6. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Košicích za vydání k trestnímu stíhání posl. Borovszkého pro přečin pomluvy podle § 2 čl. XII z roku 1914 (tisk 4314).
Zpravodajem za výbor imunitní jest pan posl. Konečný, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Vrchní státní zastupitelství v Košicích žádá přípisem ze dne 11. května 1923, č. 5459/23, za vydání posl. Gézy Borovszkého k trestnímu stíhání podle čl. XII z r. 1914, pro přečin pomluvy spáchané tiskem.
Naznačeného přečinu prý se jmenovaný poslanec dopustil uveřejněním článku v politickém časopise "Fáklya" v čís. 18 ze dne 26. srpna 1922. Odpovědným redaktorem jmenovaného časopisu "Fáklya" je posl. Borovszky, jenž přiznal se k autorství článku uveřejněného pod titulem: "Malý špinavý časopis křesť. soc. strany "A Nep" atd."
Inkrimovaným článkem cítí se býti na své cti dotčen soukromý žalobce dr. Jindřich Fleischmann, jako odpovědný redaktor časopisu "A Nep" a proto navrhuje potrestání posl. Borovszkého podle § 2 z čl. 41 z r. 1914.
Imunitní výbor zkoumaje obsah inkrimovaného článku neshledal v něm přímého ublížení na cti soukromého žalobce dr. Jindřicha Fleischmanna. Inkrimovaný článek sluší považovati za polemiku, vedenou posl. Borovszkym s hlediska jeho politického přesvědčení, ve formě kritiky, sice ostré, avšak v našich politických zápasech bohužel dosti obvyklé, proti článku uveřejněnému v politickém časopise "A Nep", v němž tendenčně kritisovány platy ústavních činitelů státu československého.
Imunitní výbor navrhuje tudíž, aby poslanecká sněmovna usnesla se nevyhověti žádosti vrchního státního zastupitelství v Košicích ze dne 11. května 1923, čís. 5459/23, aby byl vydán k trestnímu stíhání posl. Borovszky jako autor inkrimovaného článku. Jako odpovědného redaktora nemůže jej podle § 24 odst. 2 úst. list. sněmovna odníti trestnímu stíhání.
Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby p. posl. Borovszky k trestnímu stíhání vydán nebyl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla, nesvoliti k trestnímu stíhání p. posl. Borovszkého.
Tím vyřízen je odst. 6 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 7, jímž je:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu pro přestupky v Praze za vydání k trestnímu stíhání posl. Trnobranského pro urážku na cti (tisk 4316).
Zpravodajem je p. posl. dr. Patejdl.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Vážená sněmovno! Podáním ze dne 29. prosince 1922 obrátil se okresní soud pro přestupky v Praze na tuto sněmovnu se žádostí o vydání k trestnímu stíhání posl. Trnobranského pro přestupek proti bezpečnosti cti.
Přestupku toho prý se dle údajů soukromé obžaloby, podané 28. prosince 1922, zmíněný pan poslanec dopustil tím, že dne 18. listopadu 1922 na schůzi dozorčí rady Sdružení spotřebních družstev v Praze II v místnostech Sdružení při čtení protokolu představenstva Sdružení, v němž bylo zapsáno, že prohlásil posl. Trnobranský, že soukromý žalobce Josef Rybář stal se akcionářem Občanského pivovaru na Smíchově tak, že dostal akcie od p. Hrubého, jehož společnosti pivovar náleží, vstal obviněný a prohlásil veřejně a před více lidmi: "Ne, tak jsem to neřekl, já jsem to řekl ostřeji, totiž, že Rybář dostal akcie od Hrubého zadarmo, to však není v protokole."
Výrokem tím cítí se soukromý žalobce dotčen na své cti, uváděje, že tím ho mínil obviněný obviniti z úplatkářství, ježto tvrzení to činilo dojem, že obdržel soukromý žalobce akcie pivovaru jako odměnu za uskutečněnou koupi mlýna od p. Hrubého, který jmenované Sdružení od něho koupilo, kteréžto jednání soukromého žalobce, jako předsedy dozorčí rady, kdyby se bylo skutečně stalo, bylo by nečestné. Žaloba uvádí dále, že obviněný setrval na svém tvrzení i tehdy, když byl p. Vlasákem po vyšetření věcí dozorčí radou upozorněn, že tvrzení toto se nezakládá na pravdě.
Imunitní výbor řídil se při posuzování žádosti za vydání těmito úvahami:
Zažalovaný výrok není sice v žádné příčinné souvislosti s politickou činností, vyplývající z výkonu poslaneckého mandátu, ale byl učiněn p. posl. Trnobranským jako členem představenstva Sdružení spotřebních družstev proti soukromému žalobci jako předsedovi dozorčí rady téhož sdružení.
Za toho stavu jeví se výrok p. posl. Trnobranského jako výtka nebo kritika, byť i ostrá, učiněná ve funkci člena představenstva Sdružení.
Imunitní výbor neshledává proto důvodů pro svolení k vydání uvedeného pana poslance, nemluvě ani o tom, že čin jest také objektivně promlčen a věc byla vyřízena smírem, při němž vzal soukromý žalobce žalobu zpět.
Činí proto imunitní výbor návrh, aby svolení k trestnímu stíhání posl. p. Jindřicha Trnobranského dáno nebylo.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání p. posl. Trnobranského, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání p. posl. Trnobranského.
Tím vyřízen jest odstavec 7 pořadu dnešní schůze.
Z důvodů formálních, aby bylo lze přikázati došlé a rozdané předlohy, bude potřebí konati dnes ještě jednu schůzi.
Přerušuji proto projednávání pořadu dnešní schůze a přikročím k jejímu ukončení.
Navrhuji, aby příští schůze konala se dnes, dne 10. prosince 1923 za 5 minut, tedy v 5 hod. 10 min. odpol., s tímto
pořadem:
Nevyřízený odstavec pořadu schůze této.
Jest snad nějaká námitka proti tomu? (Nebyla.)
Není jí. Návrh můj je přijat.
Prohlašuji schůzi za skončenou.
(Konec schůze v 5 hod. 5 min. odpol.)