Středa 28. února 1923

Předseda (zvoní): Pana posl. Nejezchleba-Marchu upozorňuji, že věcná poznámka nemá trvati déle než 5 minut.

Posl. Nejezchleb-Marcha (pokračuje):.... nájemného víc než od roku 1918 do roku 1923 za celé panství. Jsem přesvědčen, že sněmovna musí schváliti, když stát, z čeho bohatl německo-židovský kapitalista, dá lidu, nota bene, a ještě za to vytěží desetkrát víc, než cizák platil. Syndikát řepařů je zúčastněn na porolničeném cukrovaru hodonínském, na němž je účasten také stát. Stát si vzal do režie svoje statky, poněvadž velkopavlovický cukrovar platil tolik z hektaru, kolik nyní stát dostává z jedné měřice. Syndikát řepařů opětně jest odhodlán dáti přebytečnou půdu u dvorů Rakvice a Šakvice do nájmu lidu. Celkem je tam 300 ha, z čehož je 70 ha luk a 20 ha neplodné půdy. Půda, vážení pánové, ještě pronajata nebyla a není absolutně pravda, že by byla dána z nějakých stranických důvodů jen domovinářům. Bude dána do nájmu bez ohledu na politické přesvědčení a nejlepším důkazem proti p. posl. Koškovi je důvěrník strany lidové, tedy jeho strany, pan Kurz ze Šakvic, který celého jednání byl účasten a souhlas s ním projevil a může dokázat, že nikdo ani úmyslu stranicky jednat neměl. Tak tomu je také v Rakvicích. (Předseda zvoní.)

Při přejímání dvorů, jehož jsem se účastnil jako někdejší člen zařizujícího výboru syndikátu, byl dvorec v Šakvicích přenechán starému nájemci, totiž cukrovaru, který - a na to, prosím, kladu důraz má ještě kolem Šakvic 1000 měr půdy a bez budov by hospodařiti nemohl. (Hlas: Jak je to s těmi dělníky, pane kolego?)

Vážení pánové, jestliže došlo ve Velkých Pavlovicích k propouštění dělníků, nepropustil jich ani stát, ani syndikát řepařů, nýbrž jejich zaměstnavatel, velkopavlovický cukrovar. Propouští-li některé z nich, prosím, aby pan kol. Košek útočil na cukrovar a ne na nás, poněvadž velkopavlovický správce, který u přejímání byl přítomen, prohlásil mně do očí, že by některé dělníky propustil stejně, i kdyby nebylo toho, že mu odpadne pár hektarů půdy, poněvadž pravil, že rebelantů a bolševiků zaměstnávati nebude. (Výkřik.)

Já jednal v tom smyslu, aby deputátníci, kteří mají svoje domky, dostali 15 až 20 měr do nájmu. A, vážení pánové, tvrdil jsem, že to bude nejlepší jejich svoboda, že pak nebudou vůbec potřebovat cukrovaru a budou živi jako lidé svobodní. Je faktum, že dvůr, který má 1000 měr, budovy, dobytek, koně, stroje, 15 lidí potřebuje, zvláště když najímá dělníky cizí. Prohlásil jsem deputaci, že pro 4 zaměstnance, kteří snad by byli propuštěni, nemůže trpět skoro 800 dokářů a lidí, kteří jsou rádi, že půdu dostanou a že pomine karabáčnictví, které přes půl století tam velkopavlovští páni, podporující vždy politiku a agitaci lidové strany, prováděli. (Předseda zvoní.)

Výroku, který zde pan kol. Košek mně do úst vkládal, jako bych byl posílal deputátníky a zemědělské dělníky do jejich domovských obcí, jsem vůbec neužil, poněvadž při každém jednání jsem si vědom svého stanoviska k malým lidem, i kdyby v pozemkové reformě stáli ve sněmovně proti nám. (Předseda zvoní.) Bohužel, velevážení pánové, nemohu se rozšiřovati, poněvadž jsem panem předsedou upozorňován, že mám skončiti. Jen tvrdím, že výroku mně přičítaného jsem neučinil, že byl zkroucen a že o příslušnosti jejich domovské obce mluvil právě důvěrník lidové strany pan Kurz ze Šakvic. (Výborně!)

