Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr. Rašín (pokračuje): Přehlédneme-li, kde byly provedeny úspory na vydáních, shledáme, že velikým obnosem na těchto úsporách participuje ministerstvo národní obrany. Poněvadž v letošním rozpočtu zrušili jsme kapitolu XXIV, a obnosy, které tam byly, jsme zařadili do jednotlivých rozpočtů těchto ministerstev, která až dosud o nich disponovala, dojdeme u ministerstva národní obrany, vyloučíme-li z preliminované sumy 28 milionů převzatých z kapitoly XXIV, k úsporám 361 milionů, čili 11 3/4% celkového loňského výdajového rozpočtu. Rozpočet ministerstva národní obrany má u nás trochu jinou povahu než v jiných státech, které měly po válce dostatečné množství svých zařízení, vojenských zásob zbraní, takže mohou dlouho tráviti z těchto přebytků válečných. My naopak, máme-li splniti zabezpečení státu, jsme nuceni všecka tato obranná opatření teprve tvořiti, zřizovati, nakupovati. Proto i v položkách, které jsou ve výdajovém rozpočtu, je velmi mnoho položek, jež bychom mohli nazvati investičními, kdyby měly skutečně nějaký přímý výnos.
Přes tento zvláštní ráz v rozpočtu na národní obranu snížen byl náklad na ni značně a v tomto snížení bude i budoucně pokračováno, jakmile dokončen bude program ozbrojení a zásob naší armády.
Druhá veliká položka úspor je v rozpočtu ministerstva železnic, kde výdaj ciferně klesl o 548 milionů, a to ve značné míře ve věcných vydáních. Také u tohoto největšího podniku státního bylo mnoho vydání, jimiž musily býti napravovány hříchy doby válečné, kdy trati nebyly řádně udržovány. Doufáme, že i nadále postupovati bude konsolidace správy tohoto podniku tak, aby se průběhem krátké doby stal tento podnik úplně soběstačným. Ministerstvo železnic již v letošním rozpočtu nahrazuje státní pokladniční správě úroky z investičních půjček pro ně kontrahovaných a z investic pro ně učiněných. Podobně je tomu u ministerstva pošt.
Další velká úspora provedena byla v ministerstvu zahraničí a obnáší 98.8 milionů čili téměř 30% loňského rozpočtu. Tato úspora byla umožněna nejenom tím, že stoupnutí kursu koruny pro závazky placené do ciziny přineslo právě tomuto resortu důležité výhody, nýbrž bylo docíleno úsporami na personálu zrušením anebo obmezením některých konsulátů, restrinkcí v některých vyslanectvích, jakož i opravenou organisací centrály.
Velikou úsporu vykazuje také ministerstvo školství a národní osvěty, poněvadž v letošním roce odpadlo již velké množství výdajů, které byly v předešlých letech najednou vydány na zdokonalené vybudování našeho vysokého, středního a odborného školství z běžných položek rozpočtových. Těmito úsporami neděje se nijak újma kulturním úkolům tohoto ministerstva, nýbrž úspory tyto jsou jen důsledkem toho, že i v tomto resortu dostáváme se do pravidelných kolejí, o nichž shora jsem mluvil. Ovšem i zde značná část těchto úspor náleží na konto věcných výdajů. V podrobném jednání rozpočtovém bude zřejmo, ve kterých resortech provedeny menší úspory.
Příděly zemím poklesly o 177 milionů proto, poněvadž v příjmech, ze kterých země příděly dostávají, rozpočet počítá s nižšími výnosy. Z toho přirozeně plyne pro země povinnost co největší úspornosti rozpočtové a ministerstvo vnitra učinilo již opatření, aby rozpočty zemské byly předloženy ve lhůtě co nejkratší, by mohlo býti zahájeno se zeměmi jednání o takové úpravě rozpočtové, která by vystačila se zmenšenými příděly.
