V zahraničním výboru pravil pan referent o této kapitole, že hlavním úkolem zahraniční politiky musí býti, starati se o to, aby nepovstala žádná nová světová válka, která by byla hrobem veškeré lidské kultury. Tážeme se v pochybnosti, zda naše ministerstvo pro věci zahraniční jest zařízeno pro tento úkol. Naprosté následování Francie může podle našeho mínění vésti k nepříjemným následkům. Naší povinností by bylo působiti na Francii a nezadržitelnou vítěznou vůli Francie v duchu zachování míru. Avšak co my činíme, zdá se nám býti příliš mnoho, zdá se nám býti skutečným naprostým odevzdáním se francouzské vůli. Za takovýchto okolností jest pochybné, zda velkých částek, které jsou vynakládány na zahraniční politiku, bude také účelně užito. Pochybnost jest tedy oprávněná poněvadž tyto peníze jsou vynakládány na úplně jednostranný účel, účel zachovati stav zjednaný mírovými smlouvami, i kde jest nepřirozený a nespravedlivý. Tato zahraniční politika není podle našeho mínění taková, jakou by mělo provozovati Československo. Musíme mysliti na to, že přijde také doba, kdy se mezinárodní vztahy opět změní. Můžeme právem žádati, aby peněz, které ve velké míře vydáváme a na něž také my přispíváme značnou částkou, užilo se tak, aby přinesly užitek a prospěch národu a státu také pro budoucnost. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal pan ministr nár. obrany Udržal.
Ministr nár. obrany Udržal: Vážené Národní shromáždění! Dámy a pánové! Právě jsem byl upozorněn a přesvědčil jsem se ze stenografického protokolu, že p. posl. Haken způsobem nanejvýš nekvalifikovaným napadl československé legionáře pro jisté výhody, které jim byly přiznány tímto slavným domem, dále pak že napadl divisionáře generála Gajdu způsobem rovněž nanejvýš nekvalifikovaným.
Myslím, že v daném případě nejlepší odpovědí je žádná odpověď (Výborně!), ale aby se přece jen širší veřejnost, která nemůže býti do podrobností zasvěcena, nenechala sváděti slovy zde pronesenými, odmítám jménem vojenské správy s největší rozhodností všechny právě učiněné nespravedlivé útoky. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Hummelhans.
Posl. Hummelhans: Slavná sněmovno! Rozpočet ministerstva nár. obrany na rok 1924 je poněkud sympatičtější, a to tím, že je o něco nižší nežli byl roku letošního, ne však o tolik, abychom jej bez určitých výtek a výhrad mohli přijati.
Dříve však dovolím si poukázati na jednotlivé položky rozpočtu. Chci se zmíniti krátce o tak často v poslední době uváděné u nás milici.
Když byl sděláván branný zákon, podařilo se nám, aby v § 1 vytčeno bylo, že branná naše moc je na podkladě miličním, ale že pro přechodnou dobu zavádí se systém kádrový. Presenční služba stanovena jest na 2 roky; letošního roku nastala služba 18měsíční a roku 1925 budou nováčci rukovati již jen na 14 měsíců, Při sdělávání tohoto zákona byli jsme si vědomi, že doba dvouroční je značně dlouhá, avšak v začátcích a pro neporozumění některých činitelů, bylo ji dlužno zavésti.
Naskytá se otázka, kdy dospějeme k miličnímu zřízení. Pod tímto slovem představoval si u nás každý zřízení, jaké má republika Švýcarská. Poznal jsem zblízka toto zřízení a mohu prohlásiti, že co mají ve Švýcarsku, nehodí se pro nás. A kdybychom zavedli způsob vojenského výcviku švýcarského, vzbudili bychom u našich vojínů značnou nespokojenost, jelikož naše kázeň ve vojsku nevyrovná se nikterak přísnosti a kázni ve vojsku švýcarském. Rovněž i poměr důstojnictva k mužstvu je u nás podle mého zdání demokratičtější nežli ve Švýcarsku. Důstojnictvo tamější rekrutuje se ponejvíce ze zámožných vrstev, jelikož výlohy s tím spojené pro každého jednotlivce jsou tak značné, že nemajetný občan nemůže si dovoliti státi se důstojníkem miličním, ačkoliv ústava mu to plně dovoluje, ale prostředky jeho nikoliv. Naši důstojníci jsou mužstvu bližší, jelikož většinou pocházejí z řad nemajetných a jsou proti důstojníkům švýcarským pravými proletáři.
Jinak mohu prohlásiti, že ve vojsku je naprostý pořádek, vzorná čistota v kasárnách, ve všech ubikacích. Jedno však můžeme si ze švýcarské milice pro sebe osvojiti, totiž lásku vojínů ke státu a vědomí povinnosti k němu, a to ode všech příslušníků, ať mluví francouzsky, německy nebo italsky a nechť hlásí se ke kterékoliv straně, třebas i komunistické. Je potřeba, aby si toto každý u nás vštípil v mysl, a pak můžeme klidně jíti dále kupředu.
Je nesporno, že doba služební i čtrnáctiměsíční bude dlouhou a že musíme hleděti k tomu, aby po vypršení této lhůty doba služební byla zkrácena. Podle výpočtu odborníků stačí plně doba 7 měsíců, aby mladý občan naučil se všemu, čeho k obraně státu bude mu třeba. Delší služební doba připravuje občanstvo i stát o čas a peníze. Podle prosincového zákona dostalo se 4000 nováčkům výhody, že po 6měsíční službě budou propuštěni domů. Nechci se zatím zmiňovati o správnosti způsobu, jímž se tak děje, ale je to dokladem, že k výcviku vojínů stačí i doba 6 měsíců.
