V znamení tejto myšlienky zrodily sa tie bratislavské právne normy, od ktorých každý právnik dostane bolenie brucha, odtiaľ pochádzajú tie lieky, ktoré sú horšie ako nemoc sama, odtiaľ vyletely tie holubice osvety a mieru, ktoré majú zobáky a drápy ako kondory. (Výkřiky.) Tu praskaly tie lebky od starostí, pod akými tituly, zámienkami a podvody mohli by byť verejní zámestnanci v poctivosti sošedivelí, ako aj ich vdovy a siroty o svoje penzie olúpení . . .
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Volám pána poslanca za tento výraz k poriadku.
Posl. dr. Körmendy-Ékes (pokračuje): . . . a tu sa zrodila tá najpodlejšia myšlienka tohoto stoletia, ktoré už toľko podlostí spatrilo, akým spôsobom mohli by byť ľudia, ktorí od mnohých desaťročí tu bývajú a celý svoj život v práci tu robotovali a ktorí sú s touto pôdou spojení hrobami svojich otcov a praotcov, učiniť s dneška na zajtra vyhnancami. "Úprava" otázky príslušnosti, ako sa nám dnes ukazuje, je dielom tohoto ministerstva a zároveň najväčšou hanbou tejto republiky.
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Žiadam pána poslanca, aby takýchto výrazov nepoužíval.
Posl. dr. Körmendy-Ékes (pokračuje): Je to zvrhlým dokumentom neľudskosti, krutosrdosti a zvrhlosti a záludného chytráctva, ktoré je medzi všetkými právnymi normami posledné, poneváč je to najkrikľavejším výsmechom pojmu práva. Dokiaľ československý vnútropolitický vládny režím bude produkovať takéto monštruózne výrobky olupovania o práva, dostiaľ nech sa neuspáva s ilúziou, že žijeme tu v právnom štáte.
Toto je ten duch vládneho režimu, od ktorého i ten poctivý slovenský ľud, v kresťanskom duchu vychovaný, s odporom sa odvracia a toto je ten politický smer, na ktorý obecné a župné voľby vzdor všetkým trikom fígliarsky vymysleným a vzdor teroru každého druhu daly príslušnú odpoveď. (Výkřiky.)
Čo sa týka zahraničnej politiky republiky, stojí táto už od prvopočiatku v službe českých imperialistických snáh a možná, že ľúbi sa tým, ktorým sa ešte nevyparilo z hlavy víťazné opojenie, avšak dľa nášho skrovného úsudku politika táto nespočíva na reálnej báze. (Výkřiky.) Štát, jehož väčšia čásť obyvateľstva je nespokojná až do krajnej rozhorčenosti, operuje s Potemkinovými gestami a na vonok rinčí šabľou. Vážnosť a vliv môže si vindikovať pre seba len štát, za ktorým stojí nielen zovňajší poriadok, ale aj pravá konsolidácia, založená na spokojnosti obyvateľov.
Pán zahraničný minister dr. Beneš bezpochyby uznaniahodnou a veľkou horlivosťou i bystrosťou riadi zahraničné veci republiky, avšak jeho politika plynie v znamení využitkovania v žonglérskom štyle okamžitých konjunktúr a žitia z ruky do prosto sa protiví historickým tradíciam národov republiky ba i samého československého národa a prieči sa nutnostiam vyplývajúcim z geografickej polohy tohoto štátu. (Souhlas maďarských poslanců.)
Táto koncepcia politiky Benešovej, ktorá sa stala skutkom stvorením Malej Dohody, len zťažka môže byť zvaná politickou koncepciou, poneváč toto nie je nič iné, než že traja, ktorí štvrtého olúpili, spolčia sa za tým cieľom, aby svoj lup zachránili.
Bolo vždy koníčkom ministerstva zahraničia prizvukovať, že dnešná Europa je rezultát demokratického vývinu a víťazstva pravdy a že Europa je tak pevným a čo do vlastných potrieb sebestačným tvarom, ktorý je chránený proti akýmkoľvek otrasom, a ajhľa, v dnešných ranných vládnych novinách sa dočítame, že Malá Dohoda práve na iniciatívu ministerstva zahraničia urobila kroky k zabráneniu toho, aby mohol nemecký dedič koruny zostať doma, poneváč sa bojí, že bude ním porušený mier Europy. Či neznamená to doznanie, že dnešný poriadok v Europe je veľmi násilný, že stojí na slabých nohách a že ho môže zničiť ten najnepatrnejší incident. Jestli sahá úspech politiky pána zahraničného ministra len potiaľ, pokiaľ národovia Europy stoja proti sebe vo dvoch táboroch ako víťazi a premožení, kto by sa opovážil tvrdiť, e je to stav zdravý a že to zostane tak až na veky vekov? Či už nie je svrchovaný čas k tomu, aby miesto víťazného opojenia zaujaly príkazy triezlivého rozumu, ktoré by so súsednými štátmi - medzi iným i s Maďarskom - uskutočnili rozumnú a poctivú dohodu, zakládajúcu sa na prirodzenú nutnosť odkázanosti druha na druha? Ústupky, ktoré by republika poskytla Maďarsku dnes k utvoreniu pravého dobrého súsedského pomeru, boly by o veľa cennejšie, než tie, ktoré bude poskytovať pod tlakom donucujúcich okolností v nepriaznivej pre ňu politickej konštelácii, bo priateľským skutkom možno nazvať len to, - čo dá niekto dobrovoľne zo svojej vlastnej dobrej vôle.