V souvislosti s rozpočtem výdajů pokládám za povinnost vzdáti díky úsporné komisi parlamentární. Vláda i vedoucí úředníci jednotlivých resortů měli ve svých úsporných snahách posilu ve vědomí, že vykonávají úkoly, pro něž oběma sněmovnami byla zřízena úsporná komise, takže úsporné snahy jejich mají zajištěnu parlamentární podporu.
Hospodářské poměry shora uvedené měly přirozeně také vliv na státní příjmy. Bylo nutno obzvláště daně, které jsou čistými daněmi percentuelními z ceny zboží, podrobiti novému přezkoumání výnosu. Proto v státním rozpočtu snížen je výnos daně z obratu o 400 milionů, výnos uhelné dávky rovněž o 400 milionů. Podkladem pro tyto výpočty byl vynos těchto dávek z posledních měsíců, kde hospodářská krise a snížení cen se již objevilo, takže obě tyto daně preliminovány jsou podle pravděpodobného výnosu. Pokud jde o dávku z uhlí, jest ovšem preliminována podle nynějších ustanovení o uhelné dávce. Počítáno jen s tím, že z nižších cen uhelných vynese absolutně méně s připočtením eventuelního většího odbytu.
Stejným způsobem postupováno při dani z obratu.
V příjmech ubylo dále 300 mil. Poněvadž refundace z majetkové dávky je ukončena, preliminuje se níže daň válečná, daň ze zapalovadel, sůl, mincovní zisk.
Vyšší příjmy očekává rozpočet od výnosu tabákové režie. Náš tabákový monopol konsolidoval své výrobní a obchodní poměry tím způsobem, že se může přikročiti ke snížení cen tabákových tovarů a přes to může býti očekáván vyšší výnos. Když po převratu převzato bylo 19 továren na tabákové výrobky, byly zásoby surovin nepatrné. I během roku 1919 pro vysoké ceny tabáku na světovém trhu mohly býti zásoby surovin jen málo rozmnoženy. Do konce pololetí 1922 proti konci roku 1919 vzrostly zásoby surovin doutníkových o 627%, cigaretových o 218%, tabáků dýmkových o 1489%, takže nyní tabáková režie má zásob na dobu 16-20 měsíců.
Vnitřní zařízení továren bylo zdokonaleno. V době převratu bylo v továrnách 120 cigaretových strojů, do konce června 1922 již 155 a do konce letošního roku zvýší se tento počet na 188. Výroba se 120 stroji byla 3 miliardy kusů cigaret, se 155 stroji vyrobeno 7 miliard cigaret, čili počet strojů se zvýšil o 30%, výroba o 130%. Novými stroji bude zabezpečena výroba téměř 8 miliard cigaret. Roku 1919 bylo zaměstnáno v továrnách 18.000 dělníků, dnes 19.400, čili počet dělníků stoupl o celých 7·7%, vyrobeno bylo však doutníků o 35% více, cigaret o 130% více, cigaretových tabáků o 14%, tabáků dýmkových o 630% více. Zvýšenou tuto výrobu lze přičísti nejen zavedení strojů, nýbrž i zapracování dělnictva do strojové výroby a tím zvýšení jeho výkonnosti.
Toto doplnění zásob a strojů dálo se z běžných příjmů a je nyní ukončeno. Při tom vydání tabákové režie bylo již roku 1922 proti výši z roku 1921 sníženo téměř o 25%, ačkoliv příjmy zůstaly stejné. Na rok 1923 můžeme při tabákové režii počítati s větším ziskem z toho důvodu, že odpadnou tyto z běžných příjmů hrazené investiční náklady a doplňování zásob. Poněvadž v nákupu tabáku jsme odkázáni na cizinu, mělo zvýšení kursu koruny a pokles valut některých států, jež nám tabák dodávají, za následek, že nákupy mohly býti provedeny velmi příznivě, takže i při snížené ceně za tabákové výrobky finanční správa počítá právem se zvýšeným výnosem.
