Předseda (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu
řečníku, jímž je pan posl. Čermak.
Posl. Čermak (německy): Vážené dámy a pánové! Klub německých sociálně demokratických poslanců pokládá za svou povinnost v této chvíli pronésti slavnostní a nejostřejší protest proti methodě násilí, jež, většinou stále a soustavně používaná proti oposici, v dnešním zasedání sněmovny vedla k tomu, že policie vnikla ve velké síle do sněmovní síně a nejhorším hrubým násilím surově nakládala s poslanci, je tloukla a ze síně vyvlékla. Toto počínání je výsměchem důstojnosti zákonodárného sboru, poškozuje vážnost této sněmovny a zostřuje beztak v nejvyšší míře se vyskytující rozpory mezi národnostmi a stranami velice neblahým způsobem. Vedeni citem nejhlubšího pobouření a nejvášnivější ošklivosti proti těmto methodám demokracii zapírajícím, želíme těchto zahanbujících událostí, odsuzujeme je a podáváme proti nim rozhodné ohrazení.
Horečný stav v této sněmovně možno si vysvětliti. Po naprosto neplodném zimním zasedání, jehož ubohý výsledek stojí v nejkřiklavějším rozporu k velikému vynaložení sněmovního aparátu, sešla se poslanecká sněmovna k jarnímu zasedání, pro které podle několikráte učiněných vládních prohlášení byly připraveny veliké zákonodárné, zásadně významné, již po léta na vyřešení čekající úkoly.
Uplynuly měsíce, aniž by se bývalo přistoupilo k nějaké skutečné práci, ač by hospodářské poměry každým dnem se zhoršující, těžká bída dělnických vrstev obyvatelstva, byly učinily okamžité a rozhodné zasažení sněmovny přímo nutností.
Týdny trvající pracovní přestávky, hromadění krátkých, formálních, bezobsažných sněmovních zasedání, omezení zákonodárné práce na vyřizování bezvýznamných předloh, vnitřní rozervanost koaličních stran, které z vnitřních svých protiv a rozporů nemohly dojíti k sjednocení ani v otázkách jen vedlejších a přenesly tento stav krise na sněmovnu, vládu a celý stát, nejistota osudu nynější vlády, jež dnes byla odsouzena k smrti a zítra opět vzbuzena k životu a jež přece nikdy nemohla správně žíti - to vše uvedlo sněmovnu do stavu, ve kterém snad s bídou a na oko mohla živořiti, avšak pro vyřizování opravdových potřeb lidu nemůže naprosto přicházeti v úvahu. A k vinou vlády a vinou stran většiny za krátko přestane sněmovna býti nástrojem demokracie v tomto státě.
V posledních dnech, krátce před skončením jarního zasedání, tedy doslovně před zavřením vrat, změnila se scenerie zcela podstatně. Vláda přinesla po týdny trvajících vyjednáváních s koalovanými stranami do sněmovny celou řadu důležitých předloh a snaží se nyní tyto předlohy za několik málo hodin, jež ještě bývají sněmovně, stůj co stůj prosaditi. Bez dechu a v tísni jsou nyní ve výborech promrskávány předlohy, dni a noci jsou zabírány, za mobilisování všech krutých ustanovení jednacího řádu doslovně vymačkávány z poslanecké sněmovny ve stavu omámení. Složité materie se dávají od odpoledne do večera do výborů, z nočního zasedání se předkládají k poradám na časné hodiny ranní, a poslancům se nedá ani nutná chvíle oddechu k prozkoumání a zaujetí stanoviska, německým poslancům se nevyhotovují a nedoručují překlady a tak se kladou na sněmovnu a jednotlivce přímo nadlidské požadavky. To nejsou methody demokraticky-sněmovního sboru, nýbrž methody donucovací pracovny. (Souhlas na levici.) Proti těmto methodám, jež odporují důstojnosti sněmovny a demokracie, snižují význam sněmovny a její vážnost u lidu, ohrožují věcnou práci zákonodárného sboru nejtěžším způsobem, hrubě porušují práva menšiny, podáváme v této hodině nejprudší odpor a odpovědnost za následky takového počínání před celým světem svalujeme na vládu a strany většiny.
A nyní něco k předloze o postátnění Ústecko-Teplické dráhy. Veliký význam, který tato předloha má pro naše národní hospodářství, především však pro obce postižené postátňovací akcí a obyvatelstvo tamní krajiny, pro dělníky, zaměstnance a úředníky ústecko-teplické železnice, měl by vládě uložiti povinnost zpraviti sněmovní strany v čas o svém úmyslu a tak klubům poskytnouti možnost k podrobnému prozkoumání a zaujetí stanoviska. Místo toho byla sněmovna podáním této předlohy přímo překvapena a nad to se jí ukládá, aby v několika málo hodinách v denních a nočních zasedáních ji skoncovala. Proti takové domněnce musíme rovněž se vší rozhodností protestovati. K těmto methodám přistupuje však ještě jiný, strany většiny v této sněmovně nejhorším způsobem zneucťující moment zpronevěry oproti závazným přípovědím a slibům, učiněným jimi klubu německých sociálně-demokratických poslanců.
V prosinci roku 1920, když byla projednávána předloha zákona o přejímání soukromých drah do státní správy, zavázaly se české strany prohlášením, že před použitím tohoto zákona v případě převzetí Buštěhradské dráhy a Ústecko-Teplické dráhy do státní správy vstoupí s německými stranami do vážného vyjednávání. Dne 21. prosince 1920 poukázal tehdejší ministr železnic dr. Burger na dotaz německých sociálních demokratů při poradě předsedů klubů v senátě na toto ujednání, jež prý je závazným. Resoluce poslanců dr. Czecha, Čermaka, Grünznera, Hackenberga a druhů ze dne 17. prosince 1920, jež byla přijata všemi stranami, zní: "Vláda se vyzývá, aby, než-li převezme provoz Buštěhradské a Ústecko-Teplické dráhy, vyjednávala se zástupci německých sněmovních stran za účelem docílení dohody."
Vláda a strany většiny tohoto slibu nesplnily, naopak snažily se vymknouti se z tohoto slibu prohlášením pojatým do denních listů, jako by byla přípověď vlády bývala dána výhradně pro případ pouhého převzetí provozu dráhy, nikoli však pro případ skutečného postátnění, a jako by celý smysl ujednání byl ten, aby strany byly ochráněny před nebezpečím překvapení z případného převzetí provozu provedeného cestou nařízení. Že tomu tak není, vychází ze zcela přesných prohlášení, která vláda dala při projednávání dřívější předlohy v konferenci předsedů klubů senátu a deputaci úředníků a zaměstnanců Ústecko-Teplické dráhy vedené naší frakcí.
Protože všechny ty mnohé minulé, dnem a nocí vykonané snahy pohnouti vládu ke splnění jejího slibu a zvláště, aby vstoupila ve vážná vyjednávání k docílení dohody na ochranu ohrožených práv personálu Ústecko-Teplické dráhy, byly marny, vláda a české strany nejsou ochotny jíti nad nepatrné ústupky učiněné našemu klubu, prohlašujeme, že toto porušení slova před celým světem cejchujeme potupným znamením (Souhlas a potlesk na levici.) a pod dojmem v posledních hodinách se přihodivšího zhanobení sněmovny nemůžeme se účastniti schůze, a proto na znamení protestu sněmovnu opouštíme.
Klub se usnese v dalších poradách
o svém dalším chování. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Slovo má dále pan posl.
dr. Lodgman.
Posl. dr. Lodgman (německy):
Jménem a z rozkazu stran německého parlamentního svazu a jménem
strany maďarských malozemědělců připojuji se úplně k prohlášení
posl. Čermaka. (Souhlas na levici.) Nechť náš těžce
zkoušený lid pozná, že v tomto státě parlamentní prostředky na
obranu jeho práv nestačí. (Souhlas na levici. Všichni němečtí
poslanci vyšli ze zasedací síně.)
Předseda: Za tato slova volám p. posl. dr. Lodgmana k pořádku.
Slovo dále má pan posl. Stříbrný.
Posl. Stříbrný: Slavná
sněmovno! Stal se zde pokus, aby odpovědnost za scény, jichž jsme
byli zde právě svědky, byla svalena na presidium a sněmovní majoritu.
Prohlašuji jménem většiny této sněmovny, že každý takový pokus
s celou rozhodností odmítáme. (Potlesk.) Nemáme vůle naše
německé spoluobčany znásilňovati a v jejich nepřítomnosti - nechť
si laskavě vzpomenou - v době, kdy podnikli pokus o odtržení severních
krajů od naší republiky, v době, kdy musili jsme celistvost tohoto
státu hájiti brannou mocí, v této době postavili jsme základy
tohoto parlamentu na nejideálnějším volebním řádě s absolutní
ochranou všech národních i politických menšin. (Výborně! Potlesk.)
V žádném státě v Evropě není o ochranu národností ve volebním
řádě tak postaráno, jako v Československé republice. (Tak jest!
Výborně!) Také náš jednací řád skýtá minoritě všecky slušné
prostředky, aby se mohla uplatniti; a právě proto nepřipustíme,
aby malá skupina lidí chtěla nám zastaviti násilným, nedůstojným
způsobem chod parlamentních prací v okamžiku, kdy projednávají
se zde ve sněmovně nejdůležitější předlohy rázu hospodářského,
sociálního, politického a kulturního, na jichž rozřešení čekají
miliony obyvatelů. (Výborně! Potlesk.) Volebním řádem nikoho
jsme nemajorisovali, ale proto jest tím světější naše povinnost,
že musíme chrániti také svaté právo majority v tomto státě, (Výborně!
Potlesk.) která nese odpovědnost před historií za všecku tu
těžkou práci. Jestliže předešlí páni řečníci stěžovali si na scény,
které se zde odehrály, odpovědnost za ně padá v první řadě na
hlavy jejich. Použili jsme všech prostředků varovných, opásali
jsme se nejkrajnější trpělivostí, (Tak jest!) celé hodiny
jsme vyjednávali, abychom zabránili těmto smutným scénám. (Výborně!)
Jestliže protestovali oba předešlí páni řečníci proti domnělému
porušení prý imunity poslanecké, prohlašujeme, že stráži parlamentní
dostalo se přísné instrukce, aby v ničem nepřekračovala, a podle
našich informací skutečně tak učinila. Ale, vážená sněmovno, znamená
to podle mého zdání nedostatek vkusu a taktu, jestliže proti bezbranné
stráži mnozí páni kolegové nekvalifikovaným způsobem si počínali.
(Výkřik posl. dr. Srdínka.) Na neplodnost tohoto parlamentu,
zdá se mně, že pánové nemají příčiny si stěžovati, neboť ohromná
spousta právě projednávaných zde předloh svědčí o pravém opaku.
A jestliže pánové litují často tak promarněných a dlouhých jednání,
pak bychom měli k nim jen jednu prosbu, aby si sami také ukládali
reservu a neplýtvali časem drahocenným projednáváním zbytečných
a bezpředmětných pilných interpelací. (Výborně!) Očekávali
jsme, že representant váženého klubu německé sociální demokracie
nalezne ve své řeči alespoň jediného slůvka, kterým by odsoudil
obstrukci v našem parlamentě, očekávali jsme to tím spíše, poněvadž
dobře se pamatujeme na služby, jež německá sociální demokracie
v rakouském parlamentě v zájmu parlamentu a pro majoritu parlamentní
proti obstrukci vždycky prokázala. (Výborně! Potlesk.) Odmítám
- a pokládám za zbytečno, abych věc vysvětloval - po všech dřívějších
prohlášeních zcela bezpředmětnou výtku, jako by s naší strany
někdo dopustil se nedodržení daného slova. Prohlašujeme jménem
majority, že myšlenka obstrukce je v přímém odporu s myšlenkou
demokracie a parlamentarismu. (Výborně!) Odmítáme všechny
útoky, jež páni předřečníci ve snaze svaliti odpovědnost na nás,
učinili na českou majoritu, a pokládám za svou povinnost odmítnouti
útoky namířené proti presidiu této sněmovny (Výborně! Potlesk.)
a našemu panu presidentu Tomáškovi. Naopak považujeme
za svou povinnost poděkovati mu za jeho objektivní, spravedlivé
řízení celé schůze, projevujeme mu naprostou důvěru a prohlašujeme,
že ve snaze chrániti nedotknutelnost parlamentu Československé
republiky a práv majority zvolených zástupců národa budeme státi
za ním do posledního muže. (Výborně! Dlouho trvající potlesk.)
Předseda: Slovo
dále má p. posl. Bubník.
Posl. Bubník: Slavná sněmovno!
Jsem zmocněn klubem komunistických poslancův učiniti toto prohlášení:
Parlament československý byl dnes jevištěm pustých nacionálních
výstředností, při nichž hrálo - úlohu měšťáctvo německé i české.
