Začátek schůze v 11 hod. 25 min. dopol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.
162 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr. Franke, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Stříbrný; za ministerstvo financí odbor. přednosta dr. Vlasák, min. radové dr. Hladký a inž. Feifar, vrch. rada inž. Macoun, vicepresident pošt. šekového úřadu dr. Trapl.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 254. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní případně zítřejší schůzi udělil jsem posl. Teskovi a posl. Ježkovi pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí omluvili se posl. dr. E. Feyerfeil, Warmbrunn a Oríšek.
Lékařské vysvědčení předložil posl. Darula.
byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Ertla za posl. Bečko, posl. Koudelku za posl. Ulricha; klub poslanců republ. strany zemědělského a malorol. lidu posl. Karlovského za posl. Mašatu, posl. Tůmu za posl. Nejezchleba-Marchu; klub poslanců čsl. strany lidové posl. Janalíka za posl. Adámka; klub poslanců "Bund der Landwirt" posl. Schuberta za posl. Zierhuta.
Do výboru pro obchod, průmysl a živnosti vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 1. dubna t. r. posl. Kasíka za posl. Skotka; dne 2. dubna posl. Skotka za posl. Čundrlíka; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Koutného za posl. Svetlika; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Witticha za posl. Hirsche.
Do výboru imunitního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Kasíka za posl. Maxiana, posl. Modráčka za posl. dr. Dérera; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Špačka za posl. Dyka; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" dne 1. dubna 1924 posl. dr. Holitschera za posl. dr. Haase, posl. Heegera za posl. Beutela, dne 2. dubna 1924 posl. Beutela za posl. Heegera, posl. dr. Haase za posl. dr. Holitschera; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. dr. Raddu za posl. dr. E. Feyerfeila; klub poslanců "Bund der Landwirte" posl. Schuberta za posl. Zierhuta.
Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Jokla za posl. dr. Haase.
Předseda: Předseda vlády sdělil, že vláda předložila senátu k projednání a schválení
návrh zákona o zrušení odměn uchopitelů případně udavačů daňových přestupků a o použití přebytků důchodkových (přípis ze dne 14. března 1924, č. j. 6332/24 m. r.),
dne 1. března 1924 v Římě podepsanou Dodatkovou úmluvu k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským podepsané 23. března 1921 v Římě (přípis ze dne 28. března 1924, č. j. 7552/24 m. r.).
Od ministra vnitra došel přípis. Žádám o jeho sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Ministr vnitra sdělil přípisem ze dne 29. března 1924, čís. 23.441/19 24-7, že ministerstvo vnitra přihlížejíc k výsledku skrutinia, provedeného kraj. volební komisí v Užhorodě při volbách do poslanecké sněmovny NSRČ. v Podkarpatské Rusi dne 16. března 1924 konaných, na základě ustanovení §u 55 řádu volení do posl. sněmovny vydává níže uvedeným zvoleným poslancům osvědčení, která je opravňují ke vstupu do poslanecké sněmovny N. S.:
1. dr. Jozefu Gáti, advokátu v Užhorodě,
2. Ivanu Mondokovi, redaktoru v Užhorodě,
3. Emanuelu Šafránko, mlynářskému dělníku v Užhorodě,
4. Mikuláši Sedorjákovi, továrnímu dělníku ve Velkém Bočkově - zvoleným za komunistickou stranu v Československu,
5. dr. Andreji Gagatko, advokátnímu koncipientu v Užhorodě, zvolenému za karpatoruskou trudovou stranu malozemědělců a zeměděl. dělníků a československou stranu socialistickou,
6. dr. Ondreji Korláthovi, pravotáru v Užhorodě, zvolenému za autonomní stranu autochtonů na Podkarpatské Rusi,
7. Vasilu Sčereckému, zemědělci, Nižní Verečki, zvolenému za republ. stranu zeměděl. a malorol. lidu Podkarpatské Rusi,
8. inž. Jaromíru Nečasovi, úředníku kanceláře presidenta republiky v Praze, zvolenému za soc.-dem. stranu dělnickou na Podkarpatské Rusi,