Předseda (zvoní): K věcné poznámce ve smyslu § 44 jedn. řádu udílím slovo ještě panu posl. Čuříkovi.

Posl. Čuřík: Slavná sněmovno! Pan kol. Košek v dopolední své řeči v této debatě uvedl mezi jiným otázku dvora v Šakvicích, že pan kol. Marcha při jednání v Šakvicích prohlásil, že staří dělníci, kteří následkem pronájmu pozbývají zaměstnání, budou posláni do domovských obcí a mladší že si musí najíti zaměstnání jinde. Dnes byla zde deputace jmenovaných dělníků, která jednala s panem ministrem zemědělství dr. Hodžou za účasti zástupců křesťansko-sociálních, českých socialistů a komunistů. Také tam byli přítomni pánové poslanci - pokud jsem zahlédl - kol. Bezděk, Šamalík, Sedláček, Merta, posl. Mikulíček a Laube. Ti slyšeli, že tento výrok byl před panem ministrem dr. Hodžou znovu potvrzen jmenovanými svědky.

Pan kol. Marcha zde uvedl ve své poznámce věci, které se k tomu celkem ani nehodily. My souhlasíme s tím, aby se ten statek pronajal, proti tomu nemáme žádných námitek. Ale jde o to, aby nebyli zaměstnanci zbaveni práce a nebyli úplně vyhozeni na dlažbu. Jde o 16 rodin, které byly zaměstnány na statku 30 až 40 let, tam se zmrzačily a dnes mají býti bez chleba. Znovu konstatuji, že ten výrok byl pronesen kol. Marchou a zdůrazňuji, že není pravda, že by náš zástupce tajemník Kurz nějaký souhlas s tím projevil.

Pokud se týče rozdělení pozemků, konstatuji stejně, že pozemky nabízí se členům Domoviny a příslušníkům strany republikánské a tím má býti celé této akce zneužito politickým způsobem. Proti tomuto způsobu se ohrazuji a trvám na tom, co uvedl kol. Košek ve své řeči. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Podle § § 65 a 69 našeho jednacího řádu jest rozpravu o odpovědi na naléhavou interpelaci zakončiti hlasováním, zda sněmovna odpověď schvaluje čili nic. Sněmovna může se ovšem také usnésti, že hlasovaní odkládá. Návrh na odklad hlasování podán nebyl. Přikročíme tedy ihned ke hlasování meritornímu.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí, aby sněmovna schválila odpovědi na naléhavé interpelace o hospodářské krisi a nezaměstnanosti, odpovědi to ministrů soc. péče, veř. prací a ministra pro zásobování lidu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím poslanecká sněmovna schválila odpovědi na naléhavé interpelace o hospodářské krisi a nezaměstnanosti.

Přerušuji projednávání pořadu dnešní schůze.

Máme ještě hlasováním rozhodnouti podle § 69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu o interpelacích, označených za naléhavé, které rozdány byly ve 191. schůzi dne 23. února 1923.

Jest to především súrná interpellácia posl. Hlinku a spol. na ministrov vnútra a pravosúdia v záležitosti zhabania "Slováka" zo dňa 11. februára 1923, č. 33 (tisk 3998).

Žádám o přečtení záhlaví a petitu této interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3998. Súrna interpellácia posl. Hlinku a spol. na ministrov vnútra a pravo súdia v záležitosti zhabania "Slováka" zo dňa 11. februára 1923, č. 33.

Pýtame sa pánov ministrov vnútra a pravosúdia:

1. Či majú vedomosť o tom, že bratislavské štátne zastupiteľstvo nohami šliape najprimitívnejšie práva občianskej slobody, keď raz už uverejnený článok pri druhom vydaní zhabe?

2. Či sú si toho povedomí páni ministri, že takéto pokračovanie zbuduje nenávisť oproti štátnym vrchnostiam a podkopáva auktorítu samého štátu?

3. Či sú ochotni páni ministri hneď sa postarať, aby takéto pády uživania úradnej moci sa neopakovaly, aby to nerozumné habanie už raz vzalo svoj koniec a aby tí istí podriadení úradníci boli postavení na iné posobištia, ktoré lepšie zodpovedajú ich schopnostiam?

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí, aby této, za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle §§ 69, 65 a 68 jedn. řádu a aby rozprava ta zahájena byla podle návrhu pánů navrhovatelů v nejbližších sezeních sněmovny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Naléhavost není přiznána, rozprava usnesena nebyla.

Dále je nám rozhodnouti o súrné interpellácii posl. Tománka a spol. na min. předsedu v záležitosti zhabania "Slováka" zo dňa 16. decembra 1922 (tisk 4005).

Žádám za přečtení záhlaví a petitu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4005. Súrna interpellácia posl. Tománek a spol. na ministerského predsedu v záležitosti zhabania "Slováka" zo dňa 16. decembra 1922.

Pýtame sa pána ministerského predsedu:

1. Či je ochotný bdieť, aby memorandum mohol byť ihned v "Slováku" uverejnený?

2. Či je ochotný sa postarať, aby neslychané pokračovanie cenzora raz už vzalo koniec, aby ústavnou listinou zabezpečená sloboda tlače bola uskutočnená a de facto zabezpečená?

3. Či je ochotný orgánom bratisl. štátneho zastupiteľstva, ktoré takýmto pokračovaním podkopávajú vieru občanov v pevnosť právneho poriadku a spravodlivosti, s ktorým sa ohrožujú základy štátneho života, im také pôsobište udeliť, ktoré ich schopnostiam budú primerané?

Předseda: Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle uvedených již paragrafů našeho jednacího řádu a aby rozprava tato byla zahájena v nejbližších sezeních sněmovny, jak to páni navrhovatelé žádají, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Rozprava přiznána nebyla.

Teď ještě některá presidiální sdělení.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Tadlánkovi a Jar. Markovi pro neodkladné zaměstnání.

Lékařské vysvědčení předložil posl. dr. Lehnert.

Byly provedeny některé změny ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu vyslal do výboru dopravního posl. Křemena za posl. Molíka.

Klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" vyslal do výboru imunitního posl. dr. Keibla za posl. dr. Lehnerta.

Předseda: Schůze rozpočtového výboru, svolená na zítřek, nebude se konati.

Mezi schůzí byly tiskem rozdány zprávy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4021. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3996) na ochranu republiky.

Tisk 4022. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona o státním soudě.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji přípis kraj. soudu v Olomouci ze dne 26. února 1923, č. j. Vr VI 2968/22, kterým se odvolává žádost k trestnímu stíhání posl. Hellera pro přečin podle § 300 tr. z. (čís. 287 imunit.).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý, dne 6. března 1923 o 2. (14.) hod. odpol. s tímto

pořadem:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3996) na ochranu republiky (tisk 4021).

2. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 4006) o státním soudě (tisk 4022).

3. Zpráva výboru zásobovacího a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3962), jímž zrušuje se zákon ze dne 18. března 1920, č. 188 Sb. z. a n., o, stíhání podloudného vývozu předmětů do ciziny (tisk 4019).

4. Zpráva výboru živnostenského a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3972), kterým se mění některá ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu uvedeného v platnost císařským nařízením ze dne 10. prosince 1914, č. 337 ř. z. (tisk 4020).

5. Zpráva výboru zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 3779), kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení Protokoly o změnách úmluvy o Společnosti národů, dané v Ženevě dne 5. října 1921 (tisk 4010).

6. Zpráva výboru zahraničního a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3956), kterým se vláda zmocňuje, aby při opatřeních hospodářského nátlaku podle čl. 16 úmluvy o Společnosti národů použila cesty nařizovací (tisk 4018).

7. Volba 16 členů a 16 náhradníků Stálého výboru Národního shromáždění.

8. Volba 16 členů a 16 náhradníků Úsporné komise parlamentní.

Jsou snad nějaké námitky proti mému návrhu? (Nebyly.)

Není tomu tak. Návrh můj je přijat.

Prohlašuji schůzi za skončenou.

(Konec schůze v 7 hod. 45 min. večer.)

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP