Začátek schůze ve 4 hod. 22 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.
126 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Stříbrný.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): zahajuji 238. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou udělil jsem na dnešní schůzi posl. Čuříkovi, dr. Meissnerovi a Tausikovi; na dnešní a zítřejší schůze posl. Němcovi a dr. Czechovi, vesměs pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí omlouvá se posl. Skalák.
Lékařské vysvědčení předložili: posl. Kunst dodatečně za dobu od 17. do 29. listopadu 1923 a posl. Čundrlík.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zemědělského a malorolnického lidu posl. Berana za posl. dr. Srdínko; klub posl. čsl. národní demokracie posl. Kamelského za posl. Špačka; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Pohla za posl. R. Fischera.
Předseda: Došly některé spisy, dotazy atd.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Dotazy:
posl. Čuříka ministru zahraničních věcí ve věci udržení českých bohoslužeb v Linci v kostele sv. Martina,
posl. Čuříka ministru železnic o odpovědi na jeho interpelaci proti nezákonnému vydání výnosu ministerstva železnic ze dne 18. června 1923, č. j. 37.421/pres. 2, o event. zavedení klidu práce v den 6. července místo 29. června,
posl. Čuříka ministru železnic o hospodárnosti při nákupu uhlí pro stát. dráhy,
posl. Patzela ministru vnitra o poškození německého velkostatkářského zaměstnance,
posl. Patzela ministru soc. péče, aby předložil návrh zákona na zákonnou úpravu dovolených průmyslového dělnictva,
posl. Schweichharta, Grünznera, Čermaka a druhů ministru železnic, že mnoho dělníků jest poškozováno nepříznivým vlakovým spojením,
posl. Fűssyho a súdr. ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska, ministrovi vnútra a ministrovi spravedlnosti o nekvalifikovateľnom chování Rudolfa Klimenta, obvodného notára obcí Dolný Várad, Horný Várad a Turá voči obyvateľstvu,
posl. inž. Junga ministrovi zdravotnictví, že německému moravsko-ostravskému tělocvičnému spolku nebyla poskytnuta subvence,
posl. inž. Junga a druhů ministrovi financí o cestách pensistů do ciziny,
posl. Hausmanna, Jokla a druhů ministrovi národ. obrany, jak bylo nakládáno se souchotinářským vojákem, jenž nastoupil cvičení ve zbrani,
posl. dr. Kőrmendy-Ékesa ministrovi školstva a nár. osvety vo veci penzie vdovy po Jánovi Makkó, penzionovanom učiteľovi v Kiskővesde,
posl. dr Kőrmendy-Ékesa ministrovi nár. obrany o invalidnej, rešp. vojenskej penzii Štefana Sonkolya, obyvateľa v Siači,
posl. dr. Kőrmendy-Ékesa ministrovi školstva a nár. osvety vo veci penzie vdovy Marie Weinovej, rod. Héthársyovej v Levoči,
posl. dr Kőrmendy-Ékesa ministrovi školstva a nár. osvety vo veci penzie vdovy po Vazulovi Kuruczovi v Trebišove,
posl. dr Kőrmendy-Ékesa ministrovi školstva a nár. osvety vo veci penzie Antona Muszkalayho a Jozefa Paulíka, býv. gymnaziálnych profesorov v Trenšíne,
posl. dr Kőrmendy-Ékesa ministrovi vnútra vo veci penzie župného úradníka na odpočinku Michala Végha,
posl. Schälzkyho a druhů ministru spravedlnosti o jmenování kancelářských soudních úředníků skupiny D v IX. hodnostní třídě kancelářskými správci,
posl. Schälzkyho a druhů ministrovi soc. péče, že dodnes ještě nebyl poukázán důchod válečnému invalidovi Karlu Rödigovi z Kammersgrünu v okrese neydeckém, který byl dne 18. srpna 1921 prohlášen za nezpůsobilého do 100%.
Odpovědi:
předsedy vlády a ministra financí na dotaz posl. Simma a druhů o konečné úpravě právních poměrů státních pensistů, vdov a sirotků,
ministra financí na dotaz posl. Schälzkyho a druhů o odpočivném a zaopatřovacích platech státních staropensistů.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4330. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za vydání k trestnímu stíhání posl. Röttela pro přečin podle § 14, čís. 1, § 15, čís. 1 o přestupku podle § 18 zákona na ochranu republiky.
Tisk 4331. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Bratislave za vydanie k trestnému stihaniu posl. dr. Jurigu.
Tisk 4332. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Bratislave za vydanie k trestnému stihaniu posl. Hlinku, Tománeka a dr. Jurigu.
Tisk 4339. Zpráva výboru pro dopravu a veřejné práce a výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona o výkupu místní dráhy v údolí Borže (tisk 4288).
Tisk 4340. Zpráva I. výboru pro dopravu a veř. práce, II. výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a III. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona, jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské.
Tisk 4341. Zpráva I. výboru soc.-politického a II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4324), jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných.
Tisk 4342. Zpráva I. výboru soc.-politického a II. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4323), kterým se prodlužuje účinnost zákona z 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.
Tisk 4343. Zpráva ústavně-právního a rozpočtového výboru o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1607 a 1658) o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel (tisk 4236)).
Tisk 4344. Zpráva I. výboru zahraničního a II. výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu o vládnom návrhu (tisk 4242), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu k dodatočnému schváleniu obchodná úmluva medzi republikou Československou a Franciou, podpísaná v Paríži dňa 17. srpna 1923, uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 30. srpna 1923, čís. 174 Sb. z. a n.
Tisk 4345. Zpráva I. výboru zahraničního a II. výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu o vládním návrhu (tisk 4286), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní dohoda mezi Československou republikou a Norskem, podepsaná v Praze dne 2. října 1923.
Tisk 4346. Zpráva I. výboru zahraničního a II. výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu o vládním návrhu (tisk 4285), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní dohoda mezi Československou republikou a Spojenými Státy Americkými sjednaná v Praze dne 29. října 1923, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. listopadu 1923, čís. 209 Sb. z. a n.
Tisk 4349. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 4326) o dani z uhlí.
Tisk 4350. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a z přírůstku na majetku.
Předseda: Dne 4. prosince 1923 byl poštou tiskem rozeslán vládní návrh.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4327. Vládní návrh zákona o dani z obratu a dani přepychové.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4347. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje zmocnění dané vládě v § 2 zákona ze dne 4. července 923, č. 158 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zápisy o 222. až 226. schůzi posl. sněmovny.
Dne 4. prosince 1923 byly poštou tiskem rozeslány těsnopisecké zprávy o 223. a 224. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány těsnopisecké zprávy o 225., 226. a 227. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4334. Návrh posl. Schälzkyho, dr. Luschky a druhů na změnu zákona ze dne 4. července 1923, čís. 146 Sb. z. a n., kterým se stanoví nová lhůta k přihláškám o důchod válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.
Tisk 4335. Návrh posl. dr. Luschky, Schälzkyho a druhů na změnu a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, novelovaného zákonem ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.
Tisk 4336. Návrh posl. Bečku, Ulricha, Oktavca a súdr. na vydanie zákona na doplnenie IX. článku zákona o colnej sadzbe zo dňa 13. února 1906, čís. 20 ř. z., a čl. LIII uhor. zák. z r. 1907.
Tisk 4337. Návrh posl. Füssyho a súdr. o zmene zákonov zo dňa 25. septembra 1919, čís. 533 Sb. z. a n., a zo dňa 22. decembra 1920, čís. 677 Sb. z. a n., o všeobecnej dani nápojovej.
Tisk 4338. Návrh posl. Vávry, Horáka, Mlčocha, Najmana, Pastyříka, Anděla a druhů na provedení výstavby trati Jičín-Paka-Trutnov.