Zástoj, ktorý hral pán minister zahraničia vo veci maďarskej pôžičky, bol až príliš priezračne obojetný a v konečnom výsledku vzbudil v každom, kto sa v tom vyzná, impresiu, že sa snažil maďarskú pôžičku každým možným spôsobom prekaziť. Či je to správna politika s hľadiska záujmov republiky, pre ktorú by bolo Maďarsko, hospodársky na nohy postavené, veľmi dobrým kupcom? Pán minister zahraničia na vážnosti a auktorite preto ztratil tak veľa, bo vo veľa prípadoch priamo v omyl uviedol neorientovaných s tunajšími pomerami diplomatov, ktorí s ním jednali, čo však aj jeho kredit na mnohých miestach podkopalo. Táto politika s Janusovou tvárou bola dobrá dotiaľ, dokiaľ boly pomery úplne rozvrátené, avšak dnes, keď už pomaly i tá zásada "audiatur et altera pars" sa začína uplatňovať, nemožno týmto spôsobom s trvalým úspechom operovať.
Jak vnútornú tak zahraničnú politiku vlády čo najostrejšie odsudzujeme. (Výkřiky.)
Rozpočet neprijímam. (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Slovo má ďalej pán posl. Vahala.
Posl. Vahala: Slavná sněmovno! Používám příležitosti projednávání státního rozpočtu na r. 1924, abych jménem strany zaujal stanovisko jednak k celému rozpočtu, jednak k jednotlivým resortům. Celkem je možno říci, že vítáme snahu vlády zmenšiti státní výdaje, sníti tíhu břemen již velikých, přizpůsobiti je nosnosti a výdělečné schopnosti obyvatelstva. Roj číslic z let minulých a rozpočtu letošního ukazují, že jest zde snaha vydati jen tolik, kolik troufáme si přijmouti. Obyvatelstvo naší drahé vlasti mělo by býti vděčno, že nebraly se naše vlády cestami okolních států jako Německa, Polska, Rakouska a Maďarska, kdež bankovním lisem kryli potřeby státní a nežádali po svém občanstvu zatížení daňového, jaké jsme uložili obyvatelstvu my. Ukázalo se, že naše cesta byla správná, neboť neznamená blahobyt míti množství bezcenných hadrů, za něž chleba nemožno dostati, ba naopak, jest to ochuzení státu a jeho výrobních tříd.
Kvitujeme rádi v prvé řadě dobrou práci našeho ministra zahraničního v jeho snaze zabezpečiti mír Evropě. Uznáváme jeho činnost, směřující k zabezpečení našich hranic, což dobře podepřel přátelskými smlouvami s Jugoslavií, Rumunskem a hlavně s Francií. Přáli bychom si, aby svazky, které pro vzájemnou bezpečnost svých hranic jsme se státy Malé Dohody sdělali, také určitě bezpečnost v případu napadení od nepřátel skýtaly. Žádáme pana ministra zahraničního, aby nezapomněl dohlížeti, aby armády, jak jugoslávská, tak rumunská tak byly aspoň vybaveny vším, čeho je třeba, jako armáda naše. To, co kolem nás, hlavně v Německu a Maďarsku se děje, jest nebezpečná hra s ohněm, proto jest nutno, ačkoliv snaha naše nese se cestou udržeti mír, býti na všechny možné eventuality připravenu. Pana ministra zahraničního žádáme, aby svým bystrým okem událostem jak v Maďarsku tak v Německu věnoval největší pozornost.
A když jsem se zmínil o obraně vlasti. nutno také předložiti si otázku, v jakém stavu máme svou armádu. Pokud jsem měl příležitost letošního roku viděti výkony naší armády u Poličky, považuji za svou povinnost veřejně prohlásiti, že armáda naše jest opatřena vším moderním, čeho v poli potřebuje. Pan ministr nár. obrany vede si zde jako rozumný voják, stará se pečlivě v plné shodě s odbornými vojenskými kruhy, aby armáda měla všechno, čeho potřebuje. Bylo také radost na ty naše hochy se podívati, jak sebevědomě si vykračují, každý stojí na svém místě, každý vykonává ochotně svěřený mu úkol. Na místě uvolněné kázně po převratu nastoupila nutná vojenská disciplina. Mezi vojáky panuje úplná družnost, národnostní spory zmizely, což i v občanském životě, jak doufáme, v dohledné době ponese dobré ovoce.
S hlediska našeho zemědělství bych si přál, aby zákon o úlevách v branné povinnosti byl novelisován, neboť to, co se děje dnes, je paskvilem. Přiznávám rád p. ministrovi nár. obrany, že mnoho branců neoprávněně by se chtělo vojenské povinnosti zbaviti, ale tak zvaný omezený počet propouštěných do 4000 dělá celý zákon směšným. Neboť losováním přicházejí často domů branci, kteří, ač o výživu jejich matek a otců je postaráno vyživovacím příspěvkem ve smyslu branného zákona, jdou rovnou na obec hlásiti se o podporu v nezaměstnanosti. Branci potřební, jichž k vedení hospodářství je třeba, zůstávají na vojně, třebas by celé hospodářství bylo v cizích rukou, jak v několika případech v mém volebním okresu se stalo. Zde budiž přesně vytčeno již při odvodu k tomu účelu jmenovanou komisi, jíž k ruce leží materiál vyšetřený okresní politickou správou, kdo má nárok na brannou výhodu. Tím odpadnou zbytečné tahanice s nadřízenými vojenskými úřady, jimž se tak zbytečně přidává práce.