9. Ivanu Kurtyákovi, zemědělci v Hustu, zvolenému za autonomní zemědělský sojuz.
Předseda: Byly podány dotazy, odpovědi atd. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Dotazy:
posl. Sladkého ministru železnic o poměrech na místní dráze Frýdland-Bílá a na její zestátnění,
ministru školství a nár. osvěty o školských poměrech na t. zv. Novojičínském Kravařsku,
posl. Rýpara a druhů ministru školství a nár. osvěty o kolportáži různých časopisů na české občanské škole v Německé Lutyni u Bohumína,
posl. Rýpara a Kaderky ministru vnitra o nájmu obecní honitby v obci Albrechtičkách, pol. okres Nový Jičín na Moravě,
posl. Koudelky ministru veř. prací a ministru financí o vodních záplavách na středním Labi a o související s tím úpravě středního Labe,
posl. Nejezchleba-Marchy ministrům financí a spravedlnosti o poměrech na panství de Forestově, Veveří-Rosice na Moravě,
posl. Petrovického, dr. Lukavského, Kamelského, Votruby a spol. ministrům spravedlnosti a vnitra, že mužská trestnice v Plzni rozesílá ceníky a nabízí výrobky,
posl. Čuříka a druhů ministru železnic o pensionování železničních úřednic podle výnosu min. železnic čís. 37.787 pres. 4 ex 24 ze dne 22. února 1924,
posl. Šamalíka a druhů:
ministru pošt a telegrafů o zavedení autobusových linek na státní náklad,
ministru železnic o zavedení rychlíkového spojení z Brna do Znojma,
ministru železnic o vydláždění silnice od nádraží Blansko k silnici do Moravského Krasu.
Odpovědi:
min. vnitra na dotaz posl. Špatného a H. Bergmanna o zbavení definitivy Vlasty Winterové roz. Kratinové, t. č. kancelářské síly na smlouvu u zemské správy politické v Praze,
min. financí na dotaz posl. R. Chalupy o vyplacení zadrženého stravného zřízencům potravní daně na čáře v Brně,
vlády na dotaz posl. Šamalíka o placení daně z přírůstku ceny nemovitostí při pozemkové reformě,
min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Rozsypalové a druhů o protizákonném jednání novobydžovského školního inspektora,
min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. H. Bergmanna a spol. o požadavcích školních zřízenců a podúředníků na středních školách kraje litoměřického,
min. vnitra a školství a nár. osvěty na dotaz posl. Nejezchleba-Marchy o vzájemné úpravě poměru kostelních výborů konkurenčních a obcí,
min. financí na dotaz posl. Bezděka a druhů o předpisování daní v okresu ivančickém,
min. nár. obrany na dotaz posl. Ant. Černého protekčním systému při zadávání vojenských koní zemědělcům,
min. spravedlnosti na dotaz posl. H. Bergmanna a spol., že Janu Zmrhalovi, soudnímu podúředníku v Kouřimi odepřena byla odměna 500 Kč ročně, poskytovaná podle resoluce obou sněmoven, přijaté k zákonu čís. 394/1922 Sb. z. a n.,
min. zemědělství na dotaz posl. H. Bergmanna a spol. o jmenování inženýrů zemědělsko-technické služby na Slovensku.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 4518. Vládní návrh zákona o inkompatibilitě.
Tisk 4519. Vládní návrh zákona, kterým se doplňuje a mění zákon o volebním sudě.
Tisk 4520. Vládní návrh zákona o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisů ve věcech utrhání a urážek na cti, spáchaných tiskem.
Tisk 4521. Vládní návrh zákona o účinku žádosti za souhlas sněmoven k trestnímu stíhání členů Národního shromáždění na běh promlčecí lhůty.