Tisk 4348. Návrh posl. dr. Lodgmana a druhů na zrušení vládního nařízení ze dne 1. srpna 1923, jímž hospodaření lihem bylo přeneseno na Společnost pro zpeněžení lihu, společnost s r. o.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji žádost krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. prosince 1923, č. Pr 79/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Lodgmana, dr. Brunara a inž. Kalliny pro přečin podle § 14, č. 5 a pro přečin podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky z 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n., jichž se dopustili články v cizozemském časopise "Deutsche akademische Stimmen" z 28. října 1923, vycházejícím v Mnichově (č. 405 imunit.).
Zápisy o 229. až 231. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jedn. řádu a budou dle téhož paragrafu vytištěny.
Přejdeme k projednávání pořadu schůze a to nejprve k odst. 1, jímž jest:
1. Zpráva výboru ústavně-právního a zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 4258), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Dodatečná úmluva k Labské plavební aktě se závěrečným protokolem sjednaná v Praze 27. ledna 1923 (tisk 4311).
Zpravodaj za výbor ústavně-právní jest p. posl. Špatný, za výbor zahraniční p. posl. dr. Uhlíř.
Uděluji slovo prvému zpravodaji p. posl. Špatnému.
Zpravodaj posl. Špatný: Slavná sněmovno! Labská plavební akta z 22. února 1922, která obsahuje základní zásady pro úpravu soudnictví ve věcech, týkajících se labské plavby, byla ratifikována již všemi smluvními státy a také i republikou Československou dne 9. června 1923.
Labská plavební akta jest vlastně navázáním na staré úmluvy. Byla to labská plavební akta z r. 1821 a další z r. 1844, která obsahovala rozhodnutí, že celní soudy mají jednati o vodním clu. Když tyto poplatky byly zrušeny, labské celní soudy jednaly jen o přestupcích plavebních policejních řádů a o soukromoprávních sporech plavebních. Po zavedení nové organisace úřadů správních a soudních r. 1868 byly části agendy přikázány okresním hejtmanstvím a soudům v pobřežních městech labských, to jest v Mělníku, Roudnici, Litoměřicích, Lovosicích, Ústí n. L. a Děčíně. V novější době však agenda labských celních soudů stala se u nás bezvýznamnou stejně jako v Německu. Ale zmezinárodněním labského toku ukázala se potřeba upraviti rozhodování o věcech plavby se týkajících. Poukazováno bylo na obdobnou situaci na Rýně, kde od r. 1868 rýnská komise stala se odvolací stolicí nad plavebními soudy a docílila ve své jurisdikci výsledků uspokojivých.
Při závěrečném jednání o Labské plavební aktě v únoru 1922 v předpokladu, že zřízením mezinárodní komise a nové Labské plavební akty provoz na Labi podstatně se rozvine a nabude mezinárodní povahy, rozhodnuto sjednati dodatečnou úmluvu, provádějící článek 44 až 47 Labské plavební akty. Tato podepsána 27. ledna 1923 za účasti zástupců Německa, Belgie, Francie, Vel. Britanie, Italie a Československa.
Příslušnost ratione materiae jest obsažena v článku 1, příslušnost ratione loci v článku 2, jistota, přípustnost odvolání, co platí, bylo-li podáno více odvolání, a řízení odvolací jsou obsaženy v článku 3 až 6; prozatímní exekuce, opatření průvodní, usnášení a vyhotovení rozsudků jsou obsahem článků 7 až 10; útraty, výdaje a náklady, doručení a výkon rozsudku, ratifikace a nabytí účinnosti jsou obsaženy v článku 11 až 13. K této úmluvě přiložen jest závěrečný protokol.
Jménem ústavně-právního výboru navrhuji, aby poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s dodatečnou úmluvou k Labské plavební aktě se závěrečným protokolem, sjednanými v Praze 27. ledna 1923. (Potlesk.)
Předseda: Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, p. posl. dr. Uhlířovi.
Zpravodaj posl. dr. Uhlíř: Slavná sněmovno! Jak bylo řečeno, tato úmluva k Labské plavební aktě se závěrečným protokolem jest jen úmluvou dodatečnou, kterou vlastně podrobně provádějí se články 44 až 47 původní Labské plavební akty, jíž poslanecká sněmovna se již svého času zabývala.