Ještě jiná bolavá stránka je u našeho branného zákona, který staví vše na roveň, ať je to člověk s vysokoškolským vzděláním, či člověk méněschopný. Úleva branného zákona poskytuje chudobným vysokoškolákům po šestiměsíční službě možnost odejíti. Zámožní musejí sloužiti dále. A co se dnes děje? Chudí vysokoškoláci odcházejí z armády, aniž by se stali reservními důstojníky a zámožní starají se již při odvodě, aby povinnosti branné se zbavili. Jednáním tím olupuje se armáda o potřebnou inteligenci v armádě, bez níž by nebylo dostatek schopného důstojnictva, což by v pádu potřeby mohlo vésti ke zlým koncům. Zde třeba nápravy. Nemožno žádati na vysokoškoláku, aby sloužil snad dvě léta, jak dosud bylo, čímž se mu ubírá možnost pokračovati jednak ve studiích, jednak vytrhuje se již vystudovaný ze svého povolání. Doufám, že není třeba, co bylo dobré ze starého rakouského zákona, jako jednoroční právo, zahazovati. Tato otázka týká se veškeré inteligence, a ta rekrutuje se v demokratickém národě ze všech vrstev, i také z řad dělnických. Vím dobře, že těžko bude i otci dělníkovi přihlížeti k tomu, jak dlouho hotový jeho vysokoškolák musí zbytečně seděti na vojně a zapomínat na své vytčené povolání. Doufám, že při dobré vůli dá se v této věci sjednati náprava.
Ještě jinou bolestí našeho vojenství jest volební právo vojska. Voják má býti jen vojákem a ne žádným politikem. Jest povolán, aby chránil klid a pořádek, bezpečnost své vlasti, a tu nutno, by neznal politických vášní. Proto každý člověk dobré vůle pomůže jistě panu ministrovi, by tato ukvapená poválečná vymoženost vojska, která v mnohých obcích udělala mnoho zlé krve, byla odstraněna.
Mám-li se zmíniti o administrativě naší státní správy, musím doznati, že funguje dobře. Četnictvo koná jako pravá ruka ministerstva vnitra dobře svou povinnost. Třeba však postarati se ministerstvu vnitra, aby otázka cikánů a tuláků byla také dobře vyřešena potřebným zákonem. Co pomůže vyhladit cikánskou přítěž z jedné obce, když hned zase obtěžují obec druhou, přepadají lid a kradou. Potulující se cikáni a jim podobní buďtež schytáni a zařazeni do tak zv. donucovacích pracovních oddílů, by zločinnost těchto lidí se omezila.
Pokud se týká ministerstva financí a jeho podřízených úřadů, finanční správy, máme velmi mnoho stížností. V prvé řadě budiž již jednou zavedeno pro každý rok jasné předpisování daní, aby každý poplatník věděl po novém roce, kolik má platiti a ne dělati předpisy za dvě až tři léta, čímž poplatnictvo uvádí se do finančních obtíží. Buďtež zavedeny berní knížky, kdež předpis daňový pro rok nastávající budiž zanesen. Obcím buďtež též jejich kvoty z obecních přirážek řádně vypláceny, aby i ony svým povinnostem mohly učiniti zadost.
Daň z příjmu budiž přizpůsobena změněným hospodářským poměrům v zemědělství a nepočítáno stále s poválečnými výnosy, nač často zemědělci mé volební oblasti si stěžují. Měl jsem příležitost čísti pokutovací výnosy našich pasekářů při neohlášeném sázení tabákových rostlin aneb při primitivním pálení slivovice v obyčejném plechovém hrnci s dřevěnou přikrývkou a bezovou rourkou. Prohlašuji otevřeně, že se nepřimlouvám za beztrestnost těchto lidí, kteří se dopustili porušení zákona. Buďtež potrestáni ne však pokutami až do 3000 Kč, čímž takového valašského pasekáře zničíte finančně a naučíte ho nenáviděti svůj vlastní stát. Pokuta budiž vyměřena úměrně k jeho finanční síle, stačí snad 200-300 Kč, po př. nějaké vězení několikadenní. Zákazu se takto též vyhoví a člověk postižený jistě dá si pozor.
Musím si s tohoto místa, bohužel, též stěžovati, že finanční správa nechrání dostatečně práva jazyka našeho ve svých závodech státních, jí podřízených. Tak došla mě stížnost na přímo neuvěřitelné poměry v tabákové továrně v Nov. Jičíně. Kdežto v okresu novojičínském, který má podle posledního sčítání 4400 obyvatel české národnosti, t. j. 53%, německé národnosti 3800, t. j. 45·4% a 1000, t. j. 1·3% národnosti jiné, je ve státní tabákové továrně 38 zřízenců z nichž je 25 německé národnosti, z nichž většina ani státního jazyka neovládá, a pouze 13 české národnosti, 1296 dělníků, z tohoto počtu 571 Čechů a 725 Němců, čili pouze 43 procent Čechů a 57% Němců.
Vinu na tom nese ředitelství, hlavně pak Leníček, který je počítán k nám Čechům. Co jest to za Čecha, když jeho rodina je úplně německá, jeho oblíbeným lokálem je Deutsches Vereinshaus. Jaký to Čech, je viděti z posledního oslavování jeho v Ostrauer Morgenzeitung, kdež pan redaktor pěje, snad po dobrém podarování dobrými cigaretami, hymnu na pana Leníčka, jakoby tento byl nenahraditelným. Žádám pana ministra financí o zjednání nápravy.
Co se týče škrtů v přídělech zemím, trpce neseme, že 43 milionů bylo škrtnuto zemi Moravě, což má jíti opět na účet regulací řek, odvodňování. dotování zemědělské rady a živnostenské. Zde třeba uvážiti, že tyto dotace poskytované zemi jsou jistě pro stát rentabilní položkou, proto nesmí býti odepřeno zemi to, co pro jmenované účely potřebuje.
Přecházím k nejdůležitější kapitole s hlediska našeho zemědělství, a to k rozpočtu ministerstva zemědělství, které loňskými svými škrty musilo přinésti z důvodů spořivosti dosti značných obětí. Bojím se, že tyto škrty byly provedeny na úkor naší produkce zemědělské. V prvé řadě obracím zrak na výchovu našeho zemědělského dorostu. Pokud zde jde o výchovu zemědělského dorostu, zajímá nás stav zemědělského školství a jeho pracovní program.
Po převratu bylo v republice naší celkem 164 zemědělských škol, kdežto v nynějším školním roce je těchto škol 243, takže přibylo do šestého školního roku celkem 79 zemědělských škol (hospodářských, hospodyňských, lesnických, zahradnických a specielních). Největší přírůstek vykazuje Slovensko, kde před převratem nebylo jediné slovenské zemědělské školy, kdežto dnes jest jich 22.
Po převratu neměli jsme vůbec žádných státních škol, kdežto dnes máme 37 státních a 5 státem podporovaných, jichž osobní náklad hradí stát.
Pokládám za dobrý čin, že ministerstvo zemědělství nevydržuje pouze státní zemědělské školy, ale že podporuje též vydatně i ostatně školství zemědělské, které doposud spravují zemské (správní) výbory.
V nastávající době hodlá ministerstvo zemědělství věnovati zvláštní pozornost novostavbám zemědělských škol. Je toho tím více třeba, neboť od převratu nebyla vystavena ani jediná státní zemědělská škola. Všechny byly umístěny v různých starých budovách vyžadující menší nebo větší náklad adaptační. Mnohé školy jsou tak nedokonale umístěny, že stav ten je na dále neudržitelný. V roce 1924 bude nezbytně nutno přistoupiti k novostavbě státní vyšší hospodářské školy v Opavě, která je dosud umístěna velmi nedostatečně v najatých místnostech, jichž nájem kromě toho v budoucím roce vyprší, dále hospodyňské školy v Uherské Skalici, která je rovněž v nájmu. V budoucím roce bude nutno pomýšleti na stavbu hájenské školy v Domažlicích a započíti se stavbou vyšší ovocnicko-vinařské a zahradnické školy na Mělníce. Potěšitelná stoupající návštěva žactva zemědělských škol na Slovensku vynutí si v roce 1924 různé adaptace slovenských zemědělských škol. Neodkladná jest novostavba zemědělských škol v Mukačevě a hájenské školy v Užhorodě, jediných to škol na Podkarpatské Rusi.
Často bylo v našich kruzích voláno po unifikaci zemědělského školství, aby organisace vyučování na všech školách v celé republice byla jednotná a také, aby administrativa řídila se na všech školách ať státních či soukromých nebo zemských jednotnými předpisy. Jsem rád, mohu-li konstatovati, že výsledku toho bylo úplně dosaženo. Dnes v hlavních rysech jest zemědělské školství a vyučování unifikováno. Zavedeny jsou jednotné učebné plány, pracuje se na konečné redakci jednotných učebných osnov a instrukcí, jimiž má býti celá správa zemědělského školství zjednodušena. K dozoru na zemědělské školství bylo systemisováno 6 míst státních inspektorů zemědělských škol. Dozorna zemědělské školství lidové bude obstarávati 7 inspektorů.
Doporučuji, aby větší péče věnována byla studiím otázky zvýšení kvalifikace zemědělského učitelstva. Pokud mám zprávy, bude tato otázka rozřešena již v příštím roce. Ministerstvo zemědělství vydává ve svých publikacích a časových spiscích cennou zemědělskou literaturu, pro potřebu jak škol, tak i široké zemědělské prakse a snaží se, aby vydalo vzorné učebnice pro všechny kategorie zemědělských škol. Akci tuto dlužno jen vítati. Učebnice dosud vydané potvrzují, že snaha ministerstva zemědělství v tomto směru setkává se s dobrým výsledkem a porozuměním.
Aby ministerstvo zemědělství učinilo názornějším vyučování na zemědělských školách a podepřelo šíření se odborného zemědělského vzdělání, jakož i osvěty do nejširších vrstev venkovského obyvatelstva, zřídilo filmový archiv a diapositivovou ústřednu, z kterýchžto ústavů budou půjčovány filmy a diapositivy, jakožto názorný doprovod vyučování na zemědělských školách a přednáškách pořádaných po venkově. Na vybudování těchto institucí se čile pracuje, takže v nejbližší době zahájí svoji činnost.
Za nejlepší učebný prostředek pokládá ministerstvo zemědělství ten, aby při zemědělských školách zřízeny byly statky, odpovídající svou velikostí příslušným kategoriím škol. Třebaže statkům těmto připadá často i úkol pokusný a demonstrační, nutno trvati na tom, aby byly vedeny v prvé řadě v duchu rentability. I tato snaha setkala se s dobrým výsledkem, takže možno říci, že všechny statky státních zemědělských škol, pokud jsou řádně vypraveny, jsou také výnosné.
Důležitou kapitolou v odborné výchově je hospodářské školství lidové. Počátkem roku 1922/23 bylo v celé republice 473 lidových škol hospodářských, koncem pak roku 1923 zvýšil se jich počet na 593, tudíž za 1 rok o 120. V roce 1924 bude se v zakládání dalších škol této kategorie pokračovati. Jest litovati toho, že rozpočet lidových škol hospodářských byl snížen pro budoucí rok o 3/4 mil., takže toto zřizování nových škol bude nutno omeziti.
O prohloubení vyučování na školách těchto stará se ministerstvo zemědělství pořádáním specielních kursů pro vzdělání jich učitelstva, jichž v roce 1923 bylo pořádáno celkem 10. Kromě toho pořádán byl paedagogicko-didaktický kurs pro absolventy všech kategorií odborných škol zemědělských. Další vydatnou podporou prohloubení vyučování na těchto školách jsou četné pomůcky, jimiž ministerstvo zemědělství tyto školy zásobuje, hlavně pak učebnice, jichž byl vydán již značný počet.
V kulturním výboru poslanecké sněmovny bylo jednáno v několika schůzích o návrzích na změnu zákona o lidových školách hospodářských. Byly podány 3 různé návrhy. Návrh Windirschů v vylučoval veškeré odborné vyučování z lidových škol hospodářských; návrh Koudelků v ukládá definitivní zřizování lidových škol hospodářských; návrh náš doplňuje zákon v různých směrech na základě získané praxe. V kulturním výboru bylo usneseno, aby za základ jednání vzat byl návrh náš, který jest nejobšírnější, nejlépe zdůvodněn a jest schopný bez zvláštního zatížení financí státních k provedení.
Jest si jen přáti, aby jak kulturní, tak i zemědělský výbor návrh tento projednaly co nejdříve. Přecházím k nejdůležitější kapitole s hlediska našeho zemědělství, a to k rozpočtu ministerstva zemědělství, kteréž rovněž svými škrty v rozpočtu musilo přinésti z důvodu spořivosti dosti značné oběti. Bojím se, že tyto škrty provedeny byly na úkor naší produkce zemědělské. V prvé řadě obracím svůj zrak k výchově našeho zemědělského dorostu.
Přejdu nyní ku podporovacím snahám ministerstva zemědělství při produkci živočišné. V prvé řadě jest nutno otázku plemenářskou upraviti zákonem. Doufám, že nynější zasedání tuto otázku definitivně vyřeší a přijme zákon o chovu dobytka senátem již přijatý. Ministerstvo zemědělství musí věnovati plně svůj zřetel ku povznesení chovu zvířectva výběrem na podkladě užitkových vlastností, což padá v prvé řadě na váhu u hovězího dobytka. Proto nutno podporovati zavádění chlévní kontroly v dobrých chovatelských oblastech.
Ministerstvo nesmí zapomínati hlavně při chovu koní na zřizování velkých pastvin, neb kůň hlavně jízdecký není bez takových pastev myslitelný. Je zde nutná dohoda mezi ministrem zemědělství a národní obrany, aby takových velkých pastvin zřízeno bylo hojně, bychom nebyli odkázáni snad později při nákupu koní pro účely vojenské úplně na cizinu. Je nyní možnost při řešení pozemkové reformy v každém aspoň politickém okresu jednu takovou pastvinu jen pro zřízení kmenového stáda hovězího dobytka i koní poříditi. Ta oběť, kterou stát zde přinésti musí, bude jistě dobrým materiálem pro vojenské účely vyvážena. Kmenové stádo zase učiní blahodárný vliv v ohledu chovatelském na nejbližší okolí.
Připomínám, pokud plemenných hřebců se týká, že jest v prvé řadě vybírati materiál domácí, ovšem s dobrým a dokázaným původem, který je zvyklý na půdní a klimatické poměry říše a krajů. Totéž platí i pro ostatní dobytek, neboť pokusy s cizím dobytkem plemenným nezvyklým na poměry půdní či klimatické, nás velmi často zklamaly. To ať je vůdčí myšlenkou našim vedoucím odborným kruhům.
Pokud se týká ministerstva školství a nár. osvěty, je v první řadě naší snahou, aby dobře vybudováno bylo školství obecné a občanské, jehož nejvíce zemědělec pro vzdělání své používá. Osnova školní nechť je upravena tak, aby vychovala venkov k lásce ke zděděné hroudě. Školství obecnému chceme dá i vše, co potřebuje. Jest však nutno, aby vzhledem k chudobě jistých oblastí pomohl stát a země školy řádně vybudovati, neboť není možno žádati po chudých horalech, kteří zpravidla bývají bohati na dítky, ale málo na pozemské statky, aby sami své školy si stavěli a vydržovali. V bohatých krajích otázka rozšíření škol dávno je vyřešena. Tam připadá asi 30 dítek pro třídu, ale u nás na Valašsku ještě 120 dítek se tísní v jedné třídě a není možno bez veřejné pomoci žádati po obci platící 4.000% obecních přirážek stavbu nákladem 250 až 300 tisíc Kč nové školy. Položka 615 tisíc pro celou říši jistě nestačí. Tito chudí horalé pomáhají prací svých rukou udržovati v chodu jak průmyslové závody, tak také vyspělé zemědělství v bohatých řepných krajích. Proto by bylo na místě, kdyby otázka stavby a rozšíření škol v takových zvláště tísnivých poměrech finančních vyřešena byla nákladem veřejným, státním. Trváme na tom, aby škola patřila národu, žádné konfesi a žádné politické straně. Dorost ať je vychováván v duchu myšlenky státní a v naprosté náboženské snášelivosti, jak se to v demokratickém státě sluší.
Pokud se týká škol středních a odborných a škol vysokých, jsme pro jejich plné vybudování. Třeba však pamatovati i na to, aby ústavy střední nám nechrlily nadbytek studovaného proletariátu, jemuž nemůžeme zaopatřiti dostatek chleba. Bojíme se, že připravovaná osnova reformy střední školy ministerstvem školství by řady studovaného proletariátu jen zvětšila, neb co nyní ještě zůstává u řemesla a živností, přešlo by houfně na střední školy. Neznamená ještě pro stát sílu, když máme nadbytek úřednictva, ale je nutno z ohledů národohospodářských obrátiti zřetel ku průmyslu a obchodu, kdež jsou dosud naše slabiny. Dokud nebudou vysoké komíny a velkoobchod patřiti našemu národu, dotud nejsme hospodářsky zabezpečeni.
Proto také naše strana nemůže se vysloviti pro onu osnovu. Tam, kde bude vidno, že ta ona škola nemá podkladu a jest jen z místního patriotismu, nebudeme brániti jejímu zrušení, ovšem v prvé řadě musí býti redukovány nadbytečné školy německé, ať už obecné nebo střední.
Přál bych si, aby pro menšinové školy v Novém Jičíně přikročeno bylo určitě již ke stavbě budov, neb za stávajících okolností, kdy obecné, občanské a 3 třídy gymnasia tísní se v těchže místnostech, není tento stav ani z důvodů pedagogických ani zdravotních, dobrý.
Přicházím k ministerstvu spravedlnosti, od něhož bych si přál, aby přikročilo již jednou ke zrušení lichevního zákona, který slouží jenom ku šikanování našeho zemědělství. Zásada: nabídka i poptávka, vše musejí vyrovnati - musí býti i zde uplatněna.
Pan ministr spravedlnosti po rozsudku pražské poroty by měl dobře uvážiti, zda by nemělo se přikročiti ku reformě porotního zřízení a zda by nebylo vhodným, ženy ze seznamů porotců vypustiti.
Co se týká ministerstva železnic, i zde mám mnohé přání i výtky. V prvé řadě mělo by ministerstvo dbáti toho, aby t. zv. místní dráhy, které přijetím zákona o 8 hodinové době pracovní staly se pasivními, nyní převzalo do svého provozu. Státní zákon je zatížil, nyní ať stát pomůže nésti toho důsledky. Provoz, který dříve odpovídal potřebám lidu, je nyní tak mizerný a zdražený, že raději lidé chodí pěšky, jako je na dráze Karlovice-Vsetín.
Též bych si přál, by železniční správa zbytečně nešikanovala obec, jako jsem byl toho svědkem při stavbě mostu v Jarkové u Val. Meziříčí, kdež most stojí dvě léta, postaven za přispění státu, a když měl býti rampou přes koleje dohotoven, odmítla železniční správa tak učiniti. Obec, jejíž přímá daň obnáší 1200 Kč, musela zaplatiti 1500 Kč na nové komisionelní útraty. Most stojí, nemůže býti používán proto, že správa traťová ve Val. Meziříčí nechce dovoliti přejezd. Peníze, za než se stavělo, byly státní, stavěla zemská správa politická, dráha jest státní, úředník, rada Alter jest státní a nechce věc vyříditi. Obec má nyní stavitelovi z prodlení platiti 32.000 Kč, a to vše, abych tak řekl, v důsledku t. zv. byrokracie. Byl jsem už několikráte v této věci u ministerstva, ale není možná se dočkati vyřízení. Proto bych prosil pana ministra o zjednání nápravy.
Otázce počtu zaměstnanců státních a jejich odborné kvalifikace třeba nejen u železnic, ale i ve všech odvětvích věnovati pozornost.
Nejednu nehodu železniční třeba připsati nedostatku pocitu odpovědnosti a též i nedostatečné kvalifikaci zřízenectva, které novelisací si vysedělo třeba zlaté límce. Aspoň bylo z odborných kruhů si na to stěžováno. Netřeba velikých regimentů mnohdy nekvalifikovaných úředníků, kteří zbytečně zatěžují svým množstvím státní rozpočet, ale dobrých sil, a za svou práci také dobře placených. Stát jako zaměstnavatel je na tom nyní velmi zle. Zdatné, kvalifikované síly utíkají k soukromému podnikání, kdež je lépe platí, státní službě zdatní pracovníci se vyhýbají, poněvadž stát svou novelisací vše znehodnotil. Zde je třeba nápravy, k níž, doufám, ti, kterým záleží na dobrém státním chodu, ochotně pomohou.
Ku rozpočtu ministerstva veř. prací bych si přál, by byl vzat zřetel na chudé horské okresy, by vydatnou pomocí umožnilo se jim vybudování nových silnic. Poukazuji na naše valašské okresy Rožnov, Val. Meziříčí, Vsetín a Frenštát, které nemají ani kilometr říšské silnice, zatím co bohaté průmyslové Ostravsko, Olomoucko má mnoho kilometrů státních silnic. Takové Rožnovsko má cesty těžkými fůrami lesními rozbité, přirážky 400%, dosud ani válce nemají. Vysoké přirážky nestačí ani na krytí potřeb silnic dosavadních, na cestaře a cestmistry, na vybudování nových silnic už nic nezbývá.
Na Vsetínsku, Meziříčsku a Frenštátsku není to o mnoho lepší. Bylo by na místě, aby státní správa převzala aspoň silnice hlavní, spojující okres s okresem, by se obyvatelstvu těchto chudých okresů aspoň trochu odlehčilo a aby ještě zbývající silnice od obce k obci mohly býti vybudovány.
Přál bych si též, aby regulace Ostravice přišla do proudu, aby se nejen stále nekomisionovalo, ale za preliminovaný obnos se tam také něco vystavělo.
A konečně jsem u toho, námi zemědělci nejvíce milovaného ministerstva zásobování. Jeho potřeba dosud se objevuje v rozpočtu 18,764.334 Kč a příjmy jen asi 240.000 Kč. Myslím, že toto ministerstvo by mělo v šestém roce trvání republiky patřiti minulosti. Jest zde na zbytečné šikanování zemědělců a na nic jiného. Otázka drahotní nedá se byrokratickým aparátem vyřešiti, vždycky byli lidé, i v dobách všeobecné láce, kteří si stěžovali na drahotu, ovšem pokud oni kupovali; kdykoliv prodávali, byla jim každá cena zase nízká. Proto, jak jsem již v apelu na ministra spravedlnosti řekl, aby odstraněn byl zákon lichevní, i zde znovu prohlašuji, že otázka poptávky a nabídky může vše vyrovnati.
Chci se ještě dotknouti položky rozpočtu ministerstva sociální péče, zvýšené na 50 milionů, které mají sloužiti ku zvýšení invalidní renty. Ministerstvo sociální péče mělo by dáti pokyny okresním komisím pro sociální péči, jak mají při prohlídkách invalidních postupovati. Vím dobře z vlastního posuzování, že béřou vojenskou invalidní rentu i lidé, kteří si jí nezaslouží, kteří k úrazu nikde ve válce nepřišli a přece vysokou rentu béřou. Zde by měly býti poučeny důvěrnými výnosy okresní politické správy a obecní úřady, kterak je potřebí pomoci státu. Zásada ruská "Car daleko a bůh vysoko" musí u nás přestati.
Nejsme proti tomu, aby, kdo je mrzákem, byl podporován, aby mohl býti živ, ale rozhodně nesmí býti připuštěno, aby lidé schopní práce byli živi na útraty občanstva.
Upozorňuji zároveň ministerstvo sociální péče na poměry, které nastaly ve Vsetíně, kde firma Thonet zavřela veškeré továrny. Šušká se o tom, že je to z důvodů národnostních, poněvadž p. Thonet má také továrny v cizině. Na 2000 dělnictva v těchto chudých krajích je nyní bez zaměstnání. Bude to opětně státní pokladna, která musí tyto lidi podporovati.
Při podpoře v nezaměstnanosti je také nutno dbáti toho, aby jí nebylo zneužíváno, aby ti, kteří skutečně podpory potřebují, ji také dostali, ale ne, aby se podpora dávala na politickou legitimaci.
Tak dotkl jsem se většiny resortů, ministerstev, učinil jsem výtky, vyslovil přání, všechno to řečeno bylo nejen aby se kritisovalo, ale také proto, poněvadž je dlužno i v přátelství na chyby upozorňovati, aby náprava se zjednala.
Jsem přesvědčen, bude-li naše vláda na této cestě šetrnosti pokračovati, že dodělá se dobrých výsledků, zjedná si důvěru jak zákonodárných sborů, tak všeho obyvatelstva, které věří, že v šetrnosti dočká se snížení daní, což zase bude míti reflexi na zlevnění jak výroby, tak životních potřeb.
Všichni dobří občané republiky měli by spolu pomáhati, budovati, hájiti svobodnou naši vlast, v níž najdeme my i naše potomstvo lepší budoucnost.
Z těchto důvodů dáme vše, co stát potřebuje a budeme hlasovati pro rozpočet. (Výborně!)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Prerušujem ďalšie pojednávanie tohoto odstavca a dnešného poradu vôbec.
Pred ukončením schôdze mali by sme ešte hlasovaním rozhodnúť o naliehavých interpeláciach, ktoré v počte 3 rozdané boly v predošlej 227. schôdzi dňa 20. novembra t. r.
Poneváč však snemovňa nie je schopná sa usnášať, vykonáme hlasovanie, až bude dostatočná prezencia.
Sú ešte niektoré prezidiálne sdelenia.
Dodatočne udelil som dovolenú na včerajšiu 227. schôdzu posl. Jánovi Bečkovi, Johanisovi, Chalupníkovi, Modráčkovi, Ant. Novákovi, Prokešovi, Stivínovi, Tadlánkovi, dr. Winterovi, vosmes pre neodkladné zamestnanie.
Dovolenú na dnešnú schôdzu udelil som posl. Hvizdákovi a Pechmanovej; na zajtrajšiu s chôdzu dňa 22. novembra t. r. posl. Křemenovi, Vaculovi a Karlovskému.
Lekárske vysvedčenie predložila pí. posl. Sychravová.
Boly prevedené niektoré zmeny vo výboroch. Prosím, aby boly prečítané.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru zahraničního posl. Stivína za posl. J. Marka a posl. dr. Wintera za posl. Astra.
Místopředseda dr. inž. Botto: Došly spisy od vlády.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 17. listopadu 1923, č. j. 26.702/23 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních a stanoví se válečné přirážky ku přímým daním na rok 1924.
Místopředseda dr. inž. Botto: Medzi schôdzou boly tiskom rozdané interpelácie.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 4281. Sbírka interpelací:
I. posl. Hakena a soudr. min. vnitra o nesprávném postupu okr. politické správy v Semilech při ustavování obecní rady v Bělé u Libštátu,
II. posl. dr. Holitschera, Hillebranda a druhů min. vnitra o přehmatech chebské státní policie,
III. posl. dr. Luschky a druhů min. vnitra o maření volební svobody na Hlučínsku,
IV. posl. dr. Raddy a druhů min. vnitra o přehmatech mikulovské okr. politické správy na Moravě,
V. posl. Jokla, dr. Haase, Heegera a druhů min. vnitra, že úřady a jich činitelé porušili zákony při volbách do obecních zastupitelstev v hlučínském okrese,
VI. posl. dr. Raddy a druhů min. vnitra, že jihlavská státní policie bez důvodů zabavila časopis "Mähr. Grenzbote",
VII. posl. J. Fischera a druhů min. spravedlnosti o zabavení č. 86 periodického tiskopisu "Deutscher Landbote",
VIII. posl. Stenzla a druhů min. spravedlnosti o neodůvodněném zabavení časopisu "Schönhengster Zeitung",
IX. posl. Simma a druhů min. financí, že jednotlivé berní úřady zahájily proti poplatníkům exekuci pro nedoplatky,
X. posl. inž. Kalliny a druhů min. školství a nár. osvěty o činnosti školního inspektora Josefa Michla (ve školním okrese falknovskoloketském) ve Falknově,
XI. posl. Hausmanna, Roschera, Schäfera a druhů min. soc. péče o omezení podpor v nezaměstnanosti,
XII. posl. Simma, Wenzela a druhu min. financí, aby byly vyplaceny bankovky zadržené ještě při kolkování,
XIII. posl. dr. Schollicha a druhů min. železnic, aby staniční budovy byly označeny také německým jazykem.
Místopředseda dr. inž. Botto: Medzi schôdzou bola tiskom rozdaná zpráva.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 4307. Zpráva výborů dopravního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 4230), kterým předkládá se Národnímu shromáždění republiky Československé: 1. Úmluva a statut o režimu splavných cest mezinárodního významu; 2. Dodatečný protokol k této úmluvě; 3. Prohlášení, kterým se uznává právo států, jež nemají mořského pobřeží, na vlajku.
Místopředseda dr. inž. Botto: Medzi schôdzou bol tiskom rozdaný a súčasne prikázaný výboru iniciatívnemu návrh.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 4305. Návrh posl. Patzela a druhů na změnu zákona o úrazovém pojištění dělníků.
Místopředseda dr. inž. Botto: Výboru imunitnému prikazujem žiadosť sedrie v Trenčíne zo dna 15. září 1923, č. B 4445/2/23, predloženú prípisom hl. št. zastupiteľstva v Bratislave zo dňa 17. listopadu 1923, č. 13.096/23, za súhlas k trestnému stíhaniu posl. dr. K u b i š a, podozrelého z prečinu násilia proti vrchnosti podľa § 4, odst. II zák. čl. XL z roku 1914 a prestupku podľa § 46 zák. čl. XL z roku 1879 (č. 401 imunit.). Podľa usnesenia predsednictva navrhujem, aby sa budúca schôdza konala zajtra vo štvrtok dňa 22. listopadu 1923 v 10 hod. dop. s
poradom:
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 4253) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1924 (tisk 4300).
2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 22. prosince 1921, č. 471 Sb. z. a n., o změně některých ustanovení trestního práva a doplňují se některá jeho ustanovení (tisk 4271).
3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje pro přechodnou dobu platnost dosavadní úpravy placení náhrady při trvalém ubytování vojska (tisk 4302).
4. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje platnost dosavadní úpravy náhrady za vojenskou přípřež v míru (tisk 4301).
5. Druhé čtení osnovy zákona o poštovních holubech (tisk 4276).
6. Doplňovací volba člena komise N. S. pro kontrolu dávky z majetku a přírůstku na majetku.
Námietok proti tomu niet? (Nebylo.)
Neni ich.
Návrh môj je prijatý.
Končím schôdzu.
(Konec schůze v 6 hod. 55 min. odp.)