Předseda: Všecky tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Ke slovu není dále nikdo přihlášen, debata jest skončena.
Uděluji závěrečné slovo pánům zpravodajům, a to nejprve zpravodaji výboru soc.-politického p. posl. Ant. Novákovi.
Zpravodaj posl. Ant. Novák: Slavná sněmovno! Mám tu čest býti zde zpravodajem sociálně-politického výboru a tlumočím usnesení a schválení zákona, na kterém ve své většině se usnesl soc.-politický výbor. Pokud ve slovech pana kol. Uhla a současně i pana kolegy Blažka bylo poukazováno na dosavadní vady a nedostatky zákonné péče o válečné poškozence, souhlasím v mnohém, také mnohé jsem uvedl předem sám. Jistě není sporu o tom, že slavná sněmovna má plné pochopení a plný zájem v tom směru, aby zákonné požitky válečným poškozencům se také vyplácely.
Pokud jde o provádění, mohl bych ještě doplniti, že obzvláště váleční poškozenci těžce nesou - a adresuji to přímo příslušným úřadům - že konají se sociálně-lékařské revise, aniž by lékař prohlédl válečného poškozence; prostým pohledem konstatuje ztrátu výdělečné činnosti a pod. Domnívám se, že tyto případy neslouží ke cti a že musí býti pracováno v tom směru, aby každý případ byl náležitě vyšetřen zvlášť. Je také třeba, aby nález pokud možno v době nejkratší invalida také obdržel, aby mohl podle toho býti zařízen další postup.
Nyní, slavná sněmovno, k pozměňovacím návrhům. Pozměňovací návrhy jsem obdržel v poslední chvíli. Poslouchal jsem pana tajemníka sněmovny, ale nedovedl bych je nyní opakovati. Pokud jsem rozuměl pozměňovacím návrhům, konstatuji: Ve schůzi soc.-politického výboru byl podán návrh pány kolegy v tom směru, aby § 2 byl změněn tam, kde je stanovena ztráta výdělečné schopnosti nejméně 50% pro toho, kdo se znovu uchází o důchod.
Slavná sněmovno! Ministerstvo soc. péče jako navrhovatel osnovy odůvodňuje tímto způsobem, jestliže se někdo nyní přihlašuje s nároky na důchod: Vzhledem k tomu, že je dosti vzdálena doba od vzniku ztráty výdělečné schopnosti, bude velmi těžko konstatovati od 20% ztrátu výdělečné schopnosti. Z toho důvodu stanoví ztrátu výdělečné schopnosti počínaje nejméně od 50 %. Stejně tak včera podán byl návrh, aby lhůta byla prodloužena do konce června 1924. Zemské úřady ministerstva sociální péče samy žádají, aby tato lhůta již jednou byla skoncována v tom směru, aby ten katastr byl již jednou hotov. Tedy po této stránce nemohu souhlasiti s návrhy zde podanými, stejně tak i s resolucí pana kol. Uhla, který žádá, aby v příští schůzi sociálně-politického výboru byla podána zpráva, jakým způsobem je zákon prováděn v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě.
Slavná sněmovno! Měl jsem již jednou čest s tohoto místa to poznamenati a přál bych si, aby sněmovna pokud možno přijímala méně resolucí, ale aby resoluce byly také respektovány a aby se také úřady podle nich řídily. Mám obavu, usnese-li se slavná sněmovna na resoluci, podle které má ministerstvo do nejbližší schůze soc.-politického výboru předložiti obsáhlý materiál, že se to skutkem nestane. Již včera z toho důvodu pan kol. Uhl přizpůsobil se resoluci pana kol. Čuříka, projevil totiž souhlas s resolucí pana kol. Čuříka, která žádá v podstatě jedno a totéž, jedině s tím rozdílem, že se nestanoví přesně lhůta. V tomto směru tedy myslím, že je přání pánů kol. Uhla, Pohla a soudr. také dostatečně vyhověno.