Tato dodatečná úmluva tedy pouze v rámci těchto předpisů upravuje věcnou a místní příslušnost plavebních soudů a odvolací řízení před mezinárodní labskou komisí. Vůdčí myšlenkou bylo, aby odvolání ke komisi bylo pro strany rovnocenné s odvoláním k tuzemské stolici nadřízeného soudu, jenž rozhodoval v prvé instanci, pokud zvláštní postavení komise jakožto mezinárodního orgánu nevyžádalo si poněkud odchylné úpravy.
Zahraniční výbor pojednav o tomto vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé republiky dodatečná úmluva k Labské plavební aktě se závěrečným protokolem, sjednaná v Praze 27. ledna 1923, připojuje se k návrhu ústavně-právního výboru a doporučuje poslanecké sněmovně, aby schválila tuto dodatečnou úmluvu k Labské plavební aktě a rovněž závěrečný protokol k této dodatečné úmluvě, sjednané v Praze 27. ledna 1923. (Potlesk.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Měli bychom teď hlasovati. Ježto však není ještě dostatečná presence, odkládám hlasování o tomto odstavci na pozdější dobu v dnešní schůzi.
Měli bychom nyní přikročiti k odst. 2. Byl jsem však požádán panem ministrem zdravotnictví, který mešká mimo Prahu, aby projednávání tohoto odstavce bylo vzato s pořadu dnešní schůze, až pan ministr bude moci býti přítomen. To bude, myslím, ve středu.
Nebude-li námitek, přikročíme hned k bodu 3. (Námitky nebyly.)
Námitek není, přejdeme tedy k odstavci 3.
Jest zde zpravodaj k odstavci 3 za výbor ústavně-právní, p. posl. dr. Matoušek? (Hlasy: Není přítomen!)
Jelikož pan zpravodaj zde okamžitě není, odložím také projednávání tohoto odstavce. (Námitek nebylo.)
Přikročíme k odstavci 4, jímž jest:
4. Zpráva výboru ústavno-právneho k usneseniu senátu (tisk 4235) o vládnom návrhu zákona (tisk sen. 1608 a 1635) o trestnom pojednávaní konanom podľa trestného poriadku, zák. čl. XXXIII z r. 1896, proti neprítomným osobám (tisk 4298).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní jest p. posl. dr. Medvecký, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! Pokračovanie o trestných zaležitostiach je v bývalých zemiach koruny českej inak riešené než v čiastkach, ktoré prináležia k Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Je samozrejmé, že v týchto trestných poriadkoch. trestných riadoch sú rozdiely dôležité. Takéto dôležité rozdiely sú medzi iným aj ohľadom toho, kedy môže byť zadržané pojednávanie proti patričným obžalovaným. Rozdiel v tomto smere pozostáva menovite v tom, že bývalý trestný riad uhorský, ktorý je platný na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, predpisuje, že obžalovaný musí byť na pojednávaní osobne prítomný. Jedinou výnimkou zpod tohoto pravidla sú prípady trestných činov, ktoré sú trestané peňažitou pokutou. Táto osobná prítomnosť zapríčiňuje obžalovanému často zbytočné ťažkosti a trovy, bez toho, že by sa tým docielila výhoda pri projednavaní.
Aby tieto nevýhody pre obžalovaného odpadly a aby sa previedla unifikácia v tomto smere, držala vláda za potrebné predložiť vládny návrh zákona, ktorým rozdiely tieto sa odstraňujú a ktorým i na Slovensku a Podkarpatskej Rusi môže pri istých kautelách byť pojednávanie zadržané i v tom prípade, keď patričný obžalovaný nie je osobne prítomný.
Vecné podmienky týchto prípadov sú v § 1 ustálené, a síce pozostávajú v tom, že trestný čin nesmie byť vyšším trestom trestaný, než 5ročným trestom na slobode, druhá podmieka je, že obžalovaný bol v prodošlom pojednávaní pri súde vypočutý. Samo sebou sa rozumie, že toto sa nevzťahuje pri pokračovaní pred okresným súdom a že mu bolo predvolanie riadne doručené.