Tisk 4522. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 26. dubna 1923, č. 86 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností.
Tisk 4523. Vládní návrh zákona o ochraně nájemníků.
Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu tento návrh:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 4517. Návrh posl. Tausika, Krejčího, Kunsta a soudr. na udělení vydatné podpory krajům východního Slovenska a Podkarpatské Rusi postiženým jarní povodní.
Předseda: Zápis o 251. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle §u 73 jedn. řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Pan posl. dr. Srdínko žádá o udělení dovolené na dobu od 3. do 16. dubna incl. za účelem studijní cesty do ciziny.
Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Dovolená jest udělena.
Přejdeme k projednávání pořadu schůze.
Prvním odstavcem jest:
1. Zpráva výborů zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 4416), kterým se předkládají Národnímu shromáždění Rč: 1. Úmluva o poštovní spořitelně uherské s přílohami A, B, C; 2. Závěrečný protokol k této omluvě; 3. Dohoda o rozdělení ohrady dané Maďarskem podle čl. 10 a 11 úmluvy uvedené sub 1); 4. Závěrečný protokol k této dohodě, sjednané v Budapešti 7. listopadu 1922 (tisk 4478).
Zpravodajem za výbor zahraniční je p. posl. dr. Hnídek, zpravodajem za výbor rozpočtový p. posl. Trnobranský.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji, panu posl. dr. Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Předložená úmluva o poštovní spořitelně uherské a dohoda rozdělení úhrady dané Maďarskem je vlastně důsledkem mírové smlouvy trianonské. Mírová smlouva trianonská provádí likvidaci finančních ústavů uherských, tato úmluva však týká se poštovní spořitelny uherské, a to jen v širokých rysech, rámcově. Detailní provedení likvidace poštovní spořitelny uherské ponechává se úmluvám mezi nástupnickými státy. Běží zde o království SHS, Polsko, Rumunsko, Rakousko, Maďarsko a naši republiku, kteréžto státy měly se o likvidaci dohodnouti. Teprve tehdy, kdyby se o likvidaci poštovní spořitelny uherské nedohodly, měla rozhodnouti reparační komise.
Jde zde vlastně o rozdělení úsporných vkladů a šekových účtů mezi jednotlivé nástupnické státy. Poněvadž Polsko a Rakousko byly jen nepatrně zúčastněny na poštovní spořitelně uherské v Pešti, nechaly své vklady v tamější poštovní spořitelně. Poněvadž však ostatní státy jsou velmi interesovány, bylo nutno tuto otázku likvidovati dohodou. Tato dohoda byla také uzavřena a likvidace bude se díti tímto způsobem.
Pohledávky z úsporných vkladů a šekových účtů budou vřazeny do národních bloků. Budou tedy zvláštní národní bloky: Československo, království SHS, Rumunsko a pohledávky budou zařazeny do těchto bloků podle zásady territoriality.
To znamená, že peněžní ústav, který bude pověřen touto likvidací, převezme pohledávky všech majitelů jak vkladů, tak také šekových účtů, pokud měli bydliště 28. února 1919 na našem území.
Musíme však rozlišovati mezi státním občanem a příslušníkem státu. Zde se výslovně říká, že budou zařazeny do národních bloků pohledávky těch příslušníků, kteří bydleli dotyčného dne na našem území.
Tyto bloky národní budou potom rozděleny ve dvě části: pohledávkový blok úsporných vkladů a pohledávkový blok šekových účtů. Blok úsporných vkladů bude zjištěn soupisem, poněvadž jinak to není možno provésti. Do československého bloku budou pojati majitelé úsporných vkladů: 1. kteří měli v příslušný rozhodný den, který se teprve určitě stanoví pro jednotlivá území, v Československé republice svoje bydliště; 2. dále ti, kteří po příslušném rozhodném dnu buď se vystěhovali z Československa nebo z některého jiného národního státu do kteréhokoli jiného státu mimo Maďarska, a ti, kteří se přistěhovali do Československa, pokud jsou ovšem československými státními příslušníky; 3. vkladatelé kteří své bydliště v cizině, mimo území bývalého království uherského, podrželi. Ti ovšem musí prokázati státní příslušnost a nynější bydliště.