Také obchodně konsoliduje se režie tabáková. Je známo, že trafik i skladů tabáků mělo býti urychleně užito k zaopatření invalidů. Tato přeměna vzhledem k nedostatečným místnostem prodejním a nezapracovanosti nových trafikantů vyžádala si značné oběti od finanční správy. Avšak i zde blížíme se již k poměrům normálním, noví uživatelé trafik se již zapracovali, nezpůsobilí odpadli, zákonná opatření o krámech zbaví nás snad oněch bud po ulicích měst, takže dosáhneme také po této stránce obchodního povznesení při prodeji tabákových výrobků.
Rovněž výnos cel v příjmech zvětšujeme. Výnos cel překročil značně roku 1922 preliminovaný obnos, a to i v měsících, kdy naše obchodní bilance vykazovala snížení dovozu. Naše cla a celý celní systém vymyká se ještě značně normálním poměrům, poněvadž cla nemají nyní jenom rázu cel finančních nebo cel ochranných, nýbrž jimi má se zároveň pracovati k tomu, aby vývozní premie, které dostává průmysl a obchod v zemích s rozvrácenou měnou, byly těmito cly alespoň částečně paralysovány. Tedy naše cla mají také protidumpingovy ráz.
I když přistoupíme k revisi koeficientů při clech jednotlivých druhů zboží, nebude míti toto eventuelní snížení koeficientů nepříznivého výsledku na výnos cel, poněvadž naše obchodní politika snaží se docíliti obchodních smluv s jednotlivými státy a tím odstraňovati zákazy dovozu, takže při snížených clech může se počítati s větším dovozem.
Také v jiných druzích státních příjmů postupovalo se všude s největší opatrností a na základě výsledků, které finanční správa měla až do konce měsíce srpna a září. Při daních přímých počítá se také s výnosem nedoměrků a nedoplatků daňových.
Pro budoucí naši politiku finanční musí být přední zásadou, že nelze zvyšovati výdajů, není-li zde úhrady, že však také nelze snižovati příjmů státních, nenajde-li se za ně náhrada v jiných příjmech anebo ve zmenšených vydáních.
Zvýšiti státní příjmy novými daněmi jest cesta neschůdná. Zvýšení dosavadních daní jest rovněž nemožné, vyjímaje daň z lihu. Naopak bylo by žádoucí, aby byly dosavadní daně a právě daně, které těžce tíží výrobu, sníženy. Ovšem toto snížení nemůže se státi na úkor rovnováhy rozpočtové a zvýšení schodku, který by měl býti kryt nějakými výpůjčkami. Naše národní hospodářství nevyrobí tolik hodnot, aby mohlo vyživiti veškeré obyvatelstvo, doplniti výrobní prostředky, které válkou byly zničeny, a ještě uspořiti tolik, aby mohlo státu půjčovati na výdaje administrativní. Již letošní naše vyšší zatížení úroky ze státního dluhu ukazuje nám jasně, že výpůjčky nemůžeme uzavírati jinak, než na vydaje skutečně investiční, kde úrokové břemeno převzaté odlehčuje státu na jiném poli anebo kde investice zvětšuje příjmy státu. Nesmíme také zapomínati, že dávka z majetku a přírůstku na majetku, na kterou bylo zaplaceno do 15. října 1920 1750 milionů, zmenšila sice o stejný obnos náš státovkový dluh, který, jak přirozeno, zaplatiti musíme, že však přece obnosy tyto vyňaty byly z důchodu nebo ze jmění obyvatelstva.
Chceme-li proto postupovati tak, abychom měli rozpočet aktivní a mohli přistoupiti k částečnému splácení dluhů, nemůžeme k tomu dojíti jinak, než usilovnou úspornou činností ve státní správě, přizpůsobením věcných i osobních nákladů klesajícím cenám, odložením nebo rozložením výdajů na delší dobu.
Hospodářský a finanční vývoj ve státech kolem nás blíží se k vyjasnění. Pan ministr zahraničních záležitostí vylíčil slavné sněmovně výsledky jednání ženevské konference o pomoci Rakousku.
Rozvrácené poměry měnové v Německu blíží se také k těm koncům, v nichž právě měnová instabilita stane se pro veškeren průmysl i obchod překážkou konkurence na světových trzích, poněvadž při nízkém hodnocení valuty sebe menší pohyb znamená percentuelně vyjádřené veliké ztráty nebo veliké zisky.
Náš stát od samého počátku dělal jinou politiku, neoddával se klamu, že potištěním papíru může utvořiti hodnoty nové, bránil se inflaci, hleděl dojíti k normálním poměrům pořádkem ve státních financích, prací a úsporami, a myslím, že tento proces se daří a nachází pochopení ve všech vrstvách obyvatelstva. (Tak jest!) Zvýšený kurs koruny na trzích mezinárodních přiostřil sice krisi, která však zde byla anebo bývala by přišla z důvodů měnových rozvratů států kolem nás, ale vývoj přizpůsobení se domácí nákupní síly koruny jejímu mezinárodnímu kursu děje se způsobem, který svědčí, že čtyřletá práce, konaná všemi stranami, jimž vybudování našeho mladého státu na srdci leží, nebyla marnou. Všeobecný nebývalý zájem o otázku měny, pochopení závislosti výroby na světovém trhu bylo průběhem čtyř let prohloubeno ve všech vrstvách obyvatelstva, s radostí můžeme konstatovati, že ve vrstvách dělnických vzrostlo pochopení, že nezáleží na tom, mnoho-li peněz kdo dostane, nýbrž co si za ně koupí, že reální mzda, reální plat jsou rozhodující, nikoliv vysoká číslice.
Dosavadní průběh tak zvané deflační krise může v nás vzbuzovati naději, že přizpůsobení stane se co nejrychleji a že také ve vrstvách státních zaměstnanců, kteří přece jen mají výhodu pevného a stálého platu, bude nová úprava jejich požitků uvažována věcně, bez demagogické agitace a vždy se zřetelem na klidný rozvoj státu.
Pokles cen životních potřeb usnadňuje živobytí všech vrstev obyvatelstva.
Vysoké ceny uhlí, které byly největší brzdou výroby v jiných odvětvích, blíží se k podstatnému snížení.
Doufám, že také ceny železa budou značně sníženy. Snížení cen uhlí a železa bude jistě znamenati možnost nového povznesení naší výroby a tím i potírání nezaměstnanosti.
Index cen ve velkém bude asi již v tomto měsíci na výši, odpovídající mezinárodnímu kursu koruny a indexu Švýcarska, země zlaté měny.
Zostření krise výrobní vzestupem koruny bude tím překonáno a zůstanou jen ostatní příčiny krise odbytové, způsobené jednak rozvratem měn veškerých států, jednak pokleslou kupní silou v některých našich odbytištích.
Vyloučiti tento stav jest neobyčejně nesnadno, ale všechny cesty nastoupíme. Dovedeme-li šetřiti ve svých státních vydáních, dovedeme-li úspornost rozšířiti do všech samosprávných sborů i do hospodářství soukromých, mohlo by býti ušetřeno tolik, že bychom mohli poskytnutím úvěrů povznésti kupní sílu některých zemí, do nichž vyvážíme a podepříti také stabilitu měny jak naší, tak i měny jejich.
Platy na dávky z majetku postoupily tak daleko, že vláda bude moci splniti slib, že vyplatí bankovky při kolkování zadržené všem, kteří dávku z majetku zaplatili, nebo podle ustanovení zákona dávce z majetku nepodléhají. Ukáže se tím všem, kteří pochybovali, že by republika svého slibu splnila, a pokládali zadržené peníze za ztracené, že náš stát ve všech finančních věcech dané slovo dodrží jak svým občanům, tak i cizím státům. (Výborně!)
Výplata vkladních listů na zadržené bankovky díti se může ovšem jen potud, pokud jsou nyní a budou v budoucnosti nashromážděny platy na dávku z majetku takové hotové prostředky, aby jimi mohly býti zaplaceny obnosy při kolkování bankovek zadržené bez jakéhokoliv rozmnožení oběživa. Avšak myslím, že nyní, kdy dávka z majetku jest z valné míry předepsána, bude možno vrátiti obyvatelstvu tento obnos při měnové rozluce zadržený způsobem, který bude velmi rychlý.
Rozřešení otázky starých účtů před okolkováním, otázky sekvestrovaných pohledávek v cizině přinese našemu národnímu hospodářství nové obnosy, které až dosud ležely ladem.
Tím vším a výplatou půjčky svobody letošního roku splatné, umožníme obyvatelstvu, aby uvolněných obnosů použilo k výnosnějšímu uložení a ke zvýšení svých důchodů.
Jsme si vědomi velikých obtíží, které nás čekají. Kdo však srovnává a rychle nezapomíná, musí dojíti k přesvědčení, že konsolidace všech poměrů u nás postupuje, těžení z netrpělivosti a nespokojenosti obyvatelstva mizí, takže otvírá se nám možnost, abychom pracovali na větších plánech budoucího svého finančního hospodářství s větším klidem než bylo možno ve vzrušených dobách minulých let.
Nebudeme ani nyní experimentovati,
nebudeme se říditi potleskem těch, kteří chtějí býti od republiky
obdarováni, ani pokřikem těch, jimž je nemilá existence konsolidovaného
našeho státu. (Výborně!) Dáme jen na úsudek těch, o nichž
jsme přesvědčeni, že také pro ně jako pro nás platí zásada, že
blaho republiky je nejpřednějším naším zákonem. (Výborně! Hlučný
potlesk.)
Předseda (zvoní): Byl mně podán návrh pp. posl. Johanise, Staňka, Slavíčka, dr. Noska a dr. Lukavského, aby o prohlášení pana ministerského předsedy, pana ministra zahraničních věcí a pana ministra financí byla v příští schůzi zahájena rozprava, a to o všech prohlášeních společně.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s přečteným právě návrhem, nechť pozdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Usnesení o lhůtě řečnické dám vykonati na počátku schůze zítřejší. Prosím paní a pány poslance, aby se zítra včas do schůze dostavili.
Přikročím k ukončení schůze.
Předem dám ještě přečísti některá presidiální sdělení.
Předseda imunitního výboru svolává po dnešní schůzi plenární schůzi výboru imunitního, a prosím, aby to laskavě bylo vzato na vědomí.
Přikazuji výboru rozpočtovému:
Vládní návrh, kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení Protokoly o změnách úmluvy o Společnosti národů, dané v Ženevě dne 5. října 1921 (současně přikázán též výboru zahraničnímu) - (tisk 3779),
vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění úmluva mezi vládami republiky Československé a republiky Rakouské, uzavřená v Praze dne 17. prosince 1921, o provedení úmluvy o uvolnění zadržených deposit a vzájemném uznání kontrolního označení cenných papírů ze dne 10. srpna 1920 (současně přikázán též výboru zahraničnímu) (tisk 3791) a
vládní návrh zákona, jímž se částečně mění ustanovení § 94, lit. c, zákona ze dne 25. října 1896, čís 220 ř. z., o osobních daních přímých (tisk 3793) a navrhuji, aby pro vládní návrh tisk 3791 a 3793 stanovena byla k podání zprávy lhůta týdenní a pro tisk 3779 lhůta 3 týdnů.
Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůty jsou schváleny.
Přikazuji některé předlohy výboru
zahraničnímu. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3796. Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění prozatímní smlouva, uzavřená dne 6. června 1922 mezi Československou republikou a Ukrajinskou socialistickou sovětskou republikou (současně přikázán též výboru živnostenskému).
Tisk 3797. Vládní návrh, kterým
se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění prozatímní smlouva
uzavřená dne 5. června 1922 mezi Československou republikou a
Ruskou socialistickou federativní sovětskou republikou (současně
přikázán též výboru živnostenskému).
Předseda: Byly
provedeny některé změny v klubech a výborech. Žádám
o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru dopravního posl. Křemena za posl. Stodolu, do výboru ústavně-právního posl. Malypetra za posl. Molíka, do výboru zemědělského posl. Dubického za posl. Braneckého. (Přípis ze dne 12. července 1922.)
Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru imunitního posl. dr. Šmerala za posl. Hakena, do výboru kulturního posl. Roučka za posl. Hakena, do výboru ku prozkoumání zprávy o činnosti Stálého výboru posl. Kreibicha za posl. dr. Šmerala, do výboru ústavně-právního posl. Buriana za posl. Housera, do výboru zahraničního posl. Kreibicha za posl. Hakena.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru zdravotnického posl. Johanise za posl. Ulricha, do výboru ústavně-právního a imunitního posl. dr. Dérera za posl. dr. Markoviče.
Klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (přípis ze dne 24. října 1922) vyslal do výboru imunitního posl. Sopko za posl. Vaculu, do výboru ústavně-právního posl. Berana za posl. Malypetra, do výboru rozpočtového posl. dr. Srdínko za posl. Macha, do výboru sociálně-politického posl. Dubického za posl. Tůmu, do výboru zahraničního posl. Rychteru za posl. Malypetra, do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. Stodolu za posl. Sopko.
Současně oznámil, že předsedou klubu zvolen byl posl. Staněk.
Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru iniciativního posl. dr. Engliše za posl. dr. Rašína, do výboru ústavně-právního posl. dr. Engliše za posl. Špačka, do výboru sociálně-politického dr. Matouška za posl. Veverku, do výboru pro prozkoumání zprávy o činnosti Stálého výboru posl. dr. Engliše za posl. dr. Rašína, do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. Veverku za posl. Votrubu.
Klub poslanců komunistické strany
Československa vyslal do výboru ústavně-právního posl.
Skaláka za posl. dr. Šmerala, do výboru imunitního
posl. Buriana za posl. dr. Šmerala.
Předseda: President volebního soudu oznámil přípisem ze dne 9. října 1922, čís. pres. 15/22, úmrtí přísedícího volebního soudu dr. Otakara Hübschmanna s požádáním, aby dle §u 3 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 125 Sb. z. a n., vykonána byla doplňovací volba.
Došly spisy od vlády.
Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Předseda vlády přípisem ze dne 24. října 1922, č. j. 12.848/880/S m. r., činí návrh, by vládní předloha, pojednávající o finančním zákonu a rozpočtu státních příjmů a vydání na rok 1923 projednána byla jako pilná jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu.
Předseda vlády sdělil:
přípisem ze dne 13. září 1922, č. j. 27.620/22 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o neúčinnosti zvýšení úrokové míry pro poplatkové úlevy platné při konversi hypotekárních pohledávek,
přípisem ze dne 25. září 1922, č. j. 28.480/22 m. r., že vláda předložila senátu návrh zákona o státní podpoře spořitelen a jich pobočných ústavů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi,
přípisem ze dne 3. července 1922, č. j. 21.466/22 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o československé komisi astronomické, geodetické a geofysikální,
přípisem ze dne 28. června 1922, č. j. 21139/22 m. r., že vláda učinila senátu návrh, aby povolil dle třetí věty odst. 4 §u 4 jedn. řádu sen. obnovu, resp. pokračování ve sněmovních pracích prozatím také u vládního návrhu zákona o nemocenském pojištění státních zaměstnanců (k tisku 1062 sen.).
Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 30. června 1922, že senát usnesl se k návrhu posl. sněmovny ze dne 27. června 1922 ve své 123. schůzi dne 30. června 1922 podle §u 77 jedn. řádu sen., aby podle §u 43 úst. listiny prodloužena byla lhůta k projednání usnesení senátu
o dani výdělkové (tisk 3585 posl. sněm.) o další 3 měsíce (k tisku 1338 sen.),
o právu původském (tisk 3238 posl. sněm.) o další 4 měsíce (k tisku 1099 sen.),
o úpravě osvobození osob exterritoriálních
od státních a jiných veřejných dávek a daní (tisk 3771 posl. sněm.)
o další 3 měsíce (k tisku 1335 sen.).
Předseda: Žádám o sdělení přípisů došlých ze senátu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Předseda senátu sdělil přípisem ze dne 30. června 1922, že senát přijal:
ve 107. schůzi dne 17. února 1922 osnovu zákona, kterým se mění jednací řád pro senát (k tisku 1274 sen.);
přípisy ze dne 28. června 1922, že senát přijal ve 120. a 122. schůzi dne 27. a 28. června
schvalovací usnesení, týkající se obchodní dohody mezi republikou Československou a královstvím Španělským, uzavřené výměnou not vyslanectví republiky Československé v Madridu ze dne 18. listopadu 1921 a ministerstva zahraničních věcí království Španělského ze dne 19. listopadu 1921 (k tisku 1337 sen.) ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou,
schvalovací usnesení o obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřenou v Praze dne 4. května 1921, se závěrečným protokolem a přílohami (k tisku 1338 sen.),
schvalovací usnesení osnov hospodářských ujednání, uzavřených v Praze dne 29. června 1920 mezi republikou Československou a říši Německou (k tisku 1342);
přípisy ze dne 30. června 1922, že senát přijal ve 122. a 123. schůzi dne 28. a 30. června:
osnovu zákona, kterým se doplňují ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, č. 305 Sb. z. a n., jenž týká se prozatímních opatření na ochranu vynálezů a mění některá ustanovení zákona ze dne 11. ledna 1879, čís. 30 ř. z., jenž se týká ochrany vynálezů (zákon o patentech) (k tisku 1344 sen.),
ve 123. schůzi dne 30. června 1922 osnovu zákona o úpravě právních nároků a závazků československých státních příslušníků vůči cizincům, pokud vznikly před 28. říjnem 1918 a znějí na měnu jinou než korunovou (k tisku 1377 sen.),
ve 123. schůzi dne 30. června 1922: osnovu zákona o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi dlužníky nebo věřiteli československými a cizími (k tisku 1378 sen.),
osnovu zákona o výkupu Ústecko-Teplické dráhy státem (k tisku 1379 sen.), osnovu zákona, kterým se zmocňuje vláda, aby poskytla úvěru republice Rakouské (k tisku 1380 sen.);
přípisy ze dne 10. července 1922, že senát přijal ve 124. schůzi dne 10. července 1922:
osnovu zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona o dani z cukru (k tisku 1385 sen.),
osnovu zákona, jímž se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů, které vydá hlavní město Praha do úhrnné výše 1,500.000 liber šterlinků a 7,500.000 dolarů, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, pak platiti cla slosovanými titry a splatnými kupony (k tisku 1386 sen.),
schvalovací usnesení o smlouvě mezi republikou Československou a Německou říší o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, jakož i o smlouvě mezi Německou říší a Československou republikou o právní ochraně a právní pomoci ve věcech daňových, a závěrečný protokol, podepsané v Praze dne 31. prosince 1921 (k tisku 1387 sen.),
osnovu zákona o vyplácení úroků státního předválečného nezajištěného dluhu (k tisku 1388 sen.),
schvalovací usnesení o smlouvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, podepsané ve Vídni dne 18. února 1922 (k tisku 1389 sen.),
osnovu zákona o dani výdělkové pravovárečných měšťanstev (pravovárečných komunit) (k tisku 1390 sen.),
osnovu zákona, jímž se upravuje placení náhrady při trvalém ubytování vojska v létech 1921 a 1922 (k tisku 1411 sen.),
osnovu zákona ohledně úpravy požitků pro mužstvo čsl. vojska, jemuž není vojenská služba povoláním (k tisku 1412 sen.); přípisy ze dne 11. července 1922, že senát přijal ve 125. schůzi dne 11. července 1922:
osnovu zákona o mimořádných opatřeních bytové péče (k tisku 1415 sen.),
osnovu zákona o bratrských pokladnách (k tisku 1416 sen.),
osnovu zákona, jednajícího o rozšíření působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou Rus (k tisku 1420 sen.),
osnovu zákona o potírání pohlavních nemocí (k tisku 1421 sen.),
ratifikační usnesení o "Mezinárodní úmluvě o zřízení Mezinárodního Ústavu zimného" (k tisku 1422 sen.),
schvalovací usnesení o smlouvě mezi republikou Československou a říší Německou o ochraně právní a právní pomoci ve věcech občanských, podepsané v Praze dne 20. ledna 1922 (k tisku 1423 sen.);
přípisy ze dne 13. července 1922, že senát přijal ve 126. schůzi dne 13. července 1922:
osnovu zákona o obnově drobných zemědělských pachtů (k tisku 1427. sen.),
osnovu zákona, jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských (k tisku 1417 sen.),
osnovu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém (k tisku 1429 sen.),
osnovu zákona o propočítání služební doby příslušníkům čsl. četnictva (k tisku 1432 sen.),
osnovu zákona, jímž se upravují služební požitky četnických vrchních strážmistrů, kteří jsou veliteli stanic (okresů), nebo kteří konají rovnocennou službu četnickou (k tisku 1433 sen.),
osnovu zákona o poskytnutí bezúročné státní zápůjčky 15,000.000 Kč na nejnutnější investice města Českého Těšína (k tisku 1434 sen.),
osnovu zákona, kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní (k tisku 1435 sen.),
osnovu zákona o opatření strojených hnojiv v r. 1921 (k tisku 1436 sen.),
osnovu zákona, jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských (k tisku 1437 sen.),
osnovu zákona, kterým se všeobecně upravují právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (k tisku 1438 sen.),
osnovu zákona, kterým se upravují přísahy osob bez vyznání náboženského, konané před soudy (k tisku 1439 sen.),
osnovu zákona o dočasnej úprave poručenskej a opatrovníckej agendy na Slovensku a Podkarpatskej Rusi (k tisku 1440 sen.),
osnovu zákona, kterým se upravuje výslužné lékařů obecních a obvodních, přeložených na odpočinek před účinností zákona ze dne.............., č.... Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po obecních a obvodních lékařích, zemřelých před účinností zákona zprvu uvedeného (k tisku 1441 sen.),
osnovu zákona o sborech stráže bezpečnosti (k tisku 1442 sen.),
osnovu zákona, jímž se prodlužuje platnost ustanovení §u 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním na berní léta 1922 a 1923 (k tisku 1443 sen.),
osnovu zákona, týkajícím se prozatímní úpravy obecního zřízení na Slovensku (k tisku 1446 sen.),
osnovu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (k tisku 1444 sen.);
přípisy ze dne 14. července 1922, že senát přijal:
ve 126. a 128. schůzi dne 13. a 14. července 1922 osnovu zákona, kterým se mění řád volení v obcích (k tisku 1403 sen.) - a to vesměs ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou,
ve 127. schůzi dne 14. července 1922 resoluce otištěné ve zprávě výborové ohledně státní pomoci pohořelým v obci Slov. Raslavice, okres Bardiov, župa Šarišská (k tisku 1449 sen.);
přípisem ze dne 24. července 1922, že senát schválil
ve 123. schůzi dne 30. června 1922 obchodní úmluvu, uzavřenou dne 20. října 1921 ve Varšavě mezi republikou Československou a Polskem, a přijal schvalovací usnesení ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou (k tisku 1366 sen.);
přípisem ze dne 13. července 1922, že senát projednal
ve 126. schůzi dne 13. července 1922 zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu senátu zprávu výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu
(k tisku 1428 sen.) ve znění usneseném
posl. sněmovnou kromě oprav provedených zpravodajem posl. sněmovny.