathalu, istý Alois Foltýn, ktorý má za republiku našu také zásluhy, že pred ním musíme dať klobúk dolu a vzdať mu česť a chválu, lebo bojoval skutočne za práva slovenského národa, bojoval za slobodu tejto našej republiky. Pred takými legionármi my skladáme klobúk dolu. Ale, veľactení pánovia, sú aj iní - aspoň fáma hovorí, aspoň mi to priniesli z hodnoverného prameňa - že bol istý legionár, ktorý bol za pokladníka prijatý a síce do kancellárie pre poškodzencov, invalidov, lazarov. Bol to istý Jeníček, ktorý tiež na základe zásluh legionárskych dosiahol tohoto miesta. A čo vysvitá, čo sa stalo? Že tento legionár mal dlhé prsty a za krátku dobu ukradol vyše milion korún, určených pre našich lazarov, našich invalidov atď. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.) A jak chcel tento pán túto krádež zakrýť? Priniesol si veľký hrnec telacej krvi do kancellárie, polial si hlavu i tvár krvou, polial si aj rúcho a ešte na zem nalial a hodil sa do tejto krvavej mláky a simuloval, že bol prepadnutý, že je zahlušený zlodejom, ktorý mal vyrabovať pokladňu. Keď ho doviezli do štátnej nemocnice a umyli ho, zbadali, že sa na ňom žiadna rana nenachádza a i to, že za jednu minutu prišiel k sebe a rúče rozprával. Pravda, to bolo policii podozrelé a zavrela ho a vysvitlo potom i to, že mal kamaráda tiež legionára, s ktorým sa na peniazoch delil a s ktorým kšeftoval. Nuž, ja myslím, veľactení pánovia, že musíme rozdiel robiť medzi legionármi, a síce taký rozdiel, že ten legionár, ktorý skutočne má zásluhy a mal zásluhy za slovenskú slobodu, za túto našu republiku, tomu všetka česť, chvála a sláva, ale tým legionárom, ktorí sa takto zachovali ako údajne tento Jeníček, tomu nemôžeme zavolať ani na slávu, ani na chválu. Preto je žiadúce, aby títo ľudia, prosím pekne, vo svojom vlastnom záujme boli akosi na riečicu vzatí, preosievaní, aby sa konštatovať mohlo, ktorý je ten, kto má zásluhu a ktorý ten, ktorý len simuluje a takých zásluh nemá.
Pri demolovaní našej redakcie a administrácie "Slováka", žiaľbohu, mali a hrali svoju úlohu i naši štátni policajti, a tu musím priklincovať ten fakt smutný, že hlavnými veliteľmi tohoto demolovania našej redakcie a administrácie boli úradníci, konceptní úradníci, zamestnaní u štátnej policie a síce, akýsi: Schatz, akýsi Hodinář, Melecha a akýsi Zeman. Naši chlapci a ich rodiny, ich ženy, ich matky preto, že nemali legitimácie, keď prechádzali prez rieku Moravu, tí boli do žalára sotení, tam sedia podnes, ani zápisnicu po dnešný deň s nimi nevzali hore, ale títo ľudia, o ktorých je zistené, že viedli lúzu, že oni boli generálmi a veliteľmi tej demolácie, títo chodia si pekne rúče po slobode, chodia do úradu a smejú sa. Než, prosím pekne, veľactení pánovia, ja myslím, že pred zákonom má byť každý rovný, keď sa niekto dopustil zločinu, ten má byť pre ten zločin cestou zákonitou na odpovednosť vzatý. Takí ľudia majú byť na základe zákona potrestaní. To ale, čo se deje, je výsmech zákona, keď vy dáte tu osvedčenie, nech je to slávnej vlády alebo pána ministra, to nám nedostačí. My žiadame na základe zákona, aby sa exekvoval ten zákon, aby vinníci, ktorí tento zločin spáchali, boli trestaní.