Důležité je ustanovení další, že českoslovenští státní příslušníci, kteří v rozhodný den měli a dosud mají bydliště v Rumunsku, resp. v království Srbů, Chorvatů a Slovinců, budou pojati do pohledávkového bloku rumunského nebo jihoslovanského. Úsporné vklady československých státních příslušníků, bydlících v Polsku anebo v západních Uhrách, přičleněných k republice Rakouské, zůstanou podle článku 1. úmluvy u poštovní spořitelny v Pešti v důsledku dohody s Rakouskem a Polskem.
Je důležito také věděti, že úsporné vklady československých státních příslušníků, bydlících v republice Rakouské, v nové Italii nebo ve staré cizině, t. j. staré Italii, Anglii, Francii, Německu, Americe atd. budou pojaty do bloku československého. Zde podškrtuji toto ustanovení, poněvadž budeme hned slyšeti, že v pohledávkovém bloku šekovém je pohledávkové ustanovení poněkud odchylné.
Pohledávkový blok šekových účtů bude sestaven přirozeně poštovní spořitelnou, a to na základě záznamů. Do československého bloku šekových účtů budou zařaděni ti, kteří měli v příslušný rozhodný den a dosud mají na úze mí Československé republiky svoje bydliště bez ohledu na státní příslušnost. Za druhé ti, kteří se po rozhodném dnu vystěhovali z Československa do některého jiného následnického státu - vyjma do Maďarska - pokud jsou československými státními příslušníky. Za třetí ti, kteří po rozhodném dnu se odkudkoli do Československa přistěhovali a jsou československými státními příslušníky.
Do pohledávkového bloku šekových účtů nebudou tedy - výslovně připomínám, na rozdíl od majitelů úsporných vkladů - pojati majitelé šekových účtů, i když jsou státními příslušníky, kteří se po rozhodném dnu vystěhovali do staré ciziny, t. j. do území mimo některý nástupnický stát, anebo kteří svoje bydliště ve staré cizině podrželi. Důvod je ten, že majitelé úsporných vkladů jsou jakožto drobní střadatelé hospodářsky slabší a tudíž potřební větší ochrany.
Dále touto úmluvou je stanoveno, že na žádost zájemníků mohou býti převedena také na ústav, který jest stanoven námi pro provedení této likvidace - tedy poštovní šekový úřad deposita cenných papírů, která poštovní spořitelna opatruje a spravuje na účet státních občanů na území rumunském, království SHS. a československém, pokud mají bydliště mimo Maďarsko. Způsob, jak se to stane, je analogický s úmluvou uzavřenou s Rakouskou republikou o uvolnění uzavřených deposit a vzájemném uznání kontrolního označení cenných papírů. Převodem bude pověřen zase poštovní šekový úřad.
Důležitá a velmi spletitá otázka je úhrada a rozdělení této úhrady na jednotlivé státy. Na úhradu tohoto úhrnného bloku československého, rumunského a jihoslovanského budou těmto státům především v relaci 1:1 započteny k tíži pohledávky poštovní spořitelny uherské za poštovními správami těchto států nástupnických. Pohledávky poštovní spořitelny uherské za cessionářskými státy povstaly po převratu, tedy kdy ještě poštovní úřady buďto před rozlukou měnovou nebo po rozluce měnové přijímaly vklady na účet poštovní spořitelny v Pešti, ale přijatých peněz poštovní správě maďarské neodváděly. Těmito pohledávkami bude hrazen úhrnný blok společně. Běží hlavně o Slovensko a Podkarpatskou Rus. Hlavní však úhrada bude, že poštovní spořitelna uherská dá na tuto úhradu nekolkované renty předválečného dluhu uherského v nominální částce 135 mil. korun v relaci 1: 1, dále pevnou paušální částku 500 mil. maďarských korun a konečně lombardní pohledávky poštovní spořitelny vůči lombardním dlužníkům, bydlícím mimo Maďarsko. To je úhrada úhrnného bloku československého, rumunského a jihoslovanského.
Nyní běží o to, jak tento úhrnný blok společný všem státům se rozdělí mezi jednotlivé státy. Toto rozdělení úhrady je řešeno dohodou mezi jednotlivými státy, tedy mezi Rumunskem, královstvím SHS a naší republikou a bude se díti takto: Blok československý po srážce dluhů československé poštovní správy zbývající bude uhrazen výlučně předválečnými rentami, naproti tomu blok rumunský především částkou 21,500.000 lei, t. j. asi 43 mil. bývalých rakousko-uherských korun; blok jihoslovanský pak bude uhrazen částkou 4,250.000 dinarů, t. j. 17 mil. bývalých rakousko-uherských korun a zbytek předválečnými uherskými rentami.
Důvodem pro toto nejednotné řešení, které bylo dosaženo teprve po mnoha obtížích, bylo, že při vysokém kursu československé koruny jedině tento způsob umožnil poměrně nejvýhodnější úhradu pro všechny tři smluvní státy nástupnické. Kolik bude dělati úhrnný blok, není známo, ale pravděpodobně bude činiti 195 mil. starých rakousko-uherských korun.
Tato úmluva může přinésti také některá břemena našemu státu a proto je nutno, aby Národ. shromáždění dalo souhlas k této úmluvě. Zahraniční výbor tedy doporučuje posl. sněmovně, aby vyslovila souhlas s 1. Úmluvou o poštovní spořitelně uherské s přílohami A, B, C; 2. Závěrečným protokolem k této úmluvě; 3. Dohodou o rozdělení úhrady dané Maďarskem podle čl. 10 a 11 úmluvy uvedené sub. 1; 4. Závěrečným protokolem k této dohodě, sjednané v Budapešti dne 7. listopadu 1922. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. Trnobranskému.
Zpravodaj posl. Trnobranský: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor pojednal o předložené úmluvě se stanoviska finančního a to proto, poněvadž úmluva zatíží státní dluh Československé republiky. Pohledávky příslušníků československého státu proti král. uherské poštovní spořitelně mají být uhrazeny v prvé řadě titry předválečného uherského státního dluhu, které musí Československá republika převzíti. Tato úhrada zatíží státní dluh Československé republiky. Jak již bylo řečeno, veškeré pohledávky příslušníků Československé republiky, království SHS a Rumunska shrnuty budou v jednotný blok, na který uherská poštovní spořitelna poskytne jednotnou úhradu. V prvé řadě úhrada spočívá v odečtení oněch pohledávek uherské poštovní spořitelny proti poštovnímu eráru, které se u nás odhadují asi na 10 milionů korun. Zbytek pak má býti uhrazen titry předválečného uherského dluhu. Vedle toho, že uherská poštovní spořitelna podle úmluvy je povinna poskytnouti titry předválečného uherského dluhu, poskytla ihned pevnou částku 500 milionů maďarských korun na úhradu těchto pohledávek. Této částky má však býti použito teprve v tom případě, kdyby úhrnná úhrada nestačila uhraditi celý blok pohledávek. Na této částce republika Československá participovati nebude. Tato částka 500 milionů maďarských korun byla ihned převedena na rumunské leie, a to na 21,500.000 rumunských leí a na 4,250.000 jihoslovanských dinarů. Převod tento se stal okamžitě proto, aby bylo zabráněno eventuelním valutárním změnám, kterými by při eventuelním poklesu maďarské koruny tato úhrnná částka maďarskou poštovní spořitelnou na hotovosti daná byla snížena.
Rozdělení 500 milionů maďarských korun mezi Rumunsko a Jugoslavii stalo se proto, poněvadž tyto státy jsou více rentami předválečného uherského státního dluhu zatíženy než republika Československá. Mělo-li býti dosaženo dohody o úhradě, již spořitelna maďarská poskytuje, musela Československá republika připustiti, aby o tuto hotovou částku se rozdělily oba druhé smluvní státy.
Rozpočtový výbor pojednav, jak jsem řekl, o této otázce se stanoviska finančního, přišel k faktu, že odhad veškerých pohledávek československých proti poštovní spořitelně uherské činí asi 75 až 85 milionů korun. Pevnou sumu nelze ještě vysloviti, jelikož nebylo ani počato s oněmi soupisy, o kterých referoval zpravodaj výboru zahraničního. Teprve po vyhlášce, až bude učiněna, bude možno učiniti soupis pohledávek úsporných vkladů a záznamů, jež vytvoří poštovní spořitelna uherská o pohledávkách šekových účtů. Až na 10 milionů korun, které se odečtou od této pohledávky jako pohledávka uherské poštovní spořitelny proti československému poštovnímu eráru, celý zbývající obnos bude uhrazen titry předválečného uherského dluhu, kteréžto řešení bude znamenati zatížení československého státního dluhu.
Poněvadž se však jedná o rozřešení velmi důležité a naléhavé otázky, usnesl se výbor rozpočtový doporučiti poslanecké sněmovně schválení předložené Úmluvy. (Výborně!)
Předseda: K projednávání tohoto odstavce dostavili se za ministerstvo financí odb. přednosta dr. Vlasák a min. rada dr. Hladký, dále vicepresident šekového úřadu dr. Trapl.
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Měli bychom hlasovati, ale poněvadž ještě není dostatečné presence, odkládám hlasování o tomto odstavci po vyřízení dalšího odstavce, který ostatně s prvním vnitřně souvisí. (Námitek nebylo.)
Přejdeme k odst. 2, jímž jest:
2. Zpráva výborů zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4415), kterým se provádějí úmluva a dohoda o poštovní spořitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922 (tisk 4479).
Zpravodaji jsou titíž pánové: za výbor zahraniční p. posl. dr. Hnídek, za výbor rozpočtový p. posl. Trnobranský.
Dávám slovo p. posl. dr. Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Předložená osnova zákona, kterým se provádějí úmluva a dohoda o poštovní spořitelně uherské, není vlastně ničím jiným, než prováděcím zákonem k úmluvě o poštovní spořitelně uherské. K provádění této úmluvy nestačí dosavadní zákony ani dosavadní předpisy. Nestačí k tomu ani valutový zákon ze dne 10. března 1919, nestačí také ani zmocňovací zákon ze dne 30. června 1922 o způsobu vyrovnávání pohledávek a závazků, vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími. Proto je nutno, aby provedení úmluvy bylo řešeno docela zvláštním zákonem, jehož osnova je právě předložena.
Tímto zákonem se stanoví, že za přejímací ústav ku provedení úkonů v úmluvě naznačených ustanovuje se poštovní šekový úřad v Praze, který převezme od poštovní spořitelny uherské do svého vlastnictví všecky úhrady a všecka aktiva, za to však také výhradnou povinnost uspokojiti pohledávky do československého bloku pojaté a jím převzaté. Poněvadž může poštovnímu šekovému úřadu vzniknouti dosti výloh, může si poštovní šekový úřad započísti manipulační poplatky, což se provede srážkou s pohledávek. Bylo již řečeno při projednávání úmluvy o poštovní spořitelně uherské, že hlavní část úhrady budou tvořiti renty uherského předválečného dluhu. Aby mohly býti uspokojeny pohledávky úsporných vkladů, šekových účtů a účtů v hotovosti, je třeba, aby tyto úhrady, které budou provedeny rentami předválečného uherského dluhu, byly převedeny na rakouskouherské koruny.
Budou tedy uherské renty ve smyslu ustanovení čl. 186 mírové smlouvy trianonské označeny československým kolkem a zařazeny do československého národního bloku. Čísla jejich pak budou vykázána reparační komisi. Poštovní úřad šekový převezme tyto renty do svého vlastnictví a dá za to ve prospěch úhrady k disposici takovou částku v korunách československých, jež bude odpovídati ustanovené ceně rent. Kurs rent určí ministr financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů, přihlížeje ke skutečné tržní jejich hodnotě.
Dluh československé poštovní správy vůči poštovní spořitelně uherské zaplatí československé ministerstvo pošt a telegrafů Poštovnímu úřadu šekovému v Praze v korunách československých v relaci 1:1.
Lombardní pohledávky podle bodu 4, čl. 10 a 11 úmluvy postoupené jsou splatny rovněž v korunách československých v relaci 1:1, pokud lombardní dlužníci mají v den účinnosti navrhovaného zákona bydliště na území československém. Finanční význam těchto lombardních pohledávek je malý proto, poněvadž lombardní zápůjčky byly poštovní spořitelnou v Budapešti poskytnuty z největší části na válečné půjčky. Majitelé převedených pohledávek mohou požadovati uspokojení svých pohledávek jen v rámci této úhrady a jen od Poštovního úřadu sekového a nemají nároku žádati ani od československého státu, ani od poštovní spořitelny uherské ani od nikoho jiného doplnění nad stanovený podíl.
Provedením úmluvy a dohody podle ustanovení v nich obsažených a podle zásad v tomto zákoně stanovených bude rozluka poštovní spořitelny ve smyslu čl. 198 mírové smlouvy trianonské definitivně skončena.
Proto doporučuje výbor zahraniční poslanecké sněmovně, aby schválila tento zákon, kterým se provádějí úmluva a dohoda o poštovní spořitelně uherské. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo dalšímu zpravodaji za výbor rozpočtový p. posl. Trnobranskému.
Zpravodaj posl. Trnobranský: Slavná sněmovno! Projednávaný zákon má umožniti provedení úmluvy, o které poslanecká sněmovna rozhodovala před projednáváním tohoto odstavce. Zákon tento je nutný vzhledem k okolnostem, jež ukládá úmluva našemu státu ku provedení. Úmluva praví, že blok pohledávek úsporných vkladů musí býti sestaven na základě veřejné vyhlášky. Zákon tedy stanoví, že tato veřejná vyhláška musí býti vydána, aby blok úsporných vkladů mohl býti sepsán. Úmluva stanoví, že v každém státě dědickém má býti ustanoven peněžní ústav, jenž provede převod pohledávek poštovní spořitelny uherské a jenž postará se o úhradu těchto pohledávek, když byl ovšem před tím obdržel úhrnnou úhradu od poštovní spořitelny uherské.
Podle projednávaného zákona má býti tímto ústavem československý poštovní úřad šekový. Předloha zákona stanoví také pravidla pro uhrazení pohledávek jednotlivých věřitelů. Nezabezpečuje věřitelům poštovní uherské spořitelny úplné vyrovnání jejich pohledávek, nýbrž stanoví, že poštovní šekový úřad je povinen vyplatiti tyto pohledávky jenom do výše, do které obdrží úhradu, která oceněna bude rovněž pravidly, jež v zákoně tomto jsou stanoveny.
Titry předválečného uherského dluhu mají býti oceněny ministrem financí po dohodě s ministrem pošt a telegrafú, při kterémžto stanovení ceny má býti vzat zřetel ku skutečné tržní ceně. Po odečtení 10 milionů pohledávek poštovní spořitelny uherské za poštovnám erárem československým bude zbývající část uhrazena právě těmito titry uherského předválečného dluhu. Jestliže by nestačila úhrada titry předválečného uherského dluhu, má býti také použito k úhradě pohledávek československých pohledávek lombardních, které však činí celkem malou částku asi 150.000 K a jsou při úhrnném odhadu pohledávek československých věřitelů za poštovní spořitelnou uherskou bezvýznamné.
