Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Ad 1. Hlasování o zprávě výborů zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 4416), kterým se předkládají Národnímu shromáždění R. č.: 1. Úmluva o poštovní spořitelně uherské s přílohami A, B, C; 2. Závěrečný protokol k této úmluvě; 3. Dohoda o rozděleni úhrady dané Maďarskem podle čl. 10 a 11 úmluvy uvedené sub 1); 4. Závěrečný protokol k této dohodě, sjednané v Budapešti 7. listopadu 1922 (tisk 4478).

Zpravodajem je za výbor zahraniční p. posl. dr. Hnídek, za výbor rozpočtový p. posl. Trnobranský.

Budeme hlasovati.

Máme hlasováním rozhodnouti o schvalovacím usnesení, které má čtyři odstavce. Dám o tomto schvalovacím usnesení hlasovati najednou, v celku. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není.

Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením, to jest se všemi jeho odstavci, ve znění doporučeném pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.

Vyřízen je tím odst. 1 a 2 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 3, jímž je:

Zpravodajem výboru zahraničního za omluveného posl. Hrušovského je p. posl. dr. Hnídek, zpravodajem výboru dopravního p. posl. Votruba.

Mají páni zpravodajové nějaké korektury?

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nikoli.

Zpravodaj posl. Votruba: Rovněž ne.

Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s usnesením tak, jak bylo přijato poslaneckou sněmovnou ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala usnesení toto také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 4, jímž je:

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan posl. dr. Hruban.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. dr. Hruban: Nemám.

Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odstavec 4 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 5, jímž je:

Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl. dr. Nosek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Podle práva dosud platného všechny minerální oleje, jichž specifická hustota při 4° Celsia je 0·88 hustoty, podléhají určité dávce. Za starého režimu nebylo třeba, aby byla činěna zvláštní opatření po stránce osvobození od spotřební daně na hranicích při dovozu, poněvadž dovoz surovin po této stránce nepřicházel vůbec v úvahu. Za dobu naší samostatnosti, kdy nemáme na vlastním svém území dostatek zdrojů, ze kterých bychom si mohli opatřovati příslušné minerální oleje, přichází dovoz těchto olejů již více v úvahu. Ocitli jsem se v takové situaci, že by různé látky, které mají býti teprve rafinovány nebo destilovány v tuzemských továrnách, ale podle zákonné normy již podléhají této dávce z minerálních olejů, byly zdržovány při dovozu na hranicích, a to by vedlo k tomu, že by domácí obchod snažil se přivážeti výrobky již hotové, způsobilé k domácí spotřebě. Aby zde bylo postaráno o dostatečné zaměstnání domácích továren, má se učiniti takové opatření, aby nezměnilo se sice nic na zásadách zdaňovacích, ale přece jen ten moment, kdy má se z příslušných z ciziny dovážených olejů dávka vybrati, byl odsunut časově, aby nebyla dávka vybírána při dovozu přes hranice, nýbrž teprve tenkráte, když po zpracování v domácích rafineriích nebo továrnách pro destilaci minerálních olejů vychází již hotový tovar pro domácí spotřebu, kdy nakládá se s minerálními oleji docela podobně, jako když z pivovarů a cukrovarů tuzemských hotový tovar přichází do obchodu. Tedy se překládá pouze moment, kdy nastává povinnost platební, z té chvíle, kdy surovina přechází hranici, do té chvíle, kdy přichází do volného obchodu z příslušných tuzemských továren.

Jak patrno, děje se tak za tím účelem, aby tuzemským továrnám bylo opatřeno příslušné zaměstnání, což je jistě správné opatření sociální politiky státní. Poněvadž po té strance v zdanění těchto důležitých předmětů spotřeby nenastává žádná změna, doporučuje výbor rozpočtový, aby tato vládní osnova zákona v tom směru, jak byla schválena senátem, došla také ústavního schválení poslaneckou sněmovnou. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen.

Sděluji, že za ministerstvo financí k projednávání tohoto odstavce dostavil se p. min. rada inž. Feifar a vrch. rada inž. Macoun.

Měli bychom přistoupiti k hlasování, ale hlasování odkládám k 7. odstavci. (Námitek nebylo.)

Přejdeme k odst. 6, jímž je:

Zpravodajem za výbor ústavně-právní místo nepřítomného a omluveného p. posl. Ulricha bude p. posl. dr. Hruban jako předseda téhož výboru. Za výbor rozpočtový je zpravodajem p. posl. dr. Nosek.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. dr. Hrubanovi.

Zpravodaj posl. dr. Hruban: Slavná sněmovno! Ústavně-právní výbor jednal o usnesení senátu učiněném ve 187. schůzi ze dne 19. prosince 1923 o vládní předloze zákona o ukládání soudních deposit a deposit poručenských (sirotčích) úřadů u poštovního úřadu šekového. Poněvadž vznikly pochybnosti při projednávání § 2 o tom, zda při ponechání senátem usnesené dikce tohoto paragrafu, v němž se uvádí, že za deposita u poštovního úřadu šekového v Praze podle tohoto zákona uložená ručí stát, byla by podle tohoto zákona dána státní záruka i za deposita uložená u poboček poštovního úřadu mimo Prahu, tak na př. až bude zřízena pobočka v Brně nebo v Bratislavě, proto bylo usneseno, aby slova "v Praze" byla škrtnuta. V důsledcích tohoto usnesení musela býti škrtnuta také v nadpisu zákona. V ostatních částech byl zákon schválen v usnesení přijatém senátem.

Ústavně-právní výbor doporučuje poslanecké sněmovně, aby tuto předlohu v tomto nezměněném znění ústavně schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. dr. Noskovi.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Přijímáním soudních deposit v bývalé předlitavské části rakousko-uherské říše byly pověřeny berní úřady, které v této své funkci byly činny jako soudní úřady schovací. V Praze a v Brně byly vedle toho ustanoveny zvláštní schovací úřady, podobně jako v obou jmenovaných místech jsme měli zvláštní úřady pro vyměřování poplatků, jež byly pověřeny výkonem oněch funkcí, které jinak vykonávaly všeobecné státní úřady berní. Později nastalo určité rozčlenění, ježto zvláštní normou byly filiálky Rakousko-uherské banky a přirozeně také její centrála ve Vídni a Pešti pověřeny tím, aby přijímaly soudní deposita, pokud se jednalo právě o cenné papíry. Tedy jistou část depositních funkcí vykonávala Rakousko-uherská banka. Na území našeho dnešního státu bylo to rozšířeno ještě v ten způsob, že také Zemské bance království Českého bylo dáno zvláštní zmocnění, aby fungovala jako depositní úřad, podobně jako státní úřady berní a filiálky Rakousko-uherské banky. Na území uherském, tedy na té části, která dnes přísluší našemu státu, byly příslušné normy jednotné, poněvadž tam vykonávaly funkci schovacích úřadů jen úřady berní a nebylo tam jiné instituce a jiného úřadu, pověřeného přijímáním deposit.

Příslušné normy, o kterých jsem se zmínil, přišly v plné platnosti do státu našeho. Když pak nyní byla dojednána zvláštní úmluva mezi vídeňskou poštovní spořitelnou a mezi československým poštovním šekovým úřadem v Praze, že příslušná deposita československých příslušníků jsou převedena od poštovní vídeňské spořitelny na území československého poštovního úřadu šekového, navrhuje se touto osnovou vládní, aby oprávnění, která příslušela poštovnímu úřadu šekovému v bývalé Rakousko-uherské říši, byla přenesena na náš státní poštovní úřad šekový. Je to tedy opatření, které vyhovuje plně praktické potřebě, je to norma, o které jaksi bylo pociťováno, že musí býti rozhodně doplněna také úpravou naší, poněvadž prakticky to naráželo na značné překážky, když ustanovení toho jsme neměli. Celé množství deposit bylo převedeno z vídeňské spořitelny na pražský úřad šekový, který je mohl uschovati, ale udělati z toho pravé depositum ke správě nebylo za norem dosud platných vůbec možno.

Z těchto praktických důvodů byl učiněn příslušný návrh vládní, který potom byl schválen senátem ve znění nezměněném a byl předmětem jednání výboru ústavně-právního a rozpočtového ve sněmovně poslanecké, kde došlo k souhlasnému usnesení s malou textovou změnou, o které pan referent výboru ústavněprávního učinil příslušnou zmínku. Vzhledem k věcné potřebě, která se také při této osnově jeví, doporučuji, aby toto usnesení výboru ústavně-právního a výboru rozpočtového, které je souhlasné a jen v jediném slově se odchyluje od usnesení senátu, došlo podle návrhu výboru rozpočtového ústavního schválení sněmovnou poslaneckou. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Hlasování také při tomto odstavci odkládám k odstavci následujícímu. (Námitek nebylo.)

K tomuto odstavci sděluji, že výbor zemědělský usnesl se požádati podle §u 35, odst. 2 jedn. řádu, aby o týden prodloužena byla lhůta, která ve schůzi 253. dne 1. dubna 1924 dána byla do dnešního dne 3. dubna do 11 hod. dopol. pro podání zprávy k vládnímu návrhu (tisk 4516), kterým se upravuje užívání některých pastvin na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v ročních pastevních obdobích 1924 až 1929.

O tomto návrhu budeme hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Jest zde návrh výboru zemědělského, aby se mu o týden prodloužila lhůta k projednání návrhu zákona, ktorým sa upravuje užívanie niektorých pastvín na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi v ročných pastevných obdobiach 1924-1929.

Kdo souhlasí se žádaným prodloužením lhůty o jeden týden, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, tím lhůta je prodloužena.

Teď vrátíme se k hlasování, odloženému při odst. 5 a 6.

Při tomto odstavci je zpravodajem p. posl. dr. Nosek.

Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Osnova zákona má 4 články, nadpis a úvodní formuli.

Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 články, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém panem zpravodajem a souhlasném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.

Čtení druhé návrhu na pořad schůze příští.

Teď ještě rozhodneme hlasováním o odst. 6.

Zpravodaji jsou za výbor ústavně-právní p. posl. dr. Hruban, za výbor rozpočtový p. posl. dr. Nosek.

Budeme hlasovati.

Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis, úvodní formuli. Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pp. zpravodaji a odchylném od předchozího usnesení senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu ve čtení prvém, a to ve znění odchylném od předchozího usnesení senátu.

Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.

Přerušuji projednávání denního pořadu a sděluji, že bude nutno konati dnes ještě druhou schůzi.

Navrhuji tudíž podle usnesení předsednictva, aby se příští schůze konala dnes o 3. hod. odpolední s

Nevyřízené odstavce 8 a 14 pořadu 254. schůze.

Je snad nějaká námitka proti tomu? (Nebyla.)

Není tomu tak. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.