Tyto scény svědčily o soumraku a blízkém zániku parlamentarismu
(Veselost. - Různé výkřiky.) a lžidemokratické soustavy.
(Výkřiky.) Národnostní smír, jako sociální vzorný řád,
nezavede ani německý, ani český měšťák a šovinista, ale třídně
vědomý a revolučně organisovaný dělník. (Výborně! Potlesk
poslanců strany komunistické. - Výkřiky. - Hluk. - Předseda
zvoní.) Jsem pro převod statků soukromých, zejména německých
drah do správy veřejné, ale nikoli výkupem, nýbrž vyvlastněním
bez náhrady. (Potlesk komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní):
Slovo má dále pan posl.
Pelikán.
Posl. Pelikán: Slavná sněmovno! Očekávali jsme, že u příležitosti projednávání návrhu zákona o výkupu Ústecko-Teplické dráhy bude s hlediska odborného poslanci, kteří sami jsou odborníky, důkladně pojednáno. Bohužel, že jsme se přepočetli. Přepočetli proto, poněvadž němečtí nacionálové vyslali do debaty sice železničního odborníka, ba dokonce technika, ale poslance, kterého jsme v parlamentě po stránce technické viděli pracovati pouze při technických obstrukcích.
Vážené dámy a pánové! Velmi toho litujeme, že není nám umožněno předlohy tak vážné projednávati s takovou vážností a pečlivostí, s jakou bychom všichni jistě rádi pracovali. Kdo toho je vinen, je viděti. Dnes odpoledne 5 hodin viděli jsme se studem, že de provokoval člověk, jehož visage sama o sobě mluví, čím jest, provokoval svou přítomností sám jediný, zatím co několik set lidí, kteří mají chuť ku práci, ať ze zákonodárců nebo z úředníků státní správy, kteří s námi pracují, muselo nečinně seděti. Vážená sněmovno! Lituji toho, že němečtí nacionálové vybírají si pro svůj odpor oproti předloze výhradně a jedině svůj nacionalismus. Jsme tomu velmi neradi, že se utíkají dokonce i ke lži a že vylhanou statistikou hledí vyvolati mínění, jakoby výkup Ústecko-Teplické dráhy znamenal existenční katastrofu pro německé železniční zřízence. Paragrafy 5 až 8 v zákoně zaručují všechna práva všem železničním zaměstnancům Ústecko-Teplické dráhy i po sestátnění. Jsou to paragrafy tak jasně stylisované, že jakékoliv obavy v tomto směru jsou zbytečné.
Já však považuji za svoji povinnost vyvrátiti několika málo slovy tvrzení posl. Junga, jako by na Moravě v Hrušovanech-Šanově, Znojmě, Jihlavě a jiných místech bylo došlo k existenčnímu poškození zřízenců po státním převratu, a to nevinně. Konstatuji, že již 31. října vyzváni byli Národním výborem brněnským všechny stanice na Moravě, aby od svých zaměstnanců vyžadovali slib republice, a že to později vykonáno bylo cestou již úřední, a ze ministerstvem železnic byli již několikráte vyzváni němečtí zřízenci, zejména v Hrušovanech, aby slib složili. Ale pánové vedení panem Teuflem odkazovali ministerstvo železnic a brněnské ředitelství k tomu, že prý na mírové konferenci není dosud rozhodnuto, komu bude patřiti jižní Morava, zda Československé republice nebo Rakousku. Prosím, když minul termín, který byl dán ke složení slibu, byli prostě ze služby propuštěni, a pokud byli vzati, použito jich jiným způsobem.
Že není, vážené shromáždění, se
strany exekutivy našeho státu oproti německému území, kde rozprostírá
se Ústecko-Teplická dráha, postupováno drakonicky, toho jest doklad,
že vládním komisařem pro Ústecko-Teplickou dráhu určen byl úředník,
který českým lidem jako dvorní rada od generální inspekce za války
dělal největší příkoří. Dověděli jsme se to teprve později a byli
bychom to snad nepřipustili, ale skutečnost, že tak nacionálně
vlažného člověka dalo ministerstvo železnic na Ústecko-Teplickou
dráhu, svědčí již o tom, že tu nebyly úmysly nacionálně-výbojné.
A tento pán si počínal způsobem, který byl pro republiku naši
velmi riskantním. Vezměte na vědomí, vážené shromáždění, že příkladně
v době mobilisace pan dvorní rada Michna dal mobilisační referát
Ústecko-Teplické dráhy, tedy referát nejdůvěrnější, rakouskému
příslušníku vrchnímu inspektoru Meissnerovi, který neuměl ani
česky a od podřízeného úředníka mobilisační výnos musil si dáti
přeložiti. Tak, prosím, jedná náš zástupce vládní při Ústecko-Teplické
dráze. Nám je líto, že musíme poukázati na tyto případy, a byli
bychom velmi rádi, kdyby po stránce jazykové zřízenci na Ústecko-Teplické
dráze, pokud česky umějí, aspoň neprovokovali. Tam sedí kolegyně
Landová-Štychová, ať řekne, jak se jí vedlo před několika
týdny v Ústí nad Labem, když od železničního zřízence, který potom
česky uměl, žádala sdělení, kdy jede vlak do Ervěnic. Byla odmítnuta,
že se k vůli pasažérům zřízenci na Ústecko-Teplické dráze nebudou
učiti česky. Prosím, to jsou provokace. Mají-li pánové strach
z toho, že dojde k nějakému přesazení, může býti tento strach
odůvodněn pouze v tom případě, jde-li o zřízence německé na Ústecko-Teplické
dráze, budou-li se chovati tak, jak se chovali doposud. Prosím,
aby tyto informace, kterými chci vyvrátiti některá tvrzení pana
posl. Junga, vzaty byly na vědomí, a abychom rádi a brzo
zapomněli na ty hnusné scény, které v důsledcích provokací německých,
počavších hozením smrduté bomby nad hlavu presidenta sněmovny,
dnešním dnem vyvrcholily. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní):
K slovu není dále nikdo přihlášen. Debata je skončena. Uděluji
závěrečné slovo panu zpravodaji J. Markovi.
Zpravodaj posl. J. Marek: Slavná sněmovno! Přes to, že pánům z německé strany bylo již v dopravním výboru - a já jsem přesvědčen, že se opakovalo totéž i ve výboru rozpočtovém, - poukázáno na to, že omylem odvolávají se na ujednání z prosince 1920, setrvali na tomto svém prohlášení ještě v této sněmovně. Konstatuji, že české strany prohlásily tehdy, že s německými stranami vstoupí v jednání tehdy, když vláda použije zákona z 18. prosince 1920 na Buštěhradskou nebo Ústecko-Teplickou dráhu, to jest, vezme-li ve smyslu tohoto zákona provoz do svých rukou. Bylo a jest samozřejmým, že tam, kde vláda a v jejím zastoupení ministerstvo železnic mělo plnou moc v kterýkoli den náhle sáhnouti po buštěhradské neb ústecké železnici, se němečtí poslanci tomu bránili, aby se to nestalo přes noc a proti nim, přes jejich hlavy. V závěru tohoto ujednání výslovně stojí, že jednání se budou díti v dopravním výboru Národního shromáždění, čili jinými slovy, nebylo by bývalo tu žádného podkladu k jednání jinému jako touto cestou. Kdyby se bylo použilo z ona z prosince roku 1920, veřejně v dopravním výboru mělo nastati jednání, a stejné stanovisko, úplně totožné, poněvadž zde běží o zákon, jako resoluce k zákonu jest přijato sněmovnou rovněž podobné znění.
Jestliže dnes pánové při sestátnění používají tohoto argumentu, jenom posilují v nás přesvědčení, že jim je každá zbraň dobrá, (Výborně!) poněvadž v prosinci r. 1920 nikdo z českých stran ani tehdejší vlády nezavazoval se, až půjde o sestátnění čili o akt, který půjde do sněmovny a do dopravního a rozpočtového výboru, že ještě nějaké specielní jednání bude navazovati. Já myslím, že jednání, které chtěli tenkrát, aby nebylo překvapení, bylo jim poskytnuto tím, že předloha byla přikázána výborům, neboť tam jest místo na její zpracování a tam se také mělo jednati. Byli jsme v dopravním výboru svědky toho, že místo předlohy samotné, místo záležitostí zřízeneckých dostali jsme tam všechen možný materiál několik hodin trvající, až došlo také tam ke scénám, málo dobře se vyjímajícím. Tím chci říci, že pánové z německých stran nemají práva se odvolávati na prosinec a dokonce ne na zrušení slova, poněvadž na dráhu buštěhradskou a ústeckou se zákona z prosince 1920 nepoužilo, a nyní nastává úplná změna situace, neboť stát ne provoz, nýbrž dráhu do svého majetku přebírá. Zde jsou zásadní rozdíly. Snad by bylo dobré, kdyby si to páni nechali říci, snad by pochopili, že to, co jsme udělali v prosinci 1920, díváme-li se na to dnes, bylo ostřejší zasáhnutí než to, co děláme dnes. To vyplývá ze zákona z koncesní listiny. Po 30 letech má stát právo vykoupiti železnice. Třicet let dávno uplynulo a poslední koncesi třetí z r. 1896 dával již starý stát Rakousko jenom na neurčitou výhradou, že může kdykoli dráhu vykoupiti. To znamená, že v r. 1896 bylo Rakousko přesvědčeno, že nemůže dát nových 30 let pro skupinu těch tratí, nýbrž že přistoupí svého času k vyvlastnění celé této oblasti a proto třetí koncese zní jen na neurčito.
K vlastnímu návrhu nebo ke zprávě
bylo předloženo několik návrhů, jednak se strany pana posl. Grünznera
a soudr. k §u 5 zákona nového odst. 2., pak eventuální návrh posl.
Hirsche k odst. 3 a eventuální návrh......
Předseda (zvoní):
Byly odvolány.
Zpravodaj posl. Marek (pokračuje):
Dodatečně se dovídám, že byly odvolány. Poněvadž tedy nebyly právoplatné
návrhy podány, končím svoji zprávu tím přáním, aby slavná sněmovna
přijala jednomyslně znění, podané výborem dopravním s výjimkou
§u 9, který jest upraven od výboru rozpočtového a kterému se plně
přizpůsobuji. V §u 6, v řádce 4 změnil výbor rozpočtový slovo
"čekanství" na "čekatelství". Prosím. aby
s touto opravou ve znění §u 6 přijala slavná sněmovna celý tento
zákon, který jest prvním velikým dílem akce sestátňovací a od
něhož očekáváme jak pro stát tak pro celek a pro třídu dělnickou
výhody do celé budoucnosti. (Výborně!)
Předseda: Slovo
dále má pan posl. Prášek jako zpravodaj za výbor rozpočtový.
Zpravodaj posl. Prášek: Slavná sněmovno! Předchozí scény ukázaly jasně, že zde neběží pánům z německého táboru o otázky hospodářské ani sociální, neboť kdyby se jim o tyto otázky jednalo, jinak by byli musili posuzovati tuto předlohu. Já jsem pevně přesvědčen, že v prvé řadě před soud svůj postaví je zaměstnanci, kteří čekají, aby předloha tato co nejdříve byla uzákoněn. Silnější motivy nacionální u německých kolegů nežli porozumění pro hospodářské a sociální otázky, právě zavinily ty scény, které nemusily býti. Z toho trapného čekání také bylo vidno, že bylo pilně vyjednáváno se stranami německými, že se toho súčastnili zástupci vlády i vládní většiny. aby bylo zamezeno těmto scénám; než nic platno to nebylo. Páni nenašli ani jediného argumentu, kterým by potírali tu předlohu než pouze a výhradně argumenty nacionální. A i když říkali, že předloha tato vyvolána je nutností vojenskou nebo strategickou, - kdybychom to i připustili - neviděl bych v tom zase žádného zločinu od státu, který má povinnost, aby chránil svoji budoucnost, a dodávám, kdyby se i řeklo, že to bylo z důvodů strategických a vojenských, že i v tomto případě nemuseli bychom se styděti za to, že pro tuto předlohu mluvíme, jako by se nikdo nestyděl v tomto státě zapomenouti své příslušnosti ke stranám, kde by se jednalo o budoucnost, celistvost a samostatnost tohoto státu. Jsem pevně přesvědčen, že i v tomto případě dovedli bychom se nalézti, jako dovedli jsme se nalézti, kde toho bylo potřebí.
Jestliže páni z komunistické strany řekli, že scény, které se odehrály, jsou znamením soumraku, pak musím zase odpověděti, že ze soumraku toho nevyjde žádná pěticípá hvězda, nanejvýš ze soumraku toho vyjde slunce jasnější pravda, že Československá republika je schopna života, že přetrvá všechny nájezdy, jež jsou vedeny na ni jakýmkoli způsobem.
Mám snadnou úlohu, že nemám, co
bych vyvracel po stránce hospodářské a finanční, jako zástupce
rozpočtového výboru nemám, co bych popíral proti věcem, které
nebyly tvrzeny po stránce hospodářské; mohu jen odvolati se na
původní svoji z zprávu a požádati slavnou sněmovnu, aby dokumentovala,
že máme linii hospodářského znovuzřízení nového života v našem
státě. Prosím z těchto důvodů, aby předloha tato ve znění navrženém
jednak referentem dopravního výboru, jednak také rozpočtovým výborem
byla přijata tak, jak námi byla doporučena a slavné sněmovně doručena.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Konstatuji, že sněmovna je způsobilá se usnášeti. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Při hlasování míním postupovati tímto způsobem:
O §§ 1-8 hlasovali bychom najednou, a to s použitím slova "čekatelství" místo "čekanství" v § 6, které přijal výbor rozpočtový a jemuž se přizpůsobil v této věci zpravodaj výboru dopravního.
Nato hlasovali bychom o §u 9 zvláště, a to nejprve ve znění, navrženém výborem rozpočtovým, kterémužto znění přizpůsobil se také pan zpravodaj výboru dopravního.
Jestliže ovšem bude toto znění zamítnuto, hlasovali bychom podle znění zprávy výboru dopravního.
Na to budeme hlasovati o §§ 10-18 incl., o nadpisu a úvodní formuli zákona podle souhlasných zpráv výborových.
Je snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s §§ 1-8 incl., a to s použitím slova "čekatelství" místo "čekanství" v §u 6 tak, jak tyto paragrafy přijal výbor rozpočtový, jemuž se v této věci přizpůsobil zpravodaj výboru dopravního, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím §§ 1 až 8 se změnou, v § 6 naznačenou, byly přijaty podle zprávy výborové.
Dále tedy budeme hlasovati o §u 9 ve znění, navrženém výborem rozpočtovým, jemuž se přizpůsobil také pan zpravodaj výboru dopravního.
Kdo s tímto § 9 v tomto znění souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, § 9 jest schválen ve znění navrženém výborem rozpočtovým.
Teď zbývá nám hlasovati ještě o §§ 10 až 18 incl., o nadpisu a úvodní formuli podle souhlasných zpráv výborových.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, §§ 10 - 18 incl., nadpis a úvodní formule podle souhlasných zpráv výborových jsou schváleny.
Tím osnova tato jest přijata ve čtení prvém. Druhé čtení navrhnu na denní pořad schůze příští.
Zbývá nám ještě rozhodnouti o resolucích, přijatých výborem rozpočtovým a obsažených v tištěné zprávě. Myslím, že není potřebí jich čísti. Jsou to resoluce navržené pp. posl. Buřívalem a Dietlem.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Také obě resoluce usnesené výborem rozpočtovým jsou schváleny a tím jest vyřízen odstavec 1 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme ke druhému, jímž jest
2. zpráva výboru zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 3586), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, podepsaná ve Vídni dne 18. února 1922 (tisk 3721).
Zpravodaji jsou páni poslanci J. Marek za zahraniční výbor, dr. Nosek za výbor rozpočtový.
Uděluji prvému zpravodaji panu
posl. J. Markovi slovo.
Zpravodaj posl. J. Marek: Slavná sněmovno! Za málo dní po debatě, která byla vedena o poměru našem k Rakouské republice při příležitosti půjčky tomuto státu a v níž slyšeli jsme, jako by stát náš, republika Československá, chovala se naprosto nepřátelsky a nepřejícně vůči druhému státu, můžeme konstatovati, že opět přikročujeme k projednávání nové smlouvy s tímto státem, se kterým jsme již několik jiných smluv sjednali - a můžeme prohlásiti - nejdříve s tímto státem sjednali. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Botto.)
Vládní předloha, která předkládá ke schválení smlouvu mezi republikou Československou a Rakouskou o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, podepsaná ve Vídni dne 18. února 1922, znamená jistě úsilí, aby zdanění, které ve všech státech a přirozeně také u nás a jistě neméně také v Rakousku je nyní v dobách poválečných neobyčejně velké, nebylo příčinou snad úpadků jak jednotlivců tak různých podniků. Zahraniční výbor, který posuzoval tuto předlohu pouze po té stránce, je-li snad a do jaké míry vycházeno tu vstříc se strany obou států vzájemně, došel k přesvědčení, že je možno smlouvu tuto schváliti a doporučiti ji také poslanecké sněmovně ke schválení.
Chtěl bych pouze připomenouti,
že by bylo žádoucí, aby tam, kde se dává vládě možnost, resp.
jejímu ministru, aby zkoumal určité okolnosti pro zdanění, a konečně
tam, kde půjde o dvojí bydliště, aby bezpečně zkoumáno bylo, zdali
není zneužito tohoto ustanovení k tomu, aby daně v tomto případě
státu neunikaly. Prosím slavnou sněmovnu, aby přijala ratifikační
usnesení této smlouvy. (Potlesk.)
Místopředseda inž. Botto: Udeľujem
slovo druhému zpravodaji, zpravodaji výboru rozpočtového p. posl.
dr. Noskovi.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Smlouva uzavřená mezi republikou Československou a republikou Německo-Rakouskou o odstranění dvojího zdanění znamená na tomto poli hospodářském zase další doklad konsolidování poměrů v našem státě a navázání přátelských styků se státy okolními. Pokládám za svou povinnost, abych v stručnosti zde zdůraznil momenty, které mohou vésti k dvojímu zdanění, a způsoby, jakými tomu má býti bráněno. Berní výsost jednotlivých států bývá uplatněna jednak na základě personality, jednak na základě teritoriálním. Zde se pak stává, že některý stát, který podrobuje příjem určitého občana, který má bydliště v jeho teritoriu, dostává se do konfliktu se státem jiným, ze kterého příslušné daňové obnosy nebo zdaňované obnosy jeho občanů plynou, a může se státi, že tyto objekty jsou zdaněny i dvakrát, jednak ve státě, kde příslušný příjemce má své bydliště, jednak ve státě, ze kterého příslušné obnosy plynou. Druhý způsob, kde může dojíti ke dvojímu zdanění, vyplývá z aplikací zásady teritoriální, kdy totiž stát osobuje si výsostné berní právo ohledně všech těch výnosových zdrojů, které leží v jeho území. Aby věci tyto byly odstraněny, sjednána byla zde naznačená smlouva, která celkem přimyká se k zásadám, na kterých vybudovány byly již dřívější smlouvy mezi někdejšími zeměmi na říšské radě zastoupenými a státy sousedními, jako Pruskem, Saskem, Bavorskem, Bádenskem, Würtenberskem atd., kde bylo zásadně stanoveno, že má býti občan zdaněn v tom státě, ve kterém má své bydliště. Má-li bydliště v obou smluvních státech, pak přísluší, aby byl zdaněn v tom státě, kde má bydliště po delší časové spatium v době, která je rozhodující pro vyměření příslušné daně, a kdyby ani toto kriterium nemohlo rozhodovati, tedy ve státě, jehož je příslušníkem. Zásady tyto aplikovány potom na jednotlivé výnosové zdroje. Vedle principu personality, o kterém jsem mluvil, zachovává se zásada teritoriální i v tom smyslu, že výnos z domů, pozemků a průmyslových podniků bude zdaněn ve státě, ve kterém příslušný zdroj výnosový leží, a pokud se týká jmění kapitálového, že má býti zdaněno tam, kde majitel tohoto kapitálového objektu má svoje bydliště.
Tedy upozorňuji, že nepokládá se majetek akciový, tedy akcie nebo priority železniční a podobné věci za součást nebo částečné vlastnictví příslušného výnosového zdroje a nepodléhá to zdanění ve státě, kde příslušný majetek leží, nýbrž jako předmět jmění kapitálového ve státě, kde příslušný občan má své bydliště. (Předsednictví ujal se předseda Tomášek.)
To jsou zásady, na kterých spočívá smlouva o odstranění dvojího zdanění. Poněvadž však praxe ukázala, že je celá řada případů, které nemohou býti řešeny smlouvou sebe pečlivěji vypracovanou, je zde všeobecná klausule, kterou oba smluvní státy resp. vlády se zavazují, že konkrétní případy, které nemohou býti subsumovány pod tyto normy, výměnou not ministrů financí obou států budou vždycky spravedlivým způsobem řešeny. Na konec bych obzvláště zdůraznil tu věc, že uzavíranou formální úmluvou skutečně oba dva státy projevují dobrou vůli všechny případy vyskytnuvšího se dvojího zdanění uspokojivým způsobem rozřešiti.
Z uvedených důvodů doporučuji
jménem rozpočtového výboru, aby ratifikační usnesení bylo slavnou
sněmovnou schváleno. (Potlesk.)