Zákon tento, jakož i úmluva o převedení pohledávek věřitelů uherské poštovní spořitelny, zavazuje československý stát k určitým obětem, poněvadž úhrada titry předválečného uherského dluhu znamená zatížení státního dluhu československého. Vzhledem k tomu však, že československý státní dluh není ještě plně zatížen onou částkou, kterou podle mírových smluv bude musiti z předválečného dluhu uherského převzíti, jeví se tato úhrada pro nás ve světle příznivějším než pro státy druhé, pro království SHS. a pro Rumunsko, proto z tohoto důvodu byla celá pevná částka 500 mil. maďarských korun, jež rovněž poštovní spořitelna uherská poskytla na úhradu pohledávek věřitelů poštovní spořitelny uherské, ponechána těmto dvěma smluvním státům.
Vedle Československé republiky, království SHS a Rumunska zúčastnily se také jednání o řešení záležitostí poštovní uherské spořitelny republika Rakouská a republika Polská. Oba tyto státy zřekly se však jakékoli akce za účelem zabezpečení pohledávek svých příslušníků proti uherské poštovní spořitelně. Polsko je pouze nepatrně interesováno proto, poněvadž pouze malá část území dřívějšího království uherského republice Polské připadá. Vedle toho však kurs valuty polské a kurs rakouské koruny je mnohem nižší než kurs koruny maďarské a proto je mnohem příznivější, jestliže věřitelé - příslušníci Polska a Rakouska svoje pohledávky u uherské poštovní spořitelny ponechají v maďarských korunách.
Jak jsem pravil, podle tohoto zákona má býti vydána vyhláška, kterou budou vyzváni věřitelé českoslovenští, aby přihlásili své úsporné vklady u poštovní spořitelny uherské. Vyhláška tato bude terminována tak, že do určité doby musí každý věřitel svůj vklad přihlásiti. Kdyby tak neučinil, ponechává svůj vklad uherské poštovní spořitelně v korunách maďarských.
Poštovní šekový úřad, který je zákonem k tomu ustanoven, aby provedl převod, aby převzal pohledávky našich příslušníků proti uherské poštovní spořitelně a aby převzal úhradu na částečnou výplatu těchto pohledávek, vyhradil si v zákoně oprávnění k inkasu určitých odměn za výkon, který jest s touto funkcí spojen. Zákon ustanovuje, že poštovní šekový úřad k uhrazení svých výloh je oprávněn vybírati přiměřený manipulační poplatek. Výši tohoto manipulačního poplatku určí ministr post a telegrafů po dohodě s ministrem financí. Poplatek tento bude vybrán tím způsobem, že při převodu skutečných vkladů, skutečné pohledávky proti poštovnímu šekovému úřadu bude z obnosu, na nějž má jmenovaný věřitel nárok, tento manipulační poplatek odečten.
§ 4 ustanovuje právě ono pravidlo, o němž jsem již mluvil a to, že pohledávky jednotlivých věřitelů bývalé uherské poštovní spořitelny uhrazeny budou pouze do výše, do které dostane se poštovnímu šekovému úřadu úhrady ze společného bloku úhrad uherskou poštovní spořitelnou poskytnuté.
Rozpočtový výbor vzhledem k tomu, že jedná se o naléhavost, doporučuje poslanecké sněmovně, aby tento zákon jako zákon nutný k provádění úmluvy, o níž bylo referováno při bodě minulém, schválila. (Výborně! Potlesk.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Budeme hlasovati tímto způsobem:
Osnova zákona má sedm paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Ježto nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.
Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími sedmi paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Teď vrátíme se k hlasování odloženému při odstavci 1.