Aby bylo možno v dohledné době přikročiti ke značnému zkrácení presenční služby, bude potřebí zasaditi se, aby co nejdříve schválen byl zákon o povinné návštěvě tělocviku hochů od 14ti roků do doby odvodní ve spolcích tělocvičných, kdež by se jim dostalo náležité výchovy. Tím by při narukování vojenské povinnosti odpadl výcvik pochodových a prostných předcvičení a tím by se uspořilo doby jistě značné.
Tímto a jinými vhodnými opatřeními můžeme dospěti časem k tomu, abychom uspořádali si svou brannou moc tak, aby nikdo, ani jednotlivec, ani stát, v době míru nebyl postižen, aby však v okamžiku, kdy stát náš by byl ohrožen, každý občan republiky kterékoli národnosti a kterékoli příslušnosti stranické stál zde pohotov k jeho ochraně, jako tomu jest ve Švýcarsku. Bude tudíž třeba, aby již v roce příštím byla zřízena při ministerstvu nár. obrany komise z odborníků, která by za součinnosti branného výboru vypracovala návrh zákona na úpravu presenční služby po uplynutí služby 14měsíční, vedle toho však bude nutno, aby ministerstvo zdravotnictví přišlo konečně se zákonem o povinné návštěvě tělocviku pro mládež. Když bude dostatek dobré vůle, dospějeme postupně v naší republice k takovému vojenskému zřízení na obranu státu, které bude vzorem pro státy ostatní.
Nyní se chci zmíniti o některých položkách našeho rozpočtu. Letošního roku konaly se manévry našich vojsk, s jejichž výsledkem po všech stránkách můžeme býti spokojeni. Ukázalo se, že výcvik i výzbroj našeho vojska jest vzorný, rovněž i stravování; potvrdili to nejen odborníci naší branné moci, nýbrž i zástupci značného počtu cizích států, kteří vyslovili se nejen na místě samém, nýbrž - jak máme zprávy z různých států - i doma velice pochvalně o naší branné moci.
Z těchto důvodů domnívám se, že nebude snad potřeba, aby i roku příštího jakékoli cvičení ve větších rozměrech bylo prováděno, čímž ušetří se značná položka z rozpočtu, jakož ani nebude třeba povolávati starší ročníky k takovémuto cvičení.
Naproti tomu může býti takto ušetřeného obnosu použito k drahotnímu přídavku mužstva, který podle vysvětlivek rozpočtu ministerstva má býti snížen o 50% s odůvodněním, že drahota již tak značně polevila. Nevím, zdali navrhovatel tohoto snížení, snad ministerstvo financí, sníží rovněž své příjmy o 50%; alespoň v rozpočtu o tom ničeho nepovídá.
Tedy to bude další otázka branného výboru a i této sněmovny, aby jen tak beze všeho ne byly škrtány požitky mužstva ze stávajícího dvoukorunového drahotního přídavku na jednu korunu, protože poměry drahotní nikterak se nezměnily a těchto 2 korun, které mužstvo dostává, je jim nezbytně třeba, zvláště hochům, kteří přicházejí sem ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, kteří těmito 2 korunami doplňují si, co jim ke stravování snad chybí anebo vzhledem ke své tělesné soustavě více potřebují.
V našem rozpočtu ministerstva nár. obrany figurují také ve vydáních naše podniky, a to: zbrojovka v Brně, letecké dílny a jiné podniky. Vydání tato kryjí se takřka s příjmy těchto podniků, ačkoli ve skutečnosti výtěžky těchto podniků jsou daleko vyšší. Tímto způsobem se tvoří přebytky, o nichž však nemáme pak vědomostí.
Poměry se zbrojovkou v Brně stávají se pomalu již nechutnými. Slavné sněmovně mí býti předložen návrh zákona o akcionování zbrojovky v Brně. Ačkoliv již do konce roku je pouze doba jednoho měsíce, nepospíchá ministerstvo financí, aby návrh tohoto zákona předložilo, ačkoliv v ministerstvu financí jest již úplně vypracován. Nevím, co je toho příčinou, ale domnívám se, že tak velké ohledy na naše banky ministerstvo financí nesmí míti protože není zástupcem bank, nýbrž státu. Žádáme rovněž rozhodně, aby zákon tento v nejbližších dnech byl předložen, poněvadž jeho zdržováním bude postižen nejen stát, nýbrž i dělnictvo, které v důsledku toho ve velkém počtu musí býti ze zbrojovky k Novému roku propuštěno, čímž bude také ohrožena existence celého podniku. Jsou snad kruhy, které k tomu vědomě pracují, ale je na nás, abychom tyto manévry překazili.
Rovněž naše letecké dílny, které budujeme již od počátku našeho převratu, nemohou dojíti ke skoncování. Měly býti hotovy již loňského roku, ale letos jsme na tom v prosinci zase tam, jako roku minulého. Nevím, jaký zájem na tom kdo má, aby zbudování těchto leteckých dílen se tak zdrželo. Snad to budou jiné důvody, které způsobují tento stav, aby snad továrny soukromé dostávaly více zaměstnání, jak také je vidno z to o, co přiděleno je, soukromým podnikům ke zpracování a co přiděleno je těmto leteckým dílnám. Snad zde jsou tak postranní vlivy, které by si nepřály, by tyto dílny byly zbudovány - o čemž snad ani pan ministr neví - které by chtěly z těchto leteckých dílen udělati takové dílny, jaké byly ve starém Rakousku, kde ti, kteří nevěděli, kam by se ukryli, ukrývali se v takovýchto podnicích průmyslových. Oni nepřejí si, aby tyto letecké dílny byly jako samostatný podnik na podkladě civilním, aby v něm dělnictvo mělo účast tím, že by získalo určitý počet akcií, neboť by tím různým pánům, kteří hledají útočiště v takovýchto podnicích, bylo odzvoněno. Jistě pan ministr, pokud vím, něco podobného nepodporuje, podporovati nebude a přičiní se, aby v nejkratší době stala se náprava.
Je ostudné, že je možno takovýto nepatrný podnik budovati takřka dva roky, když soukromé podniky téhož typu již dávno a dávno fungují a mají plno práce. Naproti tomu podnik ministerstva nár. obrany nespěje k tomu, aby byl zakcionován, aby byl uveden na právní stav jako zbrojovka, kde ty vlivy snad jsou jiné. Ale bude třeba, by pan ministr náležitě do toho zasáhl, aby ministerstvo financí, pokud se týče zbrojovky učinilo svou povinnost a osnovu předložilo. Rovněž letecké dílny musejí býti co nejdříve v pořádku, aby stát neměl zbytečné škody vydržováním dělnictva a zaměstnanectva, aby poměry, které jsou v leteckých dílnách, byly vyřešeny tak, aby dílny byly postaveny na podklad jako ostatní podniky, které soukromě vyrábějí.
Dále mně není dosti jasno z rozpočtu a neměl jsem času na to se poptati, že figuruje zde titul "Dílny vzduchoplaveckého ústavu". Nevím, mají-li to býti tyto dílny či mají-li se budovati nové dílny, kde by páni, kteří se nemohou v oněch dílnách uschovati, chtěli se uschovati. Je na to preliminován dosti vysoký obnos, asi 2 1/2 milionu korun. Nevím, co to zase má býti, a jistě pan ministr v této věci dá určité vysvětlení.
Dále je v rozpočtu položka "Podpora pro letce" obnosem 480.000 Kč. Kdo ví, jaké je nebezpečné zaměstnání býti pilotem, pozastaví se nad tak nízkým obnosem. V neděli měli jsme zase případ, kdy pilot při seskoku padákem se zabil. Obnos 480.000 Kč, jelikož případy tyto se velice často opakují, je velice nepatrný, aby nahradil ztráty těm, kteří jsou tím postiženi. Bylo by třeba, aby ten obnos byl v příštím rozpočtu zvýšen.
Dále je zde položka "Náhrada za používání pozemků pro letectví" 1,500.000 Kč. Není mně rovněž jasno, že by náhrada za pozemky pro letectví činila 1 1/2 mil. Kč. Zde bude nějaký omyl, poněvadž za tento obnos by se zakoupil takový komplex, že by nebylo třeba jej najímati. Má-li to býti pro celou republiku, nevím. Jistě bude třeba, aby v té věci bylo dáno náležité vysvětlení.
Vedle toho pozastavil jsem se u položky "Udržování a opravy osobních automobilů" 1,430.000 Kč. Položka ta zdá se mi býti vysoká, protože těch automobilů podle rozpočtu není tolik, aby výlohy na ně činily tak veliký obnos. Nevím, jakým způsobem ten, kdo rozpočet zpracovával, tuto sumu tam vložil. Není možno, aby udržování a opravy osobních automobilů vyžadovaly 1 1/2 mil. Kč za rok. Ti pánové házejí ciframi, které vypadají jako ze vzduchu vzaté, aniž by měly nějaký podklad. Vedle toho na benzin je rovněž věnována suma 1,140.000 Kč. Tady se všechno bere na miliony a nehledí se na několik stotisíc. Bylo by dobře, aby se při zpracování rozpočtu vypočítalo, co stojí 1 kg benzinu nebo oprava jednoho automobilu. Jistě se přijde k jiným cifrám. Rovněž na zakoupení gum byla vyhozena velká suma, také asi přes milion Kč a bylo by třeba, aby všechno to náležitě bylo zrevidováno.
Dále je mi nevysvětlitelno, proč ministerstvo nár. obrany platí clo, které je zde naznačeno obnosem 3 milionů. Přece stát sám sobě clo platiti nemá, a dalo by se to jiným způsobem vyřešiti, aby to zbytečně nefigurovalo v rozpočtu. Obnos 3 mil. není tak malý, aby se tím zbytečně nezvyšoval rozpočet ministerstva nár. obrany. Spíše má býti zájmem těch, kteří zpracují rozpočet, aby tyto cifry co možná zmenšili.
Dále je zde ještě jedna položka, "Doplňování koní". Já tomu nerozumím, protože v tom oboru jsem nikdy nepracoval. Je zde 33 mil. Kč. Naproti tomu příjem z prodeje koní činí 4 mil. Kč. Domnívám se, že tak značného doplňování koní, aby bylo třeba věnovati mu obnos 33 mil. Kč, v naší armádě není zapotřebí. Bude třeba, aby tato položka nějakým způsobem byla zkorigována. Naproti tomu suma 4 mil. z prodaných koní byla by zase, jak se domnívám, velmi nepatrná.
Pro osvětovou činnost a tělesnou výchovu je preliminováno méně o 1 mil. Kč. Naproti tomu vědeckému ústavu zvýšen jest obnos o 200 tisíc korun. Jest nutno, aby právě na této osvětové činnosti ve vojsku nebylo šetřeno, naopak, je třeba, aby byla co možno položka tato zvýšena, alespoň uvedena na stejnou míru jako loňského nebo letošního roku, poněvadž, pokud máme informace, víme, že tato osvětová činnost ve vojsku je velice blahodárná a že ze všech stran velice pochvalně je o ní mluveno. Jest třeba tedy dbáti, aby i na toto duševní vzdělávání mužstva a jeho tělesnou výchovu byl brán také pokud se týče peněz náležitý zřetel.
Rovněž tam figuruje položka "Kolonisace" 14 milionů korun. Nevím, co to je, neměl jsem času, abych se o tom informoval, ale je to jistě položka značná. Je nutno, abychom také o ní byli náležitě informováni. Nechci těmito poukazy říci, že by snad hospodářství v ministerstvu nár. obrany nebylo takové, jaké by mělo býti, ale je třeba, aby pokud možno bylo upraveno tak, aby se takové výtky nemohly činiti.
Vedle toho, co jsme zde řekli, bude třeba, aby také počet zaměstnanců v ministerstvu nár. obrany byl upraven takovým způsobem, aby v každé kanceláři nesedělo mnoho úředníků, a to ve vysokých šaržích. Rovněž máme mnoho těch, kteří již dávno měli býti v pensi nebo byli v pensi, ale byli zase převzati, sedí opět v těchto kancelářích a zaujímají tam zbytečně místa.
Když se dotýkáme toho všeho, tedy chceme, aby naše armáda byla armádou vzornou, aby ministerstvo nár. obrany, které není občanstvu vůbec sympatické, poněvadž se značně na ně vynakládá, mělo také poměry vzorné, aby nikdo nemohl přes to, že se na ně mnoho vynakládá, ministerstvu nár. obrany ničeho vytýkati.
Budeme se snažiti, abychom i napříště, pokud nám to bude možno, sledovali vývoj naší armády a ministerstva nár. obrany, aby, ne-li hned, tedy aspoň v budoucnosti stala se naše armáda skutečně armádou vzornou, která by byla chloubou nejenom našeho státu, nýbrž všech národů tento stát obývajících. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): K prvé, politické, skupině podrobné rozpravy rozpočtové není již nikdo přihlášen, listina řečnická jest vyčerpána a rozprava o této skupině tedy skončena.
Přikročíme proto k podrobné rozpravě o skupině druhé, finanční, zahrnující rozpočtové kapitoly: V. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, VI. a VI. A. Příděly samosprávným svazkům, VII. Státní dluh republiky Československé, VIII. a VIII. A. Pensijní a zaopatřovací požitky, XIV. a XIV. A. Ministerstvo financí, XV. Reparace likvidačních nákladů.
Řečníci na straně "proti" jsou pp. posl. Böhr, Palme, dr. Gažík, Kostka, Horák, Wittich, Jos. Fischer, dr. Medinger, dr. Jabloniczky, V. Mak; na straně "pro" pp. posl. Malík, Šamalík, Hrušovský, dr. Hnídek.
Uděluji slovo prvnímu řečníku "proti", jímž je pan posl. Böhr.
Posl. Böhr (německy): Slavná sněmovno! Při projednávání themat týkajících se otázek finančních a daňových nezáleží tolik na tom, aby zde byla plná sněmovna, jako spíše aby zde byli přítomni odborní referenti příslušných ministerstev a sami páni ministři, neboť pro přípravu rozpočtu není směrodatné velké množství poslanců, nýbrž oni pánové, kteří mají býti činni u pramene a řekl bych, jaksi při fabrikaci a sestavování rozpočtu. Již tomu tak bývá, že se nad každým projednáváním státního rozpočtu doposud zpravidla rozprostírají husté politické stíny. Také do letošní, na velmi pozdní dobu posunuté rozpočtové rozpravy zasahují zahraničně-politické i vnitropolitické události, takže bude těžko dostatečně, důkladně a věcně se zabývati důležitými hospodářskými a kulturními otázkami, i kdyby pro to nebyla stanovena tak omezena doba. Než zdá se mi, že nejen o filosofování by mělo platiti staré přísloví, že totiž je potřebí nejprve žíti, nýbrž že také pro samou politiku nesmí býti přehlížena a ani do pozadí zatlačována péče o hospodářské a kulturní, pro život rovněž tak důležité, požadavky také našeho německého a vůbec každého národa. Běží o rovnováhu stejně oprávněných, úzce spolu spiatých věcí. Pokusím se ve svých stručných vývodech o spojení těchto otázek. Při rozpočtové rozpravě jest nám ovšem ulehčeno tím, že teprve nedávno byla zde provedena rozprava o výkladu pana ministra zahraničí dr. Beneše, do níž bylo zahrnuto také říjnové poselství pana presidenta Masaryka, za něž také pan ministr odpovídá. Jako kvintesence, jako hlavní dozvuk zbývá nám z obou prohlášení různými city provázená vzpomínka na stále zdůrazňovanou západní orientaci při řízení zahraniční politiky československé, kteréžto zdůrazňování se stupňovalo až k osudnému heslu, že budeme státi při Francii v dobrém i ve zlém. Nechci se zde šířiti o těchto politických podrobnostech. V nynější době bude pražská vláda, pokud se týče souručenství v dobrém i ve zlém, jistě asi klásti váhu jen na ono první slovo. Pociťujeme však také my dnes v Československu jedině dobré účinky našeho poměru k Francii? Nechci se zde vůbec pouštěti do rozboru ohromných sum, za něž děkujeme hlavně přátelství k Francii, totiž požadavku ministerstva Národní obrany 2·3 miliardy, nehledíme-li rovněž k značným kvotám v titulech "Státní dluh" a "Stavby". Tento požadavek činí více než 45 haléřů denně na každou hlavu z 13 1/2 milionů obyvatelstva a činí dále více než rozpočet pro sedm jiných ministerstev na r. 1924 dohromady, totiž pro ministerstvo obchodu, veř. prací, soc. péče, zdravotnictví, ministerstvo pro věci zahraniční, pro sjednocení zákonů a zásobování. Chci si zde povšimnouti jen čistě národohospodářských a obchodně politických momentů. Vezměme si nejprve novou obchodní smlouvu Československa s Francií, první tarifní smlouvu. Platí od 1. září t. r. Jak při tom pochodil náš průmysl a průmysl celého Československa? Především Francii se dostává plného přiznání nejvyšších výhod a ježto byla v této smlouvě snížena průmyslová ochranná cla, požívá Francie nejen výhod přiznaných Italii, Anglii, Německu, Rakousku, Portugalsku, Rumunsku, Jugoslavii, Španělsku a Švýcarsku, nýbrž musí býti Francii povoleno také snížení všech oněch cel, jež poskytne Československo v příštích obchodních smlouvách jiným státům, tedy také při jednáních o clech, která mají býti zahájena 6. ledna 1924 s Italií a pak s Rakouskem. Avšak dále bylo Francii přiznáno také ještě zvláštní snížení jistých dovozních cel, dále připuštěn ohromný kontingent v dovozu textilního průmyslu a uděleno trvalé povolení k neomezenému dovozu onoho zboží, jež nevyžaduje vůbec předběžného ohlášení; rovněž sníženy dovozní manipulační poplatky. Naproti tomu Československo nezískalo v této první tarifní smlouvě, kterou vůbec ujednalo, ve Francii žádného jiného obchodně politického postavení, než jakého dosáhlo svou smlouvou z 22. června 1923 menší Rakousko. Ježto zastupuji volební kraj, v němž má náš domácí textilní průmysl veliký význam, musím s obzvláštním politováním prohlásiti, že tato první obchodní smlouva končí silným pasivem, znamená oběť pro náš průmysl, zvláště když český průmysl přadlářský a niťařský musí nyní počítati s nejostřejší zahraniční soutěží, kdežto cla na potřeby tohoto průmyslu, zejména na speciální stroje snížena nebyla. Kdežto ve Francii nepožívají všechny typy našeho vývozního zboží vesměs minimálních tarifů, šla Belgie, nejlepší sekundant Francie, dokonce tak daleko, že použila v červnu t. r. na 14 druhů zboží z Československa antidumpingových cel a zatížila je podobnými celními přirážkami, jako říšsko-německé výrobky přicházející do Belgie. Ježto v Bruselu postav li pražskou korunu na roveň berlínské marce, znemožňuje to vůbec náš vývoz do Belgie. Připomínám, že se pan ministr pro věci zahraniční dr. Beneš na své poslední cestě snažil Belgii přiměti, aby zrušila bez značných ústupků s naší strany své celní přirážky. Plně uznávám, že českoslovenští vyjednavači, ať již to byl kdokoli, neměli nikterak snadného postavení, poněvadž naše republika není ani státem čistě agrárním, ani státem čistě průmyslovým, nýbrž státem agrárně-průmyslovým, lze tudíž tomuto našemu státu poskytnouti jen málo ústupků v tom či onom směru. Avšak v zájmu stejného práva pro všechny tuzemské výrobky musím přece jen poukázati na zásadu, kterou hájí naše německá křesťanskosociální strana lidová, že když již zde nemůžeme zavésti volný obchod anglický - od něhož ostatně, jak se zdá, Anglie v tamějším volebním zápasu následkem francouzské soutěže vážně upouští - pak že má jak živnost a průmysl, tak i zemědělství stejný nárok na celní ochranu. Neboť obě odvětví trpí také stejným tlakem daňovým. Avšak také tentokrát znovu se domáhám na panu ministrovi věcí zahraničních, aby se postaral o uzavření smluv o právní pomoci, zvláště proto, že při žalobách u soudu bydliště zahraničního dlužníka, na př. v Maďarsku, bývá kurs pro přepočítání pohledávek zažalovaných v Kč nepříznivě upravován. Smlouvy o poskytování právní pomoci s Jugoslavií atd., pokud vím, nejsou ještě ratifikovány. Jen proti smlouvě o poskytování právní moci s Rakouskem není stížností. Co se týče Rakouska, chci při této příležitosti upozorniti, že u nás i v Rakousku lze podle čl. 222 mírové smlouvy saint-germainské až do 15. července 1925, tedy ještě 1 1/2 roku ujednávati zvláštní celně-tarifní výhody mimo objem doložky o nejvyšších výhodách. Vyvinul-li pan ministr obchodu v poslední době po této stránce již nějakou úspěšnou činnost, byla by nám zpráva o tom zajisté vítána. Zejména ve prospěch různých odvětví průmyslu textilního a zboží porculánového bylo by možno, třebas jen ještě na 19 měsíců, leccos vyzískati, ale také obráceně i Rakousko by mohlo mnoho dosáhnouti. V době hospodářské krise a daňového tlaku nesmíme ani poměrně nepatrných možností podceňovati, já bych v tom směru zde opravdu rád viděl nějaký zásah našeho úřadu pro obchodní politiku.