V závěrečných slovech mohu jen doporučiti, aby slavná sněmovna schválila vládní návrh zákona ve znění, jak soc.-politickým výborem je předložen, již z toho důvodu, že 30 tisíc invalidů čeká, aby mohli nároky na důchod uplatniti. Prosím potom ministerstvo soc. péče, - jak jsem již dříve uvedl - aby návrh tím okamžikem, jakmile se stane zákonem, byl také vyhlášen a aby případná prováděcí nařízení byla vydána. Doporučuji osnovu zákona ke schválení. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, panu posl. Roudnickému.
Zpravodaj posl. Roudnický: Slavná sněmovno! Pozměňovací návrhy, které byly mezi jednáním podány, byly osvětleny a stanovisko a zásady soc.-politického výboru zde vytčeny. Rozpočtový výbor ve svém jednání zaujal totéž stanovisko a přijal tytéž zásady, jako soc.-politický výbor. Z toho důvodu jménem rozpočtového výboru navrhuji schválení předlohy v přijatém textu. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Nebude-li námitek, dal bych hlasovati tímto způsobem:
O §§ 1 a 2 budeme hlasovati v úpravě návrhu posl. Hackenberga a soudr.
Nebude-li přijata, dám hlasovati o § 1:
a) o odstavci 1 v úpravě návrhu posl. Hakena a soudr. (návrh na změnu lhůty);
b) nebude-li přijata, dám hlasovati o odstavci 1 podle zprávy výborové;
c) pak o vsuvce do odstavce 1 podle návrhu posl. Hakena a soudr.
O číslech 1, 2 a 3 odstavce 1, jakož i o odstavcích 2 a 3, k nimž již není pozměňovacích návrhů, budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Při § 2, bude-li přijata vsuvka posl. Hakena a soudr. do odstavce 1 §u 1, dám hlasovati o event. návrhu týchž poslanců na škrtnutí celého §u 2. V případě opačném dám hlasovati o úvodu odstavce 1 §u 2 v úpravě event. návrhů posl. Hakena a soudr. Bude-li zamítnuta, dám hlasovati podle zprávy výborové. Potom bychom hlasovali o číslech 1 a 2 nejprve v úpravě event. návrhů posl. Hakena a soudr., nebude-li přijata, dám o nich hlasovati podle zprávy výborové.
Pak by přišel na řadu § 3. Bude-li přijat návrh posl. Hakena a soudr. na škrtnutí §u 2, dám hlasovati o odstavci 1 §u 3 v úpravě posl. Hakena.
V případě opačném dám hlasovati o odstavci 1 §u 3 v jiném event. znění posl. Hakena a soudr. Nebude-li přijato, dám hlasovati podle zprávy výborové.
O odstavci 2 §u 3 dám hlasovati podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím bude rozhodnuto též o negativním návrhu posl. Hakena a soudr.
O §u 4, nadpisu a úvodní formuli hlasovali bychom najednou podle zprávy výborové.
Jsou snad námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
O §§ 1 a 2 budeme hlasovati nejprve v úpravě, jak ji navrhují p. posl. Hackenberg a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Hackenberga, Tauba a druhů:
První a druhý odstavec §u 1 budiž škrtnut a nechť zní takto:
"Nárok na důchod podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., lze uplatňovati do 30. června 1924."
§ 2 budiž škrtnut.
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s přečteným návrhem p. posl. Hackenberga a soudr., týkajícím se §§ 1 a 2 osnovy, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Hackenberga a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o § 1 zvláště, a to nejprve o odst. 1 v úpravě návrhu p. posl. Hakena a soudr. Žádám o přečtení. (Nepokoj. - Předseda zvoní.) Prosím pány o zachování klidu.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Návrh posl. Hakena a soudr. k § 1:
V odst. 1 budiž lhůta "do 31. prosince 1923" nahrazena lhůtou "do 30. června 1924".
Předseda: Kdo souhlasí s odst. 1 §u 1 v tomto znění, navrženém p. posl. Hakenem a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Hakena a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o témže odstavci prvním podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec 1 §u 1 je podle zprávy výborové schválen.
Teď budeme hlasovati o vsuvce, jak ji navrhují do téhož odstavce p. posl. Haken a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Návrh posl. Hakena a soudr. k §u 1:
V odstavci 1 budiž před slovo "vdovy" vložen výraz "váleční invalidé (§ 1, lit. a zákona z 8. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n.)".
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s tímto doplňovacím návrhem p. posl. Hakena a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Hakena a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o číslech 1, 2 a 3 odstavce 1, jakož i o odstavcích 2 a 3 podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Čísla 1, 2 a 3 odstavce 1 a odstavce 2 a 3 jsou schváleny podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o § 2, a to o úvodu odstavce 1 v úpravě event. návrhů p. posl. Hakena a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Návrh posl. Hakena a soudr. k § 2:
V případě, že bude druhý pozměňovací návrh komunistického klubu k § 1 (vložení výrazu "váleční invalidé") zamítnut, navrhujeme:
V odst. 1 budiž výraz "v dohodě s ministerstvem financí" škrtnut.
Návrh posl. Hakena a soudr. k § 2:
V případě, že bude druhý pozměňovací návrh komunistického klubu k § 1 (vložiti výraz "váleční invalidé") zamítnut, navrhujeme:
Lhůta "do 31. prosince 1923" v odst. 1 §u 2 budiž nahrazena lhůtou "do 30. června 1924".
Předseda: Kdo souhlasí s těmito event. návrhy p. posl. Hakena a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrhy p. posl. Hakena a soudr. jsou zamítnuty.
Teď dám hlasovati o úvodu odstavce 1 §u 2 podle zprávy.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Úvod odstavce 1 §u 2 je přijat podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o číslech 1 a 2 nejprve v úpravě, jak ji navrhují p. posl. Haken a soudr. ve svém event. návrhu. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Návrh posl. Hakena a soudr. k § 2:
V případě, že bude druhý pozměňovací návrh komunistického klubu k § 1 (vložiti výraz "váleční invalidé") zamítnut, navrhujeme:
V odst. 1 §u 2, č. 1 budiž konec věty od slov "a byla-li jejich výdělečná schopnost" škrtnut.
Návrh posl. Hakena a soudr. k § 2:
V případě, že bude druhý pozměňovací návrh komunistického klubu k § 1 (vložení výrazu "váleční invalidé") zamítnut, navrhuji:
V § 2, odst. 1, č. 1 budiž sazba 50% nahrazena sazbou "20%".
Předseda: Kdo souhlasí s těmito eventuálními návrhy p. posl. Hakena a soudr. k číslům 1 a 2, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrhy p. posl. Hakena a soudr. jsou zamítnuty.
Kdo souhlasí s čísly 1 a 2 §u 2 pod zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Čísla 1 a 2 §u 2 jsou schválena podle zprávy.
Teď dám hlasovati o odst. 1 §u 3 ve znění eventuálního návrhu p. posl. Hakena a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Návrh posl. Hakena a soudr. k § 3:
V případě, že bude návrh komunistického klubu na škrtnutí §u 2 zamítnut, navrhuji:
§ 3, odst. 1 znějž: "Osobám, které se přihlásily nebo kterým byla povolena přihláška podle §§ 1 a 2 t. z., budou zálohou na důchod vypláceny vyživovací příspěvky, státní příplatky a vojenské zaopatřovací požitky až do vyměření a poukázání důchodu podle zákona z 20. února 1 920, č. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona z 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem p. posl. Hakena a soudr., týkajícím se odstavce 1 §u 3, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Hakena a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o odstavci 1 §u 3 podle zprávy.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec 1 §u 3 podle zprávy je přijat.
Teď budeme hlasovati o odstavci 2 téhož paragrafu podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec 2 §u 3 je schválen podle zprávy výborové. Tím byl zamítnut také negativní návrh p. posl. Hakena a soudr.
Teď je nám hlasovati o §u 4, nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 4 nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím je osnova tato schválena v prvém čtení.
Zbývá nám ještě rozhodnouti o resolucích.
Nejprve je zde resoluce p. posl. Uhla a soudr. Žádám, aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Resoluční návrh posl. Uhla, Heegera, Kaufmanna a druhů:
"Ministerstvo soc. péče se vybízí, aby podalo soc.-politickému výboru v nejbližší schůzi podrobnou zprávu, kolik žádostí o přiznání důchodu podle zákona o péči o válečné poškozence nebylo dosud vyřízeno, proč nebyla dosud provedena novela a jaké důvody pro to rozhodovaly."
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem p. posl. Uhla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento je zamítnut.
Dále je nám rozhodnouti o resolučním návrhu, jejž přijal výbor soc.-politický a který je obsažen v tištěné zprávě.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem soc.-politického výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je tento resoluční návrh přijat.
Tím vyřízen je odstavec 1 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odstavci 2, jímž jest:
2. Zpráva výboru soc.-politického k vládnímu návrhu zákona (tisk 4188), kterým se prodlužuje působnost některých právních předpisů v oboru nemocenského pojištěni dělníků (tisk 4202).
Zpravodajem je pan posl. H. Bergmann, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. H. Bergmann: Slavná sněmovno! Předložená osnova sleduje účel, aby v nemocenském pojištění dělnictva nenastaly správní obtíže, poněvadž novela nemocenská z r. 1920, čís. 689 Sb. z. a n., se změnami zákona ze dne 22. prosince 1921, čís. 489 Sb. z. a n., pozbývá působnosti dnem 30. června 1923.
Následkem technických obtíží, které nemíním zde zkoumati, nemohla býti zamýšlená osnova zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří včas uzákoněna, aby platnost její nastala 1. červencem 1923. Z této situace vyplývá nutnost prodloužiti platnost zmíněné novely se změnami zákona čís. 489 o nemocenském pojištění dělnictva na dobu, jíž pravděpodobně bude zapotřebí, aby velké sociální dílo starobního, invalidního a nemocenského pojištění mohlo býti parlamentně absolvováno, t. j. od 1. července do 31. prosince 1 923.
Současně nutno prodloužit obdobné předpisy v oboru nemocenského pojištění na Slovensku a Podkarpatské Rusi platné. Uznává-li vláda i celá sněmovna nutnost uzákonění této předlohy pro dělnictvo, jistě nebude se vyhýbati přesvědčení, že by se doporučovalo, aby bylo také konečně uzákoněno nemocenské pojištění pro státní a veřejné zaměstnance, jehož ustavičný odklad působí v řadách těchto zaměstnanců neklid a nespokojenost, jež nemůže býti státní administrativě nikterak na prospěch.
Dovoluji si při této příležitosti vznésti na vládu vřelý apel, aby uvolnila předlohu o nemocenském pojištění pro státní a veřejné zaměstnance k nejrychlejšímu projednávání nejen v zájmu těchto státních občanů, ale ve vlastním zájmu státní a veřejné správy a v zájmu státu.
Soc.-politický výbor projednal vládní osnovu tisk 4188 ve schůzi dne 27. června 1923 v podrobné debatě a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně Národního shromáždění tuto předlohu ke schválení ve zkráceném řízení podle § 55 jedn. řádu beze změny. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Zahájím debatu.
Ke slovu jsou přihlášeni: "proti" pp. posl. Hackenberg, Horák a dr. Haas, "pro" p. posl. Schubert.
Než udělím slovo zapsanému řečníku, navrhuji podle usnesení presidia řečnickou lhůtu 20minutovou. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není, návrh můj je přijat.
Dávám slovo prvnímu zapsanému řečníku na straně "contra", jímž je p. posl. Hackenberg.