Podľa toho, hlavne posledného bodu je samozrejmé, že ustanovenie sa alebo neustanovenie sa obžalovaného závisí na jeho vôli, a tak týmto zákonom, keď jeho prítomnosť nie je obligatórne predpísaná a keď on sa nezúčastní sám, v jeho moci je zúčastnenie sa alebo nezúčastnenie sa. Následkom toho je tento spôsob riešenia tejto otázky nielen z unifikačného ohľadu vážny a prospešný, ale je aj potrebný k tomu, aby zbytočne sa pojednávanie trestné nezdržovalo.
V tomto paragrafe je určený opravný prostriedok pre ten prípad, že obžalovaný sa nezúčastní pojednávania pre vážne prekážky. V tomto prípade podľa §u 4 môže on podať proti tomu, že bol bez jeho ustanovenia sa vynesený rozsudok a jemu v ustanovení sa prekážala vážna príčina, odpor. Jestli dokáže, že tieto prekážky boly mimo jeho osobu a neustanovil sa mimo jeho vôľu, môže byť rozsudok takto vynesený zrušený.
Ústavne-právny výbor odporúča ku prijatiu vládny návrh a vlastné usnesenie senátu, lebo tento vládny návrh bol v senáte pojednávaný a senát bez zmeny vládny návrh prijal, podobne i ústavne-právny výbor predkladá poslaneckej snemovni ku prijatiu tento zákon tak, ako bol schválený usnesením senátu. (Potlesk).
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova tato má 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli a není pozměňovacích návrhů. Míním tedy dáti hlasovati o celé osnově najednou.
Námitek proti tomu není? (Námitky nebyly.)
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 7 paragrafy, s nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, jež je souhlasné s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto v prvém čtení ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.
Tím vyřízen jest odst. 4 pořadu dnešní schůze.
Nyní máme hlasováním rozhodnouti o odst. 1, kteréžto hlasování bylo odloženo.
Ad 1. Hlasování o zprávě výborů ústavněprávního a zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 4258), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé: Dodatečná úmluva k Labské plavební aktě se závěrečným protokolem sjednaná v Praze 27. ledna 1923 (tisk 4311).
Zpravodaji jsou pp. posl. Špatný a dr. Uhlíř.
Schvalovací usnesení projevuje souhlas s dodatečnou úmluvou k Labské plavební aktě a se závěrečným protokolem k této úmluvě. Míním dáti hlasovati o celém usnesení najednou.
Námitek proti tomu není? (Námitky nebyly.)
Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením ve znění navrženém pp. zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.).
To jest většina. Tím schvalovací usnesení přijato v prvém čtení.
Druhé čtení navrhnu na pořad nejbližší schůze.
Tím vyřízen jest odst. 1 pořadu dnešní schůze a teď přejdeme ke třetímu, jímž jest:
3. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 4238) o návrhu sen. dr. Krouského a soudr. (tisk sen. 1562 a 1636) na doplnění trestního řádu z 23. května 1873, č. 119 ř. z., a na změnu zákona z 18. prosince 1919, č. 1 Sb. z. a n. z roku 1920, o příslušnosti soudů trestních rozhodovati o výši nákladů soudních, jež se mají nahrazovati podle § 393, odst. 3 tr. ř. (tisk 4293).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. posl. dr. Matoušek, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážená sněmovno! Předmětem jednání jest usnesení senátu Národního shromáždění o návrhu sen. dr. Krouského a soudr. na doplnění trestního řádu. Běží o toto: § 395 tr. ř. stanoví:
"Nestane-li se mezi stranou a jejím zástupcem úmluva o odměnu za zastoupení, má každá strana na vůli, žádati na soudu, kterému příslušelo v první instanci rozhodovati, aby tu odměnu ustanovil, nechť se zastoupení vztahovalo k přípravnému řízení, k hlavnímu přelíčení anebo ku sdělávání spisů odvolacích neb stížných. O této žádosti má soud slyšeti druhou stranu."
Tento § 395 tr. ř. byl zrušen zákonem a následkem toho nyní postrádá náš trestní řád ustanovení o tom, který soud určuje odměnu právního zástupce. Toto ustanovení trestního řádu, o němž jsem mluvil, bylo zrušeno zákonem ze dne 18. prosince 1919, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1920. Následkem toho nastala v rozhodování soudním nejednotnost. Některé soudy rozhodovaly, že výši těchto útrat stanoví trestní soud, jiné soudy vynášely zásadně rozhodnutí o útratách, určení výše útrat bylo ponecháno rozhodnutí soudu civilního.
Nejvyšší soud rozhodoval nestejně. Senát rozhodl se řešiti tuto otázku zákonodárnou cestou, nechtěje ponechávati rozhodnutí této zásadní otázky sporům instančním. To konečně také u nás v ústavně-právním výboru nabylo vrchu, poněvadž ústavně-právní výbor, uvažuje o této otázce, je toho názoru, že je lépe, když zákonodárci jasně vytknou zásady a nenechají neurčitosti zákonného ustanovení rozhodovati instačním soudům, což způsobuje stranám neobyčejné útraty.
Proto ústavně-právní výbor posl. sněmovny připojil se k rozhodnutí senátu a připojil jako senát k § 393 trestního řádu doložku, podle níž výši těchto nákladů určuje soud trestní.
Ústavně-právní výbor sněmovny přiklonil se k původnímu usnesení senátu a rozhodl, že v té věci je nejlépe jasně zákonem tuto věc rozřešiti.
Při úvaze o tom, zdali trestní soud nebo civilní soud má věc rozhodnouti, přiklonil se ústavně-právní výbor k rozhodnutí senátu v tom směru, že ne civilní soud, nýbrž ten soud trestní, který rozhodl při, má rozhodnouti o výši útrat. Vychází z toho stanoviska, že soud, který řízení vede, který zná obtíže jednotlivých přípravných spisů, nejlépe posoudí, mnoho-li zasluhuje advokát odměny za svou práci.
Proto a z těchto důvodů ústavně-právní výbor sněmovny přiklonil se k usnesení senátnímu, schválil doložku k § 393 tak, jak ji senát stylisoval, aby totiž trestní soud rozhodl o výši útrat účtovaných advokátem.
V ústavně-právním výboru vznikla otázka, nemá-li do § 393 přijíti doložka o tom, jakých opravných prostředků je možno užíti proti tomuto ustanovení. Ústavně-právní výbor rozhodl, že není potřeba tohoto ustanovení, poněvadž dotyčnou doložkou k § 393 nemění se nic na opravných prostředcích, a tudíž toto rozhodnutí trestního soudu o výši útrat účtovaných advokátem podléhá týmž opravným prostředkům, jako každé rozhodnutí o nákladech. To jsou opravné prostředky k §§ 392 a 451 tr. ř.
Ze všech těchto důvodů ústavně-právní výbor doporučuje vysoké sněmovně, aby přijala ustanovení tak, jak bylo přijato senátem, aby doložka k §u 393 zněla tak, jak v článku I jest uvedeno, a aby také článek II a III byly přijaty tak, jak byly přijaty senátem. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Měli bychom hlasovati, ale hlasování odkládám. (Námitek nebylo.)
Vyřídíme napřed odst. 5 pořadu, jímž je:
5. Zpráva výboru ústavno-právneho k usneseniu senátu (tisk 4237) o vládnom návrhu zákona (tisk sen. 1633 a 1657), ktorým sa rozširuje úradná pôsobnosť verejných notárov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tisk 4303).
Zpravodajem je p. posl. dr. Medvecký, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! Agenda verejných notárov na Slovensku a na Podkarpatskej Rusi je stanovená zákonným článkom XXXV. z roku 1874. Podľa tohoto zákona verejní notári majú pridelenú hlavnú agendu z prejednávanej pozostalosti, totiž privedenie dohody medzi stránkami pri pozostalostnom pokračovaní.