Chtěl bych nyní ukázati na daňovou praxi a na používání daní. Nejprve chci vzpomenouti nepříjemného zklamání. Studujeme-li 2000 stránek rozpočtových sešitů, všimneme si zvláště některých položek hospodářsko-sociální povahy, které jsou nepatrně dotovány; zhluboka jsem si oddychl, když jsem našel ve finančním zákoně vložku obsahující opravy tiskových chyb. Domníval jsem se, že je to rozřešení záhad, avšak byly to bohužel jen opravy jedniček, tedy ani ne desítek, neřku-li tisícovek a milionů. Pan ministr financí vzpomněl ve svém výkladu, že byl rozpočet na r. 1924 proti letošnímu snížen, avšak stěžoval si také, že se vlivem hospodářské krise jeví úbytek příjmů na daních. Vyjadřuje se tím obava, že snad nebude dosaženo letošními příjmy ani čísel v rozpočtu na rok 1923. Jak pak to bude s příjmy v r. 1924, je-li na rok 1924 předepsán výtěžek ze všeobecné daně výdělkové částkou asi 250 milionů proti 211,480.000 Kč v r. 1923, když přece sám kterýsi zástupce vlády prohlásil, že pro podstatné snížení čistého výtěžku pro rok 1924 musí býti povolen odpis.
Také vláda se připojuje k volání po daňové reformě, poněvadž všechny hospodářské kruhy čím dále tím tíže nesou četné nejednotně vedle sebe existující druhy daní; dosavadní vládní plán neposkytuje však velké naděje na pronikavé reformní dílo, zvláště když se má reforma vztahovati jen na daně přímé. Poplatkové právo skládající se ze sta starých nařízení a dvorských dekretů a trestní řízení důchodkové zůstává jako nějaká tajná věda zvláštních daňových odborníků nedotčeno.
Nejnápadnější stinnou stránkou dosavadní naší daňové soustavy zdají se mi býti četné exekuce, značné nedoplatky daní v pozemkových knihách již zapsané, a opožděné a proto tím hrozivější předpisování daní za období dvou a čtyř roků zpět. Následkem toho je zadlužení četných průmyslových podniků u bank. Daňová sazba, daňová základna jest u nás v přirovnání k četným jiným zemím příliš vysoká. U daně domovní činí daňová základna 30 až 40 % výtěžku z objektu daní povinného, u všeobecné daně výdělkové jest to až 50 %, u daně z příjmů až 47%, u válečné daně až 60%, u zvláštní daně výdělkové až 80% čistého výtěžku dani podléhajícího.
Abych poukázal k jednotlivostem, jest novelisace nešťastného zákona o dávce z majetku a z přírůstku na majetku nezbytně nutná. Ale důkladnější, než jakou má na mysli již vypracovaný vládní návrh. Obě tyto dávky, jak známo, měly původně za účel pozvednouti valutu a usnadniti placení státních dluhů, kteréžto účely staly se vlivem nastavších změn vedlejšími. Již před rokem jsme právem namítali, že někdejší zákonodárné shromáždění počítalo přece s pražskou měnou, která byla proti Curychu několikanásobně nižší, než je dnes, takže jsme tedy nyní platili vzhledem k stoupnuvší hodnotě peněz částky vyšší, než jaké měl na mysli dřívější beztak nikoli mírný zákonodárce předešlého Národního shromáždění. Mimo to dávka z přírůstku hodnoty postihuje nyní zpravidla jen zdánlivý přírůstek. Četné domy za války v letech 1914 až 1919 nebyly opravovány a spíše ztratily na hodnotě. Ačkoli dále vlastníci devis valutově slabých zemí trpí velkými ztrátami, počítá předpis dávky majetkové 1 marku ještě za 1·57 Kč. Dnes 2 miliony marek se rovnají 1/370 haléře a přes to se má z toho platiti několik set tisíc korun dávky z majetku. Klesla-li hodnota o třetinu, připouští se ovšem rekurs a nárok na slevu. Avšak než bude vyřízen rekurs, platí se provisorní splátky a erár si případně vymůže záznam na hypotéku.
Při této příležitosti dovoluji si opět upozorniti pana ministra financí a také pana ministra vnitra, do jejichž oborů patří otázka spořitelen, na návrh posl. V. Marka a druhů, který směřuje k tomu, aby erární daňové záznamy a exekuční částky nesměly býti vkládány před první polovinu hodnoty hypotéky, která již je knihovně zatížena. Neboť jinak budou těžce postiženy samy spořitelny, tyto nezbytné nádržky spořivosti a peněžního obchodu, nebo si budou nucen ukládati dokonce vůči všem reelním uchazečům o úvěr národohospodářsky povážlivou zdrželivost, ježto daňové nedoplatky a najednou za několik let předpisované daně skoro ve všech ukládacích okresech dosahují mnoha milionů. Hospodářská krise a nemožnost, aby si majitelé domů, rolníci, živnostníci a průmyslníci na krátce časově omezené splátky na dávku majetkovou opatřili úvěr, ospravedlňuje požadavek, který také my křesťanští sociálové hájíme, aby bylo povoleno 30 pololetních splátek na dávku z majetku.
Pokud se týče nedoplatků daňových, uvádím jako typický příklad, že jen v jabloneckém okresu, nepočítáme-li většinou vůbec ještě ani nepředepsané daně válečné a j., činily koncem r. 1922 na 22,269.775 Kč a přirážky k fondům na 19,250.513 Kč. To je okres, k němuž se snad radí zcela podobně i jiné okresy.
Při pojednávání o daňových splátkách a o daňové reformě vydává se snad každý řečník nebezpečí, že se nějak dotkne některých věcí, o nichž již mluvili, nebo budou ještě mluviti také jiní řečníci. Proto se o nich zmíním také jen docela stručně. Revisní komise ministerstva financí působívají často tak pronikavě a nikoli bezvadně, že bylo vysloveno přání, aby jejich členové byli raději přidělováni berním úřadům ke konečnému zpracování jejich ohromných zadrželostí. Kdežto při sestavování předpisů pro dávku z majetku nezřídka převládá snaha hodnotu podstaty z r. 1914 snižovati, avšak hodnotu z r. 1919, aby vzrostl přírůstek, vyháněti do výše, ačkoli již skutečná číselná suma korun z r. 1914 má přece jen mnohem vyšší vnitřní hodnotu než stejně vysoká suma korun z r. 1919, snaží se berní úřady při předpisování válečných daní za rok 1919, které většinou není ještě skončeno, oceňovati části zásob koncem r. 1919, které nejsou patrny z knih, rovněž velmi vysoko. A přece by měly býti ony hodnoty následkem znehodnocení od té doby nastavšího ve skutečnosti oceňovány nízko. Na zastaralou všeobecnou daň výdělkovou je všeobecná stížnost, že dávkami a přirážkami vzrůstá až do nemožnosti, takže je oprávněn požadavek hospodářských korporací, aby nebyla zvyšována přes 80% dani podléhajícího výtěžku podniku, jak je tomu již u zvláštní daně výdělkové. Také zde se někdy vyskytují v některém daňovém okresu pro zcela stejné podniky jiné daňové sazby než v ostatních okresech. Pokud se týče zvláštní daně výdělkové, chtěl bych poukázati také ještě na § 93 o zdanění bilančních přebytků, totiž aspoň na to, že se příliš vysoko zachycují z pojištění proti ohni nad knihovní hodnotu vyplývající vyšší výtěžky při náhradě požárem způsobené škody. Neboť při 80%ní zvláštní výdělkové dani stávají se staré pojišťovací smlouvy bezcennými, ježto starší podniky uvádějí svůj základní kapitál, své budovy a movitosti v knihách ve zlatých korunách.
Pánové, všeobecná je stížnost na bytovou tíseň. Avšak jak má býti podporována chuť ke stavění, když není snížena činžovní daň, o níž jsem se již zmínil? Při této příležitosti rád bych obrátil pozornost na nynější příliš časté přesazování úředníků z nejrůznějších resortů, kteří bývají nyní velmi často překládáni. Týká se to Němců i Čechů. Na sta úředníků bylo přeloženo na př. do Prahy, mnozí z nich, i když jsou zde zaměstnáni již mnoho měsíců, nemohli dosud nalézti rodinných bytů a jsou tudíž nuceni stále vydržovati také domácnost pro svoji rodinu, která zůstala v některém vzdáleném městě. Při překládání za takových trudných sociálních poměrů měli by tito úředníci rozhodně obdržeti právní cestou přiměřené přídavky odškodňovací, zatím však se, bohužel, železničním úředníkům, učitelům a všem státním úředníkům drahotní přídavky snižují, aniž však ohlašované zlevnění se dostavilo. Proti četnému překládání a předčasnému pensionování německých úředníků nutno také z národnostního zájmu zaujmouti stanovisko. Je překvapující a příznačné zvláště v oboru ministerstva železnic. Kdežto po převratu bylo v t. zv. historických zemích asi 700 německých přednostů stanic, dnes je jich sotva ještě 180, čítajíc v to stanice postátněné dráhy Buštěhradské a Ústecko-Teplické. Odstraňování německých úředníků objeví se ještě v ostřejším světle, když uvážíme, že v t. zv. kvalifikovaném jazykovém území, kde je Němců značné procento, je nyní neméně než asi 480 stanic. Proč pak musely nedávno také ještě stanice Liberec, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Chomutov dostati české přednosty? Okolnost, že zadávání nádražních knihkupectví nebylo vypsáno, dále že ve východních Čechách obdržel všechna nádražní knihkupectví prostě pardubický knihkupec pan Polák, na stanicích býv. společnosti st. dráhy pražský knihkupec pan Josef Vilímek, byla podnětem nejen k národnostním stížnostem se strany Němců, nýbrž z odborných důvodů také se strany českých knihkupců.
Vraceje se ještě jednou k daním poukazuji na tvrdosti vzniklé tím, že od 1. ledna 1920 byly společnosti s ručením omezený postaveny na roveň každé společnosti akciové, dále na daň z obohacení s ohromnými dědickými poplatky, takže také při nápadu mezi nejbližšími příbuznými ztenčuje pozůstalostní majetek do té míry, že mizí nezbytný smysl pro spořivost a také se ohrožuje další vedení hospodářství nebo živnostenského neb průmyslového podniku. Pokud se týče daně z obratu a daně přepychové, objevuje se ve vládním reformním návrhu zvlášť zavržitelné opatření, že se totiž daň z obratu i u potravin a zemědělských výrobků má zvýšiti z 1 % na 2% a dani přepychové, která se snižuje na 8 %, mají podléhati také četné potřebné předměty, kterých nelze vůbec považovati za přepych, jako mycí stůl a kuchyňská kredenc. Není to zrovna slavným listem pro tehdejší navrhovatele, promiňte, že se o tom zmiňuji, že pak vedle dvou opravdu nikoli přepychových předmětů, horských bot a glycerinového mýdla, právě ochranné prostředky byly z přepychové daně vyloučeny. Zvýšení daně z obratu u potravin vyvolá novou vlnu drahoty a nové mzdové boje. Můžeme jistě očekávati, že účinky toho dají cítiti také ministerstvu financí státní zaměstnanci všech oborů. Před nedávnem byla konečně snížena uhelná daň, po prudkém zápasu plném ztrát, avšak v drobném prodeji toto zlevnění sotva pociťujeme. Již nestrannost fisku měla dáti podnět k tomu, aby nyní po uhlí byla snížena také daň z vodní síly. My křesťanští sociálové projevili jsme toto přání v resoluci a očekávám, že i ctěné většinové strany budou pro ni hlasovati. Podali jsme ještě jiné právě tak jasně odůvodněné návrhy a resoluce, které by mohly býti jistě přijaty, bude-li jinak všude opravdu dobrá vůle. Na jednu upozorňuji pana ministra financí, nic by ho ani jeho kolegy nastála. Jsme na prahu zimy. Tu mohla by býti četným nezaměstnaným, bydlícím ve velkých místech daleko od úřadu, kde se mají hlásiti, snadno uspořena v zimě dvojí cesta týdně k vzdálenému úřadu, kde se hlásí ke kontrole, kdyby byl okresním politickým úřadem do onoho velkého místa vyslán úředník. Nevyžadovalo by to vůbec žádných nákladů, nýbrž naopak znamenalo by to úsporu, právě tak, jako kdyby přestaly zbytečné lékařské prohlídky a superarbitrace válečných vdov. Neboť renta má svůj důvod přece ve ztrátě živitele rodiny, manžela ve ztrátě otce dětí a nikoliv odpovědi na otázku, zda si ona vdova sama pere prádlo. A řekne-li snad ubohá žena, že ano, mohl by ji snad vyšetřující bezohledně prohlásiti za způsobilou k výdělku.
Na konec bych rád ještě jednou poukázal na vztahy k cizině, jež pronikavě zasahují do finančnictví a do daní, na obchodní smlouvy, tarify a státní spolky neb podporování dopravy. Jakkoli je dnes Rakousko malé, přece jen má tento sousední stát podle statistiky zahraničního obchodu v tomto roce zase obchodně-politicky pro Československo desetkrát větší význam než Francie a daleko větší význam než kterýkoli jiný stát Velké a Malé Dohody. Jinak jest národohospodářsky významné především ještě také Německo. Minulého týdne tam bohužel obchod velmi poklesl vlivem francouzských opatření v Porýní a v Poruří. Tím spíše musí býti podporován průmysl a živnosti a umožňována jejich schopnost k vývozu. Naproti tomu někdejší podnik s dopravou bavlny byl nešťastný. Zanecháváť nucená likvidatura v textilním průmyslu ztrátu 69·9 milionu, v přádelnách 147·5 milionu korun. Mnohým průmyslovým odvětvím, zejména našemu domácímu průmyslu strojnickému by velmi prospělo, kdyby speciální stroje nejmodernějšího druhu, kterých nelze u nás dostati, které jsou však zatím nesmírně drahé, mohly k nám býti dováženy bez cla nebo jen s nepatrným clem, aby se tím stal průmysl schopnější k vývozu a schopnější k soutěži. Čas mi nedovoluje, abych se zabýval podrobně jednotlivými druhy průmyslu, průmyslem železářským a kovoprůmyslem. Avšak k četným těmto stížnostem připojím také něco příjemného. Přál bych si jen, aby pochvala, kterou nyní vyslovím, měla pro náš stav živnostenský také praktickou cenu: Nacházím totiž v kterési řeči pana ministra obchodu, kterou pronesl více než před rokem, krásná slova: "Budu se starati především o malé živnostníky, neboť oni jsou základem obchodu a průmyslu."
Nuže, pánové, tuto péči bychom nikde neviděli, kdyby nadále zůstala daň z obratu, daň přepychová, všechny ty daňové příkrosti, o nichž jsem se zmínil, exekuce atd., jak tomu z části již bylo, či jak se to z části zamýšlí.
Stát potřebuje živoucího, silného průmyslu, potřebuje zdatných poplatníků. Proto musí míti také větší ohled na jejich blaho a na jejich výkonnost, než se to, bohužel, dělo dosud. Tím končím. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu dnešní schůze.
Před ukončením schůze měli bychom ještě hlasovati podle § 69 jedn. řádu o naléhavých interpelacích, rozdaných ve včerejší 229. schůzi posl. sněmovny, ale poněvadž není dostatečné presence, odkládám hlasování na schůzi příští.
Dodatečně udělil jsem dovolenou na schůze dne 20., 22. a 23. listopadu t. r. posl. Hvizdákovi; na schůze dne 21., 22. a 23. listopadu t. r. posl. Tadlánkovi; na dnešní schůzi posl. Koudelkovi, vesměs pro neodkladné zaměstnání.
Byly provedeny změny ve výborech.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Komise Národního shromáždění pro kontrolu dávky z majetku a přírůstku na majetku zvolila ve schůzi dne 23. listopadu 1923 předsedou posl. Staňka.
Do výboru zdravotního vyslal klub poslanců čsl. strany lidové posl. Adamovského za posl. Sedláčka.