Posl. Hackenberg (německy): Slavná sněmovno! Opět máme co činiti s návrhem omezeným lhůtou, jímž se tato sněmovna už několikráte zabývala, a pan zpravodaj odůvodňuje tento návrh, prohlásil, že lhůta musí býti obnovena proto, poněvadž návrh zákona o sociálním pojištění, který byl několikrát ohlášen, z technických důvodů a pro technické obtíže není dosud hotov. Dnes nám byl konečně už předložen návrh zákona o sociálním pojištění a je zajisté potřebí použíti příležitosti a promluviti o něm také několik slov. Samo sebou se rozumí, že se nelze k pouštěti do zkoumání návrhu po stránce věcné, poněvadž je za prvé velmi obsáhlý a za druhé byly provedeny na návrhu, jenž byl před několika týdny předložen odborným korporacím k vyjádření, v poslední chvíli dalekosáhlé změny, jichž podrobné zkoumání není ještě možné. Avšak již nyní musíme prohlásiti, že návrh zákona o sociálním pojištění, jak nám byl předložen, nevyhovuje našim přáním a požadavkům, které jsme několikrát projevili, a že změny, které provedla na tomto návrhu zákona v poslední chvíli vláda nebo koalice, neznamenají zlepšení, nýbrž značné zhoršení, jak jsme měli příležitost v krátké době se přesvědčiti. Ačkoli tedy máme dosti příčin, abychom kritisovali jednotlivá ustanovení návrhu, máme zajisté zájem na tom, aby zákonodárný sbor o tomto návrhu pokud možno brzy porokoval, projednal jej a usnesl se na něm. Masa dělnictva již po desítiletí čeká na provedení starobního a invalidního pojištění a zaopatření vdov a bylo by povinností zákonodárných sborů, aby už konečně tento návrh uskutečnily. Musíme však míti obavu, že se nebude pokračovati tak rychle, jak by bylo potřeb, poněvadž vidíme, že návrh je spojen s otázkou pojištění samostatných pracovníků. My, sociální demokraté, vždycky jsme zdůrazňovali požadavek, aby do starobního pojištění byly zahrnuty vedle dělníků také osoby samostatně výdělečně činné. Je však samozřejmé, že nechceme, aby řešením pojištění samostatných pracovníků byl způsoben opětný průtah v provedení dělnického pojištění. A tu byl svolán nedávno výbor, který se měl zabývati otázkou pojištění samostatných pracovníků. Z tohoto výboru byla zvolena komise a bylo usneseno, ze první schůze komise, která se má raditi pouze o základních rysech navrhovaného pojištění samostatných pracovníků, má se konati v září. Pak teprve má hlavní rysy projednati výbor a pak teprve má býti dosazen podvýbor, aby vypracoval návrh. Domníváte-li se, že sociální pojištění má býti projednáváno takovým tempem, s jakým se začíná při pojištění samostatných pracovníků, které se spojuje se sociálním pojištěním, pak se mýlíte, že dělnictvo to snese klidně. A z tohoto důvodu, třeba že se dnes nemůžeme ještě pouštěti do věcného rozboru návrhu zákona o sociálním pojištění, musíme již nyní varovati, aby sociální pojištění nebylo odkládáno, protahováno a aby bylo vyřízeno snad jinak, než jak to očekává pracující obyvatelstvo. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
A nyní, dámy a pánové, dovolte, abych se zabýval návrhem, který jest nyní na denním pořadu, totiž prodloužením působnosti zákona ze dne 22. prosince 1920. Samozřejmě nejsme proti prodloužení jednotlivých ustanovení zákona z r. 1920; souhlasíme s tím, poněvadž prodloužení je nutné, dokud nebyl pozměněn zákon o nemocenském pojištění. Zapsal-li jsem se do seznamu řečníků "proti", učinil jsem to proto, poněvadž nemůžeme přijmouti návrhu v tom znění, jak nám byl předložen. Je za všech okolností nezbytno, aby v této chvíli byla provedena změna na zákoně, který má býti prodloužen. Kdyby běželo o to, aby změnou dosavadního stavu nemocenského pojištění byl reformován zákon o nemocenském pojištění, upustili bychom od toho a pan zpravodaj mohl by právem říci, že nestojí za to změniti zákon z r. 1920, poněvadž v nejbližší době má býti projednáván návrh zákona o sociálním pojištění a při projednávání tohoto návrhu rozřešena také otázka nemocenského pojištění, při čemž pak bude možno opraviti tento zákon. Avšak nyní se má věc tak, že neběží o zlepšení, nýbrž pouze o to, aby byl i nadále zachován v nemocenském pojištění takový stav, jaký byl až dosud, dokud nebude otázka ta definitivně rozřešena sociálním pojištěním.
Nejvyšší správní soud vydal minulého měsíce dvě rozhodnutí, jimiž byl dosavadní právní stav zhoršen. Nejvyšší správní soud vydal rozhodnutí o stížnosti firmy Klinger v Novém Městě pod Smrkem a o stížnosti okresní nemocenské pokladny v Teplici-Šanově, jež bude míti za následek značné poškození zájmů velkého počtu dělníků. K tomuto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nemůžeme mlčeti. Toto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nemůže býti napraveno novou stížností nebo nějakým opětným odvoláním, nýbrž tím, když bude zjednáno jasno cestou zákonodárnou. Jde o tuto věc: Podle starého zákona o nemocenském pojištění z r. 1888 museli býti dělníci pojištěni podle výše denní mzdy v místě obvyklé, kterou čas od času stanovil politický úřad. Jako podporu v nemoci dostávali dělníci 60% mzdy v místě obvyklé. Dělníci právem nebyli s tím spokojeni, chtěli, aby se podpora v nemoci pokud možno srovnávala s jejich skutečným výdělkem, a byl to starý požadavek dělnictva, aby za základ pojištění nebyl brán v místě obvyklý, libovolně stanovený denní výdělek, nýbrž skutečný denní výdělek. S tím požadavkem jsme nemohli proraziti. Avšak v r. 1917, ve starém Rakousku a v době válečné byl přijat zákon, jímž bylo zavedeno pojištění v 11 mzdových třídách. Podotýkám, že těchto 11 mzdových tříd připouštělo stále ještě značnou volnost, takže pojištění nebylo ještě přiměřené. V r. 1920, po převratu, byl přijat tento zákon, který máme dnes prodloužiti, a § 7 tohoto zákona byl proti § 7 zákona z r. 1917 pozměněn. K 11 mzdovým třídám podle zákona z r. 1917 byly přidány ještě dvě další mzdové třídy, počet tříd byl tudíž zvýšen na 13, aby podpora v nemoci dělníků byla přizpůsobena mzdě a rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší mzdou nebylo tak velké, jako to bylo při 11 třídách. Mimo to bylo ustanoveno, že se zavádějí ještě dvě zvláštní třídy, aby shoda se mzdou byla ještě lepší, než je to možné při nucených třídách. Bylo tudíž v úmyslu zákon zlepšiti a sněmovna se na tom také usnesla.
A tu jak v zákoně z r. 1888, tak i v zákoně z r. 1917 a ve vládním návrhu, který jsme zde měli r. 1920, bylo ustanovení, že směrodatnou je mzda denní nebo týdenní, tedy jedním slovem, mzda časová. V zákoně z r. 1917 a také ve vládním návrhu zákona z r. 1920 bylo výslovně ustanoveno, že pro zařazení do mzdových tříd jest směrodatný denní výdělek a týdenní mzda že se má děliti šesti, aby se zjistil denní výdělek, podle něhož má býti provedeno zařazení do mzdových tříd. Podle zákona se to dělávalo tak, že zařazování do mzdových tříd se dělo podle skutečného denního výdělku, a tam, kde je mzda týdenní, byla dělena šesti, a kde měsíční, dvaceti pěti, aby byl zjištěn denní výdělek. To bylo jasně a nedvojsmyslně obsaženo již v tabulce zákona z r. 1917. A byla-li ve vládním návrhu tisk 721 z r. 1920 tato tabulka vynechána a na její místo vložena závěrečná věta, že týdenní mzda má býti dělena šesti, měsíční třiceti, jak se to tehdy bralo, aby byl zjištěn denní výdělek, který je směrodatný pro zařazení do mzdových tříd, nechtěla vláda touto závěrečnou větou nic jiného, než vyhnouti se tabulce. Nechtěla však nic zhoršiti. Tu přišel tento vládní návrh, jímž dosavadní stav neměl býti zhoršován, do sociálně-politického výboru. A v sociálně-politickém výboru byl tento konečný odstavec § 7 změněn a nenavrhl to snad zástupce průmyslníků, aby přivodil změnu zařazování do mzdových tříd, nýbrž naopak, bylo to navrženo se socialistické strany, a to v tom smyslu, aby pro vyměření příspěvku bylo přihlíženo k týdenní mzdě jakožto sedminásobku a k měsíční mzdě jakožto třicetinásobku denního výdělku. Je nutné opakovati doslovné znění této konečné věty: "Při vyměřování příspěvku se počítá týdenní mzda jako sedminásobek, měsíční mzda jako třicetinásobek denního výdělku." Prohlašuji, že to byla chyba, že tato konečná věta byla vložena na místo věty, obsažené ve vládním návrhu, která mluví o zařazování do mzdových tříd. Tato závěrečná věta měla býti buď připojena jako dodatek k větě již obsažené ve vládním návrhu, nebo ještě lépe měla býti pojata do § 25 zákona. Navrhovatelé zamýšleli tímto návrhem a touto závěrečnou větou jen to, aby zákonem bylo stanoveno, že příspěvky mají býti vybírány za dny kalendářní a nikoli za dny pracovní, nic jiného. A nyní Nejvyšší správní soud, nedbaje vůbec skutečností a neohlížeje se na vznik zákona, neohlížeje se na to, jak byl zákon dosud po 30 let praktikován, jaké okolnosti vedly ke změně konečného odstavce §u 7 a co bylo úmyslem, rozhodl, že prý denní výdělek plně zaměstnaného dělníka má býti násoben šesti a pak dělen sedmi a to prý je denní výdělek, který má sloužiti za podklad pro zařazení do mzdových tříd. Že tím bylo poškozeno velmi těžce tisíce a tisíce dělnických rodin, o to se páni nestarali. Nejsme-li si jisti významem některého zákona, musíme pátrati po důvodech, které byly příčinou takového pojetí. Bylo by bývalo potřebí, aby pánové z Nejvyššího správního soudu byli vzali do rukou zákon z r. 1917 a tázali se, jak to bylo dříve, zda bylo úmyslem, dřívější stav změniti a způsobiti takové poškození, či nikoli. Bohužel, sociálně-politický výbor nevydal r. 1920 žádné zprávy o projednávání návrhu. Bylo to zrovna tak, jako je tomu zase dnes. V poslední chvíli, v den všeobecného uklízení, byla taková důležitá věc vyřizována a tu přišel pan zpravodaj dr. Winters oznámením, že prý výbor není ještě hotov s poradami a že prý není možno předložiti tištěnou zprávu; podle jednacího řádu je prý tudíž nutno podati zprávu ústní. A v této ústní zprávě zdůrazňuje zpravodaj všechna zlepšení, jež byla v zákoně provedena, a ani slovem se nezmiňuje o této změně konečného odstavce §u 7. Kdyby bylo bývalo úmyslem zhoršiti takovým způsobem dosavadní stav, zhoršiti z on, nebyl by zpravodaj opomenul a nebyl by mohl opomenouti odůvodniti, proč bylo takové zhoršení provedeno. Avšak tohoto zhoršení si nikdo nepřál, nýbrž tímto konečným odstavcem mělo býti upraveno jen vybírání příspěvků, a proto se o tom zpravodaj ani nezmínil. Nyní rozhodl Nejvyšší soud v jednom případě, který ovšem platí také pro všechny ostatní, a páni průmyslníci přicházejí a žádají přeřazení dělníků do nižších mzdových tříd. Pánům průmyslníkům záleží jedině a pouze na tom, aby ušetřili. Po desítiletí bojovali proti nemocenskému pojištění, bojovali proti příspěvkům, přáli si, aby příspěvky nebyly vybírány za dny kalendářní. Když na tomto poli podlehli, zkusili to tím, že nyní říkají, že konečný odstavec §u 7 se prý nevztahuje na vybírání příspěvků, nýbrž na zařazení do mzdových tříd, poněvadž tento konečný odstavec je obsažen právě v §u 7 a nikoli v §u 25. Poněvadž toto ustanovení umožnilo takový výklad, proto je nutno, aby zde zákonodárný sbor zjednal nápravu a opět obnovil dosavadní stav.
Ale přijde ještě něco horšího! Nejvyšší správní soud se zabýval před několika dny znovu touž otázkou na stížnost okresní nemocenské pokladny v Teplicích. Běželo při tom o zařazení dělníků, kteří jsou krisi nuceni vynechávati práci. A tu Nejvyšší správní soud rozhodl, že i pro ně platí dřívější rozhodnutí a že jejich výdělek má býti násoben počtem skutečných pracovních dnů a dělen sedmi. Je-li tedy některý dělník zaměstnán jen dva dny v týdnu, počítá se tento výdělek za výdělek týdenní, dělí se sedmi a podle takto vypočítaného denního výdělku se provede zařazení do mzdových tříd. Dostane-li pak dělník v nemoci místo 20 K denní nemocenské podpory, které by měl dostávati podle svého denního výdělku, jenom 4 K nemocenské podpory, nechť poděkuje nejen pánům z Nejvyššího správního soudu, kteří takto vyložili zákon, nýbrž nechť poděkuje i vám a volá k odpovědnosti pány z většiny této sněmovny, jestliže nebudete hlasovati pro náš návrh, aby byl znovu obnoven stav, jaký byl dosud.
Tak se věci mají, a proto vás žádám, a jest to vaše povinnost, abyste v zájmu nemocných dělníků hlasovali pro náš pozměňovací návrh v tom smyslu, že pro zařazení do mzdových tříd má býti směrodatná skutečná denní mzda a že týdenní výdělek má býti dělen šesti, měsíční dvacetipěti, aby dělníci dostali v nemoci podporu v té výši, jak na ni podle zákonných ustanovení dosud mohli počítati. Zamítnete-li náš návrh, bude to míti za následek poškození dělníků, a to těch nejubožejších dělníků, na které těžce dolehla krise a jichž bída se nemocí ještě zvětšuje. (Potlesk a souhlas na levici.).
Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo má dále pan posl. Schubert.
Posl. Schubert (německy): Slavná sněmovno! Prodloužení účinnosti zákona o nemocenských pokladnách, jež dnes opětně jest na denním pořadu, vyzývá již předem ke kritice. Bylo by lépe, aby se zákonodárný stroj nechal v klidu, než usnášeti se na zákonech a pak je dáti prováděti jen jednostranně, nespravedlivě, nebo v jednotlivých bodech nedati je prováděti vůbec. Nejenom německé rolnictvo, nýbrž i rolnictvo české čeká již po léta na všeobecné zavedení zemědělských nemocenských pokladen. Zákon přece zaručuje za určitých předpokladů přesně a jasně jich utvoření. Za kulisami však ujednáními, jež bijí jasné právo v tvář, a postranními tahy se staví zákonu v cestu překážky a dokonce i správní soud přihlíží k tomu se založenýma rukama a nechává stížnosti podané v této věci s docela klidným svědomím ležeti. Sněmovna se usnáší a správní úřady dostávají poukaz, aby sabotovaly provádění usneseného zákona. Tomu se pak říká právní stanovisko. Stranické sobectví vítězí tu nad státem a nad pořádkem, trpiteli jsou zemědělské kruhy, kterým vláda tímto svým počínáním těžce ubližuje a působí škodu, protože jim úmyslně odpírá zákonem zaručenou samosprávu v nemocenském pojištění. Žasneme jen nad bezpříkladnou trpělivostí českého rolnictva, jež si stále nechává líbiti takové zacházení. Z množství sebraných zkušeností, které jsme sebrali o zemědělských nemocenských pokladnách, které pracují ve vlastní režii, víme, že se tyto pokladny vyvinuly příkladně vzorným způsobem. (Posl. Hackenberg [německy]: Jiní o tom smýšlejí jinak!) Ne snad, pánové, abych odpověděl na tento výkřik, jiným politickým stranám na vzdor, ne, pánové, opravdu ne, to by bylo malicherné, šosácké stanovisko, nýbrž jen z toho důvodu, abychom přispěli našemu těžce utlačenému rolnictvu a abychom mu pomohli, stojíme nezvratně na tomto stanovisku, na tomto požadavku. (Posl. Hackenberg [německy]: Při volbách to již bude vypadati trochu jinak!) My se toho nestrachujeme. Nechte jen čas uzráti, vyčkejte skutku.