Slávna snemovňa! Ja častejšie som z tohoto miesta konštatoval, že my slovenskí ľudovci nebúrime a neštveme. A ja dnes z tohoto miesta zase konštatujem, že jestli niekto bourí a štve, to štve bieda, núdza, štve nedostatok, krivda, nespravedlivosť a neprávosť. To je ten najväčší burič, toho chytajte, toho lapajte, ale nie nás, slovenských ľuďákov. To sú tí najväčší buriči. Pravda, poriadok daňový premenili ste tak, že všetky temer ťarchy na Slovensku musí snášať roľník, remeselník a robotník. Vaše české banky v Bratislave a vôbec na Slovensku zarábajú miliony a miliony, ale na tom Slovensku jediného haliera dane neplatia. A predsa vy tvrdíte, že vy na Slovensko doplácate. Lež, jestliže na Slovensko doplácate, tak nanajvýš na týchto vašich darmopapajov. Ale vyklubalo sa ešte jedno šidlo z vreca a tu prosím o bedlivú pozornosť pánov kolegov zo sociálnodemokratickej strany. Vyklubalo sa ešte jedno šidlo z vreca a to šidlo je, že tu v Prahe jedon pán ministerský rada, pan Heindl, veľmi krásne po česku obchoduje a dišponuje s obilím, t. j. s kontingentovaným obilím na Slovensku vykúpeným. My sme sa nezavádzali, my sme mysleli, že obilie vykúpené v slovenských krajinách zostane pre tú našu chudobu, a teraz čo pozorujeme? To, že tento pán ministerský radca Heindl pekne rúče s týmto obilím od našich slovenských roľníkov po 190 Kč vykúpeným obchoduje, predáva ho po 315 až 320 Kč za q, takže na každom metrickom cente zarobí vyše 100 Kč.
Nuž slovenská chudoba, teraz keď hrozí pre katastrofálné sucho neúroda chlebovín a keď pán ministerský rada Heindl všetky zásoby odvlečie sem a hneď ich zpenaží tu alebo za hranicami, môžeš sa dívať cez prsty. Potom sa pýtate, kto bude búriť. Chudoba sa bude búriť. A kto zaviedol príčinu k tomuto búreniu? Pan ministerský rada Heindl. Keď by si privátny obchodník slovenský prirazil na každý metrický cent 91 Kč, istotne by ste ho pre tento čin, pre úžeru do väzenia posadili. Ale pán ministerský rada Heindl, tedy zástupca vlády, tedy vláda môže úžerníčiť beze všeho.
Preto my vám z tohoto miesta oznamujeme:
My, slovenská ľudová strana, sme už mnohokráť upozornili túto vládu, aby sa vzpamätovala, aby sišla dolu, kam si sadla, totiž s tých četníckych bodákov. Ale tato naša vláda miesto toho, čo by sišla dolu s tých četníckych bodákov, ona pomocou týchto četníckych bodákov chcela ešte stvoriť proti nám novú stranu. Ja vám na to, veľactení pánovia, niečo poviem. Bol kedysi dávno v Orave župan, starý nebohý Smrecsányi, a tento starý nebohý Smrecsányi dostal od bývalého nebohého ministra Andrássyho ten rozkaz, aby proti strane slovenského ľudu stvoril stranu novú na oko ľudu lichotiaciu, ale složenú zo samých zemänov a čvachov. A táto strana mala slúžiť k tomu, aby jej pomocou udržala sa vláda hladných sedmislivkárov na slovenských krajoch.