Okrem toho majú obstarávať sostavovanie verejných notárskych listín, legalizovanie notárskych podpisov a podpisov listín, protestovanie zmeniek a iných listín.
Toto je ich hlavná agenda. Okrem toho je v § 55 tohoto zákona povedané, že verejní notári môžu zastupovať stránky pri podaní ich žiadostí pred úradmi, ale mimo sporných záležitostí. Sporné záležitosti sú tedy z kompetencie a agendy verejno-notárskej vylúčené. Okrem toho § 58 tohoto zákona vyslovuje, že pri sostavovaní listín stránok môžu verejní notári sostavovať len verejné notárske listiny. To znamená, že musia byť stránky osobne prítomné počas celého jednania, musia tú listinu súčasne naraz podpísať a že táto listina musí byť podľa istých predpisov pri dodržovaní zvláštnych formalít sostavená.
Tento predpis § 58 veľmi zasahuje do činnosti verejných notárov, lebo znemožňuje sostavovanie obyčajných listín, takých, pri ktorých sú stránky nie osobne prítomné. Toto menovite na Slovensku obťažuje urovnanie a dohodu stránok hlavne preto, že neusporiadanie pozemkových kníh vyžaduje prítomnosť nielen niekoľko ľudí, ale často desať, dvadsať ľudí ako spolumajiteľov je potrebné pribrať, aby táto listina mohla byť sostavená. Následkom toho sú verejní notári v tejto funkcii, menovite vo funkcii sostavovania listín veľmi obmedzovaní.
Pre tieto dôvody ako aj hlavne skrze to, že medzi časom bol i na Slovensku uvedený predpis, že listiny musia byť legalizované, podpisy stránok musia byť overené, je potrebné, aby toto omedzenie § 58 bolo zrušené. Vláda pre túto okolnosť držala za potrebné podať návrh, podľa ktorého verejní notári budú môcť sostavovať listiny nielen vo forme verejných notárskych listín, ale i súkromných listín tak, ako ktorýkoľvek advokát alebo ktorýkoľvek notár obecný a bude potrebné len overenie, len legalizovanie podpisov.
Vládny návrh zákona v tomto smere bol predložený senátu. Senát tento vládny návrh prejednal a prijal vládny návrh bez zmeny.
Ústavno-právny výbor usnesenie senátu prejednal a uznal, že zrušenie toho omedzenia § 58 je nielen z ohľadu unifikácie, ale i z ohľadu rýchlejšieho vyjednávania záležitostí medzi stránkami potrebné, a tak menom ústavno-právneho výboru odporúčam, aby usnesenie senátu, tisk 4237, bol prijatý aj poslaneckou snemovňou. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Míním dáti hlasovati najednou o celé osnově, která obsahuje toliko 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli; pozměňovacích návrhů není. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomuto způsobu hlasování není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona o 3 paragrafech, nadpisu a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, které je souhlasné s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto v prvém čtení ve znění totožném s předchozím usnesením senátu.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.
Teď se vrátíme k odstavci 3.
Ad 3. Hlasování o zprávě výboru ústavněprávního k usnesení senátu (tisk 4238) o návrhu sen. dr. Krouského a soudr. (tisk sen. 1562 a 1636) na doplnění trestního řádu z 23. května 1873, č. 119 ř. z., a na změnu zákona z 18. prosince 1919, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1920, o příslušnosti soudů trestních rozhodovati o výši nákladů soudních, jež se mají nahrazovati podle § 393, odst. 3 tr. ř. (tisk 4293).
Zpravodajem jest p. posl. dr. Matoušek.
Zbývá nám hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Osnova tato má toliko 3 články, pozměňovacích návrhů není. Míním také o této osnově dáti hlasovati v celku, najednou. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 články, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém panem zpravodajem, jež je shodné s předchozím usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu v prvém čtení, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.
Druhé čtení osnovy této navrhnu na pořad schůze příští. Tím vyřízen jest odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Teď přejdeme k odst. 6, jímž jest: