Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

5. Zpráva výboru branného a rozpočtového k usnesení senátu (tisk 3892) k vládnímu návrhu zákona o rozšíření účinnosti zákona ze dne 10. července 1922, č. 227 Sb. z. a n., kterým se upravuje placení náhrady při trvalém ubytování vojska v roce 1923 (tisk 3936).

Zpravodajem výboru branného je pan posl. Antonín Novák, zpravodajem výboru rozpočtového pan posl. Rýpar.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor branný, panu posl. A. Novákovi. (Hlasy: Není přítomen!)

Poněvadž pan zpravodaj výboru branného není právě přítomen, uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Ministerstvo národní obrany zahájilo přípravné práce, aby vypracována byla osnova nového vojenského ubytovacího zákona, jež by vyhovovala nejen potřebám vojenské zprávy, nýbrž vzala i zřetel na požadavky zájemníků. Tyto přípravy nejsou dosud skončeny, ježto vyžadují pro svoji věcnou závažnost a obsahovou rozsáhlost mnoho času a mnoho dojednávání se směrodatnými činiteli, a nemůže tedy býti osnova nového ubytovacího zákona dosud podána, aniž do 1. ledna 1923 projednána. Zákon ze dne 10. července 1922, čís. 277 Sb. z. a n., kterým byla stanovena náhrada za ubytování vojska, pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1922. Je tedy nutno, aby zde nenastal stav ex lex, jeho účinnost prodloužiti i na rok 1923.

Provádění zákona podle důvodové zprávy vlády nevyžaduje žádného většího nákladu, jímž by státní rozpočet na rok 1923 byl zvětšen. Náklad na ubytovací výlohy vojenské z roku 1921 a 1922 je ve stejné výši zařazen také v rozpočtu ministerstva národní obrany na r. 1923. Z toho důvodu, že nevyžaduje zde ministerstvo nár. obrany většího nákladu, než tomu bylo v roce 1921 a 1922, rozpočtový výbor jednal ve schůzi 12. prosince 1922 o návrhu na rozšíření účinnosti zákona z 10. července 1922, kterým se upravuje placení náhrady při trvalém ubytování vojska v roce 1921 a 1922, na placení náhrady při trvalém ubytování vojska také roku 1923, jak se na tom usnesl senát Národního shromáždění dne 23. listopadu 1922, a projevil úplný souhlas s důvody, které vláda uvádí ve své důvodové zprávě. Následkem toho usnesl se rozpočtový výbor navrhnouti slavné sněmovně osnovu zákona ku přijetí. Dovoluji si tedy jako zpravodaj rozpočtového výboru doporučiti tuto osnovu ke schválení tak, jak byla přijata senátem. (Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Za nepřítomného zpravodaje výboru branného p. posl. A. Nováka uděluji slovo předsedovi branného výboru p. posl. Špatnému jako zpravodaji.

Zpravodaj posl. Špatný: Slavná sněmovno! Branný výbor poslanecké sněmovny se připojuje k vládnímu návrhu a žádá, aby sněmovna prodloužení tohoto zákona schválila.

Místopředseda Buříval: Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen na straně "proti" p. posl. Uhl.

Než mu udělím slovo, navrhuji, aby řečnická lhůta činila 15 minut, nebude-li námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Návrh můj je schválen.

Žádám, aby p. posl. Uhl ujal se slova.

Posl. Uhl (německy): Slavná sněmovno! Předloha, jež je nyní projednávána, má pro mnohé obce a její obyvatele zvláštní význam. Nynější systém ubytovací umožňuje vojenské správě svrhnouti se sebe značné náklady za ubytování a stravování vojáků a důstojníků a svaliti je na obce. Obce a svazy měst snaží se od dlouhé doby dosáhnouti nějakého zlepšení. Ministerstvo dalo konečně před delší dobou slib, že podá nový návrh zákona. Byli bychom rádi viděli, kdyby byl tento slib také dodržen. Nyní tomu bohužel tak není. V poslední schůzi branného výboru byl slib ministra národní obrany opět obnoven. Naší frakcí byl již před delší dobou podán návrh zákona, který chce změniti poplatky za vojenské ubytování a přizpůsobuje je skutečným poměrům. Očekáváme, že vojenská správa při vypracování nového návrhu přihlédne k našemu návrhu zákona.

Ubytování jsou pro obce tím postižené těžkým břemenem. Zákon o ubytování ještě nyní platný zakládá se na zákonu starém 50 let. To samo již odůvodňuje reformu. Zákonná ustanovení nevyhovují nikterak dnešním poměrům. Co se až do nynějška dálo, není reforma, s tím nemůžeme se spokojiti. Prostě zvýšení poplatků za ubytování vojska o 40% není žádným rozřešením, toto zvýšení nestačí a nikterak nenahrazuje obcím jejich výdaje. Prostým zvýšením se tato otázka nerozřeší. Přes toto zvýšení jsou tyto poplatky příliš nízké. Dosud platná ustanovení potřebují naléhavě změny, potřebují nezbytně přizpůsobení dnešním poměrům. Obcím musí býti dány právní prostředky, aby se mohly proti ustanovením a opatřením vojenské správy účinně brániti. Až do dnes tomu tak není, obce musí opatření vojenských velitelství prostě vzíti na vědomí, nemají možnosti se proti nim brániti. Je pochopitelno a oprávněno, jestliže jednotlivá vojenská velitelství žádají pro mužstvo a důstojníky jen dobrého ubytování. S druhé strany však jsou tím obce finančně velmi těžce postiženy. Obce jsou nuceny najímati pro ubytování mužstva veliké síně. Musí dáti k disposici své tělocvičny, drahé hotelově pokoje pro důstojníky. Dosud se nahrazuje za jednoho důstojníka státem asi 70 haléřů, obce však musí za pokoje v hotelích zaplatiti 10 až 20 korun nájmu. Ubytováním stoupá také v různých postižených místech nájemné, bytová nouze se rovněž přiostřuje. Udržování v dobrém stavu objektů, jež musí býti jednotlivými obcemi poskytnuty k ubytování, umístění vojska, vyžaduje značných nákladů. Náhrada, kterou dosud za to obce dostávají, rovná se nule, naprosto nevyhovuje. Z poplatků za ubytování nemohou býti zaplaceny ani náklady ubytování. Na zúročení a umořování dlužného kapitálu, jenž vázne na jednotlivých objektech, nepřispívá se ani haléřem. Bylo by rozumno a spravedlivo, kdyby vojenská správa plně hradila udržovací náklady těchto objektů.

Ubytováními jsou těžce postiženy zvláště pohraniční obce. Jednotlivé obce musí vydávati desetitisíce, ba statisíce korun za ubytování vojska. (Německý výkřik: Chomutov!) Zajisté, avšak nepřichází v úvahu jen Chomutov, nýbrž velmi mnoho jiných měst. Každé jen trochu zmínky hodné místo na hranicích je požehnáno tísnivým ubytováním.

Vedle finančního zatížení, jež musí obce na sebe vzíti, přichází ještě jiné trýznění obyvatelstva vojenskou správou. Chci zde vybrati jen jeden případ, jenž se týká města Krumlova. Toto malé město v jižních Čechách bylo obmyšleno ubytováním 300 mužů a 100 koní. Město musí dodnes nésti na nákladech ubytovacích přibližně 100.000 K. V tomto městě stoupla následkem ubytování vojska ohromně bytová nouze. I jinak se vojenská správa zachovala vůči tamnímu obyvatelstvu a městu docela hrubě. V jiných městech jsou podobně poměry. Náhradní pohledávky obcí jsou odmítány. Obec Blatno podalo požadavek náhrad; bylo jí velitelstvím sděleno, že podle služebního řádu předepsané zaopatřovací platy byly vyplaceny, za což obec byla povinna vojsko vyživovati. Tím se pokládá ta věc za skončenu. Tak hanebným způsobem vojenská správa zachází s obcemi. I nynější zákon je opětně prozatímním. 40%ní zvýšení poplatků má býti prodlouženo na další rok. Je to nešvar, že se takové zákony stále jen na dále povolují; bylo by záhodno, aby tato věc byla trvale upravena v zákoně. V poslední době se množí případy, že se zcela nenáležitým a nezákonným způsobem činil pokus vykonávati na obce nátlak, aby provedly na vlastní náklad stavbu kasáren. Do nového zákona bude také nutno pojmouti přesný výklad "trvalého" a "přechodného" ubytování. Zákon musí býti jasný, vysvětlení je bezpodmínečně na místě. Toto 40%ní zvýšení poplatků za ubytování vojska nestojí stát tak zvláště mnoho peněz. Ročně přijdou v úvahu asi dva miliony. Při těch mnoha miliardách, jež má vojenská správa k použití, mohla by beze všeho platiti plný poplatek za ubytování. Má si říci, že musí i ona míti ohled vůči obyvatelstvu.

Žádáme, aby slib nám několikráte daný, o předložení nového zákona, byl konečně splněn a aby v nejbližší době byl v tom směru předložen návrh zákona. Ta otázka je nadmíru palčivá a zaslouží rychlého a spravedlivého rozřešení. (Souhlas na levici.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Debata je skončena.

Byl podán pozměňovací návrh pány posl. Uhlem, Joklem a druhy. Žádám, aby se přečetl.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Pozměňovací návrh posl. Uhla, Jokla a soudr. na vsunutí dodatku k §u 1:

Základ pro placení za kasárna, nouzová kasárna a jiné budovy (části budov) a místnosti poskytnuté k trvalému ubytování vojska tvoří částka, vypočtená z ceny pozemku, na němž kasárny (budovy) stojí.

Z této částky Národní shromáždění každých 10 let vypočte úroky, procentní sazby s 2% amortisací, jež se mají platiti.

Sazby za společné přechodné ubytování

za pokoj pro gážisty: u občana 10 Kč, za topivo 5 Kč,

v hostinci 10 Kč, za topivo 5 Kč.

Za ubytování se platí jen potud, pokud skutečně bylo poskytnuto.

Místopředseda Buříval (zvoní): Návrh má dostatečný počet podpisů a je předmětem jednání.

Závěrečné slovo uděluji zpravodaji výboru branného p. posl. Špatnému.

Zpravodaj posl. Špatný: Slavná sněmovno! Předložený návrh pp. posl. Uhla, Jokla a soudr. byl projednáván jak v branném výboru, tak v rozpočtovém výboru. V branném výboru podalo ministerstvo nár. obrany velmi obsáhlou zprávu o přípravách, které se činí v ministerstvu za účelem předložení obšírného nového doplňovacího zákona, který by se týkal náhrad za ubytování vojska. Z těchto důvodů žádám sněmovnu, aby setrvala při vládním návrhu, který byl již přijat senátem, a aby návrh pp. posl. Uhla, Jokla a druhů zamítla. (Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji závěrečně slovo zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor jednal o pozměňovacím návrhu pp. posl. Uhla, Jokla a druhů k § 1 předlohy tisk 3936, a shledal, že nevyhovuje našemu jednacímu řádu, poněvadž páni poslanci navrhují zvětšení nákladů na ubytování vojska, ale nezmiňují se ani slovem o úhradě tohoto většího nákladu.

Poněvadž tedy návrh ten nevyhovuje našemu jednacímu řádu a požadavku, který je tam obsažen, rozhodl rozpočtový výbor, že nemůže se přikloniti ke schválení tohoto pozměňovacího návrhu, a já také nedoporučuji tento pozměňovací návrh ke schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Míním dáti hlasovati tímto způsobem:

O § 1 podle zprávy výborové.

Pak o doplňovacím návrhu pp. posl. Uhla, Jokla a druhů na připojení dodatku k § 1.

Na to o § 2, o nadpisu a úvodní formuli zákona dal bych hlasovati podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Námitek není. Zařídím tedy hlasování tak, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s § 1 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina, § 1 podle zprávy výborové je přijat.

Nyní dám hlasovati o doplňovacím návrhu pp. posl. Uhla, Jokla a druhů. Prosím, aby se přečetl.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Pozměňovací návrh posl. Uhla, Jokla a druhů na vsunutí dodatku k §u 1:

Základ pro placení za kasárna, nouzová kasárna a jiné budovy (části budov) a místnosti poskytnuté k trvalému ubytování vojska tvoří částka, vypočtená z ceny pozemku, na němž kasárny (budovy) stojí.

Z této částky Národní shromáždění každých 10 let vypočte úroky, procentní sazby s 2% amortisací, jež se mají platiti.

Sazby za společné přechodné ubytování

za pokoj pro gážisty: u občana 10 Kč, za topivo 5 Kč,

v hostinci 10 Kč, za topivo 5 Kč.

Za ubytování se platí jen potud, pokud skutečně bylo poskytnuto.

Místopředseda Buříval (zvoní): Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem pana posl. Uhla a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Doplňovací návrh p. posl. Uhla a soudr. se zamítá.

Budeme hlasovati o § 2 jakož i o nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s § 2, nadpisem a úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, § 2 s nadpisem a úvodní formulí zákona podle zprávy výborové je přijat.

Tím poslanecká sněmovna osnovu tuto přijala ve čtení prvém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení provede se ještě v této schůzi, bude-li osnově přiznáno zkrácené řízení podle § 55 jedn. řádu, jak je navrženo v odstavci 16 dnešního pořadu. Jinak dám je na pořad schůze příští.

Dále jest nám hlasovati o odst. 3 pořadu.

Zpravodajem u tohoto bodu je p. posl. Jan Černý (rep.). Prosím, by zaujal místo zpravodajské. (Děje se.)

Hodlám dáti hlasovati tímto způsobem:

Osnova má toliko 2 články a není návrhů pozměňovacích. Míním tedy dáti hlasovati o celé osnově najednou, jakož i nadpisu a úvodní formuli. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, obsahující 2 články, s nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, jež souhlasí s předchozím usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím poslanecká sněmovna osnovu tuto přijala ve čtení prvém ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.

Ke druhému čtení přistoupíme ještě v této schůzi, bude-li osnově přiznáno zkrácené řízení podle § 55 jedn. řádu, jak je navrženo v odstavci 16 dnešního pořadu. Nebude-li zkrácené řízení přiznáno. navrhnu druhé čtení na pořad příští schůze.

Tím je vyřízen odst. 3 a budeme hlasovati o odst. 4.:

Žádám pana zpravodaje výboru branného posl. Vahalu a p. zpravodaje výboru rozpočtového posl. Špačka, aby zaujali místo. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati tímto způsobem:

Osnova má toliko 3 paragrafy a není pozměňovacích návrhů. Proto míním dáti hlasovati najednou o celé osnově zákona, nadpisu i úvodní formuli. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona o 3 paragrafech, s nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pp. zpravodaji, jež souhlasí s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto v prvém čtení ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.

Jsou podány resoluce, a to: 1. resoluce přijatá v senátu a oběma výbory doporučená k přijetí v poslanecké sněmovně, obsažená v tisku usnesení 3899,

2. resoluce výboru branného, doporučená také výborem rozpočtovým, obsažená v tisku zprávy 3929.

Ježto obě resoluce jsou obsaženy v sněmovních tiscích a se doplňují, dám o obou hlasovati najednou.

Kdo souhlasí s oběma těmito resolucemi, jež jsem právě uvedl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Obě resoluce jsou schváleny.

Druhé čtení dám na pořad ještě v této schůzi, bude-li usneseno zkrácené řízení podle § 55 jedn. řádu. Jinak navrhnu druhé čtení na pořad schůze příští.

Tím je odst. 4 pořadu vyřízen.

Přistoupíme k odst. 6, jímž jest:

Zpravodajem výboru ústavně-právního je pan posl. dr. Medvecký, zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. dr. Matoušek.

Uděluji prvnímu zpravodaji výboru ústavně-právního p. posl. dr. Medveckému slovo.

Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! Otázka sirotskej agendy, a to poručníctva a opatrovníctva je, porovnávajúc Slovensko a Podkarpatskú Rus s ostatnými časťmi republiky, rôzne riešená. Diferencie sú ako v ohľade príslušnosti, tak i v iných vecných otázkach. Všetky tieto dosavádne diferencie preklenúť a zunifikovať menovite teraz, keď stojíme pred opravou a sriadením tejto agendy tým spôsobom, že prejednávanie sirotskej agendy bude pridelené sirotskej vrchnosti, nie je na čase, ale je potreba predsa diferencie, ktoré sa vyskytujú, i postupne odbudovať. Jedno odbudovanie sa stalo zákonom z 13. júla 1922, č. 246, keď sirotské vrchnosti na Slovensku, podliehajúce dosiaľ správným vrchnostiam, župám a mestským úradom, boly z kompetencie ministerstva vnútra vyňaté a utvorené zvláštne úrady sirotské, pridelené jednotlivým súdom.

Popri tejto jednej unifikačnej práce tento zákon sleduje tiež unifikáciu, menovite tiež čo sa týče príslušnosti. Dosavádna príslušnosť bola stanovená na Slovensku dľa domovského práva patričnej siroty, kdežto v Čechách, na Morave a v Sliezsku bola príslušnosť určená podľa bydliska. Tým zákonom sa táto diferencia eliminuje a určuje sa sirotský úrad na Slovensku, príslušný podľa bydliska patričnej siroty. Okrem tejto ustanovizne sú v tomto zákone ešte iné s touto príslušnosťou súvisiace dispozície. Menovite je postarané o to, ako je možno presunúť agendy sirotskej vrchnosti s jednoho sirotského úradu na druhý, menovite na patričný úrad, ktorý zakročiť v tej veci je príslušný. Je postarané o to, aby v istých prípadoch, keď určenie tejto príslušnosti je neisté a nemožné, rozhodoval Najvyšší súd. Je postarané o to, aby v prípadoch sporu o príslušnosť medzi Slovenskom a Podkarpatskou Rusou a medzi ostatnými zemiami rozhodoval tieto spory Najvyšší súd. Okrem toho je postarané aj to, aby taký presun a prenesenie príslušnosti mohlo sa stať aj v záujme poručníctva, aby to mohly previesť jednotlivé sirotské úrady, po prípade v Čechách, na Morave a v Sliezsku súdy. Je ďalej postarané o to, že z dôvodov vhodnosti môže úrad poručenský alebo sirotský tretej stolice odobrať agendu jednému úradu prvej stolice a prideliť ju inému úradu prvej stolice v tom istom obvode.

Ministerstvo spravedlnosti môže prideliť agendu z obvodu jednoho do obvodu iného úradu III. stolice. Okrem týchto dispozíc, ktoré súvisia s príslušnosťou, tento zákon má ešte významné ustanovenie ohľadom toho, že pri sirotských úradoch na Slovensku môžu prevádzať agendu patričných referentov aj sudcovia z povolania.

Je vážna ustanovizeň i tá, že zrušujú sa týmto zákonom sirotské pokladne, ktoré existovaly na Slovensku a v rámci ktorých bolo prevádzané hromadné ukladanie majetkov jednotlivých sirôt. Na miesto toho teraz sa bude prevádzať opatrovanie majetkov sirotských každé oddelene.

Týmto zákonom sa zrušuje ešte jedna na Slovensku dosiaľ dľa zákona existujúca, ale vo skutočnosti veľmi málo praktikovaná ustanovizeň rodinnej rady, ktorá i tak v praxi málo bola prevádzaná.

Poneváč sirotské pokladne prestávajú a hromadné ukladanie sirotského majetku je zrušené, je v tomto zákone v § 10 stanovené, ako sa má nakladať s majetkom a prebytkom majetkov jednotlivých sirôt, menovite že majú byť ukladané na vkladné knižky sporiteľné alebo u iných ústavov určených vládou, okrem toho že majú byť ukladané v československých štátnych podnikoch a prípadne na hypotéky. Toto ustanovenie je dôležité z toho ohľadu, že bude slúžiť nielen na bezpečné ukladanie týchto prebytkov tých sirôt, ale súčasne bude napomožené aj vhodnej propagande tých ústavov, ktoré si túto podporu zaslúžia.

Ako nová inštitúcia, ktorá nielen unifikačne pôsobí, ale ktorá vzťahuje sa na všetkých občanov republiky, je ustanovenie § 11, dľa ktorého v takých prípadoch, keď majetky sirôt, či opatrovancov alebo poručencov boly následkom válečných udalostí odvezené do cudziny a tá patričná sirota, či opatrovanec alebo poručenec nemá dostatočných prostriedkov u sirotskej vrchnosti opatrovaných, má táto patričná sirotská vrchnosť alebo patričný súd zo štátnych prostriedkov poskytnúť istú zálohu.

Všetky v týchto paragrafoch tohoto zákona uvedené ustanovenia, ako som vyzdvihol, pôsobia unifikačne a sú jednoduchejšie, ako dosávadny spôsob prevádzania. Následkom toho v tomto smere podaný vládny návrh zákona senát schválil a ústavný výbor posl. snemovne pojednávajúc toto usnesenie senátu podobne jednohlasne schválil a odporučuje ho Národnému shromaždeniu ku schváleniu. (Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. dr. Matouškovi.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor jednal o této předloze, která byla přijata senátem, s hlediska úhrady, a poněvadž úhrady týká se pouze § 11, upjal hlavní pozornost na toto ustanovení.

Praví se v něm, že pro případy, že byly majetky zavlečeny ve válce do ciziny, může potřebným československým státním příslušníkům, kteří mají v tuzemsku řádné bydliště, nestačí-li k uspokojení jich prostředky sirotčí pokladny, povolena býti v souhlasu ministerstva financí záloha z pokladničních hotovostí státních. Poněvadž je jisto, že mezistátním jednáním dojde k tomu, že tyto zavlečené peníze a majetky sirotčích pokladen musí býti vráceny zpět, nehrozí našemu státu ani jednotlivým občanům žádná újma a proto rozpočtový výbor připojuje se k návrhu výboru ústavněprávního a navrhuje, aby Národní shromáždění přijalo tuto osnovu tak, jak byla přijata v našem výboru a ve výboru ústavně-právním. (Souhlas.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Měli bychom hlasovati, avšak - nebude-li námitek - odložím hlasování až po projednání odst. 9 pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistupuji k projednání odst. 7 pořadu, jímž jest:

Zpravodajem za výbor branný je p. posl. Dyk, za výbor rozpočtový pan posl. dr. Matoušek.

Uděluji slovo zpravodaji výboru branného panu posl. Dykovi.

Zpravodaj posl. Dyk: Vážená sněmovno! Některé důsledky otřesů, které přivodila světová válka, trvají dosud. Dosud čteme o zapomenutých zajatcích, kteří se vracejí jako zázrakem domů, pokládaní dávno za mrtvé. Dosud není rozřešena otázka Čechů a Slováků, uprchlých z Ruska, zbavených svého majetku, vydaných nejistotám osudu, stejně jako našich krajanů, kteří na Rusi zůstali.

Sama dnešní osnova dokazuje nám, že stále ještě není úplně likvidována světová válka. Při předloze přítomné běží o osud válečných zajatců v rakousko-uherské armádě, jejichž repatriace děla se prostřednictvím mezinárodního Červeného kříže v Ženevě tak, že bylo použito prázdného prostoru lodí z Ruska se vracejících, jež německá vláda vypravovala do Ruska s transporty ruských zajatců z Německa. Ukázalo se však, že tyto lodi nestačily, zejména pak, že z této akce zůstali by vyloučeni někteří zajatci na Sibiři, kam německé lodi vypravovány nebyly. Obrátil se tudíž Mezinárodní Červený Kříž o pomoc k "Svazu Národů". Tento požadovanou spolupráci přijal a pověřil svým zastoupením dra Nansena. Pomoc tato spočívala v převzetí celé repatriace zajatců ze Sibiře, kteří se nepřihlásili k svépomocné repatriační akci legionářů, v opatření dalších lodí k disposici Mezinárodnímu Červenému Kříži a v podporování zajatců v Rusku oděvem, obuví a potravinami. K provádění toho úkolu zřízen Nansenem v Berlíně zvláštní pracovní výbor. Přistoupení naše k této t. zv. Nansenově akci "Svazu Národů" bylo nutné, ježto tato akce byla doplňkem akce Mezinárodního Červeného Kříže, na které byli jsme již zúčastněni. Nebylo také možno pomoci našim zajatcům samostatnou akcí, aniž by se zvětšil podstatně náklad.

Úvěru k této akci až do celkové sumy 700.000 liber šterlinků zavázaly se vlády: dánská, francouzská, holandská, norská, švédská a švýcarská. Dr. Nansenovi vyplaceno dosud těmito vládami 413.700 liber šterlinků. Jednotlivé státy, zúčastněné na této akci, měly býti zatíženy v konečném účtu percentuelně dle počtu repatriovaných příslušníků. K sestavení účtu bude třeba delší doby. Aby mohl býti podle přání vlád států, úvěr poskytnuvších, určen poměr závazků, které by svého času měly plniti vlády nástupnické, stanovil Nansen účast těchto států podle početného stavu repatriovaných zajatců do konce dubna 1921. Z 86.092 osob repatriovaných bylo 18.219 příslušníků republiky, t. j. 21·16%; připadá dle toho z úvěru repatriačního na republiku zatím částka 87.539 liber šterlinků. Tato částka rozvedena percentuelně na vlády úvěr poskytnuvší, jež vydaly obligace na úhradu těchto úvěrových sum, a to ve své měně. Obligace byly generálním sekretářem odevzdány zastupitelským úřadům dlužnických států. Československá finanční kancelář v Paříži zaslala tyto obligace prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí ministerstvu financí k opatření podpisů, ale ježto nebylo pro úvěr zákonného podkladu, nutno, aby navrhovaným zákonem se podpis umožnil.

Počet repatriantů - ježto cifry dosud známé mají za základ stav 21. dubna 1921 - není definitivní a nutno po úplném skončení akce přesně zjistit cifru repatriantů a percentuelní podíl v nákladech. Ministerstvo financí si vyhradí u věřitelských států vydání definitivních obligací. Proto nutno zmocnění § 2.

Vláda uvádí, že vydání obligací věřitelskými státy již několikráte urgováno, odkudž motivovala se nutnost zkráceného jednání.

Je nesporno, že závazkům z akce vzešlým - z nichž prvé datují se už z roku 1920 - nutno dostáti, k čemuž směřuje tato předloha. Výbor branný doporučuje poslanecké sněmovně, aby schválila připojenou osnovu zákona. (Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. dr. Matouškovi.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor jednal o shora uvedeném vládním návrhu jmenovitě s hlediska úhradového. Ježto zákonem tímto zmocňuje se vláda, aby vydala k úhradě úvěru repatriačního dluhopisy v cizích měnách, a to až do celkové, na Československo připadající výše - a poněvadž tato definitivní výše není dosud známa, žádá rozpočtový výbor, aby vláda po skončené akci repatriační podala Národnímu shromáždění správu o tom, jaké výše úvěru bylo třeba.

Jinak uznal rozpočtový výbor, že uvedené zmocnění vláda nutně potřebuje a proto se připojil k usnesení výboru branného. Doporučuje Národnímu shromáždění, aby osnovu vládní přijalo jako zákon. (Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu se přihlásil na straně "proti" pan posl. Jokl. Prosím, aby se ujal slova.