Veľactení pánovia! Od tých čias minulo 40 a snáď i 50 rokov. A to iste učinila aj naša vláda, ona tiež vydala rozkaz nášmu pánu ministrovi, plnomocníkovi pre Slovensko dr. Mičurovi, aby proti strane slovenského ľudu v slovenskej krajine stvoril stranu novú, na oko ľudu lichotiacu: katolícku. Ale keď ten Smrecsányi tú stranu robil, nebolo zapotreba tejto protistrany, lebo tehdy slovenský ľud spal spánok tvrdých, nevedomých. Ale dnes, veľactení pánovia, slovenský ľud prebudil sa k tomu povedomiu, že proti utlačovateľom v celej sile musí sa brániť, lebo ináč príde do takého otroctva, v akom žili naši otcovia počas poddanstva. Preto my vám s tohoto miesta oznamujeme, že my sa žiadnej vašej novej strany nebojíme, že my sa ani žiadnych vašich súdov nebojíme, my keď nás i na šibenicu odsúdite, keď nás i na šibenicu povediete, v povedomia našej pravdy s hrdou a povznesenou hlavou pôjdeme pod šibenicu a dáme sa i obesiť za slovenské právo. (Výborně!)
Buďte si istí, že my slovenskí ľudáci, vieme a svätosväte presvedčení sme o tom, že ku každému národu musí prijsť najprve veľký piatok, aby svitnúť mohol ten ťažko očakávaný sviatok vzkriesenia. A svitnúť musí toto vzkriesenie i slovenskému potlačenému národu.
My vám oznamujeme s tohoto miesta,
veľactení pánovia z väčšiny koaličnej, že my si lásku a vernosť
ku hrude slovenskej našej krajiny oddišputovať nedáme, my sa nedáme
terorom odohnať od hrobov našich otcov, my sa nedáme odohnať od
tej zeme, v ktorej je kolíska naša rodná, my sa nedáme odohnať
od tej zeme, v ktorej žili a žijú naši rodičovia, a my žiadame
pri tom právo a slobodu pre slovenský národ. My, veľactení pánovia,
ochotní sme a hotovi sme akékoľvek trápenie pretrpeť, my hotoví
a ochotní sme akékoľvek prenásledovanie sniesť, vedomí súc si
svojej pravdy a vedomí súc si toho, že snad tie naše krivdy, že
tie naše hroby, v ktorých budeme odpočívať, budú povzbudením pre
našich rodných bratov, jak my sme cítili, jak my sme milovali
svoj ľud, tak majú zachovávať vernosť voči otčine a k hrobom svých
predkov. Tým končím. (Výborně! Potlesk ľudových poslanců slovenských.)
Předseda: Přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu a přikročuji k ukončení schůze.
Dovolenou na zítřejší a páteční schůze udělil jsem posl. Pastyříkovi pro neodkladný odjezd; na 4 dny posl. Slavíčkovi a posl. Netolickému z téhož důvodu.
Byly provedeny některé změny ve
výborech, žádám o jich sdělení.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Klub posl. čsl. strany lidové vyslal do výboru zahraničního na své uprázdněné místo posl. Roudnického.
Do výboru dopravního vyslal: klub poslanců čsl. strany lidové posl. Janalíka za posl. Adámka; klub poslanců republikánské strany čsl. venkova posl. Tůmu za posl. Křemena a posl. Vahalu za posl. Jar. Hálka; klub poslanců der deutsch. nat.-soz. Arbeiterpartei posl. inž. Junga za posl. Wenzla.
Klub posl. republikánské strany čsl. venkova vyslal do výboru zemědělského posl. Bráneckého za posl. Dubického.
Klub slovenských ľudových poslancov vyslal do výboru imunitního posl. dr. Kubiše za posl. dr. Labaye, do výboru zahraničního posl. Onderčo za posl. Boboka.
Klub poslanců "Bund der Landwirte"
vyslal do výboru sociálně-politického posl. Jos. Fischera
za posl. Kaisera.
Předseda: Měli bychom podle § 69 jedn. řádu hlasovati zde o dvou naléhavých interpelacích, poněvadž však není dostatečné presence, dám o nich hlasovati v zítřejší schůzi po vyřízení této debaty o naléhavých interpelacích, podaných pp. poslanci z klubu slovenské strany ľudové ihned po hlasování, kdy presence bude jistě zabezpečena.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány
zprávy. Žádám o jich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 3714. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 1292, 1317 sen.) o vládním návrhu zákona, kterým se podřizuje hlavní puncovní úřad v Praze ministerstvu veřejných prací.
Tisk 3716. Zpráva výboru rozpočtového a ústavně-právního o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, které vydá hlavní město Praha do úhrnné výše 1,500.000 liber šterlinků a 7,500.000 dolarů k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, pak platiti cla slosovanými titry a splatnými kupony.
Tisk 3720. Zpráva výboru živnostenského a zahraničního k vládnímu návrhu na ratifikaci "Mezinárodní úmluvy o zřízení Mezinárodního ústavu zimného".
Tisk 3721. Zpráva výboru zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o urovnání tuzem. a cizozem. zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, podepsaná ve Vídni dne 18. února 1922.
Tisk 3722. Zpráva výboru zahraničního a ústavně-právního o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národ mu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a říší Německou o ochraně právní a právní pomoci ve věcech občanských, podepsaná v Praze dne 20. ledna 1922.
Tisk 3715. Zpráva výboru rozpočtového
a ústavně-právního o vládnom návrhu zákona (tisk 3590) o rozšíření
působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou
Rus.
Předseda: Mezi schůzí byl tiskem rozdán zápis o 142. schůzi posl. sněmovny.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány
a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy. Žádám
o jich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 3691. Návrh posl. dr. Czecha, dr. Haase a druhů na vydání zákona o vykonávání práva spolkového.
Tisk 3692. Návrh posl. Grünznera, Tauba, Hirsche, Pohla, Schäfera a druhů na vydání všeobecně platných zákonitých pravidel pro dovolené samosprávného úřednictva na zotavenou.
Tisk 3693. Návrh posl. dr. Keibla, inž. Kalliny a druhů na započtení služební doby, kterou úředníci, podúředníci a sluhové státní správy ztrávili ve vojenské nebo jiné pomocné službě, do jejich časového a platového postupu.
Tisk 3713. Návrh posl. dr. Blaho,
Malypetra, Mašaty, Rychtery, Švehly, dr. Hnídka a soudr. na změnu
některých ustanovení zákona o dávce z majetku a přírůstku na majetku
ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n.
Předseda: Ukončuji schůzi. Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 22. června 1922 o 1. hodině odpol. s tímto
1. Zpráva výboru rozpočtového a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3590) o rozšíření působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 3715).
2. Zpráva výboru zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 3586), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, podepsaná ve Vídni dne 18. února 1922 (tisk 3721).
3. Zpráva výboru zahraničního a ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 3531), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a říší Německou o ochraně právní a právní pomoci ve věcech občanských podepsaná v Praze dne 20. ledna 1922 (tisk 3722).
4. Zpráva výboru živnostenského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 3196) na ratifikaci "Mezinárodní úmluvy o zřízení "Mezinárodního Ústavu zimného" (tisk 3720).
5. Zpráva výboru rozpočtového a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3652), jímž se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů, které vydá hlavní město Praha do úhrnné výše 1,500.000 liber šterlinků a 7,500.000 dolarů, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, pak platiti cla slosovanými titry a splatnými kupony (tisk 3716).
6. Zpráva výboru ústavně - právního k usnesení senátu (tisk 3548) o vládním návrhu zákona, kterým se podřizuje Hlavní puncovní úřad v Praze ministerstvu veřejných prací (tisk 3714).
7. Druhé čtení osnovy zákona o ražbě dalších drobných mincí (tisk 3599).
8. Druhé čtení osnovy zákona, kterým stanoví se spotřební dávka z tabáku sloužící za základ ku vyměřování trestu při důchodkových přestupcích tabákových (tisk 3698).
9. Druhé čtení ratifikačního usnesení, kterým se schvaluje obchodní úmluva uzavřená dne 20. října 1921 ve Varšavě mezi republikou Československou a Polskem (tisk 3686).
10. Pokračování v rozpravě o naléhavé interpelaci tisk 3584.
Je snad nějaká námitka proti mému návrhu? (Nebyla.)
Není jí. Návrh můj je přijat.
Prohlašuji dnešní schůzi za skončenou.